RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. března 2013 (17.04) (OR. en) 7251/13 Interinstitucionální spis: 2011/0280 (COD) CODEC 524 AGRI 151 AGRIFIN 47 PE 116

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. března 2013 (17.04) (OR. en) 7251/13 Interinstitucionální spis: 2011/0280 (COD) CODEC 524 AGRI 151 AGRIFIN 47 PE 116 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Zvláštní výbor pro zemědělství / Rada Předmět: Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky výsledek jednání Evropského parlamentu (Štrasburk 11. až 14. března 2013) I. ÚVOD Zpravodaj Luis Manuel CAPOULAS SANTOS (S&D, PT) předložil jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova návrh rozhodnutí o zahájení interinstitucionálních jednání o návrhu nařízení a o mandátu k těmto jednáním. Návrh byl předložen v souladu s nedávno stanoveným článkem 70a jednacího řádu Parlamentu a plenární zasedání bylo v tomto případě poprvé požádáno, aby jednalo a rozhodlo o mandátu k jednání v této souvislosti. 7251/13 ho/dhr/rk 1 DQPG CS

2 Návrh obsahuje 98 změn (změny 1 98). Kromě toho předložily politické skupiny (EPP, S&D, ALDE, Zelení/EFA, ECR, EUL/NGL) a skupiny alespoň 40 poslanců Evropského parlamentu dalších 96 změn (změny ) 1. II. ROZPRAVA Během rozpravy konané dne 12. března 2013 byly společně projednány čtyři návrhy v rámci řádného legislativního postupu: - návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (2011/0280 COD), - návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (2011/0281 COD), - návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (horizontální nařízení) (2011/0288 COD), - návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (2011/0282 COD). Luis Manuel CAPOULAS SANTOS (S&D, PT), zpravodaj pro dva z uvedených návrhů (přímé platby a rozvoj venkova), zahájil rozpravu a označil zprávy o obou návrzích za dobrý základ pro jednání a vyzdvihl prvky návrhů, díky nimž by SZP byla ekologičtější, spravedlivější a přiblížily by ji více zemědělcům a občanům. V této souvislosti zdůraznil: - 30 % přímých plateb na ekologické účely, zachování pastvin a diversifikaci, 1 Čtyři změny byly zrušeny nebo staženy. 7251/13 ho/dhr/rk 2 DQPG CS

3 - opatření v zájmu snížení administrativní zátěže ve prospěch zemědělců i orgánů, - ponechání 25 % vnitrostátních rozpočtů na ekologické produkty, - koncepci aktivního zemědělce, s vyloučením subvencí v případě ploch, které nejsou využívány k zemědělským účelům (letiště, golfová hřiště), - zastropování ve výši EUR, - pobídky pro mladé lidi, aby se věnovali zemědělství, včetně pobídek ke stěhování se do venkovských oblastí. Jako koordinátor za skupinu S&D uvedl, že jeho skupina podporuje dosažené kompromisy, předložila však změny týkající se čtyř základních otázek, mimo jiné pravidel pro transparentnost, která mají zajistit zveřejňování informací o využívání veřejných finančních prostředků (tj. o příjemcích). Nemělo by docházet ke dvojímu financování, zemědělci by měli získat podporu pouze na půdu, která je využívána k zemědělským účelům. Zpravodaj pro návrh o společné organizaci trhu Michel DANTIN (EPP, FR): upozornil, že návrhy o společné organizaci trhů vycházejí ze situace s omezenými rozpočty a otevírají producentům nové možnosti, jak se organizovat, aby mohli využít větší váhy při obchodních jednáních. Uvedl, že výbor považoval za nezbytné doplnit návrhy tak, aby zohledňovaly řadu nejnovějších událostí, například zvýšení volatility cen surovin. Zemědělské trhy tak nemohou zůstat bez jakéhokoli řízení. V případě menší intervence na trhu by mělo být posíleno postavení producentů, a k tomu je třeba přehodnotit pravidla hospodářské soutěže, která jsou pro společné iniciativy producentů často překážkou. Připomněl, že EU je vázána mezinárodními dohodami a v této souvislosti se vyslovil pro zachování vývozních subvencí, třebaže pouze pro případy vážné krize, pokud od nich neustoupí ostatní hlavní vývozci zemědělských produktů. Stejně tak a v zájmu ochrany spotřebitelů by se na dovážené produkty měly vztahovat tytéž normy jako na produkty pocházející z EU. 7251/13 ho/dhr/rk 3 DQPG CS

4 V souvislosti s některými odvětvovými politikami se vyslovil ve prospěch ochrany práv na výsadbu révy, postupného zrušení kvót na cukr, které výrobcům umožní být konkurenceschopní na světových trzích, a doplnění zrušení kvót na mléko opatřeními, jež zmírní vážné problémy, které to pro některé regiony bude znamenat. Zpravodaj pro návrh horizontálního nařízení Giovanni LA VIA (EPP, IT): uvedl, že Parlament navrhl řešení, která zjednoduší administrativní zátěž pro zemědělce, kteří se stále nacházejí ve velmi obtížné ekonomické situaci, a to prostřednictvím jednoduchých nástrojů, jež by měly zajistit dodržování pravidel a lepší využívání fondů. Uvedl, že je potřeba rozlišovat mezi podvodem a nesrovnalostmi, a v této souvislosti zdůraznil, že v případě ekologizace by správní sankce neměly převyšovat základní platby. Zdůraznil významnou úlohu členských států při provádění (řádné kontroly a certifikace a kontroly na místě, včetně určité odměny pro členské státy s lepšími výsledky). Podpořil návrh, aby v případě, že regiony nemohou využít prostředky určené na regionální rozvoj, zůstaly tyto prostředky v dané zemi a byly vynaloženy tam, kde jej jich nejvíc potřeba. Pokud jde o transparentnost, vyslovil se pro to, aby na zemědělce nebyla nakládána větší administrativní zátěž než na jiné příjemce podpory. Komisař Dacian CIOLOS: vyjádřil naději, že dohody bude dosaženo do června tohoto roku. Pokud jde o hlavní témata nadcházejících jednání, uvedl, že v případě klíčové otázky spravedlnosti a rozdělení přímých plateb (zastropování, vyvážení plateb mezi členskými státy, pojem aktivního zemědělství, regrese podpory, vnitřní sblížení, jehož má být dosaženo do roku 2019) je nutné doplnění řadou opatření, jako jsou povinné pobídky pro mladé zemědělce v celé EU, zjednodušený režim pro malé zemědělské podniky a zachování zemědělské činnosti v méně rozvinutých regionech. 7251/13 ho/dhr/rk 4 DQPG CS

5 Zdůraznil význam ekologizace jakožto nezbytného vývoje z hlediska náležitého hospodaření s přírodními zdroji i pro zemědělce a jejich hospodářskou konkurenceschopnost, která je ve skutečnosti spojena s kvalitou půdy a vody. Varoval před natíráním na zeleno, avšak uznal a podpořil zásadu rovnocennosti některých agroenvironmentálních postupů za určitých podmínek. Zdůraznil, že je důležité, aby 7 % půdy bylo vyhrazeno pro ekologické účely, jakožto stabilizační faktor pro ekosystémy a synonymum produktivity a konkurenceschopnosti v dlouhodobém měřítku. Vyzval k vytvoření přesvědčivého systému sankcí, který bude počítat se ztrátami vyššími než 30 % (obecně v souladu se systémem sankcí podle prvního pilíře). Současně vyzval k posílení zemědělství v rámci hospodářství a v této souvislosti k upřesnění pravidel hospodářské soutěže, jakož i k přijetí opatření pro rychlou reakci na krizové situace. Uvedl, že v rámci druhého pilíře je nutné zavést nástroj pro stabilizaci příjmů. A v této souvislosti je třeba nahlížet na ukončení kvót v odvětví cukru a vína. Označil transparentnost finanční podpory za základ podpory poskytované systému podpory zemědělství v EU ze strany daňových poplatníků. Navrhovatelka Výboru pro rozvoj Birgit SCHNIEBER-JASTRAMOVÁ (EPP, DE) uvedla, že z hlediska rozvojové politiky by reforma měla vypadat jinak a že její výbor v této souvislosti předložil několik návrhů s cílem zohlednit vliv SZP na rozvojové země. Je třeba vynaložit úsilí o dosažení součinnosti mezi oběma politikami, aniž by byly ohroženy legitimní cíle zemědělské politiky. V rámci zemědělské politiky by však měli její aktéři uznat, že z dlouhodobého hlediska není v jejich zájmu, aby se bezpodmínečně hájily individuální zájmy, které jsou v rozporu se zájmy aktérů v rozvojových zemích. Navrhovatel Rozpočtového výboru Georgios PAPASTAMKOS (EPP, GR) vyzval k silnější SZP, zahrnující podporu zemědělcům, posílení postavení producentů jako účastníků trhu, opatření pro rozvoj venkova a uplatňování stejných norem pro dovážené produkty jako pro produkty pocházející z EU. 7251/13 ho/dhr/rk 5 DQPG CS

6 Navrhovatelka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika HOHLMEIEROVÁ (EPP, DE) uvedla, že na jednu stranu je důležité zjednodušit pravidla pro zemědělce a mít k dispozici jasná a transparentní pravidla, kterým zemědělci rozumějí a umějí je uplatňovat. Na druhé straně je stejně důležité zajistit kvalitu výdajů, přičemž poukázala například na stanovení jasných kritérií pro určení krizové situace a spravedlivé rozložení zátěže mezi členskými státy, aby pozornost zůstala zaměřena na podporu v krizi a nikoliv na boj o finanční prostředky mezi členskými státy. Navrhovatel Výboru pro rozpočtovou kontrolu Tamás DEUTSCH (EPP, HU) zdůraznil, že SZP je významným prvkem rozpočtu. Je třeba zajistit, aby platby zohledňovaly zájmy nejslabších. Jako příklad uvedl pěstování tabáku v Maďarsku, které zajišťuje živobytí mnoha lidem v chudých oblastech a představuje také jeden ze způsobů zachování pracovních míst ve venkovských oblastech. Navrhovatel Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Dan JØRGENSEN (S&D, DK) uvítal návrh Komise, podle něhož by se přímé platby odvíjely od opatření vedoucích k ekologizaci zemědělských činností. Jak uvedl, schyluje se nyní bohužel k oslabení návrhu, nikoliv však vinou jeho výboru, který navrhl posílení hlediska ekologizace, ale Výboru pro zemědělství. Připomněl, že komisař odpovědný za životní prostřední Janez Potočnik označil některé změny za poškozující evropské životní prostředí. Navrhovatelka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Karin KADENBACHOVÁ (S&D, AT) podpořila svého kolegu a vyzvala k obratu v zemědělské politice, nejen kvůli řadě skandálů spojených s potravinami, ale i proto, že některé z těchto skandálů jsou symbolem zastaralého způsobu zemědělství. Přestože některé kompromisy jdou dobrým směrem, v řadě oblastí nejsou dostatečné k zajištění udržitelnosti. 7251/13 ho/dhr/rk 6 DQPG CS

7 Navrhovatelka Výboru pro regionální rozvoj Catherine GRÈZEOVÁ (EFA/Zelení, FR) prohlásila, že uvedené návrhy nezmění směřování SZP, a to na úkor zemědělců, rovnováhy mezi územími a budoucích generací. Zmínila svůj volební obvod v jihozápadní Francii, který je postižen znečištěním vody v důsledku monokulturního charakteru zemědělství, a otázala se, jak dlouho ještě bude Parlament podporovat moderní epidemie související se zemědělstvím, které se více soustřeďuje na zisk než na zdraví našich dětí. Navrhovatel Výboru pro regionální rozvoj Younous OMARJEE (EUL/NGL, FR) se vyslovil proti zrušení kvót na cukr. Liberalizace trhu by ponechala pěstitele cukrových plodin napospas trhům, na nichž vítězí slepá produktivita a sociální dumping. Připomněl v této souvislosti osud pěstitelů banánů. Navrhovatelka Výboru pro regionální rozvoj Elisabeth SCHROEDTEROVÁ (EFA/Zelení, DE) uvedla v souvislosti s návrhem o rozvoji venkova, že otázkou je, jak lze finanční prostředky co nejlépe využít k udržitelnému rozvoji venkovských komunit, a zvýšit tak životní úroveň obyvatel venkova. Její výbor proto předložil návrhy na zlepšení součinnosti mezi jednotlivými finančními mechanismy. Navrhovatel Výboru pro regionální rozvoj Giommaria UGGIAS (ALDE, IT) návrhy přivítal a vyzdvihl zejména horizontální nařízení, jehož účelem je zvýšení účinnosti a vyhovění potřebám zemědělců a venkovských komunit. Rovněž zdůraznil požadavek na ekologičtější a spravedlivější SZP, interoperabilitu zdrojů a struktur, jakož i na udržitelnou a méně byrokratickou SZP. Elisabeth KÖSTINGEROVÁ jménem politické skupiny EPP: poukázala na to, že úkolem reformy SZP je zohlednit a skutečně i vyhovět rozdílným strukturám evropského zemědělství. Rozvoj venkova je pro mnoho zemí zelenou duší zemědělství a hlasování následujícího dne bude závazkem k ekologičtějšímu zemědělství v budoucnosti. 7251/13 ho/dhr/rk 7 DQPG CS

8 V souvislosti s jedním z klíčových bodů, jimiž jsou požadavky na ekologizaci, se vyslovila pro zohlednění účasti zemědělců v programech EU pro životní prostředí. Zjednodušila by se tak administrativní zátěž a předešlo by se penalizaci těch, kteří již dobrovolně přijali větší závazky. Nebylo by správné hovořit v tomto kontextu o dvojí platbě. Uvedla, že z propočtů vyplývá, že návrh na zavedení nových kritérií pro vymezení méně rozvinutých regionů bude mít rozsáhlé důsledky, a kritizovala Radu za to, že v tomto ohledu nepředložila kompletní simulace. Iratxe GARCÍOVÁ PÉREZOVÁ (S&D, ES) jménem politické skupiny S&D: prohlásila, že návrhy Komise nezohledňují rozmanitost evropského zemědělství ani potřebu flexibilních nástrojů přizpůsobených rozdílným podmínkám, které v EU existují. Přesto bylo vynaloženo patřičné úsilí, aby bylo dosaženo určitých kompromisů. Zdůraznila, že ekologizace je nezbytná. Vyslovila se pro platby vázané na produkci s cílem podpořit oblasti a odvětví nacházející se v krizi, pro omezení počtu hektarů v souvislosti s některými opatřeními, zachování kvót na cukr do roku 2020 a práv na výsadbu révy do roku 2030 a znovuzavedení kvót na mléko a mléčné výrobky. George LYON (ALDE, UK) jménem politické skupiny ALDE: vyjádřil názor, že SZP by měla být hlavní silou pro vytvoření udržitelnější zemědělské politiky EU, která může uspokojit narůstající poptávku po produkci potravin, a zároveň omezí spotřebu energie, využívaných zdrojů a sníží množství emisí skleníkových plynů, které produkuje. uvedl, že jeho skupina podpoří kompromisy týkající se jak horizontálních nařízení, tak přímých plateb, ale požaduje určité změny, a to včetně: - zajištění flexibility pro členské státy a zajištění toho, aby ekologizace nebyla používána ke zmírňování dopadu, který má na životní prostředí stárnutí obyvatelstva. Jakákoli flexibilita využitá členskými státy by měla mít tentýž dopad na životní prostředí. Dvojí financování je za současných hospodářských podmínek neospravedlnitelné. - zavedení opatření týkající se transparentnosti, aby veřejnost jasně viděla, na co jsou použity její peníze a kdo jsou jejich příjemci. 7251/13 ho/dhr/rk 8 DQPG CS

9 Martin HÄUSLING (Zelení/EFA, DE) jménem politické skupiny Zelení/EFA: vyzval ke změně zaměření SZP, a to tak, aby se soustředila na ochranu zdrojů, opustila levnou masovou produkci ve prospěch kvality a byla spravedlivá vůči rozvojovým zemím. Uvedl, že návrhy Komise jdou správným směrem, Výbor pro zemědělství je však bohužel oslabil. Povinná ekologizace je nezbytná (zajištění střídání plodin, vyhrazení 7 % půdy pro ekologickou produkci a zachování pastvin). Podpořil zastropování ve výši EUR, aby se zajistil přínos pro zemědělce a nikoliv pro zemědělské odvětví. Úspory by měly být převedeny do jiných oblastí. Zemědělství opustilo 3,5 milionu zemědělců a je načase se zamyslet nad rozdělováním finančních prostředků a dohlédnout na to, aby se platby dostaly tam, kam mají. James NICHOLSON (ECR, UK) jménem politické skupiny ECR: vyslovil názor, že na základě práce výboru došlo ke zlepšení původních návrhů Komise, zejména v případě ekologizace, u níž jsou nyní požadavky na zemědělce proveditelnější a realističtější. Ekologizace lze však nejlépe dosáhnout prostřednictvím režimů podle druhého pilíře. Tento pilíř byl bohužel nejvíce zasažen jednáními o víceletém finančním rámci. Vyjádřil podporu přístupu zaujatému ohledně přímých plateb, včetně vnitřního sbližování (mezi členskými státy) a vyjádřil naději, že Rada bude souhlasit s regiony, které přecházejí na paušální platby a kterým bude poskytnuto odpovídající přechodné období, jež jim umožní nezbytné úpravy pro budoucnost. Navzdory tomu, že ocenil vynaložené úsilí, se postavil proti Dantinově zprávě o jednotné společné organizaci trhů, jelikož by vrátila evropské zemědělské odvětví do situace v 80. letech 20. století, kdy se produkovaly hory másla a jezera mléka, na což již nejsou peníze. Kromě toho vyjádřil znepokojení nad opatřeními, jež by organizacím producentů umožnila regulovat dodávky určitých produktů, a odmítl prodloužení režimu pro cukr. 7251/13 ho/dhr/rk 9 DQPG CS

10 John Stuart AGNEW (EFD, UK) jménem politické skupiny EFD: vyjádřil názor, že kombinace 27 členských států a Parlamentu coby spolunormotvůrce zákonitě povede k řadě chaotických kompromisů, které zpochybní slovo zjednodušení. Odmítl opatření zaměřená na řešení neexistujícího problému člověkem způsobeného globálního oteplování, která povedou ke snížení produkce potravin v době, kdy je nedostatek hlavních světových komodit. Zelená lobby by neměla vyčítat britským zemědělcům, že náležitě nestřídají plodiny, poněvadž ve prospěch střídání neexistují žádné důkazy. Navzdory velké poptávce po cukru mohou reformní návrhy ve Spojeném království ztížit podmínky pro odvětví cukrové třtiny i cukrové řepy. Své vystoupení uzavřel s tím, že EU je prostě příliš velká a rozdílná, aby mohla přijmout společnou zemědělskou politiku. Jasně to vyplývá ze záležitostí, jako je zastropování a způsobilí zemědělci. Britští daňoví poplatníci si zaslouží lepší návratnost svých investic. Patrick LE HYARIC (EUL/NGL, FR) jménem politické skupiny EUL/NGL: prohlásil, že navrhovaná reforma SZP neřeší problémy, s nimiž se zemědělci a spotřebitelé potýkají. Návrhy neřeší ani celosvětové spekulace se zemědělskými surovinami, které vedou k ničení životního prostředí a zhoršují zabezpečení a bezpečnost potravin, ani nespravedlnost spojenou s oddělením cen od vynaložené práce. Podpořil zastropování ve výši EUR s cílem zajistit spravedlivé rozdělení prostředků ve prospěch rodinných venkovských zemědělských podniků, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. Francouzský návrh v podobě prémie pro první hektary by byl pozitivním krokem. Vyslovil se ve prospěch opatření, která by zaručila ceny vyšší, než je navrhovaná intervence pro případ krize, zejména ve prospěch opatření zachovávajících kvóty na mléko a mléčné výrobky. 7251/13 ho/dhr/rk 10 DQPG CS

11 Poté s připomínkami k návrhům vystoupilo více než 60 poslanců. Většina připomínek byla obdobou prohlášení, jež učinili výše uvedení řečníci. S cílem nastínit atmosféru rozpravy však lze zdůraznit tato témata a připomínky: Řada poslanců se vyjádřila k otázce tržní orientace reformy SZP obecně, mimo jiné: Britta REIMERSOVÁ (ALDE, DE), která vyjádřila politování nad skutečností, že dané návrhy jsou krokem zpět a vrací se ke starým metodám regulace, jako jsou pevně stanovené ceny. Postavila se proti tomu, aby se toto odvětví odchylovalo od pravidel EU pro hospodářskou soutěž, například povinným členstvím v organizacích producentů, které by získaly převahu na trhu. Zemědělci ve většině oblastí prokázali, že umějí být konkurenceschopní, a v oblastech, v nichž tomu tak není, je třeba poskytnout podporu a pomoc za tímto účelem. João FERREIRA (EUL/NGL, PT) naopak vyjádřil názor, že stávající návrhy podporují model, který se příliš soustředí na trh a konkurenceschopnost. Nevedly by k řešení problémů, naopak by vytvořily další. Vyzdvihl alternativní návrhy, které by předloženy, mimo jiné týkající se systémů kvót upravených podle potřeb jednotlivých zemí, které by pomáhaly členským státům s nejvyššími schodky, přerozdělení prostředků s cílem podpořit malé a střední zemědělské podniky, které hospodaří udržitelným způsobem, jakož i systémů vnitrostátních preferencí. V této souvislosti několik poslanců Evropského parlamentu zmínilo otázku zastropování přímých plateb, mimo jiné: Marc TARABELLA (S&D, BE), který se vyslovil pro přísnější zastropování, například ve výši nebo EUR. Strop ve výši je krok správným směrem, nicméně je nedostačující. Podpořil navrhovanou odstupňovanou podporu pro první hektary, která umožní přerozdělení podpory ve prospěch nejmenších zemědělských podniků, které potřebují pomoc nejvíce a jsou nejnáročnější z hlediska pracovních sil, přičemž taková podpora podpoří zaměstnanost. Peter JAHR (EPP, DE) považuje zastropování za formu socialismu, v rozporu s podnikatelským duchem. Postavil se ze zásady proti zastropování. Pokud je podpora nezbytná, měla by být součástí sociální politiky. 7251/13 ho/dhr/rk 11 DQPG CS

12 Několik poslanců dále kritizovalo rozdělení plateb mezi různými členskými státy, například: Jarosław KALINOWSKI (EPP, PL) vyjádřil politování nad tím, že v důsledku rozdílů v přímých platbách neexistuje v zemědělství spravedlivá hospodářská soutěž. Navrhované změny jsou vesměs symbolické. Přímé platby by měly být založeny na objektivních kritériích a nikoli na místě, odkud zemědělec pochází. Sandra KALNIETE (EPP, LV) uvedla, že zejména s baltskými zeměmi se zachází nespravedlivě, neboť dostávají nejméně podpory, přestože náklady jsou prakticky stejně vysoké jako v jiných zemích, a že je třeba se touto otázkou zabývat. Několik poslanců kritizovalo zachování vývozních subvencí (například Ulrike RODUSTOVÁ (S&D, DE)), což někteří přičítali nedostatečnému ohledu vůči rozvojovým zemím (Bas EICKHOUT, Zelení/EFA, NL). V souvislosti s kvótami vznesly připomínky například: Esther HERRANZOVÁ GARCÍOVÁ (EPP, ES), která zdůraznila, že návrh týkající se odvětví vína zmaří stávající úsilí, jež vynakládají producenti v rámci současného režimu za účelem zlepšení produkce a proniknutí na nové trhy. Maria do Céu PATRÃOVÁ NEVESOVÁ (EPP, PT), která vyzvala k přezkumu kvót na cukr a na mléko a mléčné výrobky z hlediska spravedlnosti a konkurenceschopnosti. Isabelle DURANTOVÁ (EFA/Zelení, BE), jež prohlásila, že nadprodukce mléka není modelem funkčním nýbrž sebevražedným. Sebevražedným pro zemědělce, kteří prodávají se ztrátou, a sebevražedným pro Evropu, která by se měla vyznačovat vysoce kvalitní produkcí, a nikoli tím, že prodává přebytky do Indie, Číny a jiných částí světa. 7251/13 ho/dhr/rk 12 DQPG CS

13 V souvislosti s návrhem o rozvoji venkova se řada poslanců vyjádřila k převodu peněz mezi prvním a druhým pilířem, a to mimo jiné: Liam AYLWARD (ALDE, IE), který uvedl, že je důležité zajistit, aby se na financování veškerých převodů z pilíře II do pilíře I podílely členské státy s cílem zabránit vyprázdnění druhého pilíře. Elisabeth JEGGLEOVÁ (EPP, DE), jež podpořila posílení druhého pilíře II zavedením možnosti převodu prostředků z pilíře prvního. Pokud jde o ekologizaci: Ivari PADAR (S&D, ET) vyzval k přezkumu způsobu provádění ekologizačních opatření v členských státech a administrativní zátěže, kterou by to představovalo. José BOVÉ (EFA/Zelení, FR) uvedl, že návrhy obsažené ve zprávě umožní používání hormonů a ohrozí pravidla EU týkající se dusičnanů a vody. Vyjádřil pochyby, že návrh týkající se diverzifikace plodin (který i nadále umožní pěstování jedné plodiny na 80 % půdy) cokoli změní. Předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Paolo DE CASTRO ( S&D, PT): uvedl, že hlasování, jež se má konat následujícího dne, ukončí dlouhotrvající proces, který v Parlamentu umožnil otevřenou a demokratickou diskusi o reformě SZP, do níž se zapojili odborníci, lobbisté, zúčastněné strany, komisaři i 27 ministrů. Poblahopřál zpravodajům a stínovým zpravodajům a všem ostatním, kteří se podíleli na tomto rozsáhlém demokratickém procesu. Bylo projednáno změn. Parlament se nyní vyzývá, aby poskytl mandát k jednání s Radou a Komisí, aby mohla být nová SZP přijata co nejdříve. Připomněl, že hlasování zohlední obtížné kompromisy na základě návrhů Komise, jejichž cílem je zjednodušení administrativní zátěže, poskytnutí dalších nástrojů k regulaci trhu a prosazování ekologičtější SZP. Někteří by si byli přáli ekologizaci větší, nicméně bylo alespoň dosaženo většiny ve prospěch 30% ekologizace v prvním pilíři. Vyzval komisaře, aby uvedl, zda Komise jako celek podporuje činnost vykonanou v rámci daného výboru. 7251/13 ho/dhr/rk 13 DQPG CS

14 Komisař Dacian CIOLOS na závěr konstatoval, že ohledně cílů a zásad panuje shoda. Došlo ke sjednocení postojů k řadě aspektů. Vyjádřil se k řadě připomínek, jež kritizovaly návrhy Komise: Zdůraznil, že je nutné sjednotit okolo 140 rozdílných kritérií pro vymezení toho, co znamená méně rozvinutý region. Pokud jde o kvóty uvedl, že budoucnost příslušných odvětví nelze utvářet pomocí nástrojů minulosti. Situaci je třeba sledovat a pro úpravu těchto odvětví je třeba použít dalších opatření. Ohledně zrušení vývozních subvencí připomněl, že již po několik let nejsou hlavním nástrojem, avšak jejich jednostranné zrušení by oslabilo pozici EU při jednáních o ukončení tohoto přístupu na celosvětové úrovni. Luis Manuel CAPOULAS SANTOS (S&D, PT) na závěr rozpravy: shrnul debatu s tím, že navzdory rozdílům panuje značná shoda ohledně základních cílů reformy. Uvedl, že je zapotřebí silné vyjednávací pozice. Ta vyžaduje potvrzení dosažených kompromisů i další posouzení některých problémů, jako je dvojí financování (které je nepřijatelné), problémy s financováním a podmíněnost, aby byly posíleny environmentální aspekty reformy. Michel DANTIN (EPP, FR) ve svém závěrečném vystoupení: připomněl radikální snížení rozpočtu, které znamená, že již není možné využívat nástroje a opatření, které se využívaly v minulosti. Objasnil, že podle kompromisního znění nejsou zachovány vývozní subvence, jelikož stanovená rozpočtová linie je nulová. Tento nástroj by měl být zachován pouze jako rezerva pro případy krize. Zemědělství není vyjmuto z pravidel hospodářské soutěže, členské státy však musí pravidla uplatňovat jednotně. Kvóty na cukr budou zrušeny, producentům by však měl být ponechán určitý čas na přizpůsobení se. 7251/13 ho/dhr/rk 14 DQPG CS

15 Giovanni LA VIA (EPP, IT) na závěr rozpravy poznamenal, že ohledně některých aspektů stále nebylo dosaženo dohody a hlasování ukáže, zda byla nalezena odpovídající rovnováha. Připomněl otázku zdrojů a snížení rozpočtu navrhovaných Radou, které se neshodují s požadavky Parlamentu. Při dalších jednáních je třeba mít na paměti, že obsáhnout více aspektů s méně prostředky je obtížné. Prohlásil, že nikdo není proti transparentnosti, nicméně pro všechny příjemce prostředků ze strukturálních fondů musejí platit stejná pravidla. Návrh Komise určitým způsobem sahá v oblasti zemědělství dále. III. HLASOVÁNÍ O všech čtyřech návrzích se hlasovalo dne 13. března 2013 po dobu dvou hodin. Celkem se hlasovalo o přibližně změnách k návrhům Komise 1. Evropský parlament přijal mandát k jednání obsahující 100 změn návrhu nařízení o přímých platbách. Bylo schváleno, že s výjimkou tří změn (změny 10, 62 a 81) budou do mandátu k jednání zařazeny všechny změny navržené výborem, společně s pěti dalšími změnami (změny 104 a 105 předložené politickou skupinou S&D a změny 139, 161 a 197 předložené skupinami 40 či více jednotlivých poslanců EP). Znění rozhodnutí Evropského parlamentu o zahájení jednání a znění vlastního mandátu k jednání jsou uvedena v příloze této poznámky. 1 Viz rovněž dokumenty 7258/13, 7259/13 a 7260/ /13 ho/dhr/rk 15 DQPG CS

16 PŘÍLOHA ( ) Přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (Rozhodnutí o zahájení interinstitucionálních jednání) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. března 2013 o zahájení interinstitucionálních jednání o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (COM(2011)0625 C7 0336/2011 COM(2012)0552 C7 0311/ /0280(COD) 2013/2528(RSP)) Evropský parlament, s ohledem na návrh Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, s ohledem na čl. 70 odst. 2 a článek 70a jednacího řádu, vzhledem k tomu, že finanční krytí uvedené v legislativním návrhu je pouze orientačním údajem pro zákonodárný orgán a nelze jej přesně stanovit, dokud nebude dosaženo dohody ve věci návrhu nařízení o víceletém finančním rámci na období ; se rozhodl zahájit interinstitucionální jednání na základě tohoto mandátu: MANDÁT 1 Bod odůvodnění 1 (1) Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky uvádí možné úkoly, cíle a orientaci společné zemědělské politiky (SZP) pro roce Na základě diskuze o tomto sdělení by měla být SZP reformována s účinností od 1. ledna Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro (1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky se zabývá potenciálními problémy, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce Na základě diskuze o tomto sdělení by měla být SZP reformována s účinností od 1. ledna Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze 7251/13 16

17 režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003. S ohledem na rozsah reformy je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 73/2009 a nahradit je novým zněním. Reforma by rovněž měla co nejvíce zefektivnit a zjednodušit předpisy. dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003. S ohledem na rozsah reformy je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 73/2009 a nahradit je novým zněním. Reforma by rovněž měla zefektivnit a zjednodušit předpisy. 2 Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a) Je nezbytné, aby existovala silná SZP zaštítěná rozpočtem. jehož je třeba k tomu, aby byl v období let vytvářen reálný růst s cílem umožnit Evropské unii kdykoli produkovat potřebné množství a různé druhy vysoce kvalitních potravin a napomáhat podpoře zaměstnanosti, dále zachovat a produkovat environmentální zboží, bojovat proti změně klimatu a dobře obhospodařovat území. Navíc by SZP měla být založena na předpisech, které budou snadno srozumitelné zemědělcům, dalším zúčastněným stranám a obecně občanům s cílem zajistit transparentnost při provádění, umožnit dozor a snížit provozovatelům a správcům náklady. 3 Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b) Jedním z hlavních cílů a klíčových požadavků reformy SZP je snížení administrativní zátěže. Tento cíl je třeba mít stále na zřeteli při vytváření 7251/13 17

18 příslušných ustanovení pro režim přímé podpory. Počet režimů podpory by neměl překročit nezbytnou míru a zemědělci a členské státy by měli být schopni plnit příslušné požadavky a povinnosti bez přílišné byrokracie. Míry tolerance orientované na praxi, přiměřené limity de minimis a vhodná vyváženost důvěry a kontrol by v budoucnu měly omezit administrativní zátěž členských států a příjemců. 4 Bod odůvodnění 8 (8) Aby bylo možno zohlednit nové právní předpisy týkající se režimů podpory, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost, měla by být za účelem změn seznamu režimů podpory, na které se toto nařízení vztahuje, na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290. (8) Aby bylo možno zohlednit nové právní předpisy týkající se režimů podpory, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost, měla by být za účelem změn seznamu režimů podpory, které jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení, na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. 5 Bod odůvodnění 9 (9) S ohledem na specifické nové prvky a v zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem stanovení dalších definic týkajících se přístupu k podpoře podle tohoto nařízení, stanovení rámce, v němž budou členské státy definovat minimální činnost prováděnou na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě nebo pro pěstování plodin, a rovněž kritérií, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být (9) S ohledem na specifické nové prvky a v zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem stanovení kritérií, které budou členské státy dodržovat při definování minimální činnosti prováděné na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin, a rovněž rámce, v němž budou členské státy vymezovat kritéria, která musí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělskou 7251/13 18

19 jejich povinnost udržovat zemědělskou plochu ve stavu vhodném pro produkci považována za splněnou, a kritérií pro stanovení převahy trav a jiných zelených pícnin, pokud jde o trvalé travní porosty. plochu ve stavu vhodném k produkci považována za splněnou. 6 Bod odůvodnění 10 (10) V zájmu zajištění ochrany práv příjemců by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi za účelem přijetí pravidel týkajících se základu pro výpočet snížení, která mají členské státy použít při uplatňování finanční kázně u zemědělců. vypouští se 7 Bod odůvodnění 13 (13) Zkušenosti z uplatňování různých režimů podpory určených zemědělcům ukazují, že podpora byla v řadě případů poskytnuta příjemcům, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově (letiště, železnice, realitní společnosti a společnosti spravující sportovní hřiště). V zájmu lepšího zacílení podpor by členské státy neměly poskytovat přímé platby těmto fyzickým a právnickým osobám. Naproti tomu menší zemědělci na částečný úvazek přispívají přímo k životaschopnosti venkovských oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby. (13) Zkušenosti z uplatňování různých režimů podpory určených zemědělcům ukazují, že podpora byla v řadě případů poskytnuta fyzickým a právnickým osobám, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově. V zájmu lepšího zacílení podpor a co největšího možného zohlednění vnitrostátní situace je důležité, aby byla odpovědnost za vypracování definice aktivního zemědělce svěřena členským státům. Neměly by proto poskytovat přímé platby subjektům, jako jsou dopravní společnosti, letiště, realitní společnosti, společnosti spravující sportovní hřiště, provozovatelé tábořišť a těžební společnosti; pokud tyto subjekty nemohou prokázat, že splňují kritéria, jimiž je definován aktivní zemědělec. Naproti tomu 7251/13 19

20 menší zemědělci na částečný úvazek přispívají přímo k životaschopnosti venkovských oblastí a z toho důvodu by měli mít možnost pobírat přímé platby. 8 Bod odůvodnění 15 (15) Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování nepoměrných částek spíše malému počtu velkých příjemců. Vzhledem k úsporám z rozsahu nepotřebují větší příjemci stejnou míru jednotné podpory, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Navíc mohou větší příjemci díky svému potenciálu přizpůsobit se fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Je tedy spravedlivé zavést pro velké příjemce systém, kdy bude výše podpory postupně snižována a nakonec omezena, aby se zlepšilo rozdělování plateb mezi zemědělce. Tento systém by však měl brát do úvahy náročnost práce odměňované pevným platem, aby nedocházelo k nepřiměřeným dopadům na velké zemědělské podniky s vysokým počtem zaměstnanců. Tyto maximální limity by se neměly vztahovat na platby poskytované zemědělcům uplatňujícím zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, neboť by se tím mohly snížit užitečné cíle, které sledují. Aby bylo toto omezování podpor účinné, měly by členské státy stanovit některá kritéria, jak zabránit zemědělcům ve snahách toto omezení obcházet. Zisky plynoucí ze snižování a omezení podpor velkým příjemcům by měly zůstat v členských státech, v nichž byly vytvořeny, a měly by být využity na financování projektů, které významně přispívají k inovacím podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [ ] o podpoře pro rozvoj venkova (15) Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování nepoměrných částek spíše malému počtu velkých příjemců. Vzhledem k úsporám z rozsahu nepotřebují větší příjemci stejnou míru jednotné podpory, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Navíc mohou větší příjemci díky svému potenciálu přizpůsobit se fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Je tedy spravedlivé zavést pro velké příjemce systém, kdy bude výše podpory postupně snižována a nakonec omezena, aby se zlepšilo rozdělování plateb mezi zemědělce. Tento systém by však měl brát do úvahy zaměstnané pracovní síly, včetně mezd a nákladů na dodavatele, aby nedocházelo k nepřiměřeným dopadům na velké zemědělské podniky s vysokým počtem zaměstnanců. Tyto maximální limity by se neměly vztahovat na platby poskytované zemědělcům uplatňujícím zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, neboť by se tím mohly snížit užitečné cíle, které sledují. Aby bylo toto omezování podpor účinné, měly by členské státy stanovit některá kritéria, jak zabránit zemědělcům ve snahách toto omezení obcházet. Zisky plynoucí ze snižování a omezení podpor velkým příjemcům by měly zůstat v členských státech, v nichž byly vytvořeny, a měly by být využity na financování projektů, které významně přispívají k inovacím a rozvoji venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [ ] o podpoře pro rozvoj 7251/13 20

21 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [rozvoj venkova]. venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [rozvoj venkova]. Členské státy tak budou moci přidělit částky pocházející z omezení větším příjemcům, kteří podléhali výkonu omezení, na investice do inovací. 9 Bod odůvodnění 20 (20) Aby bylo zajištěno lepší rozdělování podpory mezi zemědělské pozemky v Unii, včetně těch členských států, které uplatňují režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, by režim jednotné platby, jenž byl zaveden nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a jenž pokračoval podle nařízení (ES) č. 73/2009, které spojilo dříve existující mechanismy podpory do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce, měl nahradit nový režim základní platby. Tato změna s sebou nese uplynutí doby platnosti platebních nároků získaných podle uvedených nařízení a přiznání nároků nových, nicméně stále založených na počtu způsobilých hektarů, které mají zemědělci k dispozici v prvním roce provádění režimu. (20) Aby bylo zajištěno lepší rozdělování podpory mezi zemědělské pozemky v Unii, včetně těch členských států, které uplatňují režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, by režim jednotné platby, jenž byl zaveden nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a jenž pokračoval podle nařízení (ES) č. 73/2009, které spojilo dříve existující mechanismy podpory do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce, měl nahradit nový režim základní platby. Členské státy by měly upravit své stávající systémy podpor tak, aby je uvedly v soulad s tímto nařízením, aniž by nutně rušily své stávající modely přímých plateb. 139 Bod odůvodnění /13 21

22 (21) Vzhledem k postupnému zapojování různých odvětví do režimu jednotné platby a k následnému období poskytnutého zemědělcům na přizpůsobení je stále obtížnější odůvodnit existenci výrazných individuálních rozdílů ve výši podpory na hektar vyplývající z používání historických referenčních údajů. Přímá podpora příjmu by proto měla být rozdělena mezi členské státy spravedlivěji, a to omezením jejího napojení na historické referenční údaje a s ohledem na celkový rámec rozpočtu Unie. Aby se zajistilo rovnoměrnější rozdělování přímých podpor a současně se zohlednily rozdíly existující ve výši mezd a ve vstupních nákladech, měly by se částky přímých podpor na hektar upravovat postupně. Členské státy, kde jsou přímé platby pod hranicí 90 % průměru, by měly tento rozdíl mezi jejich současnou úrovní a tímto průměrem snížit o třetinu. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy s přímými platbami vyššími, než je průměr Unie. Kromě toho by v roce 2019 měly mít všechny platební nároky aktivované v členském státě nebo v regionu jednotnou jednotkovou hodnotu a za tím účelem by mělo během přechodného období dojít k lineárnímu sbližování na tuto hodnotu. Aby se však zabránilo ničivým finančním důsledkům pro zemědělce, měly by členské státy, které používaly režim jednotné platby, a zejména historický model, mít možnost při výpočtu hodnoty platebních nároků v prvním roce uplatňování nového režimu částečně zohledňovat historické faktory. Diskuze o příštím víceletém finančním rámci na období od roku 2021 by se měla zaměřit také na cíl, kterým je dokončit v daném období sbližování rovnoměrným rozdělováním přímé podpory v celé Evropské unii. (21) Kromě sbližování výše podpor v jednotlivých státech a regionech je třeba přizpůsobit také vnitrostátní prostředky na přímé platby, tak aby se u členských států, jejichž je současná výše přímých plateb na hektar nižší než 70 % průměru Unie, tento rozdíl oproti průměru zmenšil o 30 %. V případě členských států, jejichž výše přímých plateb se pohybuje mezi 70 % a 80 % průměru, by se měl rozdíl zmenšit o 25 % a u členských států, jejichž výše přímých plateb je vyšší než 80 % průměru, by se měl tento rozdíl zmenšit o 10 %. Po použití těchto mechanizmů by žádný členský stát neměl dostávat méně než 55 % průměru Unie v roce 2014 a 75 % průměru Unie v roce V případě členských států, jejichž výše podpor je vyšší než průměr Unie, by snaha o sbližování výše podpor neměla vést k jejich poklesu pod průměr Unie. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy, jejichž přímé platby jsou vyšší, než je průměr Unie. 7251/13 22

23 11 Bod odůvodnění 21 a (nový) (21a) Kromě sbližování výše finančních podpor na celostátní a regionální úrovni je třeba přizpůsobit také vnitrostátní finanční rámce pro přímé platby tak, aby byl v členských státech, v nichž je současná výše přímých plateb na hektar nižší než 70 % průměru Unie, tento schodek oproti průměru snížen o 30 %. V případě členských států, jejichž výše přímých plateb se pohybuje mezi 70 % a 80 % průměru, by se měl rozdíl zmenšit o 25 % a u členských států, jejichž výše přímých plateb je vyšší než 80 % průměru, by se měl tento rozdíl zmenšit o 10 %. Po uplatnění těchto úprav by výše přímých plateb v žádném členském státě neměla být nižší než 65 % průměru Unie. V případě členských států, jejichž výše podpor je vyšší než průměr Unie, by snaha o sbližování výše podpor neměla vést ke snížení výše podpor pod průměr Unie. Toto sbližování hodnot by měly financovat poměrným dílem všechny členské státy s přímými platbami vyššími, než je průměr Unie. 12 Bod odůvodnění 22 (22) Zkušenosti z používání režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho hlavních prvků by měly být zachovávány, včetně stanovení vnitrostátních stropů, aby bylo zajištěno, že celková úroveň podpory nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly dále spravovat vnitrostátní rezervu, která by se měla využívat pro usnadnění účasti nových (22) Zkušenosti z používání režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho hlavních prvků by měly být zachovávány, včetně stanovení vnitrostátních stropů, aby bylo zajištěno, že celková úroveň podpory nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly alespoň v prvním roce nového režimu základní platby dále spravovat vnitrostátní rezervu, 7251/13 23

24 mladých zemědělců v režimu nebo kterou by mělo být možno využívat pro zohlednění zvláštních potřeb v určitých regionech. Pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků by měla být zachována, ale tam, kde to bude možné, zjednodušena. kterou lze spravovat na regionální úrovni a která by se měla využívat pro usnadnění účasti mladých zemědělců v režimu nebo kterou by mělo být možno využívat pro zohlednění zvláštních potřeb v určitých regionech. Pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků by měla být zachována, ale tam, kde to bude možné, zjednodušena. 13 Bod odůvodnění 22 a (nový) (22a) Členským státům by mělo být umožněno stanovit koeficient krácení, který by bylo možné stanovit jako hodnotu nula, aby měly možnost zmenšit plochy způsobilé pro podporu s nižším potenciálem výnosů nebo pro zvláštní produkci. 14 Bod odůvodnění 23 (23) S cílem zaručit ochranu práv příjemců a vysvětlit specifické situace, které by mohly nastat při uplatňování režimu základní platby, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat akty o způsobilosti a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v pronájmu, změny právního postavení nebo názvu a v případě fúze nebo rozdělení hospodářství; přijímat pravidla pro výpočet hodnoty a počtu či zvýšení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním (23) S cílem zaručit ochranu práv příjemců a vysvětlit specifické situace, které by mohly nastat při uplatňování režimu základní platby, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijímat akty o způsobilosti a přístupu zemědělců k režimu základní platby v případě dědictví a předpokládaného dědictví, dědictví v pronájmu, změny právního postavení nebo názvu a v případě fúze nebo rozdělení hospodářství; přijímat pravidla pro výpočet hodnoty a počtu či zvýšení hodnoty platebních nároků v souvislosti s přiznáním 7251/13 24

25 platebních nároků, včetně pravidel týkajících se možnosti prozatímní hodnoty a počtu či prozatímního zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce, podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků a případů, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu; přijímat pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy; přijímat pravidla pro úpravu jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a kritéria pro přiznání platebních nároků na základě využívání vnitrostátní rezervy a v případě zemědělců, kteří v roce 2011 o podporu nepožádali. platebních nároků, včetně pravidel týkajících se možnosti prozatímní hodnoty a počtu či prozatímního zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce, podmínek pro stanovení prozatímní a konečné hodnoty a počtu platebních nároků a případů, kdy by mohla přiznání platebních nároků ovlivnit smlouva o prodeji či pronájmu; přijímat pravidla pro stanovení a výpočet hodnoty a počtu platebních nároků získaných z vnitrostátní rezervy; přijímat pravidla pro úpravu jednotkové hodnoty platebních nároků v případě částí platebních nároků a kritéria pro přiznání platebních nároků na základě využívání vnitrostátní rezervy a v případě zemědělců, kteří v období 2009 až 2011 o podporu nepožádali. 15 Bod odůvodnění 24 a (nový) (24a) Členským státům by mělo být umožněno rozhodnout, že část svých vnitrostátních stropů použijí na doplňkovou roční platbu na první hektary pro zemědělce, aby lépe zohlednily rozmanitost zemědělských podniků s ohledem na jejich ekonomickou velikost, volbu produkce a počet zaměstnanců. 16 Bod odůvodnění 26 (26) Jedním z cílů nové SZP je posílení environmentálního profilu zavedením povinné ekologické složky přímých plateb, která podpoří používání zemědělských postupů příznivých pro (26) Jedním z cílů nové SZP je posílení environmentálního profilu. Pro tento účel by členské státy měly použít část svých vnitrostátních stropů na přímé platby a poskytovat každoroční platbu na povinné 7251/13 25

26 klima a životní prostředí v celé Unii. Pro tento účel by členské státy měly použít část svých vnitrostátních stropů na přímé platby a poskytovat k základní platbě každoroční platbu na povinné postupy, které musí zemědělci dodržovat, jestliže se prioritně zaměřují na cíle v oblasti klimatu a v oblasti životního prostředí. Tyto postupy by měly mít podobu jednoduchých, všeobecných, mimosmluvních každoročních opatření, která by šla nad rámec podmíněnosti a byla spojená se zemědělstvím, např. diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a plocha využívaná v ekologickém zájmu. Povinný charakter těchto postupů by se měl vztahovat i na zemědělce, jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v lokalitách sítě Natura 2000, na něž se vztahuje směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků, pokud jsou tyto postupy slučitelné s cíli uvedených směrnic. Zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, by měli mít vzhledem k uznávané prospěšnosti systémů ekologického zemědělství pro životní prostředí možnost využívat výhod ekologické složky, aniž by museli splňovat nějakou další povinnost. Nedodržování ekologické složky by mělo vést k uložení sankcí na základě článku 65 nařízení (EU) č. [ ] [horizontální nařízení]. postupy, které musí zemědělci dodržovat, jestliže se prioritně zaměřují na cíle v oblasti klimatu a v oblasti životního prostředí. Tyto postupy by měly mít podobu jednoduchých, všeobecných, mimosmluvních každoročních opatření, která by šla nad rámec podmíněnosti a byla spojená se zemědělstvím, např. diverzifikace plodin, zachování trvalých travních porostů a stálých pastvin a plocha využívaná v ekologickém zájmu. Zemědělci, kteří splňují podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, příjemci agroenvironmentálně-klimatických plateb podle článku 29 nařízení (EU) č. [...] [rozvoj venkova] a zemědělci, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v lokalitách sítě Natura 2000, by měli mít možnost využívat výhod ekologické složky, aniž by museli splňovat nějakou další povinnost. Výhod ekologické složky mohou za určitých podmínek využívat i zemědělci, jejichž zemědělskému podniku bylo v rámci vnitrostátního systému ekologické certifikace uděleno osvědčení. Od povinnosti diverzifikace plodin a povinností spojených s plochou využívanou v ekologickém zájmu by měli být osvobozeni zemědělci, jejichž zemědělská plocha je z minimálně 75 % pokryta trvalými travními porosty nebo stálými pastvinami nebo plodinami pěstovanými ve vodě. Tato výjimka by se měla uplatnit pouze tehdy, pokud orná půda zbývající zemědělské půdy, která je způsobilá pro podporu, nepřekračuje 50 hektarů /13 26