VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 PAVEL ZEMAN

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2011 PAVEL ZEMAN

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MANAGEMENT FIREM Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE Analýza trhu práce v ČR se zaměřením na region Praha Říjen/2011 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Pavel Zeman/MF3 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D. JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: podpis studenta PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Klepněte sem a zadejte text. Vysoká škola ekonomie a managementu / info@vsem.cz /

4 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Analýza trhu práce v ČR se zaměřením na region Praha Analysis of a labor market in the Czech Republic focusing on the Prague region Autor: Pavel Zeman

5 Souhrn Tato diplomová práce se zabývá analýzou trhu práce v České Republice se zaměřením na trh práce v hlavním městě Praze. Práce se věnuje období od roku 2000 do roku V průběhu této dekády prošla Česká republika nemalou změnou. Mimo jiné došlo k připojení České republiky do Evropské unie a v důsledku této změny se v roce 2004 otevřel trh práce i občanům Evropské unie. Příliv cizinců se mnohonásobně zvýšil, coţ umoţnilo částečně kompenzovat demografický vývoj země. V hospodářské oblasti došlo v letech k historickému růstu HDP. Zároveň v roce 2008 propukla hospodářská a finanční krize. V důsledku krize došlo k hospodářskému útlumu, coţ vedlo k nárůstu nezaměstnanosti. V teoretické části práce jsou vysvětleny a definovány základní pojmy jako jsou trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti. V této části jsou rovněţ popsáni cizinci na trhu práce. Praktická část se věnuje hlavním ukazatelům trhu práce v České republice a v hlavním městě Praze, tedy vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti a volným pracovním místům. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit definované hypotézy a zárovně porovnat trh práce v České republice a hlavním městě Praze. Poslední část praktické části se zaměřuje na působení cizinců na trhu práce. Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, volná pracovní místa, míra nezaměstnanosti

6 Summary This thesis analyzes the labor market in the Czech Republic, focusing on the labor market in the capital city of Prague. The work deals with the period from 2000 to During this decade, has undergone considerable change in Czech Republic. Among other things, was to connect the Czech Republic into the European Union and as a result of this change in 2004 opened the labor market and the citizens of the European Union. The influx of foreigners has increased greatly, allowing partially offset the demographic development of the country. In the economic field the Czech Republic achieved the historical GDP growth in the years In 2008 broke the economic and financial crisis. The crisis was the economic downturn, which led to an increase in unemployment. In the theoretical part of the work are explained and defined basic concepts such as the labor market, unemployment, unemployment rate. This section also depicted aliens in the labor market. The practical part deals with the main indicators of the labor market in the Czech Republic and in Prague, such as the development of employment and unemployment, job vacancies. The aim is to confirm or disprove hypotheses defined and aligned to compare the labor market in the Czech Republic in Prague. The last part of the practical part focuses on the activities of foreigners in the labor market. Keywords: Labour market, unemployment, vacancies, unemployment JEL Classification: J 210, J600

7 Obsah 1 Úvod Cíle metodika Pouţité metody Teoreticko-metodologická část práce Trh práce Nabídka práce Poptávka po práci Rovnováha na trhu práce Nezaměstnanost Měření nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná Přirozená míra nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost Politika zaměstnanosti Cizinci na trhu práce Pobyt cizinců na území ČR Zaměstnávání cizinců v ČR Analytická část Charakteristika kraje Praha Obyvatelstvo Věková struktura obyvatel Vzdělanostní struktura obyvatel Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Zaměstnanost Míra zaměstnanosti Odvětvová struktura NH Nezaměstnanost Vývoj míry nezaměstnanosti Vývoj míry nezaměstnanosti v hl. městě Praze Vývoj počtu volných pracovních míst Vývoj počtu volných pracovních míst v hl. městě Praze... 36

8 3.5.5 Evidovaní uchazeči dle vzdělání Evidovaní uchazeči dle vzdělání v hl. městě Praze Evidovaní uchazeči dle věku Nezaměstnanost podle délky jejího trvání Nezaměstnanosti od 2008 aţ 2011 regionální srovnání Cizinci v ČR Vývoj počtu cizinců Důvody nárůstu počtu cizinců Postavení cizinců za trhu práce Vývoj zaměstnanosti cizinců v jednotlivých krajích Zaměstnanost cizinců podle státního občanství Členění cizinců podle klasifikace zaměstnání (KZAM) Závěr Literatura Přílohy... 60

9 Seznam zkratek ČSÚ ILO MPSV KZAM OSVČ ÚP VŠPS CZ-NACE EU Český statistický úřad Mezinárodní organizace práce Ministerstvo práce a sociálních věcí Klasifikace zaměstnání Osoby samostatně výdělečně činné Úřad práce Výběrové šetření pracovních sil Nová klasifikace ekonomických činností (národní verze NACE Rev. 2). Nahradila původně pouţívanou klasifikaci OKEČ Evropská unie p. b. Procentní bod ÚSO TOP 4 NH Úplné střední odborné vzdělání s maturitou Čtyři nejvíce zastoupené skupiny cizinců v ČR ze z těchto zemí: Ukrajina, Slovenko, Vietnam a Polsko Národní hospodářství

10 Seznam tabulek Tabulka 3-1 Obyvatelstvo (vybrané údaje) Tabulka 3-2 Věková struktura obyvatel hl. m. Prahy Tabulka 3-3 Míra zaměstnanosti v letech (15-64 letých) Tabulka 3-4 Míra zaměstnanosti (15-64) průměrný údaj za rok Tabulka 3-5 HDP v letech (meziroční změna v %) Tabulka 3-6 Struktura uchazečů dle vzdělání v ČR (stavy k 31.12) Tabulka 3-7 Struktura uchazečů dle vzdělání v Praze (stavy k 31.12) Tabulka 3-8 Struktura uchazečů dle věku v Praze Tabulka 3-9 Obecná míra nezaměstnanosti Tabulka 3-10 Zaměstnanost cizinců dle krajů

11 Seznam grafů Graf 2-1 Zpětně zakřivená individuální nabídka práce... 6 Graf 2-2 Křivka poptávky po práci v dokonalé konkurenci... 8 Graf 2-3 Rovnováha na trhu práce... 9 Graf 3-1 Obyvatelstvo - hl. m Praha Graf 3-2 Struktura vzdělanosti v Hl. m. Praze Graf 3-3 Studující SŠ + VŠ v období Graf 3-4 Skupina péče o rodinu a rodičovská dovolená v letech Graf 3-5 Míra ekonomicky aktivního obyvatelstva Graf 3-6 Obecná míra nezaměstnanosti Graf 3-7 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v ČR v letech Graf 3-8 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v Praze v letech Graf 3-9 Délka nezaměstnanosti v letech v hl. m. Praze Graf 3-10 Délka nezaměstnanosti v letech v ČR Graf 3-11 Cizinci v ČR v letech (celkový počet) Graf 3-12 Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v letech Graf 3-13 Zaměstnanost cizinců dle státního občanství v roce Graf 3-14 Členění cizinců dle KZAM v roce 2010 (TOP 4)... 51

12 1 Úvod Téma analýza na trhu práce jsem si zvolil proto, ţe nezaměstnanost patří k fenoménům dnešní doby. Ţivot kaţdého z nás je ovlivňován fungováním trhu práce a existuje jen malé procento lidí, kteří se nesetkali, ať jiţ přímo nebo zprostředkovaně, s nezaměstnaností a jejími dopady. Před rokem 1989 byla nezaměstnanost neznámým pojmem. Od počátku devadesátých let se situace na trhu práce v České republice velmi změnila. V první fázi transformace české ekonomiky se společnost musela vyrovnat s novým jevem tj. nezaměstnaností. Aţ do roku 1996 vykazovala nezaměstnanost téměř stabilní úroveň kolem 4 %. Obrat nastal poté, co se začalo projevovat působení započaté restrukturalizace a privatizace českého hospodářství. Míra nezaměstnanosti se začala skokově zvyšovat. Další období vývoje tj. etapa po roce 2000, která představovala nejprve období poklesu a následně růstu nezaměstnanosti, byla ovlivněna situací v české ekonomice (investiční pobídky) a zároveň globálním vývojem. Vývoj pokračoval a faktorem, který ovlivňoval i trh práce, byl vstup České republiky do Evropské unie. Problém zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti je v dnešní době stále umocněn následky hospodářské krize. Nezaměstnanost představuje jeden z klíčových ukazatelů ekonomiky. Zvyšující se počet osob bez práce s sebou nese kromě sníţení ţivotní úrovně i vyšší výdaje ze státního rozpočtu. Nezaměstnanost je mezi regiony České republiky rozdílná. Najdeme zde regiony s nízkou mírou nezaměstnanosti, ale i regiony značně postiţené vysokou mírou nezaměstnanosti. Cílem této diplomové práce je analýza dosavadní situace ve vývoji na trhu práce v České republice v porovnání s hlavním městem Prahou. Práce je zaměřená na období od roku 2000 do roku V závěru je také vyhodnocen vývoj za kratší časové období. Při zpracování diplomové práce budu čerpat z odborné literatury, kterou uvádím v seznamu literatury na konci práce. Jako další hlavní zdroje dat vyuţiji údaje z Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Struktura diplomové práce je členěna do těchto kapitol úvod, teoretická část, analytická část a závěr. 1

13 Teoretická část práce je věnována samotné definici trhu práce a základním pojmům trhu práce. Je zde vysvětleno, jak se tvoří nabídka, poptávka a jak se dosahuje rovnováţného stavu. Dále je charakterizována nezaměstnanost z obecného hlediska včetně popisu druhů nezaměstnanosti a ukazatelů pro její měření. Rovněţ zmiňuje postavení cizinců na trhu práce, bez nichţ by se Česká republika jiţ neobešla. Analytická část se zaměřuje konkrétně na hlavní město Prahu v rámci České republiky, zejména na vývoj v letech Krátce shrnuje strukturu obyvatelstva a její sloţení, věnuje se zaměstnanosti, resp. míře zaměstnanosti a odvětvové struktuře národního hospodářství. Dále je zaměřená na analýzu nezaměstnanosti, vývoj volných pracovních míst a členění evidovaných uchazečů o zaměstnání. Samostatnou část tvoří nezaměstnanost v období krize, kde jsou porovnány kraje v rámci České republiky. Poslední část je věnována cizincům na trhu práce. Závěr tvoří shrnutí, ve kterém jsou potvrzeny či vyvráceny hypotézy, které jsou stanoveny v úvodu. 1.1 Cíle metodika Cílem diplomové práce je analýza vývoje trhu práce v České republice po roce 2000 a jeho následné srovnání s hlavním městem Prahou. Od roku 2000 prošla Česká republika určitými vývojovými fázemi, které různým způsobem ovlivnily českou ekonomiku a různým způsobem ovlivnily i vývoj na trhu práce. Práce se zaměřuje na následující body: Definice trhu práce Analýza základních ukazatelů trhu práce České republiky Míra ovlivnění trhu práce hospodářskou krizí Zaměstnanost cizinců na trhu práce. 2

14 Vycházím-li z tohoto obecného předpokladu, tak v analytické části jsem si stanovil tyto hypotézy: Základní hypotézou, ze které tato práce vychází je, ţe vliv finanční krize na trh práce způsobil pokles zaměstnanosti. Dopad krize na nezaměstnanost v hlavním městě Praze nebyl tak výrazný jako v České republice jako celku. Další hypotéza, kterou chce tato práce potvrdit či vyvrátit, se týká zvýšení počtu zaměstnaných cizinců, zejména pak po roce Předpokladem je, ţe nárůst zaměstnaných cizinců byl v hlavním městě vyšší neţ v České republice. 1.2 Použité metody V této diplomové práci budou pouţity metody, které jsou pro práci vhodné vzhledem k jejímu charakteru. V teoretické části je zapotřebí definovat základní pojmy vztahující se k trhu práce. K tomuto účelu jsou pouţity informace a analýzy, které vycházejí z pouţité ekonomické literatury a učebnic, které jsou na závěr uvedeny v seznamu literatury. V analytické části je pouţita metodika týkající se rovněţ sběru informací a analyzování, a dále pak pozorování a srovnání. 3

15 2 Teoreticko-metodologická část práce 2.1 Trh práce Co je trh práce? Při hledání výstiţného vyjádření jsem pročetl řadu definicí. Nejvíce mě však zaujala myšlenka 1, ţe trh práce si lze představit jako velké trţiště nebo velké obchodní centrum, kde prodávající (budoucí zaměstnanci) se snaţí prodat své sluţby (schopnosti, dovednosti a čas) kupujícímu (budoucímu zaměstnavateli). Role mohou být samozřejmě i v obraceném pořadí. Trh práce je podobně jako jakýkoliv jiný trh, zaloţen na vztahu dvou subjektů toho, kdo něco (v tomto případě svoji práci) nabízí, a toho, kdo o tuto nabídku jeví zájem a je ochoten nabízené zboţí (práci) koupit. Snahou nabízejícího je své zboţí prodat za přijatelnou, tj. z jeho pohledu co nejvyšší cenu. 2 Avšak trh práce je odlišný od trhů statků a sluţeb neboť primárním zdrojem tohoto výrobního faktoru je člověk. Ze sociologického hlediska hraje pracovní proces člověka v ţivotě důleţitou roli. Nejlépe tento fakt uvádí Broţová ve své knize citací anglického neoklasického ekonoma Alfreda Marshalla, který napsal: Prodavači cihel nezáleţí na tom, zda budou pouţity na stavbu paláce nebo kanálu, ale prodejci práce, který vykonává sloţitější úkony, záleţí na tom, zda pracovní místo je příjemné a jeho spolupracovníci jsou takoví, jaké chceme mít. 3 Na člověka je moţné pohlíţet jako na vlastníka výrobního faktoru práce, který nabízí své sluţby na trhu práce. Důleţitým kritériem je, jakým způsobem tento výrobní faktor zdokonaluje. Trhy práce jsou, stejně jako jiné trhy, řízeny silami nabídky a poptávky. Poptávka po práci je na rozdíl od poptávky po zboţí poptávkou odvozenou. Nabídku práce určuje spotřebitelova volba nejuţitečnější kombinace času pracovního a volného. 4 1 Career Centre [online] 2011 What is the labour market? [cit ] Dostupné z WWW: 2 KUCHAŘ, P., (2007) Trh práce:sociologická analýza. Praha: Karolinum, str BROŢOVÁ, D., (2006) Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2006, str. 7 4 BROŢOVÁ, D. (2003) Společenské souvislosti trhu práce. Slon, Praha s

16 2.1.1 Nabídka práce Nabídka na trhu práce je tvořena domácnostmi v dané ekonomice. Tato nabídka je omezena mnoţstvím ekonomicky aktivního obyvatelstva a představuje počet lidí, kteří pracovat mohou a chtějí. Odměnou za práci je mzda, která také představuje cenu volného času. Mzda resp. její výše rozhoduje, kolik volného času obětujeme ve prospěch práce. Jednotlivec se tedy rozhoduje mezi prací a volným časem. Čím větší mnoţství práce, tím více odměny získá ve formě mzdy, kterou následně spotřebovává ve formě zboţí a sluţeb. Rozhodování člověka, zda má nebo nemá pracovat, nabývá podoby spotřebitelského rozhodování. Člověk se vlastně rozhoduje mezi volným časem (zvláštním statkem) a ostatními statky, které by si mohl koupit za mzdu. 5 Cílem spotřebitele je maximalizovat svůj uţitek, a proto bude nabízet více práce, dokud se mezní uţitek získaný ve formě mzdy nevyrovná meznímu uţitku volného času. Se změnou mzdy jsou spojeny dva efekty, které působí protichůdně. Jedná s o tzv. substituční efekt změny mzdové sazby, který vede ke zvyšování nabízeného mnoţství práce. Vyšší mzdová sazba zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, ţe se ceny výrobků a sluţeb nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem. Tento účinek změny mzdové sazby je tzv. důchodový efekt změny mzdové sazby, který vede ke sniţování mnoţství práce. Substituční a důchodový efekt působí protichůdně dopad změny mzdové sazby na nabízené mnoţství práce záleţí na tom, který z nich převaţuje. 6 Na grafu (Graf 2-1) na straně 6 je zobrazena zpětně zakřivená individuální nabídka práce, ze které je patrné, ţe při niţších mzdách převládá efekt substituční nad efektem důchodovým. Při vyšších mzdách nastává opak. Hlavními determinantami nabídky práce jsou 7 : reálné mzdy jmění (majetek) mimopracovní příjmy (včetně transferů) demografický vývoj 5 HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str MACÁKOVÁ, L. (2002) Mikroekonomie základní kurz, Melandrium. str JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str. 8 5

17 míra ekonomické aktivity obyvatelstva úroková míra společenské tradice Graf 2-1 Zpětně zakřivená individuální nabídka práce Zdroj: Macáková, L., Mikroekonomie základní kurz, 7.vyd Melandrium. ISBN: , s Poptávka po práci Poptávka po práci je poptávkou odvozenou. To znamená, ţe společnosti najímají pracovní sílu dle vývoje poptávky po finálních výrobcích nebo sluţbách. V případě, ţe poptávka po výrobcích a sluţbách roste, tak roste i poptávka po pracovní síle, v opačném případě platí opak. Poptávka po práci je určená mnoţstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách. Firma maximalizuje příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdovou sazbou. 8 Algebraicky vyjádřeno: 8 MACÁKOVÁ, L. (2002) Mikroekonomie základní kurz. Melandrium. str

18 MRP L =MFC L =w kde MRP L - příjem z mezního produktu práce MFC L - mezní náklady na práci w - mzdová sazba Poptávka po práci je klesající, jak je znázorněno na grafu (Graf 2-2). Firma bude najímat pracovní sílu do té doby, neţ se vyrovnají mezní náklady na práci a příjem z mezního produktu práce. Hlavními determinantami poptávky po práci jsou 9 : cena práce charakterizovaná mzdovou sazbou poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce produktivita práce (celkový výstup), který zaleţí na: o kvalitě vstupů o mnoţství a kvalitě kooperujících výrobních faktorů o úrovni a uţití technických a technologických znalostí cenách ostatních vstupů (půda, kapitál) očekávané budoucí trţbě disponibilní pracovní síle 9 JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str. 9 7

19 Graf 2-2 Křivka poptávky po práci v dokonalé konkurenci Zdroj: Macáková, L., Mikroekonomie základní kurz, 7.vyd Melandrium. ISBN: , s Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká, kdyţ se protne nabídka s poptávkou. Tato rovnováha nastává při mzdové sazbě, která odpovídá určitému mnoţství práce vykonané za daný časový úsek. Trţní křivka nabídky práce je horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, přesto není zpětně zakřivená tak, jak bylo uvedeno v kapitole nabídky práce. Dva základní důvody jsou: lidé mají rozdílné alternativní náklady a i vztah k práci, a proto ke zpětnému zakřivení jejich nabídkových křivek dochází v různých bodech a to u někoho při niţší, u někoho při vyšší mzdové sazbě. Křivka ukazuje (Graf 2-3), kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na daném trhu práce při kaţdé výši mzdové sazby. Je rostoucí, protoţe se předpokládá, ţe v daném odvětví je s rostoucí mzdovou sazbou nabízeno více práce. Trţní křivka poptávky po práci je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu práce MACÁKOVÁ, L. (2002) Mikroekonomie základní kurz. Melandrium. str

20 Graf 2-3 Rovnováha na trhu práce Zdroj: Macáková, L., Mikroekonomie základní kurz, 7.vyd Melandrium. ISBN: , s Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje určitou nerovnováhu na trhu práce. Z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjadřuje tu část, která není vyuţita. Rovněţ představuje jeden z klíčových ukazatelů. Nezaměstnanost je sloţitým společenským problémem s multidimenzionálními důsledky. Ztráta zaměstnání je téměř pro všechny osoby, které se s tímto problémem setkají, nepříjemnou událostí: znamená totiţ pokles ţivotní úrovně a ekonomickou nejistotu do budoucnosti. Znamená ztrátu vztahů a kontaktů. Pro některé je práce nejen zdrojem osobního důchodu, nýbrţ i smysluplnou činností naplňující část jejich ţivotního času. Vyřazení z pracovního procesu vnímají někteří i jako zpochybnění svých vlastních schopností uplatnit se ve sloţitých společenských vztazích, a být tak plnohodnotným členem společnosti. 11 Nezaměstnanost, zejména dlouhodobá nezaměstnanost, je ovlivněna různými faktory. Mezi hlavní faktory můţeme zařadit zákoník práce, mobilitu pracovních sil, daňové sazby, aktivní politiku zaměstnanosti, systém sociálních dávek, podporu investic, geografickou polohu, hospodářský růst a jiné. 11 BROŢOVÁ, D. (2003) Společenské souvislosti trhu práce. Slon, Praha s

21 Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němţ osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci. 12 Nezaměstnanost je neţádoucí jev. Projevuje se jak společensky, tak i ekonomicky. Nezaměstnanosti nelze úplně předejít, lze ji pouze za pomocí vhodné politiky minimalizovat na přijatelnou úroveň. Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii povaţována osoba schopná pracovat, která však nemůţe najít placené zaměstnání. Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným) Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost si musíme nejprve definovat, resp. určit, kdo je povaţován za nezaměstnanou osobou. Základní členění celkového obyvatelstva je rozděleno na dvě skupiny. První skupinou je ekonomicky aktivní obyvatelstvo, kterému se také říká pracovní síla a druhou skupinou je ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. 13 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představují všichni jednotlivci, kteří dosáhli věku alespoň 15 ti let a součastně splňují další kritéria, na jejichţ základě mohou být zařazeni do kategorie zaměstnaní či nezaměstnaní. Osoby zaměstnané jsou osoby starší 15-ti let, které mají placené zaměstnaní či pobírají plat nebo jinou odměnu. Do této skupiny jsou zahrnuty jak osoby zaměstnané, tak i osoby, které zaměstnanecký poměr nemají, ale jsou sebezaměstnané. Osoby nezaměstnané jsou osoby starší 15-ti let, které zaměstnání nemají, ale práci aktivně hledají. Zároveň jsou nezaměstnané osoby schopné ve velmi krátké době (čtrnácti dnů) nastoupit do nového zaměstnání. Ostatní lidé v produktivním věku, kteří práci nemají a nehledají a zároveň nesplňují výše uvedené podmínky, jsou zařazeny do kategorie ekonomicky neaktivních osob. Do této kategorie patří důchodci, studenti, osoby v domácnosti a v neposlední řadě lidé, kteří ztratili motivaci hledat si zaměstnání JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str PAVELKA,T. (2007) Makroekonomie základní kurs. Praha: Melandrium, str TULEJA, P., (2007) Analýza pro ekonomy. Brno: Computer Press, str

22 Nejčastěji pouţívaným ukazatelem je míra nezaměstnanosti. Zpravidla definujeme jako procentuální podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. 15 u EA U x100 Z U U x100 kde u - míra nezaměstnanosti U - počet nezaměstnaných EA - ekonomicky aktivní Z - počet zaměstnaných V České republice existují dva hlavní způsoby měření nezaměstnanosti: Obecná míra nezaměstnanosti Registrovaná míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti Český statistický úřad (ČSÚ) provádí kaţdé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak, mimo jiné, stanovuje obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je v tomto případě vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS a součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. Konstrukce ukazatele vychází z metodiky Eurostatu v návaznosti na doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). 16 Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). 15 TULEJA, P., (2007) Analýza pro ekonomy. Brno:Computer Press, str ČSU. [online] [cit ] Metodické popisy ukazatelů VŠPS. Dostupné WWW: < 11

23 nezaměstnaní VŠPS u = zaměstnaní + nezaměstnaní VŠPS Registrovaná míra nezaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zjišťuje a zveřejňuje registrovanou míru nezaměstnanosti. Vychází ze statistik úřadu práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakoţto nezaměstnaní zaregistrují. Registrovaná míra nezaměstnanosti je pak procentním podílem počtu dosaţitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové pracovní síle. 17 u d Z U U d x100 kde u - registrovaná míra nezaměstnanosti U d Z - počet dosaţených neumístěných uchazečů - počet zaměstnaných Typy nezaměstnanosti Ekonomická teorie rozděluje nezaměstnanost do více typů. Toto rozdělení umoţňuje bliţší poznání a pochopení nezaměstnanosti. Podle jednotlivých typů pak můţeme identifikovat její příčiny, délku trvání, závaţnost a díky tomu přijmou vhodné způsoby řešení. Nezaměstnanost se obvykle rozděluje na následující typy: Frikční Strukturální Cyklická Sezónní 17 TULEJA, P., (2007) Analýza pro ekonomy. Brno:Computer Press, str

24 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií ţivotního cyklu. Dokonce, i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, by zde byla určitá fluktuace. Frikční nezaměstnanost je krátkodobá a je ovlivněna dobou strávenou hledáním nového místa. 18 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn. Strukturální změny se mohou projevit pouze lokálně (např. útlum hornické činnosti v daném regionu) nebo plošně, kde je změnou postiţeno celé odvětví. Příčinou je nesoulad mezi kvalifikačními poţadavky osob, které práci hledají nebo lokální nesoulad poptávky a nabídky práce. Strukturální nezaměstnanost trvá obvykle déle neţ nezaměstnanost frikční, protoţe lidé musejí získat novou kvalifikaci nebo se za prací přestěhovat. 19 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojena s hospodářským vývojem dané ekonomiky. Při recesi se zvyšuje v důsledku klesající poptávky a roste tak počet nezaměstnaných. Cyklická nezaměstnanost postihuje vesměs plošně všechny odvětví v ekonomice. Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je spojená s pracovním cyklem v průběhu roku. Z důvodu přírodních či technologických lze provádět určitou činnost v určitém časovém úseku. Zejména se jedná o odvětví stavebnictví, cestovní ruch, zemědělství apod. Jejich po sezónní zánik způsobuje sezonní nezaměstnanost Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná Dále můţeme nezaměstnanost členit na dobrovolnou a nedobrovolnou JÍROVÁ, H. (1999) Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha: VŠE, str MACH, M. (2001) Makroekonomie. Slaný: Melandrium, str SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. (1991) Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, str

25 Dobrovolně nezaměstnaní jsou lidé, kteří dávají přednost volnému času nebo studiu před prací při dané mzdě. Mohou to být matky či otcové, kteří se rozhodli dočasně opustit své zaměstnání, aby se mohli věnovat péči o děti. Do této kategorie můţeme zařadit i frikčně nezaměstnané jedince, kteří po škole vstupují do svého prvního zaměstnání či osoby, které uţ mají nějaké nabídky, ale stále hledají lepší a lépe placené pracovní nabídky. Nedobrovolná nezaměstnanost zahrnuje osoby, které by rády pracovaly, ale trh je přesycen. Pokud jsou mzdy příliš vysoké, pak firmy zvyšují nároky na zaměstnance a mají přísnější poţadavky na kvalifikaci nebo na zkušenosti. Pokud zaměstnance propustí, pak bude najímat pracovníky s vyšší kvalifikací. 21 Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky neţ dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placena podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá, chce přijmout práci za převládající (často i za niţší) mzdu, a přesto ji nenachází. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíţí, ale i pocitu zklamání a beznaděje. Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, ţe můţe postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příleţitosti, protoţe je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obţivy velmi obtíţné Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti přestavuje takovou míru nezaměstnanosti, kdy je pracovní trh v rovnováze. Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena frikční, strukturální a dobrovolnou nezaměstnaností SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. (1991) Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, str HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str

26 2.2.5 Dlouhodobá nezaměstnanost Technologický vývoj společnosti je jeho přirozenou součástí. Na tento vývoj rovněţ reaguje poptávka a nabídka na trhu práce. Trh práce je nucen neustále se přizpůsobovat novým poţadavkům. Některá odvětví se rozvíjejí (např. informační technologie) a jiná odvětví jsou na ústupu (např. textilní průmysl). Měnící se prostředí tak klade nové poţadavky na kvalifikaci zaměstnanců. Někteří zaměstnanci jsou nuceni svá zaměstnání opustit a stávají se nezaměstnanými. Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí lidem ţádné váţné problémy. Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. 24 Dlouhodobá nezaměstnanost je definovaná jako nezaměstnanost trvající déle neţ jeden rok. 25 Dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje váţené ekonomické a sociální problémy. Sociální problémy, které jsou spojné s dlouhodobou nezaměstnaností, mají někdy zásadní dopad na dlouhodobě nezaměstnané. Především jde o postupnou ztrátu kvalifikace a kaţdodenní pracování návyky. Lidé, kteří ztratí zaměstnaní a jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí rovněţ motivaci další zaměstnání hledat. Pokud se lidem po dlouhou dobu nedaří najít vhodné pracovní místo, mohou se dostat někdy aţ k existenčním problémům celé rodiny. Tyto pak spouštějí lavinu problémů sociálních a psychologických: od ztráty důvěry ve vlastní schopnosti a naděje na změnu situace. Velké ztráty působí i v ekonomice jako celku: niţší produkt, niţší úspory, niţší daně, devalvace lidského kapitálů, atd Politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti lze obecně vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a efektivní vyuţití pracovních míst. Základní členění politiky zaměstnanosti je na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) se orientuje zejména na zprostředkování práce, vytváření nových pracovních míst, zvýšení flexibility pracování síly. 24 HOLMAN, R. (2005) Ekonomie. Praha : C.H. Beck, str BROŢOVÁ, D. (2006) Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, str BROŢOVÁ, D. (2003) Společenské souvislosti trhu práce. Slon, Praha s

27 Mezi základní nástroje APZ patří: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 27 Pasivní politika zaměstnanosti je spojená s aktivitami spojenými se zabezpečením nezaměstnaných. Smyslem je aktuální pomoc nezaměstnaným, tj. překonat výpadek příjmu a umoţnit jim najít nové uplatnění Cizinci na trhu práce Česká republika byla v počátcích svého vzniku vnímána spíše jako přestupní stanice pro imigranty zejména z východoevropských a asijských zemí. Konečná destinace těchto imigrantů byla směřována zejména do vyspělých západoevropských zemí. Ekonomický vývoj postupně změnil vnímání České republiky a Česká republika se stále více stává cílovou zemí Pobyt cizinců na území ČR Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky. Vstupem ČR do Evropské unie došlo pro občany států EU ke změně a ČR je vázaná přímo závaznými předpisy ES/EU. Občané Slovenska měli od počátku rozdělení Československa speciální statut. 29 Agenda týkající se vstupu, pobytu a vycestování z území České republiky je v působnosti Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničí ČR. Zákon o pobytu cizinců rozlišuje tyto typy pobytu: - krátkodobý pobyt (vízum do 90 dnů) 27 Zákon 435/2004 Sb. 28 KREBS, V. (2007) Sociální politika. Praha: ASPI, str Smlouva č. 227/1993 Sb. mezi ČR a Slovenskou republikou 16

28 - přechodný pobyt (vízum nad 90 dnů) - trvalý pobyt Cizince je nutné rozlišovat podle země původu, a proto podmínky vstupu a pobytu na území ČR jsou odlišné pro následující skupiny cizinců 30 : Občané Evropské unie (tento reţim je uplatňován i vůči občanům Švýcarska Islandu, Norska a Lichtenštejnska) Občané třetích zemí rodinní příslušníci občanů Evropské unie (tento reţim je uplatňován i vůči rodinným příslušníkům občanů Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska) Občané třetích zemí Zaměstnávání cizinců v ČR V České republice mohou cizinci legálně pracovat. V podstatě existují dva způsoby, jakými lze legálně vstoupit na trhu práce. Cizinec můţe být v pozici zaměstnance nebo se stát podnikatelem. Zaměstnávání cizinců Podmínky zaměstnávání cizinců upravuje zejména zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Před vstupem České republiky do Evropské unie mohli být cizinci na území ČR v pracovně právním vztahu pouze za předpokladu, ţe získali povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Tato povinnost se nevztahovala na občany Slovenska s ohledem na jiţ zmíněnou mezistátní smlouvu. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k zásadní změně v zaměstnávání cizinců. Od 1. května 2004 nejsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci povaţovaní za cizince ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a od tohoto dne mají stejné postavení na trhu práce jako občané České republiky. Povolení k pobytu a povolení k zaměstnání je stále vyţadováno pro ostatní cizince z tzv. třetích zemí MVCR[online] [cit ] Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dostupné z WWW: < 31 ČSÚ [online] [cit ]. Cizinci v ČR. Dostupné z WWW: < 17

29 Cizinci s živnostenským oprávněním Další moţností jak získat práci v České republice je podnikání. Podnikání je upraveno zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, po splnění určitých podmínek. Zahraniční fyzická osoba, která chce provozovat ţivnost a není občanem Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska musí získat povolení k pobytu v České republice ČSÚ [online] [cit ]. Cizinci v ČR. Dostupné z WWW: < 18

30 3 Analytická část Diplomová práce je zaměřena na pracovní trh v České republice se zaměřením na region Praha. Analytická část je věnována samostatné analýze trhu práce. Hodnocené je období od roku 2000 do roku První podkapitola je věnována charakteristice hlavního města Prahy, která je správním centrem a v krajském členění je rovněţ krajem. Další podkapitoly se zaměřují na strukturu obyvatelstva, vzdělání a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Druhá část analytické části je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti, vývoji volných pracovních míst a členění evidovaných uchazečů o zaměstnání. Samostatnou část tvoří nezaměstnanost v období , kde jsou porovnány kraje v rámci České republiky. Poslední část je věnována cizincům na trhu práce. 3.1 Charakteristika kraje Praha Praha je hlavním a zároveň největším městem České republiky. Je umístěno ve Středočeském kraji, jehoţ je správním centrem, ale není jeho součástí. Praha je samostatný kraj. Zaujímá rozlohu 496 km2, coţ představuje jen 0,6 % území ČR, ale ţije zde obyvatel (údaj k ), tedy 11,95 % z celkového počtu obyvatel státu. Jako hlavní město je Praha centrem politiky, ekonomiky, vzdělání a kultury. Nachází se zde většina státních institucí, své sídlo zde má prezident republiky, vláda, vrchní soud. Sídlí zde i většina finančních institucí a zahraničních firem. V neposlední řadě je zde kvalitní zázemí jak vzdělávacích, tak i vědeckých a výzkumných institucí. Po roce 1990, kdy byly bourány skutečné hranice i pomyslné hranice ve vztazích mezi státy východní a západní Evropy, proběhla velmi rychlá transformace v celém spektru společensko-ekonomických oblastí. Dlouhodobým historickým vývojem a výhodnou geografickou polohou se Praha řadí mezi významné a vyspělé regiony EU a je trvale atraktivním místem pro zahraniční investory. 19

31 Kromě spousty výhod má však Praha, jako velkoměsto, i své stinné stránky zhoršené ţivotní prostředí, dopravní přetíţenost, vyšší kriminalitu a zvýšené ţivotní náklady pro obyvatele. 33 Z hlediska ekonomiky má hlavní město Praha zcela výsadní postavení v rámci České Republiky, je hospodářským centrem státu i střediskem pro zprostředkování vlivů nadnárodních hospodářských vztahů na celém území státu. HDP v Praze v přepočtu na 1 obyvatele trvale vysoko překračuje hodnotu v ČR a současně i průměr za celou EU. Vyšší úroveň tvorby HDP je pro metropole typická. S výkonností ekonomiky bezprostředně souvisí i situace na trhu práce. Praha je největším regionálním trhem práce v České republice. Charakteristickými rysy dosavadního vývoje jsou na jedné straně vysoká lokalizační atraktivita praţského trhu práce, na druhé straně schopnost Prahy pokrýt zvýšenou poptávku. To je dáno jak značnou profesní mobilitou vnitřních zdrojů, tak doposud rychle rostoucími zdroji mimopraţských i zahraničních pracovníků. Praţský trh práce díky nabízené šíři profesí stačil absorbovat téměř všechnu pracovní sílu uvolňovanou v procesu transformace i nově přicházející. Praţská pracovní síla má ve srovnání s ostatními regiony výrazně vyšší kvalifikaci. Více neţ 30 procent zaměstnaných jsou osoby s vysokoškolským vzděláním a jejich počet má v posledních letech pravidelný vzestupný trend. Také průměrné mzdy v Praze dosahují výrazně vyšších hodnot neţ v ostatních regionech. Dalším charakteristickým rysem praţského trhu práce je i podprůměrná míra nezaměstnanosti Obyvatelstvo Sloţení celkové populace v hlavním m. Praze v roce 2010 dosahovalo podle ČSU 1254,4 tis. počtu osob. Z celkového počtu osob obyvatel hlavního m. Prahy tvoří ţeny osob, coţ v relativním vyjádření představuje 51,3 %. 33 ČSÚ [online] Charakteristika hl. m. Prahy. Dostupné z WWW: < 34 Převzato a zkráceno dle ČSÚ [online] [cit ]. Charakteristika hl. m. Prahy. Dostupné z WWW: < 20

32 Tabulka 3-1 Obyvatelstvo (vybrané údaje) ČR Praha rozdíl rozdíl Celkem v tis. v % Celkem v tis. v % Obyvatelstvo celkem , ,5 249,4 0, , ,4 232,9 0,2 z toho podíl obyvatel: ekonomicky aktivní 5 186, ,9 82,8 0,0 640,3 682,4 42,1 0,1 - zaměstnaní 4 731, ,2 153,6 0,0 613,4 656,8 43,4 0,1 - nezaměstnaní 454,5 383,7-70,9-0,2 26,9 25,6-1,3 0,0 - Ekonomicky neaktivní 3 400, ,5 0,1 381,2 414,4 33,2 0,1 Počet zaměstnaných osob 4 731, ,2 153,6 0,0 613,4 656,8 43,4 0,1 - v primárním sektoru 230,9 151,2-79,7-0,3 4,0 2,2-1,8-0,4 - v sekundárním sektoru 1 868, ,7-12,4 0,0 130,1 118,5-11,6-0,1 - v terciárním sektoru 2 628, ,1 249,2 0,1 477,4 536,1 58,7 0,1 Zdroj: ČSU, vlastní úprava. Data za rok (data k ) Na počátku sledovaného období tj. v letech došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatelstva o osob (0,88 %) na osob v roce Na tento vývoj působilo hned několik vlivů. Za hlavní důvody lze pokládat niţší porodnost, výší úmrtnost a migraci v rámci ČR. Jak je patrné z grafu (Graf 3-1), růst počtu obyvatel v hlavním městě Praze má od roku 2002 růstový charakter. V letech docházelo k ročnímu průměrnému růstu ve výši o 0,99 %. Značný nárůst obyvatelstva je patrný po roce 2006, kdy došlo k meziročnímu vzestupu o 2,02 %. Tento nárůst byl způsobený mimo jiné vyšší migrací a zvýšenou porodností generačně silných ročníků ze 70. let. 21

33 Graf 3-1 Obyvatelstvo - hl. m Praha 1,400,000 1,200,000 1,000, , , , , ,280,000 1,260,000 1,240,000 1,220,000 1,200,000 1,180,000 1,160,000 1,140,000 1,120,000 1,100,000 ženy muži celkem Zdroj: ČSU, VŠPS, vlastní úprava (data k ) Z výše uvedeného grafu je patrné, ţe poměr mezi muţi a ţenami byl ve sledovaném období stabilní, resp. došlo k mírnému poklesu počtu ţen o 1,3 p.b. V roce 2000 tvořili muţi z celkového počtu populace v hl. m. Praze 47,7 % a ţeny 52,6 %, resp. v roce 2010 tvořil poměr muţů 48,7 % a ţen 51,3 % Věková struktura obyvatel Demografickou strukturu obyvatel hl. m. Prahy znázorňuje tabulka (Tabulka 3-2) hlavních věkových skupin. Počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) rostl téměř po celé sledované období Dynamika je patrná zejména v letech , tj. kdy česká ekonomika dosahovala nejvyšších hodnot HDP v celé své historii. V roce 2010 nastal pokles o 2770 osob (tj. 0,31 %). Index stáří souvisí se stárnutím populace a vyjadřuje poměr v populaci obyvatel ve věku 60 let 35 a více na 100 dětí ve věku 0 14 let. Index stáří rostl do svého maxima 130 % v roce 2008, kdy vlivem zvýšené porodnosti začal postupně klesat. V absolutních číslech v období počet obyvatel ve skupině 65 a více měl klesající tendenci. V průměru mezi lety došlo k poklesu o 0,65 %. V roce 2005 nastal obrat a počet obyvatel v této skupině se začal zvyšovat v průměru o 1,98 % mezi roky Procento dětské sloţky 35 Za hranici "stáří" je pro obě pohlaví v ČR zatím nejčastěji povaţován věk 60 let, přechází se však k hranici 65 let u obou pohlaví, v souladu s mezinárodními zvyklostmi. 22

34 mělo zprvu klesající tendenci, ale v roce 2006 došlo k obratu v trendu a po mírném poklesu o rok později procento dětské sloţky dynamicky rostlo a v roce 2010 dosáhlo svého maxima 16,35 %. Dětská sloţka vyjadřuje poměr věkové skupiny 0-14 let k celkovému počtu obyvatel. Tabulka 3-2 Věková struktura obyvatel hl. m. Prahy Obyvatelstvo let let a více let Index stáří 119,6% 122,3% 123,4% 125,0% 125,8% 126,9% 128,8% 129,4% 130,0% 129,5% 127,6% Dětská sloţka 16,09% 16,12% 15,96% 15,81% 15,67% 15,58% 15,65% 15,61% 15,80% 16,07% 16,35% Zdroj: ČSU, vlastní úprava (data k ) Vzdělanostní struktura obyvatel Vzdělanostní struktura v roce 2010 byla v hl. m. Praze nejvyšší ze všech krajů ČR. Počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl na 317,4 tis., coţ představuje nárůst o 52,24 % oproti roku 2000, kdy počet osob s vysokoškolským vzděláním dosahoval výše 208,5 tis. Tento vysoký počet je dán zejména tím, ţe v hlavním městě je vysoká koncentrace vysokých škol a počet vysokoškolských studentů má zvyšující se tendenci. Mnozí studenti po absolvování vysoké školy v hlavním městu zůstávají. Další skupinou osob, která zaznamenala růst ve sledovaném období, jsou osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. V roce 2000 byl počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou 400,3 tis. Po mírném růstu v letech 2001 a 2002 (průměrný roční růst dosahoval 1,14 %) se dostavil v roce 2003 meziroční pokles o 2,45 %. V letech 2004 aţ 2009 docházelo k růstu počtu osob se středoškolským vzděláním s maturitou v průměru o 2,66 % ročně z celkového počtu 408,8 tis. osob v roce 2004 na 470,5 tis. osob v roce V ostatních dvou skupinách docházelo k postupnému úbytku osob. V případě osob středoškolského bez maturity došlo v průběhu k průměrnému ročnímu poklesu o 1,6 %. U osob se základním vzděláním byl pokles v daném období ještě markantnější a dosahoval průměrné roční výše 4,68 %. Tento údaj však můţe být ovlivněn nejenom vzrůstajícím počtem ţáků, kteří dosáhli vyššího vzdělání, ale také klesajícím počtem starších osob, kteří dosáhli jen základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu obyvatelstva hlavního města Prahy nejlépe znázorňuje graf (Graf 3-2). 23

35 Graf 3-2 Struktura vzdělanosti v Hl. m. Praze základní střední s maturitou střední bez maturity vysokoškolské Zdroj:ČSU, VŠPS, Data za rok (data k ) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo přestavuje tu část obyvatelstva, které není ekonomicky aktivní. Zjednodušeně řečeno jedná se o osoby, kteří se na zaměstnání připravují (studenti), osoby, které jiţ nepracují (starobní a invalidní důchodci) a osoby pečující o dítě. 36 Vývoj ekonomicky neaktivních obyvatel se v hl. m. Praze za poslední deset let zvýšil o 8,71 % a to z celkového počtu 381,2 tis. osob v roce 2000 na 414,44 tis. osob v roce Podíl ţen na celkovém počtu osob ekonomicky neaktivních byl v roce %, neboť do tohoto počtu jsou zahrnuty i osoby na mateřské dovolené nebo osoby pečující o rodinu, a zastoupení ţen v této skupině převaţuje. Starobní a invalidní důchodci jsou nejpočetnější skupinou osob ekonomicky neaktivních. V roce 2009 dosahoval absolutní počet v této skupině 246,06 tis. osob, resp. v relativním vyjádření počet tvoří 60,56 %, přičemţ podíl ţen na tomto počtu dosahoval 64,13 %. Další početnou skupinou osob ekonomicky neaktivních jsou studující na středních nebo vysokých školách. Celkový počet osob za obě skupiny dosahoval v roce 2010 v hlavním městě Praze více jak 23 %. 36 ČSU, [online] Výběrové šetření pracovních sil - ekonomická aktivita a neaktivita obyvatel [cit ] Dostupné z www: < Výběrové šetření pracovních sil - ekonomická aktivita a neaktivita obyvatel> 24

36 Kategorie studující SŠ a VŠ Celkový vývoj počtu osob v kategorii studujících na středních 37 a vysokých školách doznal ve sledovnaném období ( ) podstatných strukturálních změn. V roce 2000 počet osob studujících na středních školách byl na svém maximu v celkovém počtu 59,7 tis. osob (z toho podíl ţen dosahoval 48,3 %). V následujících letech docházelo k poklesu, kdy průměrná meziroční změna mezi lety , dosahovala 2,52 %. Podíl ţen v daném období dosahoval v průměru 48,6 %. Situace ve druhé skupině osob tj. studujících na vysokých školách měla opačný vývoj. V roce 2000 počet osob studujících na vysokých školách dosahoval výše 33,54 tis. osob (z toho počet ţen 45,07%). V následujících letech docházelo k vzestupu, kdy průměrná meziroční změna v počtu studentů VŠ mezi lety dosahovala 4,15 %. Graf 3-3 Studující SŠ + VŠ v období Zdroj: ČSU, VŠPS. vlastní úprava. (data k ). Z grafického zobrazení (Graf 3-3) je patrný postupný pokles osob studujících SŠ a součastně nárůst osob studujících VŠ. V roce 2009 počet osob studujících VŠ převýšil počet osob studujících SŠ. Důvodem je pokračující trend ve vzdělávání a demografický vývoj ve společnosti. Z grafu je dále patrný postupný nárůst ţen na vysokých školách. Celkový počet vysokoškolsky studujících obyvatel Prahy v roce 2010 dosahoval výše 50,4 tis. osob, z toho počet ţen odpovídal 51,3 % (v abs. 25,8 tis.). Počet vysokoškolsky studujících ţen se oproti roku 2000 zvýšil o 5,5 procentního bodu. 37 Údaj zahrnuje i připravují se učně 25

37 Kategorie péče o rodinu a rodičovská dovolená Další významnou částí osob ekonomicky neaktivních tvoří osoby pečující o rodinu (včetně péče o děti). Počet ke konci roku 2009 za obě skupiny dosahoval v absolutním vyjádření 44,5 tis osob, coţ v relativním vyjádření reprezentuje 10,8 %. V porovnání s rokem 2000, kdy celkový počet osob za obě skupiny dosahoval absolutních hodnot 32,76 tis. osob (relativně 8,61 %) došlo k průměrnému ročnímu růstu o 3,30 %. Z grafu Graf 3-4 u podskupiny rodičovská dovolená je patrný zvyšující se trend. Po meziročním poklesu o 26 % mezi lety nastal v dalších letech mimořádný růst. V letech se počet osob na rodičovské dovolené zvýšil z původních 12,29 tis. na 27,40 tis. osob. V roce 2010 došlo k poklesu v důsledku klesajících osob na rodičovské dovolené. Graf 3-4 Skupina péče o rodinu a rodičovská dovolená v letech Zdroj: ČSU, VŠPS, vlastní úprava. (data k ) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Z ekonomiky aktivního obyvatelstva lze dále vyjádřit míru participace. Míra participace (míra ekonomické aktivity) vyjadřuje skutečnou (v případě zaměstnaných) a potenciální (v případě nezaměstnaných) ekonomickou aktivitu populace a tedy relativní velikost nabídky práce dostupné pro výrobu zboţí a sluţeb. Míra participace je počítána jako podíl pracovní síly na populaci Kadeřábková A. (2003) Základy makroekonomické analýzy. Linde: Praha str

38 V roce 2009 byl v kraji Praha absolutní počet ekonomicky aktivního obyvatelstva 680,8 tis., coţ v relativním vyjádření přestavuje 62,6 %. Při sledování časové řady od roku 2000 zjistíme, ţe vývoj ukazatele ekonomické aktivity byl téměř stabilní. Výkyvy jsou patrné v letech 2004 a 2008, kdy došlo k meziročnímu poklesu o 1,95 %, resp. 0,65 %. Graf 3-5 Míra ekonomicky aktivního obyvatelstva Zdroj: ČSU, VŠPS, vlastní úprava. (data k ) 3.3 Zaměstnanost Míra zaměstnanosti Z níţe uvedené tabulky vyplývá, ţe míra zaměstnanosti se ve sledovaném období pohybuje přibliţně ve stejném rozsahu hodnot. Míra zaměstnanosti v hlavním městě Praze se pohybuje v průměru o 6 procentních bodů nad úrovní míry zaměstnanosti v ČR. Tento rozdíl je daný tím, ţe Praha jako samostatný region má velice specifické postavení v rámci ČR. Nejniţší míra zaměstnanosti byla shodně za Českou republiku i hlavní město Prahu v roce Nejvyšší hodnota míry zaměstnanosti byla na celorepublikové úrovni dosaţena v roce Tento stav není náhodný. Hlavním důvodem byla výkonnost české ekonomiky, která několik let zaţívala konjunkturu a nebyla zcela zasaţena hospodářskou recesí. Situace v hlavním městě byla ve sledovaném období odlišná, neboť míra zaměstnanosti nedosahovala takových výkyvů jako celek České republiky. 27

39 Tabulka 3-3 Míra zaměstnanosti v letech (15-64 letých) Rok Míra zaměstnanosti v ČR v % 65,2% 65,2% 65,6% 64,9% 64,2% 64,8% 65,3% 66,1% 66,6% 65,4% 65,0% Míra zaměstnanosti v Hl. m. Praze v % 71,8% 71,9% 71,8% 71,2% 70,3% 71,3% 71,6% 71,6% 71,5% 71,7% 71,5% Zdroj: ČSU, vlastní úprava. Data za rok (data k ) Česká republika v mezinárodním srovnání patřila ve sledovaném období mezi země EU 27 s nadprůměrnou mírou zaměstnanosti. Při srovnání ročních průměrných údajů za rok 2010 se Česká republika umístila na dvanáctém místě. Pokud bychom do stejného srovnání přidali údaj za hlavním město Praha, tak dojdeme ke zjištění, ţe míra zaměstnanosti dosahovala úrovně Německa a Rakouska, tedy země s velmi vysokou mírou zaměstnanosti. Hlavní m. Praha by se tak umístila na pomyslném čtvrtém místě. Tabulka 3-4 Míra zaměstnanosti (15-64) průměrný údaj za rok 2010 Země v % Země v % Nizozemí 74,7 Belgie 62,0 Dánsko 73,4 Litva 61,0 Švédsko 72,7 Island 60,0 Rakousko 71,7 Bulharsko 59,7 Německo 71,1 Řecko 59,6 Kypr 69,7 Itálie 59,3 Spojené království 69,5 Polsko 59,3 Finsko 68,1 Rumunsko 58,8 Slovinsko 66,2 Slovensko 58,8 Portugalsko 65,6 Španělsko 58,6 Lucembursko 65,2 Lotyšsko 57,8 Česká republika 65,0 Irsko 56,9 Evropská unie (27 zemí) 64,2 Malta 56,0 Francie 64,0 Maďarsko 55,4 Zdroj: Eurostat, vlastní úprava. lang=en (data k ) 28

40 3.4 Odvětvová struktura NH Vývoj zaměstnanosti dle základního sektorového členění národního hospodářství doznal ve sledovaném období ( ) určitých strukturálních změn. Zejména zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) zaznamenalo nejvyšší procentuální pokles. Dle ČSÚ bylo v roce 2000 v primárním sektoru zaměstnáno 230,93 tis. osob. Primární sektor se v témţe roce na celkové zaměstnanosti podílel 4,9 %. V dalším roce došlo k meziročnímu poklesu o necelých 15 tis. osob na 215,98 tis. osob. Rovněţ se sníţil i podíl zaměstnanosti v tomto sektoru na 4,6 %. V roce 2002 se dostavil nepatrný růst osob zaměstnaných v primárním sektoru. Meziročně došlo k růstu přibliţně o 2,5 tis. osob a zaměstnanost v primárním sektoru se zvýšila o 0,02 procentního bodu. Ve sledovaném období byl rok 2002 jediným rokem, kdy došlo z růstu. Od roku 2002 je patrný trvalý pokles zaměstnaných osob v tomto sektoru. Mezi roky došlo k průměrnému meziročnímu poklesu o 4,5 %, přičemţ v absolutním vyjádření se jedná o pokles o 55,83 tis. osob z původního stavu 204,24 tis. osob v roce 2003 na tis. osob v roce Podíl zaměstnanosti v primárním sektor byl 3 % v roce Vývoj v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) ve sledovaném období měl o poznání dynamičtější vývoj. V roce 2000 bylo v sekundárním sektoru zaměstnáno 1868,03 tis. osob, coţ v relativním vyjádření přestavuje 39,5% podíl osob zaměstnaných v tomto sektoru. Vývoj v sekundárním sektoru lze rozdělit na tři období. První období je reprezentováno roky , kdy došlo k meziročnímu průměrnému poklesu o 0,34 procentního bodu. V tomto období došlo nejdříve k růstu počtu osob (2001/2002) a následně od roku 2002 docházelo k poklesu počtu zaměstnaných osob. Počet zaměstnaných osob v absolutních hodnotách nepřekročil meziročně nárůst či pokles o více neţ 25 tis. osob. V roce 2004 dosahovala celková zaměstnanost v tomto sektoru nejniţší hodnoty v počtu 1842,7 tis. osob. Další vývojové období je představováno roky V tomto období docházelo kaţdým rokem k meziročnímu růstu a to v průměrném ročním tempu 3,23 %. Nejvyšší hodnota byla dosaţena v roce 2008, kdy celkový počet zaměstnaných osob dosáhl počtu 2027,2 tis. osob, došlo tedy k zvýšení o 184,4 tis. oproti roku Maximální úrovně bylo dosaţeno i v případě celkového podílu zaměstnanosti v sekundárním sektoru, který dosahoval 40,5 %. Příčiny růstu v tomto sektoru souvisejí s tím, jak se vyvíjela české ekonomika. Zejména růstem exportu v automobilovém průmyslu. V závěrečném období tj. v letech se 29

41 jiţ projevila hospodářská krize. V roce 2009 zaznamenal sekundární sektor pokles zaměstnanosti o 124,1 tis. osob na celkovou úroveň 1903,07 tis. osob. Poklesl i relativní podíl zaměstnanosti a to o 1,9 procentního bodu na 38,7 %. Tento pokles se projevil zejména ve zpracovatelském odvětví (výroba strojů a zařízení, hutní zpracování, výroba kovových a kovodělných výrobků, slévárenství, výroba motorových vozidel). Sestupný trend pokračoval i v roce Avšak pokles zaměstnanosti v tomto sektoru byl ve srovnání s předchozím rokem mírnější. V roce 2010 došlo k poklesu o pouhých 18,3 tis. osob na celkovou úroveň 1885,05 tis. osob. Terciární sektor je posledním sektorem v členění národního hospodářství a zahrnuje sluţby. Terciární sektor má ze všech sektorů nejvyšší podíl na zaměstnanosti. Vývoj terciárního sektoru měl v letech růstový trend. V roce 2000 bylo v terciárním sektoru zaměstnáno 2632,6 tis. osob, coţ představovalo 55,6% podíl v zaměstnanosti tohoto sektoru. V roce 2001 došlo meziročně k mírnému poklesu počtu zaměstnaných osob o 9,09 tis. osob, který byl od roku 2002 následován trvalým růstem. Průměrný meziroční růst dosahoval 1% tempa. Od roku 2007 je patrná zvýšená meziroční dynamika, která dosahovala meziročního růstu 1,9 % v roce 2007, následována 1,4 % v roce 2008 a 2,2 % v roce V posledním roce sledovaného období (2010) došlo k zanedbatelnému růstu o 800 osob a celkový počet osob zaměstnaných v terciárním sektoru byl 2878,28 tis. osob, coţ přestavuje 58,9% podíl tohoto sektoru. Sektorové členění v hlavním městě Praze je odlišný od struktury České republiky. Primární sektor je zastoupen necelým procentem a dlouhodobě vykazuje pokles. Podíl primárního sektoru v roce 2000 v hlavním městě dosahoval 0,8 %, avšak v roce 2010 se tento podíl sníţil na 0,4 %. Sekundární sektor dosáhl v roce ,1 % od roku 2000 má sestupný vývoj, a od roku 2000 ztratil 4 procentní body. Posledním sektorem je terciární sektor sluţby. Z celkového porovnání vyplývá, ţe sektor sluţeb je v hlavním městě dominantní. Jiţ v roce 2000 byl tento sektor zastoupen 78,1 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Tempo sektoru sluţeb v letech dosáhlo průměrného ročního růstu 1,32 % a v roce 2010 představovalo 82,4 %. 30

42 3.5 Nezaměstnanost Nezaměstnanost patří mezi hlavní ekonomické ukazatele. Je to ta část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která by chtěla pracovat, ale práci nenašla. Nezaměstnanost je jev, který sebou nese negativní následky jak pro jednotlivce, tak i pro společnost. Tato kapitola se nejdříve zaměří na vývoj nezaměstnanosti v České republice od roku 2000 a následně tyto údaje porovná s vývojem nezaměstnanosti v hlavním městě Praze. Dále se věnuje bliţšímu pohledu na vývoj počtu volných míst v návaznosti na vývoj české ekonomiky, strukturu nezaměstnaných evidovaných dle registrované nezaměstnanosti a to dle vzdělání, věku a délky trvání nezaměstnanosti. V závěru kaţdé subkapitoly je uvedeno srovnání s údaji za hlavní město Prahu Vývoj míry nezaměstnanosti Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části, míru nezaměstnanosti lze měřit dvěma ukazateli. V této části bude věnována větší pozornost prvnímu ukazateli obecná míra nezaměstnanosti. Tento ukazatel vychází z definic ILO a je plně podřízen metodice poţadavků Eurostatu z důvodu mezinárodního srovnání. Vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném období je znázorněn na níţe uvedeném grafu (Graf 3-6). Nejvyšší hodnota byla dosaţena v roce 2000, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 8,8 %. V následujících dvou letech nastal pokles, kdy míra nezaměstnanosti klesla o 1,5 procentního bodu. V roce 2003 a 2004 míra nezaměstnanosti opět rostla, v průměru o 0,5 procentního bodu ročně. Po roce 2004 se dostavilo dlouhé období, ve kterém míra nezaměstnanosti dlouhodobě klesala. V roce 2008 míra nezaměstnanosti dosáhla rekordně nízké úrovně ve výši 4,4 %. Obrat nastal v roce 2009, kdy míra nezaměstnanosti vyskočila o 2,3 procentního bodu na úroveň 6,7 %. V roce 2010 míra nezaměstnanost meziročně opět stoupla, ale dynamika jiţ nebyla tak razantní. Meziročně míra nezaměstnanosti stoupla o 0,6 procentního bodu. 31

43 Graf 3-6 Obecná míra nezaměstnanosti Zdroj: ČSÚ, VŠPS, vlastní úprava Přístup ze dne Vývoj míry nezaměstnanosti v hl. městě Praze Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v hlavním městě Praze ve srovnání s Českou republikou jako celkem měl podobný trend, ale rozdíly jsou patrné v dynamice. Obecná míra nezaměstnanosti dosahovala v průměru o 4 procentní body niţší úrovně. Z dat uvedených v grafu (Graf 3-6) je dále patrné, ţe pokles míry nezaměstnanosti mezi roky nebyl tak strmý jako v případě celé ČR. Jak v roce 2001 tak i v roce 2002 došlo meziročně ke změně o 0,3 procentního bodu. V roce 2003 došlo k růstu míry nezaměstnanosti jak v hlavním městě Praze, tak i v České republice. Avšak jiţ v roce 2004 byl vývoj odlišný. Zatímco míra nezaměstnanosti v hlavním městě Praze začala klesat (meziroční pokles byl o 0,3 p. b.), tak v České republice naopak vzrostla o 0,5 p. b. V letech došlo k výraznému poklesu míry nezaměstnanosti. V tomto období docházelo k průměrnému meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti o 0,5 p.b. Minimální hodnota míry nezaměstnanosti byla evidována v roce 2008, kdy dosáhla hodnoty ve výši 1,9 %. Obdobně jako tomu bylo i na republikové úrovni, tak v následujících letech došlo k růstu míry nezaměstnanosti i v hlavním městě Praze. Jak je patrné z grafu (Graf 3-6), tak růst míry nezaměstnanosti v hlavním městě Praze byl o poznání menší neţ v případě České republiky jako celku. 32

44 3.5.3 Vývoj počtu volných pracovních míst Tato kapitola je zaměřena na analýzu volných pracovních míst, resp. na ukazatele počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Informace o volných pracovních místech získávají úřady práce na základě informační povinnosti, kterou zaměstnavatelům ukládá zákon. 39 Samotný údaj míry nezaměstnanosti nemá takovou vypovídající schopnost jako počet uchazečů o jedno pracovní místo. V následující části bude zajímavé porovnat tyto údaje ve vztahu k celkovému vývoji ekonomiky vyjádřeném HDP. Tabulka 3-5 HDP v letech (meziroční změna v %) Rok HDP %, r/r, reálně 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5-4,1 2,3 Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava. _udaje/$file/ xls. Přístup ze dne V roce 2000 byl celkový počet nezaměstnaných osob evidovaných ÚP v absolutním vyjádření 457,4 tis. a počet volných pracovních míst dosáhl hodnoty 52,1 tis. Česká ekonomika v tomto roce zaznamenala 3,6% růst HDP, kdy navázala na růst z předchozího roku. Počet uchazečů na jedno pracovní místo dosáhnul 8,8 osoby. V roce 2001 došlo k meziročnímu propadu HDP o 1,1 procentního bodu na 2,5 %. Vliv na zpomalení růstu ekonomiky měl zejména vývoj zahraničního obchodu v závěru roku. Počet nezaměstnaných evidovaných osob se zvýšil o 4,5 tis. a počet volných míst zůstal stejný jako v předchozím roce tj. 52,1 tis. Počet uchazečů na jedno pracovní místo vzrostl o 0,1 tj. na 8,9 osoby. Rok 2002 navazuje na propad HDP a to o 0,6 procentního bodu na celkovou hodnotu 1,9 %. Příčinu zpomalení růstu lze přisuzovat vývoji zahraničního obchodu a investic. V tomto roce došlo rovněţ k růstu počtu nezaměstnaných a to o 52,5 tis. osob na 514,4 tis. Počet volných pracovních míst se sníţil na 40,7 tis. Při pohledu na měsíční změny je patrné, ţe zvýšený úbytek pracovních míst nastal od měsíce září, coţ můţe být důsledek 39 Zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 33

45 záplav, které zasáhly ČR v létě Počet uchazečů na jedno pracovní místo vzrostl na 12,7 osoby. V roce 2003 dochází k růstu HDP o 1,7 procentního bodu na 3,6 % HDP. Počet nezaměstnaných se opět zvýšil o 28 tis. osob a zvýšil se i počet uchazečů na jedno volné místo na hodnotu 13,5 osob. Rok 2004 byl pro ČR výjimečný v mnoha oblastech. Na trhu práce došlo k mírnému poklesu počtu evidovaných uchazečů o 638 osob na celkový počet 541,7 tis. Zároveň poprvé vzrostl počet volných míst o 12,6 tis. na celkovou hodnotu 52,8 tis. a sníţil se i počet uchazečů na jedno volné pracovní místo na 10,3 osob. Ekonomický růst pokračoval i v tomto roce, kdy HDP vzrostl o 0,9 procentního bodu na 4,5 %. Česká republika vstoupila do Evropské unie. Růst HDP pokračoval i v roce 2005, kdy vzrostl o další 1,8 procentní bod na 6,3 %. Dále pokračoval pozitivní trend v poklesu počtu evidovaných uchazečů a to o 31,3 tis. osob na 510,4 tis. Zde stojí za to poznamenat, ţe došlo k nárůstu pracovní síly o 41,7 tis. osob. Počet volných pracovních míst mírně klesl o 688 a celkový počet volných míst dosáhnul 52,1 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 9,8 osob. V roce 2006 pokračoval růst HDP, který dosáhnul své maximální hodnoty 6,8 % ve sledovaném období. Na trhu práce došlo opětovně k poklesu evidovaných uchazečů o zaměstnání o 61,8 tis. na 448,5 tis. osob a nově přibylo 41,3 tis. pracovních míst na celkový počet 93,4 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 4,8 osob. Česká ekonomika rostla i v roce 2007, kdy růst HDP meziročně stoupnul o 6,1 %. Počet evidovaných uchazečů klesl na 354,9 tis. osob a počet volných míst se tak rekordně zvýšil na 141,3 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 2,5 osob. V roce 2008 i české ekonomika pocítila oslabení v důsledku finanční krize. Růst HDP poklesl o 3,6 procentního bodu na 2,5 %. Počet volných pracovních míst se prudce sníţil na 91,9 tis. osob - tj. o 50,1 tis. Při pohledu na měsíční vývoj je patrné, ţe k rychlému poklesu došlo v závěru roku. Oproti tomu počet evidovaných osob se sníţil jen o 2628 osob na celkový počet 352,2 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 3,9 osob. 34

46 V roce 2009 se dopad finanční krize jiţ naplno projevil a mnoho firem bylo nuceno přistoupit k propouštění zaměstnanců. Řada z nich dokonce ukončila vlastní činnost. Meziročně došlo k nárůstu evidovaných uchazečů o zaměstnání o rekordních 186,8 tis. na hodnotu 539,1 tis. Počet volných pracovních míst rovněţ klesl na 30,9 tis tj. o 60,2 tis. Počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 17,4 osob. Růst HDP se propadl od 6,6 procentních bodů a dostal se tak do záporných čísel 4,1 % HDP. Tento propad byl z větší části důsledkem poklesu investic ve všech čtvrtletích roku Rok 2010 je poslední rokem sledovaného období. V tomto roce se růst HDP vrátil do kladných čísel a meziročně vzrostl o 2,3 %. Avšak nárůst evidovaných uchazečů o zaměstnání nadále pokračoval. Jejich počet se zvýšil o 22,4 tis. osob na hodnotu 561,5 tis. coţ je nejvyšší hodnota ve sledovaném období. Počet uchazečů na jedno volné místo se zvýšil na 18,2 osob. Graf 3-7 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v ČR v letech Počet nezaměstnaných Počet volných míst Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ). 35

47 3.5.4 Vývoj počtu volných pracovních míst v hl. městě Praze 40 Vývoj v hlavním městě byl odlišný od vývoje v České republice. Vývoj ukazatele počtu volných pracovních míst měl v letech (s výjimkou roku 2005) oproti České republice rostoucí trend. Vlivem relativně nízkého rozdílu mezi počtem uchazečů a volnými pracovními místy měl tento ukazatel několikanásobně niţší hodnotu neţ republikový průměr. Odlišnost je dále patrná v dynamice růstu počtu volných míst. Zatímco v České republice vývoj v letech prakticky začal a skončil na stejných hodnotách, tak vývoj v hlavním městě Praze měl rostoucí trend. V letech dokonce převýšil ukazatel počtu uchazečů. Ukazatel počtu uchazečů měl v České republice na počátku sledovaného období vyšší nárůst, neţ tomu bylo v hlavním městě. Od roku 2005 mají křivky ukazatele počtu uchazečů za hl. m. Prahu a Českou republiku velmi podobný vývoj. Graf 3-8 Vývoj počtu nezaměstnaných a volných míst v Praze v letech Počet nezaměstnaných Počet volných míst Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ) Evidovaní uchazeči dle vzdělání Dosaţené vzdělání je jedním z faktorů, který ovlivňuje, jak bude uchazeč na trhu práce úspěšný. Zjednodušeně lze říci, ţe osoby s vyšším vzděláním naleznou práci snadněji R (K) Věk populace dle ekonomického postavení-cr tab A (2) 36

48 Bohuţel skutečnost dává tomuto tvrzení za pravdu. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, počet vysokoškolsky vzdělaných osob roste, zatímco počet osob se středoškolským vzděláním bez maturity klesá. Jak je patrné z níţe uvedené tabulky (Tabulka 3-6), tak největší skupinu nezaměstnaných tvoří uchazeči se středním odborným vzděláním s vyučením. Tradičně se jedná o učební obory, které byly před rokem 1989 hojně podporovány. Většina stavebních firem dříve podporovala učňovské školství, neboť tak měla zajištěný nový přísun zaměstnanců. V dnešní době je situace diametrálně odlišná. Velké stavební firmy nenabízejí relativně stabilní a dlouhodobé zaměstnání. Dále je zde fenomén přílivu levné pracovní síly. Především se jedná o občany z Ukrajiny, kteří většinou pracují jako nekvalifikovaní dělníci. Při pohledu na vývoj neumístěných uchazečů po roce 2008 tj. kdy českou ekonomiku zasáhla finanční krize, je patrný skokový narůst v této kategorii. S příchodem finanční krize došlo k útlumu výstavby a řada lidí v dělnické profesi se ocitla bez práce. Další skupinou osob, které mají špatné uplatnění na trhu práce, jsou uchazeči se základním vzděláním. Tato skupina má na trhu práce velmi špatnou výchozí pozici. Pokud uchazeč nemůţe nahradit chybějící vzdělání dlouhodobější praxí, je o tyto uchazeče minimální zájem. Pokud se jim podaří získat práci, jde většinou o pomocné, hůře placené místo. Řada osob se základním vzděláním je dlouhodobě evidovaná na úřadu práce. Tabulka 3-6 Struktura uchazečů dle vzdělání v ČR (stavy k 31.12) bez vzděl neúplné zákl.vzděl zákl. vzděl Niţší stř.vzděl Niţší str. odbor.vzd str.odb.vzd. s výuč.lis str. a str.odb. bez mat. a v.l ÚSV ÚSO s vyuč.a mat ÚSO s mat.bez vyuč vyšší odb.vzděl bakalář. vzděl VŠ

49 doktor. vzděl Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ). Třetí nejvíce zasaţenou skupinou osob jsou uchazeči, kteří dosáhli středoškolského vzdělání. Středoškolské vzdělání zakončené maturitou má stále více osob. Zároveň klesá počet osob, které mají středoškolské vzdělání bez maturity. Tato skutečnost potvrzuje, ţe mít maturitu je v dnešní době standard. Tím, jak se tato skupina zvětšuje, zvyšuje se i konkurence na trhu práce a tím i přibývá nezaměstnaných. Závěrem bych chtěl upozornit, ţe dochází k nárůstu uchazečů s vysokoškolským vzděláním, který je patrný mezi roky V kontextu zvyšujícího se počtu vysokoškolských absolventů na jedné straně a dopady finanční krize na trh práce, je to logický důsledek poptávky a nabídky Evidovaní uchazeči dle vzdělání v hl. městě Praze Situace v hlavním městě Praze je na první pohled odlišná tím, ţe hodnoty v jednotlivých kategoriích jsou niţší. Pokud však porovnáme jednotlivé skupiny dle podílu na celku, tak podobné výsledky dosahují jen určité kategorie nezaměstnaných osob. Nejvíce postiţenou skupinou jsou uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem. Avšak podíl na celkové nezaměstnanosti má klesající trend. V roce 2010 bylo v této skupině evidováno 9677 uchazečů, coţ představuje 28,9 % z celkového počtu evidovaných. Ve srovnání s rokem 2000, kdy tento podíl činil 32,5 %, tato změna představuje pokles o 3,6 procentního bodu. Oproti tomu podíl na celorepublikové úrovni dosahuje v této skupině nepatrný nárůst 0,4 procentního bodu ve stejném období. Další skupinou uchazečů je skupina osob mající neúplné nebo jen základní vzdělání. Podobně, jak tomu je v předešlé skupině, tak i tato skupin je zastoupena v hlavním městě Praze niţším podílem, neţ je tomu ve srovnání s celou Českou republikou. V roce 2000 dosahoval v hlavním městě celkový podíl osob se základním vzděláním 21,2 %. V dalších letech je patrný setrvalý pokles vyjádřený podílem na celkovém počtu uchazečů v hlavním městě Praze. Na konci sledovaného období tj. v roce 2010 poklesl podíl v této skupině na 15,6 %. V celorepublikovém srovnání s hlavním městem se podíl této skupiny uchazečů sniţoval rychleji. Příčinou tohoto rozdílu je v jiném 38

50 sektorovém členění. Historicky bylo v hlavním městě méně oborů, kde by lidé se základním vzděláním našli uplatnění, neţ jak je to mu v jiných částech republiky. V předchozích dvou skupinách srovnání ukázalo, ţe celorepublikový vývoj vykazoval vyšší poměrné zastoupení, neţ tomu bylo v případě hlavního města. Ve skupině úplné střední vzdělání s maturitou je to mu právě naopak. Uchazeči v této skupině jsou v hlavním městě zastoupeny větším podílem. V roce 2010 byl počet uchazečů v této skupině 8251 osob, coţ představuje 24,7% podíl na celkovém počtu uchazečů. Ve stejném období dosahoval republikový podíl hodnoty15,6 %. Poslední skupinou uchazečů jsou vysokoškolsky vzdělané osoby. Dalo by se říci, ţe s počtem absolventů vysokých škol roste i počte těch, kteří se nemohou uplatnit na trhu práce. Vývoj jak v hlavním městě Praze, tak i v České republice vykazuje podobný trend, který je patrný od roku 2008, resp Projevuje se zvyšujícím se poměrem uchazečů vysokoškoláků. V hlavním městě je podíl na celkovém počtu uchazečů vyšší. Příčinou je vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných osob v praţském obyvatelstvu. Tabulka 3-7 Struktura uchazečů dle vzdělání v Praze (stavy k 31.12) bez vzděl neúplné zákl.vzděl zákl. vzděl niţší stř.vzděl niţší str. odbor.vzd str.odb.vzd. s výuč.lis str. a str.odb. bez mat. a v.l ÚSV ÚSO s vyuč.a mat ÚSO s mat.bez vyuč vyšší odb.vzděl bakalář. vzděl VŠ doktor. vzděl Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ). 39

51 3.5.7 Evidovaní uchazeči dle věku Dalším důleţitým ukazatelem při hodnocení nezaměstnanosti je věková struktura. Věková struktura souvisí s vývojem populace a strukturou nabídky na trhu práce. Pro samotného nezaměstnaného je určitě rozdíl, pokud je nezaměstnaný na začátku své kariery nebo na opačném konci. V prvním případě se můţe jednat o čerstvého absolventa nebo osobu v produktivním věku, která si pravděpodobně dříve či později práci najde. Ve druhém případě se můţe jednat o člověka v předdůchodovém věku, coţ můţe vyústit v dlouhodobou nezaměstnanost. Níţe uvedená tabulka (Tabulka 3-8) popisuje situaci v hlavním městě Praze. Z této tabulky je patrné, ţe největší zastoupení je ve skupině uchazečů let. V roce 2000 byl v této skupině dosaţen maximální počet uchazečů a to 4751 osob. V rámci této skupiny došlo ve sledovaném období k pozvolnému poklesu uchazečů aţ na hodnotu 1797 osob v roce Avšak zvyšující se nezaměstnanost vlivem finanční krize zvýšlila počet osob v této skupině a v roce 2010 dosáhnul celkový počet uchazečů hodnoty 3865 osob. Příčinou vysokého počtu uchazečů na počátku období a následný pokles lze přisuzovat nástupu slabších populačních ročníků. Mladí lidé rovněţ nemají praxi, coţ ztěţuje jejich uplatnění na trhu práce. Druhou nejpočetnější skupinou, kde byl zaznamenán nárůst ve sledovaného období je věková skupina a let. Zároveň narůstá počet osob ve skupině nad 60 let tak, jak se prodluţuje odchod do důchodu. Tento trend je spojen s postupným stárnutím populace, zejména silných poválečných ročníků. Menší zastoupení bylo ve věkové skupině let. Vývoj věkové struktury uchazečů na celorepublikové úrovni ve sledovaném období byl obdobný. Pro úplnost jsou celorepubliková data uvedena v příloze (Příloha 2). Tabulka 3-8 Struktura uchazečů dle věku v Praze rok do

52 nad , Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ) Nezaměstnanost podle délky jejího trvání Důleţitým ukazatelem je i doba, po kterou nezaměstnanost trvá. Krátkodobá nezaměstnanost není z makroekonomického hlediska pro společnost nebezpečná. Za krátkodobou nezaměstnanost můţeme povaţovat frikční nebo strukturální nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost trvá déle neţ nezaměstnanost frikční a můţe se změnit v nezaměstnanost dlouhodobou. Vývoj doby trvání nezaměstnanosti v hlavním městě ilustruje následující graf (Graf 3-9). Nejvíce početnou skupinou je nezaměstnanost do 3 měsíců. Pokud zaměstnaný přijde o práci, ať jiţ dobrovolně či nedobrovolně, tato doba mu poskytuje dostatečný čas proto, aby se nezaměstnaný aktivně věnoval hledání nového zaměstnání. Na celorepublikové úrovni je tato skupina rovněţ zastoupena nejvíce. Rozdíl mezi hlavním městem a Českou republikou (Graf 3-10) je v poměrném vyjádření, které je v hlavním městě v průměru o 8 procentních bodů vyšší. Graf 3-9 Délka nezaměstnanosti v letech v hl. m. Praze Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ). 41

53 Maximální hodnoty, vyjádřené poměrným zastoupením dané skupiny, byly dosaţeny v roce 2008, tedy v roce, kdy propukla finanční krize. Avšak nejvyšší hodnoty v absolutním vyjádření byly dosaţeny v roce Tento fakt koresponduje i s vývojem nezaměstnanosti ve skupinách nezaměstnanosti 3-6 a 9-12 měsíců, které v obou případech zaznamenaly nárůst v roce Zásadní rozdíl v porovnání délky nezaměstnanosti mezi hlavním městem a Českou republikou je ve skupinách dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnanost a nad 24 měsíců). Zatímco v hlavním městě tvořila dlouhodobá nezaměstnanost ve sledovaném období v průměru 22 %, tak na celorepublikové úrovni je to průměrně 36 %. Problémem je zejména nezaměstnanost nad 24 měsíců, která na celorepublikové nezaměstnanosti dosahovala vysokého poměrného zastoupení. Faktorů, které způsobují tento rozdíl, je mnoho. Mezi hlavní důvody je moţné zařadit zejména nízké vzdělání uchazečů, strukturální změny v řadě krajů, a také menší schopnost přestěhovat se za prací. Graf 3-10 Délka nezaměstnanosti v letech v ČR Zdroj: MPSV, vlastní úprava. (data k ) Nezaměstnanosti od 2008 aţ 2011 regionální srovnání Tato kapitola je věnována vývoji nezaměstnanosti v období finanční krize, která naplno vypukla pádem americké investiční banky Lehman Brothers v září Krize měla celosvětový dopad a Česká republika nebyla výjimkou. 42