Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I"

Transkript

1 Otázky a odpovědi z Mikroekonomie I 8. června Vztah ekonomiky a ekonomie 2 Ekonomické větve Matematická větev prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti v ekonomické teorii je možnost matematického důkazu. Co nelze prokázat matematicky, je nepoužitelné. Společenská větev je naprostým opakem matematické. Odmítá využivání matematiky a vzorců, protože ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě, které nejde vyjádřit vzorci. 3 Přístupy k ekonomii Pozitivní ekonomie jejím úkolem je popisovat realitu takovou, jaká je a hledat v ní určité zákonitosti. Je zastáncem toho, že se ekonomie má zabývat tím co je a né tím co by mělo být. Normativní ekonomie narozdíl od pozitivní ekonomie je pro ni zkoumání reality pouze východiskem. Na jeho základě hodnotí zjištěné skutečnosti a snaží se vytvářet pravidla pro novou a lepší ekonomii. 4 Členění ekonomické teorie Mikroekonomie zabývá se zkoumáním dílčích ekonomických subjektů (firem, jednotlivců). Při využívání mikroekonomie si odpovídáme na všechny otázky, které si klade ekonomický subjekt, aby se mohl rozhodnout, jak se zachová. Makroekonomie zabývá se hospodařením jako celkem. Jedná se o základní nástroj hospodářské politiky, hledá odpovědi na otázky celé ekonomiky: Co způsobí růst inflace, jak změřit produkt, který společnost vyrobí za rok apod. 1

2 5 Ekonomická vzácnost Ekonomická vzácnost obsahuje dva aspekty: omezenost zdrojů a jejich užitečnost. Aby byl statek vzácný, nesmí být volně dostupný, ale musí být zároveň i užitečný (lednička v arktidě není vzácný statek). Předmět, který je užitečný, ale zároveň také dostupný nazýváme volným statkem. Ekonomické statky jsou takové, které neexistují v neomezené míře, které je potřeba vyrábět, aby byly k dispozici. 6 Základní výrobní faktory Práce - (Labor - L). Jedná se o činnost člověka. Výsledkem použití práce je mzda. Půda - (Land - A). Je produktem přírody, ale kvůli omezenosti její rozlohy není volným statkem. Jedná se tedy o vzácný statek a to i přesto, že není předmětem výroby. Důchod plynoucí z půdy je pozemková renta. Kapitál - (Capital - K). Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě statků jiných. Výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok. 7 Doplňkové výrobní faktory 8 Výnosy z výrobního faktoru, výnosy z rozsahu 8.1 Výnosy z výrobního faktoru Pro efektivní využití vzácných statků se snažíme z daného objemu výrobních faktorů vyrobit co nejvíce vzácných statků. Vysoká efektivnost výroby je podmíněna vysokými výnosy z výrobních faktorů. výnosy z výrobního faktoru = vstup vstup Výnosnost výrobního faktoru, který roste, se postupně snižuje. Toto vystihuje zákon klesajících výnosů, který však platí pouze v případě, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru při neměnnosti ostatních. 8.2 Výnosy z rozsahu Výnosy z rozsahu měříme v zjednodušeném případě, kdy se objem všech výrobních faktorů, které se při určité výrobě používají, roste rovnoměrně. Poté můžeme rozdělit výnosy z rozsahu na: 2

3 rostoucí výnosy z rozsahu růst objemu použitých výrobních faktorů způsobuje vyšší tempo růstu výnosů. konstantní výnosy z rozsahu roste-li objem použitých výrobních faktorů proporcionálně jako tempo růstu výnosů. klesající výnosy z rozsahu v případě, kdy je tempo růstu výnosů pomalejší, než růst objemu využitých výrobních faktorů. 9 Dělby práce přirozená dělba práce jedná se o první formu dělby práce, kdy došlo k rozdělení jednotlivých činností dle osobních přirozených schopností lidí. Nejdříve byly rozdělený práce mezi muže a ženy, kdy muži chodili na lov a ženy pracovali na ostatních činnostech. Díky této dělbě práce se všechny činnosti staly efektivnější. společenská dělba práce kvůli stejným potřebám došlo k další dělbě práce, kdy se oddělili pastevci a zemědělci. Následovalo oddělení řemesel, kdy se však už jednotlivý řemeslníci věnovali jen určité činnosti, později se oddělil i obchod. V novější době se oddělila další část služby. dělba práce v pracovních operacích jedná se historicky velmi mladou dělbu práce. Tato dělba vychází z přepokladu, že ve výrobě, která sestává z mnoha činností, dokáže člověk specializující se jen na jednu konkrétní operaci zvládnout práci mnohem dokonaleji. Tato dělba práce je známá také pod názvem pásová výroba. Velkým negativem takovéto práce je její monotonost. zahraniční dělba práce díky různorodým klimatickým podmínkám dochází k rozdělení výroby do jednotlivých částí světa, kde lze pro výrobu najít nejvhodnější podmínky. 10 Peníze Se společenskou dělbou práce se vyskytl problém, jak zajistit výměnu činností mezi jednotlivými výrobci. V ranné fázi se jednalo o směnný obchod barter. Později přestala být takováto výměna jednoduchá, v některých případech dokonce nemožná. Postupným vývojem se proto vyvinuly peníze, které slouží jako zvláštní statek zprostředkovávající výměnu ostatních statků. Veškerá výměna pak probíhá jako výměna statku za peníze. Dříve měly peníze podobu kožešin, oleje, plátna; teprve později je nahradily drahé kovy, papírové peníze a nakonec i peníze bezhotovostní. 11 Trh a jeho typy Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobků a služeb. Směnu 3

4 zprostředkovávají peníze. Takovéto výrobky a služby pak nazýváme zboží. Charakteristickým znakem zboží je, že bylo vyrobeno pro směnu. Vztah mezi výrobcem zboží a jeho spotřebitelem zprostředkovává trh. Trh místní, národní a světový jedná se o územní dělení trhu. První formou u dělby práce byl trh místní, představovaný jarmarkem nebo tržištěm, v dnešní době je ale tento typ naprosto vyjímečný. Místní trhy postupně splynuly v trh národní. I přesto, že je zde jasná tendence, národní trhy prozatím v jeden světový nesplynuly. I přesto je všechno zboží účastníkem světového trhu. Ať už tím, že jej vyvážíme do zahraničí nebo tím, že zahraniční návštěvník má možnost si jej u nás koupit. Trh dílčí a agregátní dílčí trh je trh s jediným druhem zboží, agregátní naopak trh veškerého zboží. Trhy produktů, peněz a výrobních faktorů jedná se o další dělení trhu, kdy kriteriem typizace trhu je předmět koupě a prodeje. Podle tohoto hlediska pak členíme na: 1. Trh práce, půdy a kapitálu společně tvoří trh vyrobních faktorů. 2. Trh peněz velmi těsně souvisí s trhem kapitálu. 3. Trh výrobků a služeb neboli trh produktů. 12 Funkce trhu Hlavní funkcí je odpovědět na otázky co? (pomocí konkurence na straně poptávky), jak? (díky konkurenci na straně nabídky) a pro koho? (určují důchody). Dokonale konkureční trh toto dokáže sám bez jakýchkoliv dalších zásahů a vlivů. V současné ekonomice je však nutné, aby do nedokonalého tržního mechanismu vstupoval stát. Ve vyspělých zemích je nyní komporomisem mezi trhem a státní regulací ekonomiky. 13 Tržní subjekty Domácnosti subjekty přicházející na trh za účelem uspokojení svých potřeb. V této roli nazýváme domácnosti spotřebitelem. Firmy vstupují na trh za účelem prodeje v roli prodávajícího. Cílem jejich účasti na trhu je maximalizace zisku. Stát respektive vláda. Vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení a odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku. Zároveň stimulovat jeho pozitivní vliv. 4

5 14 Formování ceny a tržní mechanismus Cena na trhu je formována vzájemným působením nabídky a poptávky. Nabízející se snaží cenu maximalizovat, prodávají naopak minimalizovat. S růstem ceny nabízené množství roste zákon rostoucí nabídky. Výrobci se snaží vyrábět více, na trh přicházejí další firmy. S rostoucí cenou naopak klesá poptávka zákon klesající poptávky. Klesá-li cena, zboží je levnější a tím pro poptávající lákavější. Nižší cena také umožňuje v rámci stejného rozpočtového omezení nakoupit více zboží. Vysokou cenu provází zvyšování nabídky a přitom současný pokles poptávky. V určité době dojde k situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Vznikne tak přebytek zboží, kterého se výrobci snaží zbavit většinou snížením ceny. To samozřejmě následuje růst poptávky a pokles nabídky. Pokud objem nabízeného množství příliš klesá, dojde k opačné situaci poptávka převyšuje nabídku. Z tohoto je jasné, že trh neustále míří k rovnovážné ceně, i přesto, že v tomto stavu zůstavá jen velmi krátké období. 15 Konkurence na straně poptávky, nabídky, napříč trhem Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel je v takové situaci schopen nakupovat za účelem uspokojení svých potřeb i na úkor ostatních poptávajících. Na straně nabídky je konkurence mnohem zajímavější a ekonomická teorie se jí věnuje ve značném rozsahu. Narozdíl od konkurence na straně poptávky, není potřeba opačného extrému, tzn. aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, snaží se firmy zaujmout co největší část z nich, získat co největší část z koláče trhu. Střetávání nabídky a poptávky na trhu nazýváme konkurencí napříč trhem. Nabízející se snaží prodat co největší objem zboží za co největší cenu, poptávající naopak za co nejnižší cenu. Tržní mechanismus vede obě strany k bodu rovnováhy, který však není optimální ani pro jednu stranu: spotřebitelé považují rovnovážnou cenu za příliš vysokou, výrobci naopak příliš nízkou. 16 Konkurence na straně nabídky Na straně nabídky je konkurence mnohem zajímavější a ekonomická teorie se jí věnuje ve značném rozsahu. Narozdíl od konkurence na straně poptávky, není potřeba opačného extrému, tzn. aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, snaží se firmy zaujmout co největší část z nich, získat co největší část z koláče trhu. cenová ke konkurenčnímu boji využívá manipulaci s cenou zboží. Většinou spočívá ve zdánlivě nesmyslném snižování ceny i bez toho, aby je k tomu 5

6 nutil přebytek nabídky nad poptávkou i přesto, že by jejich cílem mělo být prodávat za co nejvyšší ceny. Cílem je totiž ovládnout trh. necenová zde dochází k lákání spotřebitelů jinými prostředky než nízkou cenou. Jedná se především o zvyšování kvality zboží, reklamou, obalovou technikou, dokonalejšími službami a servisem a dalším. 17 Tržní ekonomický systém 18 Centrální plánování 19 Předpoklady racionálního chování spotřebitele a jejich důsledky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek. Při tomto jednání je však omezen svým důchodem. Vycházíme z předpokladu, že spotřebitel vybírá z různých souborů statků spotřebních košů. Rozhodování spotřebitele je potom volba takového koše, který přináší největší užitek. Při analýze preferencí spotřebitele využíváme několik zjednodušujících předpokladů z hlediska jejich významu možno považovat za axiomy: axiom úplnosti srovnání předpoklad, že každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele. axiom tranzitivity pro každé tři koše statků (A,B,C) platí, že je-li A preferován před B a B před C, pak je i A preferován před C. axiom nepřesycení podle tohoto axiomu je vždy větší množství statku upřednostňováno před menším. Nebyvá však v modelu rozhodování spotřebitele zahrnut vždy a často je porušován. 20 Kardinalistická teorie užitku Kardinalistická teorie užitku považuje užitek za přímo měřitelný kardinální veličinu. Celkový užitek (TU) vyjadřuje celkové uspokojení potřeb při spotřebovávání daného statku. Mezní užitek (MU) ukazuje změnu celkového užitku v případě změny spotřebovávaného množství o jednotku. Celkový užitek roste spolu s nárůstem spotřebovávaného statku, nicméně přírůstky se zpomalují tzv. zákon klesajícího užitku. 6

7 21 Rovnováha spotřebitele v kardinalistickém pojetí V kardinalistické teorii dosahuje spotřebitel rovnováhy v tzv. bodě nasycení. Jedná se o bod, kdy se MU rovná nule. Od této chvíle je celkový užitek klesající a mezní užitek záporný. 22 Ordinalistické pojetí teorie užitku Tato teorie vychází z předpokladu, že užitek není přímo měřitelný, nicméně spotřebitel dokáže určit, který spotřební koš více preferuje. Současná ekonomická teorie se většinou přiklání právě k ordinalistickému pojetí. Spotřebitel je schopen seředit kombinace statků podle jejich užitku, nedokáže však říci jak velký je užitek těchto kombinací. 23 Odvození indiferenčních křivek Indiferenční křivka je množina kombinací dvou statků se stejným celkovým užitkem. 24 Vlastnosti indiferenčních křivek Indiferenční křivky jsou klesající vyplývá z axiomu nenasycenosti větší množství statku je preferováno před nižším. Indiferenční křivky se neprotínají axiom tranzitivity V každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situace se nachází indiferenční křivka tato podmínka plyne z axiomu úplnosti. Aby totiž bylo možné srovnávat užitky jednotlivých kobminací statků, musí každá kombinace ležet na nějaké indiferenční křivce. Indiferenční křivky jsou konvexní vzhledem k počátku požadavek znamená, že čím méně má spotřebitel statku X, tím více je ochoten obětovat statku Y. Konvexní tvar indiferenční křivky však není podmínkou (!) racionálního chování spotřebitele. 25 Mezní míra substituce ve spotřebě Mezní míra substituce ve spotřebě MRS C je směrnicí indiferenční křivky. Je to poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění celkový užitek. MRS C = dy dx = MU X MU Y 7

8 26 Preference statků typu bad a neuters Nežádoucí statky (bad) u určitých druhů statků můžeme dojít k situaci, kdy s sebou tento přináší i nějaký negativní efekt. V tomto případě spotřebitel preferuje menší množství před větším indiferenční křivky pak mají netypický tvar, jsou rostoucí (směrnice je pozitivní). Lhostejné statky (neuters) v některých případech lze najít i statky, u nichž je spotřebiteli jedno, v jakém množství je dostane. Indiferenční křivky jsou pak rovnoběžné s osou x. 27 Preference dokonalých substitutů a komplementů Dokonalé substituty u takovýchto statků spotřebitel neupřednostňujeme ani jeden z nich. Preference jsou stejné pro oba tyto statky. Indiferenční křivky jsou pak přímky. Dokonalé komplementy zde se jedná o statky, které jsou na sobě navzájem závislé v pevném poměru. Spotřebitel musí nakoupit v daném poměru oba statky. Například lampička a žárovka. 28 Linie rozpočtu, soubor tržních příležitostí Při svém rozhodování je spotřebitel omezen výší svého důchodu a cenami daných statků. Graficky lze tuto skutečnost vyjádřit pomocí přímky, kterou nazýváme linie rozpočtu nebo rozpočtové omezení. Plocha pod touto přímkou se nazývá soubor tržních příležitostí. Průsečík této přímky s osou x vyjadřuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá veškerý svůj důchod na nákup statku X. 29 Mezní míra substituce ve směně Směrnice linie rozpočtu se nazývá mezní míra substituce ve směně - MRS E. Jde o poměr, ve kterém může spotřebitel zaměňovat statky X a Y při vynaložení veškerého svého důchodu. MRS E = dy dx = P X P Y Stejně jako u mezní míry substituce je opět v absolutní hodnotě. 8

9 30 Vnitřní řešení optima spotřebitele Je klasickým řešením optima spotřebitele, kdy je linie rozpočtu tečnou nějaké indiferenční křivky a bod jejich dotyku určuje optimální kombinaci statků X a Y. Optimem je situace, ve které se mezní míra substituce ve spotřebě rovná situaci na trhu mezní míře substituce ve směně. MRS C = MRS E 31 Rohové řešení optima spotřebitele Kromě již uvedeného vnitřního řešení může dojít k situaci, kdy linie rozpočtu není tečnou k žádné indiferenční křivce. Nelze tudíž nalézt žádnou kobminaci, kdy by se mezní míry substituce rovnaly. Řešením je použití tzv. rohového řešení. Jestliže tedy neexistuje kombinace, pro kterou platí MRS C = MRS E, mohou nastat dvě situace: MRS C > MRS E apt-get -s cupsys neboli MU X MU Y takže spotřebitel spotřebovává pouze statek X. > P X PY a potom Y = 0, MRS C < MRS E neboli MU X MU Y spotřebovává pouze statek Y. < P X PY a potom X = 0, takže spotřebitel 32 Přebytek spotřebitele Jedná se o rozdíl mezi celkovým užitkem, který mu přinese spotřebovávané množství daného statku a jeho tržní hodnotou. 33 Důchodová spotřební křivka Vzniká spojením bodů optima odpovídajích jednotlivým úrovním důchodu. Důchodová spotřební křivka (ICC) je souborem kombinací dvou statků při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu. U normálních statků se při zvyšování důchodu nakupované množství zvyšuje (u nezbytných roste množství pomaleji než důchod křivka je konvexní; u luxusních roste rychleji než důchod křivka je konkávní), u méněcených klesá. ICC je množina bodů se stejnou mezní mírou stubstituce. 9

10 34 Engelova křivka Engelova křivka (EC) vyjadřuje závislost celkového důchodu a nakupovaným množstvím určitého statku. Pokud naneseme na osu x jednotlivé úrovně důchodu spotřebitele a na osu y množství statku X, získáme Engelovu křivku. U nezbytných statků je EC konkávní, u luxusních konvexní. U méněcenných statků, jejichž spotřeba klesá s růstem důchodu je EC klesající a má zápornou směrnici. 35 Engelova výdajová křivka Využívá jiného způsobu znázornění závislosti důchodu a spotřeby určitého statku. Jde o závislost mezi výdaji na nákup statku X (P X X)a důchodu spotřebitele. Linie 45 představuje situaci, kdy je celý příjem vynaložen na nákup statku X. Je tedy horní hranicí Engelovy výdajové křivky. 36 Sklon ke spotřebě Průměrný sklon ke spotřebě (APC) vyjadřuje podíl statku X na celkovém důchodu spotřebitele. Udává, jakou část důchodu spotřebitel vynakládá na nákup daného statku: v případě statku X je to: AP C X = X I Směrnici Engelovy křivky nazýváme mezní sklon ke spotřebě (MPC) tohoto statku. Tento udává, oč se zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod spotřebitele o jednotku. Pro X platí: MP C X = X I 37 Důchodová elasticita poptávky Koeficient důchodové elasticity poptávky měří citlivost reakce spotřebitele v nakupovaném množství statku X na změnu důchodu. Můžeme ji vyjádřit jako podíl procentní změny. e ID = X 2 X 1 X 2 + X 1 : I 2 I 1 I 2 + I 1 Důchodová elasticita poptávky tedy udává, o kolik procent se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento. Luxusní statky e ID > 1, nezbytné statky 0 < e ID < 1 a méněcenné statky e ID < 0. 10

11 38 Cenová spotřební křivka Cenovou spotřební křivku (PCC) získáme tak, že spojíme body optima odpovídající jednotlivým úrovním ceny statku X. Je souborem kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách X. S poklesem ceny se PCC dostává do oblasti s vyšším užitkem. Je-li PCC klesající, tak při poklesu ceny X nakupuje spotřebitel více X a méně Y, je-li PCC rostoucí, s poklesem ceny X roste poptávané množství X i Y. V případě, že existuje pouze rohové řešení, tedy X = 0 a bod optima je na ose y, je tento bod počátkem PCC. 39 Důchodový efekt Důchodový efekt znamená změnu poptávaného možství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu indiferenční křivky a tedy užitku. Pro normální statky je důchodový efekt negativní pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků. Celkový efekt je tak vždy negativní. Pro méněcenné statky je důchodový efekt pozitivní. Pokles ceny vede k růstu důchodu a ke snížení poptávky po méněcenných statcích. Celkový efekt není možno určit, záleží zda převáží substituční nebo důchodový efekt. 40 Substituční efekt Znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího za statek relativně levnější. Jde o posun po indeferenční křivce, zohledňujeme změnu MRS C při zachování stejného užitku. Substituční efekt je vždy negativní, tj. v jeho důsledku je pohyb cenové změny a poptávaného množství protisměrný: δx δp X > 0 41 Hicksův rozklad celkového efektu Vychází z toho, že konstantní reálný důchod znamená schopnost spotřebbitele dosáhnout stejné úrovně užitku. Při rozkladu využíváme grafického řešení s tímto postupem: Nejdříve vytvoříme pomocnou rozpočtovou linii, která se dotýká indiferenční křivky odpovídající původnímu optimu a je rovnoběžná s novou rozpočtovou linií. V bodě dotyku pomocné linie s původní indiferenční křivkou je MRS E = MRS C stejné jako v novém bodě optima. Na osu x zaneseme postupně bod původního optima x Q, bod dotyku pomocné rozpočtové linie s indiferenční křivkou x R a bod nového optima x S. Celkový efekt (T E) je pak x S x Q, substituční efekt x R x Q a důchodový efekt x S x R. Více viz. Sokupová, obr. 3-9, str

12 42 Celkový efekt méněcenného statku Celkový efekt méněcenného statku nemůžeme jednoznačně určit, protože jde o součet záporného (substituční efekt) a kladného (důchodový efekt) čísla. Záleží na tom, který z těchto dvou efektů převládne. Ve většině případů převáží substituční efekt a spotřeba méněcenných statků se tak zvyšuje i při zvyšování důchodů. 43 Giffenův paradox Může však nastat paradoxní situace, kdy s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste pozitivní důchodový efekt převáží nad negativnícm substitučním. Tento velmi vyjímečný případ se nazývá Giffenův paradox. Přichází v úvahu u statků, které tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojování základních potřeb a současně nemají dostupné jejich substituty v odpovídající cenové hladině. Změna ceny těchto statků pak velmi podstatně mění reálný důchod proto může důchodový efekt převážit nad substitučním. Pro tento paradox má zvláštní tvar i křivka P P C, která se sklání k severozápadu a ne k severovýchodu nebo jihovýchodu jak je tomu typické v ostatních případech. Křivka poptávky pro Griffenův statek je rostoucí. 44 Slutského pojetí celkového efektu U Slutského je konstantní reálný důchod, narozdíl od Hickse, považován za schopnost spotřebitele nakoupit stejný objem statků, neboli rozhodující je nikoliv stejná úroveň užitku, ale schopnost nakoupit stejný spotřební koš. Pomocnou linii rozpočtu nekonstruujeme jako tečnu na původní indiferenční křivku, ale musí procházet původním bodem optima. Slutského substituční efekt v sobě zahrnuje i malé zvýšení reálného důchodu (neboli důchodového efektu) Hicksova. Přesto je Slutského substituční efekt i pro méněcenné statky negativní. 45 Cenová elasticita poptávky Vypočítá se jako podíl procentní změny poptávaného monžství a procentní změny ceny, neboli: e P D = X 2 X 1 X 2 + X 1 : P X 2 P X1 P X2 + P X1 Pro cenovou elasticitu v bodě potom platí: 12

13 e P D = δx/x = δx/δp X δp X /P X X/P X Cenová elasticita poptávky je záporná, jelikož se poptávané množství pohybuje opačně než cena. Výjimkou je opět Giffenův paradox. Jednotková elasticita procentní změna množství je stejná jako procentní změna ceny (s opačným znaménkem). PCC je rovnoběžná s osou x. Neelastická v případě kdy procentní změna poptávaného množství je menší než procentní změna ceny. PPC je rostoucí. Elastická s poklesem ceny statku X vzroste výrazněji poptávané množství, a proto vzroste i objem výdajů na jeho nákup. PCC je klesající. 46 Křížový substituční efekt Jedná se o analogii ke klasickému substitučnímu efektu pouze s tím rozdílem, že zkoumáme jak se změna ceny u statku Y promítně do poptávky po statku X. 47 Křížový důchodový efekt Vyjadřuje, jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a tím i poptávku po statku X. 48 Křížová elasticita poptávky Jde opět o poměr procentních změn, tentokráte poptávaného množství statku X a ceny statku Y. e CD = X 2 X 1 X 2 + X 1 : P Y 2 P Y1 P Y2 + P Y1 Je-li δx/δp Y kladné, jde o substituty a e CD > 0, je-li záporné, jde o komplementy a e CD < Elasticita substituce Čím jsou indiferenční křivky více zakřivené, tím vcíe jsou statky X a Y komplementya jejich vzájemné nahrazení je obtížné. Tuto skutečnost lze vyjádřit elasticitou substituce, pro kterou platí: 13

14 σ = d (Y/X) Y/X : d (MRS C) MRS C Elasticita substituce je procentní změna poměru, ve kterém jsou spotřebovávány statky Y a X, dělená procentní změnou mezní míry substituce ve spotřebě. Vyjadřuje jakou změnu poměru spotřeby statků Y a X vyvolá změna MRS C o jedno procento. Pro dokonalé substituty platí, že σ =, pro dokonalé komplementy pak σ = Oblouková elasticita Jedná se o elasticitu mezi dvěma body. 51 Elasticita v bodě e BA = A 2 A 1 A 2 + A 1 : B 2 B 1 B 2 + B 1 Narozdíl od obloukové elasticity uvažujeme jen velmi malé změny A a B. e BA = δa δb : A B 52 Odvození tržní poptávky Tržní poptávka je součtem jednotlivých individuálních poptávek spotřebitelů. Graficky jde o horizontální součet individuálních křivek poptávky. 53 Efekt módy Jedná se o efekt u statků, kde roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli. S růstem nakupovaného množství se křivka poptávky posouvá. Křivku tržní poptávky zohledňující efekt módy získáme pokud spojíme body křivek poptávky pro jednotlivé úrovně množství odpovídající těmto množstvím. Čistý efekt poklesu ceny sestává z cenového efektu a efektu módy. 54 Efekt snobské potřeby Má opačnou tendenci než efekt módy. S růstem spotřebitelů individuální poptávka klesá. Analogickým způsobem jako u efektu módy lze odvodit křivku tržní poptávky zohledňující efekt snobské potřeby. Efekt snobské potřeby je orzdíl cenového a čistého efektu. 14

15 55 Příčiny existence firmy Mezi nejzákladnější příčiny existence firmy patří: výhody týmové práce snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů Týmová práce je nutná ve většině výrobních procesů, kdy je potřeba součinnosti mnoha odborníků. Aby takovéto vztahy nemuseli být podchycovány na základě složitých (a nákladných) smluv je výhodnější využít zastřešení vztahů, jaké firma poskytuje. 56 Ekonomický zisk Dle ekonomické teorie se předpokládá, že každá firma vstupuje na trh s cílem maximalizovat zisk. V této teorii je uvažován ekonomický zisk, což je rozdíl mezi účetním ziskem (rozdíl příjmů a explicitních nákladů) a alternativními výnosy ze všech zdrojů, které subjekt vlastní. 57 Zachycení produkce v krátkém období Při analýze výroby v krátkém obodbí vycházíme z předpokladu, že kapitál je konstatntní a mění se pouze objem využívané práce. Q = f (K 1, L) Za krátké období považujeme takové období, ve kterém jsou služby alespoň jednoho výrobního faktoru, které firma používá fixní. Celkový produkt (TP) představuje výstupem, který je vyroben danými vstupy. Kvůli tomu, že jeho velikost vyjadřujeme ve fyzických jednotkách, bývá někdy označován jako celkový fyzický produkt (TPP). Křivka TP vyjadřuje různé úrovně výstupu, které lze vyrobit kombinacemi různých množství variabilního vstupu s konstantním množstvím fixního vstupu. Průměrný produkt (AP) představuje výstup na jednotku vstupu, který samozřejmě zjistíme vydělením TP množstvím vstupů použitých k jeho výrobě. Tedy např. pro průměrný produkt variabilního vstupu práce je to: AP L = Q L 15

16 Mezní produkt (MP) představuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku za předopkladu konstantního množství ostatních vstupů. Graficky se jedná o směrnici křivky celkového produktu v každém jejím bodě. MP práce je tedy: MP L = δq δl Mezní produkt kapitálu v krátkém období není definován, protože objem kapitálu je konstantní. Důležité zákonitosti Soukupová, obr. 5-1, str Zákon klesajících výnosů jestliže jsou do výrobního procesu přidávány stále stejné přírůstky variabilního vstupu, přičemž množství ostatních vstupů se nemění, výsledné přírůstky celkového produktu budou od určitého bodu klesat,tj. bude klesat mezní produkt variabilního vstupu. 58 Výrobní stádia v krátkém období 1. výrobní stádium z hlediska firmy pozitivní stádium. Průměrný produkt roste po celé jeho trvání, což může sloužit jako dostatečné kritérium efektivnosti. Efektivnost fixního vstupu v tomto stadiu roste, efektivnost variabilního taktéž. Firma nacházející se v tomto stádiu bude mít nejspíše tendenci zvyšovat počet zapojených jednotek variabilního faktoru, neboť ještě nejsou plně využitý fixní faktory. 2. výrobní stádium efektivnost fixního vstupu roste, u variabilního však již klesá, jelikož výstup sice roste, ale pomaleji než variabilní vstup. Dodatečná jednotka práce tedy zvyšuje efektivnost kapitálu, ale snižuje efektivnost práce. Na hranici mezi 2. a 3. bodem je maximalizován krátkodobý výstup, za maximální lze rovněž považovat efektivnost fixních vstupů. 3. výrobní stádium klesá efektivnost u všech vstupů. Mezní produkt práce v této fázi nabývá záporných hodnot. Za optimální lze zřejmě považovat 2. stádium, ve kterém je již lépe využit fixní vstup a dosahuje se nejvyšší efektivnosti vrcholící maximálím krátkodobým výstupem. 59 Produkce při rostoucích výnosech z variabilního vstupu Při roustoucích výnosech z variabilního vstupu dochází k situaci, kdy je každá další jednotka variabilního vstupu práce efektivnější, než předcházející. Výstup pak roste rychleji než variabilní vstup (při a = 0): Q = b L + c L 2 16

17 60 Produkce při klesajících výnosech z variabilního vstupu Klesající výnosy z variabilního vstupu jsou představovány situací, ve které výstup v důsledku dodatečného zapojení variabilního vstupu práce sice roste, ale pomaleji než variabilní vstup, což je možné vyjádřit jako (při a = 0): Q = a + b L c L 2 61 Produkce při konstantních výnosech z variabilního vstupu S růstem variabilního vstupu v této situaci roste výstup konstantním tempem (při a = 0): Q = b L Protože každá dodatečná jednotka L přispívá k růstu výstupu stejně jako každá přechozí, jsou všechny jednotky L stejně produktivní, tzn. mezní produkt je u všech stejný. Tomu odpovídá i horizontální křivka MP L. 62 Produkční kopec 63 Mapa izokvant izokvanta křivka, která je tvořena všemi kombinacemi vstupů vedoucími k tvorbě stejného výstupu (iso = stejný, quantity = množství). Jelikož objemů výstupů může být nekonečně mnoho, existuje i nekonečně velký počet izokvant, které tvoří mapu izokvant. Ta nás informuje o maximálně dosažitelném výstupu při jakékoliv kombinaci vstupů, je tedy alternativním způsobem popsání produkční funkce. 64 Vlastnosti izokvant 1. Izokvanty jsou v mapě seřazeny severovýchodním směrem izokvanta bližší počátku odpovídá kombinaci vstupů vedoucí k nížšímu výstupu než vzdálenější. 2. Izokvanty jsou seřazeny z kardinálního hlediska. 3. Izokvanty se neprotínají. 4. Jsou klesající a konvexní k počátku. 17

18 65 Mezní míra technické substituce Představuje mírů, ve které může firma směňovat kapitál za práci při zachování stejné úrovně výstupu. 66 Izokosta MRT S = K L Je přímka, obsahující všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady. Její rovnice je: T C = w L + r K TC = celkové náklady, w = cena jednotky práce, r = cena jednotky kapitálu, L = objem použité práce, K = objem použitého kapitálu. 67 Nákladové optimum firmy Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS), se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r). MRT S = w r Z čehož můžeme odvodit, že firma by své výdaje mezi práci a kapitál měla rozdělit tak, aby se rovnal poměr jejich mezních produktů a cen: MP L w = MP K r Firma tak bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný pravidlo nejnižších nákladů. Geometricky je toto pravidlo bodem dotyku izokvanty a izokosty. 68 Cesta expanze firmy (křivka rostoucího výstupu) Křivka rostoucího výstupu představuje soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu. 18

19 69 Výnosy z rozsahu Postihují souvislost mezi proporcionální změnou vstupů a jí vyvolanou změnou výstupu. Jestliže vynásobíme oba používané vstupy v produkční funkci Q = f (K, L) stejnou kladnou konstantou, např. t (t > 1), potom může nastat: konstantní výnosy z rozsahu růst objemu každého ze vstupů o t procent způsobí růst výstupu rovněž o t procent. Platí: f (t K, t L) = t f (K, L) = t Q rostoucí výnosy z rozsahu zvýšení všech vstupů o t procent způsobí zvýšení výstupu o více než t procent. Platí: f (t K, t L) > t f (K, L) = t Q klesající výnosy z rozsahu při zvýšení každého z vstupů o t procent dojde k růstu o méně než t procent. Vzorec: f (t K, t L) < t f (K, L) = t Q 70 Cobb-Douglasova produkční funkce Q = f (K, L) = A K a L b kde A, a, b jsou kladé konstanty. Jejím znázorněním je mapa izokvant, které mají konvexní tvar vzhledem k počátku. Charakter výnosů je závislý na hodnotách a a b: pokud a + b = 1, produkční funkce v sobě obsahuje konstantní výnosy z rozsahu. pokud a + b > 1, vykazuje Cobb-Douglasova produk4n9 funkce rostoucí výnosy z rozsahu pokud a + b < 1, půjde o klesající výnosy z rozsahu. 19

20 71 Technický pokrok v produkci firmy G Q = G A + e Q,K G K + e Q,L G L G Q míra růstu výstupu za jednotku času; G A míra technického pokroku za jednotku času; e Q,K citliovost výstupu na změny objemu kapitálu; G K míra růstu kapitálu za jednotku času; e Q,L citlivost výstupu na změny práce; G L míra růstu práce za jednotku času. Z hlediska toho, jak působí technický pokrok na jednotlivé vstupy můžeme rozlišit tři případy: 1. Neutrální technický pokrok který působí na námi předpokládané vstupy stejně. 2. Kapitálově náročný technický pokrok ovlivňující pouze kapitál. Při použití nové technologie je kapitál v čase stále efektivnější. 3. Pracovně náročný technický pokrok ovlivňující pouze produktivitu práce. 72 Explicitní a implicitní náklady Explicitní náklady jsou veškeré vynaložené náklady. Využívají se především v účetnictví. Implicitní náklady představují výnosy, o které firma přichází tím, že veškeré své zdroje využívá právě daným způsobem a né jiným. Říká se jim také náklady obětované příležitosti. Účetní zisk je pak rozdíl výnosů a explicitních nákladů, kdežto u ekonomického zisku musíme odečíst ještě náklady implicitní. 73 Celkové, variabilní a fixní náklady Celkové náklady (TC) můžeme definovat jako sumu nákladů na práci (L) a kapitál (K): T C = w L + r K V krátkém období, kdy považujeme kapitál za fixní (K 1 )pak můžeme celkové nálady definovat jako: ST C = w L + r K 1 Fixní náklady (FC) jsou náklady, které musí firma vynakládat i v případě, že objem výstupů je nulový. Jedná se zejména o platy správních pracovníků, pojištění, nájemné a podobně. Variabilní náklady (VC) narozdíl od fixních se mění s objemem výstupu. Jedná se zejména o náklady na materiál, mzdy dělníků a další. ST C = F C + V C 20

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Tak je možno sestavit poptávkovou funkci, která tuto závislost vyjadřuje, a zabývat se vlivem jednotlivých faktorů. X 2 = f 2 (P 1, P 2,, P n, I)

Tak je možno sestavit poptávkovou funkci, která tuto závislost vyjadřuje, a zabývat se vlivem jednotlivých faktorů. X 2 = f 2 (P 1, P 2,, P n, I) 3 Poptávka 3.1 Individuální poptávka V předcházející kapitole jsme se zabývali rozhodováním spotřebitele, který maximalizuje užitek při daném rozpočtovém omezení. Určením optimální kombinace statků jsme

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Trh a základní elementy trhu

Trh a základní elementy trhu Trh a základní elementy trhu Vznik trhu, typy trhu. Tržní subjekty. Poptávky, nabídka, cena. Faktory ovlivňující poptávku a nabídku. Konkurence. Význam a funkce trhu. Formy ekonomické organizace a základní

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

2. Analýza spotřebitelské poptávky

2. Analýza spotřebitelské poptávky 2. Analýza spotřebitelské poptávky Obsah Individuální poptávka a faktory, které ji ovlivňují Vliv změny disponibilního důchodu na poptávku: - důchodová spotřební křivka, Engelovy křivky - důchodová elasticita

Více

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství

Více

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie 1. Fungování trhu a konkurence (nabídka a poptávka na trhu zboží a služeb, rovnovážná a tržní cena, formování rovnováhy na trhu, vliv změny nabídky a poptávky

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Ekonomie a světová ekonomika

Ekonomie a světová ekonomika Ekonomie a světová ekonomika ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Obsah: 1. Úvod do ekonomie... 2 2. Trh a jeho charakteristika...

Více

www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 3

www.thunova.cz MIES SBZ - Okruh č. 3 Spotřebitel a poptávka Spotřebitel a formování poptávky (kardinalistická verze) celkový a mezní užitek, optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku, optimum spotřebitele při spotřebě více statků,

Více

8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou

8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou 8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou 8.1 Obecná východiska určení výstupu, při němž firma maximalizuje zisk Firma maximalizující zisk podřizuje volbu vstupů i výstupů dosažení maximálního ekonomického

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé

Více

Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014

Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Racionalita Chování spotřebitele je založeno na předpokladu racionality. Tento předpoklad znamená, že spotřebitel volí neoptimálnější, resp. nejvíce

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce 14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce Z podkapitoly 13.1 již známe podmínku maximalizace zisku firmy přicházející kupovat výrobní faktory na jejich trh jako rovnost příjmů z mezního produktu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Studijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách.

Studijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Chování spotřebitele a formování poptávky Vzdělávací cíl: Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí:

Varianta A3 Strana 1. 2. Pro případ cenově elastické poptávky platí: Varianta A3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2010 Zkouška z ekonomie (varianta A3) Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte vyplněním

Více

Otázky Obecná ekonomie I Mikroekonomie

Otázky Obecná ekonomie I Mikroekonomie 1 Otázky Obecná ekonomie I Mikroekonomie 1) Poptávka a její determinanty Poptávka charakterizuje chování kupujících. Jde o vztah mezi množstvím poptávky domácnosti a tržní cenou za předpokladu, že ostatní

Více

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI Jiří Havránek katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 0 Praha 6 - Suchdol Anotace: Vliv typu

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ

ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ ENGELOVA KŘIVKA V DOPRAVĚ Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Engelova křivka (EC) vyjadřuje závislost mezi celkovým (nominálním) důchodem a nakupovaným množství určitého statku. Článek popisuje tuto křivku pro

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA

MAKROEKONOMIE. Blok č. 4: SPOTŘEBA MAKROEKONOMIE Blok č. 4: SPOTŘEBA Struktura tématu. úvod do nejvýznamnějších teorií spotřeby, kterými jsou: John Maynard Keynes: spotřeba a současný důchod Irving Fisher: mezičasová volba Franco Modigliani:

Více

Seminární práce ze Základů firemních financí

Seminární práce ze Základů firemních financí Seminární práce ze Základů firemních financí Téma: Analýza vývoje zisku Zpracovaly: Veronika Kmoníčková Jana Petrčková Dominika Sedláčková Datum prezentace: 24.3. 2004...... V Brně dne...... P o d p i

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

2 Užitek, preference a optimum spotřebitele

2 Užitek, preference a optimum spotřebitele 2 Užitek, preference a optimum spotřebitele Druhý oddíl této učebnice je zaměřen na poptávku na trhu statků. Základem pro odvození poptávky je analýza chování spotřebitele, které věnujeme 2. kapitolu.

Více

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci Obsah Nedokonalá konkurence Formy nedokonalá konkurence Regulace nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Vzniká nesplněním alespoň jedné podmínky dokonalé konkurence Rozdíl DK a NK v cenové tvorbě.

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

1.1.3. Pozitivní popisuje ekonomickou realitu to, co je a hledá zákonitosti jejího fungování.

1.1.3. Pozitivní popisuje ekonomickou realitu to, co je a hledá zákonitosti jejího fungování. část mikroekonomie 1. Úvod do ekonomie 1.1. Ekonomie 1.1.1. Mikroekonomie zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů jednotlivců, domácností, firem. Sledujeme ekonomický systém očima jednotlivého subjektu.

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství. 2) TRH - Trh a jeho funkce, typy trhů, subjekty trhu. Základní elementy trhu: nabídka, poptávka, faktory ovlivňující nabídku a poptávku, rovnováha trhu, tržní a rovnovážná cena. Konkurence, typy konkurence.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ZISK A ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

EKONOMIE. Podklady pro výuku. Bakalářské studium. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

EKONOMIE. Podklady pro výuku. Bakalářské studium. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti EKONOMIE Podklady pro výuku Bakalářské studium 2014 Kapitola 1: Ekonomické principy, základní kategorie Ekonomie Ekonomie se zabývá hospodářským životem společnosti. Za oblasti tohoto hospodářského života

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

1. nabídka práce jednoho člověka (tj. z hlediska jednoho nabízejícího), 2. nabídka práce jedné firmě (tj. z hlediska jednoho poptávajícího).

1. nabídka práce jednoho člověka (tj. z hlediska jednoho nabízejícího), 2. nabídka práce jedné firmě (tj. z hlediska jednoho poptávajícího). 16 Nabídka práce V této kapitole nás bude zajímat formování individuální a tržní nabídky práce. Důležité je připomenout si dvojí možné chápání individuální nabídky práce: 1. nabídka práce jednoho člověka

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více