Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH"

Jaroslava Svobodová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH A) Sluneční soustava II. Sluneční erupce Slunce je aktivní hvězdou, na jejímž povrchu můžeme čas od času pozorovat sluneční erupce a gigantické výbuchy. Ty do slunečního okolí vyvrhnou obrovské množství žhavého plynu, plazmatu. Částice tohoto plynu následně putují meziplanetárním prostorem rychlostmi miliónů kilometrů za hodinu. Pokud se pohybují směrem k Zemi, mohou zhruba za dva dny vyvolat geomagnetické bouře a překrásné polární záře. S využitím přiložené tabulky prozkoumej průběh jedné takové události a odpověz na následující otázky. U všech výpočtů nezapomeň uvést, zapsat a vysvětlit všechny kroky svého řešení. (a) Jak dlouho trvalo, než oblak částic zasáhl Zemi? 34 h a 45 min Den Čas Událost Úterý 16:50 Erupce na Slunci Čtvrtek 3:35 Oblak částic zasáhl Zemi Čtvrtek 5:20 Ćtvrtek 5:35 Největší intenzita geomagnetické bouře Největší intenzita polární záře Čtvrtek 14:45 Obnoven klidový stav (b) Jaký je časový rozdíl mezi okamžikem, kdy oblak částic zasáhl Zemi, a okamžikem, kdy byla pozorována maximální intenzita polární záře? 2 h (c) Za jak dlouho od okamžiku detekce oblaku v blízkosti Země došlo k obnovení klidového stavu? 11 h a 10 min (d) Najdi v literatuře střední vzdálenost Země od Slunce a uveď ji zaokrouhlenou na milióny kilometrů. 150 miliónů km (e) S využitím předchozích částí příkladu vypočti, jaká je mezi Sluncem a Zemí průměrná rychlost oblaku částic v miliónech kilometrů za hodinu. Výsledek zaokrouhli na desetitisíce kilometrů za hodinu. 150 miliónů km : 34,75 h 4,32 miliónu km/h (f) Jaká je průměrná rychlost oblaku v kilometrech za sekundu? 4,32 miliónu km/h = 1200 km/s Žák jméno příjmení strana 1/5

Ty do slunečního okolí vyvrhnou obrovské množství žhavého plynu, plazmatu. Částice tohoto plynu následně putují meziplanetárním prostorem rychlostmi miliónů kilometrů za hodinu.

2 (g) O něco později zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) polární záři na planetě Saturn, která se v té době nacházela přibližně v jedné linii se Zemí a Sluncem. Najdi v literatuře střední vzdálenost Saturnu od Slunce a zaokrouhli ji na desítky miliónů kilometrů miliónu km (h) Který den v týdnu a v kolik hodin HST zaznamenal polární záři na Saturnu? Výsledek zaokrouhli na celé hodiny. Předpokládáme, že se oblak částic pohybuje stále stejnou rychlostí mil. km 150 mil. km = 1280 mil. km 1280 mil. km : 4,32 mil. km/h 296 hodin 296 h = 12 dní a 8 hodin jestliže oblak zasáhl Zemi ve čtvrtek, 3h a 35 min, Saturnu dosáhne v úterý v poledne Zde je možno případně ještě vzít v úvahu zpoždění mezi událostí na Saturnu a detekcí na Zemi (cca 1,2 hodiny) Žák jméno příjmení strana 2/5

Výsledek zaokrouhli na celé hodiny. Předpokládáme, že se oblak částic pohybuje stále stejnou rychlostí. 1430 mil. km 150 mil. km = 1280 mil. km 1280 mil. km : 4,32 mil.

3 B) Světlo hvězd III. Spektrum galaxie Dopplerův posun je důležitý fyzikální jev, který astronomové používají k měření rychlostí vzdálených hvězd a galaxií. Ale setkáš se s ním naprosto běžně i na Zemi. Pokud se k tobě blíží třeba sanitka, tón její sirény se ti bude zdát o něco vyšší než pokud bude stejný sanitka stát zaparkovaná. Naopak pokud se od tebe bude sanitka vzdalovat, bude se ti tón její sirény zdát nižší. Kdybys změřil tón, který pohybující se sanitka vydávala a porovnal ho s tónem sanitky, která je zaparkovaná, mohl bys určit (při znalosti rychlosti zvuku) rychlost pohybující se sanitky. A podobně to funguje i u hvězd, jen místo zvuku používají astronomové světlo. Základní vzoreček, který popisuje Dopplerův jev, vypadá takhle: λ λk rychlost pohybujícího se objektu = c. λ Písmenko c znamená rychlost světla, λ je vlnová délka světla, která k nám přichází od pohybující se hvězdy nebo galaxie a λ K je klidová vlnová délka vlnová délka světla, kterou by hvězda (nebo galaxie) vysílala, kdyby se vůči nám nijak nepohybovala. K Ukázka části spektra galaxie. Zdroj: NASA Na předchozím obrázku je spektrum jedné skutečné galaxie ze souhvězdí Mikroskop, které naměřili astronomové z NASA. Po prostudování tohoto spektra se jim podařilo identifikovat spektrální čáry vodíku, kterým říkáme alfa (na snímku označena H α, klidová vlnová délka λ K = 0,656 µm) a beta (na snímku označena H β, klidová vlnová délka λ K = 0,487 µm). U všech výpočtů opět nezapomeň uvést, zapsat a vysvětlit všechny kroky svého řešení. (a) Najdi v literatuře rychlost světla ve vakuu a uveď ji v km/s (rychlost pohybujícího se objektu pak vyjde také v km/s) zaokrouhlenou na stovky tisíc km/s (b) Převeď uvedené klidové vlnové délky λ K čar H α a H β z µm na nm. Hα: 656 nm Hβ: 487 nm (c) Pomocí pravítka z obrázku urči pozorované vlnové délky čar H α a H β. Žák jméno příjmení strana 3/5

Naopak pokud se od tebe bude sanitka vzdalovat, bude se ti tón její sirény zdát nižší.

4 Hα: cca 735 nm Hβ: cca 545 nm (d) S využitím odpovědí, které jsi získal v předcházejících částech úlohy, vypočti pro obě spektrální čáry rychlost pohybujícího se objektu. Výsledky zaokrouhli na stovky kilometrů za sekundu. Hα: v = km/s. (735 nm nm) / 656 nm km/s Hβ: v = km/s. (545 nm nm) / 487 nm km/s (e) Jaký je průměr těchto dvou rychlostí? (36100 km/s km/s) / 2 = km/s (f) Vysvětli, zda se tato galaxie od nás vzdaluje nebo se k nám přibližuje. Vlnové délky prodlouženy vzdaluje se... Žák jméno příjmení strana 4/5

(735 nm - 656 nm) / 656 nm 36100 km/s Hβ: v = 300000 km/s. (545 nm - 487 nm) / 487 nm 35700 km/s (e) Jaký je průměr těchto dvou rychlostí?

5 C) Hvězdy v praxi II. Hrajeme si s kvadrantem Datum Čas Místo Pozorovací podmínky Číslo objektu Jméno objektu Typ objektu Souhvězdí 1 Castor (Dvoj)hvězda Blíženci 2 Menkalinan Hvězda Vozka 3 Betelgeuse Hvězda Orion 4 Aldebaran Hvězda Býk 5 Plejády (Otevřená) hvězdokupa Býk Výška nad obzorem ( ) (e) V následujícím krátkém textu doplň vynechané údaje: Kdybys měřil výšku Polárky na severním pólu, naměřil bys hodnotu přibližně 90. Kdybys měřil výšku Polárky na rovníku, naměřil bys hodnotu přibližně 0. Výška Polárky nad obzorem je tedy číselně stejná jako zeměpisná šířka pozorovacího místa. Žák jméno příjmení strana 5/5

Hvězda Vozka 3 Betelgeuse Hvězda Orion 4 Aldebaran Hvězda Býk 5 Plejády (Otevřená) hvězdokupa Býk Výška nad obzorem ( ) (e) V následujícím krátkém textu

Podobné dokumenty

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Část A strana A 1 Bodové hodnocení vyplňuje komise! část A B C Celkem body (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li