FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt"

Transkript

1 FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:.. 00 Úloha 4: Balmerova série vodíku Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:30 Spolupracovala: Eliška Greplová Hodnocení: Abstrakt Cílem úlohy bylo proměřit spektra různých výbojek. Nejdříve jsme určili lámavý úhel hranolu metodou dělených svazků. Následně jsme zjistili závislost indexu lomu hranolu n na vlnové délce λ pomocí spektrálních čar rtuťové výbojky. Změřili jsme první tři spektrální čáry Balmerovy série atomu vodíku, určené vlnové délky souhlasí s tabulovými hodnotami. Ověřili jsme platnost známého Rydbergova vztahu a určili jsme Rydbergovu konstantu, která taktéž souhlasí s tabulkovou hodnotou. Ve spektru sodíkové výbojky jsme určili střední hodnotu vzdálenosti čar ve žlutém dubletu, opět ve shodě s tabulkovou hodnotou. Úvod Zákonitosti spektrálního vyzařování látek byly na přelomu 9. a 0. století jedním z tzv. obláčků, které ještě zbývalo vyřešit a zkompletovat a uzavřít tak fyzikální poznání []. Jednou z nezodpovězených podotázek se zabýval švýcarský matematik Johann Jacob Balmer. Vlnové délky spektrálních čár vodíkové výbojky byly v podivné posloupnosti dané poměry celých čísel. Mezi Balmerovy záliby patřila také numerologie, a tak se znovu na světlo světa vrátily pythagorejské a keplerovské myšlenky, které v celých číslech hledaly řád světa. Po značné námaze však dospěl k formuli, která danou závislost vyjadřovala. Dnes ji nazýváme Rydbergovým vzorcem. Švédský fyzik Johann Robert Rydberg se věnoval rozložení čar ve spektrech jiných prvků. My se pokusíme změřit části spekter tří prvků rtuti, vodíku a sodíku. Použijeme pro tento účel spektrometr složený z hranolu a goniometru. Pomocí tabulkových hodnot vlnových délek ve spektru rtuti a změřením příslušejících indexů lomu určíme závislost indexu lomu hranolu na vlnové délce. Pomocí tohoto vztahu pak určíme vlnové délky čar v Balmerově sérii atomu vodíku. Následně se pokusíme rozlišit žlutý dublet v sodíkovém spektru.. Pracovní úkoly. (Nepovinné) V přípravě nalezněte obecně pro α α podmínku nejmenší deviace α = α a z toho odvoďte vzorec (7). Návod: Uvědomte si, že že deviace ε se složenou funkcí α : ε = ε(α (β (β (α )))). V přípravě odvoďte vzorec (7) v případě, že je splněna podmínka úhlu nejmenší deviace. 3. V přípravě vypočtěte (i numericky) hodnotu Rydbergovy konstanty (tj. odvoďte vztah (6) ze vztahů (), (5), (3) a (4)). 4. V přípravě odvoďte vzorce (9), (). 5. Metodou dělených svazků viz [] změřte lámavý úhel hranolu. Měření proveďte pětkrát. 6. Změřte index lomu hranolu v závislosti na vlnové délce pro čáry rtuťového spektra, nakreslete graf a fitováním nelineární funkcí (8) určete disperzní vztah n = n(λ). Fitovací program kromě hodnot parametrů funkce (8) vypočte i hodnoty chyb těchto parametrů a korelační matici. Poznamenejte si tyto hodnoty. 7. Změřte spektrum vodíkové výbojky (Balmerovu sérii atomu vodíku) a ověřte platnost vztahu (). 8. Metodou nejmenších čtverců nebo fitováním spočtěte Rydbergovu konstantu pro atomární vodík. Výpočet té konstanty je analogický jako výpočet Planckovy konstanty v úloze Studium rentgenového spektra Mo anody. Podívejte se na úkol č. 4 této úlohy. 9. Určete charakteristickou disperzi dn Úhly odpovídají obr.. v okolí vlnové délky 589 nm (žluté čáry v sodíkovém spektru).

2 0. Určete rozlišovací schopnost hranolu pro sodíkový dublet a vypočítejte minimální velikost základny hranolu, vyrobeného ze stejného materiálu jako hranol, se kterým měříte, který je ještě schopen rozlišit sodíkový dublet. Základní pojmy a experimentální uspořádání Pomůcky: Goniometr S Go., štěrbina, kolimátorový nitkový kříž, hranol, rtuťová, sodíková a vodíková výbojka, návody.. Bohrův model atomu Bohrův model atomu je založen na těchto myšlenkách. Atomy a atomové soustavy mohou setrvávat delší dobu pouze v určitých stavech (tzv. stacionárních), ve kterých bez závislosti na pohybu nevyzařují ani nepohlcují energii. Energetické spektrum těchto stavů je diskrétní. Při přechodech mezi těmito stacionárními stavy dochází k pohlcení či vyzáření energie ve formě fotonu. Při přechodu z m-té hládniny do n-té je vyzářen foton o energii E = hν = E m E n, kde h je Planckova konstanta, ν kmitočet, E m, E n energie příslušných stavů. Pro vlnočet λ fotonu vyzářeného při přechodu mezi dvěma slupkami vodíkového atomu dále platí λ = R ( n kde λ je vlnová délka, R je Rydbergova konstanta, n a m jsou kvantová čísla energetických hladin. Ve spektru viditelného záření emitovaného vodíkovým atomem se nachází čtyři přechody a to při n = a m {3; 4; 5; 6}. Tato série přechodů je nazývána Balmerovou. Známe i další série přechodů pro různá n (např. Lymanova, Paschenova, Brackettova, Pfundova). Ze vzorce () pak dostáváme vztah pro energii n-té hladiny m ) E n = hc λ = R hc () n kde c je velikost rychlosti světla ve vakuu. Definujme de Broglieho vlnovou délku částice λ o velikosti hybnosti p (hmotnosti m a velikosti rychlosti v) jako λ = h p = h mv kde h je Planckova konstanta. Předpokládáme, že elektronová orbita o poloměru r stabilní n-té hladiny má délku kvantovanou jako πr = nλ. Z posledních dvou rovic dostáváme Bohrovu kvantovací podmínku πm e v r = nh kde m e je hmotnost elektronu, v velikost jeho rychlosti, r poloměr orbity, h Planckova konstanta, n přirozené číslo. Použitím této podmínky, podmínky rovnováhy síly coulombické s dostředivou a zákona zachování energie dostaneme vztahy v = e nhε 0 (3) r = n h ε 0 πm e e (4) E = m er ω a porovnáním poslední rovnice se vztahem () dostáváme e 4πεr () (5) R = m ee 4 8ε 0 h3 c (6) kde m e je hmotnost elektronu, e velikost elementárního náboje, ε o permitivita vakua, h Planckova konstanta, c velikost rychlosti světla ve vakuu.

3 . Měření energetických hladin Měření energetických hladin se provádí spektrometrem. V našem případě se jedná o hranol, který rozkládá přicházející světlo do různých úhlů a goniometr, což je přístroj na přesné měření úhlů. Jako zdroj záření budeme používat výbojky různých typů: rtuťovou výbojku, výbojku naplněnou vodními parami a nakonec sodíkovou výbojku. Ve vodíkové výbojce dochází k rozkladu vody (vodní páry) na excitovaný atomární vodík, který se deexcituje za vyzařování charakteristického záření. My budeme měřit první čtyři spektrální čáry Balmerovy série, tj. čáry ve viditelném spektru. Hranol je pro záření disperzní prostředí (index lomu n závisí na vlnové délce λ procházejícího záření), a proto dochází k rozkladu světla na spektrum oddělí se tedy jednotlivé složky podle barev (tj. energií). Takže měření energie (vlnové délky) vlastně převedeme na měření úhlu, pod kterým se ta daná monochromatická složka záření zlomila po průchodu hranolem. Hlavní části goniometru jsou kolimátor, dalekohled s mikroskopem, dělený kruh a otočný stolek. Kolimátor vytváří rovnoběžný svazek paprsků. O odečítání pomocí mikroskopu ze stupnice děleného kruhu viz [3]..3 Lom světla hranolem Deviací nazveme úhel mezi paprskem vstupujícím a vystupujícím z hranolu tj. Paprsek dopadá na lámavou stěnu hranolu pod úhlem α a láme se pod úhlem β. Úhel dopadu na protější stěně označíme β a úhel lomu do vnějšího prostředí α viz obr.. Lze dokázat, že deviace ε je minimální (označme ji ε 0 ), když je paprsek kolmý k ose lámavého úhlu φ. Vztah mezi ε 0 a indexem lomu n je sin ( ε0+φ sin φ ) = n (7) Definujme úhlovou disperzi. Když hranolem procházejí v úzké spektrální oblasti paprsky o různých vlnových délkách, pak jejich odchylka od původního směru ε je funkcí vlnové délky λ. Úhlová disperze je tedy definována vztahem dε. Naproti tomu definujem charakteristickou disperzi dn. Závislost indexu lomu na vlnové délce n = n(λ) se obvykle aproximuje n(λ) = n n + C (8) λ λ n kde n n, C, λ n jsou konstanty. Poderivujeme-li (7) dostáváme po úpravě vztah dε 0 = sin φ n sin φ dn (9) Rozlišovací schopnost hranolu je omezena ohybovými jevy. Obvykle se definuje veličina R = kde λ je minimální diference vlnových délek, jaké mohou být ještě hranolem rozlišeny. Použijeme Rayleighovo kritérium, které pro minimální vzdálenost γ rozlišitelných paprsků procházejících otvorem průměru D říká λ λ (0) γ = λ D Z geometrie na obr. určíme, že tedy adn = λ a dostáváme ( π ) sin α = D a sin φ D = n sin φ sin φ R = a dn () 3

4 Obr. : K odvození lomu světla hranolem, založeno na [5] Obr. : K odvození rozlišení spektrometru 4

5 .4 Měření lámavého úhlu hranolu metodou dělených svazků Goniometr se musí před měřením najustovat. Justaci provádí asistent, podrobně viz [3]. Pak již můžeme začít se samotným měřením. Do kolimátoru vložíme objímku se žárovkou a nitkovým křížem. Na kruhový stolek postavíme hranol. Vybereme si jednu lámavou hranu a dále už nebudeme s postavením hranolu na stolku hýbat. Stolkem pootočíme tak, aby hranol byl umístěn lámavou hranou u níž měříme úhel φ čelem ke kolimátoru. Rovnoběžný svazek se pak odráží od stěn hranolu a tyto odražené svazky svírají úhel φ. Proto platí φ = d d.5 Měření indexu lomu pro spektrální čáru Do kolimátoru vložíme objímku se štěrbinou. Velikostí štěrbiny budeme korigovat intenzitu zdroje. Před štěrbinu umístíme výbojku. Podstata našeho měření je v hledání úhlu nejmenší deviace ε 0. Pak platí vztah (7). V dalekohledu najdeme spektrální čáru a sledujeme, kdy se při otáčení se stolkem přestane čára pohybovat a začne se vracet zpátky. V bodu obratu je právě úhel nejmenší deviace ε 0. Pro každou čáru musíme nalézt nové ε 0. Poté zaznamenáme úhel na goniometru d. Změříme nejdříve pro všechny spektrální čáry na jedné straně. Pak sestavu zrcadlově obrátíme (stolek otáčíme, na hranol nesaháme, změnili bychom úhel), zopakujeme hledání ε 0 a naměřime úhly d. Ze vzorce ε 0 = d d určíme ε 0, které následně dosadíme do vzorce (7) a obdržíme index lomu n pro danou spektrální čáru. Vlnovou délku λ pro jednotlivé spektrální čáry buď nalezneme v literatuře, viz např. [], nebo jsou u úlohy přiloženy přímo v souboru balmer.xls, popřípadě pokud již máme vztah (8), můžeme z něj λ vyjádřit a změřené n do něj dosadit. 3 Výsledky 3. Měření lámavého úhlu hranolu metodou dělených svazků Lámavý úhel hranolu jsme určili jako φ = ( ± ). Naměřená data jsou uvedena v tab.. d [ ] d [ ] φ [ ] Tab. : Měření lámavého úhlu hranolu metodou dělených svazků d a d úhly, pod kterými vidíme odražené paprsky, φ je lámavý úhel 3. Měření spektra rtuti Ze spektra rtuťové výbojky jsme změřili 7 spektrálních čar. Data jsou uvedena v tab.. Následně jsme vytvořili graf závislosti indexu lomu n na vlnové délce λ viz obr. 3. Při nafitování funkcí tvaru (8) jsme získali n(λ) =, , 9 λ 0, () pro λ v nm. Pro parametry jsme z gnuplotu dostali i standardní chyby jednotlivých parametrů a korelační matici. Hodnoty parametrů jsou n n = (, 7045 ± 0, 0006), C = (8, 9 ± 0, 3) nm, λ n = (0 ± ) nm, mimodiagonální prvky korelační matice (zachováme značení [4]) ρ nnc = 0, 995, ρ nnλ n = 0, 983, ρ Cλn = 0, 996. Tyto parametry nám následně umožní (při použití kalibrační křivky () u výpočtu vlnové délky z indexu lomu při měření Balmerovy série) určit chybu. 5

6 barva λ t [nm] d [ ] d [ ] ε 0 [ ] n [ ] červená 63, ,753 žlutá 579, ,7570 žlutá 577, ,7573 zelená 547, ,76 zelenomodrá 49, ,7739 modrofialová 435, ,790 fialová 404, ,8068 Tab. : Měření spektra rtuti λ t tabulková vlnová délka vlnová délka [], d a d jsou úhly, pod kterými vidíme paprsky po průchodu hranolem, ε 0 úhel minimální deviace, n index lomu,8,80 n [ ],79,78,77,76,75 n(λ) =, ,9 λ 0,, λ [nm] Obr. 3: Závislost indexu lomu n na vlnové délce λ při měření spektra rtuti 3.3 Měření spektra vodíkové výbojky Balmerovy série Před štěrbinu jsme umístili výbojku naplněnou vodními parami a změřili jsme část jejího spektra. Podařilo se nám změřit tři spektrální čáry Balmerovy série. Data jsou uvedena v tab. 3. Uvedeme zde ještě vlnové délky na větší počet desetinných míst než je přesnost měření čistě z důvodu následné diskuze červená: 654,9 nm; modrá: 485,5 nm; fialová: 434,04 nm. Následně jsme vytvořili graf závislosti vlnočtu λ na m viz obr. 4, což odpovídá funkci (). Nafitováním jsme tedy obdrželi hodnotu Rydbergovy konstanty R = ( 09 ± 4) 0 4 m. Tabulková hodnota odvozená jako vztah (6) R = m. barva λ t [nm] d [ ] d [ ] ε 0 [ ] n [ ] λ [nm] σ [nm] m [ ] λ 0 3 [m ] červená 656, , , 57 modra 486, , , fialova 434, , , Tab. 3: Měření Balmerovy série vodíku λ t tabulková vlnová délka vlnová délka [], d a d jsou úhly, pod kterými vidíme paprsky po průchodu hranolem, ε 0 úhel minimální deviace, n index lomu, λ dopočítaná vlnová délka, σ směrodatná odchylka měření vlnové délky, m kvantové číslo vyšší energetické hladiny 6

7 3,0,5 ( ) λ =, m λ 0 6 [m ],0,5,0 0, ,0 0,04 0,06 0,08 0,0 0, 0,4 m [ ] Obr. 4: Ověřování Rydbergova vzorce a měření Rydbergovy konstanty při měření Balmerovy série vodíku λ je vlnočet, m kvadrát převrácené hodnoty čísla kvantového stavu 3.4 Měření sodíkového dubletu Charakteristická disperze v okolí vlnové délky 589 nm se určí derivováním vztahu () podle λ což je dn (λ) = 8, 9 (λ 0, ) dn (589) = 8, 9 (589 0, ) nm = 0, nm. Rozlišovací schopnost hranolu pro sodíkový dublet musí být dle (0) R > λ λ = 589 0, 6 = 98 Tudíž hranol z materiálu jako je ten náš by musel mít základnu dlouhou a = R dn = 98, m = 7, mm. Náš hranol je větší tudíž jím lze sodíkový dublet rozlišit. Naměřená data jsou v tab. 4. Opět z diskuzních důvodů uvádíme nazaokrouhlené hodnoty výsledných vlnových délek žlutá : 590, nm; žlutá : 589,5 nm. barva λ t [nm] d [ ] d [ ] ε 0 [ ] n [ ] λ [nm] σ [nm] žlutá 589, , žlutá 588, , Tab. 4: Měření sodíkového dubletu λ t tabulková vlnová délka vlnová délka [], d a d jsou úhly, pod kterými vidíme paprsky po průchodu hranolem, ε 0 úhel minimální deviace, n index lomu, λ dopočítaná vlnová délka, σ směrodatná odchylka měření vlnové délky 7

8 4 Diskuze 4. Měření lámavého úhlu hranolu Lámavý úhel jsme určili φ = ( ± ), tedy s dostačující přesností, neboť úhel, který jsme ustanovili jako vyhovující, mohl být o několik úhlových vteřin nalevo či napravo a na pozici kontrolního nitkového kříže by to nemělo větší vliv. 4. Měření spektra rtuti Změřili jsme indexy lomu hranolu pro jednotlivé monochromatické části spektra rtuti. Pro každou čáru jsme vzali odpovídající tabulkovou hodnotu vlnové délky a vynesli závislost do grafu. Předpokládaná závislost po nafitování výborně koresponduje s našimi daty. Všechny spektrální čáry byly velmi dobře viditelné, dokonce jsme viděli i další slabší čáry, avšak z úsporných důvodů jsme je nepřeměřovali. Z obr. 3 můžeme usoudit, že to ani nebylo nutné, neboť by se pravděpodobně pouze dosáhlo větší přesnosti parametrů, avšak hodnoty parametrů by se výrazněji nezměnily. 4.3 Měření spektra vodíkové výbojky Balmerovy série Pro vodíkovou výbojku jsme změřili první tři spektrální čáry Balmerovy série. První dvě (tj. červená a modrá) byly velmi dobře viditelné, avšak fialová i s rozšířenou štěrbinou byla vidět velmi slabě. Druhou fialou spektrální čáru jsme již neznamenali, ačkoliv by měla být stále ve viditelném spektru. Dopočítali jsme z fitu () hodnoty vlnových délek jednotlivých spektrálních čar. Chyba jednotlivých měření je poměrně velká, řádově deset nanometrů. Změřená střední hodnota je však v nejhorším případě o necelé nm od tabulkové hodnoty, v dalších dvou případech se jedná o 0,5 nm či dokonce jen 0,0 nm. To je změřený výsledek ale pouze v případě, že opomíjíme zmíněnou chybu! Vynesli jsme tedy tyto tři naměřené hodnoty do grafu a proložili předpokládanou Rydbergovou závislostí. Je nutno podotknout, že jsme měli pouze tři hodnoty s poměrně velkými chybami a ty jsme se snažili nějakým způsobem zpracovat. Fitovat přímku podle tří bodů je ale velmi nepřesné, protože záleží velmi mnoho na každé hodnotě. Chyba, kterou nám poskytl gnuplot k parametru R je ale velmi malá R = ( 09 ± 4) 0 4 m a bohužel nevíme, jak dobře vyhodnocuje z přesností zadaných třech hodnot přesnost fitovaného parametru. Jinak ale můžeme říci, že nafitovaná závislost prokládá naše hodnoty, a tudíž můžeme potvrdit platnost Rydbergova vztahu (), neboť i Rydbergova konstanta je velmi blízko své tabulkové hodnotě, ačkoliv tabulková hodnota nespadá do chybového intervalu. 4.4 Měření sodíkového dubletu Sodíkový dublet jsme naším hranolem rozlišili, museli jsme ale velmi zúžit štěrbinu, neboť jinak byla intenzita tak veliká, že rozdíl mezi oběma čarami nebyl okem znatelný a čáry splynuly v jednu. Hranol by v ideálním případě dokonce mohl býti výrazně tenčí. Vzdálenost dvou žlutých čar v sodíkovém spektru jsme změřili stejně jako je to uváděno v tabulkách tj. 0,6 nm (alespoň co se týče zjištěných středních hodnot, neboť opět je zde velká chyba!). 5 Závěr Nejdříve jsme změřili lámavý úhel hranolu a to jako φ = ( ± ). Hranolem s touto lámavou hranou jsme proměřovali spektra rtuťové, vodíkové a sodíkové výbojky. Pro hranol jsme zjistili disperzní vztah tj. závislost indexu lomu n na vlnové délce λ procházejícího záření n(λ) =, ,9 λ 0, pro λ v nm, a to při měření spektra rtuti. Pro vodíkovou výbojku jsme proměřili Balmerovu sérii, přičemž jsme zaznamenali pouze první tři spektrální čáry. Dopočítané ( vlnové) délky se shodují s tabulkovými hodnotami. Ověřili jsme také platnost Rydbergova vztahu λ = R m a určili v něm Rydbergovu konstantu R = ( 09 ± 4) 0 4 m. n Charakteristickou disperzi v okolí sodíkového dubletu jsme určili dn (589) = 0, nm. Rozlišovací schopnost hranolu musí být pro rozlišení dubletu R > 98, a tudíž hranol by mohl mít základnu dlouhou pouze a = 7, mm. My jsme měli hranol větší, a tak nebyl problém určit vzdálenost čar v sodíkovém dubletu, která se shoduje s tabulkovou hodnotou. 8

9 6 Literatura [] ŠTOLL, I., Dějiny fyziky,.vyd., Praha, 584 s, Prometheus, 009 [] KÖPPEN J., Spectra of Gas Discharges, [cit ], URL: koppen/discharge/index.html [3] Kolektiv katedry fyziky, Úlohy fyzikálních praktik návod ke goniometru S Go., [cit ], URL: [4] Kolektiv katedry fyziky, Úlohy fyzikálních praktik BALMEROVA SÉRIE, [cit ], URL: [5] PAJS, Lom světla hranolem, [cit ], URL: 9

Hranolový spektrometr

Hranolový spektrometr Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.

Více

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha: 4 Název úlohy: Balmerova série Kroužek: po-do Datum měření: 10. března 014 Skupina: Vypracoval: Ondřej Grover Klasifikace: 1 Pracovní úkoly 1. (Nepovinné) V

Více

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZI KY L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y Jméno TUREČEK Daniel Datum měření 1.11.006 Stud. rok 006/007 Ročník. Datum odevzdání 15.11.006 Stud.

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 1 Název: Studium rotační disperze křemene a Kerrova jevu v kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.:

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu Datum měření: 23. 10. 2009 Měření Poissonovy konstanty vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník

Více

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne 18.10.2007. Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace...

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne 18.10.2007. Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne 18.10.2007 Odevzdal dne:... vráceno:... Odevzdal dne:...

Více

Balmerova série vodíku

Balmerova série vodíku Balmerova série vodíku Josef Navrátil 1, Barbora Pavlíková 2, Pavel Mičulka 3 1 Gymnázium Ivana Olbrachta, pepa.navratil.ez@volny.cz 2 Gymnázium Jeseník, barca@progeo-sys.cz 3 Gymnázium a SOŠ Frýdek Místek,

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 3 Název: Mřížkový spektrometr Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 10. 4. 2008 Odevzdal dne:...

Více

plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu

plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 2.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník

Více

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2 Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM F34 Fyzikální praktikum Zpracoval: Dvořák Martin Naměřeno: 1. 11. 9 Obor: B-FIN Ročník: II. Semestr: III. Testováno:

Více

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Úloha č. A15 Název: Studium atomových emisních spekter Pracoval: Radim Pechal dne 19. listopadu

Více

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 17 Název: Měření absorpce světla Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17. 4. 008 Odevzdal dne:...

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení

Více

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3.1. Fotony, fotoelektrický a Comptonův jev 1. Klasifikovat obor kvantová optika.. Popsat foton a jeho vlastnosti jako kvantum energie elektromagnetického

Více

Učební text k přednášce UFY008

Učební text k přednášce UFY008 Lom hranolem lámavé stěny lámavá hrana lámavý úhel ϕ deviace δ úhel, o který je po výstupu z hranolu vychýlen světelný paprsek ležící v rovině kolmé k lámavé hraně (v tzv. hlavním řezu hranolu), který

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #2 Měření modulu pružnosti v tahu a ve smyku Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 15.12.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) DÚ: V domácí

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Úloha č. A5 Název: Spektrometrie záření α Pracoval: Radim Pechal dne 27. října 2009 Odevzdal

Více

Teoretické úlohy celostátního kola 53. ročníku FO

Teoretické úlohy celostátního kola 53. ročníku FO rozevřete, až se prsty narovnají, a znovu rychle tyč uchopte. Tuto dobu změříte stopkami velmi obtížně. Poměrně přesně dokážete zjistit, kam se posunulo na tyči místo úchopu. Vzdálenost obou míst, v nichž

Více

Fyzikální praktikum ( optika)

Fyzikální praktikum ( optika) Fyzikální praktikum ( optika) OPT/FP4 a OPT/P2 Jan Ponec Určeno pro studenty všech kombinací s fyzikou Olomouc 2011 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

Světlo v multimódových optických vláknech

Světlo v multimódových optických vláknech Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý

Více

I Mechanika a molekulová fyzika

I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č.: XVII Název: Studium otáčení tuhého tělesa Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12

Více

Projekty do předmětu MF

Projekty do předmětu MF Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra optiky ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Projekty do předmětu MF Vypracoval: Miroslav Mlynář E-mail: mlynarm@centrum.cz Studijní program: B1701 Fyzika Studijní

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. XI Název: Charakteristiky diod Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17.10.2008 Odevzdal

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úlohač.8 Název: Kalibrace odporového teploměru a termočlánku- fázové přechody Pracoval: Lukáš Ledvina stud.skup.17 24.3.2009

Více

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup.

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. IX Název: Charakteristiky termistoru Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 17.10.2013 Odevzdal

Více

Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu

Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Problém A. Změřit voltampérovou charakteristiku ozářené vakuové fotonky v závěrném směru. B. Změřit výstupní práci fotoelektronů na fotokatodě vakuové

Více

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM I Úloha číslo: X Název: Rychlost šíření zvuku Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne: 7. 3. 00 Odevzdal dne:

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 19 Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 17.3.2014

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem: Truhlář Michal 3.. 005 Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8 Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem: T p 3, C 30% 97,9kPa Úkol: - Proveďte justaci hranolu a změřte

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH VII. Spektroskopie a fotochemie Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Spektroskopie Analýza světla Excitované Absorbované

Více

Vypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení

Vypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení Úloha č. 1 - Polarizace světelného záření Název a číslo úlohy Datum měření 4. 5. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Zjištění polarizace LASERu Pro

Více

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady

ELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE

IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE Úvod Ramanova spektrometrie je metodou vibrační molekulové spektrometrie. Za zakladatele této metody je považován indický fyzik Čandrašékhara

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Vakuum turbomolekulární vývěvy

Vakuum turbomolekulární vývěvy Číslo úlohy: 5 Jméno: Spolupracovali: Vakuová fyzika a technika Vakuum turbomolekulární vývěvy Vojtěch HORNÝ Datum měření: 26. 11. 2010 Jaroslav Zeman, Jiří Slabý Skupina: 3. ročník, pátek 11:45 Klasifikace:

Více

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Ing. Pavel Oupický Oddělení optické diagnostiky, Turnov Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Praha Úvod Teorie vzniku a kvantifikace

Více

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n Ú k o l : Změřit dynamickou viskozitu destilované vody absolutní metodou a její závislost na teplotě relativní metodou. P o t ř e b y : Viz seznam

Více

STUDIUM FOTOEFEKTU A STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY. 1) Na základě měření vnějšího fotoefektu stanovte velikost Planckovy konstanty h.

STUDIUM FOTOEFEKTU A STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY. 1) Na základě měření vnějšího fotoefektu stanovte velikost Planckovy konstanty h. Úkol měření: 1) Na základě měření vnějšího fotoefektu stanovte velikost Planckovy konstanty h. 2) Určete mezní kmitočet a výstupní práci materiálu fotokatody použité fotonky. Porovnejte tuto hodnotu s

Více

Termín odeslání: 12. října 2009

Termín odeslání: 12. října 2009 Milí přátelé! Vítáme vás v XXIII. ročníku Fyzikálního korespondenčního semináře Matematicko-fyzi kální fakulty Univerzity Karlovy. Všechny informace o semináři naleznete v přiloženém letáku. Zde shrneme

Více

. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 2015

. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 2015 . Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 0 František Mráz Ústav technické matematiky, Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz I. Mocniny, odmocniny, algeraické výrazy Upravte (zjednodušte), případně určete číselnou

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška

Více

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky M UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 5 Teoretická

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. II Název: Měření odporů Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17.10.2008 Odevzdal dne:...

Více

Základy fyzikálněchemických

Základy fyzikálněchemických Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé

Více

Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku

Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku Online: http://www.sclpx.eu/lab4r.php?exp=1 Tento experiment vychází svým principem z klasického experimentu měření vlnové délky světla pomocí CD disku, který

Více

8. TLAKOMĚRY. Úkol měření. Popis přípravků a přístrojů

8. TLAKOMĚRY. Úkol měření. Popis přípravků a přístrojů Úkol měření 8. TLAKOMĚRY 1. Ověřte funkci diferenčního kapacitního tlakoměru pro měření malých tlakových rozdílů. 2. Změřte závislost obou kapacit na tlakovém rozdílu.. Údaje porovnejte s průmyslovým diferenčním

Více

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: IX Název: Charakteristiky termistoru Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 31.10.2008

Více

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl Fyzika pro chemiky II Jarní semestr 2014 Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek Petr Mikulík Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita,

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2003 2004

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2003 2004 PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 003 004 TEST Z MATEMATIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO M 0030 Vyjádřete jedním desetinným číslem (4 ½ 4 ¼ ) (4 ½ + 4 ¼ ) Správné řešení: 0,5 Zjednodušte výraz : ( 4)

Více

9. Fyzika mikrosvěta

9. Fyzika mikrosvěta Elektromagnetické spektrum 9.1.1 Druy elektromagnetickéo záření 9. Fyzika mikrosvěta Vlnění různýc vlnovýc délek mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Různé druy elektromagnetickéo záření se liší zejména

Více

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

(1) (3) Dále platí [1]:

(1) (3) Dále platí [1]: Pracovní úkol 1. Z přiložených ů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace ů a ů. Naměřené

Více

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE VĚDOU A TECHNIKOU KE SPOLEČNÉMU ROZVOJI DODATEK PŘESHRANIČNÍ LETNÍ ŠKOLA VĚDY A TECHNIKY ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC FOND MIKROPROJEKTŮ 1.

Více

Experimentální metody EVF II.: Mikrovlnná

Experimentální metody EVF II.: Mikrovlnná Experimentální metody EVF II.: Mikrovlnná měření parametrů plazmatu Vypracovali: Štěpán Roučka, Jan Klusoň Zadání: Měření admitance kolíku impedančního transformátoru v závislosti na hloubce zapuštění.

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

Teplota, [ C] I th, [ma] a, [V/mA] 7 33,1 0,19 10 34,3 0,22 20 38,5 0,19 30 45,5 0,17 40 57,7 0,15 50 67,9 0,15

Teplota, [ C] I th, [ma] a, [V/mA] 7 33,1 0,19 10 34,3 0,22 20 38,5 0,19 30 45,5 0,17 40 57,7 0,15 50 67,9 0,15 Název a číslo úlohy Zdroje optického záření a jejich vlastnosti Datum měření 25.2.2014 Měření provedli Lucie Těsnohlídková, Alina Pranovich Vypracovala A. Pranovich Datum Hodnocení Provedly jsme měření

Více

9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI

9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI Měřicí potřeby 9. MĚŘENÍ TEPELNÉ VODIVOSTI 1) střídavý zdroj s regulačním autotransformátorem 2) elektromagnetická míchačka 3) skleněná kádinka s olejem 4) zařízení k měření tepelné vodivosti se třemi

Více

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. III Název: Proudění viskózní kapaliny Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 20.3.2008

Více

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A] Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické

Více

3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU

3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU 3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU Měřicí potřeby 1) spektrometr ) optická mřížka 3) sodíková výbojka 4) Balmerova lampa Teorie Optická mřížka na průchod světla je skleněná destička, na níž

Více

Fyzikální praktikum č.: 2

Fyzikální praktikum č.: 2 Datum: 3.3.2005 Fyzikální praktikum č.: 2 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Studium termoelektronové emise Úkoly: 1. Změřte výstupní práci w wolframu pomocí Richardsonovy Dushmanovy přímky. 2. Vypočítejte

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Geometrie pro FST 1 Pomocný učební text František Ježek, Marta Míková, Světlana Tomiczková Plzeň 29. srpna 2005 verze 1.0 Předmluva

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

4. V p íprav odvo te vzorce (14) a (17) ze zadání [1].

4. V p íprav odvo te vzorce (14) a (17) ze zadání [1]. FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM II FJFI ƒvut v Praze Úloha #4 Balmerova série Datum m ení: 28.4.2014 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace: 1 Pracovní úkoly 1.

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.IV

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.IV Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Vypracoval: Petr Škoda Stud.

Více

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých Úloha 6 02PRA1 Fyzikální praktikum 1 Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých měření i ověří Gay-Lussacův zákon.

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem

Více

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR: Polovodičová součástka se dvěma přechody PN a se třemi oblastmi s příměsovou vodivostí (NPN, popř. PNP, K kolekor, B báze, E emitor) u níž lze proudem procházejícím v propustném směru

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #12 Stirlingův stroj Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 1.12.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě diskutujte rozdíl

Více

Cíle úlohy. Teorie. a z obr. 1(a) je vidět, že proβ platí rovněž. Budeme měřit parametry spojky. Použijeme znaménkovou konvenci na vztah (4)

Cíle úlohy. Teorie. a z obr. 1(a) je vidět, že proβ platí rovněž. Budeme měřit parametry spojky. Použijeme znaménkovou konvenci na vztah (4) 1. Měření ohniskové vzdálenosti tlusté čočky 2 návody k úlohám 1. Měření ohniskové vzdálenosti tlusté čočky kolektiv autorů 1. Měření ohniskové vzdálenosti tlusté čočky 2. Měření propustnosti filtrů a

Více

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda 1 Úvod Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda V této úloze se zaměříme na měření parametrů kladného sloupce doutnavého výboje, proto je vhodné se na

Více

y = Spočtěte všechny jejich normy (vektor je také matice, typu n 1). Řádková norma (po řádcích sečteme absolutní hodnoty prvků matice a z nich

y = Spočtěte všechny jejich normy (vektor je také matice, typu n 1). Řádková norma (po řádcích sečteme absolutní hodnoty prvků matice a z nich Normy matic Příklad 1 Je dána matice A a vektor y: A = 2 0 3 4 3 2 y = Spočtěte všechny jejich normy (vektor je také matice, typu n 1). Ověřte, že platí Ay A y (1) Ay = (4, 14, 2) T 2 2 Frobeniova norma

Více

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne:. dubna 009 Odevzdal

Více

BEZDOTYKOVÉ TEPLOMĚRY

BEZDOTYKOVÉ TEPLOMĚRY Tento dokument je k disposici na internetu na adrese: http://www.vscht.cz/ufmt/kadleck.html BEZDOTYKOVÉ TEPLOMĚRY Bezdotykové teploměry doznaly v poslední době značného pokroku a rozšíření díky pokroku

Více

Funkce zadané implicitně

Funkce zadané implicitně Kapitola 8 Funkce zadané implicitně Začneme několika příklady. Prvním je známá rovnice pro jednotkovou kružnici x 2 + y 2 1 = 0. Tato rovnice popisuje křivku, kterou si však nelze představit jako graf

Více