Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Analytická část

Transkript

1 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí Analytická část připravila společnost Leden 213 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí byla podpořena z prostředků Evropské unie.

2 Obsah Seznam tabulek... 4 Seznam grafů... 4 Seznam obrázků... 6 Seznam zkratek Obyvatelstvo a osídlení Úvod Vývoj počtu obyvatel Přirozený přírůstek narození a zemřelí Migrace Sídlení struktura Stárnutí obyvatelstva a populační projekce Hospodářství příhraničních oblastí Makroekonomický vývoj Trh práce Strukturální charakteristiky hospodářství Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce Výzkum, vývoj a inovace Oblast Lidských potřeb Oblast Informačních a komunikačních technologií Oblast High-tech Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center Školství Základní školy Střední školy Vysoké školy Karlovarský kraj Sasko Durynsko Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech) Sociální služby Berman Group 213 2

3 6 Zdravotnictví Cestovní ruch a lázeňství Nabídka Zajímavosti v území Služby Destinační management Poptávka v cestovním ruchu Životní prostředí Odpady Vodovody Kanalizace Ovzduší Výskyt škodlivých částic v ovzduší Zatížení zápachem na saské straně Krušných hor Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení Bezpečnostní situace v zájmovém území Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu Přílohy: Berman Group 213 3

4 Seznam tabulek Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období a Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 23 a Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=1), Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita... 3 Tabulka 1 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů... 3 Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech... 5 Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 25 a Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 27 a Tabulka 2 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s obyvateli Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s obyvateli Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů samostatné ordinace lékařů (k )... 7 Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=1), Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 obyvatel), Graf 3 Migrační saldo (na 1 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 14 a 65+ let / let) Graf 6 Populační projekce do roku 225 (počet obyvatel v roce 21=1) Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 23 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku let (absolutní počty), Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, Graf 1 Změna HDP / obyvatele mezi roky a 22 29, v procentních bodech Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=1), Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, Berman Group 213 4

5 Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 21 7 a 28 11, v procentních bodech Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, Graf 15 Struktura ekonomiky zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 211 (Karlovarský kraj rok 21) Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, Graf 19 Saské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, Graf 2 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS Graf 3 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení Graf 33 Nehodovost v zájmovém území Graf 34 Počet zraněných při nehodách Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve sledovaných saských okresech Graf 37 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Greiz Graf 38 Vývoje počtu dětí ve věku 5 14 let v německých regionech Graf 39 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech Graf 4 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů Graf 41 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji Graf 42 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 211)... 4 Graf 43 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Sasku (zimní semestr 211/12) Graf 44 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Durynsku (zimní semestr 211/12) Graf 45 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ Graf 46 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ Graf 47 Domovy pro seniory kapacita, vytíženost v letech 2, 28, Graf 48 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu Graf 49 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba Berman Group 213 5

6 Graf 5 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce Graf 51 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 1 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, Graf 52 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 1 obyvatel u vybraných krajů (rok 211) Graf 53 Počet návštěvníků na 1 obyvatel okresu/kraje, 25 a Graf 54 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území Graf 55 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci Graf 56 Podíl obyvatel připojených na ČOV Graf 57 Zatížení vzduchu ve Schwartenbergu a v Klingenthalu v roce 211, vyčerpání jednotlivých hraničních a cílových hodnot (v procentech) Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Erzgebirgskreis Graf 59 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Vogtlandkreis Seznam obrázků Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované v KVK Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství) Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2-21 v oblasti Lidských potřeb Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech v oblasti Lidských potřeb Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK... 7 Seznam zkratek ČDDD Čisté disponibilní důchody domácností ČNB Česká národní banka ČSÚ Český statistický úřad DB Direktionsbezirk GPS Globální produkční sítě HDP Hrubý domácí produkt HPH Hrubá přidaná hodnota ICT Informační a komunikační technologie KVK Karlovarský kraj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností PPS Purchasing power parity (parita kupní síly) PZI Přímé zahraniční investice SF EU Strukturální fondy Evropské unie THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu VaV Výzkum a vývoj VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická VŠPS Výběrové šetření pracovních sil Berman Group 213 6

7 1 Obyvatelstvo a osídlení 1.1 Úvod Osídlení každé části příhraničí, které sledujeme české a saské má svá specifika. Nejvíce obyvatel žije v saské části, v okresech Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, dohromady přes 6 tis. Je zde také nejvyšší hustota osídlení a koncentrace sídel s vyšším počtem obyvatel především v podhorské části dále od hranic s ČR. Okres Greiz v durynské části území se vyznačují venkovským charakterem osídlení s nižší hustotou zalidnění než v saské části a převahou menších sídel. Karlovarský kraj má nejnižší hustotu obyvatel, ale významné vnitřní rozdíly ve struktuře osídlení, které se koncentruje do centrální pánevní části zatímco horská území jsou osídlena velmi řídce. Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 211 Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv./km2) Počet Obce Ø počet obyvatel Podíl obyvatel ve věku 65+ Freistaat Sachsen ,7 Chemnitz, Direktionsb , Erzgebirgskreis ,9 Vogtlandkreis ,8 Thüringen ,1 Greiz ,5 Česká republika ,5 Karlovarský kraj , Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland 1.2 Vývoj počtu obyvatel Na vývoj celkového počtu obyvatel v území působily a působí zejména jeho geografická makropoloha. Celé území leží ve středu Evropy, ale zároveň v periferní poloze vůči jádrovým oblastem svých států a v případě německých regionů i spolkových zemí. Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, Region /1995 Freistaat Sachsen ,7 Chemnitz, Direktionsb ,6 Erzgebirgskreis ,3 Vogtlandkreis ,5 Thüringen ,7 Greiz ,1 Česká republika ,6 Karlovarský kraj ,4 Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 7

8 Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=1), Freistaat Sachsen Chemnitz, Db. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Vývoj počtu obyvatel ukazuje silné depopulační tendence u všech německých regionů. Rychlejší úbytek počtu obyvatel nastal v uplynulých 15 letech v saských okresech a durynském Greizu. Důvodem jsou především migrační ztráty, neboť se jedná o periferní, ekonomicky slabší regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti, které navíc leží blízko západním spolkovým zemím, odkud působí významné migrační pull faktory. V regionech nových spolkových zemí je nezanedbatelný i úbytek přirozenou měnou, který souvisí s poklesem porodnosti po roce 199 (ovlivněnou společenskými změnami ale částečně i selektivní migrací mladých obyvatel) a nepříznivou věkovou strukturou. Populační vývoj všech příhraničních německých okresů je v porovnání se situací u jejich nadřazených územních celků (krajů a spolkových zemí) nepříznivý a tyto rozdíly jsou často velmi významné. Počet obyvatel Karlovarského kraje byl po celé sledované období velmi vyrovnaný a nezaznamenal výraznější pokles. Vývoj téměř kopíroval situaci na národní úrovni a to i přesto, že se jedná v kontextu Česka o periferní a navíc hospodářsky slabý region. Příčiny budou podrobněji rozebrány v dalších částech analýzy Přirozený přírůstek narození a zemřelí V saských okresech a okrese Greiz, po celé období dochází k výraznému přirozenému úbytku obyvatelstva. Všechny nové spolkové země zaznamenaly kvůli společensko-ekonomickým změnám zejména během 9. let výrazný propad porodnosti a rozdíl v úrovni porodnosti mezi západní a východní částí Německa je i v současnosti stále patrný. Rozdíly mezi příhraničními okresy a zbytkem země v saské části území nejsou tak značné. Společným znakem podporujícím úbytek přirozenou měnou v celé německé části území je také rychlé stárnutí obyvatelstva. Berman Group 213 8

9 Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 obyvatel), Freistaat Sachsen Chemnitz, Db. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland V Karlovarském kraji se pohybovaly hodnoty přirozeného přírůstku většinou kolem nuly nebo v mírně kladných číslech a vždy nad hodnotami národního průměru. Přispívala k tomu mladá věková struktura obyvatel (v porovnání s německými regiony i s ČR) Migrace Všechny příhraniční německé regiony jsou od druhé poloviny 9. let výrazně emigrační. Hlavními tzv. push faktory, které migranty vedou k opuštění území, je periferní poloha regionů a jejich relativní hospodářská slabost vůči jádrovým oblastem příslušných spolkových zemí. Okresy Greiz a Erzgebirgskreis ztrácejí v posledních letech migrací až 1 % populace ročně. Karlovarský kraj, ačkoliv je v ČR také periferním a hospodářsky slabým regionem, má velmi stabilní populaci pouze s mírnými migračními ztrátami v posledních 3 letech. Graf 3 Migrační saldo (na 1 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 9

10 Příčinnou je obecně nižší mobilita obyvatelstva v ČR oproti Německu a také stabilní trh práce s minimální vyjížďkou za prací mimo kraj, která často následné migraci předchází. V Karlovarském kraji hraje značnou roli také vysoká imigrace cizinců (nejčastěji ruské, vietnamské a ukrajinské národnosti), kteří mezi roky 21 a 27 významně přispívali ke kladnému migračnímu saldu. Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období a Region roční průměr v období roční průměr v období Erzgebirgskreis -4,9-43,4-5,99-1,43-1,46-1,26-4,6-4,55-1,6-1,96 Vogtlandkreis -5,2-33,62-5,83,12,46 -,73-31,62-3,31,7,4 Greiz -4,71-55, -5,82-2,16-1,69-1,32-56,2-5,5-1,8-1,75 Karlovarský kraj 1,71 7,83 4,53 1,61 -,99-1,58-6,88-2,94 -,19 -,8 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland, Thüringen Landesamt für Statistik Nejvýznamnější rozdíly jsou mezi českým a německým příhraničním územím v selektivní migraci mladých obyvatel let. V příhraničních německých regionech jsou migrační ztráty této skupiny nejvyšší v durynském Greizu a saských příhraničních regionech, kde dosahují nadprůměrných hodnot i v rámci Saska. Většina z migrantů míří především do jádrových oblastí nebo bližších větších měst často v rámci vlastní spolkové země. Malý význam má migrace ze sousedního Saska a Durynska do bavorských příhraničních okresů, která se podílí na celkové imigraci v posledních letech maximálně 5 % a to v regionu Hof LKr., který leží nejblíže hranicím. Data za přeshraniční migraci nejsou dostupná v podrobném členění na regiony NUTS III (Kreise) v celém příhraničním území. 1.3 Sídlení struktura Při pohledu na sídelní strukturu je nutné si uvědomit odlišné pojetí obce jako samosprávné jednotky v Česku a v Německu. V Německu představuje obec větší jednotkou, která zahrnuje několik (často i 1) sídel. V ČR je sídelní struktura mnohem roztříštěnější větší počet menších obcí, které nemají žádné nebo jen několik málo částí. Data o počtu obyvatel ve velikostních kategoriích obcí ukazují rozdílnou strukturu osídlení v české a saské části území. Značně odlišný je okres Greiz, který má sice 2 větší města (Greiz a Zeulenroda Triebes), ale jinak převažují malé obce venkovského typu. Karlovarský kraj a saské okresy, kde bylo osídlení ovlivněno především fyzicko-geografickými podmínkami (velké rozdíly mezi horskou a pánevní částí) a historickými okolnostmi (rozvoj průmyslu ve své rané fázi), mají osídlení také soustředěno do městských sídel, rozsáhlé oblasti Karlovarského kraje však mají venkovský, periferní charakter s velmi rozdrobeným a řídkým osídlením. Berman Group 213 1

11 Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 211 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Relativní význam střediska (poměř populační velikosti střediska k velikosti zázemí) je vhodným ukazatelem pro určení významu a síly center uvnitř jednotlivých regionů. Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 211 Region velikost regionu (počet obyvatel) středisko velikost střediska (počet obyvatel) relativní význam střediska Erzgebirgskreis Annaberg-Buchholz ,3 Vogtlandkreis Plauen ,1 Greiz 16 2 Greiz ,2 okres Cheb Cheb ,2 okres Sokolov Sokolov ,7 okres Karlovy Vary Karlovy Vary ,6 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland Jako nejsilnější středisko bylo v německé části území identifikováno město Plauen mající největší relativní význam ke svému administrativně vymezenému zázemí. Svou působností částečně zasahuje do regionu Greiz, který nemá vytvořená významnější centra. Nejnižší relativní význam mají správní střediska regionu Erzgebirgskreis, který je typický svou multicentralitou. V Karlovarském kraji jsou zřetelně vymezená tři hlavní centra ležící v pánevní oblasti Karlovy Vary, Cheb, Sokolov. Jejich relativní význam vůči zázemí je velký, neboť území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou polaritou pánevní oblasti, kam je koncentrována většina průmyslu i obyvatel a na druhé straně oblastí hor a vnitřní periferie v JV části kraje, pro kterou je typické venkovské osídlení. Vztahovou uzavřenost regionu lze určit pomocí dojížďky a vyjížďky za prací, kterou lze sledovat pouze v německých okresech. Berman Group

12 Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 21 Zaměstnanci pracující v regionu Dojížďka za prací do regionu Zaměstnanci bydlící v regionu Vyjíždějící za prací mimo region Saldo dojížďky za prací do regionu Dojížďka v zaměstnanosti (%) Erzgebirgskreis ,1 Vogtlandkreis ,1 Greiz ,6 Zdroj: RegionalDatenbank Deutschland Při hodnocení je nutné přihlédnout k odlišné velikosti i míře uzavřenosti srovnávaných regionů. V Sasku jsou výrazně vyjížďkové regiony Erzgebirgskreis a Greiz a to zejména vůči ekonomicky silným centrům ležícím v podhůří (Zwickau, Chemnitz). Region Vogtlandkreis má méně záporné saldo dojížďky v zaměstnanosti kvůli vlastnímu silnému centru Plauen. Zejména pro obyvatele okrajových části okresu jsou pravděpodobně atraktivním cílem pracovní vyjížďky i blízké bavorské území s městem Hof a méně i Zwickau (byť to nelze dokázat daty). V Karlovarském kraji jsou aktuálně dostupná data o vyjížďce pouze za celý kraj. Krajský trh práce je kvůli své velikosti a vysoké vztahové uzavřenosti velmi stabilní (saldo dojížďky v zaměstnanosti činilo,5 %). Je to dáno jeho periferní polohou, malou atraktivitou hraničních území okolních regionů (domácích i zahraničních), obecně menší ochotou obyvatel k pracovní dojížďce a také menší rozvinutostí dopravní infrastruktury ( 5km cesta ze Žlutic do Plzně trvá 55 min). 1.4 Stárnutí obyvatelstva a populační projekce Stárnutí obyvatelstva je spolu se ztrátami způsobenými migrací největším problémem pro stabilitu osídlení v celé německé části hodnoceného makroregionu. Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 23 a Region Sachsen 1,9 68,5 2,6 11,5 63,8 24,7 Erzgebirgskreis 1,5 68,2 21,3 1,8 64,1 25,1 Vogtlandkreis 9,9 67,7 22,4 1,1 63, 27, Thüringen 11, 7,1 18,9 11,1 65,8 23,1 Greiz 1, 69,1 2,9 9,8 64,5 25,7 Česká republika 15,2 7,8 13,9 14,7 69,1 16,2 Karlovarský kraj 15,9 71,8 12,3 14,7 7, 15,2 Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik Saské příhraničí okresy a durynský Greiz kvůli vysoké míře selektivní migrace mladých obyvatel a nízkému přirozenému přírůstku zaznamenaly dramaticky rychlé stárnutí obyvatelstva a věková struktura populace dosáhla obdobných nebo ještě nepříznivějších hodnot než v sousedních bavorských regionech. Berman Group

13 Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 14 a 65+ let / let) Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik Saské okresy a durynský Greiz mají oproti bavorským okresům výrazně nižší podíl dětské složky populace ve věku 14 let. Tato situace způsobuje pokračující rychlejší stárnutí populace a má neblahé důsledky i na budoucí populační vývoj. Karlovarský kraj patří v řešeném území i v Česku k regionům s nejmladší populací a s vyšším podíl obyvatel v produktivním věku. To je způsobeno vyšší mírou porodnosti, nižší střední délkou života a nižší mírou selektivní migrace mladých obyvatel. I zde docházelo ke stárnutí populace, ale jeho tempo bylo pomalejší než v německé části. Graf 6 Populační projekce do roku 225 (počet obyvatel v roce 21=1) Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj Greiz (Lkr.) Pozn.: Pro Vogtlandkreis a Erzgebirgskreis je použitý průměr vyšší a nižší varianty projekce Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik K úbytku počtu obyvatel bude podle dostupných projekcí docházet v horizontu příštích 15 let ve všech německých regionech a očekávaný pokles bude rychlejší než v ostatních regionech jednotlivých spolkových zemí. Nejrychlejší propad je předpokládán v durynském Greizu. Berman Group

14 V saských regionech Vogtlandkreis a Erzgebirgskreis je předpovídaný budoucí pokles počtu obyvatel zhruba 2x rychlejší než v celém Sasku a obdobný jako v regionech při sasko-polských hranicích. Rovněž bavorské příhraniční okresy zaznamenají podle projekce značný úbytek počtu obyvatel, který bude nejrychlejší v rámci celé spolkové země. Populace Karlovarského kraje naopak podle projekce ČSÚ bude do roku 22 slabě růst a až následně je předpovídán mírný pokles, řádově mnohem pomalejší než německé části příhraničního území. Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 23 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Greiz 25,4 33,6 46, 6,7 53,2 43, 13,8 13,2 11, % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vogtlandkreis 33,4 41,2 45,4 52,9 44,7 41,1 13,6 14,1 13, % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Erzgebirgskr. 31,9 4,5 44,3 53,5 44,2 41,1 14,6 15,2 14, % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Karlovarský kraj 2,9 26,1 3, 58,4 53,6 5,8 2,7 2,3 19, Pozn.: Pro saské regiony je projekce dostupná pouze do roku 225. Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik Ke stárnutí obyvatelstva bude v horizontu 15 2 let docházet ve všech příhraničních regionech, rozdílné bude jeho tempo. Nejrychleji poroste podíl lidí starších 6 let na populaci v durynském Greizu a v saských okresech. Podíl mladé složky populace bude stagnovat na současných hodnotách, neboť úroveň porodnosti již dosáhla svého dna a nebude dále klesat. V Karlovarském kraji bude také docházet ke stárnutí populace, ale řádově mnohem nižším tempem než v německých příhraničních regionech a proces demografického stárnutí populace povede k jen klesajícímu podílu lidí v produktivním věku. Berman Group

15 Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku let (absolutní počty), Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Karlovarský kraj Pozn.: Pro region Greiz jsou dostupné pouze projektované počty obyvatel v letech 22 a 23, proto není uveden v grafu Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Sachsen V absolutním počtu bude v celém příhraničním území v následujících 15 letech docházet k nejvýraznějším úbytkům u skupiny obyvatel v produktivním věku (16 59 let) a to zejména v saských regionech (pokles absolutně o 1/3) a regionu Greiz, kde dojde k poklesu absolutního počtu obyvatel ve věku 2 65 let dokonce o více než 5 % 1. To bude mít významné sociální a ekonomické dopady, které se projeví zejména na trhu práce, který se bude velmi pravděpodobně potýkat s nedostatkem pracovní síly a zároveň to může znamenat faktický zánik řady venkovských obcí. V Karlovarském kraji bude absolutní pokles této složky populace nejnižší, pouze o 1 %. Vzhledem k těmto očekávaným odlišným tendencím na obou stranách hranice a rozdílné situaci na trhu práce (nižší míra nezaměstnanosti a vyšší platy v německých regionech) se bude zvyšovat potenciál pro rozvoj přeshraniční dojížďky za prací z Karlovarského kraje, kde je naopak nezaměstnanost vyšší a rozvinutost ekonomiky nižší. Předpokladem pro větší rozvoj přeshraniční dojížďky za prací je odstranění současných bariér (jazyková vybavenost, dopravní dostupnost, zprostředkování pracovních nabídek, adekvátní odborná vzdělanost). 1 V regionu Greiz jsou dostupná data pouze za obyvatele ve věku 2 65 let, proto není uvedeno porovnání stejné věkové skupiny s bavorskými, saskými okresy a Karlovarským krajem. Berman Group

16 2 Hospodářství příhraničních oblastí 2.1 Makroekonomický vývoj Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků HDP/obyvatele v EUR Míra nezaměstnanosti v % Zaměstnanost ve zpracovatelském p. (%) Německo ,1 18,5 Sachsen ,6 17,5 Chemnitz, DBz ,8 22,2 Erzgebirgskreis ,6 26,9 Vogtlandkreis ,5 24,4 Thüringen ,8 2, Greiz ,2 22,9 Česká republika ,7 25,2 Karlovarský kraj 1 8,5 22,3 Pozn.: HDP na obyvatele údaje za rok 29, Míra nezaměstnanosti rok 211, podíl zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu rok 29 Zdroj: ČSÚ VŠPS, Regionální účty; RegionalDatenbank Deutschland Podle úrovně hospodářské vyspělosti je příhraniční území zřetelně rozděleno na 2 části: (i) hospodářsky silnější, ale ve srovnání se Saskem nebo celým Německem slabé okresy nových spolkových zemí Saska a Durynska s vyšší nezaměstnaností (nadprůměrnou v rámci Německa) a s nadprůměrně rozvinutým průmyslem a (ii) Karlovarský kraj, který je hospodářsky nejslabší částí území s nižší nezaměstnaností než v nových spolkových zemích, ale nejméně rozvinutým průmyslem. Periferialitu okresů Greiz a Erzgebirgskreis potvrzuje to, že patří mezi 5 % hospodářsky nejméně rozvinutých oblastí v Německu (měřeno ukazatelem HDP/obyvatele) a jsou ekonomicky nejslabšími okresy v rámci svých spolkových zemí. Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj Zdroj: Eurostat Regional Statistics; RegionalDatenbank Deutschland Berman Group

17 Graf 1 Změna HDP / obyvatele mezi roky a 22 29, v procentních bodech / / Zdroj: ČSÚ Regionální účty; VGRdL Ekonomická výkonnost jednotlivých příhraničních oblastí se v čase sbližuje, přestože rozdíly mezi českou a saskou části jsou stále značné. Nejrychleji podle HDP/obyvatele roste ekonomicky nejméně rozvinutý Karlovarský kraj, i když v porovnání s ostatními kraji ČR je jeho růstová dynamika nejnižší. Navíc se tempo jeho růstu výrazněji zpomaluje zejména po roce 23. Následují okresy nových spolkových zemí Saska a poté Durynska, které si kromě okresu Greiz udržují vyrovnanou růstovou tendenci, i přestože se zde rychle snižuje počet obyvatel v produktivním věku, kteří HDP zejména vytváří, což může být vážnou hrozbou do budoucna. Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=1), Veränderung zwischen den Jahren Erzgebirgskreis ČR Thüringen Vogtlandkreis Greiz Sachsen Karlovarský kraj BIP in PPP im Jahr 29 (EU27=1) Zdroj: Eurostat Regional statistics Berman Group

18 HDP podle parity kupní síly umožňuje přesnější porovnání skutečné úrovně ekonomické výkonnosti a materiálního bohatství v jednotlivých regionech bez vlivu odlišných cenových hladin. Přeshraniční rozdíly ve vyspělosti mezi regiony nejsou při zohlednění parity kupní síly tak velké jako v případě absolutního vyjádření HDP na obyvatele. Příhraniční území v nových německých spolkových zemích, což je i případ Saska, rostou z nižších hodnot, a jejichž vývoj je dynamičtější. V příhraničních regionech nových spolkových zemí roste výkonnost ekonomiky ve srovnání s EU nadprůměrnou rychlostí. I když v dosažené úrovni rozvoje stále mírně zaostávají za průměrem EU, dohání sousední bavorské regiony a v celém území jsou reálně (po srovnání odlišných cenových hladin) nejrychleji rostoucí. Karlovarský kraj zejména kvůli stagnaci po roce 2 ztrácí na rychle rostoucí ekonomickou úroveň Česka, které si podle parity kupní síly vůči průměru EU polepšilo a které dosahuje zhruba obdobné dynamiky a úrovně ekonomického rozvoje jako saské regiony. Vůči německým příhraničním oblastem se Karlovarský kraj při zohlednění parity kupní síly výrazněji odlišuje jak pomalejší růstovou dynamikou, tak nižší dosaženou úrovní ekonomického rozvoje. 2.2 Trh práce Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, Sachsen Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj Pozn.: V Německu byla po roce 25 změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, a proto došlo v následujícím roce k jejímu mírnému snížení statistickým efektem. Data odpovídají národnímu konceptu výpočtu nezaměstnanosti Arbeitlosenquote (Bundesagentur für Arbeit) Zdroj: ČSÚ VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit Vývoj míry nezaměstnanosti má v Karlovarském kraji a německém příhraničním území rozdílné tendence. Ve všech německých regionech docházelo až do roku 25 ke stagnaci až mírnému zvyšování míry nezaměstnanosti, přestože ekonomika rostla. Zrychlené tempo ekonomického růstu v letech 26 a 27 také spolu s opatřeními na trhu práce a částečnou změnou metodiky výpočtu přineslo významné snižování míry nezaměstnanosti v německé části území, které pokračovalo i v letech ekonomické krize / stagnace, byť s nepatrným zpomalením v roce 29. Určitý vliv na Berman Group

19 snižování nezaměstnanosti má i selektivní migrace mladých obyvatel a snižování počtu lidí v produktivním věku. Vliv migrace však není zásadní, protože tyto trendy probíhaly v německém příhraničí i před rokem 25, kdy nezaměstnanost neklesala. Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 21 7 a 28 11, v procentních bodech 3 21/7 28/ Karlovarský kraj Vogtlandkreis Thüringen Erzgebirgskreis Česká republika Sachsen Zdroj: ČSÚ VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit Diferenciace míry nezaměstnanosti uvnitř jednotlivých spolkových zemí je velmi malá (na rozdíl od ČR), což ovlivňují menší regionální rozdíly v ekonomické výkonnosti a také vysoká míra dojížďky za zaměstnáním do jádrových oblastí, která pomáhá výrazně stlačit problémy na trhu práce ve venkovských a periferních regionech. Ačkoliv příhraniční německé okresy patří k periferním a hospodářsky slabším regionům, dosahuje míra nezaměstnanosti v Sasku dokonce nižších hodnot než je zemský průměr. Nezaměstnanost v Sasku je obecně nejvyšší v čistě městských regionech. Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji má zcela odlišný trend. Po celé sledované období, s výkyvy v některých letech, mírně roste, v posledních letech téměř dosáhla hodnot na saské straně hranice a je výrazně vyšší než je průměr Česka. Tento nárůst míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se odehrával za rychlejšího hospodářského růstu než v německých příhraničních regionech, ale výrazně nižšího než v průměru v Česku. Čisté disponibilní příjmy domácností je ukazatel, podle kterého lze nejpřesněji odhadovat skutečné materiální bohatství, kterým disponují domácnosti. Pro účely této analýzy jej lze využít k vyjádření relativního bohatství domácností v regionech vůči národnímu průměru (českému a německému). Přeshraniční porovnání by bylo nepřesné, zejména kvůli odlišným metodikám výpočtu ukazatele a také nezohlednění rozdílné parity kupní síly. Berman Group

20 Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=1), DE=1 ČR= Index 9/95 abs. 29 v EUR Německo 1, 1, 1, 1, 1, 13, Sachsen 79,1 83,9 85,1 83,1 83,7 138, Chemnitz, DBz. 78, 84,2 85, 82,9 84,3 141, 16 6 Erzgebirgskreis 75,2 82, 82,3 79,9 81,9 142, Vogtlandkreis 79,1 84,8 85,3 83,1 84,6 139, Thüringen 76, 82,5 82,5 8,9 81,7 14, Greiz 72,6 84,4 86,1 83,6 85,5 153, Česká republika 1, 1, 1, 1, 1, 229, Karlovarský kraj 97,5 99,7 94,3 9,4 91,9 216, Pozn.: Pro německé regiony je použitý ukazatel Verfügbares Einkommen Zdroj: ČSÚ regionální účty, VGRdL Rozdíly v disponibilních příjmech domácností jsou mezi německými spolkovými zeměmi i mezi jejich jednotlivými okresy řádově větší než v ČR. Domácnosti v nejbohatších regionech v Německu mají více než dvojnásobně vyšší disponibilní příjmy než ty v nejchudších regionech. V ČR je tento rozdíl pouze 1,4 násobný. V Sasku a Durynsku jsou vnitřní rozdíly mezi regiony téměř zanedbatelné, vede k tomu také rozloha vymezených okresů. Výrazně větší je ztráta na průměrné disponibilní příjmy v celém Německu a také na bohatší oblasti starých spolkových zemí, byť se rozdíly v čase mírně snižují. Překvapivě vyšší než v Sasku je úroveň disponibilních příjmů v regionu Greiz, přestože dosahuje nižší ekonomické výkonnosti. Příčinou je nejpravděpodobněji vysoká míra vyjížďky za prací mimo region (z okresu Greiz vyjíždí za prací až 5 % zaměstnanců). Přestože dlouhodobým trendem v Německu je snižování regionálních disparit v disponibilních příjmech, ty jsou stále natolik velké, že působí jako jeden z hlavních faktorů na selektivní migraci obyvatel v produktivním věku z chudších do bohatších regionů. Hodnotit přeshraniční rozdíly v disponibilních příjmech domácností je kvůli výše popsaným metodickým problém obtížné a bylo by nepřesné. I přesto lze porovnat řádově jejich odlišnou absolutní výši (poslední sloupec v předchozí tabulce) průměrná domácnost v Karlovarském kraji má oproti saským příhraničním regionům zhruba 2,5 x nižší disponibilní příjmy. To vzhledem k rozdílné míře nezaměstnanosti a rychlému snižování počtu lidí v produktivním věku v německých regionech může podněcovat dojížďku za prací z Karlovarského kraje do příhraničních německých oblastí. Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, Vogtlandkreis Greiz Erzgebirgskreis Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ; RegionalDatenbank Deutschland Berman Group 213 2

21 V Karlovarském kraji dosahují mzdy ve srovnání s německými regiony zhruba třetinové výše. Je však nutné uvažovat odlišné cenové hladiny v obou zemích. Podle mezinárodního srovnání spotřebitelských cen, které vydává Eurostat, byla v roce 29 cenová hladina v Česku nižší oproti Německu o 33,8 %. Průměrný obyvatel německého příhraničí si tedy může za svůj plat koupit dvojnásobek zboží / služeb než průměrný obyvatel Karlovarského kraj. 2.3 Strukturální charakteristiky hospodářství Struktura ekonomiky v německých příhraničních regionech se odlišuje od spolkových zemí větším podílem průmyslu a nižší rozvinutostí služeb, zejména komerčních. Je to důsledkem jejich periferní polohy a absence silnějších ekonomických center, kde jsou koncentrovány služby. Graf 15 Struktura ekonomiky zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 29 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Zemědělství a lesnictví Průmysl Stavebnictví Služby Pozn.: Do sektoru průmysl je zařazena i těžba a dobývání a sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a zásobování vodou a činnosti související s odpady Zdroj: ČSÚ VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland Karlovarský kraj má podobnou strukturu ekonomiky jako saské příhraniční regiony, jen s vyšším zastoupením stavebnictví a také těžebního průmyslu, což je dáno historickou specializací krajského hospodářství. Naopak zpracovatelský průmysl je v regionu méně rozvinutý a to i v porovnání s ostatními regiony Česka. Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu je pouze hrubé, neboť vychází z dat o zaměstnaných osobách v podnicích s více než 2 zaměstnanci (v německé části území), v případě Karlovarského kraje s více než 1 zaměstnanci. I přesto ukazuje na odlišné i společné regionální průmyslové specializace. Berman Group

22 Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 211 (Karlovarský kraj rok 21) Greiz Výroba pryžových a plastových výrobků Vogtlandkreis Výroba kovovdělných výrobků 18 Strojírenství 17 Strojírenství 4 15,2 Výroba kovovdělných výrobků Chemický průmysl 46 14,5 Textilní průmysl Potravinářství 12,6 14,2 ostatní 8,2 14,3 ostatní Erzgebirgskreis Výroba kovovdělných výrobků Karlovarský kraj Sklo, keramika, nekovové výrobky Strojírenství 17,4 Výroba motorových vozidel 39,3 37,2 Výroba elektrických zařízení Výroba kovů, hutnictví 44 15,5 Kovodělný průmysl Výroba elektrických zařízení 5,5 6,6 11,4 ostatní 9,7 13,4 ostatní Zdroj: Statistische Ämter des Bundes und der Länder, 212, ČSÚ Statistická ročenka Karlovarského kraje 211 Regiony nových spolkových zemí se od ostatní části německo-českého pohraničí více odlišují. Vogtlandkreis má ve svém hospodářství stále významný podíl textilního průmyslu. Společným znakem se sousedním saským regionem Erzgebirgkreis je velké zastoupení kovodělného průmyslu a strojírenství. Překvapivě nízký je podíl automotive v příhraničních saských regionech, které je jinak v Sasku třetím nejvýznamnějším průmyslovým oborem. Je však koncentrováno hlavně do jádrových oblastí, především do Zwickau, kde sídlí pobočka Volkswagen. Historická průmyslová tradice Saska se projevuje v přetrvávajícím vysokém podílu tradičních průmyslových odvětví kovodělného průmyslu, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, které mají hlavně v regionu Erzgebirgskreis pořád velký význam. Karlovarský kraj má více diverzifikovanou průmyslovou strukturu než většina německých příhraničních regionů, což je dáno i jeho velikostí. Má ale řadu společných specializací zejména v tradičních oborech jako je výroba porcelánu a keramiky, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu, což může být potenciálem pro obchodní spolupráci i v oblasti lidských zdrojů (zejména pokud mnoho firem z těchto oborů v Karlovarském kraji je pobočkami německých společností). Dlouhodobě roste význam odvětví automotive v krajské ekonomice, na který je navázáno i mnoho firem z ostatních průmyslových odvětví. Berman Group

23 2.4 Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce Vzájemná provázanost české a německé ekonomiky je velmi vysoká. Mezi lednem a říjnem roku 212 se na dovozu zboží do Česka podílelo Německo z 25,5 %, naopak z Česka mířilo do Německa 31,5 % celkové hodnoty vývozu. Data německého statistického úřadu umožňují sledovat export pouze na úrovni spolkových zemí, nikoliv krajů nebo okresů. V případě Saska je provázanost na českou ekonomiku významná, 14,2 % dovozů do Saska pochází z ČR, na celkovém vývozu se podílí ČR 4,7 %. Silnou orientaci Karlovarského kraje na Německo potvrzují data za regionální vývoz publikovaná ČSÚ naposledy za rok 21 Německo bylo cílovou destinací pro 57 % exportu z kraje. Pro bližší analýzu ekonomické spolupráce a vzájemné provázanosti příhraničních německých oblastí a Karlovarského kraje je nutné využít informace a údaje o individuálních firmách. Jelikož je řádově mnohem významnější zastoupení německých firem v Karlovarském kraji, než českých firem v německém příhraničí, bude se analýza zabývat pouze firmami v Karlovarském kraji. Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, SRN nadpoloviční SRN částečné jiné zahraniční nezjištěno Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření 8 Vysoký podíl německých firem mezi zahraničními podniky potvrzuje silnou vazbu krajské ekonomiky na Německo a odpovídá datům o exportní orientaci hospodářství KVK. Ze 11 majoritně vlastněných německých firem je v 52 % případů vlastníkem společnost, ve 48 % pak soukromá osoba / podnikatel. Vysoký podíl firem, kde vlastníkem je soukromá osoba, naznačuje, že se jedná často o menší a jednodušší výrobní pobočky / montovny, které do kraje přišly především díky nízkým výrobním nákladům. Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, Bayern Nordrhein-Westfalen Sachsen Hessen Baden-Württemberg ostatní Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření Největší podíl zahraničních firem v Karlovarském kraji tvoří bavorské firmy, ze Saska pochází pouze 9 firem ze 11. Berman Group

24 Graf 19 Saské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, Vogtlandkreis 3 5 Erzgebirgskreis jiné saské regiony Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření U saských firem se jedná dominantně o společnosti z příhraničních regionů, pouze 1 firma má sídlo / vlastníka v jiné části Saska. Celkem bylo identifikováno v Karlovarském kraji 33 poboček německých firem ve zpracovatelském průmyslu, které mají sídlo nebo vlastníka v jednom z příhraničních německých regionů, o z nich bylo ze Saska. Graf 2 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, Počet příchozích firem Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření ostatní německé regiony příhraniční regiony Investice německých firem a podnikatelů směřovaly do Karlovarského kraje především v první polovině 9. let. V tomto období byl téměř vyčerpán potenciál krajské ekonomiky pro příchod zahraničních investorů. Region nebyl tolik atraktivní pro druhou vlnu zahraničních investic, která do ČR přicházela zejména po roce 22. I to je jedním z důvodů, proč ekonomika Karlovarského kraje právě v tomto období nejvíce zaostávala za ostatními regiony Česka a jeho pozice se výrazně zhoršila. Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 21 počet zaměstnanců Textil, oděvy Automotive Plasty Strojírenství Elektro Sklo, keramika, porcelánkovovýroba Zdroj: Albertina 212, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření Berman Group

25 V oborové struktuře převažují mezi německými firmami se sídlem v příhraničí a pobočkou v Karlovarském kraji zejména tradiční obory s vyšší náročností na pracovní sílu a energie. Nejvíce firem je z textilního průmyslu, výroby skla, porcelánu a keramiky, elektrotechnického průmyslu. Často se jedná o pobočku, která má na starosti pouze výrobu určitých dílčích komponent, které se kompletují nebo slouží jako vstupy pro výrobu složitějších výrobků u mateřské společnosti v Německu. 2.5 Výzkum, vývoj a inovace K hodnocení VaVaI v zájmovém území jsou použita data podaných patentových přihlášek ve třech oblastech dle International Patent Classification (IPC): Human necessities (Lidské potřeby), Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technologie) a High-tech Oblast Lidských potřeb V podávání patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb lze identifikovat v období dominanci saských okresů nad Karlovarským krajem (Graf 22). Karlovarský kraj ve sledovaném období nepodal v této oblasti ani jednu patentovou přihlášku. Saské okresy patří ve svém regionu NUTS II k výrazně aktivnějším, avšak v porovnání s celým Německem zaostávají. Tento jev ukazuje na přetrvávající rozdíly ve výkonu vědecko-výzkumných aktivit mezi bývalým územím Východního a západního bloku (Obrázek 4 a Obrázek 5 - přílohy). Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO] /99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group

26 Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 2,5 2, 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 poměr 1,5 1,,5, Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Za zmínku také stojí aktivita Annaberg, který dosahuje nadprůměrné aktivity regionu v ochraně DV výsledků VaV v oblasti lidských potřeb a dosahuje tak nejvyšších hodnot z bývalého Východního bloku. Okes Greiz zaznamenal nárůst počtu podaných patentových přihlášek mezi roky Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) poměr 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group

27 2.5.2 Oblast Informačních a komunikačních technologií Patentové přihlášky v oblasti ICT ukazují, že v zájmovém území se vědecko-výzkumná aktivita v těchto oborech nachází na okraji zájmu VaV pracovníků. Zvýšená aktivita Karlovarského kraje v této oblasti je pravděpodobně způsobena příchodem firmy či vznikem vědecko-výzkumných aktivit v již existující firmě, neboť v kraji neexistuje vysoká škola oborově zaměřená na ICT. Velmi slabá aktivita v podávání ICT patentových přihlášek se objevuje také ve srovnání okresů s regionem NUTS II (Graf 27). Pouze Vogtlandkreis a Karlovarský kraj několikanásobně přesahují průměr své nadřazené územní jednotky. V těchto dvou územích je tak velká pravděpodobnost existence několika málo inovativních firem, jež se specializují na ICT. Identifikace těchto firem by mohla být pro rozvoj regionu přínosem. Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO] /99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 poměr /99 3/4 8/9 průměr Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group

28 Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) /99 3/4 8/9 průměr poměr Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS Oblast High-tech Okresy zájmového území lze označit za venkovské regiony, kde je přítomna tradiční průmyslová výroba. Jak je vidět z grafu 29, aktivita v podávání high-tech patentových přihlášek indikuje přítomnost nezanedbatelného množství inovativních firem, jež vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. V tomto směru dominuje Karlovarský kraj, kde existuje určitý inovační potenciál v high-tech zaměřených odvětvích. Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech počet patentovaných přihlášek [na 1 mil. EAO] /99 3/4 8/9 průměr 98-9 Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Berman Group

29 Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 4, 3,5 98/99 3/4 8/9 průměr , poměr 2,5 2, 1,5 1,,5, Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 Graf 3 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) 2,5 2, 98/99 3/4 8/9 průměr 98-9 poměr 1,5 1,,5, Zdroj: Eurostat, Science and Technology NUTS 3 3 Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center Délka státní hranice v zájmové území dosahuje přibližně 14 km a funguje na ní třináct hraničních přechodů. Na více než polovině z nich je povolen průjezd motorových vozidel (tabulky 9 a 1). Jedná se o hustou síť přeshraničních spojení, kdy každých cca 2 km lze hranice překonat motorovým vozidlem. Pro silniční přepravu jsou klíčové zejména hraniční přechody Boží Dar Oberwiesenthal, Vojtanov Schönberg. Tyto přechody leží na komunikacích mezinárodní silniční sítě a přepravují největší objem dopravy. Berman Group