Bedýnkářství v České republice

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA ENVIRONMENTÁLNÍCH STUDIÍ Bedýnkářství v České republice Bakalářská práce Barbora Kozlová Vedoucí práce: Kateřina Rezková Brno 2010

2 Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím literárních pramenů uvedených v seznamu literatury.... 2

3 Ráda bych zde poděkovala Mgr. Kateřině Rezkové za její trpělivost a rady. Také bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří se mnou na výzkumu spolupracovali za jejich ochotu a otevřenost. 3

4 Anotace Biopotraviny získávají v posledních letech stále více příznivců i České republice. Způsobů jak kvalitní potraviny získat se tak stále rozšiřuje a trh se snaží odpovědět na požadavky zákazníků. Nejoblíbenějším a také nejspolehlivějším způsobem se stal přímý prodej. Způsoby přímého prodeje jsou různé od bioklubů až po trhy s biopotravinami. Mezi nejnovější a poměrně rychle se čířící způsoby distribuce biopotravin patří také tzv. bedýnkování neboli prodej biopotravin v bedýnkách. Přímý prodej má pro zákazníka jednu velkou výhodu, ví, od koho produkty kupuje, se zemědělcem se může osobně setkat, popovídat si s ním, je zde navázán osobní vztah mezi prodejcem a kupujícím. Důležitý je zde také faktor lokalizace. Cílem této práce je zjistit, zdali bedýnkování v České republice dodržuje původní myšlenku bedýnkování jako zdroje lokálních potravin a jaké jsou případně důvody změn. Abstract In the last years, the bio products are getting much more popular even in czech republic. There are a lot of ways, how to gain high-rate food products and so the trade is getting bigger and trying to conform to standarts of their costumers. The most favourite and also the most reliable is the direct sale. There are various ways of direct sale starting from various bioclubs and ending with bio product markets. One of the newest and also very quickly spreading way of distribution of bio products is so called crating. It s simply about selling crates which are full of various bio products. The great advantage of direct sale is a personal interaction between the costumer and producer. The costumer have and opportunity to meet the producer in person, talk to him and get to know him. The factor of location is also very important. The aim of this study was founded that the box schemes in Czech Republic keep the original maine think of box shames like lokal food ressource and what is the reason of change. Počet slov:

5 Obsah Anotace... 4 Obsah Úvod Lokální potraviny Přímý prodej Prodej na farmě Prodej na trzích a jarmarcích Bedýnkování Vymezení pojmu Charakteristika bedýnek Slovníček používaných výrazů Historie bedýnkování Vývoj v ČR Samostatní zemědělci Biokluby Zprostředkovaný prodej Shrnutí teoretické části v bodech důvodů pro jídlo z blízka z pohledu zákazníka důvody pro zemědělce Výzkum Projekt výzkumu Postup práce Výběr výzkumných jednotek Metody a techniky sběru dat Výsledky výzkumu Charakteristika dotazovaných zemědělců Charakteristika farem Bedýnkování a rozvoj farem Podmínky produkce bioboxů Doprava a distribuce

6 6.3.6 Spolupráce Legislativa Zpětná vazba se zákazníky Návštěva farmy Shrnutí výzkumu Závěr Bibliografie Jmenný rejstřík Přílohy

7 1 Úvod Bedýnkování nabízí zajímavý a cenově dostupný způsob prodeje biopotravin. Není proto divu, že zájem o něj roste den ode dne a to jak mezi zákazníky, tak mezi zemědělci. Poptávka dokonce v současnosti převyšuje nabídku, takže ta malá část farmářů, která se bedýnkováním zabývá, rozváží bioboxy po celé republice a nejen na území svého regionu. Zvýšený zájem o prodej tzv. bioboxů se projevil i v médiích. Stále častěji se můžeme setkat s články v časopisech, denním tisku, ale také s reportážemi v televizi či rádiu. Tato popularita bedýnkování pozitivně odráží vzrůstající zájem lidí o kvalitní a čerstvé potraviny. Zájem může také vyplývat z lepší informovanosti lidí o negativech dovozu potravin z velkých vzdáleností. I když je nákup potravin v kvalitě bio možný i v super a hypermarketech, je to možnost pro velkou část lidí nedostupná. Celková přirážka k ceně v těchto obchodem odrazuje lidi biopotraviny pravidelně kupovat. U přímého prodeje však přirážka odpadá a díky tomu si biopotraviny může koupit skoro každý za cenu ne o moc vyšší než méně kvalitní potraviny v supermarketu. Lidé tak pomalu přecházejí k místním zemědělcům a, i když ne vždy vědomě, tak podporují regionální ekonomiku. Peníze díky tomu neodcházejí do kapes nadnárodních společností, ale zůstávají v lokálním koloběhu. Region tak má možnost se více rozvíjet a není závislý na dotacích státu nebo investicích velkých firem. Díky přímému prodeji máme navíc možnost finančně podpořit místní, převážně malé, zemědělce a dát jim tak možnost efektivně konkurovat velkým potravinářským společnostem. Touto na první pohled malou změnou v našich zvycích tak můžeme do velké míry ovlivnit tržní ekonomiku. Získáváme tak možnost dát najevo, že se dokážeme obejít bez luxusu jíst v únoru k snídani jahody, ale velice rádi si na nich pochutnáme v létě, a to nejlépe ze zahrádky někoho, koho známe. Což v době kdy veliká část z populace nemá vlastní zahrádku a ani nemá nikoho takového ve svém nejbližším okolí, přivádí lidi k místním zemědělcům. Paradoxně tak vznikají také situace, kdy lidé musejí hledat dodavatele čerstvé zeleniny na druhém konci republiky, neboť v jejich kraji žádný není. Tato nevyváženost nabízených služeb vznikla kvůli mnohem rychleji rostoucí nabídce nežli poptávce. Ekofarem přecházejícím na systém bedýnkování však stále přibývá. 7

8 V teoretické části své práce bych se ráda věnovala definování pojmů lokální potraviny, přímý prodej a bedýnkování, jeho vzniku a vývoji a různým způsobům distribuce. Všechny tři jmenované pojmy jsou rozděleny do samostatných kapitol a úzce souvisejí s tématem této práce. Druhá, praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zemědělců zabývajících se distribucí svých produktů metodou bedýnkování. Výzkum je zaměřen na využívání lokálních potravin v bedýnkách. Existují-li případy, kdy to není možné dodržet a proč, s jakými jinými problémy se zemědělci setkávají. Práce by měla objasnit, jestli je bedýnkování v České republice opravdu zdrojem lokálních potravin, nebo jestli jsou zemědělci nuceni distribuovat i potraviny jiné, exotické, a jaké důvody k tomu mají. Z menší části se práce zaměřuje také na všeobecné problémy zemědělců. Získané informace z rozhovorů se zemědělci jsou pak důkladně zpracovány a výsledné závěry jsou srovnávány s obecnými fakty popsanými v teoretické části práce. 2 Lokální potraviny Lokálními potravinami převážně označujeme potraviny, které byly vypěstovány v těsném okolí spotřebitele, nemusely být tedy dováženy do větší vzdálenosti. Tento termín však není pevně stanoven a tak můžeme pojmem lokální potraviny označit také produkci v regionu či kraji. Podle občasníku amerického ministerstva zemědělství lze za lokální potraviny označit produkty vypěstované v okruhu 400 mil (cca 640 km). 1 Tato hodnota však není zcela vypovídající, neboť v USA jsou rozměry, co se týče vzdálenosti, obecně větší než například v Evropě. Zde by byla reálnější hodnota okruhu do 100 mil 2. Vzdálenost je tedy poměrně neobjektivní záležitost, i když určitě hraje důležitou roli. Dalším aspektem, který je u lokálních potravin důležitý je sama doprava výrobků, tedy jakým dopravním prostředkem se k zákazníkovi výrobek dostal. Například železniční nákladní doprava má 10x nižší dopady na životní prostřední než doprava kamionová. Takže můžete jíst brambory dovezené ze vzdálenosti 100 kilometrů kamionem, nebo ty samé brambory dovezené vlakem z místa vzdáleného kilometrů a jejich dopad na životní prostředí bude zhruba stejný. 3 Mohlo by se tedy zdát, že bude lepší koupit si v obchodě brambory, které sice byly vypěstovány ve

9 Španělsku, ale byly k nám dopraveny vlakem, než koupit brambory ze severních Čech, které přivezl kamion. Nesmíme ale zapomínat, že lokální potraviny mají své nenahraditelné klady, můžeme si u nich totiž být jistí hned několika kladnými parametry. U lokálních potravin máme v první řadě zaručenu jejich čerstvost. Tyto potraviny nemusí cestovat tisíce kilometrů, než se dostanou na náš stůl, ale naopak je kupujeme často jen pár hodin po sklizni. Nepopíratelně pak lokální potraviny také lépe voní a často i chutnají. Je to díky přirozenému způsobu dozrávání. Potraviny z jiných koutů světa jsou sklízeny ještě nezralé, aby stihla během cesty dozrát a nezkazila se. Jedním z nejdůležitějších důvodů je také kvalita místních produktů. České normy pro kvalitu potravin jsou ve většině případů výrazně přísnější než normy Evropské unie, kterými se řídí dovozci a na export zaměření zahraniční výrobci. Často se tak stává, že se na našich pultech objevují potraviny, které by kvůli nízké kvalitě v zemi svého původu neuspěly. Čeští a Moravští farmáři ale nic jiného než prvotřídní kvalitu vyrábět, nejen že nechtějí, ale ani nemohou. 4 Lokální potraviny jsou přirozenější také pro náš organismus a celkové zdraví a nemusíme přitom nakupovat je vše v bio kvalitě. Pod lokální potraviny patří veškeré místně vypěstované druhy ovoce a zeleniny, i když nemají certifikát bio. Záleží u nich tedy pouze v tom, zda jsou opravdu pěstovány v našem blízkém okolí. Nedocenitelný je také přímý vliv lokálních potravin na zdraví. Při využívání lokálních potravin, a dokud zemědělec, od kterého potraviny kupujeme, dodržuje harmonogram pěstování v souladu s ročními obdobími, srovná také své tělo s přirozenými rytmy v přírodě, díky rozdílným druhům zeleniny a ovoce v danou dobu. Vrátíme se tak původním biorytmům, na které bylo naše tělo zvyklé a do velké míry tak může ovlivnit své zdraví. Pokud se zákazník rozhodne, dát přednost lokálním potravinám před často levnějším dovoze v supermarketech, je v mnoha případech také rozhodnut stravovat se zdravěji než dosud a jídlo si sám připravovat, na místo návštěv restauraci a fast foodů. Což opět vede ke zkvalitnění jeho stravovacích návyků, a pokud se jedná o člena rodiny, často na zdravou stravu přivede také zbytek členů rodiny. Tyto malé kroky tak mohou velkou měrou zlepšit celkové životní podmínky zákazníků

10 Místní potraviny jsou důležitým sociálním činitelem, mají také příznivý vliv na povědomí lidí o ochraně životního prostředí. Důležitým faktorem je také specifičnost dané lokality, ne všechny odrůdy či druhy zeleniny rostou všude, naopak často vyžadují zcela unikátní podmínky. Malí zemědělci tak mají možnost nabízet zboží, které nikde jinde nenajdete, neboť do supermarketu se vše musí dodávat ve velkém množství a tyto specifické druhy zde nemají odbyt. Lokální potraviny typické pro danou oblast jsou většinou také specificky upravovány, jejich pěstováním se tak zajišťuje také předávání tradic ve zpracování a často díky místním zemědělcům zůstanou uchovány recepty, o které bychom jinak přišli. Tato podpora tradic je symbolem návratu k původním kořenům zemědělství právě skrze přímý prodej a jeho rozmanité formy. Zlepšení komunikace mezi současností a historií nám může pomoci vyvarovat s některých chyb a poučit se z moudrosti, která vyplynula časem mnohem delším než je jeden lidský život. Nákupem zeleniny od místních zemědělců, kupujeme také zeleninu, která původně patřila na naše stoly a do našich spíží. Navracíme se tak původním biorytmům přírody, což nás také nutí zamyslet se nad nynější situací a mnohdy si jsme právě na takových to malých příkladech schopni lépe uvědomit a dát do souvislosti problémy mnohem větší, které netrápí jen nás samé, ale jsou problémy celé moderní společnosti. Díky podpoře místních zemědělců nemusejí úrodná pole ležet ladem, ale mohou nám dávat dostatek potravin, vypěstovaných v našem blízkém okolí, které nejen, že budou podporovat lepší život lidí, ale zlepší také život krajiny. Neobdělávaná pole jsou často zdrojem invazivních nepůvodních rostlin a přírodě nijak neslouží. Návrat k menším polím odděleným remízky by však mohl napomoci druhové diverzitě v krajině. 3 Přímý prodej Přímý prodej lze definovat jako prodej farmář spotřebitel prostřednictvím nákupu ze dvora, na trhu nebo i přes internet (Václavík 2007). Jedná se tedy o přímý kontakt bez nutnosti zprostředkovatele. V angličtině se ekvivalentně používá výraz direct sales nebo pokud bychom chtěli přesnější vyjádření, můžeme použít také direct farm-to-table distribution (Tippins a kol. 2002: 343). 10

11 Prapůvodní myšlenka prodeje byla úplným opakem současného honu davů lidí v supermarketech s nákupními košíky, naopak byla velice blízká přímému prodeji, jak jej opět poznáváme dnes. Důležitou roli hrála přímá vazba mezi prodejci a zákazníky, bez které by byl jakýkoli obchod neuskutečnitelný. Trhy byly důležitou kulturní a společenskou událostí pro celé město, byly místem nejen obchodu ale také setkávání, či domlouvání mnohem důležitějších záležitostí. Trh byl de facto srdcem města. Co nebylo k dostání na trzích, prodával s největší jistotou jeden z občanů přímo u svých dveří. Postupem času lze nalézt čím dál větší odklon zákazníka od prodejce. Vznikají první obchody, kam zboží dodává několik výrobců a zákazník tak pomalu ztrácí možnost osobního kontaktu se svým dodavatelem. Získává tak sice pohodlnější možnost výběru, přichází však o přímou vazbu s prodejcem, který do té doby zajišťovala jistotu, že obchod bude pro obě strany výhodou a nepůjde jen o zisk. Tento vztah se nadále marginalizuje vznikem super a hypermarketů, kdy jsou potraviny dováženy ze všech koutů světa, a není brán ohled na místní podmínky či tradice. V posledních letech se stále více lidí navrací k principům přímého prodeje. Začínají přemýšlet nad dopady současné tržní ekonomiky na životní prostředí, a to hlavně v jejich vlastním regionu. Uvědomují si, že potraviny dovážené z druhého konce planety za tak nízkou cenu, nebudou tak zdravé jako potraviny od místního producenta. A nejedná se pouze o obchod, ovlivněna je také zaměstnanost regionu a jeho celková samostatnost. Pokud se peníze investují do regionu, dostanou se do místního oběhu lokální ekonomiky, pomohou celkovému rozvoji regionu a region nebude odkázán na investice z venku U přímého prodeje je vzdálenost mezi prodejci a spotřebiteli minimalizována. Vztahy mezi z počátku cizími lidmi se prohlubují pouze na základě obchodní transakce. Bourá se zeď anonymity a spotřebitel může přímo ovlivňovat prodejce. Díky zpětné vazbě může spotřebitel hodnotit kvalitu dodávaných potravin, či jejich rozmanitost. Pomáhá tak výrobci přizpůsobit se lépe poptávce, a tak získat více zákazníků. 3.1 Prodej na farmě Prodej přímo na farmě patří k jednomu z nejstarších a nejtradičnějších způsobů obchodu. Farmář má možnost prodávat zde svou úrodu buď přímo ze dvora, nebo má k dispozici svůj malý obchod. Producenti nejčastěji využívají prodeje z farmy nebo ze stánku u silnice, aby prodali přebytečnou úrodu a zvýšili svůj příjem. Zákazníci se zastavují, aby nakoupili maximálně čerstvou, vysoce kvalitní bioprodukci v přátelské atmosféře a za 11

12 rozumnou cenu (Václavík 2007: 4). Tento typ prodeje má z pohledu zákazníka jednu velkou nevýhodu, a to nutnost zákazníka dojet si pro vybrané potraviny na farmu. V době velkého shonu a neustálého spěchu se může zdát, že dojet si pro nepatrnou část potravin speciálně někdy i několik desítek kilometrů zbytečné. Výhodou je však čerstvá zelenina a ovoce od známého dodavatele. Také máme neocenitelnou možnost podívat se přímo na chod samotné farmy. Máme tak jedinečnou možnost ověřit si, zda opravdu kupujeme kvalitní potraviny od někoho, komu se dá věřit. Toto posílení vzájemné důvěry se u prodeje z farmy stává společným poutem mezi zemědělcem a zákazníkem. Nejčastěji se u prodeje přímo na farmě setkáme s nabídkou čerstvých vajec nebo mléka, jako doplňkový sortiment můžou sloužit brambory a různé druhy zeleniny a ovoce. U specificky zaměřených farem lze koupit například i maso, víno, med či byliny a koření. Stejně jako u všech ostatních forem přímého prodeje je i prodej ze dvora ovlivněn ročním období, v zimně je například sortiment nabízených výrobků výrazně menší. V zimních měsících a prvních jarním proto zemědělec nenabízí vůbec nic, nebo zeleninu, kterou lze dlouhodobě skladovat, jako například brambory. 3.2 Prodej na trzích a jarmarcích V současnosti se poměrně oblíbenými stávají biotrhy či biojarmarky. Zákazník na nich koupí kvalitní biozeleninu za nižší cenu, nejčastěji v jeden stejný den v týdnu. Méně časté jsou trhy, které fungují celý týden, nebo jsou případně otevřený pouze na sezónu. Setkat se můžeme také s ojedinělými akcemi sdružení biozemědělců. Farmářské trhy mohou být pro biozemědělce jednoduchým a poměrně účinným a výhodným způsobem jak uspět a mohou pro farmáře znamenat důležitý zdroj příjmů. (Václavík 2007: 4). Trhy jsou ideální možností zemědělce předvést své výrobky a případně si sehnat pravidelné odběratele, kteří poté krom trhu využívají i prodej ze dvora. Nabízení svých výrobků často na trzích ve velkých městech můžeme být prvním setkáním zákazníka s lokálními potravinami a podobnými systémy prodeje. Trh je tak ideálním místem pro získávání nových kontaktů a nalákání zákazníků. I obyčejného kolemjdoucího většinou přemůže zvědavost a přijde se ke stánkům blíže podívat, takže jeho první setkání s lokální biozeleninou je zcela neplánované a farmář by k těmto zákazníkům měl také specificky přistupovat. Zemědělec na trhu by tedy měl být výmluvnou osobou, která se v problematice lokálních potravin vyzná a může nováčkovi poskytnout veškeré základní informace. Například v Brně existují již dva pravidelné farmářské trhy, a to 12

13 V Kotlářské ulici Farmářské trhy Regionální potravina Jihomoravského kraje a v Přístavní ulici Bystrcké farmářské trhy 5. Oba z nich si již získaly svou oblibu a pravidelné zákazníky. V jihomoravské metropoli však nejsou trhy ničím novým a také trh se zeleninou a ovocem na Zelném trhu je dobrým příkladem lokální ekonomiky. Jediný rozdíl je, že prodejci ve středu města na Zelném trhu ve většině případů nenabízejí svým zákazníkům potraviny v kvalitě bio. I přesto lze i tímto způsobem podpořit místní zemědělce, a to přímo ve středu města, kudy prochází velká část obyvatel metropole každý den. Můžeme to také chápat jako reklamu pro biotrhy a biojarmarky, které zatím nejsou tolik známé. Člověk, který vyzkouší zeleninu z trhu, i když není zrovna s certifikátem bio, se často rád vrací k této formě nákupu. U biotrhů je nevýhodou jejich relativní nestálost, neboť jsou z velké části organizovány pouze příležitostně nebo v době sezónního sběru ovoce a zeleniny. Pravidelné trhy přitom mají větší potenciál nalákat zákazníka k lokálním potravinám, neboť se na ně může zákazník spolehnout a nemusí hledat jinou alternativu nákupu. Biojarmarky nebo nepravidelně konané trhy jsou často spojeny s nějakou akcí a nabízejí krom prodeje zeleniny, ovoce a jiných produktů biozemědělců i další atrakce. Nalezneme zde vyžití pro děti v podobě her nebo atrakcí, zaposlouchat se můžeme do lidové muziky a vyzkoušet si lidová řemesla. Navazují tak na oslavy konce sklizně, které byly na původních klasických trzích pořádány. Pouze v dnešní době nejsme limitování oslavou pouze v dny sklizně, ale podobné jarmarky můžeme navštívit nezávazně na roční době na různých místech republiky. 4 Bedýnkování 4.1 Vymezení pojmu Bedýnkování je prodej potravin, nejčastěji v kvalitě bio, v bedýnce. Zákazník si tak nekupuje zeleninu po kusech, či na váhu nebo celou bednu určitého druhu ovoce či zeleniny, ale koupí si bedýnku, ve které obdrží různé druhy zeleniny, případně i ovoce. Existuje několik různých modelů, nicméně všechny jsou založeny na ústředním principu dodání bedýnky čerstvé, místně produkované a sezónní biozeleniny či ovoce buď přímo k zákazníkovi domů, nebo na předem určené distribuční místo. (Václavík 2008:2)

14 V ideálním případě by se u bedýnkování mělo jednat o lokální potraviny, které jsou nám dodávány s ohledem na roční dobu. Zemědělec by při prodeji měl dodržovat několik pravidel. Správná bedýnka by měla splňovat lokálnost, sezónnost, rozmanitost, vysokou kvalitu, přiměřenou cenu a pravidelnost. 6 Není to tedy pouze prodej zeleniny v bedně, ale s bedýnkování se pojí celkový nový postoj k nakupování a našemu výběru, kde utratíme své peníze. Anglický výraz pro bedýnky box schemes neboli systém bedýnek už sám napovídá, že se jedná o systém pravidelných dodávek, zemědělec je tedy závislý na každotýdenním odběru boxů a je tedy odkázán na spokojenost zákazníků. Důležitost takového vztahu vyžaduje maximální snahu o udržování spokojené, stabilní a dostatečně loajální zákaznické základny, která by pomáhala zemědělci překonávat vlivy nerovnoměrných sklizní, rozmarů trhu a konkurence od jiných nabídek. (Václavík 2008:2). Tento velice úzký vztah mezi zemědělcem a zákazníkem prohlubuje jejich vzájemné vazby a nejedná se pouze o reakci nabídky na poptávku. Důvěra mezi oběma zúčastněnými je nedílnou součástí každé obchodní transakce u přímého prodeje. Slovo systém z anglického názvu nám také napovídá, že se nejedná o pouhé prodávání bedýnek, ale o celkový systém, jejich výsadby, sklizně, zpracování a prodeje. Ze strany zákazníka se také neočekává pouhá transakce nákupu. Opakovanými objednávkami se do určité míry zákazník zavazuje svému farmáři slíbenou podporou. Jedná se tedy o kompletní systém, který nemůže fungovat bez aktivního zapojení obou účastníků. Tento systém prodeje tak posiluje regionální vazby a zlepšuje ekonomickou situaci dané lokality. Farmáři na oplátku slíbené podpory zlepšují své služby, nebo rekonstruují svá hospodářství, to vše vede k zlepšení distribučního systému a rozšiřování služeb jednotlivých farem. Bedýnkování je návratem ke klasické práci našich babiček a dědečku s tím rozdílem, že místo nás na poli zeleninu sesbírá farmář a my si od něj bedýnku koupíme. I přes jistou míru pohodlnosti tohoto systému, je zákazník blíže návratu k tradičním zemědělským zvyklostem než kdykoli před tím. Koupě bedýnky nás nutí zamyslet se, kde daná zelenina či ovoce vyrostlo, neboť zcela odlišná chuť a vůně od potravin ze supermarketu už sama napovídá, že tahle zelenina či ovoce bude něco zcela jiného

15 4.2 Charakteristika bedýnek U bedýnek se můžeme setkat hned s několika druhy, ze kterých si může zákazník vybrat. A vybírat si konzument může jak z různých velikostí, tak obsahu bedýnek. Co se týče velikosti, většina zemědělců nabízí tři velikosti bedýnek, nejčastěji nalezneme rozdělení na malou (pro 2 osoby), velkou (4 osoby) a maxi (6 osob). Obsah bedýnek se pak různí farmu od farmy. Záleží pouze na zemědělci, co nabídne svým zákazníkům. Individuální přístup pak potřebují například zákazníci s alergiemi, nebo ti, kteří nejedí různé druhy zeleniny či ovoce. Někteří zemědělci proto nabízejí možnost vyplnit formulář, kde si zákazník zvolí, které druhy zeleniny či ovoce nechce ve svých bedýnkách dostávat a případně také vyplní, jaké jiné druhy z nabídky by místo nich uvítal. Jedná se však už o služby navíc, které zaberou také dost času a administrativy, takže od nich velká část zemědělců upouští. Pokud ji dokážete nabídnout, větší nabídka služeb vždy přitáhne širší spektrum zákazníků. (Václavík 2008:13). Zemědělci využívají hned několika způsobů, jak bedýnky zabalit. Nejedná se tedy vždy o bedýnku v pravém slova smyslu. Setkat se můžeme sice i s klasickými dřevěnými bednami, ale ty jsou poměrně neskladné, těžké a složité na údržbu. Druhou možností jsou bedýnky plastové, které se dobře skládají a jsou lehce omyvatelné. Plastové bedýnky vydrží roky, ovšem vyžadují značnou investici na začátku a budete je muset hlídat, jelikož jsou velmi praktické a zákazníci si je rádi nechávají. (Václavík 2008:14). Nejčastěji používané jsou však kartonové krabice, které jsou levné, lehké a dobře se skládají. U malých bedýnek lze využívat také tašky či nákupní papírové sáčky, které jsou dostatečně velké. Samozřejmě je i u distribuce bedýnek snaha o minimalizování odpadu, takže jsou častěji využívané obaly, které lze recyklovat. Cena biobedýnek se pohybuje srovnatelně s nákupem zeleniny v supermarketu. Je to tedy jeden z nejdostupnějších způsobů jak zeleninu v kvalitě bio získat. Cena bedýnky reálně odráží investice vložené do vypěstování zeleniny, jejího balení a dovozu. Samozřejmě je do celkové ceny započítána i práce farmářů. I přesto se jedná o jeden z nejlevnějších způsobů nákupu biozeleniny. Ceny boxů nejsou po celý rok stejné, většina zemědělců však raději stanovuje průměrnou cenu a tak pro zákazníka zůstává částka po celý rok stejná. Stanovení průměrné ceny musí odrážet průměrné cenové výkyvy a náročnost produkce v průběhu roku a zároveň dávat zákazníkům přijatelnou hodnotu. (Václavík 2008:15). Ceny bedýnek se 15

16 pohybují v rozmezí dvou set za malou bedýnku až sedmi set korun za maxi bedýnku, samozřejmě záleží také na jejím obsahovém složení. Platby za bedýnky jsou ve většině případů vyřizovány až přímo při odběru bedýnky. Existují však i případy, kdy zákazník požádá o předplacení dodávky bedýnek třeba i na půl roku dopředu. Tímto způsobem se již systém bedýnek blíží jinému způsobu marketingu, takzvanému Community supported agriculture (CSA), rozšířenému zejména v USA a Japonsku. Zákazníci se tak stávají do určité míry spoluproducenty, kteří tímto způsobem vyjadřují svému farmáři podporu. (Václavík 2008:15). Takovýmto způsobem v Česku fungují například biokluby. Předplácení bedýnek však patří ke složitějšímu způsobu distribuce, zemědělec je zde povinen vždy vypěstovat to, co si zákazník objednal a je pod určitým tlakem. Zákazník je u systému bedýnek tou nejdůležitější osobou, u něj vše začíná i končí. Zemědělec je při distribuci zeleniny v bioboxech zcela závislý na pravidelnosti objednávek svých zákazníků. Podle toho také vypadá přístup většiny zemědělců k nim. Každého svého stálého zákazníka si váží a mohou to vyjádřit například malými dárky v podobě nezvyklých druhů zeleniny, nebo dávkou ovoce navíc. Dost často se také můžeme setkat s různými variantami letáčků či dotazníku o spokojenosti či nápadech na zlepšení ze strany zákazníka, výjimkou nejsou ani návštěvy na farmy, kde se náplň bedýnek pěstuje. Další možností komunikace se zákazníkem je bulletin, který je přikládán k bedýnkám a obsahuje například zprávy z farmy, články o novinkách nebo recepty. Některé farmy mají pro nové zákazníky připravený informační uvítací balíček, brožuru nebo leták, který popisuje, jak systém funguje a výhody, které přináší. Brožura by měla obsahovat informace o tom, jak zeleninu nejlépe skladovat, sezónní kalendář, způsob placení, kalendář pravidelných akcí na farmě, příběh majitelů farmy a recepty na přípravu méně známých druhů. (Václavík 2008:13) Zákazníky, kteří odebírají od farmářů bedýnky, tvoří z velké části lidé z měst, vyššího vzdělání, kteří se při nákupu potravin nerozhodují podle ceny ale podle kvality. Jedná se tedy o lidi většinou uvědomělé, kteří jsou seznámeni s principy bedýnkování i s důvody formy takového prodeje. Jsou také častými návštěvníky biotrhů a biojarmarků, kde hledají čerstvou zeleninu, nebo produkty, které v bedýnkách nenalézají. Stále je zde patrná mezera v možnostech distribuce bedýnek. Je to způsobeno jejich relativně malou nabídkou, kdy 16

17 stávající zemědělci nemají dostatek času ani financí začínat s novou produkcí výrobků do bedýnek, nebo nabídnout zákazníkům zcela nové typy bioboxů. Je zde tedy prostor pro nové biofarmy, které by se do bedýnkování chtěly pustit. Mají stále relativně mnoho možností jak zaujmout, ale všechny budou bohužel zatím řešit podobné problémy jako stávající prodejci, zákazníků je sice dostatek, ale jsou roztroušeni po celé republice. Tato vysoká míra roztroušenosti odběratelů se tak stává jednou z největších překážek rozsáhlejšího rozvoje bedýnek v České republice. Největší výhodou bedýnek je jejich kvalita, neboť se k nám dostávají jen čerstvé potraviny od místních zemědělců. Sezónní zelenina je ve většině případů sklízena práv ten den, kdy je rozvážena na distribuční místa, takže se k zákazníkovi dostává v nejkratší možnou dobu od sběru. Jistotu čerstvosti můžeme mít také díky bylinkám a koření, které poměrně rychle podléhá zkáze, takže pokud není nějak zpracováno, musí se dopravit k zákazníkovi co nejrychleji. Druhy, které nepodléhají sezóně a mohou se skladovat, patří mezi tzv. základ bedýnky a objevíte ji skoro ve všech, tvoří jej nejčastěji brambory či mrkev. Současně se tak učíme zpracovávat rozdílné druhy potravin, ale také si jídlo plánujeme. Při odběru bedýnky každý týden si musí její týdenní využití rozvrhnout, neboť bychom pak o část zbytečně přišli. Je nutné nejprve zpracovat méně trvanlivé suroviny, což nás vede také ke stále novým způsobům úpravy. Zemědělec nás tak složením bedýnky inspiruje také ke zpracování jejího obsahu. Bližší vztah dodavatele a zákazníka je také výhodou, neboť nutí zemědělce pěstovat a distribuovat opravdu jen kvalitní výrobky. Rozmanitost dodávané zeleniny a ovoce zde také hraje roli. Díky bedýnkám často zákazník přijde do styku s potravinou, kterou ještě nikdy nejedl nebo kterou neměl možnost sám zpracovat. Rozšiřuje se tak jeho přehled o zelenině i ovoci a získává více zkušeností s jejich zpracováním. Mimo jiné také zákazník podporuje místní zemědělce a farmáře a tím také celý region, což má příznivý dopad na místní ekonomiku. Při investici do svého regionu místním podnikatelům, má zákazník jistotu, že peníze budou v regionu opět využity a on tak podpoříme jeho rozvoj. Umožňuje tak svým rozhodnutím zvýšit dynamiku místní ekonomiky a celkový pozitivní vývoj oblasti. Environmentální aspekt této podpory je také nezanedbatelný, neboť vyjádřením své volby nejíst potraviny dovážené stovky kilometrů zákazník ovlivňuje také poptávku a může 17

18 dát najevo, že nechce velké obchodní domy a obchodní centra, ale velice rád si koupí čerstvé suroviny z místních farem. Bez obchodních řetězců nebude potřeba dálnic a každodenních cest desítek kamionů z celého světa, což výrazně zlepší životní podmínky v kraji. Dopad na životní prostředí, který má doprava, je totiž nezanedbatelný a její omezení povede k lepšímu životu každého obyvatele daného kraje či lokality. Zákazník je proto důležitý i z tohoto hlediska, neboť ovlivňuje tržní nabídku, která musí odpovídat poptávce. Změníme-li poptávku, možná ne hned, ale časem na to odpoví také nabídka. 4.3 Slovníček používaných výrazů Bedýnkování Prodej různých druhů nejčastěji sezónní zeleniny od lokálního zemědělce. Bedýnky Bedýnka, taška nebo dřevění krabice na zeleninu je jedním ze způsobů přímého prodeje. V bedýnkách zákazník od farmáře dostává různé druhy sezónní zeleniny, obohacené někdy také ovoce, mléčnými výrobky, vejci, vínem či domácím pečivem. Bio U výrobků označených logem bio má spotřebitel jistotu, že při jejich výrobě nebyly nikdy použity jakékoli chemické látky, ať už se jedná o průmyslová hnojiva, pesticidy, herbicidy či fungicidy. Tyto výrobky podléhají kontrole a jsou označeny státem uznanými logy (viz příloha 2). Bioboxy Pojem je synonymem pro bedýnky, je odvozen od anglického názvu box schemes. Biokluby Sdružení farmářů a spotřebitelů. Obě skupiny se vzájemně podporují a pomáhají si. Jsou na sobě ekonomicky závislá. Dají se pokládat za nástupce komunitou podporovaného zemědělství neboli CSA. Klub Synonymum pro biokluby. Zkrácení názvu. Ekologický farmář/farmář Nikdy nepoužívají látky a postupy znečišťující a zatěžující přírodu, takže nezamořují půdu, vodu, vzduch ani rostlinstvo a zvířectvo, včetně člověka, syntetickými chemikáliemi. Nevnášejí cizorodé látky do potravního řetězce, neboť půdu hnojí ekologicky hnojem hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením. Problémy s plevelem a škůdci řeší spíše preventivně - střídáním plodin, mechanickým ničením plevele, volbou odolných plodin, vhodným sousedstvím různých druhů, tedy vždy bez chemie

19 Biozemědělec/Zemědělec Totožný termín jako ekologický farmář. Také zemědělci jsou kontrolováni nezávislými organizacemi pověřenými ministerstvem zemědělství, a to ABCert, Biokont CZ a KEZ,o.p.s. 8 Lokální potraviny/local food Potraviny pěstované v blízkém okruhu od spotřebitele, například v rámci regionu. Přímý prodej Prodej zemědělských výrobků přímo zemědělcem zákazníkovi bez jakéhokoli prostředníka. CSA Komunitou podporované zemědělství 4.4 Historie bedýnkování Původ bedýnkování můžeme hledat již v community supported agriculture (CSA) neboli komunitou podporovaném zemědělství, které vznikalo v šedesátých letech minulého století ve Švýcarsku, Německu a také v Japonsku. Myšlenkou CSA je spojení malých zemědělců se zákazníky z města, jedná se o jakousi symbiózu. Jde se o společenství jednotlivců, zemědělců a spotřebitelů, kteří se rozhodli hospodařit společně a sdílet spolu všechna rizika i výhody, které společné hospodaření nese. 9 Jak uvedl Robyn Van En, člen CSA a také jeho velký obhájce: Hlavním cílem těchto komunitou podporovaných projektů je rozvíjet participujícím farmám jejich ekologický potenciál na maximum a vytvořit síť, která umožní zapojení nových farem do stávajícího systému. (Van En 1992:57) Zde můžeme vidět jakési základy bedýnkování a jeho primární myšlenky. Nejblížeji na CSA navazují biokluby a biospolky, které na podporu bedýnkování vznikají hojně také v České republice. V posledních letech se pak bedýnkování šíří v Americe a v Evropě, kde se jedná hlavně o země jako je Velká Británie, Německo či Rakousko (Václavík 2008:2). Například ve Velké Británii bylo v roce 2008 již přes pět set provozovatelů bedýnkování a zájem o bioboxy i nadále rostl, proto vznikaly a nadále vznikají iniciativy, jakéhosi hodnocení dodavatelů. Také proto v témže roce vydaly britské The Times seznam nejlepších dodavatelů bedýnek v zemi, který byl uveřejněn v nedělní příloze The Sunday Times. 10 V Německu pak můžeme najít

20 internetový portál Gemüsekiste 11, kde němečtí občané naleznou seznam již přes stovky zemědělců, kteří bedýnky prodávají. 4.5 Vývoj v ČR Systém distribuce biozeleniny bedýnkami je v tuzemsku stále oblíbenější. I přes relativní malý počet zemědělců zabývajících se bedýnkami existuje již několik iniciativ jak bedýnky popularizovat. Krásným příkladem je například internetová stránka bedynky.cz 12, která se snaží o rozšíření bedýnek mezi lidmi a zakládání bioklubů či zájmových spolků. V dubnu 2010 byl díky organizacím Hnutí Duha, PRO-BIO LIGA 13 a portálu Bio-Info.cz sestaven adresář s názvem Kam pro bedýnky 14, ve kterém lze najít sto padeát kontaktů na biofarmy, biokluby a odběrná místa, které bedýnky dodávají. Je to opravdu velký skok v počtu zemědělců, kteří nabízejí bedýnky oproti situaci před pár lety, kdy se zákazník mohl po celém Česku setkat s bedýnkami pouze ve třech velkých městech, a to Praze, Brně a Olomouci. V těchto metropolích však bedýnky také nebyly nabízeny najednou, rozvoj bedýnkování byl postupný a pomalý. Dnes se dá říct, že farmáře, který prodává také bedýnky, můžeme nalézt skoro v celé republice, i když jich stále není dostatek, aby pokryli poptávku ve všech regionech. Ještě před půl rokem byl počet farem a klubů nabízejících bedýnky pouze šest a dvacet. Nynější počet jak už jsem psala výše je sedmdesát družstev a sto padesát odběrných míst, což vzhledem k náročnosti příprav bedýnek a nutnosti vytvoření zákaznické sítě poměrně velký nárůst. Díky tomu můžeme jedině potvrdit, že český trh ještě není zahlcen a stále převyšuje poptávka nabídku. Počet farem tak bude nejspíš ještě růst, což je spojeno také s nárůstem počtu biozemědělců Samostatní zemědělci Přímý prodej z ekofarem je jednou z možností, jak bedýnky prodávat. Je zde však poměrně velké úskalí v nalákání zákazníků, kteří si mnohdy pro bedýnky musí sami zajet. V současnosti však většina zemědělců bedýnky také rozváží do okruhu cca padesáti kilometrů, což usnadňuje navázání kontaktů s větším počtem odběratelů. Prodej bedýnek i může být provozován také na jarmarcích nebo farmářských trzích, což pro prodejce

21 výhodnější způsob, neboť zde nabízí také zeleninu a ovoce na váhu a není tedy limitován objednávkami stálých zákazníků. Počet ekologických zemědělců v České republice rok od roku roste. Na konci loňského roku ministerstvo zemědělství registrovalo ekologických zemědělců, kteří hospodaří na více než 10% celkové zemědělské půdy u nás. Nárůst ekologických zemědělců byl tedy oproti roku 2009 o 31%. 15 Což není vůbec zanedbatelné číslo a počet farmářů i nadále roste. Zajímavé jsou také výzkumy ministerstva zemědělství o informovanosti lidí o bioproduktech celkově, ale také o různých možnostech přímého prodeje, mimo jiné také o bedýnkování. Z tohoto výzkumu vyplývá, že o biopotravinách má určité znalosti skoro každý, ve výzkumu vědělo co je to biopotravina celých devadesát šest procent dotázaných. Ale pouze dvě pětiny z nich biovýrobky opravdu nakupuje. Navíc se jedná hlavně o skupinu lidí s vyšší životní úrovní. Co se týče částky, jakou jsou zákazníci do biopotravin investovat, utrácí nejvíce spíš lidé mladší, do devět a dvaceti let. O biobedýnkách pak věděla jedna pětina dotázaných, ale pouze tři procenta z nich si někdy bedýnku opravdu koupila, jednalo se opět převážně o ženy a vysokoškoláky. Nejčastěji zákazníky odrazuje vysoká cena biovýrobků, což potvrdilo čtyřicet procent respondentů. Mezi další důvody uvádějí také nedůvěru v kvalitu bio nebo horší sehnatelnost výrobků Biokluby Biokluby svou strukturou přímo navazují na komunitou podporované zemědělství, které stálo za vznikem bedýnek. Klub tedy spotřebiteli zajišťuje možnost objednávat si čerstvou zeleninu o blízkého zemědělce, vzdáleného jen pár kilometrů od města. Zákazníkovi si tak kupuje stoprocentně čerstvý výrobek v kvalitě bio za cenu srovnatelnou se zbožím v supermarketu. Biokluby nejčastěji zajišťují prodej sezónní zeleniny, vajec a mléčných výrobků, nepravidelně se pak v nabídce může objevit například ovoce. Díky prodeji přímo od zemědělce i u bioklubů odpadá obvyklá přirážka na ceně, a díky tomu zákazníka biozelenina z klubu stojí stejně jako zelenina dovážená do supermarketů z druhého konce světa. Biozeleninu si tak může dovolit opravdu každý a to nesrovnatelně kvalitnější. Biokluby nabízejí hned několik možností jak výrobky nakoupit, aby nákup co 15 Ministerstvo zemědělství

22 nejméně zatěžoval rodinný rozpočet. Zákazník si tak nejčastěji může vybrat ze tří balíčků: krabice, spíže či překvapení. 17 Balíček Krabice zajišťuje zákazníkovi každotýdenní dovážku čerstvé zeleniny a dalších výrobků podle vlastního výběru po dobu jednoho roku. Pokud se zákazník rozhodne pro balíček Spíž, nakupuje naopak výrobky od bioklubu namísto od zemědělce. Zde je nutná poměrně velká investice bioklubu, který bez jakékoli záruky prodeje nakoupíme od zemědělců jejich výrobky ve větším množství, a poté je prodává případným zájemců z řad členů. Posledním balíčkem je Překvapení, kdy si zákazník objedná od zemědělce nákup potravin za celou sezónu a zemědělec poté zákazníkovi vozí zboží podle toho, co se zrovna urodilo. Biokluby tak nabízejí pohodlný způsob zprostředkovaného prodeje, kdy nemusí zákazník sám hledat farmu ve svém okolí, ale kontaktuje zemědělce, který již s klubem spolupracuje. Bioklub svým zákazníkům také nabízí prodej přímo od něj, kdy veškerou komunikaci s farmářem zajišťuje sám klub a zákazníkovi stačí si pouze pro vybrané produkty dojet do sídla klubu či na předem smluvené místo. Tento způsob prodeje tak vyhovuje také časově vytíženým zákazníkům, kteří si vždy nenajdou čas na vyzvedávání pravidelné objednávky Zprostředkovaný prodej Zprostředkovaný prodej patří pro zákazníka k těm pohodlnějším. U tohoto typu prodeje si zákazník vyzvedává svou objednávku na určitém distribučním místě. Objednávky mohou být pravidelné či jednorázové a zákazník bedýnku zaplatí až při jejím převzetí. Jedinou nevýhodou snad může být, že často kvůli nedostatku místa musejí být bedýnky vyzvedávány hned v den, kdy jsou farmářem na distribuční místo dovezeny, maximálně o den později. Samozřejmě jde také o jejich čerstvost, protože na distribučních místech nemusí být ani prostor, ani možnosti výrobky uchovat v co nejlepších prostředí. Zprostředkovaný prodej se může odehrávat v podstatě na jakémkoli místě, ve škole, v obchůdku, ale také v bytě či zahradní chatě. Farmáři jsou většinou rádi, pokud jim často některý z dřívějších klientů nabídne možnost distribuce od něj, protože takové prostory se těžko shánějí a také je tu větší možnost získat nové zákazníky. Čím blíž totiž výrobky ke spotřebiteli dostaneme, tím je větší šance, že se z něj stane pravidelný odběratel

23 5 Shrnutí teoretické části v bodech důvodů pro jídlo z blízka z pohledu zákazníka 18 Proč nakupovat lokální potraviny lze shrnout do deseti hlavních pozitiv nebo důvodů. Je to také jakési shrnutí všeho výše napsaného. 1. Znalost Díky blízkému kontaktu se zemědělcem, od kterého si bedýnky kupujeme, zákazník ví, co kupuje. Ví kde zelenina či ovoce rostlo. Ví, kde se pásly kozy či krávy, od kterých má výrobky z mléka. 2. Čerstvost Všechny prodávané produkty jsou vždy čerstvé a většinou jen několik hodin než se dostanou na zákazníkův stůl. 3. Zralost Zelenina i ovoce přirozeně dozrály, než byly sklizeny, obsahují díky tomu větší množství vitamínů a mají také lepší chuť, než zelenina a ovoce kupované v supermarketech, které se musejí kvůli přepravě sklízet ještě před dozráním. 4. Pestrost V České republice existuje veliké množství původních odrůd zeleniny i ovoce, které jsou však pěstovány jen zřídka, neboť v supermarketech o ně není zájem. Díky podpoře menších lokálních zemědělců se zákazník právě s takovými málo známými odrůdami může setkat. Tato nová iniciativa vede také k zakládání genofondových sadů jablek například v oblasti Bílých Karpat díky iniciativě organizace Tradice Bílých Karpat 19, ale také v jiných koutech Česka. 5. Potraviny s příběhem Blízký vztah zemědělce a zákazníka vede nejen k vztahu obchodnímu ale také osobnímu. Zákazník zná životní příběh svého farmáře, a to vede k jakémusi přátelství, kdy se z nákupu potravin stává příjemná návštěva u známého. Vzájemná důvěra také minimalizuje možnost nepříjemných události, ať už z kterékoli strany. 6. Místní ekonomika Peníze za bedýnky jdou přímo zemědělci a tak odpadají různé poplatky, které si jinak berou distributoři a obchodníci. Všechny finance tak může využít přímo farmář a investuje je přímo v regionu ať už do nákupu všeho potřebného na farmu nebo pro vlastní využití. V obou případech však peníze zůstávají v regionu,

24 což podporuje místní ekonomiku. Rodinné farmy představují zemědělské dědictví a jedinečný charakter regionu Životní prostředí Nákupem výrobků od místních zemědělců podporujete také ochranu přírody, neboť lokální farmáři ve většině případů patří k ekologickým zemědělcům, kteří jsou šetrnější k přírodě. Také potraviny z jejich polí jsou díky nepoužívání chemických prostředků při pěstování zdravější. 8. Cena Pokud nakupujete potraviny přímo od zemědělce, ušetříte také peníze, neboť odpadají různé poplatky, které by jinak musel zaplatit, a cena v supermarketu by pak byla nadnesena právě těmito poplatky. Nákup místních potravin tak zákazníkovi zaručuje cenu srovnatelnou s cenou méně kvalitních, které byly vypěstovány v různých koutech světa. U lokálního farmáře však dostanete většinou potraviny v kvalitě bio za stejné peníze. 9. Doprava Neboť jsou lokální potraviny pěstovány v blízkém okolí zákazníka, odpadá tak nutnost jejich transportu, který je nešetrný k životnímu prostředí a také navyšuje cenu potravin. V roce 1993 bylo švédskými vědci vypočítáno, že suroviny na obvyklou snídani, tedy chléb, jablko, sýr, máslo, káva, smetana a pomerančový džus, urazí cestu na zákazníkův stůl až čtyřicet tisíc kilometrů. 10. Humánnost Při práci na druhém konci světa jsou často zneužíváni dělníci, kteří musejí pracovat za minimální plat, často také se škodlivými látkami, které ohrožují jejich zdraví. K takové práci jsou nuceny také děti a jen velice těžce může zákazník rozlišit výrobky, u nichž nebyli při práci zneužíváni lidé. Jediným ukazatelem pro nás může být značka Fair Trade a Bio, které zaručují, že dělníci za svou práci dostali adekvátně zaplaceno a k práci nebyly nuceny děti. V případě lokálních potravin se těmito otázkami nemusíme zabývat důvody pro zemědělce Kontrola Protože zemědělec komunikuje přímo se svými zákazníky, má farmář nad celým obchodem kontrolu a může jej korigovat. 2. Kvalita Zemědělec sám zodpovídá za kvalitu jím nabízených potravin. Záleží jen na něm, co nabídne svým zákazníkům

25 3. Rozmanitost V bedýnkách musí farmář nabízet co největší škálu zeleniny či jiných výrobků. V případě zeleniny je také nutné nabízet pestré složení bedýnek po celý rok. Tento způsob pěstování minimalizuje případné ztráty z pěstování jednoho druhu ve velkém a také nutí zemědělce střídat plodiny, což má pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy. 4. Novinky Pokud si farmář vybuduje dobrou základnu stálých zákazníků, může také zkoušet novinky. Nejedná se tady o exotické druhy, ale o odrůdy méně známé nebo skoro zapomenuté. 5. Spotřeba V bedýnkách může zemědělec spotřebovat v podstatě veškerou úrodu, i když nebyla tak velká, jak očekával, menším počtem některých druhů ovoce či zeleniny může naopak bedýnku osvěžit. 6. Odpad Farmář do bedýnek může použít také zeleninu, kterou by do obchodů nemohl prodat, protože nesplňují požadavky na tvar či velikost. Pokud je však zachována jejich kvalita, může je zemědělec v bedýnkách použít. 7. Finance Díky síti pravidelných zákazníku nemusí se zemědělec bát finančních potíží. 8. Příjmy Farmář prodává své produkty za maloobchodní ceny, spotřebuje v podstatě veškerou vypěstovanou zeleninu a odpad je tak minimalizován, není nutná velká investice do obalů ani do dopravy. Náklady jsou tak sníženy na minimum a výnosy jsou co největší. 9. Marketing Většina zákazníků prodejců bedýnek je stálých, pokud si zemědělec takovouto síť zákazníků vytvoří, nemusí se už o další reklamu v podstatě starat. Noví zákazníci pak přicházejí z řad přátel pravidelných zákazníků nebo z řad nových zákazníků z trhů. 10. Spokojenost Díky blízkému vztahu mezi zemědělci a jejich zákazníky je zaručena také dobrá komunikace, pokud farmář od zákazníka dostane negativní zpětnou vazbu, může na problém okamžitě odstranit. 6 Výzkum 6.1 Projekt výzkumu Kontext výzkumu: Kontext výzkumu tvoří představa bedýnek jako výhodného způsobu podpory regionální ekonomiky a zachovavatele přirozených rytmů pěstování s ohledem na přírodní podmínky a roční období. V předcházejících kapitolách byl popsán samotný vývoj 25

26 bedýnkování a jeho hlavní přínosy. Součástí byla také charakteristika, vlastnosti a popis rozšiřování bedýnek. Obliba biopotravin v České republice sice roste, ale jejich dostupnost pro většinu lidí je stále hudbou budoucnosti. Bedýnky jsou dobrý příkladem, jak lze i lidem, kteří jsou zvyklí na potravinách šetřit nabídnout výhodné řešení, neboť jejich cela je stejná nebo zanedbatelně vyšší než cena výrazně méně kvalitních potravin prodávaných v supermarketech. Přitom lidé nakupují lokální potraviny, což je jeden z největších přínosů bedýnkování. Cíl výzkumu: Cílem výzkumu bylo analyzovat bedýnkování z pohledu využívání lokálních potravin a popsat zkušenosti prvních zemědělců, kteří bedýnky nabízejí. Výzkum byl zaměřen na drobné zemědělce z různých koutů České republiky. a)poznávací cíl: Poznávacím cílem výzkumu bylo zjistit, jestli zemědělci v bedýnkách nabízejí zákazníkovi lokální potraviny, nebo jestli jsou nuceni lákat zákazníky i exotickými druhy ovoce a zeleniny. b)symbolický cíl: Symbolický cíl si klade za úkol vyzdvihnout alternativy k běžnému prodeji při podpoře lokálních potravin a upozornit na možná negativa klasického způsobu prodeje. c)aplikační cíl: Výzkum by mohl přispět k rozšíření možností přímého prodeje a větší informovanosti o lokálních potravinách. Práce by také mohla sloužit jako námět pro rozsáhlejší práci zabývající souvisejícím námětem. Strategie výzkumu: Abychom mohli co nejlépe posoudit, jak nějaká skupina vnímá danou problematiku, zvolili jsme metod kvalitativního výzkumu, založenému na analýze polostrukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s malými zemědělci vybranými podle níže uvedených parametrů. Hlavní výzkumná otázka: Jsou opravdu při prodeji bedýnek používány lokální potraviny, které by měly být jejich hlavní součástí? Vedlejší výzkumné otázky: 26

27 Jaká jsou největší úskalí distribuce lokální zeleniny v bedýnkách? Do jak velké oblasti zemědělci bedýnky dodávají? Jsou zákazníci s nabízeným obsahem bedýnek spokojeni, nebo zemědělci musejí jejich obsah měnit podle přání zákazníka? Okruhy otevřených otázek: 1. Sociodemografické údaje 2. Charakteristika farem: Na jak velkém prostoru pěstujete zeleninu pro potřeby bedýnkování? Kdo všechno na farmě pracuje? Jaké druhy zeleniny pěstujete či jaké druhy zvířat chováte? Jak dlouho už hospodaříte a jak dlouho jste ekologický zemědělec? 3. Bedýnkování: Jak dlouho už se zabýváte distribucí svých produktů v bedýnkách? Jak velký podíl na produkci vaší farmy tvoří produkty do bedýnek? Přizpůsobujete pěstované odrůdy lokálním přírodním podmínkám? Jak se to na vaší produkci projevuje? Závisí odbyt bedýnek s ročním obdobím? Jak se s tím případně vyrovnáváte? Z jakých důvodů jste se rozhodli dát přednost prodeji svých produktů v bedýnkách namísto prodeje na váhu? Na která místa a do jakých vzdáleností rozvážíte bedýnky? Jaký dopravní prostředek využíváte? Jakým certifikátem zajišťujete svým zákazníkům kvalitu bio? Jak dlouho certifikát máte? 27