spektrum Nová právní úprava o nemocenském pojištění Posílení role Svazu v regionech Zpráva EK: volný pohyb pracovních sil má jasně pozitivní efekt

Transkript

1 spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR Jednání premiéra M. Topolánka na Klubu SP ČR Nová právní úprava o nemocenském pojištění Posílení role Svazu v regionech Zpráva EK: volný pohyb pracovních sil má jasně pozitivní efekt 2008

2 Zpravodaj Spektrum je oficiální informační médium Svazu průmyslu a dopravy ČR nejsilnější český zaměstnavatelský svaz nevládní nezávislá organizace, která si klade za cíl vytvářet vhodné podmínky pro podnikání navazuje na předválečný Ústřední svaz československých průmyslníků Svaz průmysl a dopravy ČR je členem mezinárodních organizací IOE Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BUSINESSEUROPE Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996) členských firem subjektů par tneři 27členských subjektů Asociace českého papírenského průmyslu Asociace inovačního podnikání ČR Asociace leteckých výrobců Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Asociace strojních inženýrů Asociace výzkumných organizací Asociace zemědělské a lesnické techniky CECED CZ Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů Česká manažerská asociace Českomoravská elektrotechnická asociace Český svaz zaměstnavatelů v energetice Odvětvový svaz Hutnictví železa Sdružení automobilového průmyslu Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska Svaz českých a moravských výrobních dužstev Svaz dopravy ČR Svaz chemického průmyslu ČR Svaz kovohutnického průmyslu Svaz plastikářského průmyslu ČR Svaz sléváren ČR Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení, SST Svaz výrobců cementu ČR Škoda Holding, a.s. Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky Unie středního stavu České republiky Partner: Zpravodaj Spektrum, oficiální médium Svazu průmyslu a dopravy ČR Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), Jankovcova 1569/2c, Praha 7, tel.: , fax: , spcr@spcr.cz, SPektrum: rhejna@spcr.cz, tisk: Tiskárna Macík, Sedlčany 1128, Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s.p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP-3285/99-P ze dne , ISSN

3 Vážení přátelé! Velmi bych si přál, abych mohl našim členům popřát do roku 2009 jen to nejlepší. Situace není však právě jednoduchá. Týden co týden jsme konfrontováni s novými prognózami vývoje tuzemské ekonomiky, odhad dynamiky jejího růstu o méně než jedno procento je dokonce zmiňován renomovanými institucemi. Již nyní jsou patrné nepříznivé dopady na řadu podniků, odvětví, regionů. O to důležitější je, a v nadcházejícím období bude důrazné prosazování strategických potřeb a zájmů tuzemského průmyslu a tedy i našich členských firem jak vůči vládě, tak v bruselských institucích. Již v uplynulé době Svaz průmyslu a dopravy ČR dával o sobě vědět. Zejména turbulence české měny, podvazující podnikatelské aktivity exportérů nás vedly k zesíleným snahám přimět vládu k definování termínu vstupu naší země do eurozóny. Velmi razantně jsme upozorňovali na negativní dopady Bruselem plánovaného přijetí energeticko-klimatického balíčku. O neblahých důsledcích hovoří společně s MPO připravená studie, podle níž aukční forma obchodování s emisními povolenkami bude mít fatální dopady na náš průmysl, zejména na energeticky náročná odvětví. Naše závěry byly jedním z argumentů pro diskusi i v jiných zemích a v Bruselu. Pro těžební společnosti by mohlo mít nedobré důsledky chystané přijetí horního a geologického zákona, proti jehož současnému znění se stavíte. Nevzdáváme se snahy změnit či pozastavit rozhodnutí vlády o zákazu jízd kamionů v pátek odpoledne. Chceme a musíme naše požadavky sdělovat a krok za krokem prosazovat do postojů politiků. I proto jsme se ve výzvě obrátili na vládu, aby podpořila exportéry, uvolnila někdy byrokratické překážky při čerpání strukturální fondů a hlavně, aby zejména malé a střední firmy měly lepší přístup k finančním úvěrům. Jak ostatně potvrdilo dotazníkové šetření mezi členskými firmami, devadesát procent z nich se zhoršeného přístupu k těmto úvěrům obává. Mottem naší práce je zlepšení podnikatelského prostředí. Je to postupný proces, z něhož na první pohled není patrné to ohromné úsilí, díky němuž se daří řadu opatření prosadit. Přirozeně, že spektrum aktivit Svazu je nesmírně široké, počínaje zdravotnickým balíčkem přes zákoník práce až po daňové zákony. Právě v této době je zákonodárství, týkající se podnikatelské sféry daleko citlivější, než v dobách prosperity. Mezi nimi považuji za stěžejní daňový řád, což je zásadní norma pro chování všech daňových poplatníků. Znovu se jedná o investičních pobídkách, čeká nás přijímání obchodního a občanského zákoníku, ale i zákonů souvisejících se životním prostředím. Přes všechno negativní, co přináší světová finanční krize pro naše podnikání, může mít jeden pozitivní aspekt. A to tehdy, pokud politici budou zodpovědněji a pečlivěji přistupovat k námi předkládaným návrhům. Musíme si ale uvědomit, že zhruba o osmdesáti procentech zákonů, týkajících se České republiky, se dnes rozhoduje v Bruselu. Tím důležitější je pro nás české předsednictví a to, že se stáváme součástí pomyslné půlroční vlády nad Evropskou unií. Berme ji jako výzvu prokázat, že řadu otevřených a akutních problémů dokážeme řešit. A že jako představitelé evropského byznysu můžete daleko hlasitěji prosazovat naše priority jimiž je posílení konkurenceschopnosti Evropy, liberalizace globálních trhů a rozumná energetická politika. Jinak řečeno, podnikatelé chtějí silnou Evropu s jasnými a jednotnými pravidly. Evropu, která je atraktivní pro průmysl a podnikání. Evropu inspirující a povzbuzující nové technologie a inovace. Evropu vzdělaných a odborně připravených lidí, schopných reagovat na požadavky trhu práce. Evropu otevřenou výhodám globalizace. Mohu vás ubezpečit, že Svaz se dlouhodobě připravuje na náročnou úlohu předsednické země. Neponechává nic náhodě a je připraven hájit a prosazovat zájmy svých členských firem i zájmy podnikání v celé Evropě. Ostatně v řadě případů se nám díky našemu úsilí podařilo změnit či poopravit rozhodnutí evropských politiků, která by měla neblahý vliv na evropské podnikání. K politice EU máme řadu připomínek a v naší snaze nemůžeme polevit. Už i vzhledem ke složitější ekonomické a sociální situaci, která nás čeká v roce Přinese mnoho stresujících, lidsky těžkých chvil a složitých rozhodování. Při vědomí toho, co jsme dokázali a při vědomí a při vědomí toho, že máme schopné zaměstnavatele a jejich pracovníky nepodléhám skepsi. Za posledních dvacet let jsme překonali mnohá úskalí života a podnikání. Překonáme je i nyní a věřím, že tuto situaci využijeme jako jedinečnou příležitost k zajištění budoucí prosperity. Přeji Vám všem hodně optimismu, síly a energie, chuti vypořádat se s výzvami a zdaru v našem společném úsilí. 12/2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

4 Úvodník Události, stanoviska, lobby 3 Znovu o investičních pobídkách 4 Nová právní úprava o nemocenském pojištění, která vstoupí v účinnost od 1. ledna Vyhodnocení šetření názorů a dopadů nové právní úpravy z hlediska zaměstnavatelů Pohlednice akcí 14. patra SP ČR 10 Zástupci francouzských podnikatelů na jednáních se SP ČR 11 Setkání s radou a konzulem velvyslanectví Súdánské republiky 11 Možnosti podpory obchodních partnerů v zemích karibiku a Tichomoří PREZENTACE SP ČR pohled médií 12 Dopady krize a co s tím EU a mezinárodní organizace 14 Druhá zpráva Evropské komise k aplikaci přechodných období v souvislosti s rozšířením EU v roce 2004 a Delegace Evropského parlamentu Výboru pro hospodářské a monetární otázky v Praze 15 Zasedal Výbor pro sociální dialog při Evropské komisi 15 Pracovní jednání zástupců SP ČR v mezinárodních organizacích 16 Výbor pro sociální věci BUSINESSEUROPE 16 Návštěva maďarské delegace 11. listopadu Evropský hospodářský a sociální výbor: Středisko pro sledování trhu práce (SSTP) 18 Krize a daně Cebre 19 Vyzkoušejme to! Říkají euro-poslanci a podnikatelé o Modrých kartách 20 99% externích nákladů silniční dopravě je již internalizováno! Zdůrazňují silniční dopravci 21 Lobbing by měl mít rytířského ducha! 22 Jak vnímáme lobbing? Je to prosazování zájmů podle pravidel Projektové aktivity 24 Flexibilní formy práce aneb jak to vidí zaměstnavatelé 25 Poznáváme bruselský labyrint 26 Posílení role Svazu v regionech SP ČR 26 Krátké představení regionálních manažerů Infoservis 28 Obchodní příležitosti v Austrálii v oboru obnovitelných zdrojů energie 28 Zajímavá možnost vstupu českých firem na trh v USA ročník Mezinárodní výstavy na téma Úspory energií a obnovitelné zdroje energií Inzerce 27 Cena zdraví a bezpečného životního prostředí FOK 30 Manažerské plesání 31 GolfYacht 32 Reprezentační ples podnikatelů a manažerů obsah

5 Události, stanoviska, lobby Znovu o investičních pobídkách Současný systém investičních pobídek je tvořen zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který byl vyhlášen usnesením vlády č. 217 ze dne 12. března Předloženým návrhem byl zmíněný rámcový program zapracován do zákona o investičních pobídkách. Změnou zákona by dále neměly být poskytovány investiční pobídky projektům do zpracovatelského průmyslu a budou nově poskytovány projektům z oblasti technologických center a center strategických služeb. Záměrem navrhované úpravy je, aby podpora nebyla soustředěna na výrobu, ale na vznik nebo rozšíření těchto center. Návrhem zákona by se měla podpora formou investičních pobídek poskytovat pouze slevou na daních. Dalším pokračováním investičních pobídek bude projednání analytického materiálu hodnotící účinky z hlediska vývoje regionů. Tento podklad je připravován MPO na prosincové zasedání pléna tripartity. Pokud tomu tak bude, budeme vás o dalším vývoji uvedeného tématu informovat. Dále uvádíme plné znění textu našeho stanoviska: Stanovisko k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Svaz průmyslu a dopravy v červnu letošního roku vyjádřil nesouhlas s návrhem Ministerstva průmyslu a obchodu na úplné zrušení investičních pobídek. Důvodem nesouhlasu byla neodpovídající argumentace opřená o neobjektivní a málo věcnou analýzu VŠE. Uvedené stanovisko uplatnil rovněž v rámci Rady pro hospodářskou a sociální dohodu a vyslovil nezbytnost vypracování objektivní analýzy přínosu investičních pobídek a zejména zhodnocení současné situace a potřeb hospodářství. Podklad pro zdůvodnění úprav investičních pobídek by měl obsahovat i přehled politik relevantních zemí s podobnými podmínkami ve stejném regionu. Vrácení návrhu na zrušení zákona o investičních pobídkách vládou předkladateli jsme přijali jako potvrzení oprávněnosti našich předchozích pochyb. Ukázalo se jako nepřijatelné, aby byl rušen zákonný rámec pro využití investičních pobídek. Vláda by tak ztratila možnost využití investičních pobídek v budoucnosti. S ohledem na současnou hrozbu ekonomického zpomalení ve světě je význam objektivní analýzy stavu a dopadů změn pobídek ještě naléhavější, zejména s ohledem na konkurenci nejbližších zemí. S politováním však zjišťujeme, že předložený dokument opětovně vychází z námi dříve kritizovaného zdůvodnění, založeného na analýze VŠE, která obsahuje řadu sporných tvrzení a nezabývá se podmínkami konkurenceschopnosti v mezinárodním srovnání ve vztahu k příslušnému regionu. Mezinárodní kontext by měl představovat jedno z rozhodujících kritérií při rozhodování o úpravách investičních pobídek. Co se týče Rámcového programu na podporu technologických center a center strategických služeb, zapracovaného do předložené novely, Svaz průmyslu a dopravy předkládá následující stanovisko a připomínky: Navrhované změny v Rámcovém programu pro podporu technologických center a center strategických služeb považujeme za dílčí, dle našeho názoru se nemůže jednat o plnohodnotnou náhradu dosavadního systému investičních pobídek, který je v současné době navrhován ke zrušení. Materiál je poměrně stručný a neumožňuje si vytvořit rámcovou představu o cílech a rozsahu programu. Uvítali bychom, kdyby navrhované změny vycházely z vyhodnocení dosavadního vývoje programu, co se týče nákladovosti a efektivnosti. Zatímco v případě změny (zrušení) investičních pobídek bylo vyhodnocení provedeno, v případě uvedeného programu je postrádáme a proto nepovažujeme v této souvislosti provedení změn za podložené. Další připomínky: V zaměření high tech opravárenského centra postrádáme přesnou definici zmíněného centra a uvedení ilustrativního příkladu. Chybí vymezení vazby programu na programy strukturálních fondů OPPI OPVaVPI Oldřich Körner zástupce ředitele sekce hospodářské politiky 12/2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR 3

6 Události, stanoviska, lobby Nová právní úprava o nemocenském pojištění, která vstoupí v účinnost od 1. ledna 2009 Účelem tohoto materiálu je poskytnout členské základně stručnou informaci o nové právní úpravě z hlediska jejich práv a povinností zaměstnavatelů, seznámit je zejména s právní úpravou, která upravuje problematiku poskytování náhrady mzdy místo nemocenské po dobu prvých 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. Součástí materiálu je rovněž seznámení členské základny s výstupy šetření, které Svaz průmyslu a dopravy provedl v rámci členské základny včetně problémů, které se z pohledu zaměstnavatelů zdají jako nedořešené a rizikové a měly by být dále diskutovány, případně řešeny i prostřednictvím novel příslušných právních předpisů. Dnem 1. ledna 2009 vstoupí v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění zákon č. 187/2006 Sb. Podle této úpravy bude zaměstnavatel poskytovat po dobu prvých 14-ti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. Materiál je členěn do dvou částí prvá část obsahuje přehled právní úpravy, která se vztahuje k problematice poskytování náhrady mzdy místo nemocenské po dobu prvních 14 dní, včetně příkladů propočtů vyměřovacích základů pro výpočet náhrady mzdy, apod. Druhá část materiálu obsahuje vyhodnocení šetření názorů na novou úpravu nemocenského pojištění z hlediska zaměstnavatelů. Přehled právní úpravy Vzhledem k této nové povinnosti zaměstnavatele, která je ve svém celkovém pojetí a dopadech řešena v několika právních předpisech, uvádíme v následujícím přehledu výčet základních ustanovení příslušných právních předpisů, které obsahují tuto úpravu, včetně povinností a práv zaměstnavatele z ní vyplývajících. Poskytování náhrady mzdy právní úprava obsažena v zákoníku práce a v zákoně o nemocenském pojištění. Právní úprava je obsažena v 192 až 194 zákoníku práce, ve znění platném od Podle citovaných ustanovení přísluší náhrada mzdy zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, pokud ke dni vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény) splňuje podmínky nároku na nemocenské (pozn. zaměstnání trvá minimálně 15 dní a rozhodný příjem v pracovněprávním vztahu činní minimálně 2000 Kč). Výjimku tvoří nařízená karanténa, kdy zaměstnanci přísluší náhrada mzdy i od prvého dne karantény. Je tedy nutné rozlišovat mezi dočasnou pracovní neschopností z důvodů nemoci a z důvodů karantény. Náhradu mzdy poskytuje, tj. vyplácí zaměstnavatel. Zákonem stanovená minimální výše náhrady mzdy (tzv. základní výše náhrady mzdy) činní: 25 % průměrného výdělku za první 3 dny karantény 60 % průměrného výdělku od čtvrtého dne pracovní neschopnosti či karantény. Výše náhrady mzdy může být vyšší než tzv. základní výše, a to na základě dohody (např. ujednání v kolektivní smlouvě) nebo stanovená vnitřním předpisem, avšak takto určená náhrada mzdy nesmí převýšit průměrný výdělek ( 356 odst. 1 ZP) tzv. zvýšená výše náhrady mzdy. Náhrada mzdy se vyplácí za pracovní dny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda nekrátí (tzv. placené svátky) po období prvních 14. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti za podmínky, že: v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského (zaměstnání trvá minimálně 15 dní a rozhodný příjem v pracovněprávním vztahu činní minimálně 2000 Kč), pracovní poměr trvá, nedošlo k vyčerpání podpůrčí doby stanovené pro poskytování nemocenského ( 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění obecně činní délka podpůrčí doby 380 dní, pokud zákon o nemocenském pojištění nestanoví jinak). Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 pracovní dny (včetně placených svátků ) dočasné pracovní neschopnosti, tj. po tzv. karenční dobu. 4 Svaz průmyslu a dopravy ČR 12/2008

7 Náhrada mzdy může být též snížena o 50% a to ve stejných případech, kdy je nárok na nemocenské v poloviční výši podle 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. ( pozn. 31 Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského stanoveného podle 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c), b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.) Dále může být náhrada mzdy snížena nebo neposkytnuta z důvodů porušení režimu dočasně práce neschopného podle 192 odst. 5 ZP viz (Kontrolní oprávnění zaměstnavatele). Náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) Období prvních 14 kalendářních dní trvání DPN První tři pracovní dny trvání DPN Od 4 pracovního dne trvání DPN Neposkytuje se Poskytuje se Ve výši 60 % redukovaného Ø hod. výdělku V případě karantény Poskytuje se Ve výši 25 % redukovaného Ø hod. výdělku Příklad: Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin týdně, s rovnoměrným rozvržením pracovní doby do pracovních směn (pozn. jde o pracovní den) v období od pondělí do pátku, kdy dny pracovního volna připadají klasicky na sobotu a neděli, bude vždy v období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti celkem 10 pracovních dní. Z tohoto počtu pracovních dní se náhrada mzdy neposkytne za první tři pracovní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti (s výjimkou karantény) a poskytne náhrada mzdy od čtvrtého pracovního dne, tj. za následujících 7 pracovních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (tj. za 56 hodin). Pro určování počátku období 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a počítání pracovních dní jsou pro účely náhrady mzdy nebo platu rozhodující tedy pracovní směny zaměstnance. Za první směnu (tedy pracovní den) v pořadí se vždy považuje ta směna, kterou zaměstnanec jako první z důvodu dočasné pracovní neschopnosti či karantény neodpracoval, ať už zcela nebo zčásti. V případě směny, která podle rozvrhu směn přechází v rámci období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) ze 14. na 15. kalendářní den, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu jen do uplynutí 14. kalendářního dne, tj hodin. Výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti Pro účely náhrady mzdy při pracovní neschopnosti se nebude používat klasický průměrný výdělek, který se používá pro náhradu mzdy při jiných překážkách v práci nebo při dovolené. Je nutné vycházet z 192 odst. 2 ZP, kde je stanoveno, že se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského pojištění z nemocenského pojištění, přičemž zákon dále uvádí některá pravidla pro tuto úpravu průměrného výdělku. Průměrný výdělek podle zákoníku práce 356 odst. 1 se však zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, který se případně přepočítává na měsíční. Jelikož je tato úprava kogentní a nelze se od ní odchýlit ( 363 odst. 2 ZP) je nutné redukovat průměrný hodinový výdělek, a to způsobem vycházejícím z právní úpravy denního vyměřovacího základu pro nemocenské pojištění. K tomu zákon v 192 odst. 2 ZP stanoví, že se pro účely této úpravy příslušná redukční hranice, stanovená pro účely nemocenského pojištění, vynásobí koeficientem 0,175 a následně zaokrouhlí směrem nahoru (tedy na dvě desetinná místa) tím se určí hodinové redukční hranice pro redukci vypočteného průměrného hodinového výdělku. Pro rok 2009 byly redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění stanoveny Sdělením MPSV č. 356/2008 Sb., takto: I. redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu = 786 Kč II. redukční hranice 1178 Kč III. redukční hranice 2356 Kč Redukční hranice pro úpravu průměrného hodinového výdělku na rok 2009 jsou: I. redukční hranice = 0,175 x 786 = 137,55 Kč II. redukční hranice = 0,175 x 1178 = 206,15 Kč III. redukční hranice = 0,175 x 2356 = 412,30 Kč Průměrný hodinový výdělek se vypočte podle 351 a násl. ZP a vypočtený průměrný hodinový výdělek se zredukuje tak, že: je-li průměrný hodinový výdělek nižší nebo roven první redukční hranici, započítává se z této částky 90% (tedy max. 123,795 Kč), je-li průměrný hodinový výdělek vyšší než první redukční hranice a nižší nebo roven druhé redukční hranici, tak se z částky první redukční hranice započte 90% (123,795) a z částky rozdílu mezi průměrným hodinovým výdělkem a první redukční hranicí započte 60% (tedy max. 0,60 x 68,60 = 41,16 Kč), celkem max.: 123, ,16 = 164,955 Kč je-li průměrný hodinový výdělek vyšší než druhá redukční hranice a nižší nebo roven třetí redukční hranici, tak se z částky první redukční hranice započte 90% (123,795), z částky rozdílu mezi druhou a první redukční hranicí započte 60% (41,16) a z částky rozdílu mezi průměrným hodinovým výdělkem a druhou redukční hranicí započte 30% (tedy max. 0,30 x 206,15 = 61,845 Kč), celkem max.: 123, , ,845 = 226,80 Kč 12/2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR 5

8 Události, stanoviska, lobby je-li průměrný hodinový výdělek vyšší než třetí redukční hranice, tak se k částce nad třetí redukční hranicí již nepřihlíží a maximální výše redukovaného průměrného hodinového výdělku činí vždy 226,80 Kč Takto zredukovaný průměrný hodinový výdělek se nezaokrouhluje, neboť to právní úprava stanovená v ZP neumožňuje. Nepřichází tedy v úvahu zaokrouhlování denní výše náhrady mzdy a ani náhrady mzdy připadající na jednu hodinu. Náhradu mzdy lze zaokrouhlovat výlučně až v rámci zúčtování mzdy za příslušný kalendářní měsíc, přičemž se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru (podle 144 ZP platí stejné pravidlo i pro zaokrouhlování náhrady mzdy). Protože náhrada mzdy může ve stejném zúčtovacím období příslušet témuž zaměstnanci postupně z více titulů, např. náhrada mzdy za dovolenou, při jiné důležité osobní překážce v práci (např. ošetření ve zdravotnickém zařízení) a při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) podle 192 ZP, nelze vyloučit, že zaokrouhlen bude až součet všech dílčích náhrad. Z uvedeného vyplývá, že zaokrouhlování náhrady mzdy není samostatně upraveno a každý zaměstnavatel si tedy určuje podmínky sám. Tak jak si zaokrouhluje mzdu nebo náhradu mzdy, např. pro dovolenou, bude si zaokrouhlovat i tuto náhradu mzdy. Vlastní výpočet náhrady mzdy pro rok 2009 v případě dočasné pracovní neschopnosti (DPN) se redukovaný průměrný hodinový výdělek vynásobí 0,60 (60%), to znamená, že maximální výše náhrady mzdy od čtvrtého pracovního dne za jednu pracovní hodinu činí do I. redukční hranice 74,277 Kč, do II. redukční hranice 98,973 Kč a do III. redukční hranice 136,08 Kč a dále počtem pracovních hodin připadajících pro poskytování náhrady mzdy od čtvrtého pracovního dne DPN na pracovní dny, za které má být náhrada mzdy poskytnuta. v případě karantény se redukovaný průměrný hodinový výdělek vynásobí 0,25 (25%), to znamená, že maximální výše náhrady mzdy v prvních třech pracovních dnech za jednu pracovní hodinu činí do I. redukční hranice 30,94875 Kč, do II. redukční hranice 41,23875 Kč a do III. redukční hranice 56,70 Kč a dále se postupuje jako při výpočtu NM při pracovní neschopnosti. Vzorec pro výpočet náhrady mzdy v základní výši Dočasná pracovní neschopnost: NM = (0,60 x P) x H Karanténa: NM = (0,25 x P) x H1 + (0,60 x P) x H Kde: NM = vypočtená náhrada mzdy za prvních 14 dní DPN P = redukovaný průměrný hodinový výdělek H = počet hodin připadající pro poskytování NM od čtvrtého pracovního dne, za pracovní dny H1= počet hodin připadající pro poskytování NM za první tři pracovní dny v případě karantény součin (0,60 x P) = hodinová výše NM od čtvrtého pracovního dne DPN součin (0,25 x P) = hodinová výše NM za první tři pracovní dny DPN v případě karantény. V případě, že období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti bude přecházet z jednoho kalendářního čtvrtletí do následujícího kalendářního čtvrtletí, měla by se náhrada mzdy zúčtovat a poskytovat ve dvou zúčtovacích obdobích, a to: za období od počátku trvání dočasné pracovní neschopnosti do konce kalendářního čtvrtletí, ve kterém pracovní neschopnost vznikla a za období od prvního kalendářního dne následujícího kalendářního čtvrtletí do konce 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je předchozí kalendářní čtvrtletí, může být v některých případech výše průměrného výdělku v situaci, kdy období prvých 14 dnů pracovní neschopnosti (karantény) připadá do různých kalendářních čtvrtletí, různá. Kontrolní oprávnění zaměstnavatele Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán DPN, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů DPN stanovený režim DPN pojištěnce ve smyslu 56 odst. 2 písm.b) zákona č. 187/2006 Sb. Jedná se o kontrolu povinnosti zaměstnance zdržovat se v místě pobytu nebo dodržování doby a rozsahu povolených vycházek. Při porušení uvedených povinností může zaměstnavatel náhradu mzdy snížit nebo odejmout. Při svém rozhodování přihlíží k závažnosti těchto porušení těchto povinností ( 192 odst. 5 ZP). Zaměstnavatel však nemůže dát zaměstnanci pro porušení povinnosti dodržovat režim dočasně práce neschopného výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr. To je zakázáno ( 57 ZP). Kontrolní režim má svá přesná administrativní pravidla, která jsou specifikována v 192 odst. 6 ZP a která musí zaměstnavatel respektovat. V prvé řadě je zaměstnavatel povinen v případě zjištění porušení povinností ze strany zaměstnance provést o provedené kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu (např. zaměstnanec nebyl k zastižení v místě pobytu v době kontroly, ačkoli neměl na tuto dobu stanoveny vycházky). Dále, musí zaměstnavatel stejnopis záznamu doručit samotnému zaměstnanci, OSSZ, příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a rovněž ošetřujícímu lékaři zaměstnance. Aby vůbec mohl zaměstnavatel režim provádět, musí si předem vyžádat od ošetřujícího lékaře dotyčného zaměstnance, aby mu sdělil, jak jaký režim dočasně neschopnému zaměstnanci stanovil, tj. jaké je místo jeho pobytu a jak mu byly, pokud vůbec, stanoveny vycházky. Nejedná se tedy o sdělení celého léčebného režimu, včetně medikace. Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že lékař nemá povinnost automaticky potřebné údaje pro účely kontroly sdělovat, ale zaměstnavatel je oprávněn tyto údaje od lékaře ošetřujícího zaměstnance si vyžádat. V případě, že již byla náhrada mzdy vyplacena a zaměstnavatel se rozhodne o jejím snížení nebo neposkytnutí, je oprávněn i bez souhlasu zaměstnance náhradu mzdy, na níž zaměstnanci právo nevzniklo, srazit z jeho mzdy nebo z odměny z pracovní činnosti ( 147 odst. 1 písm.e) ZP. To se týká i případů, kdy se podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje náhrada mzdy na 50% viz výše). Zákon ukládá zaměstnanci obecnou povinnost, umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování uvedených povinností (místo pobytu, vycházky). Jak ukázalo šetření, právní úprava může v aplikační praxi působit značné potíže. 6 Svaz průmyslu a dopravy ČR 12/2008

9 Odvod pojistného na nemocenské pojištění, sazby pojistného a refundace náhrady mzdy Právní úprava je obsažena v 9 odst. 2 a odst. 8 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění od V roce 2009 všichni zaměstnavatelé odečítají od pojistného ½ zúčtované (a vyplacené) náhrady mzdy v základní výši, přičemž se polovina této náhrady mzdy zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Je důležité vědět, že do částky zúčtované náhrady mzdy se nezahrnuje ta část náhrady mzdy, která byla dohodnuta nebo stanovena nad tzv. základní výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle 192 odst. 2 ZP, a dále ta náhrada mzdy, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodu na straně zaměstnavatele. Pokud byla z částky pojistného odečtena náhrada mzdy ve vyšší částce, než měla být odečtena považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto kráceno, za dlužné pojistné, přičemž však z tohoto dlužného pojistného neplyne penále. Pokud byla z částky pojistného odečtena náhrada mzdy v nižší částce, než měla být odečtena považujwe se částka tohoto rozdílu za přeplatek na pojistném. Podle platné právní úpravy účinné od již nebudou všichni zaměstnavatelé provádět odečet ½ náhrady mzdy od pojistného s tím, že jim bude sníženo pojistné na nemocenské pojištění (pozn. zatím je předpoklad 1,4) a budou moci provádět odečet ½ náhrady mzdy pouze u osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců do průměrného počtu 51, budou moci zvolit jiný režim požádat o zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění a zároveň provádět odečet ½ zúčtované náhrady mzdy v základní výši tak, jako v roce Sazby pojistného Právní úprava je obsažena v 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění od Sociální systém Zaměstnavatel (%) Zaměstnanec (%) Celkem (%) Nemocenské 3,3 (2,3) 1 (1,4) 2 1,1 (1) 1,(0?) 3 4,4 (2,1), (1,4) Důchodové 21,5 6,5 28 Zaměstnanost 1,2 0,4 (0?) 4 1,6 (1,2) 1 Úprava, která je platná a účinnost nastane od Úprava, která je platná a účinnost nastane od 1. ledna Úprava, která je v legislativním procesu Sněmovní tisk 563/0 novela zákona o dani z příjmu prošla prvým čtením asi se nestihne a nebude 4 Viz předchozí poznámka č. 3 asi se nestihne a nebude Vazba na daně Právní úprava je obsažena v 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z říjmů ve znění platném od Podle citované právní úpravy je od daně z příjmu rovněž osvobozen příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů (např. 192 až 194 ZP, 34 odst. 4 z.č. 236/1995 Sb., 73 odst. 4 z.č. 128/2000 Sb., 48 odst. 3 z.č. 129/2000 Sb., 53 odst. 4 z.č. 131/2000 Sb.), avšak do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovněprávní vztahy ( 192 odst. 2 ZP). To v praxi znamená, že: od daně z příjmu je osvobozena pouze základní výše náhrady mzdy, ze které není také povinnost odvádět pojistné (nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného) a naopak od daně z příjmu není osvobozena ta část náhrady mzdy, která byla zaměstnanci zúčtována nad základní výší náhrady mzdy, z tohoto rozdílu je pak nutné odvádět i pojistné (zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného). Příklad č. 1: Zaměstnanec je dočasně práce neschopným od (úterý) do (pátek). Jeho týdenní pracovní úvazek je 40 pracovních hodin, pracovní doba pondělí až pátek po 8 hodinách denně. Průměrný výdělek z rozhodného období, kterým je IV. čtvrtletí 2008, činí 347,53 Kč. Redukce průměrného výdělku: (0,90 x 137,55) + 0,60(206,15 137,55) + 0,30(347,53 206,15) = 123, , ,414 = 207,369 Kč Hodinová výše NM: 0,60 x 207,369 = 124,4214 Kč V období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN (10.2. až 23.2.) je celkem 10 pracovních dní, z toho za první tři pracovní dny NM nenáleží a NM tedy náleží za dalších 7 pracovních dní. Celkový počet hodin, za které náleží NM: 8 x 7 = 56 hodin Poskytnutá výše náhrady mzdy: 124,4214 x 56 = 6.967,5984; zaokrouhleno na Kč Za období od do , tedy za 4 kalendářní dny, náleží zaměstnanci nemocenské. V tomto případě: zaměstnavatel odečte od celkové výše pojistného za kalendářní měsíc únor 2009 ½ zúčtované a vyplacené náhrady mzdy, tedy částku ve výši Kč zúčtovaná náhrada mzdy ve výši Kč se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Příklad č. 2: U zaměstnavatele je v kolektivní smlouvě dohodnuto nebo ve vnitřním mzdovém předpise stanoveno, že náhrada mzdy se poskytuje ve výši 80 % průměrného výdělku, a to i za první tři pracovní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti. Údaje o době a trvání dočasné pracovní neschopnosti, o pracovním úvazku a o průměrném výdělku jsou totožné s příkladem č. 1. Náhrada mzdy bude zaměstnanci v tomto případě poskytnuta ve výši: 0,80 x 347,53 x 80 = ,92, zaokrouhleno na Kč V tomto případě: zaměstnavatel může odečíst od celkové výše pojistného za kalendářní měsíc únor 2009 pouze 1/2 základní výše náhrady mzdy, tj. částku Kč 12/2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR 7

10 Události, stanoviska, lobby do vyměřovacího základu pro odvod pojistného se zahrne částka rozdílu mezi poskytnutou výší a základní výší náhrady mzdy, tj.: = Kč a z této částky se odvede pojistné jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele. Příklad č. 3: Zaměstnanec je zaměstnán v obchodním řetězci a pracovní dobu má rozvrženou ve dvoutýdenním cyklu tak, že v prvním týdnu má pracovní dny v pondělí, v úterý, v pátek, v sobotu a v neděli, ve druhém týdnu pak ve středu a ve čtvrtek (tzv. dlouhý a krátký týden), pracovní den má vždy 12 hodin. Údaje o době a trvání dočasné pracovní neschopnosti a o průměrném výdělku jsou shodné s příkladem č. 1. V období prvních 14 kalendářních dní trvání DPN má zaměstnanec v tomto případě 7 pracovních dní, přičemž náhrada mzdy se neposkytne za pracovní dny 10.2., 13.2 a a náhrada mzdy se poskytne za pracovní dny 15.2., 18.2., 19.2 a (tedy pouze za 4 pracovní dny). Celkový počet hodin, za které náleží NM: 12 x 4 = 48 hodin Poskytnutá výše náhrady mzdy: 124,4214 x 48 = 5.972,2272; zaokrouhleno na Kč. V případě, kdy zaměstnavatel zúčtuje náhradu mzdy ve vyšší částce, než měla být stanovena v základní výši (a tuto částku rozdílu nezahrnul do vyměřovacího základu pro odvod pojistného), musí tento rozdíl mezi skutečně zúčtovanou výší náhrady mzdy a výší náhrady mzdy, která měla být ve správné výši stanovena a zúčtována zaměstnanci v základní výši zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a z tohoto rozdílu stanovit nedoplatek na pojistném včetně dopočtu penále z tohoto dlužného pojistného za použití vzájemné kompenzace zjišťovaných přeplatků a nedoplatků na pojistném v rámci jednotlivých měsíců kontrolovaného období. Částka náhrady mzdy zúčtovaná a vyplacená zaměstnanci, na kterou mu nevznikl nárok (nevznikla účast na nemocenském pojištění, byla poskytována za dobu po skončení pracovněprávního vztahu nebo po vyčerpání podpůrčí doby), se vždy zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Nebyla-li náhrada mzdy snížena o 50 % v případech, kdy je nárok na nemocenské v poloviční výši ( 31 zákona o nemocenském pojištění) je ½ tohoto rozdílu, u které byl nesprávně proveden odečet od pojistného ( 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální pojištění a ), dlužným pojistným, ze kterého však neplyne penále je třeba rozdíl mezi zúčtovanou náhradou mzdy a částí náhrady mzdy, na kterou nevznikl nárok (snížení o 50 %), zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného včetně dopočtu penále. V případě, že zaměstnavatel využije možnosti snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy z důvodu zjištění, že zaměstnanec porušil povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, může provést odečet od pojistného pouze ½ té části náhrady mzdy, která byla zaměstnanci poskytnuta ve snížené výši. Vyhodnocení šetření názorů a dopadů nové právní úpravy z hlediska zaměstnavatelů SP ČR průběžně informoval o vývoji v právní úpravě nemocenského pojištění členskou základnu, jak byly projednávány varianty resp. schvalovány změny zákona. V zápětí po schválených úpravách informoval všechny své členy o změnách zákona o nemocenském pojištění zákon č. 187/2006 Sb., a navazujících právních předpisech a vyzval k reakci na tuto novou úpravu. Cílem bylo nejenom vyzkoušet modelové situace nákladovosti systému (náhrady mezd místo nemocenské, snížení odvodů na pojistné na nemocenské pojištění) podle mantinelů, nastavených zákonem o nemocenském pojištění a navazujícími zákony a prováděcími předpisy), ale především získat názory zaměstnavatelů na reálné uplatnění novely v roce 2009 a v roce Ze shromážděných odpovědí, názorů více než stovky subjektů v celé škále velikosti podniků je zřejmé, že: existují v zásadě dvě skupiny problémů, se kterými se budou muset zaměstnavatelé vyrovnat a hledat řešení. Problémy ekonomické z šetření lze shrnout a popsat následující modelové situace, které mohou nastat: Velkým podnikům při zachování úrovně dočasné pracovní neschopnosti na stejné úrovni (v současných procentech) vytvoří nová úprava zpravidla řádově statisícové úspory, přestože se bude jednat vždy o vyšší čerpání mzdových prostředků, než v předchozím roce. Zvýšení dočasné pracovní neschopnosti nad stávající úroveň (za předpokladu, že zaměstnanci nebudou kalkulovat s prvními třemi dny pracovní neschopnosti bez úhrady a tudíž přecházet nemoc ) již o jeden procentní bod, znamená v řadě případů již eliminování předchozí výhody a v lepším případě jen nulový efekt. Při dalším zvýšení pracovní neschopnosti lze již očekávat ztrátu, kterou snížení odvodů na nemocenské pojištění nenahradí. 8 Svaz průmyslu a dopravy ČR 12/2008

11 Kalkulace s refundací odpočtem 50% náhrad mezd od odváděného pojistného v roce 2009 není v této situaci vůbec relevantní, protože vyšší náklad zaměstnavatele znamená vždy minusový efekt v jeho nákladech. V metodě odpočtu pojistného,zdá se, bude efekt okamžitý. V roce 2010 (pokud bude použita metoda refundace, tedy vrácení vyplacené náhrady mzdy ve výši 50 %) lze ve výplatách refundovaných náhrad mezd očekávat předem neznámý časový skluz. Lze dále předpokládat, že bude docházet ke zpoždění refundace náhrady mzdy od OSSZ. K tomuto tvrzení zaměstnavatele opravňují zkušenosti s několikaměsíčním zpožděním refundací podstatně nižšího objemu náhrad za pracovní úrazy a za vyplacené renty v případě zdravotního poškození v důsledku úrazu nebo nemocí z povolání. Při mnohem vyšších požadavcích (pravidelně měsíčně od každého zaměstnavatele) na refundace náhrady mzdy může být i násobkem vyšší zpoždění. Malé podniky zpravidla především za předpokladu stejné úrovně nemocnosti dokládaly výpočty se ztrátou, nikoliv v řádech, ale vzhledem k velikosti subjektů vždy významnou ztrátou především proto, že touto pracovní neschopností nelze vytvořit žádné výkony, resp. výnosy ale naproti tomu se vždy očekává čerpání vyšších mzdových nákladů náhradou mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Zejména v malých a středních podnicích může například při zvýšené pracovní neschopnosti z důvodu lokální epidemie nebo z jiných důvodů vzniknout výpadkem produkce přechodná insolvence k zaplacení závazků zaměstnavatele vůči zaměstnancům, a to bez ohledu na titul závazku. Je lhostejné, zda se jedná o mzdu, nebo o náhradu mzdy. Nebude podstatné, zda se jedná o zaplacení povinných dnů tzv. nemocenské, nebo o vyplacení mezd ostatním zaměstnancům, kteří pracovali. V této situaci se žádné řešení (morální či nemorální) nenabízí, než odklad výplaty jakéhokoliv plnění... Výběr pořadí plnění, zda zaměstnancům mzdu či náhradu mzdy nebo dokonce dodavateli fakturu za materiál nebo služby je na zaměstnavateli, komu dříve a komu kolik. Problémy převážně technicko organizačního charakteru: Implementace nové mzdové složky ve všech softwarových mzdových programech předpokládá technické řešení, které s sebou nese i vyšší administrativní náročnost, při nejmenším vyšší nároky na kontrolu systémů a jejich výstupů. Je jisté, že tyto nároky mají dva důsledky; jeden pro dodavatele a garanty těchto programů a druhý pro uživatele. Zcela jistým je výstup pro uživatele vyšší náklady. Vyšší náklady nejenom na upgrade softwarových mzdových programů, ale především na kontrolu náhrad jako silně variabilní mzdové složky v každém systému. Dalším problémem je připravenost České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ, OSSZ), bez ní nelze od ledna 2009 systémovou změnu jak refundace náhrady mzdy za první část pracovní neschopnosti, tak další úhrady nemocenského spustit; Konkrétně jde o připravenost ke sdílení dat výhradně elektronickou cestou mezi všemi zaměstnavatelskými subjekty a ČSSZ, OSSZ. Zaměstnavatelé uvádějí, že k tomuto důležitému faktoru nemají dostatečné informace. Jde o zásadní komunikační nástroj, který není vyzkoušen a obávají se, že bude pravděpodobně tzv. zkoušen za pochodu. Určitá rizika jsou spojená i s předpokládanou chybovostí ve zpracování agendy, která se podle zjištěných odhadů týkají nejméně osmi procent zaměstnanců, při spodní hranici průměrné pracovní neschopnosti. Při chybovosti zadávání dat v minimální úrovni 0,5 až 1,5% z dat celkem se dá předpokládat stejný dopad na zaměstnance, jimž bude mzda a náhrada chybně proplacena, vyúčtována nebo vrácena zpožděně. A v případě mzdy pod průměrem mzdy zaměstnanců (60% zaměstnanců) je riziko této chyby dost závažné. Alespoň v prvních několika měsících po startu nového systému lze takové problémy očekávat. Důsledkem mohou být nepříjemné konflikty zaměstnanců se zaměstnavatelem. Samostatným problémem v praxi bude i právní úprava kontrolního režimu dočasně práce neschopného zaměstnance ze strany zaměstnavatele. Využitelnost právní úpravy, včetně jejího promítnutí do pracovních řádů je sporná. Mnohé dosavadní snahy o liberalizaci vytvořily mylné představy zaměstnanců, že nemusí mnohé, tedy i neplnit povinnosti v době, kdy nejsou v pracovním procesu. Dokazování takových porušení je dost problematické, jde o zkušenost s obdobnou situací porušování pracovního řádu z jiných důvodů. Obecné formulace o možnostech např. požádat o kontrolou léčebného režimu jak OSSZ tak i ošetřujícího lékaře jsou pouhé proklamace bez nároku na realizaci. To je praxí ověřená zkušenost. Dodnes je nevyřešen problém tzv. vnikání pověřených zaměstnanců státní správy natož zaměstnanců jen zaměstnavatele k práce neschopnému zaměstnanci do jeho soukromí. (Samozřejmě mimo dříve tak oblíbené soudružské návštěvy.). S předchozím problémem souvisí také to, že lékař nemá povinnost automaticky potřebné údaje pro účely kontroly práce neschopných sdělovat, zaměstnavatelé mají p o u z e p r á v o p o ž a d o v a t některé údaje nutné ke kontrolnímu procesu od ošetřujícího lékaře. Když pomineme problémy s komunikací odloučených ordinací, stojí jako další problém efektivita takové kontroly proti nutným nákladům zaměstnavatelů. V rámci šetření se nezjišťovala připravenost všech mzdových programů (jejich upgrade dodavateli) na novou právní úpravu, za předpokladu, že změny budou skutečně po všech dosavadních časově velmi frekventovaných změnách platit neodvolatelně od ledna Z některých reakcí ale vyplývá, že ještě v současné době nejsou všechny mzdové programy připraveny. 12/2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR 9

12 Pohlednice akcí 14. patra SP ČR Zástupci francouzských podnikatelů na jednáních se SP ČR Během listopadu se členové delegací AFEP (Asociace soukromých francouzských firem) a MEDEF (Svaz francouzského průmyslu) setkali v Praze s představiteli Svazu průmyslu a dopravy ČR. Nosnými tématy obou jednání byl energeticko-klimatický balíček EU a jeho negativní dopad na rozvoj evropské ekonomiky a finanční krize. Diskutovalo se také o prioritách českého předsednictví v Radě EU, cenách a přístupu k surovinám, či možném posílení obchodní výměny v oblasti strojírenství. Zleva: Bernard Boidin, obchodní rada Francouzského velvyslanectví v ČR; Jasques Monnet výkonný ředitel Federace průmyslu výroby příslušenství vozidel; André-Luc Molinier, zástupce ředitele odboru Evropa Blanka Jakubcová, koordinátor pro předsednictví ČR v EU Stanislav Kázecký, viceprezident SP ČR pro oblast zahraniční vztahy Vladimíra Drbalová, ředitelka sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí Miroslav Janeček prezident Asociace výzkumných organizací Alexandre Tessier, generální ředitel AFEP 10 Svaz průmyslu a dopravy ČR 12/2008

13 Setkání s radou a konzulem velvyslanectví Súdánské republiky V souvislosti s druhou oficiální návštěvou české podnikatelské mise do Súdánu pořádanou Svazem průmyslu a dopravy ČR v říjnu 2008, proběhlo dne 25. listopadu 2008 od 14 hodin v prostorách SP ČR Česko-súdánské podnikatelské fórum. Akci zorganizoval SP ČR ve spolupráci s HK ČR a Česko-arabskou podnikatelskou radou. V úvodu pozdravil přítomné Majid Shamas Toma, projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky a viceprezident Českoarabské podnikatelské rady, který ji představil jako společnou iniciativu Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR pro rozvoj spolupráce s arabskými zeměmi na firemní úrovni. Následovala vystoupení pana obchodního rady a konzula Velvyslanectví Súdánu pana Yousifa A.T.EL Kordofaniho. Pan El Kordofani. Ve svém vystoupení zmínil obchodní spolupráci mezi Súdánem a ČR a o možnostech investovat v Súdánu. Pan El Kordofani navrhnul vytvořit Česko-súdánskou podnikatelskou radu, která by přispěla k dalšímu rozvoji spolupráce s ČR. Poté vystoupil pan Petr Pelikán, honorární konzul Súdánské republiky v Praze. Pan Pelikán informoval podnikatele o příležitosti požádat o vstupní vízum do Súdánu v Praze. České výrobky mají v této zemi díky dobrým vztahům a významné obchodní výměně bývalého Československa se Súdánem dobré jméno a tradici. Největší zájem projevují súdánští obchodní partneři o dodávky dopravních prostředků (osobní, nákladní a užitkové automobily), o čerpací a závlahová zařízení, energetická zařízení (dieselagregáty, rozvodny atd.), stavební stroje, zemědělské stroje, zařízení pro potravinářský průmysl (pekárny, mlýny), zařízení na těžbu a zpracování ropy, výrobky potravinářského průmyslu, chemikálie. Velké šance jsou v oblasti obnovy dopravní infrastruktury (obnova železniční sítě a vozového parku, výstavba silnic), v telekomunikacích, v oblasti zemědělství (závlahy), vodního hospodářství (zásobování vodou), komunální infrastruktury (lehké obytné stavby) a v mnohých dalších oblastech. Dr. Petr Pelikán honorální konzul Súdánské republiky v Praze, Majid Shamas Toma, projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky, Yousif Al-Kordofani, súdánský obchodní rada Možnosti podpory obchodních partnerů v zemích karibiku a Tichomoří Jednání proběhlo v prostorách Svazu /2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR 11

14 PREZENTACE SP čr Pohled médií Dopady krize a co s tím Celý listopad se tuzemská média věnovala dopadům světové finanční krize na naši ekonomiku, jednotlivá odvětví a podniky. A představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR byli těmi, na které se novináři obraceli s desítkami a desítkami dotazů. Zaznamenání hodné je mediální přestřelka kolem už téměř evergreenu stanovení termínu přijetí eura. Odpůrci zavedení společné evropské měny začali argumentovat světovou krizí jako důvodem pro odložení tohoto termínu. Naopak příznivci co nejrychlejšího zavedení eura použili stejné argumenty pro to, aby datum bylo vyhlášeno co nejdříve. Pregnantně tuto pozici formuloval Radek Špicar, poradce Svazu průmyslu a dopravy České republiky pro hospodářskou politiku, na ČT24 v programu Otázky Václava Moravce. Já se dobrovolně hlásím k té názorové skupině, která si myslí, že právě kvůli světové finanční krizi by vláda neměla otálet se stanovením termínu pro přijetí euro, a to z následujících důvodů. Česká ekonomika je extrémně otevřenou ekonomikou, je třetí nejotevřenější ekonomikou na světě. Je to ekonomika závislá na exportu. Náš hrubý domácí produkt je z více než osmdesáti procent tvořen exportem, v podstatě jsme všichni exportéři. To, co je dobré pro exportéry, je dobré pro českou ekonomiku. Bohužel musím říci, že během krize exportérům volatilita české koruny nepomáhá. Naše výrobky se v tuhle chvíli těžko prodávají, protože poptávka především na západoevropských trzích, které jsou pro nás velmi důležité, poměrně dramaticky klesla. A silná česká koruna, když je silná, snižuje naši konkurenceschopnost, řekl Radek Špicar. Veškerá média zaznamenala, že světová finanční krize vdechla české debatě o přijetí eura novou energii. Týdeník Respekt k věci uvedl následující komentář: Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl v obavě před vlivem krize na české podniky vyzval vládu ke stanovení jasného data, podobně jako to učinilo Polsko. Premiér Topolánek reagoval replikou, že v čase, kdy se země eurozóny chystají rozvolnit maastrichtská kritéria (ta mj. omezují výši rozpočtových schodků), by to byl nesmysl. Tahle republika nebude žádným rašínovským ostrůvkem stability, předpovídá Míl. Po příštích volbách možná nastoupí vláda, která maastrichtská kritéria respektovat nebude, dojde k dalšímu zhoršování veřejných financí a odkladu reforem. Také Hospodářské noviny připomněly jednoznačný postoj viceprezidenta SP ČR Martina Jahna. Bylo by mylné se domnívat, že dopady krize budou mírnější pouze proto, že naše země nezavedla euro, tvrdí Martin Jahn. Jak to je ve skutečnosti? Je koruna pro Česko v době světové finanční krize požehnáním, nebo zhoubou? napsaly Hospodářské noviny. V každém případě je Svaz průmyslu a dopravy ČR v médiích považován za horlivého zastánce brzkého definování termínu vstupu naší země do eurozóny. Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy volají po stanovení termínu, aby se podnikatelé mohli včas připravit. Společnou měnu by podle nich bylo možné přijmout v roce I ekonomové odhadují, že se podmínky přijetí podaří Česku splnit do roku Vláda to však odmítá, poznamenal týdeník Profit. Krize a propouštění Vlastně byla debata kolem eura jedním z aspektů hledání nejvhodnějšího řešení překonání neblahých důsledků současné světové krize a snah najít (lapidárně řečeno) recept, jak vyjít ze současné situace s co nejmenšími ztrátami. Dopady, šířící se napříč ekonomikou pociťuje totiž stále více a více podniků. A bude ještě hůř. Potvrzuje to odhad Mezinárodního měnového fondu pro příští rok, z něhož vyplývá, že česká ekonomika by měla růst pouze o necelá dvě procenta oproti letošním čtyřem procentům. Zejména bolestivá bude pro naše firmy recese v Německu, kam míří zhruba třetina našeho vývozu. Určitě to nejsou příznivá čísla pro české hospodářství. Německo představovalo nebo představuje významného zákazníka pro český export. Hlavní dopady nás teprve čekají. Bude velmi záležet na tom, jak dlouho tato recese bude trvat a jak hluboká bude, komentoval situaci na ČT24 Boris Dlouhý, ředitel hospodářské politiky SP ČR. A na ČT1 Martin Jahn v souvislosti s německou recesí upozornil na důsledky jak pro automobilový průmysl, tak i subdodavatele. Dopad bude zejména na výrobce komponentů, kteří dodávají přibližně polovinu své produkce do Škody, ale druhá polovina produkce jde do Německa a jiných zemí U výrobců komponentů dojde v příštím roce k dalšímu snižování stavu, prohlásil Martin Jahn a připustil omezování pracovních míst ve Škoda Auto. Ostatně lavina informací na téma redukce pracovních míst v řadě tuzemských podniků bylo jednou z hlavních oblastí zájmů médií. Určitě jde o nejtěžší rozhodnutí, před kterým se může ocitnout každý vedoucí pracovník. Neznám jediného zaměstnavatele, který by takové rozhodnutí učinil s lehkým srdcem a bez výčitek svědomí, byť by se od nich mohl osvobodit třeba odkazem na vnější vlivy. To jsou slova šéfa Svazu průmyslu a dopravy, největšího zaměstnavatelského svazu v České republice, Jaroslava Míla. O čem hovoří? O rozhodnutí, zda a kolik propustit pracovníků. Tedy o tématu, které je nyní v mnoha českých firmách aktuální, když i reálné hospodářství pociťuje dopady finanční krize, napsal týdeník Ekonom v článku s titulkem Tvrdý dopad: Propuštěn! Také Prager Zeitung si povšimnul varování Jaroslava Míl, že řada firem bude muset snižovat počty svých pracovníků a že zvažuje přesun výroby do zahraničí. Laut dem Chef des Verbandes, Jaroslav Mil, spüren die Unternehmen in Tschechien immer mehr die Auswirkungen der internationalen Finanzkrise. Sie würden mit extrem hohen Rohstoffund Energiepreisen sowie mit häufigen Schwankungen des Kronenkurses konfrontiert. Deswegen müssten viele Firmen die Zahl ihrer Mitarbeiter reduzieren und die Produktion einschränken. Außerdem erwägten sie die Verlegung der Produktion ins Ausland, warnte Mil, uvedl Prager Zeitung. V této souvislosti bylo mediálně dobře načasované uspořádání konference SP ČR na téma flexibilních forem práce. Vedle diskuse o možnostech jejich využití byla k dispozici informačně přínosná a využitelná studie o rozšíření flexibilních forem práce v ČR a v dalších evropských zemích. Nejrozšířenější flexibilní formou práce je v České republice klouzavá pracovní doba, za ní následují s poměrně velkým odstupem práce na částečný úvazek a práce z domova. V Česku přitom alespoň jednu z flexibilních forem práce využívá 79 procent podniků. V celkovém objemu pracovních úvazků to ale představuje jen pět procent, což je méně, než je průměr v Evropské unii, povšimnul si deník Metro tématu s tím, že flexibilní formy práce nabývají na významu právě v souvislosti se současnou světovou finanční krizí a se vzrůstajícím tlakem na propouštění. 12 Svaz průmyslu a dopravy ČR 12/2008

15 Jaký je recept? Média ještě v listopadu zmiňovala v souvislosti se současnými ekonomickými problémy říjnové výzvy SP ČR, aby vláda účinněji začala řešit dopady krize na naše podniky. Finanční krize se stala další egyptskou ranou pro tuzemský automobilový průmysl u nás, který už předtím poškozovala silná koruna a vysoké mzdové náklady. Silná koruna ale netrápila jen automobilový sektor, ale prakticky všechny exportéry. I proto před několika dny vyzval Svaz průmyslu a dopravy ČR vládu, aby účinně zareagovala na přicházející problémy. Požadujeme zefektivnění státní podpory zajišťující přístup malých a středních podniků k bankovním úvěrům prostřednictvím ČMZRB a ČEB... Turbulence ve vývoji kursu české koruny představují pro podniky faktor nestability. Proto mezi naše požadavky patří stanovení termínu pro co nejrychlejší přijetí eura, napsal ve svém prohlášení Svaz průmyslu. Čtěte také: Koruny, děkujeme, odejděte! Podnikatelé chtějí platit eurem, připomněl výzvu SP ČR měsíčník Podnikatel. Mediálně zviditelnit se dařily i snahy SP ČR upozornit na omezení přístupu podniků k financím tuzemských bank. Svaz přitom získal do ruky pádný argument bylo jím dotazníkové šetření mezi členskými firmami. Řada médií pak přinesla závěry tohoto bleskového šetření. Z něho vyplynulo, že 90 procent tuzemských firem se obává horšího přístupu k financím od tuzemských bank. V době finanční krize nejsme v klidu. Je proto třeba, aby vláda přijala opatření pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti našich firem. Zejména jde o to, aby podpořila malé a střední podniky, kterým by byl zajištěn dostatek finančních prostředků, citovala média Jaroslava Míla. Deník E15 k tématu uvedl: Důvodem neochoty bank je rostoucí cena peněz. Banky totiž dávaly velkým firmám úvěry s minimální marží. Jenže finanční krize zvedla úroky na mezibankovním trhu a firemní úvěry se stávají ztrátovým obchodem. Těžké je získání nového úvěru. Podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu má potíže se sjednáváním nových půjček devadesát procent firem. Poslední snížení úroků centrální bankou pomáhá jen vlastnímu byznysu bank. To neznamená, že začaly více půjčovat, tvrdí šéf svazu Jaroslav Míl. Podnikatelé si podle něj stěžují, že se zhoršila jak dostupnost, tak cena podnikových úvěrů. A portál Financninoviny.cz zaznamenal požadavek SP ČR na pravidelné schůzky zástupců zaměstnavatelů, bankovní sféry, České národní banky a vládních činitelů, kde by se vyjasňovaly pozice a připravovaná. V této souvislosti SP ČR požadoval také posílení kapitálu České exportní banky, EGAP či ČMZRB. Média také zaznamenala tlak Svazu na vládu, aby podnikům nekomplikovala složitou situaci legislativními kroky. Takovými by mohlo být přijetí návrhů ke snížení emisí v automobilovém průmyslu, energeticko-klimatický balíček a z domácí agendy třeba zákaz pátečních jízd kamiónů, povšimla si některá z nich výroku Radka Špicara. Citovala také Jaroslava Hanáka, 1. viceprezidenta SP ČR a jeho požadavku na pružnější administrativu a na možnost rychlejšího čerpání prostředků EU. Léčivou pilulkou by podle Lidových novin mohly být i nižší daně pro firmy: Jeden z možných kroků vlády v boji proti dopadům globální finanční krize na českou ekonomiku by mohl znamenat snížení zdravotního pojištění o jedno procento a urychlené snižování zdanění firem na 15 procent. Včera to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Diskutujeme o možnosti snížit daňové zatížení firem, ale i občanů, uvedl Říman. Většina zaměstnanců by na tom podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Míla vydělala. Každé snížení zdravotního a sociálního pojištění by se pozitivně projevilo na výplatních páskách. Lidové noviny i další média také postřehly, že SP ČR opět apeluje na vládu, aby blokovala v Bruselu rozhodnutí o prodeji emisních povolenek prostřednictvím aukcí od roku Pro domácí průmysl by to znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti a dodatečné zdanění ve výši padesáti miliard korun ročně, citovaly Jaroslava Míla. K tématu investičních pobídek, o jejichž zrušení usiloval doposud ministr Martin Říman, se v pořadu televize Z1 vyjádřil Pavel Kafka, viceprezident SP ČR. Odmítl paušální zrušení těchto investičních pobídek. Musíme se chovat podle okolních podmínek, abychom neztráceli konkurenceschopnost. Ale investiční pobídky musí být strukturovaně namířeny do odvětví, kde nejvíce přispějí ke zvyšování produktivity práce. Jde hlavně o technologická centra, o služby, ale netvrdím, že to nemůže být i vysoce kvalitní výroba, řekl Pavel Kafka. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu zákona o investičních pobídkách, která vyjímá z podpory veškerou výrobu. Na slevu na dani by měly nadále mít nárok jen technologická centra a centra sdílených služeb. V každém případě, Evropa tahá za záchrannou brzdu a přišla s plánem finanční stimulace evropských ekonomik. Hospodářské noviny v této souvislosti uvedly názor Jaroslava Míla: Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl považuje některé body záchranného plánu Evropské komise za rozumné. Ale ve svém souhrnu ho hodnotí jako neúčinný a opožděný. Celý balík podle něj znamená větší vliv státu v ekonomice, což je špatně. Některá opatření, která Evropská komise navrhuje, dokonce jdou proti sobě. Jaký smysl má investovat do ekologických programů a zároveň podporovat vyšší poptávku po autech? klade otázku Míl. 12/2008 Svaz průmyslu a dopravy ČR 13 Tisková konference SP ČR na GolfYacht Milan Mostýn PR manager a tiskový mluvčí SP ČR

16 EU a mezinárodní organizace Druhá zpráva Evropské komise k aplikaci přechodných období v souvislosti s rozšířením EU v roce 2004 a 2007 Na základě siných argumentů vyzývá Komise členské státy k přehodnocení svých postojů k dalšímu uplatňování přechodných období. Na základě přesvědčivých argumentů podložených čísly a fakty vysílá Evropská komise všem členským zemím, které ještě aplikují přechodná období na volný pohyb osob z EU-8/2 jasný signál, aby přehodnotily svůj dosavadní postoj. Všeobecný dopad mobility po vstupu nových členských států do Unie je pozitivní. Studie dokládají, že mobilita z EU-8 přispěla v dlouhodobém horizontu ke zvýšení HDP v EU o 0,27 %, zatímco mobilita z EU-2 dokonce o 0,28%, přičemž zatížení sociálních systému v hostitelských státech je minimální. Výsledky šetření navíc ukázaly, že v současné době jsou v EU-15 dva milióny osob z nových členských států (od roku 2003) a je zde spíše tendence k návratu těchto osob do mateřských zemí. Migrace je navíc dočasná a podložená hlavně ekonomickými důvody. Migrují převážně mladí lidé do 35 let a převažují muži. Volný pohyb osob je základním právem občanů Unie zakotveným článkem 39 Smlouvy o ES. Pozitivně přispívá k dobrému fungování pracovních trhů v Evropě a je klíčovou součástí Evropské strategie zaměstnanosti. Komise proto vyzývá členské státy, aby pečlivě zvážily, zda bude nezbytné, aby i nadále uplatňovaly přechodná období. Své rozhodnutí musí notifikovat do pro EU-2 a do pro EU-8. Pokud se státy rozhodnou i nadále pokračovat v aplikaci přechodných období, očekává Komise důkladné zdůvodnění podložené solidní evidencí a věrohodnými argumenty. Současně však upozorňuje tyto členské státy, že v přístupových dohodách existují ochranné klausule umožňující znovu aplikovat přechodná období v případě závažných problémů na trhu práce. Zprávu o dopadu volného pohybu pracovníků v kontextu rozšíření EU a zprávu o první fázi přechodných ustanovení pro EU-8 naleznete na: jsp?catid=508&langid=en Vladimíra Drbalová ředitelka sekce Mezinárodní organizace a EU Delegace Evropského parlamentu Výboru pro hospodářské a monetární otázky v Praze Je třeba jednat společně Ve dnech 24. a do Prahy zavítala delegace Výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a monetární otázky (ECON). Návštěva se uskutečnila v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím České republiky v EU. Delegace jednala se zástupci vlády, ministerstev, poslanecké sněmovny, finanční sféry a sociálních partnerů. Předsedkyně výboru ECON paní Pervenche Berès se zajímala zejména o přípravu České republiky na předsednictví, situaci v České republice ve světle finanční krize a o očekávání české podnikatelské komunity. Viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký zaměřil svůj příspěvek zejména na negativní dopad energeticko-klimatického balíčku na konkurenceschopnost českého i celého evropského průmyslu a dále zdůraznil naléhavou potřebu podnikatelů v České republice na přijetí eura. Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, potvrdil názor SP ČR a dále informoval o některých změnách v daňovém systému, o situaci malých a středních podniků a vývoji mezd v České republice. Členové výboru ECON reagovali na diskusi s velkým pochopením pro situaci v ČR a zdůraznili potřebu společně jednat a volit globální přístup a nalézt rovnováhu mezi globálními výzvami a způsoby řešení. Vladimíra Drbalová ředitelka sekce Mezinárodní organizace a EU 14 Svaz průmyslu a dopravy ČR 12/2008