Ú z k o s t. Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, Vyšší odborná škola publicistiky, Praha. práce z psychologie

Transkript

1 Vyšší odborná škola publicistiky, Praha Ú z k o s t práce z psychologie Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, I. roník VOŠP, Psychologie Mgr. Štpán Smolík , Praha

2 Úvod Úzkost, strach a potažmo i psychoneurózy jsou tématem, které neopomine snad žádná obecná publikace o psychologii. Jde o jev, se kterým se alespo nkdy setká každý z nás (by ne u každého musí jít pímo o diagnózu ). Jednou z mnoha forem úzkosti je i strach a ten dodaný v rozumné míe není vždy na škodu. Jak se bránit negativním vlivm plynoucím z úzkosti? Co dlat aby nás úzkost neovládla? Mže existovat pozitivní úzkost? Vymezení pojmu O úzkosti hovoíme tehdy, mžeme-li pozorovat pocit sklíenosti, bezvýchodnosti a bolestivého vzrušení. Tlesné prvodní jevy jako bušení srdce, stažené nebo vyschlé hrdlo, motorický neklid, chvní, studený pot, nucení k moení, prjem atd. nejsou dsledky úzkosti, bezprostední korelát (prvodní jev). 1 Vlastní pojem úzkost vnesl do psychologie rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel psychoanalýzy, Sigmund Freud ( ). Úzkostnou neurózu chápal zprvu (1894) jako syndrom rozdílný od neurastenie 2 - výsledek potlaení tlesných impuls 3. Domníval se, že jde o libidiózní pedstavu 4 shledanou za nebezpenou a proto lovkem potlaenou. Tato zstala bez možnosti vyjádení a proto byla pemnna na úzkost. V roce 1936 rozšíil S.Freud svoji koncepci úzkosti o definici jako signálu nebezpeí, který vyvolá tzv. objektivní úzkost strach. Teprve strach je následn iniciátorem nepíjemných emocí doprovázených neurovegetativními projevy nap. již zmínné bušení srdce, i zvýšení krevního tlaku, zblednutí a chvní, ale rovnž i pohotovost k obran i útku. Rozlišujeme úzkost akutní (pocit úzkosti) a chronickou (úzkostnou osobu). Úzkost je spojena s pocity tlaku, dušení, svírání, živoucím pocitem neklidu. E.E.Lewit 5 Pokládá vtšinu používaných definic 1 Schulte W. a Tölle R., Psychiatrie. Berlín Heidelberg New York Nervová slabost, druh neurózy. Tzv. aktuální, vegetativní charakteristická snadnou únavností, dráždivostí, bolestmi hlavy, nespavostí, poruchami soustední, depresivní náladou. (Hartl 1994) 3 Jeho slovy: fyziologicky podmínný následek nevybitého sexuálního naptí. 4 Základní pudová energie vyvrající z podvdomí a zamená k dosažení slasti, která je základem sociálního, sexuálního a tvrího snažení lovka. 5 Levitt E.E., The psychology of anxienty. Repr. London 1968.

3 úzkosti za nevdecké jsou definovány slovy, nikoli akty. Definici úzkosti dle nj konstituují takové akty, jako pocení, nebo zvtšení frekvence puls, avšak i zde jde pouze o definici experimentální. Úzkost je spojena s hypo- i hyper-aktivitou. Pi extrémní úzkosti mže dojít k autoagresi 6. Agrese v tomto pípad vzniká coby pokus o zbavení se nejistoty projev síly. Úzkost je v dnešní dob jedním z nejastjších motiv chování a spoleným jmenovatelem obrany proti je únik (snaha být nenápadný nevynikat i pesvdování se o vlastní síle - pískání si ve tm ). Strach Lze jej chápat jako normální reakci na skutené nebezpeí nebo ohrožení. Vyvíjí se postupn, s vkem. Již kojenec zažívá primitivní úlekové reakce provázené též pocity nejistoty 7. Postupem asu je strach spojován s prožitými životními momenty 8. Na rozdíl od zvíat lovk zapojuje také pedstavivost, ímž podstatn zmnožuje etnost výskytu. Míra a etnost strachu tak souvisí s dosavadními zážitky a prožitky a proto se u každého jedince-osobnosti liší. Patologický jev nastává rovnž v pípad, kdy lovk žádný strach nepociuje. Úzkost, strach a neurotismus Asi u 60% normální populace se nkdy projevují neurotické naptí a úzkosti. Úzkost je obecným symptomem neuróz, úzkostí trpí každý neurotik. Neurotický není každý strach. Reálný strach vychází z ohrožení a je nutný pro pežití. Ve chvíli, kdy lovk zane sám sebe chápat jako konenou, nebezpeí vystavenou bytost, která je dána napospas závrati svobody 9, lze však již mluvit o úzkostné neuróze 10. Ta mže souviset: a) Se zadržením a potlaením agresí, pozdji obracenými proti vlastní osob. 6 Ranschburg J., Strach, hnv, asertivita. Bratislava S.Freud hovoil o porodním traumatu oddlení se od matky a vržení do svta. 8 Osoby s vysokou hodnotou neuroticismu (vrozená labilita nervového systému a emoní labilita) podléhají snáze. 9 S. Kierkegaard 10 Pokud se sousteuje pouze na urité objekty, hovoí se o fobii.

4 b) S potlaením pudových impuls, jejichž využití je pociováno jako ohrožení koeny strachu v nevdomých oblastech. c) Konfrontace s událostí, jejíž výsledek je nepedvídatelný (nap. test, pijímací pohovor). d) Neešené konflikty v nichž je ohroženo uspokojování dležitých poteb 11. e) Ztráta blízké osoby. Pokud se vzniklé naptí neuvolní, ba naopak dále stupuje, dochází ke stržení nervové innosti 12. Úzkost vznik i terapie uením Jihoafrian Joseph Wolphe (1915) úzkost pipisoval k situacím, v nichž dochází k pravidelnému neurotickému uení 13. Symptomy bývají spojovány s neadaptivní reakcí (nap. fobie), i jsou projevem nenauení se správnému adaptativnímu chování. Pokusem názorn ukazujícím uení se neurotickému chování je zkušenost Johna Broaduse Watsona s jednoroním chlapcem. Kdykoli se chlapec piblížil k bílé myšce, ozval se stresující hluk. Po nkolika opakování chlapec projevoval známky strachu již pi pouhém setkání s myškou. Opaný pokus vyzkoušela M.Jonesová, když léila tíletého Petra (Petr ml vybudovanou fobii z bílých myší). Jonesová dávala bílou myš do Petrova okolí v dob kdy si hrál s ostatními. Strach se takto postupn odstranil. K eliminaci úzkosti zde popsaným zpsobem je zapotebí zvolit vhodné katalyzátory sloužící k navození pozitivní reakce. Tmito mohou být nap. konzumace jídla, sexuální innost, nebo stav relaxace. Další formou odstraování úzkosti je metoda sebeprosazení. Trpí-li jednotlivec nap. úzkostí pi komunikaci s jinými osobami (nadízený atp.) lze k odstranní fenoménu použít terapeutickou praxi: Psycholog hraje osobu z níž má pacient obavy a snaží se jej pimt k opakovanému sebeprosazení. 11 Konfliktní pvod byl prokázán experimentáln na psech (I.P.Pavlov 1924, M.P.Jerofejevová 1912). 12 Zpsobuje psychické i fyziologické dysfunkce jako jsou podráždnost, neschopnost soustedit se, zvýšená únava, nespavost, gastro-intestinální poruchy, 13 Podobn i H.J.Eysenck poukazuje na úzkostné píznaky, coby nauené vzorce chování.!

5 MAS (Manifest-anxiety-scale) J.A.Taylorává vypracovala metodu urenou k zjištní úrovn manifestní úzkosti 14 pomocí tídní otázek, resp. odpovdí znak úzkosti. Somatická (tlesná) dimenze Psychická dimenze - asto pozoruji, že se mi tesou ruce, - Pi práci mívám silný pocit naptí. Když se snažím nco dlat. - Snadno se potím, dokonce i v chladu. - asto se pistihnu, že se ním trápím. - Mívám asto žaludení potíže. - Mívám silný pocit, že jsem zbytený. - Snadno se rozpláu. - Mám sklon brát si vše píliš k srdci. - Mívám období takového neklidu, že ne- - Ustupuji ped ešením krizí a tžkostí. vydržím dlouho sedt. (IN Nakonený 1996) Autoredukce úzkosti Selhání v adaptaci a z toho plynoucí hrozba narušuje rovnováhu psychického stavu, emuž se dynamika nevdomí brání redukcí úzkosti. Já má tendenci potlaovat zážitky vzpomínky, pání, impulsy -, které pedstavují ohrožení jeho jistoty nebo jeho sebeúcty. Jsou odmítány a vyluovány z podvdomí. Takovým potlaením se já chrání proti úzkosti a stísnnosti. Avšak vci nezmizí, i když ped nimi zaveme oi: citov akcentovaná pedstava, pání, impuls neztrácejí svým vytlaením z vdomí svou moc. Potlaené zstává psobivé a mže se rozliným zpsobem uplatovat. Pudové, nebo afektivní naptí nedospje potlaením k rozpuštní. Vykonává stále nevdom svj tlak. 15 Z citace plyne podstata dynamiky nevdomí zrod a psobení jeho sil (emoce, pospojované pedstavy, ). Eliminace úzkosti obranými mechanismy K odstranní úzkostných stav pomáhá celá ada postup, tzv. obraných mechanism 16 : a) Vytsnní zážitky (impulsy) navozující úzkost jsou zapomenuty. 17 b) Izolace Pehnaná, neodpovídající reakce, se oddlí od prožitku. c) Projekce Vlastní úmysly se pisuzují nkomu jinému. 14 Operacionáln definovaný projev vyjadující objektivn vystupující, tj. mitelné znaky úzkosti. (Nakonený 1996) 15 Schjelderup Harald, Einführung in die Psychologie Podrobn popsala Anna Freudová. 17 Je dležité nezamovat s pojmem potlaení, kdy jde o vdomý a racionální zásah zakázání si uritého chování. "

6 d) Pesunutí Náhrada jednoho cíle jiným. e) Pemna v opak Z milovníka hamburger se stane vegetarián bojující proti globalizaci. f) Racionalizace Iracionální chování je vysvtlováno zástiními etickými dvody. Shrnutí V závislosti na tom, jak pesn pojem úzkost vnímáme, mžeme íci, že strach a úzkost (ne)pedstavují totéž. Pesnjší z tchto dvou možností je varianta, pracující s jistou diferencí obou pojm. Kiergegaard již v roce 1844 napsal 18 astý a muivý cit je úzkost. Strach je na nco zamen, úzkost je bezpedmtná. Úzkost je na rozdíl od strachu iracionální. Mže existovat jen spolen s city. Úzkost patí k našemu prožívání 19, doprovází nás od narození až do smrti. Moderní lovk pekonal strach ze zatmní slunce a msíce, bouí i blesk; nov se však bojí mikrob, bakterií, finanních podvod, Úzkost je stále v nás, její intenzita se projevuje v závislosti na míe pijímaných protilátek láska, víra, nadje, poznání. Použitá literatura Fürst Maria, Psychologie. Votobia. Olomouc Hartl Pavel, Psychologický slovník. Budka. Praha Hoskovec Jií, Psychologie. Triton. Praha Kratochvíl Stanislav, Základy psychoterapie. Portál. Praha Nakonený Milan, Lexikon psychologie. Vodná. Praha Nakonený Milan, Motivace lidského chování. Academia. Praha Nakonený Milan, Psychologie osobnosti. Academia. Praha Kierkegaard Søren, Psychologikal fragment Riesmann F, Grundformen der Anfst, München-Basel 1972.