Výroční zpráva o provádění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad za rok 2009

Transkript

1 Výroční zpráva o provádění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad za rok 2009 Verze 1.0 ke dni

2 Obsah Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 Manažerské shrnutí... 4 Úvod Identifikace operačního programu Přehled provádění operačního programu Dosažený pokrok a jeho analýza A. Informace o věcném pokroku operačního programu B. Informace o finančních údajích operačního programu C. Informace o rozpisu využití fondů D. Informace o pomoci podle cílových skupin operačního programu E. Vrácená nebo znovu použitá pomoc F. Kvalitativní analýza Informace o souladu s právními předpisy Společenství Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Případná podstatná změna Doplňkovost s jinými nástroji Opatření k monitorování a průběžné evaluace Případná národní výkonnostní rezerva Provádění podle prioritních os Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Programy ESF: Soudržnost a zaměření Případné programy ERDF/ Fond soudržnosti Technická pomoc Informování a publicita Různé, výměna zkušeností a osvědčené postupy Přílohy

3 Seznam zkratek ČR ČSÚ ECB EFF EK ERDF ES ESF EU FS IA ÚRR JZ IDS I IPRM IS KoP KÚ MD MMR Monit7+ MSC2007 MSP MŠMT MV MZ MZe MŽP NOK NSRR NUTS OAČ/OAP ÚRR JZ OKČ/OKP ÚRR JZ OME ÚRR JZ D LZZ PI PP TP VK ŽP OTP ÚRR JZ PAS PCO PČR PD PO PPP PRV PS JMS RIP R RRRSJ ŘO SF SR T TP ÚRR JZ, ÚRRRSJ VRR ZS ŽoP Česká republika Český statistický úřad Evropská centrální banka Evropský rybářský fond Evropská komise Evropský fond regionálního rozvoje Evropské společenství Evropský sociální fond Evropská unie Fond soudržnosti Útvar interního auditu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Integrovaný dopravní systém Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje měst Informační systém Komunikační plán Krajský úřad Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Monitorovací systém Regionálního operačního programu Jihozápad Monitorovací systém Central Malé a střední podniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Monitorovací zpráva Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní orgán pro koordinaci Národní strategický referenční rámec Územní statistická jednotka Evropské unie Oddělení administrace žádostí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad České Budějovice/Plzeň Oddělení kontroly realizace Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad České Budějovice/Plzeň Oddělení monitoringu, evaluace a absorpční kapacity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Operační program, Oblast podpory (dle kontextu) Operační program Doprava Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Průmysl a inovace Operační program Průmysl a podnikání Operační program Technická pomoc Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Oddělení publicity a technické pomoci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Pověřený auditní subjekt Platební a certifikační orgán Policie České republiky Prováděcí dokument Prioritní osa Public Private Partnership, spolupráce veřejného a soukromého sektoru Program rozvoje venkova Pracovní skupina Jednotný monitorovací systém Regionální investiční podpora Regionální operační program Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad Řídicí orgán Strukturální fondy Státní rozpočet Tématický operační program Technická pomoc Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Zprostředkující subjekt Žádost o platbu 3

4 Manažerské shrnutí Úvod manažerského shrnutí Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen ) byl schválen dne a určuje priority pro čerpání strukturálních fondů v programovém období pro region NUTS II Jihozápad, tvořený Jihočeským a Plzeňským krajem. Je realizován pro cíl Konvergence dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále jen ERDF"), Evropském sociálním fondu (dále jen ESF") a Fondu soudržnosti (dále jen FS"). Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu soudržnosti Jihozápad v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života jeho obyvatel. se člení na čtyři prioritní osy a dále pak na 16 oblastí podpory, jejichž prostřednictvím se úzce zaměřuje na plnění stanovených specifických cílů, kterými jsou rozvoj regionální a místní silniční sítě, modernizace dopravní infrastruktury, modernizace sociálních a zdravotnických zařízení v regionu, revitalizace městských částí či zanedbaných areálů a ploch v obcích a městech či zvýšení atraktivity regionu z hlediska zlepšení infrastruktury cestovního ruchu. Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 Dostupnost center 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí 3 Rozvoj cestovního ruchu 4 Technická pomoc Oblast podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy 1.4 Rozvoj regionálních letišť 1.5 Rozvoj místních komunikací 2.1 Integrované plány rozvojových center 2.2 Rozvojové projekty spádových center 2.3 Revitalizace částí měst a obcí 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2.6 Rozvoj zdravotnické péče 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 4.1 Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů Řídicího orgánu 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu 4

5 Provádění Alokace, vyhlášené výzvy, předložené žádosti, podepsané Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace a proplacené prostředky příjemcům Alokace Celková výše alokace, vyčleněné pro Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období , je rovna EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem) 1. Alokace na rok 2007 dosahuje EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Tabulka 1: Indikativní rozdělení alokace na jednotlivé prioritní osy Název prioritní osy Příspěvek z ERDF v EUR Podíl na celkovém příspěvku z ERDF (%) Národní zdroje v EUR 2 Veřejné prostředky celkem v EUR Podíl na celkových zdrojích (%) Dostupnost center Stabilizace a rozvoj měst a obcí Rozvoj cestovního ruchu Technická pomoc Celkem R NUTS II Jihozápad Vyhlášené výzvy 3 Zdroj: Regionální operační program NUTS II Jihozápad k K bylo v rámci vyhlášeno celkem deset kol výzev, z toho osm výzev jednokolových a dvě výzvy kontinuální (čtvrtá a osmá), jež budou trvat až do roku Celková výše alokace vyhlášené k činí EUR (tj. cca 15,4 mld. Kč, ERDF+SR), tedy 89,3 % alokace určené na operační program na programové období V roce 2009 bylo vyhlášeno páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté kolo výzev R NUTS II Jihozápad. Svým rozsahem největší bylo kolo páté vyhlášené na oblasti podpory 1.1, 1.2, 1.5, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1 (respektive 3.1A, 3.1B a 3.1C), 3.2 a 3.3. Toto bylo vyhlášeno dne a ukončeno Celková alokace vyhlášená na páté kolo výzev činila EUR (3,7 mld. Kč, ERDF+SR). Předloženo bylo 670 projektových žádostí (finanční požadavky ve výši EUR, tedy cca 12,1 mld. Kč, ERDF+SR), z toho bylo k realizaci schváleno 177 projektů (do výše alokace). Prozatím nedošlo k podpisu Smluv o podmínkách poskytnutí dotace (dále jen Smlouva") v rámci pátého kola výzev. 1 Indikativní výše alokace na operační program, prioritní osy, oblasti podpory i na jednotlivé roky programového období je v případě tvořena příspěvkem z ERDF, příspěvkem ze státního rozpočtu (dále jen SR") a příspěvkem z ostatních veřejných zdrojů (zejména z rozpočtu krajů, obcí). Celkem se tedy jedná o veřejné finanční prostředky. 2 Viz poznámka pod čarou č. 1. Příspěvek z národních zdrojů znamená v případě částky indikativní alokace příspěvek ze SR a z ostatních veřejných zdrojů. 3 Údaje o vyhlášených výzvách uvádíme jako souhrn příspěvku ERDF a příspěvku ze SR, jelikož vyhlašuje alokaci na jednotlivá kola výzev právě v tomto složení. Zdrojem údajů o výši alokace na vyhlášené výzvy jsou oficiální dokumenty. Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 5

6 V rámci šestého kola výzev byla kromě oblastí podpory 2.2 a 2.3 vyhlášena prozatím jediná výzva k předkládání projektů Public Private Partnership (dále jen PPP") do oblastí podpory 1.2, 2.2 a 3.1 s alokací ve výši EUR (85,4 mil. Kč, ERDF+SR). Celková alokace na šesté kolo výzev pak činila EUR (554,13 mil. Kč, ERDF+SR). Výzva byla vyhlášena a ukončena Žadatelé předložili 141 žádostí za EUR, tj. 2,7 mld. Kč (ERDF+SR) (žádosti byly předloženy pouze do oblastí podpory 2.2 a 2.3, zatímco projekt PPP nebyl do oblastí podpory 1.2, 2.2 ani 3.1 podán žádný). K datu tvorby této Výroční zprávy dosud nebyly projekty ze šesté výzvy schváleny k realizaci. Sedmé kolo výzev bylo vyhlášeno dne na jedinou oblast podpory, a to 1.3, konkrétně na aktivitu modernizace vozového parku veřejné dopravy - autobusy, ekobusy, tramvaje a trolejbusy". Alokace činila EUR (209,2 mil. Kč, ERDF+SR). Ukončeno bylo Žadatelé zde předložili čtyři projektové žádosti za EUR, tj. 194,9 mil. Kč (ERDF+SR) (z nichž prozatím nebyl k realizaci schválen žádný projekt). Deváté kolo výzev bylo rovněž vyhlášeno pouze na oblast podpory 1.3, tentokrát však pouze na aktivitu modernizace vozového parku veřejné dopravy - železniční kolejová vozidla", s alokací ve výši EUR (378,1 mil. Kč, ERDF+SR). Vyhlášeno bylo s datem ukončení ke Osmé kolo výzev bylo vyhlášeno na oblasti podpory 4.1 a 4.2. Jedná se o výzvu kontinuální s celkovou alokací ve výši EUR (alokace na oblasti podpory 4.1 a 4.2 se nepřepočítává na CZK, ERDF+SR), předkládání žádostí bude ukončeno ke Původní kontinuální výzva vyhlášená na tyto dvě oblasti podpory v rámci první výzvy byla ukončena ke dni z důvodu nutnosti přesunu části alokace mezi oběma oblastmi podpory. Desáté kolo výzev bylo vyhlášeno dne na oblast podpory 1.1 s alokací EUR (660 mil. Kč, ERDF+SR). Výzva byla ukončena k Žadatelé do této výzvy předložili devět žádostí za EUR (606,7 mil. Kč, ERDF+SR). Projekty k realizaci prozatím nebyly schváleny. Předložené žádosti 4 Ke dni bylo zaregistrováno projektových žádostí, finanční požadavky činily EUR (tj. cca 35,3 mld. Kč, ERDF+SR). To znamená, že přibližně 2,5krát převýšily doposud vyhlášenou alokaci na všechna kola výzev. Pouze v roce 2009 bylo předloženo 833 projektových žádostí v souhrnné částce EUR (tj. cca 16,1 mld. Kč, ERDF+SR, v těchto žádostech jsou zahrnuty též žádosti předložené do oblasti podpory 2.1 v rámci čtvrtého kola výzev, jelikož všechny doposud předložené žádosti do této oblasti podpory byly předloženy žadateli v roce 2009). Podepsané Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace 5 Ke dni bylo s příjemci podepsáno 342 smluv za EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), což činí 35 % celkové alokace (ERDF) na program na celé programové období Pouze v roce 2009 došlo k podpisu smluv za EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Proplacené prostředky příjemcům 6 Ke dni bylo úspěšným příjemcům, jenž získali dotaci z na realizaci projektů, proplaceno EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tj. 11,7 % celkové alokace na program na celé programové období a 94 % alokace na rok 2007 (informace důležitá pro predikci naplnění pravidla n+3). Jen získali 4 Zdrojem (finančních) údajů o předložených žádostech je IS Monit7+, sestava R17/M23 k , jelikož v MSC2007 neexistuje výstupní sestava, v níž by byla uvedena. Údaje o přijatých žádostech se uvádí ve složení Příspěvek Společenství (ERDF) a Příspěvek ze státního rozpočtu ČR (SR) tak, aby byly porovnatelné s údaji o vyhlášených výzvách (zejména pak výše finančních požadavků versus vyhlášená alokace). 5 Zdrojem finančních údajů o podepsaných smlouvách je MSC2007, výstupní sestava 210 k Zdrojem finančních údajů o proplacených prostředcích příjemcům je MSC2007, výstupní sestava 210 k

7 příjemci z v souhrnu EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Naplňování indikátorů 7 Hodnotíme-li v této Výroční zprávě dle Doporučených postupů pro tvorbu Výroční zprávy o provádění v období průběžné naplňování indikátorů pouze u projektů, jenž se nacházely ke dni ve stavech P6 - Financování projektu ukončeno, P5 - Realizace projektu ukončena a P4 - Projekt v realizaci (zde však pouze u projektů s odevzdanou Etapovou monitorovací zprávou), tedy reálný věcný pokrok, dosažené hodnoty věcných ukazatelů jsou poměrně nízké (průměrně 38,5 %). Důvodem je fakt, že teprve v průběhu roku 2009 jsme začali zaznamenávat první realizačně a finančně ukončené projekty, jejich počet bude pravděpodobně v budoucnu výrazně narůstat. Nahlížíme-li však na průměrné procento naplňování indikátorů z pohledu stupně implementace programu, můžeme konstatovat, že je v podstatě optimální (program ještě nedospěl ani do poloviny programového období). Řídicí orgán v roce 2009 směřoval své úsilí na podporu indikátorů, které jsou dosud naplňovány nedostatečně. Pátá výzva, respektive výzva na oblast podpory 3.1 v rámci pátého kola výzev, byla rozdělena na tři části, a sice 3.1 A, 3.1 B a 3.1 C. Došlo tak k vyčlenění samostatné části alokace na projekty, jenž se zavázaly k naplnění indikátorů Délka nově vybudovaných stezek pro hippo a pěší a indikátoru Výstavby turistických cest pouze cyklostezky a cyklotrasy. Dopad této výzvy na naplňování daných indikátorů se však prozatím neprojevil, neboť u těchto projektů nebyly ke dni podepsány smlouvy. Problémy a opatření k jejich řešení Doposud probíhala implementace bez větších komplikací. V souvislosti s nárůstem počtu projektů v realizaci a projektů realizačně i finančně dokončených se však začínáme setkávat s prvními více či méně závažnými problémy spojenými právě s průběhem realizace projektů finančně podpořených z tohoto programu. Ty odhalují kontroly prováděné zaměstnanci oddělení kontroly realizace Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen OKČ/OKP ÚRR JZ"). Nejproblematičtějším aspektem realizační fáze projektů jsou zcela jistě veřejné zakázky. Jako značně problematické se však ukázaly být také změny v projektech a vyplňování a předkládání formulářů Monitorovacích zpráv (dále jen MZ") a Žádostí o platbu (dále jen ŽoP"), jež příjemci často předkládají nedostatečně či chybně vyplněné. Veškeré takto identifikované problémy značně ztěžují celý projektový cyklus a zpomalují proces administrace MZ, ŽoP a proplácení finančních prostředků příjemcům. Nejvýznamnějším doporučením, jež by dle našeho názoru mohlo přispět k regulaci těchto pochybení, je uspořádání seminářů pro příjemce, zaměřených konkrétně na vyplňování formulářů MZ a ŽoP. Příjemcům rovněž důrazně doporučujeme využívat možnosti konzultací. Dalším doporučením je nadále zveřejňovat na webových stránkách nejčastější chyby příjemců při realizaci projektů a aktualizovanou dokumentaci. S problémy se však nepotýkají pouze příjemci při realizaci svých projektů, ale též ÚRR JZ a jeho zaměstnanci. Tím nejpalčivějším problémem se právě v souvislosti se značným nárůstem agendy OKČ/OKP ÚRR JZ ukázala být nedostatečná personální kapacita na OKČ ÚRR JZ. Z důvodu personální poddimenzovanosti docházelo ke zpožďování zadávání dat do IS Monit7+ a ostatních užívaných informačních systémů, k výraznému prodlužování procesu administrace MZ a ŽoP, apod. Problém bylo zapotřebí urgentně řešit. Jednak došlo k výraznému posílení personální kapacity právě na OKČ ÚRR JZ. Dále ÚRR JZ přistoupil (na základě výsledků, jenž přinesla zpracovaná evaluační studie s názvem Proplácení Žádostí o platbu) k prodloužení lhůty stanovené pro administraci MZ se ŽoP z původních 35 na 55 pracovních dní (dle platné Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období ). 7 Zdrojem údajů o naplňování indikátorů je MSC2007, výstupní sestava 241 B k

8 Dalším dosti obtížným aspektem implementace a fungování ÚRR JZ se postupně stává publicita směrem k veřejnosti. Vysoký počet neuspokojených žadatelů se promítl v extrémním nárůstu počtu námitek na průběh hodnocení předložených projektových žádostí, podaných právě neúspěšnými žadateli. Veškeré námitky byly řádně vypořádány zaměstnanci, některé pozitivně, jiné byly zamítnuty. Z důvodu rostoucího počtu neuspokojených žadatelů je rovněž nezbytné zajistit vysoce kvalitní publicitu programu, která bude schopna vhodným a efektivním způsobem jednat právě s nimi. Velice důležitou roli zde mimo jiné sehrává osoba tiskového mluvčího ÚRR JZ. V průběhu administrace a kontroly projektů dochází k odhalování nesrovnalostí. Nejčastěji se setkáváme s nedodržováním harmonogramu realizace projektu ze strany příjemce, s chybně realizovanými výběrovými řízeními či s chybně uvedenými položkami v rozpočtu projektu (např. nezpůsobilé výdaje jsou chybně zahrnuty ve způsobilých). Ke dni bylo ÚRR JZ nahlášeno do MSC2007 celkem 44 nesrovnalostí, z nichž 37 případů již bylo finálně dořešeno. Závěr manažerského shrnutí Od data schválení bylo ke dni vyhlášeno celkem deset kol výzev, z toho osm jednokolových a dvě kontinuální (čtvrtá a osmá, jenž trvají až do roku 2013). Z celkové alokace dostupné na na celé programové období ve výši EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), dosud připadlo příjemcům, s nimiž byly podepsány smlouvy, EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tj. 35 %. Úspěšným příjemcům bylo k proplaceno EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tj. 11,7 % z celkové alokace na celé programové období a 94 % alokace na rok Co se týče reálného věcného pokroku (jenž se odráží v naplňování indikátorů R NUTS II Jihozápad), je možné jej prozatím hodnotit jako spíše nižší. Průměrné procento plnění činí 38,5 %. Avšak s přihlédnutím ke stupni implementace programu je tato procentuální výše v podstatě optimální (jelikož program ještě nedospěl ani do poloviny programového období ). dosahuje nejvyššího počtu přijatých žádostí o podporu ze všech regionů soudržnosti, a to i přesto, že objem alokovaných prostředků je druhý nejnižší ze všech Regionálních operačních programů. Tomuto faktu je přizpůsoben celý proces administrace při zachování vysoce kvalitního a kvalifikovaného přístupu, práce se žadateli/příjemci a rovněž efektivního vynakládání finančních prostředků. V souvislosti s tím, že ke dni již byly vyhlášeny výzvy na většinu dostupných finančních prostředků, přesouvá se hlavní pozornost z administrativních na kontrolní činnosti (kontrola realizace podpořených projektů), finanční vypořádání dotací či na řešení sporů a nesrovnalostí. 8

9 Úvod Výroční zpráva je jedním ze základních nástrojů sledování průběhu programu mezi Evropskou komisí (dále jen EK") a Řídicím orgánem (dále jen ŘO"). Slouží jako hlavní zdroj informací o prováděných investicích mezi EK a ŘO. Poskytnuté informace slouží k neustálému zdokonalování celkového výkonu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Kromě tohoto umožňuje Výroční zpráva Monitorovacímu výboru (dále jen MV ") každý rok provést revizi. Výroční zprávu o realizaci programu připravuje ŘO R NUTS II Jihozápad a předkládá ji ke schválení MV. Legislativní základ Výroční zprávy o provádění udává čl. 67 Nařízení č. 1083/2006. Její strukturu dále specifikuje především příloha XVIII Nařízení č. 1828/2006. Národní orgán pro koordinaci vydal Doporučené postupy pro tvorbu výroční a závěrečné zprávy o provádění operačního programu v období , které vychází z výše zmíněného Nařízení, a též upravují strukturu Výroční zprávy o provádění. Není-li uvedeno jinak, jsou data uváděná ve Výroční zprávě generována, dle doporučených postupů pro tvorbu Výroční zprávy, především z informačního systému MSC2007 (v opodstatněných případech z informačního systému Monit7+) k Finanční částky jsou uváděné v EUR a přepočítány měnovým kurzem Evropské centrální banky (dále jen ECB") doporučeným Národním orgánem pro koordinaci (dále jen NOK"), 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). Nyní je třeba objasnit různorodou skladbu finančních částek v této Výroční zprávě. Finanční objemy jsou ve většině případů uváděny ve dvojí podobě, jednak jako příspěvek z ERDF a dále jako souhrn veřejných prostředků (veřejné prostředky celkem). Touto dvojí prezentací výsledků implementace chceme poskytnout zcela kompletní data. Pouze v kapitolách týkajících se vyhlašovaných výzev a přijatých žádostí jsou tyto částky tvořeny pouze součtem příspěvku z ERDF a ze SR. V případě vyhlašované alokace na výzvu proto, že právě v tomto složení vyhlašuje alokaci na jednotlivé výzvy. Finanční požadavky v předložených žádostech jsou pak uváděny ve stejné skladbě jako vyhlašované výzvy proto, aby je bylo možné porovnat právě s vyhlášenou alokací na danou výzvu. V dalším konkrétním případě, v němž to výslovně vyžaduje NOK, respektive EK, v Doporučených postupech pro tvorbu Výroční zprávy o provádění operačního programu v období , verze k , a sice v tabulce č. 12 Přehled reálného pokroku, jsou finanční částky tvořeny pouze podílem souhrnných veřejných finančních prostředků. Pro přehlednost je daný podíl vždy uveden v příslušné tabulce, případně v poznámce pod čarou. Výroční zpráva musí být za uplynulý kalendářní rok 2009 zaslána Evropské komisi do 30. června Komise následně uvědomí ŘO o přípustnosti Výroční zprávy do deseti pracovních dní ode dne jejího doručení. O svém stanovisku k obsahu přípustné Výroční zprávy o provádění uvědomí Komise tento R do dvou měsíců ode dne doručení. Poté, co je Výroční zpráva postoupena EK, začne EK a ŘO posuzovat hlavní výstupy z předchozího roku. Po tomto posouzení může EK vznést připomínky k Výroční zprávě a ŘO následně informuje EK o opatřeních přijatých na základě těchto připomínek. Pokud EK dojde k závěru, že přijatá opatření jsou nedostatečná, může doporučit změny vedoucí k zefektivnění monitorování nebo řízení podpory. ŘO by měl na takovéto doporučení reagovat zavedením doporučených změn a nebo vysvětlením, proč navržená doporučení nebyla akceptována. Poté, co EK vydá konečné rozhodnutí, na jehož základě považuje Výroční zprávu o provádění R NUTS II Jihozápad za schválenou, celý schvalovací proces je tímto ukončen. Evropská komise doporučuje ŘO klást při tvorbě výroční zprávy důraz na probíhající procesy vlastní implementace programu, podávat více informací o aktivitách v oblasti publicity. 9

10 1. Identifikace operačního programu Operační program Dotčený cíl: Konvergence Dotčená způsobilá oblast: NUTSI: Česká republika CZ0 NUTSII: Jihozápad CZ03 Programové období: Číslo programu: CZ 1.14 Název programu: Regionální operační program NUTS II Jihozápad 2009 Datum schválení Monitorovacím výborem: Region NUTS II Jihozápad se nachází při jižní a jihozápadní hranici České republiky (dále jen ČR") a je tvořen Jihočeským a Plzeňským krajem. Celková rozloha regionu činí km 2 (Český statistický úřad, dále jen ČSÚ") (2006) a je zde nejnižší hustota osídlení ze všech regionů ČR (67 obyv./km 2 ), což je téměř o 50 % méně ve srovnání s průměrem ČR. Reliéf regionu se vyznačuje pásem pohoří při státní hranici a kotlinami ve vnitrozemí. V jihočeské kotlině se rozkládají dvě pánve Českobudějovická a Třeboňská se soustavami rybníků. Z naprosté většiny území regionu spadá do povodí řeky Vltavy. Plzeňský kraj se vyznačuje velkým rozdílem mezi zásadním významem krajského města a dalšími centry. V Plzni žije více než 30 % obyvatel kraje a včetně aglomerace je to téměř polovina obyvatel kraje. Výsledkem je zřetelně monocentrická sídelní struktura kraje. V Jihočeském kraji není rozdíl mezi krajským městem a ostatními velkými městy tak propastný, přesto i zde jsou České Budějovice dominantním centrem. Většina ostatních okresních měst plní pro své okolí i vyšší funkce. Mezi významná regionální centra na republikové úrovni tak patří i táborská aglomerace a dále okresní města Písek, Strakonice, Český Krumlov, Prachatice a Jindřichův Hradec. Regionální operační program NUTS II Jihozápad je jedním ze sedmi regionálních operačních programů v České republice a určuje priority pro čerpání strukturálních fondů v programovém období pro uvedený region NUTS II Jihozápad tvořený Jihočeským a Plzeňským krajem. Je realizován pro cíl Konvergence dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. 10

11 se prostřednictvím čtyř prioritních os, které se dále člení na 16 oblastí podpory, zaměřuje na realizaci stanovených specifických cílů, kterými jsou zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podpora rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, příprava menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově, především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu soudržnosti Jihozápad v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života jeho obyvatel. Prioritní osy a oblasti podpory : Tabulka 2: Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 Dostupnost center 1.1. Modernizace regionální silniční sítě 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy 1.4. Rozvoj regionálních letišť 1.5. Rozvoj místních komunikací Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí 2.1. Integrované projekty rozvojových center 2.2. Rozvojové projekty spádových center 2.3. Revitalizace částí měst a obcí 2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2.6. Rozvoj zdravotnické péče Prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu 3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2. Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Prioritní osa 4 Technická pomoc 4.1. Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů Řídicího orgánu 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu Zdroj: Regionální operační program NUTS II Jihozápad Rozdělení alokace dle prioritních os: Celková výše alokace, vyčleněné pro Regionální operační program NUTS II Jihozápad, je rovna mil. EUR (ERDF), tedy cca 17 mld. Kč, respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tedy cca 19 mld. Kč. Indikativní rozdělení alokace na jednotlivé prioritní osy je uvedeno v tabulce č. 3. Jak vyplývá z uvedené tabulky, nejvyšší podíl na celkové alokaci má prioritní osa 1 Dostupnost center, jenž je zaměřena na modernizace a rekonstrukci silniční sítě II. a III. a třídy a silnic nižších tříd, na modernizaci infrastruktury veřejné dopravy, včetně regionální letecké dopravy. 11

12 Tabulka 3: Indikativní rozdělení alokace dle prioritních os Název prioritní osy Příspěvek z ERDF v EUR Podíl na celkovém příspěvku z ERDF v % Národní zdroje v EUR Celkové zdroje v EUR Podíl na celkových zdrojích v % Dostupnost center Stabilizace a rozvoj měst a obcí Rozvoj cestovního ruchu Technická pomoc Celkem R NUTS II Jihozápad Zdroj: Regionální operační program NUTS II Jihozápad k Klíčovými programovými dokumenty, které určují priority pro čerpání ze strukturálních fondů v programovém období a jimiž se řídí implementace programu a z nichž vychází veškeré další metodické a jiné materiály, jsou dokumenty Regionální operační program NUTS II Jihozápad na období a Prováděcí dokument Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad na období (dále jen PD "). Oba tyto dokumenty určují strategii, stanovují rozdělení na prioritní osy a oblasti podpory a navazují na zastřešující strategické dokumenty, kterými jsou: Strategické obecné zásady společenství vazba prioritních os a oblastí podpory na zásady Společenství, kterými jsou Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující (rozšíření a zlepšení dopravní infrastruktury viz prioritní osa 1 Dostupnost center, zatraktivnění životních podmínek obyvatel viz prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí), Zlepšení znalostí a inovace pro růst (hmotné investice do infrastruktury a technologické rozvoje dopravní infrastruktury viz prioritní osa 1 Dostupnost center, investice do regenerace a revitalizace částí obcí a měst ve spojení s rozvojem služeb viz prioritní osy 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí a 3 Rozvoj cestovního ruchu), Vytváření více a lepších pracovních míst (závazek naplňování stanovených indikátorů Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy a muže ), Národní strategický referenční rámec - globální cíl, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu, přímo navazuje na záměr trvalého zvyšování konkurenceschopnosti ČR, jenž je globálním cílem Národního strategického referenčního rámce, dále pak jednotlivé oblasti podpory úzce navazují na priority tohoto rámce; zároveň přispívá k vyváženému rozvoji regionů a snižování disparit, což je jedním z rámcových témat tohoto dokumentu, prostřednictvím rozvoje dopravní infrastruktury a revitalizace částí měst a obcí, Národní program reforem (Národní Lisabonský program) tento koordinuje kroky vedoucí ke stimulaci růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ČR, což se doráží v rozdělení na prioritní osy, Programy rozvoje Jihočeského a Plzeňského kraje - určují strategické cíle a rozvojové aktivity jednotlivých krajů ve formě konkrétních opatření a projektů, jenž se dále promítají do rozdělení prioritních os a oblastí podpory, Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, 12

13 Nařízení Komise (ES) č.1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Zákon.č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, a další právní předpisy EU a ČR. 13

14 2. Přehled provádění operačního programu 2.1. Dosažený pokrok a jeho analýza 2.1.A. Informace o věcném pokroku operačního programu Obsahem této části Výroční zprávy jsou informace o naplňování hodnot všech měřitelných/kvantifikovatelných věcných indikátorů, nastavených v a zejména pak core indikátorů, týkajících se cílů a očekávaných výsledků pro příslušný rok. Průběžná hodnota naplňování indikátorů je generována z informačního systému MSC2007, konkrétně pak z výstupních sestav 241 A a B. Stav průběžného naplňování indikátorů se sleduje dle projektů, jenž se nacházejí ve stavu P6 - Financování projektu ukončeno, P5 - Realizace projektu ukončena nebo P4 - Projekt v realizaci, avšak zde pouze s předloženou Monitorovací zprávou. Hodnotíme-li v této Výroční zprávě stupeň průběžného naplňování pouze u projektů, jenž se nachází ve výše zmíněných stavech, tedy sledujeme-li skutečný (reálný) pokrok, nikoliv pouze nasmlouvané hodnoty indikátorů, je průběžné procento jejich naplňování řekněme spíše nižší, průměrně 38,5 %. Důvodem je skutečnost, že první realizačně či finančně ukončené projekty jsme začali zaznamenávat až v průběhu roku 2009 a jejich počet dosud nebyl příliš vysoký. Samozřejmě bude-li realizace projektů nadále probíhat podle platných předpisů, předpokládáme postupné navyšování dosažených hodnot indikátorů. Nahlížíme-li však na průměrné procento naplňování indikátorů z pohledu stupně implementace programu, můžeme konstatovat, že je v podstatě optimální (program ještě nedospěl ani do poloviny programového období). Existují však indikátory, které jsou naplňovány dosti vysokým procentem, např. Počet odstraněných bodových závad (90,3 %), Počet vytvořených produktů pro orientaci a směřování návštěvníků (80%), Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy (76 %). Dokonce najdeme indikátory, u nichž byla již v této fázi implementace překročena plánovaná hodnota, např. indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (města) (167,3%). Nyní se však věnujme extrémním dosaženým hodnotám věcných ukazatelů. Nejprve se budeme zabývat extrémně nízkými hodnotami. Některé průběžné hodnoty naplňování indikátorů mají nulovou hodnotu, avšak většinou z objektivních důvodů. Jedním z těchto důvodů je sledování některých indikátorů v periodických cyklech programového období (především statistické údaje zveřejňované Českým statistickým úřadem nebo Eurostatem). Nejčastějším důvodem je však dosud nevyhlášená, nebo teprve v nedávné době vyhlášená výzva na oblast podpory, v níž je daný indikátor relevantní (v případě výzvy vyhlášené v nedávné době může dosud probíhat proces hodnocení předložených žádostí, nebo prozatím nedošlo ke schválení projektů k realizaci či k podpisu smluv s příjemci). Zde se jedná např. o indikátory Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě a Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě. V případě indikátoru Počet upravených regionálních letišť, který je rovněž prozatím naplňován na 0 %, je důvodem fakt, že do dané oblasti podpory 1.4, na niž byla vyhlášena výzva v rámci třetího kola výzev s velice omezenou alokací EUR ( Kč, ERDF+SR), byl předložen pouze jeden projekt, který je stále v realizaci a jelikož má pouze jednu etapu, nedošlo u něj prozatím k předložení Monitorovací zprávy. Najdeme však také indikátory, jenž jsou naplňovány nedostatečně, a to i přes velký objem alokovaných prostředků, např. Délka nových silnic II. a III. třídy (naplňováno na 0 %) nebo Délka rekonstruovaných silnic II. a III.třídy (naplňováno na 1,53 %). 14

15 Na druhou stranu existují indikátory, které jsou naplňovány nebývale vysokým procentem. Jedná se zejména o ukazatel Počet obcí zapojených do Integrovaných dopravních systémů (dále jen IDS") (934,3 %). Jeho nadměrné plnění však zapříčinil fakt, že příjemci definovali tento indikátor chybně ve smlouvách, a to tak, že dané projekty mají dopad na více obcí v kraji a každý z projektů ve své podstatě zapojuje tyto obce do IDS. Tím došlo k naplnění tohoto indikátoru vyšším počtem obcí, než kolik jich v kraji fakticky existuje. Všimněme si též poklesu dosažené hodnoty v roce 2009 ve srovnání s rokem Tento fakt je způsoben tím, že výchozí i dosažená hodnota indikátoru byly v průběhu roku ve smlouvách upravovány z důvodu jejich prvotního chybného nastavení. Existuje několik možných variant řešení tohoto problému, o nichž se v současné době intenzivně jedná: první z nich je zvýšení cílové hodnoty indikátoru a druhou je naopak snížení cílových hodnot indikátoru u jednotlivých projektů. Předpokládáme, že doporučení k řešení problému spojeného s tímto indikátorem přinese evaluační studie Zhodnocení nastavení indikátorové soustavy R NUTS II Jihozápad. ÚRR JZ vyhlásil dne výběrové řízení na externího dodavatele, respektive zpracovatele studie. Nabídky bylo možné předkládat do Ke dni tak dosud nebyl vybrán externí zpracovatel studie, s jejím vypracováním je však počítáno v první polovině roku Řídicí orgán v roce 2009 směřoval své úsilí k zajištění plnění těch indikátorů, které byly doposud naplňovány nedostatečně. Z tohoto důvodu byla pátá výzva, vyhlášena na téměř všechny oblasti podpory a při rozdělování alokace se zaměřila právě i na nedostatečně naplňované indikátory. To vedlo k rozdělení oblasti podpory 3.1 na tři části a vyčlenění tak samostatné alokace pro potřeby naplňování indikátoru Délka nově vybudovaných stezek pro hippo a pěší a indikátoru Výstavby turistických cest pouze cyklostezky a cyklotrasy. Dopad 5. výzvy na naplňování indikátorů se však ještě neprojevil, neboť u těchto projektů nebyly ke dni podepsány smlouvy. Kompletní přehled naplňování indikátorů přináší tabulka č. 4 a také kapitola 3, kde je popsáno naplňování indikátorů v jednotlivých prioritních osách. Pojem výchozí hodnota v tabulce č. 4 znamená počáteční smluvní hodnotu indikátoru v roce Pojem plánovaná hodnota znamená smluvní, tedy předpokládanou konečnou hodnotu naplnění indikátoru po ukončení programového období. A konečně pojem dosažená hodnota znamená nikoliv skutečně dosaženou hodnotu daného indikátoru dle realizovaných projektů, ale pouze dosaženou hodnotu indikátoru k danému datu. 15

16 Tabulka 4: Přehled indikátorů Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Cílová hodnota 2015 Typ indikátoru Celkové měrné emise Dosažená 0,58 N/A N/A N/A N/A hlavních Tisíce tun MŽP, Výchozí 0,00 0,58 N/A N/A 0,00 znečišťujících látek ze zdrojů na kilometr ČSÚ Kontext REZZO čtverečný Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, tuhé částice Celkové měrné emise Dosažená 1,16 N/A N/A N/A N/A hlavních Tisíce tun MŽP, Výchozí 0,00 1,16 N/A N/A 0,00 znečišťujících látek ze zdrojů na kilometr ČSÚ Kontext REZZO čtverečný Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, SO Celkové měrné emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO NOx Tisíce tun na kilometr čtverečný ČHMÚ Celkem Dosažená 1,62 N/A N/A N/A N/A Výchozí 0,00 1,62 N/A N/A 0,00 Kontext Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, Celkové měrné emise Dosažená 3,03 N/A N/A N/A N/A hlavních Tisíce tun MŽP, Výchozí 0,00 3,03 N/A N/A 0,00 znečišťujících látek ze zdrojů na kilometr ČSÚ Kontext REZZO čtverečný Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, CO Dosažená 0,00 1,00 134,00 N/A N/A Počet podpořených projektů Výchozí 0,00 0,00 1,00 N/A 0,00 celkem Dopad Cílová N/A N/A N/A 441,00 441, Dosažená 0,00 1,00 27,00 N/A N/A Core 34 Počet podpořených projektů Počet na rozvoj cestovního ruchu Výchozí 0,00 0,00 1,00 27,00 N/A Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 101,00 16

17 Počet podpořených projektů Dosažená 0,00 0,00 5,00 N/A N/A Core 39 zaměřených na udržitelný Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 5,00 N/A Výsledek rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem projektů Plánovaná N/A N/A N/A N/A 200, Počet podpořených projektů Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet Core 39 na rozvoj (zvyšující Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A projektů Výstup atraktivitu) - vybraných měst Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, Dosažená 0,00 0,00 5,00 N/A N/A Core 39 Počet podpořených projektů Počet na ostatní města projektů Výchozí 0,00 0,00 0,00 5,00 N/A Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 2, Dosažená 0,00 0,00 9,00 N/A N/A Počet podpořených projektů Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 9,00 N/A na rozvoj venkovských oblastí projektů Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 28, Počet podpořených projektů Dosažená 0,00 0,00 14,00 N/A N/A Počet Core 36 na lidské zdroje a Výchozí 0,00 0,00 0,00 14,00 N/A projektů Výstup zaměstnanost Plánovaná N/A N/A N/A N/A 25, Počet podpořených projektů Dosažená 0,00 0,00 3,00 N/A N/A Počet zaměřených na technickou Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,00 N/A projektů Výstup pomoc Plánovaná N/A N/A N/A N/A 40, Počet Dosažená 0,00 6,00 10,00 N/A N/A Počet nově vytvořených Core 2 pracovních Výchozí 0,00 0,00 6,00 10,00 N/A pracovních míst pro muže Kontext míst - muži Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, Počet Dosažená 0,00 11,00 19,00 N/A N/A Počet nově vytvořených Core 3 pracovních Výchozí 0,00 0,00 11,00 19,00 N/A pracovních míst pro ženy Kontext míst - ženy Plánovaná N/A N/A N/A N/A 25, Počet nově vytvořených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet Core 35 pracovních míst v rámci pracovních Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A projektů na rozvoj cestovního Výsledek míst ruchu Plánovaná N/A N/A N/A N/A 25,00 17

18 Počet nově vytvořených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet Core 1 pracovních míst v rámci pracovních Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A projektů na udržitelný rozvoj Výsledek míst měst Plánovaná N/A N/A N/A N/A 50, Počet nově vytvořených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet pracovních míst v rámci Core 1 pracovních Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A projektů na udržitelný rozvoj míst Výsledek venkovských oblastí (obcí) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, Míra zaměstnanosti v Dosažená 30,8 31,3 N/A N/A N/A Počet Lisabon terciárním ČSÚ Výchozí 0,00 30,8 31,3 N/A 0,00 procent Výstup sektoru Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, Počet obyvatel celkem Počet osob ČSÚ Dosažená , ,00 N/A N/A N/A Výchozí 0, , ,00 N/A N/A Kontext Cílová N/A N/A N/A 0,00 20, Roční přírůstek stěhováním - Dosažená 8672, ,00 N/A N/A N/A migrační Počet osob ČSÚ Výchozí 0, , ,00 N/A 0,00 Kontext saldo Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, Dosažená 68,7 68,5 N/A N/A N/A Regionální HDP na Počet ČSÚ Výchozí 0,00 68,7 68,5 N/A 0,00 obyvatele, EU 25 = 100 procent Dopad Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, Dosažená 165,7 178,53 N/A N/A N/A Čistý disponibilní důchod na Korun ČSÚ Výchozí 0,00 165,7 178,53 N/A 0,00 obyvatele v b. c. (střední stav) českých Kontext Cílová N/A N/A N/A 0,00 0, Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Core 14 Délka nových silnic II. a III. Počet třídy kilometrů Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Dosažená 0,00 2,09 3,06 N/A N/A Core 16 Délka rekonstruovaných silnic Počet II. a III. třídy kilometrů Výchozí 0,00 0,00 2,09 3,06 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20,00 18

19 Délka nových místních Dosažená 0,00 1,11 5,48 N/A N/A Počet Core 14 (městských) komunikací kilometrů Výchozí 0,00 0,00 1,11 5,48 N/A celkem Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 200, Délka rekonstruovaných Dosažená 0,00 14,64 30,95 N/A N/A Počet Core 16 místních (městských) kilometrů Výchozí 0,00 0,00 14,64 30,95 N/A komunikací celkem Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10, Dosažená 0,00 2,3 5,63 N/A N/A Délka nově vybudovaných Počet Výchozí 0,00 0,00 2,3 5,63 N/A cyklostezek a cyklotras kilometrů Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 90, Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Délka nově vybudovaných Počet stezek výhradně pro hippo a Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A kilometrů Výsledek pěší Plánovaná N/A N/A N/A N/A 80, Dosažená 0,00 9,00 56,00 N/A N/A Počet odstraněných Počet Výchozí 0,00 0,00 9,00 56,00 N/A bodových závad Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 40, Dosažená 238,1 198,68 N/A N/A N/A Počet Míra nehodovosti v regionu - nehod/10 tis. PČR Výchozí 68,8 238,1 198,68 N/A N/A počet nehod Dopad aut Plánovaná N/A N/A N/A N/A 62, Dosažená 47,00 668,00 654,00 N/A N/A Počet obcí zapojených do Počet obcí Výchozí 47,00 47,00 668,00 654,00 N/A IDS Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 65, Počet nově pořízených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A ekologických vozidel ve Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výsledek veřejné dopravě Plánovaná N/A N/A N/A N/A 70, Počet nově pořízených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A vozidel kolejové a trakční Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výsledek dopravy ve veřejné dopravě Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10, Počet nově pořízených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A nízkopodlažních vozidel ve Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výsledek veřejné dopravě Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10,00 19

20 Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet upravených Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A regionálních letišť Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10, Dosažená 0,00 116,00 349,00 N/A N/A Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných Počet Výchozí 0,00 0,00 116,00 349,00 N/A Výsledek lůžek celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 1, Dosažená 4700, ,12 N/A N/A N/A Návštěvníci v regionu - počet Počet ČSÚ Výchozí 1492,6 4700, ,12 N/A N/A přenocování Dopad Plánovaná N/A N/A N/A N/A 900, Dosažená 0,00 1,00 5,00 N/A N/A Počet zrekonstruovaných Počet objektů památkových objektů Výchozí 0,00 0,00 1,00 5,00 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 1748, Dosažená 0,00 2,00 7,00 N/A N/A Počet nových a Výchozí 0,00 0,00 2,00 7,00 N/A zrekonstruovaných sportovně Počet Výsledek rekreačních zařízení celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, ,00 1,00 15,00 N/A N/A N/A Počet vytvořených 0,00 0,00 1,00 15,00 N/A N/A propagačních nebo Počet marketingových produktů pro produktů Výstup cestovní ruch N/A N/A N/A N/A 30,00 60, Počet vytvořených produktů Dosažená 0,00 5,00 16,00 N/A N/A Počet pro orientaci a směřování Výchozí 0,00 0,00 5,00 16,00 0,00 produktů Výsledek návštěvníků Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, Dosažená 0,00 0,00 4,85 N/A N/A Plocha regenerovaného a Core 29 Plocha revitalizovaného území Výchozí 0,00 0,00 0,00 4,85 N/A v ha Výstup celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20, Dosažená 0,00 668,5 5785,00 N/A N/A Plocha regenerovaných a Plocha revitalizovaných objektů ve Výchozí 0,00 0,00 668,5 5785,00 N/A v m 2 Výsledek městech celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 17,75 20

21 Dosažená 0, , ,58 N/A N/A Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů Plocha Výchozí 0,00 0, , ,58 N/A Výsledek určených pro rozvoj v m 2 vzdělávání (města) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20000, Dosažená 0,00 38, ,00 N/A N/A Plocha regenerovaných a Plocha revitalizovaných objektů pro Výchozí 0,00 0,00 38, ,00 N/A v m 2 Výsledek služby OVS (města) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20000, Dosažená 0,00 0, ,22 N/A N/A Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro Plocha Výchozí 0,00 0,00 0, ,22 N/A Výsledek sociální služby a zdravotní v m 2 péči (města) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 7500, Dosažená 0,00 1,1 1,68 N/A N/A Plocha nově založené nebo Plocha rekonstruované veřejné Výchozí 0,00 0,00 1,1 1,68 N/A v ha Výsledek zeleně Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20000, Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Plocha nově vybudovaných Plocha Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výstup objektů pro služby OVS v m 2 Plánovaná N/A N/A N/A N/A 50, Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Plocha nově vybudovaných Plocha objektů ve městech v m 2 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha regenerovaných a Dosažená 0, , ,46 N/A N/A revitalizovaných objektů ve Plocha venkovských oblastech v m 2 Výchozí 0,00 0, , ,46 N/A Výsledek celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha regenerovaných a Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A revitalizovaných objektů Plocha určených pro vzdělávání v m 2 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výsledek (venkov) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10000,00 21

22 Dosažená 0,00 38, ,79 N/A N/A Plocha regenerovaných a Plocha Výchozí 0,00 0,00 38, ,79 N/A revitalizovaných objektů pro v m 2 Výsledek služby OVS (venkov) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů Plocha Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A sociálních služeb a zdravotní v m 2 Výsledek péče (venkov) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha revitalizovaných Dosažená 0,00 0,00 3,17 N/A N/A nevyužívaných nebo zanedbaných areálů Plocha v ha Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,17 N/A Výsledek (brownfields) celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Dosažená 0,00 8,00 12,00 N/A N/A Počet zasedání řídicích Výchozí 0,00 0,00 8,00 12,00 N/A Počet a poradních orgánů Výsledek Cílová N/A N/A N/A N/A 30, Dosažená 0,00 2,00 2,00 N/A N/A Realizace evaluačních studií počet Výchozí 0,00 0,00 2,00 N/A 0,00 a zpráv celkem Výsledek Cílová N/A N/A N/A 30,00 30, Počet uskutečněných školení, Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A seminářů, workshopů počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 N/A 0,00 Výsledek a konferencí Cílová N/A N/A N/A 75,00 75,00 Zdroj: MSC2007, výstupní sestavy 241 A a B k

23 Tabulka 5: Přehled vyhlášených výzev 8 Předložené žádosti Podepsané smlouvy Prioritní osa/ Alokace na Objem Objem Pořadí Datum Datum oblast výzvu v EUR v EUR v EUR výzvy vyhlášení ukončení podpory (ERDF+SR) Počet (ERDF+SR) Počet (ERDF+SR) 9 Objem v EUR Objem v EUR (ERDF) (ERDF) kolo , 4.1, kolo , 1.2, 1.5, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2, kolo , 1.2, 1.4, 1.5, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2, kolo kolo , 1.2, 1.5, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1A, 3.1B, 3.1C, 3.2, kolo , kolo PPP projekty , 2.2, kolo B kolo , 4.2 zůstatek alokace 4.1 a kolo A kolo Celkem Zdroj: Monit7+, výstupní sestavy R21, R24 a M23, k B. Informace o finančních údajích operačního programu Údaje v této podkapitole byly čerpány z MSC2007 k datu K tomuto datu bylo zaregistrováno projektových žádostí v souhrnné částce EUR (35,3 mld. Kč, ERDF+SR). V roce 2009 pak žadatelé předložili 833 žádostí, výše finančních požadavků činila EUR (16,1 mld. Kč, ERDF+SR). Počet žádostí předložených žadateli v roce 2009 zahrnuje prozatím veškeré žádosti předložené do oblasti podpory 2.1, tedy v rámci 8 Jedná se o souhrn vyhlášených výzev od počátku implementace ke dni Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). Zdrojem dat byl v tomto případě IS Monit7+, jelikož žádná z výstupních sestav v MSC2007 neobsahuje údaje rozdělené po jednotlivých vyhlášených výzvách. 9 V tabulce č. 5 Přehled vyhlášených výzev jsou částky ve sloupci č. 9 Podepsané smlouvy - objem v EUR složeny pouze z příspěvku z ERDF a ze SR tak, aby byly veškeré údaje v této tabulce kompaktní a porovnatelné s výší alokace vyhlášené na jednotlivé výzvy. Kdežto ve zbytku dokumentu Výroční zprávy uvádíme výši dotace v podepsaných smlouvách s příjemci jako souhrn veřejných prostředků (to znamená včetně podílu krajů). Proto se výsledná částka EUR liší od částky EUR, jenž figuruje ve zbytku dokumentu Výroční zprávy. 23

24 čtvrtého kola výzev, jelikož všechny byly předloženy právě v průběhu roku 2009: Čtvrté kolo výzev je kontinuální s datem ukončení ke S příjemci bylo podepsáno 342 Smluv o podmínkách poskytnutí dotace (dále jen Smlouva") za EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Jen v roce 2009 se podepsalo 250 smluv v celkové výši EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Proplaceno příjemcům bylo ke dni celkem EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Jen bylo proplaceno EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). Nyní následuje souhrn výzev vyhlášených v roce 2009 do vybraných oblastí podpory R NUTS II Jihozápad. Dne byla vyhlášena pátá výzva na oblasti podpory 1.1, 1.2, 1.5, 2.4, 2.5, 2.6, 3.1, 3.2 a 3.3 s alokací EUR (tj. 3,7 mld. Kč, ERDF+SR), jenž byla ukončena Přijato bylo 670 žádostí za EUR (12,1 mld. Kč, ERDF+SR). Následovala fáze hodnocení formálních náležitostí, přijatelnosti a poslední fáze věcného hodnocení. Dne bylo Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen VRR") schváleno k realizaci 177 projektů (do výše alokace). K datu tvorby této Výroční zprávy (tedy k ) dosud nebyly s těmito příjemci podepsány smlouvy, jejich podpis se očekává na počátku měsíce února Předpokládá se tak velmi výrazný nárůst souhrnné částky v podepsaných smlouvách s příjemci. V rámci šestého kola výzev, vyhlášeného na oblasti podpory 2.2 a 2.3 a dále pak na oblasti podpory 1.2, 2.2 a 3.1 (zde se však jednalo o specifickou výzvu k předkládání projektů PPP) a ukončeného ke , bylo předloženo 141 žádostí za EUR, tj. 2,7 mld. Kč (ERDF+SR) (pouze do oblastí podpory 2.2 a 2.3, zatímco projekt PPP nebyl podán ani jeden). Alokace na šestou výzvu činila EUR (554,1 mil. Kč, ERDF+SR). K datu tvorby této Výroční zprávy dosud nebyly projekty ze šesté výzvy schváleny k realizaci. Sedmé kolo výzev bylo vyhlášeno dne na jedinou oblast podpory, a to 1.3, konkrétně na aktivitu modernizace vozového parku veřejné dopravy - autobusy, ekobusy, tramvaje a trolejbusy". Alokace činila EUR (209,2 mil. Kč, ERDF+SR). Ukončeno bylo Žadatelé zde předložili čtyři projektové žádosti za EUR, tj. 194,9 mil. Kč (ERDF+SR) (z nichž prozatím nebyl schválen k realizaci žádný projekt). Osmé kolo výzev bylo vyhlášeno na oblasti podpory 4.1 a 4.2. Jedná se o výzvu kontinuální s celkovou alokací ve výši EUR (ERDF+SR), což je zbytek alokace na oblasti podpory 4.1 a 4.2 z původní částky vyhlášené v rámci 1. (původně) kontinuální výzvy. Předkládání žádostí do osmého kola výzev bude ukončeno ke Původní kontinuální výzva vyhlášená na tyto dvě oblasti podpory v rámci první výzvy byla ukončena ke dni z důvodu nutnosti přesunu části alokace mezi oběma oblastmi podpory. Deváté kolo výzev bylo rovněž vyhlášeno pouze na oblast podpory 1.3, tentokrát však pouze na aktivitu modernizace vozového parku veřejné dopravy - železniční kolejová vozidla", s alokací ve výši EUR (378,1 mil. Kč, ERDF+SR). Vyhlášeno bylo s datem ukončení ke Desáté kolo výzev bylo vyhlášeno dne na oblast podpory 1.1 s alokací EUR (660 mil. Kč, ERDF+SR). Výzva byla ukončena k Žadatelé do této výzvy předložili devět žádostí za EUR (606,7 mil. Kč, ERDF+SR). Projekty k realizaci prozatím nebyly schváleny. Kromě výzev vyhlášených v roce 2009 bylo možné předkládat projektové žádosti v rámci čtvrtého kontinuálního kola výzev do oblasti podpory 2.1. Doposud (k ) bylo předloženo devět žádostí v souhrnné částce EUR (437, 6 mil. Kč, ERDF+SR). Na oblasti podpory 4.1 a 4.2 byla vyhlášena kontinuální výzva s datem ukončení příjmu žádostí k Alokace na oblast podpory 4.1 činila EUR (ERDF+SR) a alokace na oblast podpory 4.2 činila EUR (ERDF+SR). Ke dni , tedy k datu tvorby této Výroční zprávy, bylo předloženo devět projektových žádostí, z toho čtyři za oblast podpory 4.1 a pět 24

25 za oblast podpory 4.2. Jedna projektová žádost předložená do oblasti podpory 4.2 za rok 2008 nebyla doporučena k financování. Celkem tak byly podepsány čtyři smlouvy za oblast podpory 4.1 za EUR (ERDF) a čtyři smlouvy za oblast podpory 4.2 za EUR (ERDF). Dne však VRR schválil ukončení první kontinuální výzvy na oblasti podpory 4.1 a 4.2 a vyhlášení osmé kontinuální výzvy na stejné oblasti podpory. Výzva tak byla vyhlášena a příjem žádostí bude ukončen k Vyhlášená alokace na oblast podpory 4.1 činí EUR (ERDF+SR) a alokace na oblast podpory 4.2 činí EUR (ERDF+SR). Důvodem tohoto opatření byla nutnost přesunu části alokace z oblasti podpory 4.2 do oblasti 4.1. Tato potřeba byla vyvolána řadou faktorů, mezi něž patří zejména výrazné posilování české koruny vůči euru a vývoj inflace. K závěrečnému vyúčtování došlo u jednoho projektu TP 4.1 za rok 2007, jednoho projektu TP 4.2 za rok 2007, jednoho projektu TP 4.1 za rok 2008 a jednoho projektu TP 4.2 za rok Ke dni probíhalo vyúčtování u projektů TP 4.1 a 4.2. Celkové způsobilé výdaje na všechny vyúčtované projekty TP (v 4.1 a 4.2) tak ke dni činily EUR (ERDF) (viz tabulka č. 6). Tabulka 6: Prioritní osy podle zdrojů financování v EUR 10 Název priority Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Celkový součet Úhrn v regionech bez přechodné podpory v celkovém součtu Výdaje zaplacené příjemcem zahrnuté v žádostech o platby zaslaných Řídicímu orgánu Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Výdaje zaplacené subjektem odpovědným za platby příjemcům Celková částka obdržená od EK Výdaje typu ESF v celkovém součtu, je-li program spolufin. ERDF Výdaje typu ERDF v celkovém součtu, je-li program spolufinancován ESF Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k Finanční údaje v tabulce č. 6, konkrétně pak ve sloupcích č. 2, 4 a 5, jsou zde zastoupeny takto: horní řádek - souhrnné veřejné prostředky celkem, spodní řádek - příspěvek Společenství (ERDF), jak určuje dokument Doporučené postupy pro tvorbu Výroční zprávy o provádění operačního programu v období k Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 25

26 Tabulka 7: Finanční plán Prioritní osa/ oblast podpory Fond Příspěvek ERDF v EUR Veřejné prostředky celkem v EUR Podíl na celkové alokaci prioritních os Podíl na celkové alokaci R NUTS II JZ 1. Dostupnost center ERDF ,00 % 44,50 % 1.1 Modernizace regionální silniční sítě 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy ERDF ,00 % 30,70 % ERDF ,00 % 0,89 % ERDF ,00 % 3,56 % 1.4 Rozvoj regionálních letišť ERDF ,00 % 3,12 % 1.5 Rozvoj místních komunikací 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí 2.1 Integrované projekty rozvojových center 2.2 Rozvojové projekty spádových center 2.3 Revitalizace částí měst a obcí 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci ERDF ,00 % 6,23 % ERDF ,00 % 32,50 % ERDF ,50 % 6,63 % ERDF ,27 % 5,61 % ERDF ,36 % 3,37 % ERDF ,27 % 5,29 % ERDF ,62 % 4,10 % 2.6 Rozvoj zdravotnické péče ERDF ,09 % 7,50 % 3. Rozvoj cestovního ruchu ERDF ,00 % 20,00 % 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu ERDF ,00 % 13,60 % ERDF ,00 % 5,20 % ERDF ,00 % 1,20 % 4. Technická pomoc ERDF ,00 % 3,00 % 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu ERDF ,37% 2,77 % ERDF ,63% 0,23 % Celkem ERDF ,00% 100,00 % Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k

27 Seznam zálohových a průběžných plateb Co se týká plateb od EK, jsou členěny dle jejich typů předběžné platby dle příslušného ustanovení obecného nařízení Rady ES č. 1083/2006 a průběžné platby na základě certifikace výdajů. V roce 2009 došlo k převodu 2 posledních předběžných plateb na účet PCO v celkové výši ,16 EUR, tím předběžné platby za roky 2007, 2008 a 2009 dosáhly výše ,86 EUR. Tyto platby nejsou sledovány dle prioritních os, ale pouze celkově za program. Nadále bude R NUTS II Jihozápad žádat Evropskou komisi již jen o průběžné platby. V roce 2009 byla zahájena první certifikace výdajů, ze strany bylo požádalo , PCO ji schválilo v prosinci EK ji ke dni tvorby této Výroční zprávy dosud neschválila, proto nebylo možné platbu prozatím provést. Tabulka 8: Přehled plateb z EK v EUR Typ platby Datum přijetí platby na účtu PCO Částka v EUR Předběžná ,08 Předběžná ,62 Předběžná ,08 Předběžná ,08 Celkem x ,86 Plnění pravidla n+3 (resp. n+2) a predikce plateb Tabulka 9: Přehled stavu čerpání v EUR 11 Zdroj: MSC2007 k Finanční plán - rok Celková alokace EU prostředků roční v EUR (ERDF) N+3 / N+2 limity - souhrnné v EUR (ERDF) Zálohy z EK - roční v EUR (ERDF) Žádosti o průběžnou /závěrečnou platbu předložené EK - roční Zálohy z EK + žádosti o platby z ČR - roční v EUR (ERDF) Zálohy z EK + žádosti o platby - souhrnné v EUR (ERDF) Rozdíl mezi limity a platbami - souhrnné v EUR (ERDF) a b c d=b+c e f= e-a Celkem Zdroj: MSC2007 k Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 27

28 2.1.C. Informace o rozpisu využití fondů Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority EU, které jsou definovány v Nařízení č.1828/2006 a členský stát je povinen uvedené priority v souladu s tímto Nařízením naplňovat. K této problematice se samozřejmě přihlásil i Řídicí orgán. V tabulce č. 10 jsou uvedena jednotlivá témata s odpovídající výší alokace. Nulové hodnoty ve sloupci č. 6 Dosažená hodnota P4" jsou u témat železnice", mobilní majetek železnic" a podpora čisté městské dopravy" zapříčiněny faktem, že na daná prioritní témata vyhlásil výzvy teprve v nedávné době ( , respektive ) a dosud nedošlo k jejich dokončení nebo k dokončení hodnocení předložených projektových žádostí, tudíž nebyly prozatím s příjemci podepsány smlouvy. Prioritní téma ochrana a rozvoj přírodního dědictví" v žádné ze svých oblastí podpory neřeší, stejně tak téma rozvoj kulturní infrastruktury" (toto prioritní téma spadá pod oblasti podpory 2.2 a 2.3, ale samostatně na něj nebyla vyčleněna alokace tak jako např. na prioritní témata vzdělávací", sociální" či zdravotní infrastruktura". Tabulka 10: Kategorizace pomoci v Téma 1 Téma 2 Téma 3 Téma 4 Téma 5 Dosažená Indikativní hodnota P4 alokace na Forma Hospodářská Zeměpisná Prioritní téma Typ území (ERDF téma v financování činnost poloha v EUR) 12 (v EUR) 01 - Nevratná 16 - Železnice 01 - Město 11 - Přeprava CZ pomoc 18 - Mobilní 01 - Nevratná majetek 01 - Město 11 - Přeprava CZ pomoc železnic 23 - Regionální / místní komunikace 24 - Cyklistické stezky 25 - Městská doprava 28 - Inteligentní dopravní systémy 29 - Letiště 52 - Podpora čisté městské dopravy 56 - Ochrana a rozvoj přírodního dědictví 57 - Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu 58 - Ochrana a zachování kulturního dědictví 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 Město 05 Venkovské oblasti 11 - Přeprava CZ Přeprava CZ Město 11 - Přeprava CZ Město 11 - Přeprava CZ Město 11 - Přeprava CZ Město 11 - Přeprava CZ Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 21 - Činnosti týkající se životního prostředí 22- Jiné nespecifikova né služby 00- Nevztahuje se CZ CZ CZ Sloupec č. 6, respektive stav projektu P4, znamená Smlouva podepsána". Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 28

29 59 - Rozvoj kulturní infrastruktury 61 - Integrované projekty pro obnovu měst a venkova 75 - Vzdělávací infrastruktura 76 - Zdravotní infrastruktura 77 - Infrastruktura péče o děti 79 - Jiná sociální infrastruktura 81 - Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů 85 - Příprava, provádění a kontrola 86 - Hodnocení a studie, informace a komunikace 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Nevratná pomoc 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 Město 05 Venkovské oblasti 01 Město 05 Venkovské oblasti 01 Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 01 - Město 05 Venkovské oblasti 22- Jiné nespecifikova né služby 00- Nevztahuje se 18 - Vzdělávání 19 - Činnosti týkající se lidského zdraví 20 - Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby 20 - Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby 00- Nevztahuje se 00- Nevztahuje se 00- Nevztahuje se CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 232 k D. Informace o pomoci podle cílových skupin operačního programu Většina intervencí, směřujících do regionu soudržnosti Jihozápad, je zaměřena na cílové skupiny obyvatel a návštěvníků (popřípadě investorů) tohoto regionu. Žádná z oblastí regionu NUTS II Jihozápad není součástí přílohy k usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 560, která jednoznačně vymezuje strukturálně postižené regiony (okresy), hospodářsky slabé regiony (okresy) a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (okresy, obce s rozšířenou působností). Přesto ve specifických případech je strukturální pomoc blíže cílena na specifické skupiny, jimiž podle R NUTS II Jihozápad jsou: žáci a studenti (oblast podpory 2.4); senioři, zdravotně a mentálně postižení, sociálně vyloučené osoby, rodiče s dětmi (oblast podpory 2.5); turisté, podnikatelé ve službách cestovního ruchu, profesní sdružení, obce a svazky obcí (oblast podpory 3.1, 3.3) Řídicí orgán (oblast podpory 4.1, 4.2). 29

30 V tabulce č. 11 můžeme sledovat, kolik finančních prostředků bylo požadováno na základě předložených projektů dle jednotlivých cílových skupin (sloupec Žádost ). Dále jsou zde uvedeny finanční částky, které budou zprostředkovány příjemcům na základě smluv (tedy těm, s nimiž byly podepsány smlouvy). Poslední sloupec ukazuje, kolik finančních prostředků již bylo příjemcům proplaceno Řídicím orgánem (sloupec Čerpáno ). Tabulka 11: Pomoc podle cílových skupin 13 Cílová skupina Oblast podpory Žádost v EUR (ERDF) 14 Žádost v EUR (veřejné prostředky celkem) Smlouva v EUR (ERDF) Smlouva v EUR (veřejné prostředky celkem) Čerpáno v EUR (ERDF) Čerpáno v EUR (veřejné prostředky celkem) Žáci a studenti Senioři, zdravotně a mentálně postižení, sociálně vyloučené osoby, rodiče s dětmi,děti Turisté, podnikatelé ve službách cestovního ruchu, profesní sdružení, obce a svazky obcí Řídicí orgán R NUTS II Jihozápad , , E. Vrácená nebo znovu použitá pomoc Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k Dle Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období kapitoly Finanční opravy členských států členský stát provádí finanční opravy v souvislosti s individuálními nebo systémovými nesrovnalostmi. Finanční oprava spočívá ve zrušení celého příspěvku na operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části 15. Prakticky finanční oprava probíhá ve formě vratek nebo vyjmutí projektů. Nesprávně využité prostředky, které byly vráceny na univerzální účet PCO nebo u nichž bylo rozhodnuto o vyjmutí, mohou být znovu použity v rámci příslušného programu, u něhož k nesrovnalosti došlo. Dochází k tomu odpočtem daných částek od výkazu výdajů a uvolněním příslušné částky alokace pro daný operační program. Takto lze prostředky znovu využít do , kdy je EK zaslán závěrečný výkaz výdajů. Po tomto datu jsou prostředky fyzicky převáděny na účet EK. ŘO zajistí, že se příspěvek z rozpočtu EU znovu nepoužije pro operace, které byly předmětem finanční opravy. V případě, že byla provedena finanční oprava z důvodu systémové nesrovnalosti, nesmí se příspěvek z rozpočtu EU použít ani na stávající operace v rámci celé prioritní osy nebo její části, u níž došlo k této systémové nesrovnalosti. 13 Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 14 Data o předložených žádostech byla čerpána z IS Monit7+, protože v MSC2007 neexistuje výstupní sestava, jenž by zahrnovala souhrnnou výši požadovaných finančních prostředků v předložených projektových žádostech vždy k určitému datu. 15 Viz čl. 98 Nařízení (ES) 1083/

31 V případě probíhá v současné době proces řešení nesrovnalostí u dvou projektů, u nichž již došlo k proplacení finančních prostředků alespoň jedné etapy ze strany Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (dále jen RRRSJ"). Vzhledem k této skutečnosti jsou oba projekty předmětem daňového řízení a do vyřešení obou případů je pozastavena administrace následujících ŽoP těchto projektů (v obou případech s účinností od ). 2.1.F. Kvalitativní analýza Předkládání projektových žádostí bylo v roce 2009 možné v rámci čtvrté, páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté výzvy. Pátá, šestá, sedmá a desátá výzva byly v roce 2009 vyhlášeny a také ukončeny (jednalo se o kolové výzvy), kdežto výzva čtvrtá, osmá a devátá dosud ukončeny nebyly. Čtvrtá a osmá výzva jsou kontinuální (vyhlášeny byly na oblasti podpory 2.1, respektive 4.1 a 4.2) a potrvají shodně až do Devátá výzva, vyhlášená dne na oblast podpory 1.3A, bude ukončena k Z celkové částky alokace na operační program na programové období bylo ke dni vyhlášeno cca 89,3 %. Zbývá tak vyhlásit cca 10,7 % celkové alokace. Souhrn částek vyhlášených v roce 2009 činí EUR (ERDF+SR), tj. 36 % z celkové částky vyhlášené alokace ke dni Tento údaj jen potvrzuje výše zmíněný fakt, že rok 2009 byl skutečně velice bohatý na vyhlašované výzvy. K bylo zaregistrováno projektových žádostí. Finanční požadavky převýšily celkovou vyhlášenou alokaci cca 2,5krát (činily cca EUR, ERDF+SR). Jen v roce 2009 bylo přijato 833 žádostí v souhrnné částce EUR (ERDF+SR), to znamená, že finanční požadavky téměř třikrát převýšily alokaci vyhlášeno v rámci výzev v roce Co se týče jednotlivých výzev, tak v pátém kole výzev převýšily finanční požadavky žadatelů vyhlášenou alokaci více než třikrát. V šestém kole výzev pak byly finanční požadavky dokonce téměř pětinásobné ve srovnání s vyhlášenou alokací. V sedmém kole výzev však žadatelé v předložených žádostech žádali souhrnně o menší částku, než činila alokace na výzvu (a sice o EUR). A konečně v desátém kole výzev R NUTS II Jihozápad finanční požadavky převýšily vyhlášenou alokaci pouze o poměrně malou částku (o EUR). Ke dni bylo s příjemci podepsáno 342 Smluv v hodnotě EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). V roce 2009 jich byla většina, a sice 250 za EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem). To znamená, že doposud bylo nasmlouváno cca 35 % alokace na operační program na programové období V roce 2009 se vzhledem k rostoucímu počtu ukončených projektů naplno rozběhl proces proplácení finančních prostředků příjemcům, což kladlo zvýšené nároky zejména na zaměstnance OKČ/OKP ÚRR JZ, kteří přijali od příjemců první Etapové/Závěrečné MZ se ŽoP. Jejich počet do budoucna ještě značně poroste. Ke dni bylo příjemcům vyplaceno EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tj. 11,7 % celkové alokace na operační program na programové období a 94 % alokace na rok Během roku 2010 se však předpokládá výrazný nárůst sumy proplacené příjemcům, očekáváme tak bezproblémové naplnění pravidla n+3, dle predikcí plateb již v březnu roku 2010 (alokace na rok 2007 činí EUR, ERDF, respektive EUR, veřejné prostředky celkem). Za hlavní důvod prozatímního zpožďování plateb ve srovnání s jejich predikcemi lze označit časté žádání příjemců o změnu harmonogramu projektu, a sice o posun termínu ukončení fyzické realizace. Pouze v roce 2009 bylo příjemcům vyplaceno EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tj. 10,3 % z celkové alokace na operační program na programové období a 88,5 % všech doposud vyplacených finančních prostředků. Z tabulky č. 12 vidíme, že z hlediska počtu podepsaných smluv s příjemci i z pohledu souhrnné výše nasmlouvaných finančních prostředků byla v roce 2009 nejúspěšnější prioritní osou osa 2. Naopak z hlediska počtu ukončených projektů v roce 2009 byla nejúspěšnější prioritní osa 1, kdežto z pohledu výše proplacených finančních prostředků příjemcům byla nejúspěšnější prioritní osa 2. 31

32 Tabulka 12: Přehled reálného pokroku 16 Prioritní osa Podepsané smlouvy v roce Ukončené projekty v roce počet v EUR počet v EUR % podíl všech ukončených projektů na alokaci 1 Dostupnost center ,09 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí ,50 3 Rozvoj cestovního ruchu ,19 4 Technická pomoc ,00 Celkem ,63 Zdroj: MSC2007, výstupní sestavy 209 a 210 k Ohledně věcného pokroku lze prozatím hodnotit průběžné hodnoty reálného naplňování věcných indikátorů programu jako spíše nižší. Indikátory jsou průměrně naplňovány na 38,5 %. Avšak porovnáme-li toto procentuální plnění se stupněm pokroku implementace programu, zjistíme, že toto procento je ve své podstatě optimální, neboť implementace ještě nedospěla ani do poloviny programového období Z celkového souboru hodnocených věcných ukazatelů existují i takové, jenž jsou naplňovány nedostatečně, a to i přes poměrně vysoký podíl alokovaných finančních prostředků. Zde přijal adekvátní opatření a vyhlásil specifické výzvy zaměřené právě na naplňování takovýchto indikátorů. Jedná se zejména o indikátory Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras a Délka nově vybudovaných hippo stezek a stezek výhradně pro pěší. V současné době nejsme schopni vyhodnotit, zda bylo toto opatření účinné či nikoliv, jelikož prozatím nedošlo k podpisu smluv s příjemci v rámci pátého kola výzev, v němž bylo toto opatření aplikováno. Avšak již ze seznamu projektů schválených k realizaci vyplývá, že plnění prvně zmíněného indikátoru by se mohlo v případě podpisu smluv a v případě respektování všech platných předpisů ze strany příjemců značně navýšit (k realizaci bylo schváleno devět projektů, jenž zamýšlejí budovat cyklostezky a cyklotrasy). Avšak v případě druhého zmíněného indikátoru již není výhled tak optimistický, neboť byl schválen k realizaci pouze jediný projekt realizující právě výstavbu hippo stezek či stezek pro pěší. proto předpokládá vyhlášení dalších takto specificky zaměřených výzev v budoucnu (viz aktuální plán výzev). Na druhou stranu nalezneme indikátory, jenž jsou naplňovány extrémně vysokým procentem. R NUTS II Jihozápad řeší závažný problém zejména s indikátorem Počet obcí zapojených do IDS, jenž je naplňován z 934,3 %. Důvodem takto vysokého procenta plnění je však skutečnost, že příjemci si jej chybně nadefinovali ve svých žádostech a toto chybné nadefinování se následně přeneslo i do smluv. bude nucen tento problém vyřešit. O možných návrzích řešení se již intenzivně jedná: je možné buďto navýšit celkovou cílovou hodnotu indikátoru, nebo naopak snížit cílové hodnoty indikátoru v jednotlivých dotčených projektech. ÚRR JZ navíc vyhlásil ke konci roku 2009 výběrové řízení na externího zpracovatele evaluační studie Zhodnocení nastavení indikátorové soustavy. Ke dni však nebyl dodavatel dosud vybrán. Již nyní však předpokládáme, že tato evaluační studie by mohla přinést zajímavá doporučení mimo jiné k řešení problému se zmíněným indikátorem, neboť jedním z požadavků na jejího zpracovatele je právě nabídnout seznam doporučení a návrhů, jakým způsobem se stavět k některým 16 Finanční prostředky v tabulce č. 12 obsahují souhrnné veřejné finanční prostředky (tedy veřejné prostředky celkem" dle terminologie v MSC2007) dle Doporučených postupů pro tvorbu Výroční zprávy o provádění operačního programu v období vydaným ke Data v tabulce jsou shrnuta pouze, jak určuje výše zmíněný dokument. Nesoulad mezi finančním objemem v podepsaných smlouvách a objemem prostředků proplacených příjemcům je tak pouze zdánlivý (tyto dva údaje nelze porovnávat, v případě podepsaných smluv a ukončených projektů se nejedná o tytéž projekty, propláceny byly projekty z předchozích let implementace programu). Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 17 Ve sloupci č. 3 tabulky č. 12 nalezneme projekty ve stavu Smlouva podepsána", tedy Prostředky kryté Rozhodnutím / Smlouvou / Dodatkem" (MSC2007, výstupní sestava 210) 18 Ve sloupci č. 5 tabulky č. 12 nalezneme projekty ve stavu Financování projektu ukončeno", tedy Proplacené prostředky příjemcům" (MSC2007, výstupní sestava 210). 32

33 problematickým věcným ukazatelům. Evaluační studie by měla být dokončena v první polovině roku S plněním věcných ukazatelů souvisí též plnění cílů programu. Globální cíl, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu, přímo souvisí se záměrem trvalého zvyšování konkurenceschopnosti ČR, jenž je globálním cílem Národního strategického referenčního rámce, jednoho z klíčových zastřešujících dokumentů R NUTS II Jihozápad. Regionální a místní správa přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti s ohledem na princip subsidiarity zejména zlepšováním dopravní dostupnosti ve vazbě na globální dopravní infrastrukturu, zlepšováním infrastrukturní vybavenosti center, zvyšováním konkurenceschopnosti pracovní síly a celkovým zvyšováním atraktivity území. Tento strategický cíl naplňují všechny priority. Též jednotlivé oblasti podpory úzce navazují na priority tohoto rámce, kterými jsou např. udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví (oblast podpory 3.1, oblast podpory 3.2), vzdělávání (oblast podpory 2.4), posilování sociální soudržnosti (oblast podpory 2.5), apod. V neposlední řadě R NUTS II Jihozápad přispívá k vyváženému rozvoji regionů a snižování disparit, což je jedním z rámcových témat tohoto dokumentu, prostřednictvím rozvoje dopravní infrastruktury a revitalizace částí měst a obcí. Pro zvyšování atraktivity regionu a zlepšování kvality života jeho obyvatel je nutné rozvíjet také estetickou hodnotu sídel a krajiny, zvyšovat její ekologickou stabilitu a biodiverzitu. Uplatnění principu územní soudržnosti v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad, jenž má převážně venkovský charakter, vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost diferencovanému přístupu s ohledem na charakter dotčeného území. Na základě strategie pro dosažení globálního cíle a s ohledem na princip komplementarity s ostatními operačními programy a Programem rozvoje venkova byly definovány následující specifické cíle a jim odpovídající prioritní osy : a) zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu prioritní osa 1 Dostupnost center, b) aktivizovat rozvojový potenciál nadregionálních a regionálních center a stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídleních funkcí měst a obcí prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí, c) zlepšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam udržitelného cestovního ruchu prioritní osa 3 Rozvoj cestovního ruchu, d) zajistit efektivní čerpání prostředků a podpořit absorpční schopnost regionu prioritní osa 4 Technická pomoc. Pro zachování jasného směru a pro udržení strategického charakteru strukturálních investic je tedy koncentrován do čtyř prioritních os. Tento postup by měl vést k integraci projektů a lépe tak naplňovat globální cíl rozvoje regionu se zajištěním maximálního efektu čerpaných prostředků. Intervence specifických cílů jsou prováděny v souladu s národními a komunitárními zákony (včetně veřejných zakázek a pravidel soutěže) a takovým způsobem, aby bylo zajištěno správné a efektivní využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby u relevantních oblastí bylo zabráněno dosahování nepřiměřeného zisku. Uplatnění principu rovných příležitostí a udržitelného rozvoje v nastavení priorit a oblastí podpory odpovídají následující konkrétní témata: Zlepšení dostupnosti dopravou (modernizací silniční sítě je zajištěn princip rovných příležitostí a udržitelnosti i pro menší obce regionu soudržnosti Jihozápad, lepší dopravní dostupnost a zvyšující se atraktivita obcí podporuje přísun nových investic či rozvoj cestovního ruchu) Vyvážený rozvoj regionů (díky revitalizaci zanedbaných částí se snižují rozdíly v rámci regionu soudržnosti Jihozápad, čímž dochází k rovnoměrnějšímu rozvoji celého regionu soudržnosti a tím je podpořen princip udržitelnosti nově revitalizovaných částí regionu) 33

34 Zajištění specifických potřeb osob tělesně handicapovaných, starších či rodičů s dětmi ve veřejné dopravě (zajištění principu rovných příležitostí rovněž pro handicapované osoby či starší občany, co se týče možností využití veřejné dopravy) Posílení soudržnosti městských komunit, restrukturalizace měst (tímto dochází k revitalizaci a tím i ke zvýšení atraktivity daných sídel, ke zlepšení úrovně poskytovaných služeb, což přispívá k zajištění udržitelného rozvoje těchto oblastí) Zlepšení dostupnosti služeb a pracovních příležitostí ve venkovském prostoru (princip rovných příležitostí, kdy jsou venkovským oblastem zajištěny stejné služby a možnosti, jako oblastem městským, díky zlepšení dopravní dostupnosti a kvality služeb ve venkovských oblastech; toto samozřejmě přispívá i k zajištění udržitelného rozvoje venkovských oblastí) Zlepšení kvality a dostupnosti vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb s důrazem na znevýhodněné osoby (princip rovných příležitostí, kdy znevýhodněným osobám, jako jsou osoby handicapované či starší občané, je zajištěn rovný přístup k veřejným službám; zlepšení kvality poskytovaných služeb vede i k zajištění principu udržitelného rozvoje do budoucna) K naplňování Lisabonského procesu přispívá také nepřímo podporou moderních informačních technologií, které jsou pro zvyšování inovačního potenciálu a celkové konkurenceschopnosti regionu zásadní. To odpovídá požadavkům Národního strategického referenčního rámce (dále jen NSRR") na zapojení do Lisabonského procesu. Od samotného počátku implementace je kladen důraz na aplikaci principu partnerství v praxi v souladu s článkem 11 Nařízení č. 1083/2006 ES. Již samotný proces tvorby programových dokumentů ( na období ) byl řízen Koordinační skupinou pro přípravu, ustavenou na základě usnesení RRRSJ č. 20/2005 z května roku 2005, složenou z politických představitelů Jihočeského a Plzeňského kraje a pověřených pracovníků obou krajských úřadů. Společně s výše uvedenou Koordinační skupinou se na přípravě podílelo pět tematicky zaměřených pracovních skupin složených ze zástupců krajských i obecních samospráv. Ty na základě analytické části tohoto dokumentu přispívaly k formování jednotlivých oblastí podpory. Pracovní skupiny působily v následujících oblastech podpory: regionální infrastruktura a dostupnost, ekonomický rozvoj, rozvoj cestovního ruchu, rozvoj lidských zdrojů a financování. Princip partnerství je naplňován i při evaluaci průběhu implementace, a to prostřednictvím požadavků MV, zvoleného na základě principu partnerství, který vyváženým způsobem zohledňuje princip rovných příležitostí a zastoupení orgánů veřejné moci, hospodářských a sociálních partnerů a dalších subjektů reprezentujících společenství občanů na regionální úrovni. V neposlední řadě dochází k aplikaci principu partnerství při samotné realizaci projektů, finančně podpořených z R NUTS II JIhozápad. Prokáže-li příjemce a realizátor projektu existenci partnera, jeho projekt je bodově zvýhodněn v procesu hodnocení. V prioritní ose 1 ve většině případů nedochází ke vzniku partnerství. V prioritní ose 2 jsou partnerství naopak poměrně častá. Organizace založená nebo zřízená obcí či krajem jakožto typ žadatele (např. školská zařízení, zařízení sociální či zdravotní péče, apod.) navazuje partnerství s příslušnou obcí či krajem, přičemž toto partnerství má především podobu spolufinancování. V prioritní ose 3 se mohou stát partnerem realizátora projektu subjekty zabývající se obdobnou činností (např. partnerem muzea je jiné muzeum), kdy si tyto subjekty navzájem poskytnou know-how či zkušenosti. V jiném případě se partnerem projektu stává příslušný kraj či obec. V tomto typu partnerství nejde o spolufinancování, nýbrž o spolupráci v oblasti šíření informovanosti, kdy se obec či kraj zaváží k propagaci daného projektu např. v informačních center, letácích apod. Earmarking (přínos k naplňování lisabonské strategie) identifikoval v rámci earmarkingu intervence v celkové výši EUR, což představuje 4,49 % z celkové alokace (ERDF) na ve výši EUR. V roce 2009 již došlo ve srovnání s předchozím rokem 2010 k vyčerpání určitého procenta indikativní alokace, jenž se týkalo témat Inteligentní dopravní systémy" a Letiště". Co se 34

35 týče tématu Inteligentní dopravní systémy", vidíme, že indikativní částka alokace byla nastavena nedostatečně, jelikož se již reálně vyčerpala vyšší částka, než jakou tvořila právě indikativní výše alokace na toto téma. Tabulka 13: Kódy oblastí intervencí v rámci earmarkingu Prioritní téma Indikativní alokace v EUR Doprava Vyčerpáno v % vzhledem k alokaci Železnice Inteligentní dopravní systémy Letiště Ochrana životního prostředí a předcházení rizikům Podpora čisté městské dopravy Celkem Zdroj: MSC2007+, výstupní sestava 232 k Region NUTS II Jihozápad je způsobilý pro financování v rámci Cíle Konvergence Regulační závazek, v souladu s článkem 9 Obecného nařízení 1083/2006. Dále je způsobilý zajistit, že 60 % výdajů pro Cíl Konvergence je určeno prioritám EU, zajišťujícím podporu konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst, včetně splnění cílů Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa, jenž není závazný pro Českou republiku, neboť přistoupila k EU až po 1. květnu Česká republika se nicméně k earmarkingu zavázala oficiálním dopisem doručeným EK 4. července Ve sloupci č. 3 tabulky č. 13 vidíme, že prioritní témata železnice" a podpora čisté městské dopravy" jsou prozatím naplňována z 0 %. Důvodem je teprve nedávno vyhlášená výzva na tato témata, která dosud nebyla ukončena (v případě železnic) nebo nedošlo k podpisu smluv s příjemci (v případě čisté městské dopravy). Plnění témat se tedy předpokládá v budoucnu Informace o souladu s právními předpisy Společenství V roce 2009 nebyly při provádění zjištěny na straně Řídicího orgánu žádné případy nesouladu s právními předpisy Evropského společenství. V případě zjištění nesouladu či nesrovnalostí při realizaci projektů ze strany příjemců byly případy náležitě řešeny, v nejzávažnějších případech nahlášeny dle předpisů EU a vyřešeny Pracovní skupinou pro nesrovnalosti ÚRR JZ. Následně byla přijata adekvátní opatření. Řídicí orgán vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace, který je v souladu s legislativou ČR i EU. Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, podpory rovných příležitostí. Pravidla hospodářské soutěže Prostředky na realizaci jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory a národní předpisy. Základní normou vymezující veřejnou podporu jsou články 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s těmito články jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou dále zakotveny ve Smlouvě o ES. 35

36 V ČR je ochrana hospodářské soutěže realizována na základě zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže, je dle zákona č. 272/1996 Sb., Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Řádné dodržování pravidel hospodářské soutěže je zakomponováno v nastavení jednotlivých operačních programů. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace je také zohledněn princip kontroly projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. Veřejné zakázky V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace pro všechny příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES a současně podle doplňujících pravidel. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany Řídícího orgánu. Základním minimem pro zadávání veřejných zakázek, jenž nepodléhají zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je dokument Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období Jeho cílem je stanovit pro všechny subjekty zapojené do procesu implementace kohezní politiky jednotný postup v oblasti zadávání zakázek nespadajících pod zákonnou úpravu. Tento dokument byl schválen Usnesením vlády ČR dne 12. ledna 2009 č. 48. Tyto závazné postupy budou sloužit také jako podklad při tvorbě metodického pokynu pro Územní finanční orgány při výkonu kontroly zadávání zakázek. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy ES musí být striktně dodržován, kontrolován a při jehož porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Proto bylo nutné danou problematiku sjednotit, k zadávání zakázek a postihu nerespektování stanovených principů přistupovat jednotně a transparentně bez ohledu na to, jedná-li se o zakázky ne/spadající pod zákonnou úpravu. Úřad Regionální rady se na problematiku veřejných zakázek dlouhodobě zaměřuje, zaměstnanci Úřadu Regionální rady se účastní školení zabývající se tématikou veřejných zakázek a na odděleních kontroly realizace je k dispozici odborník na problematiku veřejných zakázek. Dále probíhá spolupráce s externími specialisty na danou problematiku (např. soudními znalci, advokátními kancelářemi a také specialisty z předchozího programového období ). Ochrana životního prostředí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 42/2001 ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí je do právního řádu ČR promítnuta zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Podpora rovných příležitostí Princip podpory rovných příležitostí je uplatňován v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, čl. 6 Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Tato kapitola výroční zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU. Popis zakomponování těchto klíčových oblastí do nastavení je uveden v kvalitativní analýze výroční zprávy, tj. v kapitole 2.1.F Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění funguje již více než dva roky. Proces implementace programu prozatím probíhá bez větších problémů, došlo již k vyhlášení většiny plánovaných výzev a velké části alokace na celé programové období. Většina projektů schválených k realizaci a k financování (s nimiž byly podepsány smlouvy) je minimálně ve fázi realizace, navíc každým dnem narůstá počet realizačně i finančně dokončených projektů. V současné době se proto hlavní pozornost více méně přesouvá 36

37 z fáze administrativní do fáze kontrolní a naplno se rozběhl proces proplácení finančních prostředků úspěšných příjemců. A právě v souvislosti s realizací, ukončováním projektů a prováděnými kontrolami (jak administrativními, tak fyzickými) se začínají objevovat první problémy, nedostatky či nesrovnalosti, mnohdy dosti závažné, které vedly například k ponížení dotace nebo v extrémních případech dokonce k ukončení platnosti Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace (dále jen Smlouva"). Na oddělení monitoringu, evaluace a absorpční kapacity ÚRR JZ (dále jen OME ÚRR JZ") byly v průběhu druhé poloviny roku 2009 vytvořeny dvě evaluační studie, jejichž cílem bylo zhodnotit průběh realizace projektů finančně podpořených z, průběh uskutečněných kontrol a v neposlední řadě též průběh procesu proplácení finančních prostředků příjemcům. První z nich se jmenovala Vyhodnocení realizační fáze projektů a druhá Proplácení Žádostí o platbu. Obě studie přinesly významná zjištění. První jmenovaná identifikovala nejproblematičtější fáze projektového cyklu, na něž je třeba se do budoucna primárně zaměřit. Této studii se důkladněji věnujeme v kapitole č. 8 této Výroční zprávy. Druhá evaluační studie v podstatě navazovala na tu první a na zjištěné problémy a nedostatky spojené s realizací projektů spolufinancovaných z. Jejím cílem bylo totiž zjistit příčiny zpožďování procesu proplácení finančních prostředků příjemcům. Její autoři, tedy zaměstnanci OME ÚRR JZ, se následně pokusili navrhnout opatření, jenž by přispěla ke zlepšení situace do budoucna a k většímu dodržování stanovených termínů. Tím nejvýznamnějším doporučením bylo prodloužení lhůty stanovené pro administraci ŽoP a proplacení finančních prostředků příjemci (lhůta se skutečně prodloužila ze 35 na 55 pracovních dní). Ve skutečnosti se však s problémy nesetkávají pouze příjemci, ale také samotný ÚRR JZ. V souvislosti s rostoucím počtem dokončených projektů jsme ve druhé polovině roku 2009 zaregistrovali značně zvýšené nároky na zaměstnance OKČ/OKP ÚRR JZ. Doslova každým dnem přibývají na těchto odděleních předložené MZ se ŽoP, jejichž administraci mají na starosti právě zaměstnanci OKČ/OKP ÚRR JZ. Postupně se tak projevila nedostatečná personální kapacita na zmíněném oddělení, která se mimo jiné projevila v pozdním zadávání dat do IS Monit7+ právě zaměstnanci OKČ/OKP ÚRR JZ. Aby byl i nadále zajištěn efektivní proces kontroly projektů a proplácení finančních prostředků příjemcům, tento problém bylo třeba velice akutně řešit. Počet zaměstnanců OKČ ÚRR JZ byl nakonec navýšen i na základě výsledků, které přinesla evaluační studie Proplácení žádostí o platbu, jenž prokázala v mnohých případech skutečně extrémní překračování lhůt stanovených pro administraci MZ se ŽoP ze strany zaměstnanců OKĆ/OKP. Dalším dosti obtížným aspektem implementace a fungování ÚRR JZ se postupně stává publicita směrem k veřejnosti. Vysoký počet přijatých projektových žádostí a na druhé straně nejnižší alokace ze všech Regionálních rad v ČR s sebou nese vysoký počet neuspokojených žadatelů. Po ukončení pátého kola výzev jsme se setkali s výrazným nárůstem počtu námitek ze strany neúspěšných žadatelů. Veškeré námitky byly řádně vypořádány zaměstnanci, některé pozitivně, jiné byly zamítnuty. Z důvodu rostoucího počtu neuspokojených žadatelů je rovněž nezbytné zajistit vysoce kvalitní publicitu programu, která bude schopna vhodným a efektivním způsobem jednat právě s nimi. Velice důležitou roli zde mimo jiné sehrává osoba tiskového mluvčího ÚRR JZ. V průběhu administrace a kontroly projektů dochází k odhalování nesrovnalostí (jako závažné jsou hodnoceny především odhalené nesrovnalosti, jenž vznikly po podpisu Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace). Veškeré nesrovnalosti jsou nahlašovány do MSC2007, řádně prošetřeny a řešeny. Pro řešení nesrovnalostí byl na ÚRR JZ založen institut Pracovní skupiny pro nesrovnalosti složené ze zástupců jednotlivých odborů - vedoucí odboru řízení programu, vedoucí útvaru interního auditu, zástupce finančního odboru a právník. Ke dni bylo ÚRR JZ nahlášeno do MSC2007 celkem 44 nesrovnalostí, z nichž 37 případů již bylo finálně dořešeno. Nejčastěji se jedná o nesrovnalosti spojené s nedodržováním harmonogramu realizace projektu ze strany příjemce, s nedostatky při realizovaných výběrových řízeních či s chybami v rozpočtu projektu (ve způsobilých výdajích projektu jsou nesprávně zahrnuty i nezpůsobilé položky). 37

38 Dosud byly rovněž nahlášeny dva případy nesrovnalostí na ÚRR JZ. První z nich se týkal nejasností ohledně vyplňování formulářů u projektu CZ.1.14/4.1.00/ Efektivní implementace R NUTS II Jihozápad S Platebním a certifikačním orgánem (dále jen PCO") bylo dohodnuto, že se jedná o pochybení administrativního charakteru a podezření na nesrovnalost bylo zadáno do MSC2007 jako nepotvrzené. Druhý případ se týkal podezření na nesrovnalost, shledaného policejním orgánem ČR a které se vztahovalo k procesu hodnocení projektů předložených v rámci 5. výzvy R NUTS II Jihozápad. Policejní orgán uvedl podezření na pochybení v několika v bodech, přičemž ÚRR JZ následně tato podezření a námitky řádně vypořádal. Případ byl dále postoupen PCO a v současné době je zde v šetření. V souladu s Metodikou finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období se v takovémto případě neposuzuje opodstatněnost podezření na nesrovnalost, jelikož se vždy jedná o opodstatněné podezření, pokud již v dané věci byly zahájeny úkony trestního řízení podle 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Pro efektivní řešení problémů byl na ÚRR JZ zřízen institut Výbor pro řízení rizik, jehož činností se Úřad snaží předcházet možným rizikům na jednotlivých úrovních. Výbor pro řízení rizik vytváří celkový rámec řízení rizik, kontroluje a schvaluje celkovou strategii a politiku řízení rizik. Na základě předložených zpráv o vývoji rizik jednotlivých garantů (vlastníků rizik) pak periodicky posuzuje vývoj schválených a pro ÚRR JZ klíčových rizik. Členy Výboru pro řízení rizik jsou vedoucí zaměstnanci úřadu a výbor se schází k pravidelnému jednání vždy každé čtvrtletí, operativně se však schází častěji Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Dne schválil VRR ukončení 1. kontinuální výzvy na oblasti podpory 4.1 a 4.2 a následné vyhlášení 8. kontinuální výzvy na stejné oblasti podpory (tedy 4.1 a 4.2) dne (ukončena bude ). Důvodem pro toto opatření byla nutnost přesunu části alokace z oblasti podpory 4.2 do oblasti 4.1. Tato potřeba byla vyvolána řadou faktorů, mezi něž patří zejména výrazné posilování české koruny vůči euru a vývoj inflace. V důsledku schváleného přesunu mezi oběma oblastmi podpor byly aktualizovány alokace finančních prostředků vymezených pro tyto oblasti podpory v rámcovém Plánu čerpání technické pomoci , v Prováděcím dokumentu a dalších navazujících materiálech. Do nově vyhlášené výzvy jsou alokovány veškeré zbývající prostředky pro období 2010 až 2013, které vyplývají z přesunu mezi oběmi oblastmi podpory, a to EUR pro oblast podpory 4.1 a EUR pro oblast podpory 4.2. Kurz pro přepočet alokace pro kontinuální výzvy byl stanoven jako pružný, zveřejněný ECB vždy pro měsíc, ve kterém je projektová žádost předložena Řídícímu orgánu. S postupně přibývajícími výzvami a realizovanými projekty bylo zohledněno zaměření projektů na oblasti, kde se dosud nedařilo plnit požadované indikátory. Páté kolo výzev, vyhlášené a ukončené , bylo vyhlášeno na většinu oblastí podpory, přičemž na oblast podpory 3.1 byly vyhlášeny tři oddělené výzvy. První z nich, 3.1A, byla vyhlášena na obecné projekty cestovního ruchu. 3.1B však byla vyhlášena pouze na projekty, jejichž záměrem je výstavba cyklostezek či cyklotras (primárním cílem je podpora naplňování indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem). A nakonec 3.1C byla vyhlášena na projekty zaměřené na výstavbu stezek pro hippo a pěší (s cílem podpořit naplňování indikátoru Délka nově vybudovaných stezek výhradně pro hippo a pěší). Takto zaměřené projekty tedy nemusely soupeřit v ostré konkurenci se všemi ostatními projekty cestovního ruchu a pro jejich předkladatele tak bylo snazší uspět. V oblasti podpory 3.1B bylo k realizaci schváleno devět projektů (z 25 žádostí) a v oblasti podpory 3.1C jeden projekt (ze dvou žádostí). Prozatím však nedošlo ani v jednom případě k podpisu smluv s příjemci. Pro pátou výzvu platila prodloužená lhůta pro hodnocení projektů. Z předchozích třech kalendářních měsíců se prodloužila na čtyři, přičemž se poměrně prodloužila každá z fází hodnocení. V souvislosti s dokončením procesu notifikace oblasti podpory 1.3 byly v roce 2009 vyhlášeny hned dvě výzvy na tuto oblast. V rámci sedmého kola výzev byla dne vyhlášena výzva na oblast podpory 1.3B - tedy na aktivitu modernizace vozového parku veřejné 38

39 dopravy - autobusy, ekobusy, tramvaje a trolejbusy" s alokací ,20 EUR (ERDF+SR). Ukončena byla a předloženy byly čtyři projektové žádosti (projekty jsou ke dni stále v procesu hodnocení, proto dosud nebyly schváleny k realizaci VRR a nedošlo ani k podpisu smluv s příjemci). V rámci devátého kola výzev byla vyhlášena výzva na oblast podpory 1.3A - tedy na aktivitu modernizace vozového parku veřejné dopravy - železniční kolejová vozidla" s alokací ve výši ,52 EUR (ERDF+SR). Předkládání projektových žádostí bude ukončeno k Případná podstatná změna V roce 2009 došlo k významným změnám v PD PD, konkrétně k přesunu alokací mezi oblastmi podpory prioritní osy 2. Revize PD byla následně schválena MV na jeho pátém zasedání (materiál č. 37/2009). Změna znamenala přesun 60 % alokací roku 2013 z oblastí podpory 2.2 Rozvojové projekty spádových center, 2.3 Revitalizace částí měst a obcí, 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství a 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci do oblasti podpory 2.6 Rozvoj zdravotnické péče. Zároveň došlo k přesunu částky 50 milionů Kč z oblasti podpory 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci do oblasti podpory 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství. Důvodem těchto změn byly zejména zvýšené priority obou krajů regionu soudržnosti Jihozápad v oblasti zdravotnictví a částečně také v oblasti školství. Dalším důvodem pro provedené změny byl prokazatelně vysoký zájem ze strany žadatelů především o oblast podpory 2.4, jenž vyplynul z interních dat ÚRR JZ. Ve druhé a třetí výzvě byl do oblasti podpory 2.4 předložen třetí nejvyšší počet žádostí. Zároveň i z počtu konzultací, zejména těch telefonických, je patrný zájem o tuto oblast podpory Doplňkovost s jinými nástroji Doplňkovost s jinými operačními programy strukturálních fondů (dále jen SF") vychází přímo z programového dokumentu. Synergické vazby mezi projekty R NUTS II Jihozápad a ostatními operačními programy jsou sledovány a hodnoceny v rámci věcného hodnocení projektů dle výběrových kritérií, jejichž revize schvaluje MV. Pro zajištění plynulého toku informací, posílení synergického efektu, zabránění překryvům a k co nejúčinnějšímu využití prostředků ze SF a Fondu soudržnosti (dále jen FS") je nezbytná úzká spolupráce mezi Řídicím orgánem (dále jen ŘO") a ostatními řídicími orgány. Klíčové a dosud nejvíce funkční jsou spolupráce s ŘO ostatních operačních programů (dále jen "), ŘO Integrovaného operačního programu (dále jen I ) a ZS Vzdělání a konkurenceschopnost (dále jen VK ). Důležitými partnery pro ŘO jsou také ŘO Doprava (dále jen D ), ŘO Životní prostředí (dále jen ŽP ), ŘO Podnikání a inovace (dále jen PI ). Spolupráce probíhá na úrovni ředitelů odborů řídicích orgánů (zprostředkujících subjektů) za koordinační role NOK. Nadstandardní spolupráce probíhá na úrovni všech regionálních operačních programů a Integrovaného operačního programu, s nimiž jsou vyměňovány základní informace o připravovaných a probíhajících výzvách, resp. projektech, které by měly přispět k podpoře synergií. Mezi Regionálními radami všech sedmi regionů soudržnosti a Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen MMR ) byla uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci I a Regionálních operačních programů. V souladu s touto dohodou budou zástupci ŘO I zastoupeni v MV a recipročně zástupci řídicího orgánu budou zastoupeni v MV I. Synergické projekty I a byly identifikovány především v oblastech podpory národních kulturních památek (z I) a následných synergických projektů z. V současné době ŘO uskutečnil sérii třístranných jednání k vyhlášení řízené výzvy k podpořeným projektům v rámci oblasti podpory 5.1 I. Na základě jednání byly identifikovány možné synergické projekty, které budou po vydání rozhodnutí na konkrétní projekty v oblasti podpory 5.1 I oficiálně vzájemně uznány oběma řídícími 39

40 orgány I a. K takovému uznání synergického projektu došlo zatím ve dvou případech (viz tabulka č. 14). V roce 2010 se předpokládá uznání synergického projektu R NUTS II Jihozápad u schváleného projektu v I Jindřichův Hradec Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií a dalšího projektu po případném schválení projektu Revitalizace areálu klášterů Český Krumlov. Tabulka 14: Návrh na oficiální uznání synergických projektů I a Projekt Projekt I Registrační číslo Název projektu Registrační číslo Název projektu CZ.1.14/2.3.00/ CZ.1.14/2.3.00/ Revitalizace socioekonomické sféry u NKP Klášter Plasy Bezbariérové propojení kláštera se středem města včetně revitalizace veřejného prostranství 19 CZ.1.06/5.1.00/ CZ.1.06/5.1.00/ Centrum stavitelského dědictví v Plasích Klášter Kladruby: Památkový objekt a živá kultura 20 Zdroj: ÚRRRSJ k V I prioritní ose 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví byly rovněž vytvořeny vazby s projekty R NUTS II Jihozápad, které nesou prvky komplementarity, nikoli synergie, avšak dokazují vysokou míru komplexity pomoci ze Strukturálních fondů. Jedná se o projekty CZ 1.06/3.2.00/ Modernizace a obnova přístrojového vybavení centra komplexní onkologické péče Nemocnice České Budějovice a CZ 1.06/3.2.00/ Modernizace a obnova přístrojového vybavení traumatologického centra Nemocnice České Budějovice, které mají komplementární vazbu na projekt realizovaný v : CZ.1.14/2.6.00/ Pavilon dětského oddělení (příjemcem podpory Nemocnice České Budějovice). S D, který je obecně zaměřený na rozvoj dopravní infrastruktury, mohou probíhat doplňkové vazby v oblasti podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu, 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy. Společným cílem obou programů je jednak zlepšení silniční sítě všech úrovní a jednak zvýšení atraktivity a dostupnosti veřejné dopravy. D se zaměřuje převážně na dopravní problematiku sítě TEN-T, což s ohledem na špatnou dostupnost regionu komplementárně posiluje úsilí zaměřené na rozvoj regionální a místní dopravní sítě a zlepšení dopravní obslužnosti. Ministerstvo dopravy má své zastoupení v MV a tím je zajištěn přístup ŘO D k stanovení kritérií pro výběr projektů v a ke zprávám o průběhu realizace. Poskytování informací je zajištěno prostřednictvím MSC2007. ŘO také využívá odborných konzultací s Ministerstvem dopravy (dále jen MD ) při stanovení technických podmínek pro výběr drážních vozidel. Žádné doplňkové projekty s tímto programem nebyly dosud identifikovány. ŽP je zacílen na podporu aktivit pro zlepšování životního prostředí a rovněž výstavbu vodohospodářské infrastruktury obcí a protipovodňovou ochranu. Tím je zajištěna komplementarita k, který vodohospodářskou infrastrukturu a ochranu životního prostředí neřeší. S ŽP korelují aktivity z prioritní osy 2, jejichž společným cílem je zejména vyvážený rozvoj regionů, městských oblastí a atraktivita prostředí pro tamní obyvatele. Regenerací brownfields pak odstraňování starých ekologických zátěží v centrech a opětovné využití zanedbaných objektů a ploch pro inovační aktivity. Tento program se rovněž zaměřuje na snižování energetické náročnosti veřejných budov. V této souvislosti byl identifikován doplňkový projekt CZ 1.02/3.1.00/ Rekonstrukce zdroje vytápění objektů ZŠ a MŠ Borek (příjemce podpory 19 Projekt prozatím nebyl schválen VRR. Předpokládá se jeho schválení v první polovině roku Projekt prozatím nebyl schválen VRR. Předpokládá se jeho schválení v první polovině roku

41 obec Borek), který má vazbu na projekt CZ.1.14/2.4.00/ Modernizace základní školy Borek (příjemce podpory obec Borek). K rozvoji podnikání a podpůrných podnikatelských služeb ve městech bude přispívat PI, který představuje pro region NUTS II Jihozápad příležitost rozvoje v oblastech nutného zvýšení intenzity inovačních procesů, posílení spolupráce vědeckovýzkumných a vzdělávacích kapacit s podnikatelskou sférou a v oblasti celkového zkvalitnění struktury ekonomické základny regionu. Řídicí orgány se vzájemně informují o připravovaných výzvách v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží ( ŽP) a regenerace brownfields (, PI). Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) poskytuje ŘO a ŘO PI podle potřeby informace z databáze starých ekologických zátěží, jejichž mapování v současné době MŽP provádí. Dále bylo v květnu 2009 uspořádáno jednání MŽP a ŘO R k předání zkušeností z realizací programů SF především z minulého programovacího období. a kofinancované z Evropského sociálního fondu (dále jen ESF ) se vzájemně doplňují a podmiňují a v průběhu realizace konkrétních projektů vytvářejí synergické efekty, které znásobují výsledky a dopady těchto programů. Operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen LZZ ) a VK znamenají příležitost k rozvoji a zkvalitnění potenciálu lidských zdrojů, což je jednou ze základních priorit rozvoje regionu. Regionální operační program pomáhá podporou investičních aktivit zlepšit podmínky základního, středního a vyššího odborného školství s cílem zkvalitnění výuky a zlepšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Na úrovni Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, Jihočeského kraje a Plzeňského kraje byla podepsána Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad a globálních grantů v rámci prioritních os 1 a 3 VK Jihočeského kraje a Plzeňského kraje. Tato spolupráce již funguje. Předmětem dohod je spolupráce a koordinace mezi RRRSJ a kraji zejména prostřednictvím vzájemného informování o vyhlašování nových výzev, předávání seznamů vybraných projektů, předávání informací o vybraných projektech do materiálů pro jednání MV, bonifikace synergických efektů jednotlivých projektů. Během měsíce června 2008 byly rámcově nastaveny čtyři oblasti synergie mezi ŘO R NUTS II Jihozápad a VK, které vyplynuly ze společných setkání zástupců ŘO se zástupci krajského úřadu (dále jen KÚ ) Plzeňského a Jihočeského kraje v rámci příslušných odborů krajských úřadů a se zástupci samotného ŘO VK (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, sekce Řízení operačních programů, dále jen MŠMT ). Za klíčový bod koordinace bylo zvoleno vzájemné informování o projektech obou programů. ŘO průběžně odesílá ŘO VK seznam projektů schválených k realizaci v rámci vyhlášených výzev pro oblast podpory 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství, které by mohly naplnit podstatu synergického efektu s projekty VK. Téma synergií a VK bylo předmětem prezentace zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na Výroční konferenci. Dosud byly jako projekty s možným synergickým efektem detekovány projekty uvedené v tabulce č. 15. Tabulka 15: Přehled projektů s možným synergickým efektem Projekt Projekt Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo Název projektu Registrační číslo Název projektu CZ.1.14/2.4.00/ Zkvalitnění výukových prostor a zajištění bezbariérovosti SPŠ strojní a stavební CZ.1.07/1.1.10/ Náskok díky kvalitě - rozvoj technických oborů na jihočeských průmyslových školách CZ.1.14/2.4.00/ Rozvoj vzdělávacích kapacit Gymnázia Mikulášské náměstí 23, Plzeň CZ.1.07/1.1.12/ Blended learning ve vyučovacím procesu na gymnáziu 41

42 CZ.1.14/2.4.00/ Regionální vzdělávací centrum v oblasti autoopravárenství a technických oborů CZ.1.07/1.1.10/ Využívání ICT ve vzdělávání CZ.1.14/2.4.00/ Bolzanova barevná škola CZ.1.07/1.1.10/ Bolzanova kreativní škola CZ.1.14/2.4.00/ Modernizace vybavení školy vedoucí k vyšší efektivitě a modernizaci výuky CZ.1.07/1.1.10/ S jazyky bez hranic Synergické projekty R JZ s náhradními projekty VK CZ.1.14/2.4.00/ Rozvoj SOŠ veterinární za účelem zkvalitnění vzdělávání CZ.1.07/1.1.10/ Vzděláváním ke konkurenceschopnosti absolventů CZ.1.14/2.4.00/ Modernizace a zkvalitnění odborných předmětů - mechanizace a služby CZ.1.07/1.1.10/ Vzděláváním ke konkurenceschopnosti absolventů Zdroj: ÚRRRSJ k Specifikace rozhraní mezi Regionálními operačními programy a Programem rozvoje venkova (dále jen PRV") vychází z NSRR. Na základě podnětu bude NSRR a následně upraven v oblasti podpory kulturního dědictví dle výsledků jednání s ŘO PRV a NOK následovně: V oblasti zachování kulturního dědictví se Program rozvoje venkova (dále jen PRV ) zaměřuje na investice v obcích do 500 obyvatel. bude podporovat projekty v obcích nad 500 obyvatel, popř. v obcích do 500 obyvatel, jejichž požadovaná dotace je vyšší než maximální přípustná výše dotace poskytována v PRV. Koordinace s programy přeshraniční spolupráce Společným tématem a programů přeshraniční spolupráce ( Rakousko Česká republika , Česká republika Svobodný stát Bavorsko ) je zaměření na posilování dopravní dostupnosti, na cestovní ruch, kulturu a hospodářské aktivity v oblasti volného času v příhraničních oblastech. U aktivit projektů v programech přeshraniční spolupráce je nutný přeshraniční dopad na obě strany hranice. U projektů programů přeshraniční spolupráce jsou vždy realizovány za spolupráce minimálně dvou partnerů z obou stran hranice, kteří musí splnit minimálně dvě ze čtyř kritérií přeshraniční spolupráce. Tato problematika je primárně řešena na úrovni jednotlivých krajských úřadů, jejichž zástupci jsou členy jak VRR, tak MV R NUTS II Jihozápad a mají tak přístup k relevantním informacím o průběhu implementace R NUTS II Jihozápad. Koordinace s Technická pomoc v prioritní ose 4 Technická pomoc (dále jen TP ) podporuje implementaci programu a zvyšování absorpční kapacity v intervenčních oblastech, které jsou v působnosti R NUTS II Jihozápad. TP řeší intervence na centrální úrovni (monitorovací systémy apod.). Využívání finančních nástrojů EU V rámci nejsou využívány žádné další finanční nástroje EU. Koordinace a synergické vazby v IPRM V se realizují čtyři Integrované plány rozvoje měst (dále též IPRM ), se kterými byly podepsány Smlouvy o realizaci IPRM poté, co uspěly v hodnocení předložených IPRM dle výběrových kritérií, která schválil MV. V rámci realizovaných IPRM se značně naplňují koordinační a synergické vazby mezi R a ostatními tématickými operačními programy (dále též T ). Naplňování vazeb aktivně probíhá na úrovni řídících orgánů R NUTS II Jihozápad a ostatních T např. při schvalování dokumentu a jeho případných změn, při jednání 42

43 Pracovní skupiny Koordinace urbánní politiky při Ministerstvu pro místní rozvoj atp. Synergické vazby jsou v neposlední řadě naplňovány realizací IPRM obecně. V realizovaných IPRM jsou začleněny partnerské organizace, které předkládají a realizují synergické projekty v T. O těchto skutečnostech je ÚRR JZ pravidelně informován prostřednictvím účasti konzultanta IPRM na Řídících výborech jednotlivých IPRM či v předkládaných monitorovacích zprávách. Tabulka 16: Přehled tématických oblastí a konkrétních dvojic oblastí podpory mezi operačními programy Tématická oblast: Název synergických oblastí podpory R JZ: Návaznost na oblast podpory I: Rozvoj cestovního ruchu 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 4.1a Národní podpora rozvoje cestovního ruchu 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Je uzavřena dohoda o spolupráci ANO mezi ŘO (PP) a ŘO (NP): Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO(PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tématických mikrotýmech svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v PPŽ/PPP, aj.): Mezi řídícími orgány probíhá pravidelná komunikace v oblasti vyhlašování výzev, schválených projektech, vzájemné posuzování a uznání synergických vazeb apod. Tento postup byl nastaven na základě uzavření Dohody o vzájemné spolupráci a koordinaci při implementaci Integrovaného operačního programu a regionálních operačních programů. V Plánu výzev na rok 2010 je zahrnuta řízená výzva pro předkládání návazných projektů na počáteční projekty předložené v I v oblasti zachování kulturního dědictví. Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tématického mikrotýmu: Žádné Další poznámky: Žádné Vypracoval: Mgr. Jan Vlášek Tématická oblast: Název synergických oblastí podpory R JZ: Návaznost na oblast podpory VK: Vzdělávání 2.1 Integrované projekty rozvojových center 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je uzavřena dohoda o spolupráci ANO mezi ŘO (PP) a ŘO (NP): Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO(PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tématických mikrotýmech svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v PPŽ/PPP, aj.): Na zasedání odborné pracovní skupiny AK ČR pro evropské fondy ve dnech byl předložen požadavek, aby zástupci R informovali ŘO VK o vyhlášených výzvách v oblasti školství. Na jeho základě probíhá mezi řídícími orgány a zprostředkujícími subjekty (krajské úřady) pravidelná komunikace v oblasti vyhlašování výzev, schválených projektech, vzájemné posuzování a uznání synergických vazeb apod. 43

44 Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tématického mikrotýmu: Žádné Další poznámky: Žádné Vypracoval: Mgr. Jan Vlášek Tématická oblast: Sociální integrace Název synergických oblastí 2.1 Integrované projekty rozvojových center podpory R JZ: 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Návaznost na oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb LZZ: 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Je uzavřena dohoda o spolupráci NE mezi ŘO (PP) a ŘO (NP): Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO(PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/v programové dokumentaci/dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/tématických mikrotýmech svolaných pod KV/monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v PPŽ/PPP, aj.): Mezi řídícími orgány bude v dohledné době nastaven princip informování o realizaci synergických vazeb tak, jako u výše uvedených operačních programů. Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: Žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tématického mikrotýmu: Žádné Další poznámky: Žádné Vypracoval: Mgr. Jan Vlášek Zdroj: ÚRRRSJ, vzor tabulky viz Metodické doporučení k zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období Opatření k monitorování a průběžné evaluace Celkovou odpovědnost za monitorování programu má v souladu s obecným nařízením ŘO R NUTS II Jihozápad. Regionální rada v souladu s článkem 63 a 64 nařízení 1083/2006 zřídila MV R NUTS II Jihozápad. Úkolem MV je zajistit kontrolu souladu realizace R NUTS II Jihozápad s příslušnými nařízeními ES a legislativou ČR, cílů a efektivního využívání veřejných finančních prostředků určených pro realizaci R NUTS II Jihozápad. Monitorovací systém se vyvíjí na základě specifických a společných požadavků řídicích orgánů, předkládaných na jednáních Pracovní skupiny pro jednotný monitorovací systém (dále jen PS JMS ). Všechny požadavky jsou následně předepsanou procedurou posuzovány a po svém schválení zapracovány do monitorovacího systému. ŘO je rovněž zastoupen v PS JMS a své požadavky předkládá v rámci souhrnných požadavků ze všechny Regionální operační programy. Jedná se o kontinuální proces, u kterého není prakticky možné dosáhnout 100% splnění požadavků v daném okamžiku. V současné době je zajištěna většina funkčností systému. ŘO řeší tyto problémy operativně pomocí komunikace se správcem monitorovacího systému. 44

45 Materiály předkládané a následně schválené MV jsou hlavním opatřením k zajištění kvality a efektivity provádění, tedy kroky směřující mj. k zajištění shromažďování dat a jejich vyhodnocování. Statut a Jednací řád slouží k vlastnímu vymezení působnosti MV R NUTS II Jihozápad. Výběrová kritéria slouží zejména k efektivnímu hodnocení a následné selekci projektových žádostí o podporu. Rámcový evaluační plán pro celé období i jeho roční konkretizace jsou pak účinným nástrojem k hodnocení uskutečněných intervencí. V Evaluačním plánu na rok 2009 byly všechny evaluační aktivity směřovány do druhé poloviny roku Jednou z důležitých evaluací bylo vypracování pokračování studie Územní aspekty implementace R. Cílem této části evaluační studie, která se věnuje výsledkům z páté výzvy, bylo poukázat na oblasti regionu NUTS II Jihozápad, jenž předkládají nejvíce, respektive nejméně projektových žádostí do. Územní rozložení přijatých žádostí bylo též hodnoceno z pohledu požadované výše financí, z pohledu nejčastějších typů žadatelů, apod. Studie využívá výsledků získaných monitoringem implementace, resp. výsledků při administraci projektových žádostí. Dokument bude i nadále rozšiřován o další vyhlášená kola výzev. Další provedenou evaluací v roce 2009 byla Analýza absorpční kapacity. Tato evaluační studie je dle Evaluačního plánu realizována vždy ke konci každého následujícího roku implementace R NUTS II Jihozápad. Absorpční kapacita v regionu soudržnosti Jihozápad je od počátku implementace R NUTS II Jihozápad, respektive od prvních proběhnuvších kol výzev, nejvyšší ze všech regionů soudržnosti v České republice. Svědčí o tom jednak nejvíce přijatých projektových žádostí ze všech regionálních operačních programů, a dále také obrovský přesah požadovaných finančních prostředků v přijatých žádostech nad vyhlášenou alokací. V současné době je s přihlédnutím k pokročilé fázi implementace při plánování aktivit AK kladen největší důraz na příjemce a na realizační fázi projektového cyklu. Jsou prezentovány úspěšné projekty finančně podpořené z (pravidelně na webových stránkách nárazově též např. na Výroční konferenci programu), zvyšuje se frekvence seminářů pro příjemce a specializovaných seminářů zaměřených na nejproblematičtější aspekty realizační fáze projektového cyklu (např. na veřejné zakázky, na realizaci projektů formou PPP). V roce 2010 zaměří aktivity absorpční kapacity na úspěšně dokončené projekty. Budou se v co možná nejvyšší míře informačně podporovat příjemci, poskytnou se jim semináře zaměřené zejména na vyplňování formulářů Monitorovacích zpráv a Žádostí o platbu, na proces proplácení projektů, apod. Vyhodnocení nejčastějších důvodů vyřazení žádosti o podporu je evaluační studie, která vychází ze schváleného rámcového Evaluačního plánu a zabývá se problémy a nedostatky, se kterými se žadatelé o podporu potýkali při sestavování a předkládání svých žádostí v pátém a šestém kole výzev. Pro sestavení této evaluační studie byla použita interní data, která poskytly Územní odbory implementace České Budějovice a Plzeň. Tyto údaje byly shromažďovány v průběhu výzvy a průběžně aktualizovány. Některé údaje nebylo možné exaktně vyjádřit, proto bylo přistoupeno k jejich textovému popisu. Evaluace ukázala, že nedostatků a chyb při zpracování projektů ubývá a tím dochází k předkládání stále kvalitněji zpracovaných projektů. Důležitou roli zde sehrála také informační a publicitní činnost ÚRR. Z tohoto důvodu je doporučeno na informační činnosti neustále pracovat a zdokonalovat. Též do budoucna se počítá s organizováním seminářů pro žadatele, na nichž získají žadatelé všechny důležité informace nutné ke správnému vyplnění žádosti o poskytnutí podpory. Velmi cenným zdrojem informací jsou pro žadatele též konzultace projektových záměrů, jenž probíhají průběžně. Roční problémové vyhodnocení pro rok 2009 bylo provedeno interně prostřednictvím evaluačního pracoviště ÚRRRSJ na konci roku 2009 a je součástí Výroční zprávy o realizaci R JZ. S tvorbou této evaluační studie počítá Evaluační plán na konci každého následujícího roku implementace. Toto hodnocení obsahuje souhrnnou analýzu problémů zjištěných při implementaci ve věcné i finanční oblasti, či problémů, řešených v rámci uskutečněných evaluací, vyhodnocení evaluačních aktivit, realizovaných v daném roce a závěry pro další postup v oblasti evaluace. Analýza ročního problémového vyhodnocení poukázala na problémy, které se vyskytly v průběhu procesu implementace R NUTS II Jihozápad během roku 2009, ve kterém vyvinul řídicí orgán významnou aktivitu. Přes problémy zmíněné v této studii je dosud proces implementace úspěšný a právě díky tomuto vyhodnocení se proces do budoucna může neustále zlepšovat. 45

46 Při implementaci se v průběhu roku 2009 ukázaly další potřeby a problematické oblasti, které by si vyžádaly ad hoc evaluační studie, a které by evaluační aktivity mohly vyřešit. V průběhu července byly interní formou zpracovány evaluace Vyhodnocení realizační fáze projektů a Vyhodnocení úspěšnosti publicitních aktivit. Na podzim roku 2009 byla pak vytvořena opět interní formou evaluace Proplácení Žádostí o platbu. V souvislosti s pokročilým stádiem implementace programu neustále narůstá i počet projektů v realizaci, ukončených i proplacených projektů. Tento fakt s sebou přináší potřebu více se zaměřit na realizační (nikoliv administrativní) fázi projektů a především kontrolovat jejich průběh. Proto také byla zpracovaná evaluace Vyhodnocení realizační fáze projektů. Hlavním cílem evaluace je odhalení nedostatků či problematických okruhů spojených s realizací projektů. Výsledný dokument má sloužit zejména jako návod k předcházení problémů při realizaci a zajištění co možná nejefektivnějšího procesu realizace projektů. Dokument je ve stručné podobě přístupný také široké veřejnosti a především příjemcům jako preventivní opatření pro vyvarování se častých a opakujících se chyb. Vzhledem k faktu, že od počátku implementace je kladen silný důraz na kvalitní publicitu programu a zajištění efektivní komunikace vůči veřejnosti, bylo cílem této evaluační studie podat ucelený obraz o komunikační a publicitní strategii, zhodnotit jejich dosavadní realizaci, efektivitu a dopad jednotlivých publicitních aktivit na širokou veřejnost. Snahou evaluace je naznačit tendence a směr dalšího směřování daných aktivit v souvislosti postupem implementace programu. Klíčovým cílem poslední ad-hoc evaluace bylo ukázat, zda je ze strany zaměstnanců OKČ a OKP, kteří provádí proces administrace MZ se ŽoP, tento termín dodržován. Jelikož počet předložených MZ se ŽoP bude nadále značně narůstat, je třeba přijmout opatření, která by tento negativní stav změnila. V evaluační studii je proto navrženo několik doporučení, která by vedla k nápravě a zajistila dodržování termínů pro administraci stanovených platnou dokumentací Případná národní výkonnostní rezerva Tento oddíl není v současné době relevantní. 46

47 3. Provádění podle prioritních os 3.1. Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza A. Informace o věcném a finančním pokroku prioritní osy Tabulka 17: Indikátory prioritní osy 1 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Délka nových silnic II. a III. třídy Měrná jednotka Zdroj Hodnota Cílová hodnota 2015 Celkem Dosažená 0,00 0,00 62,00 N/A N/A Core 13 Počet projektů Výchozí 0,00 0,00 0,00 62,00 N/A Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 101,00 Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet Core 14 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A kilometrů Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20, Délka Dosažená 0,00 2,09 3,06 N/A N/A Počet Core 16 rekonstruovaných Výchozí 0,00 0,00 2,09 3,06 N/A kilometrů Výsledek silnic II. a III. třídy Plánovaná N/A N/A N/A N/A 200, Délka nových Dosažená 0,00 1,11 5,48 N/A N/A Core 14 místních Počet Výchozí 0,00 0,00 1,11 5,48 N/A (městských) kilometrů Výsledek komunikací celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10, Délka Dosažená 0,00 14,64 30,95 N/A N/A Core 16 rekonstruovaných Počet Výchozí 0,00 0,00 14,64 30,95 N/A místních kilometrů Výsledek (městských) Plánovaná N/A N/A N/A N/A 90,00 komunikací celkem Dosažená 0,00 9,00 56,00 N/A N/A Počet odstraněných Počet Výchozí 0,00 0,00 9,00 56,00 N/A bodových závad Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 62, Míra nehodovosti v regionu - počet nehod Počet nehod/10 tis. aut PČR Dosažená 238,1 198,68 N/A N/A N/A Výchozí 68,8 238,1 198,68 N/A N/A Dopad Plánovaná N/A N/A N/A N/A 65, Dosažená 47,00 668,00 654,00 N/A N/A Počet obcí Počet Výchozí 47,00 47,00 668,00 654,00 N/A zapojených do IDS obcí Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 70, Počet nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A pořízených Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A ekologických Počet Výsledek vozidel ve veřejné Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10,00 dopravě Počet nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A pořízených vozidel Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A kolejové a trakční Počet Výsledek dopravy ve veřejné Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10,00 dopravě 47

48 Počet nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A pořízených Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A nízkopodlažních Počet Výsledek vozidel ve veřejné Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10,00 dopravě Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet upravených Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A regionálních letišť Výstup Plánovaná N/A N/A N/A N/A 1,00 Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 241 B k Jak je patrné z tabulky č. 17, hodnoty průběžného naplňování jsou u většiny věcných ukazatelů prioritní osy 1 znepokojivě nízké. Zde podáváme vysvětlení. Indikátory Délka nových silnic II. a III. třídy, Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě a Počet upravených regionálních letišť nejsou prozatím naplňovány vůbec a indikátor Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy je naplňován pouze z 1,53 %. Předpokládá se ovšem zvýšení jejich plnění na základě projektů, které jsou již schválené k realizaci, ale doposud z důvodu nepodepsání Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace nezapočaly realizační fázi, nebo projektů, jenž se nachází ve fázi realizace, ale příjemci dosud nepředložili Monitorovací zprávu. V případě indikátorů Počet nově pořízených vozidel kolejové a trakční dopravy ve veřejné dopravě a Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě, které jsou prozatím rovněž naplňovány z 0 %, dojde v případě úspěchu projektů k navýšení plnění dosažených hodnot po ukončení procesu hodnocení projektových žádostí předložených do sedmého kola výzev a po ukončení devátého kola výzev ( ). Naopak k nebývale vysokému procentu naplnění indikátoru Počet obcí zapojených do IDS (934,3 %). Problematika tohoto indikátoru i možné návrhy řešení extrémně vysokého procenta jeho plnění jsou detailně zanalyzovány v kapitole 2.1.A této Výroční zprávy B. Kvalitativní analýza Cílem prioritní osy 1 je zlepšit dopravní dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu. Tato prioritní osa přispívá k naplňování horizontálních témat EU. Modernizací silniční sítě je zajištěn princip rovných příležitostí a udržitelnosti i pro menší obce regionu soudržnosti Jihozápad, jimž je zajištěna lepší dopravní dostupnost a tím se zvyšuje jejich atraktivita pro přísun nových investic či pro rozvoj cestovního ruchu. Zajištění specifických potřeb osob tělesně handicapovaných, starších či rodičů s dětmi ve veřejné dopravě vede k zajištění principu rovných příležitostí. Princip rovných příležitostí je naplňován také zlepšením dostupnosti služeb a pracovních příležitostí ve venkovském prostoru. Z hlediska indikativní výše alokace je prioritní osa 1 tou nejvýznamnější, jelikož celkem je zde na pět oblastí podpory k dispozici EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), což je ze všech prioritních os částka nejvyšší (44 % indikativní alokace na celý program, na programové období ). Na prioritní osu 1, respektive na její oblasti podpory, bylo doposud vyhlášeno patnáct výzev v rámci osmi kol výzev. Alokace na tato kola výzev činí v součtu EUR (ERDF+SR), což je 75 % veškeré indikativní alokace, jenž je k dispozici na tuto prioritní osu na celé programové období Jak vidno, stále zde tedy zbývají finanční prostředky, jenž mohou být vyčerpány. Jak vyplývá z tabulky č. 18, prozatím bylo nasmlouváno 22 % této indikativní alokace, zatímco reálně proplaceno příjemcům pouze 8 %. Certifikované výdaje tvoří pouhá 3 % celkové indikativní alokace na prioritní osu 1 na programové období

49 Tabulka 18: Přehled stavu čerpání 21 Oblast podpory Celkem Indikativní alokace ERDF Veřejné prostředky celkem Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou ERDF Veřejné prostředky celkem Proplacené prostředky příjemcům ERDF Veřejné prostředky celkem Certifikované výdaje předložené EK ERDF Veřejné prostředky celkem a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k Jak vyplývá z tabulky č. 18, nejvýznamnější oblastí podpory v rámci prioritní osy 1 je oblast 1.1, v níž je k dispozici celková alokace ve výši EUR (veřejné prostředky celkem). To je 70 % indikativní alokace na celou prioritní osu 1. Ke dni bylo na oblast podpory 1.1 vyhlášeno pět výzev s celkovou alokací EUR (ERDF+SR), což je 80 % veškeré alokace, jenž je k dispozici na tuto oblast podpory (ještě zde tudíž zbývají finanční prostředky). Z této oblasti podpory také doposud získali příjemci zdaleka nejvyšší podíl finančních prostředků, a to jak z pohledu prostředků nasmlouvaných, tak z pohledu prostředků reálně proplacených příjemcům. Význam této oblasti podpory pro rozvoj regionu je nesporný, jelikož se zaměřuje na modernizaci regionální silniční sítě, tedy silnic II. a III. třídy, což jsou hlavní dopravní tepny každého regionu a umožňují jeho napojení na celonárodní a následně celoevropskou silniční sít. Z našich zkušeností s průběhem implementace však víme, že žadatelé ve všech dosud uplynulých kolech výzev projevili drtivě největší zájem nikoliv o oblast podpory 1.1, ale o oblast podpory 1.5, kde se počet přijatých žádostí pohyboval vysoko nad číslem 100 a finanční požadavky žadatelů několikanásobně převýšily vyhlášenou alokaci. Tento zájem je vcelku logický, když přihlédneme k faktu, že místní komunikace jsou spravovány samotnými obcemi, jejichž obecní rozpočty jsou často velice omezené, což snahu o získání evropských dotací na rekonstrukci místních komunikací výrazně zvyšuje. Příklady projektů v realizaci či úspěšně ukončených projektů prioritní osy 1 Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z R JZ Most ev.č Střelské Hoštice Jihočeský kraj ,30 Kč ,33 Kč Termín realizace Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 49

50 Projekt byl předložen v rámci 2. kola výzev. Jeho předmětem se stala rekonstrukce stávajícího mostního objektu na silnici III/ Technický stav mostu byl již nevyhovující příslušným ČSN a především požadavkům na bezpečnost silničního provozu. Délka mostu je 47,68 m a šířka 5,5 m. Stávající šířkové a směrové uspořádání zůstalo zachováno, právě tak jako zatížitelnost mostu. Dále byla provedena rekonstrukce vozovky na obou předmostích v délce 22,0 m, celková délka rekonstruované vozovky je 0,06968 km mostu. Tím došlo k odstranění stávající bodové závady a ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v návaznosti na kvalitní propojení silnice III. třídy na nadřazenou silniční síť. Podle slov Jaroslava Mrázka, manažera projektu, si příjemce z důvodu velkých zkušeností z realizace předchozích projektů z různých dotačních programů předkládanou projektovou žádost zpracovával sám. Celá realizace projektu probíhala hladce. Dotace poskytnutá Jihočeskému kraji v rámci programu R NUTS II JZ velice pomohla k rekonstrukci uvedeného mostu, bez jejího poskytnutí by se rekonstrukce posunula o několik let později. Vlastní realizace pomohla svým výsledkem široké veřejnosti k lepšímu a hlavně bezpečnějšímu využívání silnice III/17210 a zmíněného mostu, zhodnotil projekt Mrázek Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění V roce 2009 nebyly Řídicím orgánem v rámci prioritní osy 1 zjištěny závažné problémy, jež by vedly k závěru, že je třeba měnit programový dokument. Jediným skutečně závažným problémem je extrémně vysoké procento plnění indikátoru Počet obcí zapojených do IDS. U projektů, jenž se zavázaly k plnění tohoto indikátoru, bude muset dojít k přehodnocení dosažené hodnoty tak, aby byl problém odstraněn. Možné návrhy řešení problému spojeného s tímto indikátorem jsou uvedeny v kapitole 2.1.A této Výroční zprávy. Další, avšak méně závažné problémy, spojené s realizací prioritní osy 1, se týkají například nízkého počtu žádostí předložených do oblastí podpory 1.1 či 1.2, zejména pak ve srovnání s oblastí podpory 1.5, v nichž již dlouhodobě zaznamenáváme velice výrazný převis zájmu žadatelů (a také výrazný převis finančních požadavků nad vyhlášenou alokací). V obou oblastech podpory, a sice 1.1 a 1.2, si lze nízký počet předložených žádostí vysvětlit zejména tak, že se jedná o investičně a finančně velice náročné projekty. Na oblast podpory 1.1 však byla vyhlášena desátá výzva, díky níž se počet žádostí a snad i úspěšných projektů pravděpodobně zvýší. V oblasti podpory 1.2 jsme zaznamenali další problém. V rámci šestého kola výzev R NUTS II Jihozápad byla na tuto oblast podpory vyhlášena výzva, a sice k předkládání projektů realizovaných formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru (projektů PPP). Alokace sice dosahovala pouze EUR ( ,73 Kč, ERDF+SR), i přesto však nebyla předložena žádná projektová žádost., respektive ÚRR JZ však již v tomto ohledu nepředpokládá opětovné vyhlášení výzvy k předkládání projektů PPP. Nezájem žadatelů o projekty tohoto typu si lze vyložit zejména jejich vysokou administrativní náročností a nedostatečným ukotvením problematiky PPP v českém právním řádu. Česká veřejnost má rovněž prozatím minimální zkušenosti s projekty tohoto typu. Další spíše zdánlivý problém se může jevit v oblastech podpory 1.3 a 1.4, kde dosud nejsou naplňovány indikátory. Ovšem zde je tento fakt způsoben skutečností, že teprve v nedávné době se podařilo ukončit proces notifikace obou oblastí podpory a vyhlášené výzvy tak stále běží, nebo byly sice ukončeny, ale předložené žádosti jsou stále v procesu hodnocení (u oblasti podpory 1.3). V případě oblasti podpory 1.4 byla prozatím vyhlášena výzva s velice malou alokací ( EUR, tj Kč, ERDF+SR) a byla předložena pouze jediná projektová žádost, další vyhlášení výzvy je dle aktuálně platného plánu výzev plánováno v roce

51 3.2. Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza A. Informace o věcném pokroku prioritní osy Tabulka 19: Indikátory prioritní osy 2 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Cílová hodnota 2015 Celkem Počet Dosažená 0,00 0,00 5,00 N/A N/A Core 39 podpořených Výchozí 0,00 0,00 0,00 5,00 N/A projektů zaměřených na Počet udržitelný rozvoj projektů Výsledek a zvyšující Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30,00 atraktivitu měst a velkoměst - celkem Počet Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Core 39 podpořených Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A projektů na rozvoj (zvyšující Počet projektů Výstup atraktivitu) - vybraných měst Plánovaná N/A N/A N/A N/A 2, Počet Dosažená 0,00 0,00 5,00 N/A N/A Core 39 podpořených Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 5,00 N/A projektů na projektů Výstup ostatní města Plánovaná N/A N/A N/A N/A 28, Počet Dosažená 0,00 0,00 9,00 N/A N/A podpořených projektů na Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 9,00 N/A rozvoj projektů Výstup venkovských oblastí Plánovaná N/A N/A N/A N/A 25, Počet nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Core 1 vytvořených Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A pracovních míst pracovních v rámci projektů Výsledek míst na udržitelný Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30,00 rozvoj měst Počet nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A vytvořených Core 1 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A pracovních míst Počet v rámci projektů pracovních na udržitelný Výsledek míst rozvoj Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20,00 venkovských oblastí (obcí) Plocha Dosažená 0,00 0,00 4,85 N/A N/A Core 29 regenerovaného Plocha Výchozí 0,00 0,00 0,00 4,85 N/A a v ha Výstup revitalizovaného Plánovaná N/A N/A N/A N/A 17,75 území celkem 51

52 Plocha Dosažená 0,00 668, ,00 N/A N/A regenerovaných Výchozí 0,00 0,00 668, ,00 N/A a revitalizovaných Plocha v m 2 Výsledek objektů ve městech celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20000, Plocha Dosažená 0, , ,58 N/A N/A regenerovaných Výchozí 0,00 0, , ,58 N/A a revitalizovaných Plocha objektů v m 2 Výsledek určených pro Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20000,00 rozvoj vzdělávání (města) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (města) Plocha v m 2 Dosažená 0,00 38, ,00 N/A N/A Výchozí 0,00 0,00 38, ,00 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 7 500, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) Plocha v m 2 Dosažená 0,00 0, ,22 N/A N/A Výchozí 0,00 0,00 0, ,22 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20000, Plocha nově Dosažená 0,00 1,1 1,68 N/A N/A založené nebo Plocha Výchozí 0,00 0,00 1,1 1,68 N/A rekonstruované v ha Výsledek veřejné zeleně Plánovaná N/A N/A N/A N/A 50, Plocha nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A vybudovaných objektů pro Plocha v m 2 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výstup služby OVS Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A vybudovaných objektů ve Plocha v m 2 Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výstup městech Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Plocha v m 2 Dosažená 0, , ,46 N/A N/A Výchozí 0,00 0, , ,46 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10000, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání (venkov) Plocha v m 2 Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0,00 52

53 Plocha v m 2 Dosažená 0,00 38, ,79 N/A N/A Výchozí 0,00 0,00 38, ,79 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha v m 2 Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 0, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (venkov) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů sociálních služeb a zdravotní péče (venkov) Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Plocha v ha Dosažená 0,00 0,00 3,17 N/A N/A Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,17 N/A Výsledek Plánovaná N/A N/A N/A N/A 10,00 Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 241 B k Nejlépe naplňovaným indikátorem prioritní osy 2 je indikátor Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (města), jenž i v případě reálného plnění již překročil plánovanou hodnotu a v současné době se naplňuje na 167,3 %. Procento plnění je u ostatních indikátorů více méně v normálu, většinou zde nenajdeme žádné extrémně vysoké ani extrémně nízké hodnoty (pouze indikátor Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně je naplňován jen z 3,4 %). Jedinou výjimkou je z pohledu extrémně vysokého procenta naplňování ukazatel Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (venkov), jenž byl v roce 2009 přidán jako indikátor nový a nemá dosud stanovenu cílovou hodnotu, přesto se již naplňuje (a to z extrémně vysokých %). Externí evaluační studie, jenž v současné době vzniká, upozorňuje v případě indikátorů prioritní osy 2 na jejich nízké cílové hodnoty (s výjimkou indikátorů v oblasti podpory 2.6). Jako adekvátní řešení navrhuje jejich navýšení, což by znamenalo změnu cílů. Naopak u oblasti podpory 2.6 jsou cílové hodnoty indikátorů nastaveny příliš vysoko. V této oblasti již došlo k vyhlášení celé dostupné alokace, proto se již nedá počítat s vyhlášením dalších výzev. Cílové hodnoty indikátorů však dosud nebyly naplněny (je zde tudíž patrný nesoulad mezi stupněm věcného a finančního pokroku). Proto zde zmíněná studie naopak doporučuje snížení cílových hodnot věcných ukazatelů B. Kvalitativní analýza Cílem prioritní osy 2 je stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídelních funkcí měst a obcí. Spadají sem zejména komplexní rozvojové projekty s výraznými pozitivními efekty na zvyšování kvality života obyvatel a zlepšování životního prostředí. Zajištění naplňování horizontálních témat probíhá díky revitalizaci zanedbaných částí, kdy se snižují rozdíly v rámci regionu soudržnosti Jihozápad, čímž dochází k rovnoměrnějšímu rozvoji celého regionu soudržnosti a tím je podpořen princip udržitelnosti nově revitalizovaných částí regionu. Posílení soudržnosti městských komunit, restrukturalizace měst zlepšení sídelních funkcí, posílení atraktivity sídel - tímto dochází k revitalizaci a tím i ke zvýšení atraktivity daných sídel, ke zlepšení úrovně poskytovaných služeb, což přispívá k zajištění udržitelného rozvoje těchto oblastí. Zlepšením dostupnosti služeb a pracovních příležitostí ve venkovském prostoru a zlepšením kvality a dostupnosti vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb s důrazem na znevýhodněné osoby je zajišťován princip rovných příležitostí. 53

54 Z tabulky č. 20 vyplývá, že prioritní osa 2 je druhou nejvýznamnější z pohledu celého programu. Indikativní alokace je druhá nejvyšší a činí EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), což je 33 % celkové indikativní alokace, jenž je k dispozici na celý program na programové období Prioritní osa 2 zahrnuje šest oblastí podpory. Doposud bylo na tuto osu, respektive na jednotlivé oblasti podpory prioritní osy 2, vyhlášeno osmnáct výzev v rámci pěti kol výzev. Celková výše alokace na vyhlášené výzvy činí EUR (ERDF+SR), tedy cca 87 % celkové indikativní alokace na prioritní osu na celé programové období Ke dni bylo, jak vyplývá z tabulky č. 20, nasmlouváno celých 46 % celkové indikativní alokace na prioritní osu, zatímco reálně proplaceno příjemcům 15 % alokace. Jedná se o nejvyšší procentuální čísla ze všech prioritních os. Certifikovány byly prozatím pouhá 4 % výdajů. Tabulka 20: Přehled stavu čerpání 22 Oblast podpory Celkem Indikativní alokace ERDF Veřejné prostředky celkem Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou ERDF Veřejné prostředky celkem Proplacené prostředky příjemcům ERDF Veřejné prostředky celkem Certifikované výdaje předložené EK ERDF Veřejné prostředky celkem a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k Jak ukazuje tabulka č. 20, nejvýznamnější oblastí podpory prioritní osy 2 je z hlediska indikativní výše alokace oblast 2.6 (indikativní alokace ve výši EUR, veřejné prostředky celkem, tj. 23 % celkové indikativní alokace na prioritní osu 2 na programové období ). Na tuto oblast podpory byla postupně ve vyhlašovaných výzvách navyšována alokace (ze EUR až na EUR, ERDF+SR), neboť se jedná o oblast podporující sektor zdravotnictví, jenž je dlouhodobě finančně poddimenzován, avšak vyžaduje nesmírně vysoké finanční výdaje. Na oblast podpory 2.6 byly doposud vyhlášeny tři výzvy, přičemž již došlo k úplnému vyčerpání dostupné alokace na tuto oblast podpory. Tato oblast je nejvýznamnější také z pohledu výše finančních prostředků reálně proplacených příjemcům ( EUR - ERDF, respektive EUR - veřejné prostředky celkem, tj. 25 % veškerých dostupných finančních prostředků na tuto oblast podpory na celé programové období ). Z pohledu výše nasmlouvaných finančních prostředků je však nejdůležitější oblastí podpory prioritní osy 2 oblast 2.2, v níž bylo ke dni nasmlouváno celých EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), což je 58 % dostupných finančních prostředků na tuto oblast podpory na celé programové období Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 54

55 Jak nám ukázala praxe v oblasti průběhu implementace, ze všech oblastí podpory prioritní osy 2 projevují dlouhodobě žadatelé největší zájem o oblast podpory 2.4, což je i zde pochopitelné právě z důvodu výrazného finančního poddimenzování sektoru základního, středního a vyššího odborného školství. Počet předložených žádostí přesáhl v posledních výzvách 100. Příklady projektů v realizaci a úspěšně realizovaných projektů prioritní osy 2 Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z R JZ Interaktivní učebny nový způsob výuky v Základní škole Spálené Poříčí Město Spálené Poříčí ,01 Kč ,00 Kč Termín realizace Projekt byl předložen v rámci 2. kola výzev. Jeho cílem byla modernizace Základní a mateřské školy ve Spáleném Poříčí tak, aby byla schopná celostátní prezentace a aby došlo k rozšíření kvality vzdělávání a výchovy dětí. V realizační fázi došlo k rekonstrukci staveb komplexní rekonstrukci interiérů budov (učebny, chodby, příslušenství), k nákupu a instalaci zařízení a vybavení interaktivní učebny, učebny fyziky a chemie, učebny enviromentální výchovy a biologie, učebny pracovních činností, specializované přednáškové učebny a dalších učeben, dále došlo také k dovybavení tělocvičny. S vybavením učeben jsme velmi spokojeni. Zjišťujeme, že veškeré vybavení je žáky a učiteli využíváno, učitelé se zúčastňují školení na práci s novými pomůckami. Po provedené kontrole jsme zjistili, že po 2,5 měsících nedošlo ani k tomu nejmenšímu poškození nového vybavení školy. Díky schválené změně projektu mohl také školu začít navštěvovat chlapec s velkou poruchou hybnosti, uvedl Pavel Čížek, manažer projektu a starosta města Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění V roce 2009 došlo k významným změnám v Prováděcím dokumentu (dále jen PD"), konkrétně k přesunu alokací mezi oblastmi podpory prioritní osy 2. Revize PD R NUTS II Jihozápad byla následně schválena MV na jeho pátém zasedání (materiál č. 37/2009). Změna znamenala přesun 60 % alokací roku 2013 z oblastí podpory 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci do oblasti podpory 2.6. Zároveň došlo k přesunu částky 50 milionů Kč z oblasti podpory 2.5 do oblasti podpory 2.4. Důvodem těchto změn byly zejména zvýšené priority obou krajů regionu soudržnosti Jihozápad v oblasti zdravotnictví a částečně také v oblasti školství. Dalším důvodem pro provedené změny byl prokazatelně vysoký zájem ze strany žadatelů především o oblast podpory 2.4, jenž vyplynul z interních dat ÚRR JZ. Ve druhé a třetí výzvě byl do oblasti podpory 2.4 předložen třetí nejvyšší počet žádostí. Zároveň i z počtu konzultací, zejména těch telefonických, je patrný zájem o tuto oblast podpory. Problémem, jenž jsme zaregistrovali v prioritní ose 2, byla vyhlášená výzva k předkládání projektů PPP do oblasti podpory 2.2 (v rámci šestého kola výzev). I přes alokaci ve výši Kč nebyla předložena žádná projektová žádost., respektive ÚRR JZ však již dále nepředpokládá vyhlášení nové výzvy k předkládání projektů PPP do této oblasti podpory. Závažným problémem, na který narážíme v souvislosti s průběhem implementace v oblasti podpory 2.1, konkrétně v souvislosti s plněním IPRM, je velice pomalé tempo čerpání. To je zapříčiněno faktem, že v oblasti podpory 2.1 byla vyhlášena kontinuální výzva a do této oblasti předkládají své projektové žádosti pouze statutární města České Budějovice a Plzeň (jsou zde jedinými oprávněnými žadateli). Projektové záměry a následně žádosti musí být nejprve schváleny městskými zastupitelstvy, což je velice pomalý a zdlouhavý proces. Obtížná jsou zde také vyjednávání mezi zástupci měst a RRRSJ. 55

56 3.3. Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza A. Informace o věcném pokroku prioritní osy Tabulka 21: Indikátory prioritní osy 3 (zdroj: MSC2007, výstupní sestava 241 B k ) Kód NČI Cílová Kód Měrná Název indikátoru Zdroj Hodnota hodnota Celkem EU/Lisabon jednotka 2015 Typ indikátoru Počet podpořených Dosažená 0,00 1,00 27,00 N/A N/A Core 34 projektů na rozvoj Počet Výchozí 0,00 0,00 1,00 27,00 N/A Výstup cestovního ruchu Plánovaná N/A N/A N/A N/A 200, Dosažená 0,00 0,00 14,00 N/A N/A Počet podpořených Core 36 Počet projektů na lidské zdroje Výchozí 0,00 0,00 0,00 14,00 N/A projektů Výstup a zaměstnanost Plánovaná N/A N/A N/A N/A 40, Počet nově vytvořených Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A Počet Core 35 pracovních míst v rámci pracovních Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A projektů na rozvoj Výsledek míst cestovního ruchu Plánovaná N/A N/A N/A N/A 50, Délka nově Dosažená 0,00 2,3 5,63 N/A N/A Počet vybudovaných Výchozí 0,00 0,00 2,3 5,63 N/A kilometrů Výsledek cyklostezek a cyklotras Plánovaná N/A N/A N/A N/A 80, Délka nově Dosažená 0,00 0,00 0,00 N/A N/A vybudovaných stezek Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 0,00 N/A výhradně pro hippo a kilometrů Výsledek pěší Plánovaná N/A N/A N/A N/A 40, Počet nově Dosažená 0,00 116,00 349,00 N/A N/A vybudovaných Výchozí 0,00 0,00 116,00 349,00 N/A Počet nebo zrekonstruovaných Výsledek lůžek celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 900, Dosažená 4700, ,12 N/A N/A N/A Návštěvníci v regionu - Počet ČSÚ počet přenocování Výchozí 1492,6 4700, ,12 N/A N/A Dopad Plánovaná N/A N/A N/A N/A 1748, Počet Dosažená 0,00 1,00 5,00 N/A N/A Počet zrekonstruovaných Výchozí 0,00 0,00 1,00 5,00 N/A objektů Výsledek památkových objektů Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, Počet nových a Dosažená 0,00 2,00 7,00 N/A N/A zrekonstruovaných Výchozí 0,00 0,00 2,00 7,00 N/A Počet sportovně rekreačních Výsledek zařízení celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A 60, Počet vytvořených 0,00 1,00 15,00 N/A N/A N/A propagačních nebo Počet 0,00 0,00 1,00 15,00 N/A 0,00 marketingových produktů Výstup produktů pro cestovní N/A N/A N/A N/A 30,00 30,00 ruch Počet vytvořených Dosažená 0,00 5,00 16,00 N/A N/A Počet produktů pro orientaci a Výchozí 0,00 0,00 5,00 16,00 N/A produktů Výsledek směřování návštěvníků Plánovaná N/A N/A N/A N/A 20,00 56

57 V prioritní ose 3 je z naplňování indikátorů vidět zaměřenost projektů. Nejlépe plněným indikátorem je zde ukazatel Počet vytvořených produktů pro orientaci a směřování návštěvníků (80 %), druhým pak Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch (50 %). Naopak indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras je prozatím naplňován na 7 % a Délka nově vybudovaných stezek výhradně pro hippo a pěší není naplňován vůbec. Na podporu plnění těchto dvou indikátorů bylo zaměřeno páté kolo výzev (podrobněji viz předchozí kapitoly této Výroční zprávy), a to prostřednictvím specifických výzev na konkrétní aktivity. Po ukončení hodnocení předložených žádostí bylo schváleno k realizaci devět projektů zaměřených na budování cyklostezek a cyklotras (v rámci specifické výzvy v oblasti podpory 3.1 B) a jeden projekt, jenž bude realizovat výstavbu hippo stezky či stezky výhradně pro pěší (v rámci specifické výzvy v oblasti podpory 3.1 C). V obou případech lze tedy předpokládat navýšení dosažených hodnot, ohledně aktivity výstavba hippo stezek a stezek výhradně pro pěší" lze rovněž předpokládat (dle aktualizovaného plánu výzev) vyhlášení další specializované výzvy, jelikož byl v rámci pátého kola výzev schválen k realizaci pouze jediný projekt (avšak prozatím zde nedošlo k podpisu Smlouvy) B. Kvalitativní analýza Cílem prioritní osy 3 je zlepšení využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru. Lepší dopravní dostupnost, zvyšování atraktivity regionu má za následek přísun nových investic a rozvoj cestovního ruchu. K naplňování horizontálních témat EU dále přispívá také zajištění stejných služeb a možností venkovským oblastem jako oblastem městským, revitalizací a tím i zvyšování atraktivity daných sídel, zlepšování úrovně poskytovaných služeb, což přispívá k zajištění udržitelného rozvoje těchto oblastí. Tabulka č. 22 demonstruje pokrok v prioritní ose 3. Z hlediska výše indikativní alokace se jedná o třetí nejvýznamnější prioritní osu. Ne celé programové období je zde k dispozici EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), tedy 20 % celkové indikativní alokace na program. Tato prioritní osa obsahuje pouze tři oblasti podpory. Ke dni bylo na prioritní osu 3, respektive na její jednotlivé oblasti podpory, vyhlášeno dvanáct samostatných výzev v rámci čtyř kol výzev. Celková výše alokace na vyhlášené výzvy činí EUR (ERDF+SR), tedy cca 79 % indikativní alokace na celou prioritní osu a na celé programové období Ke dni byly s příjemci podepsány smlouvy za EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), což činí 45 % veškerých finančních prostředků dostupných na tuto prioritní osu na celé programové období. Ve skutečnosti bylo ke stejnému datu, tedy k , proplaceno příjemcům 12 % alokace, certifikovány však byly prozatím pouhá 3 % výdajů. Tabulka 22: Přehled stavu čerpání 23 (zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k ) Oblast podpory Celkem Alokace ERDF Veřejné prostředky celkem Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou ERDF Veřejné prostředky celkem Proplacené prostředky příjemcům ERDF Veřejné prostředky celkem Certifikované výdaje předložené EK ERDF Veřejné prostředky celkem a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 57

58 Jak ukazuje tabulka č. 22, zdaleka nejdůležitější oblastí podpory v rámci prioritní osy 3 je oblast 3.1. Indikativní alokace na tuto oblast na celé programové období činí EUR (veřejné prostředky celkem), což je celých 68 % alokace na celou prioritní osu. Na oblast podpory bylo ke dni vyhlášeno šest výzev v rámci čtyř kol výzev s alokací ve výši EUR (ERDF+SR), tj. 76 % indikativní alokace na tuto oblast podpory na celé programové období Tato oblast podpory je nejvýznamnější také z hlediska výše nasmlouvaných finančních prostředků, proplacených prostředků příjemcům a výše certifikovaných výdajů. Naše zkušenosti s průběhem implementace ukazují, že také žadatelé se ve všech uplynulých výzvách nejvíce zajímali právě o oblast podpory 3.1 (chápáno ze všech tří oblastí prioritní osy 3). I zde počet předložených projektových žádostí téměř v každé z výzev vysoko přesáhl počet 100. Příklady projektů v realizaci a úspěšně realizovaných projektů prioritní osy 3 Název projektu Žadatel Celkové výdaje projektu Výše podpory z R JZ Rekonstrukce rozhledny na Kleti SK FAKTOR, České Budějovice ,00 Kč ,73 Kč Termín realizace Rozhledna na Kleti je nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách, jejíž bohatá a dlouholetá historie je spojená s geografii, turistikou i astronomií. Od roku 1958 je zaregistrovaná jako nemovitá kulturní památka a nachází se na vrcholku hory Kleť, nejvyšší hoře Blanského lesa. V několika posledních letech rozhledna i sousedící turistická chata trvale chátraly. Občanské sdružení SK FAKTOR se proto rozhodlo tuto unikátní rozhlednu kompletně zrekonstruovat a zrevitalizovat. Jak nám sdělila manažerka projektu, Ing. Pavla Konopová, projektová žádost byla zpracována externím dodavatelem. Nezapomněla ale podotknout, že je vždy nutná velmi úzká spolupráce zpracovatele se zadavatelem a že dobře zpracovaná žádost je tedy vždy výsledkem práce celého týmu. Vedle komplexní rekonstrukce a revitalizace této rozhledny, jež představuje úplnou opravu interiéru a exteriéru při zachování vzhledu této památky a použití těch nejvhodnějších technologií, je dále cílem projektu oživit tuto kulturní nemovitou památku, zatraktivnit ji a zpřístupnit ji pro všechny skupiny, včetně speciálních akcí pro handicapované. Dále je v prostorách rozhledny otevřeno nové informační centrum s jedním zaměstnancem, sloužící pro bezplatné poskytování informací o celém souboru služeb cestovního ruchu na území regionu i mikroregionu. Provedené komplexní stavební rekonstrukce objektu zahrnují komplexní rekonstrukci exteriéru, rekonstrukci venkovních nástupních schodišť, repasování a opravu interiérových prvků. Dosavadní kruhová věž s otevřených ochozem a cimbuřím je přitom zcela zachována. Dále je na vyhlídkové plošině umístěn vyhlídkový dalekohled. Po rekonstrukci rozhledny stále více stoupá zájem široké veřejnosti o její návštěvu. Zájemci zde mají k dispozici hned několik nových služeb, a to např. díky nově instalovanému Informačnímu centru či umístění meteostanice s vizualizací informací pro návštěvníky, umístění stálé expozice CHKO či dalekohledu přímo na vrcholu rozhledny. Rozhledna se tak skutečně stává jedním z turisticky nejatraktivnějších míst regionu, zhodnotila projekt Konopová Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění V roce 2009 nebyly Řídicím orgánem zjištěny podstatné problémy, jež by vedly k závěru, že je potřeba měnit programový dokument. 58

59 Jako problematické se jeví pouze projekty předkládané žadateli do oblasti podpory 3.1, jenž jsou považovány za rizikové. Většina z nich zakládá veřejnou podporu a jsou tudíž realizovány v režimu regionální investiční podpory (dále jen RIP") nebo de minimis. Rizikovým faktorem je u těchto projektů též vysoký počet výběrových řízení, jenž jsou z pohledu příjemců považovány za nejproblematičtější aspekt realizační fáze projektového cyklu. V oblasti podpory 3.1 jsme se rovněž setkali se stejným problémem jako v oblastech podpory 1.2 a 2.2, a sice s nulovým počtem předložených projektových žádostí v rámci výzvy k předkládání projektů PPP. Ani zde však, respektive ÚRR JZ nepředpokládá vyhlášení nové výzvy. V rámci oblasti podpory 3.2 jsme se v minulosti setkali s kvalitně připravenými projektovými záměry revitalizace a zachování kulturního dědictví, avšak tyto záměry byly připraveny obcemi do 500 obyvatel, jenž nebyly způsobilé žádat o poskytnutí finanční podpory z. Svou realizací by však značně přispěly nejen k naplnění cílů programového dokumentu R NUTS II Jihozápad, ale jejich realizace by byla přínosná pro celý region soudržnosti Jihozápad. To vedlo k rozhodnutí zorganizovat třístranné jednání zástupců ÚRR JZ, Národního orgánu pro koordinaci (dále jen NOK") a zástupců ŘO PRV v září Závěrem jednání i následné korespondence s NOK bylo, že začal podporovat projekty v obcích do 500 obyvatel, jejichž požadovaná dotace je vyšší než maximální přípustná výše dotace poskytována v PRV Prioritní osa Dosažený pokrok a jeho analýza A. Informace o věcném pokroku prioritní osy Tabulka 23: Indikátory prioritní osy 4 (zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k ) Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Cílová hodnota 2015 Celkem Počet Dosažená 0,00 0,00 3,00 N/A N/A podpořených projektů Počet Výchozí 0,00 0,00 0,00 3,00 N/A zaměřených projektů Výstup na technickou pomoc Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30, Počet Dosažená 0,00 8,00 12,00 N/A N/A zasedání Výchozí 0,00 0,00 8,00 12,00 N/A řídicích Počet Výsledek a poradních Plánovaná N/A N/A N/A N/A 30,00 orgánů Realizace Dosažená N/A 2 evaluačních Výchozí N/A 0 počet studií a zpráv Výsledek celkem Plánovaná N/A N/A N/A Počet Dosažená N/A 0 uskutečněných Výchozí N/A 0 školení, počet seminářů, Výsledek workshopů Plánovaná N/A N/A N/A a konferencí 59

60 V průběhu procesu implementace se ukázala potřeba jiného systému naplňování indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc, než jak se předpokládalo. Původní představa počítala s předkládáním několika dílčích projektů během každého roku. Už v roce 2008 se však projevilo jako efektivnější předložení jednoho souhrnného projektu za rok pro každou oblast podpory (4.1 a 4.2). To je důvodem nedostatečného naplňování tohoto indikátoru. V současné době se intenzivně jedná o přijetí možných opatření, jenž by tento problém odstranily. Vhodná doporučení by zde rovněž mohla nabídnout realizovaná (avšak dosud neukončená) evaluační studie zaměřená na vyhodnocení indikátorové soustavy R NUTS II Jihozápad. Další indikátory pro prioritní osu 4 byly v roce 2009 naplňovány následovně: indikátor Realizace evaluačních aktivit ze 6 % a indikátor Počet zasedání řídicích a poradních orgánů ze 40 %. Nulové procento plnění ukazatele Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí je pouze zdánlivé. Ve skutečnosti je tato aktivita pravidelně a poměrně často realizována. První zmíněná však nebyla jako indikátor zvolena žadatelem, kterým je v případě projektů technické pomoci Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, v žádném projektu technické pomoci (žadatel je povinen si zvolit minimálně jeden z nabízených indikátorů). Druhá jmenovaná aktivita, a sice uskutečněná školení, semináře, workshopy a konference, je rovněž průběžně realizována. Avšak k datu není u tohoto indikátoru v IS Monit7+ vyplněna žádná dosažená hodnota B. Kvalitativní analýza Prioritní osa 4 hraje ve srovnání s ostatními třemi prioritními osami pouze doplňkovou roli, jelikož finanční prostředky alokované do jejích dvou oblastí podpory 4.1 a 4.2 slouží zejména k financování chodu ÚRR JZ a dalších orgánů programu, nikoliv k financování individuálních projektů předložených žadateli z Jihočeského a Plzeňského kraje. Indikativní alokace na tuto prioritní osu na celé programové období činí pouhá 3 % celkové indikativní alokace vyčleněné na ( EUR - ERDF, respektive EUR - veřejné finanční prostředky celkem). Ke dni bylo z této částky nasmlouváno 46 %, a sice EUR (veřejné prostředky celkem). Proplacena příjemci (v tomto případě RRRSJ) byla necelá čtvrtina dostupných finančních prostředků (tj EUR, veřejné prostředky celkem). Certifikovány byly výdaje ve výši EUR (veřejné prostředky celkem), což je 7 % celkové indikativní alokace, jenž je k dispozici na tuto prioritní osu na celé programové období Tabulka 24: Přehled stavu čerpání 24 (zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k ) Oblast podpory Celkem Alokace ERDF Veřejné prostředky celkem Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou ERDF Veřejné prostředky celkem Proplacené prostředky příjemcům ERDF Veřejné prostředky celkem Certifikované výdaje předložené EK ERDF Veřejné prostředky celkem a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a Zdroj: MSC2007, výstupní sestava 210 k Pro přepočet byl použit kurz ECB doporučený NOK, 1 EUR = 26,40 Kč (leden 2010). 60

61 Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění Hlavním problémem, s nímž se v roce 2009 setkal ŘO, byl nedostatek finančních prostředků (tedy alokace) v oblasti podpory 4.1, objevila se tak potřeba realokace finančních prostředků z oblasti podpory 4.2 do oblasti podpory 4.1 (v případě přesunu finančních prostředků mezi oblastmi podpory v rámci jedné prioritní osy je totiž proces schvalování jednodušší a přesun se nemusí projednávat s EK). Proto došlo k ukončení první kontinuální výzvy, vyhlášené na oblasti podpory 4.1 a 4.2, a k následnému vyhlášení osmé kontinuální výzvy s datem ukončení k Alokace činí celkem EUR (respektive EUR na oblast podpory 4.1 a EUR na oblast podpory 4.2, ERDF+SR), což je zbytek alokace na oblasti podpory 4.1 a 4.2 z původní částky vyhlášené v rámci první kontinuální výzvy. 61

62 4. Programy ESF: Soudržnost a zaměření Regionální operační program NUTS II Jihozápad, financovaný z ERDF, nevyužívá formu křížového financování. 5. Případné programy ERDF/ Fond soudržnosti Regionální operační program NUTS II Jihozápad nemá a v budoucnu ani neplánuje provádění Velkých projektů. 62

63 6. Technická pomoc Realizace technické pomoci je zajišťována prostřednictvím projektů v rámci prioritní osy 4 Technická pomoc. Alokace na tuto prioritní osu činí EUR (ERDF), respektive EUR (veřejné prostředky celkem), což jsou tři procenta z celkové alokace, vyčleněné pro R NUTS II Jihozápad na programové období (celková alokace činí EUR, ERDF, respektive EUR, veřejné prostředky celkem). Zpracování projektů (v souladu s ročními plány čerpání TP pro příslušný rok) zajišťuje odbor řízení programu, oddělení publicity a technické pomoci a předkládá je v rámci kontinuální výzvy na územní odbor implementace programu České Budějovice. Z prostředků Technické pomoci jsou propláceny mzdy všech zaměstnanci Úřadu Regionální rady, náklady na nájmy, režijní náklady, náklady na vzdělávání zaměstnanců a zajištění publicity programu. V průběhu roku 2009 bylo zajišťováno profesní vzdělávání pracovníků formou školení, které bylo zaměřené na prohlubování a zdokonalování znalostí používaných softwarových nástrojů, řídících a monitorovacích systémů a cizích jazyků. V oblasti podpory 4.1 a 4.2 byly v roce 2009 realizovány dva projekty TP - projekt Efektivní implementace R JZ 2009 pro oblast podpory 4.1 a projekt Podpora zvyšování absorpční kapacity 2009 v rámci oblasti podpory 4.2. V roce 2010 jsou realizovány dva obdobné navazující projekty. Realizace projektů je prováděna v souladu s pravidly programu - projekty byly předloženy na oddělení administrace projektů Úřadu Regionální rady v Českých Budějovicích, prošly kontrolou přijatelnosti a kontrolou formálních náležitostí a byly VRR doporučeny k financování, poté převzalo jejich kontrolu oddělení kontroly realizace Úřadu Regionální rady v Českých Budějovicích, pod jehož dozorem jsou předkládány žádosti o platbu, monitorovací zprávy a probíhá kontrola průběhu projektů. Oblast podpory Efektivní implementace Globálním cílem oblasti podpory 4.1 je zajistit efektivní a účelnou realizaci programu R NUTS II Jihozápad. Toto je prováděno prostřednictvím Úřadu Regionální rady - konkrétně na základě následujících aktivit: a) zajištění řízení a provádění programu, b) monitorování a hodnocení programu, c) archivace a správa dokumentů týkajících se programu, d) aktualizace programu a prováděcí dokumentace. Projekt Efektivní implementace R JZ 2009 byl realizován v období 1. ledna dubna Celkové způsobilé náklady projektu činily Kč. Na tento projekt obsahově i finančně navazuje projekt Efektivní implementace R JZ 2010, který je realizován od 1.ledna června 2011 a jehož způsobilé náklady činí Kč. Financování projektů TP probíhá prostřednictvím žádostí o platbu ex-ante. Oblast podpory Podpora zvyšování absorpční kapacity Globálním cílem oblasti podpory 4.2 je zvyšování absorpční kapacity v regionu Jihozápad a zajištění úspěšného čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU konkrétně z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad, a to na základě následujících aktivit: a) vypracování studií, plánů a analýz absorpční kapacity v regionu Jihozápad b) organizace seminářů a konferencí pro zvýšení povědomí o možnosti čerpání prostředků ze SF EU a z programu c) zajišťování dostatečné informovanosti o podmínkách podpory d) podávání informací pro zlepšení schopnosti potenciálních žadatelů připravovat, předkládat a realizovat projekty, 63

64 e) vydávání informačních materiálů, brožur a publikací, atd. Projekt Podpora zvyšování absorpční kapacity 2009 byl realizován v období od 1. ledna března Celkové způsobilé výdaje projektu činily Kč. Na tento projekt obsahově i finančně navazuje projekt Podpora zvyšování absorpční kapacity 2010, který je realizován od 1.ledna května 2011 a jehož způsobilé náklady činí Kč. Financování projektů TP probíhá prostřednictvím žádostí o platbu ex-ante. Z Operačního programu Technická pomoc (dále jen TP") v roce 2009 nečerpal žádné finanční prostředky na aktivity realizované v rámci technické pomoci. Celková alokace na TP činí EUR (MSC2007). 64

65 7. Informování a publicita V roce 2009 se komunikační aktivity směřující k publicitě prováděly na základě zpracovaného rámcového Komunikačního plánu R Jihozápad na období a ročního Komunikačního plánu R Jihozápad na období Komunikační plán nastavuje komunikační cíle a aktivity z hlediska celého období , pro každý rok je pak zpracováván roční komunikační plán. Roční komunikační plán definuje jednotlivé komunikační aktivity v rámci období jednoho roku, zejména ve vazbě na významné události a akce týkající se realizace R Jihozápad. V tomto smyslu je Roční komunikační plán R Jihozápad pracovním materiálem sloužícím ke konkrétní realizaci komunikačních aktivit vedoucím k plnění komunikačních cílů včetně monitorování a hodnocení. V roce 2009 byl pro plánování a realizaci komunikačních aktivit dále využit Operativní plán komunikační strategie, součástí které byla tabulka plánování a realizace komunikačních aktivit na období 01 12/2009. Hlavní cíle komunikace v roce 2009: a) prohloubení základních komunikačních vazeb mezi a cílovými skupinami (prostřednictvím www stránek, informačních materiálů a metodik, příruček, inzercí a informací v denním tisku a ve specializovaných periodikách) b) zajištění publicity k páté až desáté výzvě R Jihozápad c) publicita úspěšných projektů z jednotlivých výzev R Jihozápad d) realizace hlavní informační aktivity roku Výroční konference R Jihozápad 2009 Použité komunikační prostředky: a) Výroční konference R Jihozápad 2009 prezentace, průběžné zhodnocení dosavadních výsledků programu, informace o významných projektech schválených k realizaci a výhledy a plány R Jihozápad na další období, budování partnerství a povědomí o přínosech pro rozvoj regionu. Výroční konference se v roce 2009 uskutečnila dne v Českých Budějovicích a v Plzni. Zúčastnilo se jí okolo 100 hostů (50 v Českých Budějovicích a 50 v Plzni). Rozpočet na konferenci byl Kč. Konference se aktivně zúčastnili zástupci R NUTS II Jihovýchod a R NUTS II Severovýchod. Svůj příspěvek přednesli i úspěšní příjemci podpory. b) Letáky a plakáty iniciace zájmu o detailnější informace a budování povědomí o přínosech politiky HSS a jejich nástrojů, případně přenos základních informací směrem k veřejnosti. Důležitá je distribuce a umístění plakátů a letáků. c) Webové stránky ( stěžejní nástroj informační kampaně, který umožňuje oslovit široké spektrum cílových skupin ve značné hloubce a rozsahu sdělení. d) Konzultace osobní podávání informací, což umožňuje přesnější směrování informací, zpětnou vazbu, směrování na další informační zdroje, přímou distribuci publikací, digitálních médií, apod. e) Bulletin (informační zpravodaj HEJ R) pravidelné informování široké i odborné veřejnosti o průběhu implementace v průběhu roku 2009, novinkách, apod. Zajišťuje kontinuální informovanost především potenciálních žadatelů, žadatelů a příjemců. f) Propagační předměty nástroj budující povědomí o Cílem je budování a posilování povědomí, budování image programu. g) Tiskové zprávy, tiskové konference zdroj informací pro média, veřejnost, sekundárně i další cílové skupiny. Nástroj vhodný k rychlému informování o novinkách a průběhu realizace nástrojů politiky HSS. h) Metodiky, manuály příručky nástroj umožňující značnou hloubku sdělení, především vhodné pro subjekty zapojené do implementace programů a subjekty zapojené do přípravy a realizace projektů (žadatelé, příjemci). 65

66 i) Publikace, brožury shrnutí obecných či úžeji vymezených informací, v případě tištěné publikace je vhodným nástrojem pro prezentaci informací, které nepodléhají příliš častým změnám, případně jsou připraveny a vydány pro konkrétní účel (včetně časového vymezení). j) Workshopy, semináře, konference, besedy zaměřeno na konkrétnější oblasti informací, případně koordinace (nebo účast) na regionálních akcích. Konkrétní obsah akcí bude odrážet potřeby jednotlivých cílových skupin. k) Aplikace jednotného vizuálního stylu. Tabulka 25: Zvolené indikátory výstupů a výsledků Název indikátoru Realizované spolupráce se sdělovacími prostředky a komunikace s veřejností Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí Počet osob, které se zúčastnily vzdělávacích kurzů zaměřených na posílení absorpční kapacity MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Měrná jednotka indikátoru Počet Počet osob Plánované naplnění indikátoru Stav naplnění monitorovacího indikátoru k datu podání této zprávy Počet Počet osob Zdroj: ÚRRRSJ k Komunikační aktivity byly plněny dle nastavených indikátorů KoP 2009 a v souvislosti s významnými událostmi průběhu realizace (vyhlášení výzev, průběžné hodnocení projektů, publikace projektů podpořených prostřednictvím R Jihozápad) za účelem naplnění hlavních cílů KoP Všechny aktivity byly primárně zaměřeny na 3 cílové skupiny: široká veřejnost, žadatelé o dotace a příjemci podpory. K , respektive k , byly nastavené hodnoty indikátorů projektu oblasti podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu, ze kterého jsou hrazeny publicitní aktivity, splněny. Cílová hodnota byla mnohonásobně překročena, což svědčí o vysoké frekvenci komunikačních aktivit v roce Návštěvnost internetových stránek Internetové stránky Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, které představují hlavní informační zdroj o R Jihozápad, jsou zájemcům k dispozici od května V listopadu 2007 stránky dostaly novou grafickou podobu, která respektuje vizuální styl R Jihozápad. V průběhu roku 2009 navštívilo www stránky Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad celkem návštěvníků, nejvíce to bylo v měsících červnu ( čtenářů) dále v březnu, v září a listopadu. Obecně platí, že navštěvovanější jsou měsíce, kdy je vyhlášena výzva. 66

67 Graf 1: Vývoj měsíční návštěvnosti www stránek v roce 2009 (zdroj: ÚRRRSJ) Počet návštěvníků webových stránek v jednotlivých měsících roku 2009 Počet návštěvníků Měsíce roku

68 8. Různé, výměna zkušeností a osvědčené postupy V této kapitole Výroční zprávy o provádění budou dle Doporučených postupů pro tvorbu Výroční zprávy o provádění operačního programu v období v období zmíněny oblasti implementace programu, které tématicky nespadají do žádného z výše uvedených oddílů. Prvním tématem, jímž se zde budeme zabývat, bude, jakým způsobem řeší problematiku kurzových rozdílů a neúměrně naplňovaných cílů programu. Dále analyzujeme neúměrné (a to příliš nízké či příliš vysoké) naplňování cílů programu. Poslední částí této kapitoly budou audity a finanční kontroly provedené v roce Velkým problémem, kterému musí neustále v průběhu implementace čelit řídicí orgány všech operačních programů, je více či méně výrazné kolísání domácí měny (CZK) vůči měně evropské (EUR). Přílišné posilování CZK vůči EUR přináší riziko značných ztrát v budoucnu. R NUTS II Jihozápad zaujal od počátku své implementace postup, při němž jsou v kratších časových intervalech a s vyšší alokací vyhlašovány jednotlivé výzvy. Alokace na danou výzvu se vyhlašuje v CZK. Žadatel v případě uzavírá smlouvu s poskytovatelem dotace rovněž v domácí měně a pokud splní všechna ustanovení, dostane alokované prostředky, k nimž se poskytovatel zavázal. Ke krytí případných kurzových ztrát si ponechává v rezervě alokaci na rok 2013, která nebude do výzev zahrnuta. V případě některých oblastí podpory již však došlo, nebo se plánuje (dle aktuálně platného plánu výzev) rozpuštění veškeré dostupné alokace, tedy i té na rok 2013 (jedná se o oblasti podpory 1.5, 2.2, 2.4 a 2.6). Dalším rizikovým faktorem, jenž může ohrozit průběh implementace, je neúměrné naplňování věcných indikátorů. V roce 2009 registroval nedostatečně naplňované indikátory Délka nově vybudovaných stezek pro hippo a pěší a Výstavby turistických cest pouze cyklostezky a cyklotrasy. Jako problematické se jeví stavět vedle sebe projekty zaměřené například na budování ubytovacích kapacit a právě na výstavbu hippo či cyklostezek. Projekty zaměřené na realizaci hippo či cyklostezek mají většinou v reálné situaci pramalou šanci na úspěch v ostré konkurenci projektů zaměřených právě na budování ubytovacích kapacit. Aby bylo podpořeno procento plnění zmíněných dvou indikátorů, v rámci pátého kola výzev došlo k vyhlášení dvou samostatných specificky zaměřených výzev v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Alokace vyhlášená v oblasti podpory 3.1 B byla určena na podporu projektů realizujících výstavbu cyklostezek či cyklotras a alokace v oblasti podpory 3.1 C na projekty realizující výstavbu hippo stezek či stezek výhradně pro pěší. V oblasti podpory 3.1 B bylo doporučeno k financování devět projektů a v oblasti podpory 3.1 C jeden projekt. S žadateli však dosud nebyly podepsány smlouvy. V případě jejich podpisu a v případě úspěšné realizace projektů doporučených k financování se tudíž předpokládá značné navýšení procenta plnění indikátoru Výstavby turistických cest pouze cyklostezky a cyklotrasy, avšak v případě indikátoru Délka nově vybudovaných stezek pro hippo a pěší nedojde k nijak výraznému pokroku. Proto se dle aktuálně platného plánu výzev počítá s vyhlášením dalších specificky zaměřených výzev na tyto dvě aktivity. Na další problematické věcné ukazatele upozorňuje právě vznikající externí studie Evaluace nastavení indikátorové soustavy, věcného a finančního pokroku R NUTS II Jihozápad. Více méně jsou tyto problémy shrnuty v předchozích podkapitolách této Výroční zprávy, zabývajících se stupněm věcného pokroku programu, proto je zde již nebudeme opakovat. Předpokládáme, že finální podoba této studie nejen že shrne veškeré problematické aspekty věcného plnění (respektive neplnění) cílů programu, ale navrhne též adekvátní řešení. Nyní se věnujme provedeným auditům v roce Dle ročního plánu interního auditu a auditu pověřeného auditního subjektu ( audit PAS ) měly být v roce 2009 uskutečněny 4 audity PAS a 4 interní audity. Z plánovaného počtu auditů PAS a interních auditů byly Útvarem interního auditu a nesrovnalostí ( IA ÚRR JZ ) v roce 2009 dokončeny 3 audity PAS (u dalšího auditu PAS byly ukončeny auditní práce na místě a zpracován návrh auditní zprávy) a 4 interní audity. Dále byl dokončen audit č. PAS/04/2008, zahájený v roce Mimo uvedené auditní práce byly IA ÚRR JZ v průběhu roku 2009 provedeny 4 konzultační zakázky zaměřené dle požadavku vedení ÚRR JZ na stav projektových složek, stav údajů v IS Monit7+ a na veřejné zakázky (v této oblasti byla konzultační zakázka provedena i s ohledem na výsledky auditu č. PAS/02/2009 zaměřeného na veřejné zakázky). 68

69 Přehled dokončených auditů k : PAS/04/ Audit systému zaměřený na adekvátnost řídící kontroly PAS/01/ Audit systému zaměřený na spolehlivost účetních systémů, systémů monitorování a systémů finančního výkaznictví v elektronické podobě; existenci nezbytných preventivních a nápravných opatření v případě zjištění systémové povahy PAS/02/ Audit systému zaměřený na veřejné zakázky PAS/03009 Audit systému zaměřený na vybrané klíčové prvky řídícího a kontrolního systému (adekvátní vymezení, rozdělení a oddělení funkcí, adekvátní postupy pro výběr operací, adekvátní informační opatření a strategie pro potenciální příjemce) IA/01/ Interní audit zaměřený na provádění pokladních operací IA/02/ Interní audit zaměřený na projekty technické pomoci oblast podpory 4.1 IA/03/ Audit vnitřního kontrolního systému IA/04/ Interní audit zaměřený na nastavení a dodržování interních předpisů v oblasti veřejných zakázek V rámci dokončených auditů PAS (včetně auditu PAS/04/2008) bylo identifikováno celkem 77 zjištění, z toho 5 zjištění vykazovalo vysoký stupeň závažnosti, 43 zjištění bylo vyhodnoceno středním stupněm závažnosti a 29 zjištění nízkým stupněm závažnosti viz tabulka č. 26. Tabulka 26: Počet zjištění Priorita Počet zjištění ÚIA Počet zjištění odstraněných/částečně odstraněných během auditu Počet zjištění, která nejsou plně v kompetenci ÚRR JZ 25 Vysoká Střední Nízká Celkem Zdroj: oddělení interního auditu ÚRRRSJ k V rámci interních auditů bylo identifikováno celkem 13 zjištění, z toho žádné zjištění nevykazovalo vysoký stupeň závažnosti, 8 zjištění bylo vyhodnoceno středním stupněm závažnosti a 5 zjištění nízkým stupněm závažnosti viz tabulka č. 27. Tabulka 27: Počet zjištění Priorita Počet zjištění ÚIA Vysoká 0 Střední 12 Nízká 13 Celkem 25 Zdroj: oddělení interního auditu ÚRRRSJ k V souladu s metodikou upravující postup interního auditu a auditu PAS je v rámci IA vytvořen systém pro sledování plnění doporučení ke zjištěním z jednotlivých auditů. Z dílčích zpráv o plnění opatření a databáze zjištění a nápravných opatření vyplývá, že k celkovému počtu 77 zjištění auditu PAS bylo ke dni splněno 61 přijatých opatření a 5 opatření bylo splněno pouze částečně. U 11 zjištění z auditu PAS/03/2009 neuplynula lhůta pro plnění opatření, resp. neuplynula lhůta pro 25 Zjištění, jejichž řešení je částečně v kompetenci dodavatelů a správců používaných informačních systémů. 69

70 podání zprávy o plnění opatření. K celkovému počtu 25 zjištění interního auditu bylo splněno 16 přijatých opatření, 1 opatření bylo splněno pouze částečně, u 3 přijatých opatření byl stanoven náhradní termín pro splnění a u 5 přijatých opatření neuplynula lhůta pro plnění opatření. Na základě interních auditů a auditů PAS provedených k lze konstatovat, že uvedená zjištění mají pouze mírný vliv na fungování řídícího a kontrolního systému Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, resp.. Dne 22. září 2009 byla zahájena veřejnoprávní kontrola na místě, která byla iniciována Ministerstvem pro místní rozvoj dle 13 zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole s odkazem na 9 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Předmětem této kontroly bylo hospodaření s veřejnými prostředky Ministerstva pro místní rozvoj na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a s prostředky státního rozpočtu, určenými na spolufinancování R JZ. Tato kontrola byla ukončena Během kontroly bylo prověřeno celkem 45 kontrolních parametrů, v nichž byly shledány tři kontrolní zjištění, která byla klasifikována za administrativní nedostatek bez vlivu na hospodárnost, efektivnost a účelnost čerpání veřejných prostředků. Kontrolou nebylo zjištěno porušení zákonů ani jiných obecně platných předpisů. Dvě kontrolní zjištění byla v průběhu kontroly vysvětlena či opravena, pouze u jednoho zjištění bylo nutné, aby RRRSJ přijala nápravné opatření. To spočívalo ve zprovoznění datových přenosů mezi monitorovacím systémem IS Monit7+ a účetním systémem IS Ginis od roku 2010, tzn. poté, co pozbude platnosti výjimka udělená Ministerstvem financí ČR. Informace o fungování automatizovaných datových přenosů byla Ministerstvu pro místní rozvoj odeslána v řádném termínu do Finanční kontroly samotných příjemců provádí zaměstnanci OKČ/OKP ÚRR JZ. Jedná se o kontroly administrativní a kontroly fyzické (tzv. na místě"). V roce 2009 provedlo OME ÚRR JZ průzkum provedených administrativních a fyzických kontrol u příjemců a veškerá zjištění zpracovalo do evaluační studie Vyhodnocení realizační fáze projektů, jenž byla schválena MV R NUTS II Jihozápad dne (usnesení č. 38/2009). Studie identifikovala nejproblematičtější fáze projektového cyklu. Jedná se zejména o veřejné zakázky, ve kterých velice často příjemci chybují, což může způsobit ponížení dotace nebo v krajním případě její úplně odebrání. Jako značně problematické se ukázaly být také změny v projektech, zejména pak jejich extrémně vysoký počet. Dalším pro příjemce obtížným momentem je vyplňování a předkládání formulářů MZ a ŽoP, jež často předkládají nedostatečně či chybně vyplněné. Veškeré takto identifikované problémy značně ztěžují celý projektový cyklus a zpomalují proces administrace MZ, ŽoP a proplácení finančních prostředků příjemcům. Tato studie nejen že identifikovala problémy, s nimiž se nejčastěji setkávají příjemci i zaměstnanci ÚRR JZ, ale přinesla též doporučení k odstranění těchto nedostatků. Nejvýznamnějším doporučením je uspořádání seminářů pro příjemce, zaměřených konkrétně na vyplňování formulářů MZ a ŽoP. Příjemcům rovněž důrazně doporučujeme využívat možnosti konzultací. Dalším doporučením je nadále zveřejňovat na webových stránkách nejčastější chyby příjemců při realizaci projektů a aktualizovanou dokumentaci. 70

71 9. Přílohy Příloha č. 1: Projekty schválené projekty k realizaci v roce 2009 Na následujícím hypertextovém odkazu se nachází seznam příjemců finanční podpory z R NUTS II Jihozápad, aktualizovaný ke dni (tedy seznam projektů schválených k realizaci k financování). 71

72 Zdroj: ÚRRRSJ 72