Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I"

Transkript

1 Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I 8. června Vztah ekonomiky a ekonomie 2 Ekonomické větve Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti v ekonomické teorii je možnost matematického důkazu. Co nelze prokázat matematicky, je nepoužitelné. Společenská větev je naprostým opakem matematické. Odmítá využivání matematiky a vzorců, protože ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě, které nejde vyjádřit vzorci. 3 Přístupy k ekonomii Pozitivní ekonomie jejím úkolem je popisovat realitu takovou, jaká je a hledat v ní určité zákonitosti. Je zastáncem toho, že se ekonomie má zabývat tím co je a né tím co by mělo být. Normativní ekonomie narozdíl od pozitivní ekonomie je pro ni zkoumání reality pouze východiskem. Na jeho základě hodnotí zjištěné skutečnosti a snaží se vytvářet pravidla pro novou a lepší ekonomii. 4 Členění ekonomické teorie Mikroekonomie zabývá se zkoumáním dílčích ekonomických subjektů (firem, jednotlivců). Při využívání mikroekonomie si odpovídáme na všechny otázky, které si klade ekonomický subjekt, aby se mohl rozhodnout, jak se zachová. Makroekonomie zabývá se hospodařením jako celkem. Jedná se o základní nástroj hospodářské politiky, hledá odpovědi na otázky celé ekonomiky: Co způsobí růst inflace, jak změřit produkt, který společnost vyrobí za rok apod. 1

2 5 Ekonomická vzácnost Ekonomická vzácnost obsahuje dva aspekty: omezenost zdrojů a jejich užitečnost. Aby byl statek vzácný, nesmí být volně dostupný, ale musí být zároveň i užitečný (lednička v arktidě není vzácný statek). Předmět, který je užitečný, ale zároveň také dostupný nazýváme volným statkem. Ekonomické statky jsou takové, které neexistují v neomezené míře, které je potřeba vyrábět, aby byly k dispozici. 6 Základní výrobní faktory Práce - (Labor - L). Jedná se o činnost člověka. Výsledkem použití práce je mzda. Půda - (Land - A). Je produktem přírody, ale kvůli omezenosti její rozlohy není volným statkem. Jedná se tedy o vzácný statek a to i přesto, že není předmětem výroby. Důchod plynoucí z půdy je pozemková renta. Kapitál - (Capital - K). Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě statků jiných. Výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok. 7 Doplňkové výrobní faktory 8 Výnosy z výrobního faktoru, výnosy z rozsahu 8.1 Výnosy z výrobního faktoru Pro efektivní využití vzácných statků se snažíme z daného objemu výrobních faktorů vyrobit co nejvíce vzácných statků. Vysoká efektivnost výroby je podmíněna vysokými výnosy z výrobních faktorů. výnosy z výrobního faktoru = vstup vstup Výnosnost výrobního faktoru, který roste, se postupně snižuje. Toto vystihuje zákon klesajících výnosů, který však platí pouze v případě, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru při neměnnosti ostatních. 8.2 Výnosy z rozsahu Výnosy z rozsahu měříme v zjednodušeném případě, kdy se objem všech výrobních faktorů, které se při určité výrobě používají, roste rovnoměrně. Poté můžeme rozdělit výnosy z rozsahu na: 2

3 rostoucí výnosy z rozsahu růst objemu použitých výrobních faktorů způsobuje vyšší tempo růstu výnosů. konstantní výnosy z rozsahu roste-li objem použitých výrobních faktorů proporcionálně jako tempo růstu výnosů. klesající výnosy z rozsahu v případě, kdy je tempo růstu výnosů pomalejší, než růst objemu využitých výrobních faktorů. 9 Dělby práce přirozená dělba práce jedná se o první formu dělby práce, kdy došlo k rozdělení jednotlivých činností dle osobních přirozených schopností lidí. Nejdříve byly rozdělený práce mezi muže a ženy, kdy muži chodili na lov a ženy pracovali na ostatních činnostech. Díky této dělbě práce se všechny činnosti staly efektivnější. společenská dělba práce kvůli stejným potřebám došlo k další dělbě práce, kdy se oddělili pastevci a zemědělci. Následovalo oddělení řemesel, kdy se však už jednotlivý řemeslníci věnovali jen určité činnosti, později se oddělil i obchod. V novější době se oddělila další část služby. dělba práce v pracovních operacích jedná se historicky velmi mladou dělbu práce. Tato dělba vychází z přepokladu, že ve výrobě, která sestává z mnoha činností, dokáže člověk specializující se jen na jednu konkrétní operaci zvládnout práci mnohem dokonaleji. Tato dělba práce je známá také pod názvem pásová výroba. Velkým negativem takovéto práce je její monotonost. zahraniční dělba práce díky různorodým klimatickým podmínkám dochází k rozdělení výroby do jednotlivých částí světa, kde lze pro výrobu najít nejvhodnější podmínky. 10 Peníze Se společenskou dělbou práce se vyskytl problém, jak zajistit výměnu činností mezi jednotlivými výrobci. V ranné fázi se jednalo o směnný obchod barter. Později přestala být takováto výměna jednoduchá, v některých případech dokonce nemožná. Postupným vývojem se proto vyvinuly peníze, které slouží jako zvláštní statek zprostředkovávající výměnu ostatních statků. Veškerá výměna pak probíhá jako výměna statku za peníze. Dříve měly peníze podobu kožešin, oleje, plátna; teprve později je nahradily drahé kovy, papírové peníze a nakonec i peníze bezhotovostní. 11 Trh a jeho typy Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobků a služeb. Směnu 3

4 zprostředkovávají peníze. Takovéto výrobky a služby pak nazýváme zboží. Charakteristickým znakem zboží je, že bylo vyrobeno pro směnu. Vztah mezi výrobcem zboží a jeho spotřebitelem zprostředkovává trh. Trh místní, národní a světový jedná se o územní dělení trhu. První formou u dělby práce byl trh místní, představovaný jarmarkem nebo tržištěm, v dnešní době je ale tento typ naprosto vyjímečný. Místní trhy postupně splynuly v trh národní. I přesto, že je zde jasná tendence, národní trhy prozatím v jeden světový nesplynuly. I přesto je všechno zboží účastníkem světového trhu. Ať už tím, že jej vyvážíme do zahraničí nebo tím, že zahraniční návštěvník má možnost si jej u nás koupit. Trh dílčí a agregátní dílčí trh je trh s jediným druhem zboží, agregátní naopak trh veškerého zboží. Trhy produktů, peněz a výrobních faktorů jedná se o další dělení trhu, kdy kriteriem typizace trhu je předmět koupě a prodeje. Podle tohoto hlediska pak členíme na: 1. Trh práce, půdy a kapitálu společně tvoří trh vyrobních faktorů. 2. Trh peněz velmi těsně souvisí s trhem kapitálu. 3. Trh výrobků a služeb neboli trh produktů. 12 Funkce trhu Hlavní funkcí je odpovědět na otázky co? (pomocí konkurence na straně poptávky), jak? (díky konkurenci na straně nabídky) a pro koho? (určují důchody). Dokonale konkureční trh toto dokáže sám bez jakýchkoliv dalších zásahů a vlivů. V současné ekonomice je však nutné, aby do nedokonalého tržního mechanismu vstupoval stát. Ve vyspělých zemích je nyní komporomisem mezi trhem a státní regulací ekonomiky. 13 Tržní subjekty Domácnosti subjekty přicházející na trh za účelem uspokojení svých potřeb. V této roli nazýváme domácnosti spotřebitelem. Firmy vstupují na trh za účelem prodeje v roli prodávajícího. Cílem jejich účasti na trhu je maximalizace zisku. Stát respektive vláda. Vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení a odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku. Zároveň stimulovat jeho pozitivní vliv. 4

5 14 Formování ceny a tržní mechanismus Cena na trhu je formována vzájemným působením nabídky a poptávky. Nabízející se snaží cenu maximalizovat, prodávají naopak minimalizovat. S růstem ceny nabízené množství roste zákon rostoucí nabídky. Výrobci se snaží vyrábět více, na trh přicházejí další firmy. S rostoucí cenou naopak klesá poptávka zákon klesající poptávky. Klesá-li cena, zboží je levnější a tím pro poptávající lákavější. Nižší cena také umožňuje v rámci stejného rozpočtového omezení nakoupit více zboží. Vysokou cenu provází zvyšování nabídky a přitom současný pokles poptávky. V určité době dojde k situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Vznikne tak přebytek zboží, kterého se výrobci snaží zbavit většinou snížením ceny. To samozřejmě následuje růst poptávky a pokles nabídky. Pokud objem nabízeného množství příliš klesá, dojde k opačné situaci poptávka převyšuje nabídku. Z tohoto je jasné, že trh neustále míří k rovnovážné ceně, i přesto, že v tomto stavu zůstavá jen velmi krátké období. 15 Konkurence na straně poptávky, nabídky, napříč trhem Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel je v takové situaci schopen nakupovat za účelem uspokojení svých potřeb i na úkor ostatních poptávajících. Na straně nabídky je konkurence mnohem zajímavější a ekonomická teorie se jí věnuje ve značném rozsahu. Narozdíl od konkurence na straně poptávky, není potřeba opačného extrému, tzn. aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, snaží se firmy zaujmout co největší část z nich, získat co největší část z koláče trhu. Střetávání nabídky a poptávky na trhu nazýváme konkurencí napříč trhem. Nabízející se snaží prodat co největší objem zboží za co největší cenu, poptávající naopak za co nejnižší cenu. Tržní mechanismus vede obě strany k bodu rovnováhy, který však není optimální ani pro jednu stranu: spotřebitelé považují rovnovážnou cenu za příliš vysokou, výrobci naopak příliš nízkou. 16 Konkurence na straně nabídky Na straně nabídky je konkurence mnohem zajímavější a ekonomická teorie se jí věnuje ve značném rozsahu. Narozdíl od konkurence na straně poptávky, není potřeba opačného extrému, tzn. aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, snaží se firmy zaujmout co největší část z nich, získat co největší část z koláče trhu. cenová ke konkurenčnímu boji využívá manipulaci s cenou zboží. Většinou spočívá ve zdánlivě nesmyslném snižování ceny i bez toho, aby je k tomu 5

6 nutil přebytek nabídky nad poptávkou i přesto, že by jejich cílem mělo být prodávat za co nejvyšší ceny. Cílem je totiž ovládnout trh. necenová zde dochází k lákání spotřebitelů jinými prostředky než nízkou cenou. Jedná se především o zvyšování kvality zboží, reklamou, obalovou technikou, dokonalejšími službami a servisem a dalším. 17 Tržní ekonomický systém 18 Centrální plánování 19 Předpoklady racionálního chování spotřebitele a jejich důsledky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek. Při tomto jednání je však omezen svým důchodem. Vycházíme z předpokladu, že spotřebitel vybírá z různých souborů statků spotřebních košů. Rozhodování spotřebitele je potom volba takového koše, který přináší největší užitek. Při analýze preferencí spotřebitele využíváme několik zjednodušujících předpokladů z hlediska jejich významu možno považovat za axiomy: axiom úplnosti srovnání předpoklad, že každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele. axiom tranzitivity pro každé tři koše statků (A,B,C) platí, že je-li A preferován před B a B před C, pak je i A preferován před C. axiom nepřesycení podle tohoto axiomu je vždy větší množství statku upřednostňováno před menším. Nebyvá však v modelu rozhodování spotřebitele zahrnut vždy a často je porušován. 20 Kardinalistická teorie užitku Kardinalistická teorie užitku považuje užitek za přímo měřitelný kardinální veličinu. Celkový užitek (TU) vyjadřuje celkové uspokojení potřeb při spotřebovávání daného statku. Mezní užitek (MU) ukazuje změnu celkového užitku v případě změny spotřebovávaného množství o jednotku. Celkový užitek roste spolu s nárůstem spotřebovávaného statku, nicméně přírůstky se zpomalují tzv. zákon klesajícího užitku. 6

7 21 Rovnováha spotřebitele v kardinalistickém pojetí V kardinalistické teorii dosahuje spotřebitel rovnováhy v tzv. bodě nasycení. Jedná se o bod, kdy se MU rovná nule. Od této chvíle je celkový užitek klesající a mezní užitek záporný. 22 Ordinalistické pojetí teorie užitku Tato teorie vychází z předpokladu, že užitek není přímo měřitelný, nicméně spotřebitel dokáže určit, který spotřební koš více preferuje. Současná ekonomická teorie se většinou přiklání právě k ordinalistickému pojetí. Spotřebitel je schopen seředit kombinace statků podle jejich užitku, nedokáže však říci jak velký je užitek těchto kombinací. 23 Odvození indiferenčních křivek Indiferenční křivka je množina kombinací dvou statků se stejným celkovým užitkem. 24 Vlastnosti indiferenčních křivek Indiferenční křivky jsou klesající vyplývá z axiomu nenasycenosti větší množství statku je preferováno před nižším. Indiferenční křivky se neprotínají axiom tranzitivity V každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situace se nachází indiferenční křivka tato podmínka plyne z axiomu úplnosti. Aby totiž bylo možné srovnávat užitky jednotlivých kobminací statků, musí každá kombinace ležet na nějaké indiferenční křivce. Indiferenční křivky jsou konvexní vzhledem k počátku požadavek znamená, že čím méně má spotřebitel statku X, tím více je ochoten obětovat statku Y. Konvexní tvar indiferenční křivky však není podmínkou (!) racionálního chování spotřebitele. 25 Mezní míra substituce ve spotřebě Mezní míra substituce ve spotřebě MRS C je směrnicí indiferenční křivky. Je to poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění celkový užitek. MRS C = dy dx = MU X MU Y 7

8 26 Preference statků typu bad a neuters Nežádoucí statky (bad) u určitých druhů statků můžeme dojít k situaci, kdy s sebou tento přináší i nějaký negativní efekt. V tomto případě spotřebitel preferuje menší množství před větším indiferenční křivky pak mají netypický tvar, jsou rostoucí (směrnice je pozitivní). Lhostejné statky (neuters) v některých případech lze najít i statky, u nichž je spotřebiteli jedno, v jakém množství je dostane. Indiferenční křivky jsou pak rovnoběžné s osou x. 27 Preference dokonalých substitutů a komplementů Dokonalé substituty u takovýchto statků spotřebitel neupřednostňujeme ani jeden z nich. Preference jsou stejné pro oba tyto statky. Indiferenční křivky jsou pak přímky. Dokonalé komplementy zde se jedná o statky, které jsou na sobě navzájem závislé v pevném poměru. Spotřebitel musí nakoupit v daném poměru oba statky. Například lampička a žárovka. 28 Linie rozpočtu, soubor tržních příležitostí Při svém rozhodování je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami daných statků. Graficky lze tuto skutečnost vyjádřit pomocí přímky, kterou nazýváme linie rozpočtu nebo rozpočtové omezení. Plocha pod touto přímkou se nazývá soubor tržních příležitostí. Průsečík této přímky s osou x vyjadřuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá veškerý svůj důchod na nákup statku X. 29 Mezní míra substituce ve směně Směrnice linie rozpočtu se nazývá mezní míra substituce ve směně - MRS E. Jde o poměr, ve kterém může spotřebitel zaměňovat statky X a Y při vynaložení veškerého svého důchodu. MRS E = dy dx = P X P Y Stejně jako u mezní míry substituce je opět v absolutní hodnotě. 8

9 30 Vnitřní řešení optima spotřebitele Je klasickým řešením optima spotřebitele, kdy je linie rozpočtu tečnou nějaké indiferenční křivky a bod jejich dotyku určuje optimální kombinaci statků X a Y. Optimem je situace, ve které se mezní míra substituce ve spotřebě rovná situaci na trhu mezní míře substituce ve směně. MRS C = MRS E 31 Rohové řešení optima spotřebitele Kromě již uvedeného vnitřního řešení může dojít k situaci, kdy linie rozpočtu není tečnou k žádné indiferenční křivce. Nelze tudíž nalézt žádnou kobminaci, kdy by se mezní míry substituce rovnaly. Řešením je použití tzv. rohového řešení. Jestliže tedy neexistuje kombinace, pro kterou platí MRS C = MRS E, mohou nastat dvě situace: MRS C > MRS E apt-get -s cupsys neboli MU X MU Y takže spotřebitel spotřebovává pouze statek X. > P X PY a potom Y = 0, MRS C < MRS E neboli MU X MU Y spotřebovává pouze statek Y. < P X PY a potom X = 0, takže spotřebitel 32 Přebytek spotřebitele Jedná se o rozdíl mezi celkovým užitkem, který mu přinese spotřebovávané množství daného statku a jeho tržní hodnotou. 33 Důchodová spotřební křivka Vzniká spojením bodů optima odpovídajích jednotlivým úrovním důchodu. Důchodová spotřební křivka (ICC) je souborem kombinací dvou statků při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu. U normálních statků se při zvyšování důchodu nakupované množství zvyšuje (u nezbytných roste množství pomaleji než důchod křivka je konvexní; u luxusních roste rychleji než důchod křivka je konkávní), u méněcených klesá. ICC je množina bodů se stejnou mezní mírou stubstituce. 9

10 34 Engelova křivka Engelova křivka (EC) vyjadřuje závislost celkového důchodu a nakupovaným množstvím určitého statku. Pokud naneseme na osu x jednotlivé úrovně důchodu spotřebitele a na osu y množství statku X, získáme Engelovu křivku. U nezbytných statků je EC konkávní, u luxusních konvexní. U méněcenných statků, jejichž spotřeba klesá s růstem důchodu je EC klesající a má zápornou směrnici. 35 Engelova výdajová křivka Využívá jiného způsobu znázornění závislosti důchodu a spotřeby určitého statku. Jde o závislost mezi výdaji na nákup statku X (P X X)a důchodu spotřebitele. Linie 45 představuje situaci, kdy je celý příjem vynaložen na nákup statku X. Je tedy horní hranicí Engelovy výdajové křivky. 36 Sklon ke spotřebě Průměrný sklon ke spotřebě (APC) vyjadřuje podíl statku X na celkovém důchodu spotřebitele. Udává, jakou část důchodu spotřebitel vynakládá na nákup daného statku: v případě statku X je to: AP C X = X I Směrnici Engelovy křivky nazýváme mezní sklon ke spotřebě (MPC) tohoto statku. Tento udává, oč se zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod spotřebitele o jednotku. Pro X platí: MP C X = X I 37 Důchodová elasticita poptávky Koeficient důchodové elasticity poptávky měří citlivost reakce spotřebitele v nakupovaném množství statku X na změnu důchodu. Můžeme ji vyjádřit jako podíl procentní změny. e ID = X 2 X 1 X 2 + X 1 : I 2 I 1 I 2 + I 1 Důchodová elasticita poptávky tedy udává, o kolik procent se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento. Luxusní statky e ID > 1, nezbytné statky 0 < e ID < 1 a méněcenné statky e ID < 0. 10

11 38 Cenová spotřební křivka Cenovou spotřební křivku (PCC) získáme tak, že spojíme body optima odpovídající jednotlivým úrovním ceny statku X. Je souborem kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách X. S poklesem ceny se PCC dostává do oblasti s vyšším užitkem. Je-li PCC klesající, tak při poklesu ceny X nakupuje spotřebitel více X a méně Y, je-li PCC rostoucí, s poklesem ceny X roste poptávané množství X i Y. V případě, že existuje pouze rohové řešení, tedy X = 0 a bod optima je na ose y, je tento bod počátkem PCC. 39 Důchodový efekt Důchodový efekt znamená změnu poptávaného možství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu indiferenční křivky a tedy užitku. Pro normální statky je důchodový efekt negativní pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků. Celkový efekt je tak vždy negativní. Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní. Pokles ceny vede k růstu důchodu a ke snížení poptávky po méněcenných statcích. Celkový efekt není možno určit, záleží zda převáží substituční nebo důchodový efekt. 40 Substituční efekt Znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího za statek relativně levnější. Jde o posun po indeferenční křivce, zohledňujeme změnu MRS C při zachování stejného užitku. Substituční efekt je vždy negativní, tj. v jeho důsledku je pohyb cenové změny a poptávaného množství protisměrný: δx δp X > 0 41 Hicksův rozklad celkového efektu Vychází z toho, že konstantní reálný důchod znamená schopnost spotřebbitele dosáhnout stejné úrovně užitku. Při rozkladu využíváme grafického řešení s tímto postupem: Nejdříve vytvoříme pomocnou rozpočtovou linii, která se dotýká indiferenční křivky odpovídající původnímu optimu a je rovnoběžná s novou rozpočtovou linií. V bodě dotyku pomocné linie s původní indiferenční křivkou je MRS E = MRS C stejné jako v novém bodě optima. Na osu x zaneseme postupně bod původního optima x Q, bod dotyku pomocné rozpočtové linie s indiferenční křivkou x R a bod nového optima x S. Celkový efekt (T E) je pak x S x Q, substituční efekt x R x Q a důchodový efekt x S x R. Více viz. Sokupová, obr. 3-9, str

12 42 Celkový efekt méněcenného statku Celkový efekt méněcenného statku nemůžeme jednoznačně určit, protože jde o součet záporného (substituční efekt) a kladného (důchodový efekt) čísla. Záleží na tom, který z těchto dvou efektů převládne. Ve většině případů převáží substituční efekt a spotřeba méněcenných statků se tak zvyšuje i při zvyšování důchodů. 43 Giffenův paradox Může však nastat paradoxní situace, kdy s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste pozitivní důchodový efekt převáží nad negativnícm substitučním. Tento velmi vyjímečný případ se nazývá Giffenův paradox. Přichází v úvahu u statků, které tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojování základních potřeb a současně nemají dostupné jejich substituty v odpovídající cenové hladině. Změna ceny těchto statků pak velmi podstatně mění reálný důchod proto může důchodový efekt převážit nad substitučním. Pro tento paradox má zvláštní tvar i křivka P P C, která se sklání k severozápadu a ne k severovýchodu nebo jihovýchodu jak je tomu typické v ostatních případech. Křivka poptávky pro Griffenův statek je rostoucí. 44 Slutského pojetí celkového efektu U Slutského je konstantní reálný důchod, narozdíl od Hickse, považován za schopnost spotřebitele nakoupit stejný objem statků, neboli rozhodující je nikoliv stejná úroveň užitku, ale schopnost nakoupit stejný spotřební koš. Pomocnou linii rozpočtu nekonstruujeme jako tečnu na původní indiferenční křivku, ale musí procházet původním bodem optima. Slutského substituční efekt v sobě zahrnuje i malé zvýšení reálného důchodu (neboli důchodového efektu) Hicksova. Přesto je Slutského substituční efekt i pro méněcenné statky negativní. 45 Cenová elasticita poptávky Vypočítá se jako podíl procentní změny poptávaného monžství a procentní změny ceny, neboli: e P D = X 2 X 1 X 2 + X 1 : P X 2 P X1 P X2 + P X1 Pro cenovou elasticitu v bodě potom platí: 12

13 e P D = δx/x = δx/δp X δp X /P X X/P X Cenová elasticita poptávky je záporná, jelikož se poptávané množství pohybuje opačně než cena. Výjimkou je opět Giffenův paradox. Jednotková elasticita procentní změna množství je stejná jako procentní změna ceny (s opačným znaménkem). PCC je rovnoběžná s osou x. Neelastická v případě kdy procentní změna poptávaného množství je menší než procentní změna ceny. PPC je rostoucí. Elastická s poklesem ceny statku X vzroste výrazněji poptávané množství, a proto vzroste i objem výdajů na jeho nákup. PCC je klesající. 46 Křížový substituční efekt Jedná se o analogii ke klasickému substitučnímu efektu pouze s tím rozdílem, že zkoumáme jak se změna ceny u statku Y promítně do poptávky po statku X. 47 Křížový důchodový efekt Vyjadřuje, jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a tím i poptávku po statku X. 48 Křížová elasticita poptávky Jde opět o poměr procentních změn, tentokráte poptávaného množství statku X a ceny statku Y. e CD = X 2 X 1 X 2 + X 1 : P Y 2 P Y1 P Y2 + P Y1 Je-li δx/δp Y kladné, jde o substituty a e CD > 0, je-li záporné, jde o komplementy a e CD < Elasticita substituce Čím jsou indiferenční křivky více zakřivené, tím vcíe jsou statky X a Y komplementya jejich vzájemné nahrazení je obtížné. Tuto skutečnost lze vyjádřit elasticitou substituce, pro kterou platí: 13

14 σ = d (Y/X) Y/X : d (MRS C) MRS C Elasticita substituce je procentní změna poměru, ve kterém jsou spotřebovávány statky Y a X, dělená procentní změnou mezní míry substituce ve spotřebě. Vyjadřuje jakou změnu poměru spotřeby statků Y a X vyvolá změna MRS C o jedno procento. Pro dokonalé substituty platí, že σ =, pro dokonalé komplementy pak σ = Oblouková elasticita Jedná se o elasticitu mezi dvěma body. 51 Elasticita v bodě e BA = A 2 A 1 A 2 + A 1 : B 2 B 1 B 2 + B 1 Narozdíl od obloukové elasticity uvažujeme jen velmi malé změny A a B. e BA = δa δb : A B 52 Odvození tržní poptávky Tržní poptávka je součtem jednotlivých individuálních poptávek spotřebitelů. Graficky jde o horizontální součet individuálních křivek poptávky. 53 Efekt módy Jedná se o efekt u statků, kde roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli. S růstem nakupovaného množství se křivka poptávky posouvá. Křivku tržní poptávky zohledňující efekt módy získáme pokud spojíme body křivek poptávky pro jednotlivé úrovně množství odpovídající těmto množstvím. Čistý efekt poklesu ceny sestává z cenového efektu a efektu módy. 54 Efekt snobské potřeby Má opačnou tendenci než efekt módy. S růstem spotřebitelů individuální poptávka klesá. Analogickým způsobem jako u efektu módy lze odvodit křivku tržní poptávky zohledňující efekt snobské potřeby. Efekt snobské potřeby je orzdíl cenového a čistého efektu. 14

15 55 Příčiny existence firmy Mezi nejzákladnější příčiny existence firmy patří: výhody týmové práce snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů Týmová práce je nutná ve většině výrobních procesů, kdy je potřeba součinnosti mnoha odborníků. Aby takovéto vztahy nemuseli být podchycovány na základě složitých (a nákladných) smluv je výhodnější využít zastřešení vztahů, jaké firma poskytuje. 56 Ekonomický zisk Dle ekonomické teorie se předpokládá, že každá firma vstupuje na trh s cílem maximalizovat zisk. V této teorii je uvažován ekonomický zisk, což je rozdíl mezi účetním ziskem (rozdíl příjmů a explicitních nákladů) a alternativními výnosy ze všech zdrojů, které subjekt vlastní. 57 Zachycení produkce v krátkém období Při analýze výroby v krátkém obodbí vycházíme z předpokladu, že kapitál je konstatntní a mění se pouze objem využívané práce. Q = f (K 1, L) Za krátké období považujeme takové období, ve kterém jsou služby alespoň jednoho výrobního faktoru, které firma používá fixní. Celkový produkt (TP) představuje výstupem, který je vyroben danými vstupy. Kvůli tomu, že jeho velikost vyjadřujeme ve fyzických jednotkách, bývá někdy označován jako celkový fyzický produkt (TPP). Křivka TP vyjadřuje různé úrovně výstupu, které lze vyrobit kombinacemi různých množství variabilního vstupu s konstantním množstvím fixního vstupu. Průměrný produkt (AP) představuje výstup na jednotku vstupu, který samozřejmě zjistíme vydělením TP množstvím vstupů použitých k jeho výrobě. Tedy např. pro průměrný produkt variabilního vstupu práce je to: AP L = Q L 15

16 Mezní produkt (MP) představuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku za předopkladu konstantního množství ostatních vstupů. Graficky se jedná o směrnici křivky celkového produktu v každém jejím bodě. MP práce je tedy: MP L = δq δl Mezní produkt kapitálu v krátkém období není definován, protože objem kapitálu je konstantní. Důležité zákonitosti Soukupová, obr. 5-1, str Zákon klesajících výnosů jestliže jsou do výrobního procesu přidávány stále stejné přírůstky variabilního vstupu, přičemž množství ostatních vstupů se nemění, výsledné přírůstky celkového produktu budou od určitého bodu klesat,tj. bude klesat mezní produkt variabilního vstupu. 58 Výrobní stádia v krátkém období 1. výrobní stádium z hlediska firmy pozitivní stádium. Průměrný produkt roste po celé jeho trvání, což může sloužit jako dostatečné kritérium efektivnosti. Efektivnost fixního vstupu v tomto stadiu roste, efektivnost variabilního taktéž. Firma nacházející se v tomto stádiu bude mít nejspíše tendenci zvyšovat počet zapojených jednotek variabilního faktoru, neboť ještě nejsou plně využitý fixní faktory. 2. výrobní stádium efektivnost fixního vstupu roste, u variabilního však již klesá, jelikož výstup sice roste, ale pomaleji než variabilní vstup. Dodatečná jednotka práce tedy zvyšuje efektivnost kapitálu, ale snižuje efektivnost práce. Na hranici mezi 2. a 3. bodem je maximalizován krátkodobý výstup, za maximální lze rovněž považovat efektivnost fixních vstupů. 3. výrobní stádium klesá efektivnost u všech vstupů. Mezní produkt práce v této fázi nabývá záporných hodnot. Za optimální lze zřejmě považovat 2. stádium, ve kterém je již lépe využit fixní vstup a dosahuje se nejvyšší efektivnosti vrcholící maximálím krátkodobým výstupem. 59 Produkce při rostoucích výnosech z variabilního vstupu Při roustoucích výnosech z variabilního vstupu dochází k situaci, kdy je každá další jednotka variabilního vstupu práce efektivnější, než předcházející. Výstup pak roste rychleji než variabilní vstup (při a = 0): Q = b L + c L 2 16

17 60 Produkce při klesajících výnosech z variabilního vstupu Klesající výnosy z variabilního vstupu jsou představovány situací, ve které výstup v důsledku dodatečného zapojení variabilního vstupu práce sice roste, ale pomaleji než variabilní vstup, což je možné vyjádřit jako (při a = 0): Q = a + b L c L 2 61 Produkce při konstantních výnosech z variabilního vstupu S růstem variabilního vstupu v této situaci roste výstup konstantním tempem (při a = 0): Q = b L Protože každá dodatečná jednotka L přispívá k růstu výstupu stejně jako každá přechozí, jsou všechny jednotky L stejně produktivní, tzn. mezní produkt je u všech stejný. Tomu odpovídá i horizontální křivka MP L. 62 Produkční kopec 63 Mapa izokvant izokvanta křivka, která je tvořena všemi kombinacemi vstupů vedoucími k tvorbě stejného výstupu (iso = stejný, quantity = množství). Jelikož objemů výstupů může být nekonečně mnoho, existuje i nekonečně velký počet izokvant, které tvoří mapu izokvant. Ta nás informuje o maximálně dosažitelném výstupu při jakékoliv kombinaci vstupů, je tedy alternativním způsobem popsání produkční funkce. 64 Vlastnosti izokvant 1. Izokvanty jsou v mapě seřazeny severovýchodním směrem izokvanta bližší počátku odpovídá kombinaci vstupů vedoucí k nížšímu výstupu než vzdálenější. 2. Izokvanty jsou seřazeny z kardinálního hlediska. 3. Izokvanty se neprotínají. 4. Jsou klesající a konvexní k počátku. 17

18 65 Mezní míra technické substituce Představuje mírů, ve které může firma směňovat kapitál za práci při zachování stejné úrovně výstupu. 66 Izokosta MRT S = K L Je přímka, obsahující všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady. Její rovnice je: T C = w L + r K TC = celkové náklady, w = cena jednotky práce, r = cena jednotky kapitálu, L = objem použité práce, K = objem použitého kapitálu. 67 Nákladové optimum firmy Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS), se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r). MRT S = w r Z čehož můžeme odvodit, že firma by své výdaje mezi práci a kapitál měla rozdělit tak, aby se rovnal poměr jejich mezních produktů a cen: MP L w = MP K r Firma tak bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný pravidlo nejnižších nákladů. Geometricky je toto pravidlo bodem dotyku izokvanty a izokosty. 68 Cesta expanze firmy (křivka rostoucího výstupu) Křivka rostoucího výstupu představuje soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu. 18

19 69 Výnosy z rozsahu Postihují souvislost mezi proporcionální změnou vstupů a jí vyvolanou změnou výstupu. Jestliže vynásobíme oba používané vstupy v produkční funkci Q = f (K, L) stejnou kladnou konstantou, např. t (t > 1), potom může nastat: konstantní výnosy z rozsahu růst objemu každého ze vstupů o t procent způsobí růst výstupu rovněž o t procent. Platí: f (t K, t L) = t f (K, L) = t Q rostoucí výnosy z rozsahu zvýšení všech vstupů o t procent způsobí zvýšení výstupu o více než t procent. Platí: f (t K, t L) > t f (K, L) = t Q klesající výnosy z rozsahu při zvýšení každého z vstupů o t procent dojde k růstu o méně než t procent. Vzorec: f (t K, t L) < t f (K, L) = t Q 70 Cobb-Douglasova produkční funkce Q = f (K, L) = A K a L b kde A, a, b jsou kladé konstanty. Jejím znázorněním je mapa izokvant, které mají konvexní tvar vzhledem k počátku. Charakter výnosů je závislý na hodnotách a a b: pokud a + b = 1, produkční funkce v sobě obsahuje konstantní výnosy z rozsahu. pokud a + b > 1, vykazuje Cobb-Douglasova produk4n9 funkce rostoucí výnosy z rozsahu pokud a + b < 1, půjde o klesající výnosy z rozsahu. 19

20 71 Technický pokrok v produkci firmy G Q = G A + e Q,K G K + e Q,L G L G Q míra růstu výstupu za jednotku času; G A míra technického pokroku za jednotku času; e Q,K citliovost výstupu na změny objemu kapitálu; G K míra růstu kapitálu za jednotku času; e Q,L citlivost výstupu na změny práce; G L míra růstu práce za jednotku času. Z hlediska toho, jak působí technický pokrok na jednotlivé vstupy můžeme rozlišit tři případy: 1. Neutrální technický pokrok který působí na námi předpokládané vstupy stejně. 2. Kapitálově náročný technický pokrok ovlivňující pouze kapitál. Při použití nové technologie je kapitál v čase stále efektivnější. 3. Pracovně náročný technický pokrok ovlivňující pouze produktivitu práce. 72 Explicitní a implicitní náklady Explicitní náklady jsou veškeré vynaložené náklady. Využívají se především v účetnictví. Implicitní náklady představují výnosy, o které firma přichází tím, že veškeré své zdroje využívá právě daným způsobem a né jiným. Říká se jim také náklady obětované příležitosti. Účetní zisk je pak rozdíl výnosů a explicitních nákladů, kdežto u ekonomického zisku musíme odečíst ještě náklady implicitní. 73 Celkové, variabilní a fixní náklady Celkové náklady (TC) můžeme definovat jako sumu nákladů na práci (L) a kapitál (K): T C = w L + r K V krátkém období, kdy považujeme kapitál za fixní (K 1 )pak můžeme celkové nálady definovat jako: ST C = w L + r K 1 Fixní náklady (FC) jsou náklady, které musí firma vynakládat i v případě, že objem výstupů je nulový. Jedná se zejména o platy správních pracovníků, pojištění, nájemné a podobně. Variabilní náklady (VC) narozdíl od fixních se mění s objemem výstupu. Jedná se zejména o náklady na materiál, mzdy dělníků a další. ST C = F C + V C 20

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2 FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE Semestrální práce MIE2 Vypracoval: Bc. Martin Petruželka Studijní obor: K-IM2 Emailová adresa: Martin.Petruzelka@uhk.cz Datum

Více

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad

Více

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X

Více

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými

Více

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20 OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá

Více

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Formování cen na trzích výrobních faktorů Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející

Více

Optimalizace spotřebitele a poptávka

Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální

Více

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY

3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY 3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy

Více

základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při

základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při 3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

DK cena odvozená z trhu

DK cena odvozená z trhu Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

STC = w.l + r.k fix = VC + FC Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

Monopol a monopolistická konkurence

Monopol a monopolistická konkurence Monopol a monopolistická konkurence Vznik nedokonalé konkurence Příčiny vzniku Nákladové podmínky vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace

Více

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE

POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál

Více

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena

Více

DOKONALÁ KONKURENCE.

DOKONALÁ KONKURENCE. DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

Tak je možno sestavit poptávkovou funkci, která tuto závislost vyjadřuje, a zabývat se vlivem jednotlivých faktorů. X 2 = f 2 (P 1, P 2,, P n, I)

Tak je možno sestavit poptávkovou funkci, která tuto závislost vyjadřuje, a zabývat se vlivem jednotlivých faktorů. X 2 = f 2 (P 1, P 2,, P n, I) 3 Poptávka 3.1 Individuální poptávka V předcházející kapitole jsme se zabývali rozhodováním spotřebitele, který maximalizuje užitek při daném rozpočtovém omezení. Určením optimální kombinace statků jsme

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

NABÍDKA.

NABÍDKA. NABÍDKA www.ekofun.cz Agregátní nabídka -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh Individuální nabídka -nabídka jednoho výrobce Dílčí (tržní) nabídka (S) -nabídka jediného

Více

MONOPOL.

MONOPOL. MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ. ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy

Více

VOLBA TECHNOLOGIE.

VOLBA TECHNOLOGIE. VOLBA TECHNOLOGIE ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA ANALÝZY FIRMY Firma je charakterizována jako subjekt specializující se na výrobu, tj, přeměnu zdrojů(vstupů) na statky(výstup) Firma se specializuje na 3 hlavní činnosti-

Více

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie

Užitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace..

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE

UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE PŘEDPOKLADY RACIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Budeme se zabývat jak má spotřebitel rozdělit svůj důchod mezi různé statky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje

Více

MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL

MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

Poptávka a Slutského rovnice Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 6 a 8 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 6 and 8

Poptávka a Slutského rovnice Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 6 a 8 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 6 and 8 Poptávka a Slutského rovnice Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 6 a 8 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 6 and 8 () 1 / 50 Na této přednášce se dozvíte na čem závisí poptávková

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po

Více

Charakteristika monopolu

Charakteristika monopolu Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Teorie spotřebitelské volby

Teorie spotřebitelské volby Teorie spotřebitelské volby Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat,

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

TRH PRÁCE.

TRH PRÁCE. TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,

Více

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který

Více

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence 8. Monopolistická konkurence Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 10, str. 291

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Charakteristika oligopolu

Charakteristika oligopolu Oligopol Charakteristika oligopolu Oligopol v ekonomice převažuje - základní rysy: malý počet firem - činnost několika firem v odvětví vyráběný produkt může být homogenní (čistý oligopol) nebo heterogenní

Více

2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.

2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality Náměty magisterských

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 2 Teorie chování spotřebitele Obsah. 1. Měření užitku 2. Indiferenční křivka 3. Indiferenční mapa 4.

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej 12. Všeobecná rovnováha Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a její změna Literatura Soukupová

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Trh a základní elementy trhu

Trh a základní elementy trhu Trh a základní elementy trhu Vznik trhu, typy trhu. Tržní subjekty. Poptávky, nabídka, cena. Faktory ovlivňující poptávku a nabídku. Konkurence. Význam a funkce trhu. Formy ekonomické organizace a základní

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

a) Do produkční funkce firmy dosadíme počet jednotek práce, pro něž máme určit dosazený objem produkce

a) Do produkční funkce firmy dosadíme počet jednotek práce, pro něž máme určit dosazený objem produkce Řešené příklady 1. Firma Karkulka, s.r.o šije červené čepečky. Produkční funkce firmy má tvar Q = 41. + 20. 2 (1/3). 3. Kde jsou hodiny práce za den. a) Určete, kolik firma ušije denně čepečků, pokud najme

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

2. Analýza spotřebitelské poptávky

2. Analýza spotřebitelské poptávky 2. Analýza spotřebitelské poptávky Obsah Individuální poptávka a faktory, které ji ovlivňují Vliv změny disponibilního důchodu na poptávku: - důchodová spotřební křivka, Engelovy křivky - důchodová elasticita

Více