Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba?

Transkript

1 Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba? Vzdělávání v ČR neodpovídá potřebám firem, ukazují data V globálním světě plném nových technologií potřebují firmy podle svých vlastních slov především komunikativní a kreativní zaměstnance, kteří jsou schopni pracovat s informacemi a fungovat v týmu. Výsledky českého vzdělávacího systému však naznačují, že školy v ČR těmto požadavkům příliš nevycházejí vstříc. Na vině je mimo jiné nedostatečné financování, ukazují data. V globálním měřítku se na prvním místě mezi faktory, které mohou ovlivňovat úspěšnost či neúspěšnost firem, objevují faktory technologické. Už to nejsou tržní faktory, jak tomu bylo v minulosti, řekl generální ředitel IBM Česká republika Vladek Šlezingr při představování studie, jejímž cílem bylo prozkoumat plány vrcholných představitelů významných firem a upozornit na vlivy, které na byznys působí. IBM ji provádí každé dva roky. Letos jde o pátou takovou studii. V rámci průzkumu tentokrát mezi zářím 2011 a lednem 2012 oslovilo formou osobního rozhovoru ředitelů firem na pozici CEO (z angl. chief executive officer výkonný ředitel) a vrcholných představitelů veřejného sektoru v 64 zemích. 25 z nich bylo z České republiky. Představitelé firem si uvědomují, že pokud mají reagovat na to, co se v globálním měřítku děje, je potřeba vytvořit takové nástroje, abychom dokázali inovovat, komparovat, komunikovat a vyhodnocovat informace, které se na nás valí ze všech stran. A hlavně abychom na to, co vyhodnotíme, dokázali velice rychle reagovat v praxi, dodal Šlezingr. Technologické faktory budou byznys v následujících letech nejvíce ovlivňovat podle 71 % dotázaných. Ruku v ruce s nimi však jdou schopnosti a dovednosti zaměstnanců. Zatímco v roce 2010 se mezi nejvýznamnějšími faktory umístily na čtvrtém místě, letos to bylo již druhé místo. Za jeden z nejvýznamnějších vnějších faktorů je označilo 69 % CEOs, upozornil Daniel Münich, který působí v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a je členem Národní ekonomické rady vlády. Kreativní a komunikativní Podle názoru 71 % šéfů firem oslovených v rámci studie je pak lidský kapitál nejvýznamnějším zdrojem udržitelných ekonomických hodnot. Na druhém místě se umístily vztahy se zákazníky, na třetím inovace zboží a služeb. Zaměřujeme se na to, abychom umožnili zaměstnancům více projevovat kreativitu a aby se mohli aktivně zapojovat do vytváření budoucnosti naší firmy. Musíme mobilizovat společnou myšlenkovou kapacitu, abychom mohli inovovat, uvedl během průzkumu jeden z ředitelů. Nejžádanějšími vlastnostmi zaměstnanců jsou podle šéfů firem především schopnost týmové práce, komunikativnost, flexibilita a kreativita, ukázala studie. Podle autorů je to mimo jiné reakce na větší vzájemné propojení firem, zákazníků a zaměstnanců, které umožňuje nový vývoj digitálních a mobilních technologií i změny v sociální komunikaci. Český vzdělávací systém přitom tyto obecnější a dlouhodobě užitné schopnosti málo akcentuje, upozornil Münich. České republice se tak prý částečně podařilo zmodernizovat své školství, ve využívání nových technologií studenty i učiteli však prý zatím zaostává. Vývoj v oblasti technologií navíc přináší další změny. Tradiční role technologií ustupuje do pozadí a technologie stále více zprostředkovávají kontakty a spolupráci a je stále komplementárnější s lidským kapitálem, řekl Münich. Český vzdělávací systém však podle něj žákům a studentům stále pouze předává fakta, která v současné době rychle zastarávají. Lidské kompetence se děti zpaměti nenaučí, uvedl. Rozvoji kreativity a schopnosti týmové spolupráce přitom memorování prostých dat nepomáhá, stejně jako důraz na individuální práci a lpění na zavedených přístupech a řešeních.

2 Problémem už není přístup k informacím. Je ale potřeba umět data sdílet, vyhodnocovat a získávat z nich rychle ty nejpodstatnější informace, dodal. Jak je na tom ČR? V globalizující se ekonomice musí státy zejména vychovávat dobře vzdělané pracovníky, kteří jsou schopní řešit komplexní problémy a rychle se přizpůsobovat proměnlivému prostředí a nově se vyvíjejícím potřebám ekonomiky, píše se také v nejnovější zprávě Světového ekonomického fóra o globální konkurenceschopnosti. V rámci této zprávy mohli manažeři firem z jednotlivých států subjektivně ohodnotit kvalitu vzdělání ve své zemi. V kvalitě primárního vzdělávání se české školy umístily na 55. místě ze 144, manažerské školy v ČR se však kvalitou zařadily až na 95. místo. Poměrně negativně hodnotí manažeři také úroveň vzdělávání v matematice a přírodních vědách. V rámci mezinárodního průzkum znalostí patnáctiletých studentů (PISA), který koordinuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se Česká republika mezi lety 2000 a 2009 výrazně propadla v čtenářské i matematické gramotnosti. V případě matematické gramotnosti jsme dokonce zaznamenali největší propad ze všech, zdůraznil Münich. Lepší úroveň výuky matematiky (EurActiv ) a potažmo kvalita technického vzdělávání je přitom jedním z požadavků českých firem, který podporuje i ministerstvo průmyslu obchodu a souhlasí s ním i odborníci. (EurActiv ). Hlavním důvodem pro nepříznivé výsledky je prý zejména nízká úroveň financování českého školství, zejména pokud jde o primární vzdělávání. Ukazuje se to mimo jiné na výši učitelských platů. 85 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců ve věku 50 až 59 let, kteří pracují v jiných oborech, má vyšší plat, než kolik tvoří průměrná výplata učitele na základní škole, uvedl Münich. V posledních letech se sice nároky na české učitele zvýšily, což je správné, na druhé straně však český systém zaostává v kvalitě přípravy pedagogů, dodal. (Zdroj: MPO chce motivovat firmy k podpoře technického školství Ministr průmyslu Martin Kuba chce změnit podmínky pracovního trhu pro firmy, které spolupracují s technickými vzdělávacími institucemi. Návrh, který Kuba prezentoval v září loňského roku novinářům, obsahuje mimo jiné úlevy na dani jako podporu přijímání studentů na stáže do firem. Jako dlouhodobější cíl představil snahu přilákat více zájemců ke studiu technických oborů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce po firmách, aby více investovaly do technického vzdělávání v České republice, a slibuje jim za to daňové úlevy. Zemi totiž chybí dostatek kvalifikovaných technických pracovníků s odpovídající praxí. Včera ( ) to uvedl šéf rezortu Martin Kuba. Podle zatím posledního žebříčku konkurenceschopnosti, který již tradičně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Česká republika mezi 144 hodnocenými státy aktuálně nachází na 39. místě. Oproti loňskému roku si pohoršila o jednu příčku. Na to, že na tom svůj podíl nese i současný stav českého technického vzdělávání, který hlásí nedostatek kvalitních absolventů s praxí, dlouhodobě upozorňují zaměstnavatelé i firmy. Podle nich zakopaný pes leží v nedostatečném zohledňování potřeb české ekonomiky. Jak uvádí Český statistický úřad, za posledních sedm let se zvýšil počet vysokoškolsky vzdělaných lidí o 110 tisíc, zatímco počet techniků vzrostl pouze o 10 tisíc. Průmysl, který tvoří 30 % českého HDP, by ale podle nich uvítal absolventy učebních oborů, jako je strojírenství, stavebnictví, doprava nebo spoje, kam se ovšem příliš žáků nehlásí.

3 Asociace děkanů technických fakult v České republice je přesvědčena, že celé situaci nahrává fakt, že technicky orientované vzdělávací programy jsou výrazně podfinancované. Příspěvek na studenta technické fakulty tvoří prý jen 60 % příspěvku na studenta fakulty přírodovědecké. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, poukazuje ještě na jeden aspekt, kterým je demografický vývoj. Proti 80. a 90. letům nám do škol každoročně nastupuje o třicet tisíc žáků méně. Současné vidíme odchod technicky vzdělaných generací do důchodu. To je pro průmysl časovaná bomba, uvedl v nedávném rozhovoru pro měsíčník Podnikatel. I z tohoto důvodu se rezort průmyslu a obchodu (MPO) rozhodl představit kroky, které by měly situaci na českém pracovním trhu do budoucna změnit. Motivujme firmy Návrh, který včera novinářům prezentoval šéf rezortu Martin Kuba, byl vypracován společně se zástupci zaměstnavatelů a vyjádřit se k němu mohli i zástupci technických vysokých škol nebo ministerstva školství (MŠMT). Návrh počítá s daňovými úlevami pro firmy, které spolupracují se školami a učilišti, změnami ve financování technických vzdělávacích institucí nebo s realokací prostředků z Operačního programu Vzdělávaní pro konkurenceschopnost na podporu materiálního a technického vybavení škol. Kvůli podpoře firemních investic do vzdělávání bude podle ministra Kuby potřeba změnit zákon o dani z příjmu. Ministerstvo totiž chce, aby si podnikatel, který zakoupí například soustruh a umožní, aby se na něm učili studenti, mohl tuto investici odečíst od základu daně. Ministerstvo chce zároveň firmy povzbudit, aby do svých řád přijímaly co nejvíce praktikantů či stážistů. Školy totiž mnohdy kvůli nemodernímu vybavení nemohou svým studentům poskytnout kvalitní zázemí a nabídnout jim odpovídající praxi. Firma, která dovolí, aby u ní učni vykonávali praxi, si bude moct od základu daně odečíst paušální částku (až 80 tisíc korun na jednoho žáka/studenta). Ušetřené peníze může firma použít na svůj další rozvoj, uvedl ministr a dodal, že jeho rezort chce v budoucnosti více podporovat i firemní stipendia a pokusit se prosadit změny financování vysokých škol. Musí být zohledněny i jiné parametry, než pouze platí se za hlavu, například zda se studenti uplatňují v praxi, zda jejich vzdělání přinese trhu nějaký efekt a zda jej zrovna vláda podporuje, dodal. Matematika od raného dětství Návrhy, které ministerstvo průmyslu a obchodu včera prezentovalo, se ale zaměřují především na firmy a školy. Otázkou proto zůstává, zda budou mít šanci přinést užitek, pokud se na technické obory nepodaří přilákat více studentů. Tímto tématem chceme otevřít celou koncepční debatu a změnit pohled na celý systém vzdělávání, řekl ministr Kuba, podle něhož se bude jednat o dlouhodobý proces, s nímž se bude muset začít již od mateřské školky či základní školy. Děti by se podle něj neměly bát předmětů, jako je matematika, a od dětství by si měly osvojovat základy logického myšlení. Podle Petra Kužela z Hospodářské komory ČR bude ale velmi záležet především na rodičích, aby pochopili a začali dětem odmala vštěpovat, že montérky už není sprosté slovo. Stanoviska Je ve veřejném zájmu otevřít odbornou a politickou diskuzi o aktuálním stavu českého technického vzdělávání a jeho

4 dopadu na konkurenceschopnost České republiky, životní úroveň a pracovní místa, uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Průmysl byl, je a ještě dlouho bude základem české ekonomiky, řekl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Neměli bychom podceňovat, že během pěti deseti let odejde poslední technicky vzdělaná generace, která byla základem našich firem. Náhrada za ni zatím není, dodal. Jedná se o prorůstová opatření, která budou startovat českou ekonomiku, uvedl na adresu návrhů MPO Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Každý rektor technické školy, který je v kontaktu s firmami, slyší jejich nářky nad chybějícími kvalitními absolventy inženýry, řekl Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně. (Zdroj: článek byl publikován ) Scio: O studium technických oborů je stále velký zájem Zájem středoškoláků o studium technických oborů je stabilní a navíc se obvykle jedná o studenty s nejlepšími studijními výsledky. Zjistila to společnost Scio. Zpráva, kterou Scio uveřejnilo loni v říjnu, prezentuje souhrn výsledků testování v rámci projektu Vektor (testování ve středních školách) a výsledků Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). Její závěry podporují tvrzení, že zájem o studium technických oborů neklesá. Co je Vektor a NSZ? Vektor je projekt srovnávacích testů, které získávají informace od studentů na začátku středoškolského studia a v jeho závěru (vstupní testování v 1. a výstupní ve 4. ročníku, u víceletých gymnázií v odpovídajících ročnících). Sleduje se i relativní posun žáka a změna preferencí při výběru studia. Předkládaná analýza pochází z výsledků z testů a dotazníků od školního roku 2005/06 do školního roku 2011/12. Národní srovnávací zkoušky (NSZ) dnes akceptuje již více než 50 českých a slovenských škol jako alternativu k přijímacím zkouškám na VŠ. Na základě těchto dvou typů šetření zjistila společnost Scio, že - Největší zájem o studium na VŠ mají studenti gymnázií (100% patnáctiletých), u negymnazijních SŠ je zájem v posledním ročníku vyšší než v prvním. Zájem žáků SOU o studium na VŠ se rok od roku snižuje nebo stagnuje. - Největší podíl žáků středních škol (více než 20%) na začátku 4. ročníku preferuje mezi vysokoškolskými obory technické. Přes tyto uvedené preference ale nakonec odevzdá nejvíce žáků přihlášku na ekonomicky zaměřené fakulty. Tomuto faktu odpovídají i podíly ekonomických a technických fakult v ČR. - Mezi 1. a 4. ročníkem střední školy změní 56 % žáků svoji preferenci oboru VŠ. Nejčastěji měnili preferovaný obor původní zájemci o matematicko-fyzikální obory. Nejstabilnější z tohoto pohledu je zájem o technické obory, kde zájem o stejný typ oboru vydržel více než polovině žáků. - Největší zájem o matematicko-fyzikální a technické obory je mezi nejlepšími žáky gymnázií. Z analýzy také vyplývá, že ve skupinách zájemců o jednotlivé obory vidíme různé výsledky v testech obecných studijních předpokladů. Navíc se tyto výsledky mohou mezi 1. a 4. ročníkem měnit podle toho, jak se mění složení zájemců o tyto obory. U technických oborů je úroveň výsledků obecných studijních předpokladů (měřeno ve 4. ročníku studia) mírně podprůměrná u studentů, kteří je preferují jak v 1., tak ve 4. ročníku studia. Průměrných výsledků dosahují ti studenti,

5 kteří se ve 4. ročníku rozhodli přeorientovat na jiný obor, přestože studium technických oborů preferovali na začátku střední školy, a nadprůměrných výsledků dosahují ti, kteří se pro studium technických oborů rozhodnou až v posledním ročníku střední školy. Volba určitého studijního oboru je tedy vztažena ke kvalitě obecných studijních předpokladů uchazeče. Celkový kontext analýzy doplňují vybraná zjištění z šetření Education at a Glance, realizovaného OECD. Podrobnou zprávu společnosti Scio nazvanou Priority, motivace a kvalita uchazečů o studium na VŠ najdete TADY. Získat praxi mohou studenti i ve fiktivních firmách Rádi bychom vás ještě v závěru debaty o problémech technických oborů upozornili na několik projektů, které se snaží poskytnout žákům a studentům tolik potřebnou praxi, nebo je alespoň ke studiu technických a přírodovědných oborů přitáhnout. Podnikatelské dovednosti poskytne i fiktivní firma Vyzkoušet si pohovor na personálním oddělení, fakturovat objednávku, nebo ovlivnit firemní marketing. Takové dovednosti získají žáci v některé z fiktivních firem pod Národním ústavem pro vzdělávání. Cílem je primárně iniciovat žáky k samostatné aktivitě a poskytnout jim znalosti, jak založit a vést obchodní společnost či živnost. Některé z fiktivních firem spolupracují s firmami reálnými. Ty si pak nové zaměstnance mohou vybrat z již zapracovaných studentů. Více informací najdete v Centru fiktivních firem ZDE. Rozjeď svůj vlastní byznys Spolupráci firemního prostředí se školami rozvíjí také Junior Achievement, který má programy pro základní, střední, vyšší i vysoké školy. Již 6. rokem vypisuje soutěž o nejlepší podnikatelský záměr, který vítězi kromě finanční podpory zajistí též podporu od odborníků při rozjezdu samotného projektu. Podrobnosti o organizaci Junior Achievement najdete TADY. Věda má budoucnost Spolupráci škol s firmami iniciuje také platforma Věda má budoucnost. Klíčovým zájmem tohoto projektu je zprostředkovat žákům povědomí o tom, jaký přínos pro ně bude mít studium přírodovědných oborů z hlediska jejich budoucí kariéry. Děti si mohou v rámci spolupráce škol a firem osahat výrobu nebo třeba vyzkoušet přijímací pohovor. Podrobnosti o projektu Věda má budoucnost najdete TADY. Věda nás baví Hlavním cílem dalšího projektu, který bychom zde rádi zmínili, je inspirovat mladé lidi ke studiu přírodovědných a technických oborů. Projekt Věda nás baví se orientuje na děti a nabízí jim volnočasové kroužky, které realizuje na řadě škol. Lektoři těchto kroužků jsou převážně vysokoškolští studenti, absolventi a doktorandi přírodovědných a technických oborů. Podrobnosti o projektu najdete TADY. ÚdiF Úžasné divadlo fyziky Iniciativa ÚdiF Úžasné divadlo fyziky nabízí seznámit už nejmenší děti atraktivní formou s přírodovědnými experimenty a nadchnout je pro vlastní objevování. Pořádá nejen představení a show, ale nabízí i metodické vedení učitelů, kteří mohou některé postupy využít i ve vlastních přípravách na hodinu. Podrobnosti a ukázky experimentů najdete TADY. Generace Y Novinky a informace ze světa vědy, techniky a přírodovědy najdete na stránkách projektu Generace Y, který je určen především generaci (ročník ), která vyrůstala po boku technologií, jež jim stále častěji vstupovaly do života. Podrobnosti najdete TADY.

6 Absolventi technických oborů musí mít také praxi, volají firmy Jakou podporu chystá pro studenty technických oborů MŠMT? K tématu publikujeme článek ze serveru EurActiv, z V českém školství by brzy mohl získat podporu duální systém vzdělávání, který vedle teoretických znalostí zdůrazňuje také praktické zkušenosti absolventů. Ministerstvo školství připravuje ve spolupráci s firmami projekt pro takovou podporu. Dobré zkušenosti s duálním systémem existují například v Bavorsku, které jej považuje za jeden ze základů své ekonomiky. Řada firem si v České republice stěžuje na nedostatek kvalifikovaných absolventů s praktickými zkušenostmi a na klesající kvalitu odborného vzdělávání, ukázal průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Komora vyzpovídala 80 podniků z Německa a Rakouska, které podnikají také v České republice. Více než dvě třetiny z nich uvedly, že český trh trpí nedostatkem kvalifikovaných mladých lidí s odborným vzděláním. To potvrzují i české podniky. Mezi klíčové profese, které se potýkají s nedostatkem nových pracovníků, patří obráběči kovů, nástrojaři, provozní zámečníci, montéři, mechanici strojů a zařízení nebo elektrikáři, uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Pavel Juříček během odborné diskuze, kterou uspořádala ČNOPK společně se Svobodným státem Bavorsko. Platí to podle něj ve všech českých regionech. Firmy upozorňují také na nedostatečnou kvalitu odborných škol, zejména pokud jde o praktickou přípravu absolventů. Polovina podniků v průzkumu hodnotí přípravu na praxi u absolventů středních škol jako nedostačující, zdůraznil prezident ČNOPK Rudolf Fischer. Nezapomínat na soft-skills Pro podniky je kvalifikovaná pracovní síla již dlouhá léta jedním z hlavních důvodů, proč investují právě v České republice. Pokud nenajdou na trhu práce dostatek odborníků v odpovídající kvalitě, může to mít závažné důsledky pro konkurenceschopnost českého hospodářství, doplnil k tomu výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Podle průzkumu by německé a rakouské podniky přivítaly na českých školách větší orientaci na praxi, kvalitnější výuku cizích jazyků, intenzivnější spolupráci mezi školami a firmami a větší flexibilitu absolventů. Podle Juříčka by měl být navíc vytvořen systém, který by reflektoval budoucí očekávání zaměstnavatelů. Kvalita absolventů by také měla být měřena. Viceprezident SP ČR zdůraznil, že českému školství chybí strategie rozvoje lidských zdrojů. Ve spolupráci se Sdružením automobilového průmyslu jsme vypracovali svým způsobem jednoduchou strategii o pěti pilířích, na kterých je potřeba postavit budoucí technickou vzdělanost, řekl v připravovaném rozhovoru pro EurActiv. Jedním z těchto pilířů mají být i tzv. soft skills, jako je jazyková vybavenost nebo komunikace. To jsou všechno věci, které se technici také potřebují naučit, dodal. Pro Bavorsko základ Řada podniků oslovených ČNOPK si prý přeje zavedení kooperativního nebo také duálního vzdělávání. Tato forma vzdělávání funguje již řadu let v Německu, Rakousku a dalších evropských zemích. Duální systém, tedy dvoustupňová forma praktické výuky ve školách a v podnicích zároveň, je významnou oporou bavorského hospodářství, prohlásila během diskuze Katja Hesselová, státní tajemnice bavorského ministerstva pro hospodářství, infrastrukturu, dopravu a technologie Se svými přibližně 350 různými vzdělávacími obory je pro nás garantem hospodářského růstu. Díky duálnímu vzdělávání je Bavorsko dnes na cestě ke stoprocentní zaměstnanosti, doplnila. Nemyslí si však, že německý systém by měl být přímo aplikován v ČR Takovéto jednostranné řešení by jistě nebylo vhodné vzhledem k rozdílné situaci v obou zemích, uvedla. České a bavorské asociace firem a politici by prý spíše měli vzájemně spolupracovat a hledat společná řešení.

7 Školy a firmy pospolu Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jindřich Fryč upozornil, že počet českých středoškoláků s technickým nebo přírodovědným zamřením je nad průměrem zemí OECD i EU. Mírně nad průměrem je také počet vysokoškoláků v těchto oborech. Podle Juříčka však údaje nejsou zcela přesné, protože do technického vzdělávání se někdy zahrnují i obory, které technické vůbec nejsou. Proto podle něj musí být také zaveden pořádek v pojmosloví. Fryč každopádně upozornil, že české školství ztrácí obrovské procento žáků, kteří studují přírodovědné a technické obory na střední škole, ale pak v nich nepokračují na vysoké škole. 20 až 40 procent absolventů navíc odchází pracovat z těchto škol do zcela jiného oboru, řekl. Proto chce MŠMT podpořit vztah studentů k technickým oborům. Motivace by prý měla probíhat na všech stupních vzdělávání a zkvalitnit by se mělo i kariérové poradenství. Na začátku roku 2013 je ministerstvo připraveno vypsat projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s celkovým objemem 1,5 a 2 miliardy korun na podporu technického a přírodovědného vzdělávání se zaměřením na mateřské, základní a střední školy, dodal Fryč. Ministerstvo se dále chystá rozjet projekt Pospolu, který připravilo ve spolupráci se Svazem průmyslu a ČNOPK. Investovat by do něj mělo 100 milionů korun. Jeho cílem bude propojit teoretickou a praktickou výuku na všech středoškolských oborech. Důraz má být kladen na technické obory a spolupráci škol s firmami. Rozběhnout by se měl na začátku příštího roku. Společně nastavené podmínky projektu Pospolu zaručují jeho budoucí hladký průběh. Je však nutné co nejrychleji, v řádu týdnů, dokončit složitý schvalovací proces pro start projektu a přikročit k samotné práci, řekl k tomu vedoucí korporátní komunikace Bosch Group v ČR Pavel Roman, který ČNOPK v této spolupráci zastupuje. (Zdroj: článek byl publikován ) Absolventi škol neumějí rozeznat podstatné informace Publikujeme rozhovor s Janem Rafajem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a personálním ředitelem ArcelorMittal Ostrava na téma praxe při studiu, který uveřejnily Hospodářské noviny. Jan Rafaj v něm mimo jiné říká, Nedostatečné propojení studia s praxí škodí zejména samotným studentům. Ke změně ale musí dojít i v jejich přístupu. V důsledku různých osekávání nákladů se firmy odpoutaly od univerzit víc, než by bylo zdrávo, a v současné době k nim hledají cestu zpátky, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Ten působí od roku 2006 ve vrcholovém vedení ocelárny ArcelorMittal Ostrava. Společnost patří s přibližně šesti tisíci zaměstnanci mezi největší zaměstnavatele Moravskoslezského regionu a budoucí zaměstnance hledá pomocí různých programů i mezi mladými talenty. V letech 2010 a 2011 byl ArcelorMittal zvolen nejlepším zaměstnavatelem regionu. * HN: Jaké možnosti praxe vysokoškolákům nabízíte? Vysokoškolákům nabízíme práci na částečný úvazek na jasně specifikovaných projektech v oblastech IT, personalistiky nebo třeba účetnictví. Končícím studentům můžeme nabídnout naše odborníky na konzultace při vypracování závěrečných prací. Čerstvým absolventům nabízíme i takzvané trainee programy, kde jim dáváme možnost se zapracovat a profesně se rozvinout.

8 * HN: Co si pod těmi tréninkovými programy můžeme představit? Absolventi jsou zařazeni do ročních adaptačních programů, v jejichž rámci střídají předem daná pracoviště tak, aby získali co možná největší povědomí o chodu a fungování firmy. Po celou dobu je účastník v těsném kontaktu s přiřazeným pracovníkem HR, na kterého se může obrátit třeba v případě, že není s náplní práce spokojený. Na starosti je po celou dobu mají také přiřazení vedoucí úseků. Program je doplněn o další speciální tréninky, na kterých se podílejí jak naši interní specialisté, tak specialisté pozvaní zvenčí. Teprve po roce se rozhodneme, zda a na jaký úsek absolvent programu nastoupí. * HN: Podobné tréninkové programy nabízí čím dál více firem, co za tímto trendem stojí? Firmy chápou stáže a praxe pro studenty zejména jako investici do budoucna. Dobří manažeři si všímají, že firma nestojí na strojích, ale zejména na kvalifikovaných lidech. Výhodou mladých lidí bývá jejich elán, energie a nápady, nejsou dosud ovlivněni zažitými normami a postupy, takže pokud jsou jim vytvořeny ty správné podmínky, mají neuvěřitelný potenciál, ze kterého firma může těžit. Druhou stranou mince je, že čeští absolventi často vůbec nejsou pro pracovní život připraveni, a firmy tedy musejí dříve či později vynaložit úsilí k tomu, aby je adekvátně zapracovaly. * HN: V čem konkrétně nesplňují absolventi očekávání zaměstnavatelů? V první řadě mají studenti problém s propojením teorie s praxí a nerozeznají podstatné informace. České školství je stále postavené na sběru informací, nikoliv však na jejich analýze a předání. V tomto regionu pak chybí odborná znalost cizích jazyků. Vysoké školy se brání tím, že to studenti mají umět už z dřívějška. Já si ale myslím, že by měly převzít iniciativu a začít některé technické předměty vyučovat povinně v angličtině, už jen proto, že mnohé odborné texty a materiály se do češtiny vůbec nepřekládají. Výukou v angličtině by zároveň poslaly signál středním školám, že na další úrovni se již s určitou jazykovou vyspělostí počítá. Do třetice studentům chybí takzvané měkké dovednosti neschopnost kvalitní prezentace nebo komunikace je v dnešním byznysu obrovský handicap. * HN: Za tyto nedostatky jsou univerzity dlouhodobě kritizovány. Pozorujete v poslední době nějaký posun k lepšímu? U některých technických středních škol došlo k posunu k lepšímu. Konkurence jim totiž zhoustla nejen vlivem demografického vývoje, ale také tím, že některé podniky, například společnost Vítkovice nebo Třinecké železárny, si založily vlastní střední školy. Co se týče vysokých škol, tak zde sice také k určitému vývoji dochází, změna ale zatím není systémová a zdaleka ne v takové míře, v jaké bychom si představovali. Domnívám se, že posunu trochu brání akademická svoboda, kdy třebaže rektor je změně nakloněný, nemá k dispozici mechanismus k prosazení změny na celé univerzitě. To je příklad i zdejší Vysoké školy báňské, kde se situace liší fakulta od fakulty. * HN: Co ale dělají samotné firmy pro zkvalitnění výuky? Firmy nesou za současnou situaci částečně vinu. V důsledku různých restrukturalizací a osekávání nákladů se totiž odpoutaly od univerzit víc, než by bylo zdrávo, a v současné době hledají cestu zpátky. Já myslím, že školám je nutné ve firmách opravdu otevírat dveře. My jsme například zavedli takzvanou Steel Academy, přičemž univerzitní profesoři přijdou mezi naše zaměstnance a dají jim přednášku na předem domluvená témata. Po té následuje debata, kdy se naopak zaměstnanci podělí s vyučujícími o své praktické zkušenosti. Dále je to pro ty profesory motivující, když vidí větší zapojení ze strany studentů, kteří nějaké zkušenosti už mají a reagují v seminářích úplně jinak. * HN: Někdy zaznívá ze škol názor, že stáže a placené tréninkové programy do určité míry vytlačily klasické stipendijní programy. Souhlasíte? Já se domnívám, že firmy stále zkoušejí, jaký model podpory je nejvhodnější. Naše společnost například v roce 2008 spustila masivní program stipendií. Ten se ale neosvědčil s tím, jak jsme se soustředili hlavně na kvantitu, a na stipendia dosáhli i lidé se slabými studijními výsledky a stipendia je nijak více nemotivovala. Narážíme ale i s nabídkou práce na částečný úvazek. Minulý rok jsme spustili placený program pro IT vývojáře a přes velkou reklamu a možnost práce z

9 domu jsme nabrali z dvaceti možných lidí pouze čtyři. V dnešní době přitom skloubit práci a studium lze, ale mladým lidem někdy chybí pracovní návyky. Často si spíše chtějí více užít období mládí. To je ale veliká chyba, protože se tím připravují o náskok, který by jinak mohli před ostatními mít. * HN: Co byste ale poradil těm mladým lidem, kterým nyní praxe chybí? Jak mohou firmy zaujmout? Cesty lidí jsou různé, klidně ať ten daný absolvent do třiceti studuje a cestuje, ale musí na něm být vidět touha po sebevzdělání a po poznání. Musí být poznat, že ty roky využil k osvojení nových dovedností. Nedostatek praxe lze kompenzovat třeba i tím, že je žadatel schopen přemýšlet v souvislostech a umí si poradit v novém prostředí. * HN: Jakou radu byste dal naopak studentům, kteří procházejí nabídky firem? Studenti by se hlavně měli vyvarovat dvou chyb. Stává se, že mladí lidé přicházejí na stáže přemotivovaní a čekají, že hned druhý den budou moci řídit lidi. Trpělivost a vůle nechat se vést zkušenějšími se v tomto věku opravdu vyplácí. Na druhé straně někteří podnikatelé nabídnou mladým lidem možnost pracovní zkušenosti, pak ale nevědí, co s nimi, nebo je využívají jenom jako levnou pracovní sílu. Pro uchazeče je samozřejmě obtížné zjistit, jak přesně zvažovaný pracovní program bude vypadat. O to víc ale musejí být asertivní při vyjednávání, nesmějí se bát klást detailní otázky a dožadovat se adekvátního využití svých schopností. * HN: Jaké způsoby využíváte k hledání mladých talentů už na školách? V současnosti mámě dvě strategie. Jsme pravidelně přítomni na pracovním veletrhu na Vysoké škole báňské, kde studenty oslovujeme přímo. Na stáncích jsou naši pracovníci, kteří dlouhodobě kultivují vztahy s univerzitami a prošli speciálními osobnostními tréninky. Všichni zájemci zde mají možnost se zapsat do naší databáze. Na základě dlouhodobé spolupráce s univerzitou také ale známe některé profesory. Ti nám pak doporučí studenty třeba na psaní diplomové práce nebo v případě, že hledáme pracovníka s vytipovaným profilem, tak nám mohou pomoci s referencí. Systémově ucelený nástroj na hledání talentů přímo na školách nám ale chybí. Rozhovor se Zdeňkem Somrem: Rozvoj podnikatelského myšlení není o předmětech, je o hluboké změně v přístupu Přečtěte si rozhovor se Zdeňkem Somrem, který vyšel na podzim loňského roku v časopise Moderní vyučování. Zdeněk Somr je viceprezidentem Hospodářské komory ČR, dlouhodobě se věnuje oblasti vzdělávání a odborné přípravy a rozvoje lidských zdrojů. Podporuje zlepšení a zefektivnění spolupráce škol a firem, zejména v oblasti praxí, vzdělávání dospělých v kontextu systému uznávání výsledků učení a do budoucna by si přál, aby se školy staly skutečným komunitním centrem obce. Ze strany Hospodářské komory je často zdůrazňována role učňovského vzdělávání a potřeba jeho posílení s ohledem na požadavky trhu práce. Kde však leží aktuální hlavní problém učňovského školství v nedostatku učňů způsobeném neatraktivitou učňovských oborů, nebo v kvalitě výuky na učilištích, která neodpovídá aktuálním potřebám trhu práce? Problém vidím zejména v odtržení učňovského vzdělávání od praxe v 90. letech. Neadekvátní spolupráce těchto škol s firmami, která byla ještě umocněna rychlým technologickým vývojem, vedla k situaci, kdy představa zaměstnavatelů o tom, co by měl absolvent umět, se vzdálila skutečnosti. Současně se přirozeně i snížil praktický potenciál škol učně na požadavky zaměstnavatelů dobře připravit. Nelze tedy říci, že by školy či ředitelé byly lepší či horší, ale chybí pravidelné střetávání představ na obou stranách, a tím se snižuje i možnost kontinuálního zlepšování situace. Uplatnitelnost absolventů je jasná a podložená čísly řemeslníci jsou trhem práce žádaní a oceňovaní. Co vidím nicméně jako chybu nás zaměstnavatelů je, že jsme dostatečně nepropagovali tento typ vzdělání, respektive neinformovali především rodiče o tom, jak v dnešní době řemeslo vypadá. Tedy že se již nejedná o umaštěné, špinavé dílny, ale o čisté, úžasně vybavené haly, kde zaměstnanci již vykonávají úplně jinou práci, než si většina z nás

10 představuje. Klíčovou roli však ve výběru budoucí profese hrají vedle rodičů i kariérní poradci, kteří jsou na školách bohužel stále často v roli spíše výchovných poradců, jimž na skutečné kariérové poradenství nezbývá příliš prostoru. Jejich role by měla být významně posílena a měli by pravidelně navštěvovat zaměstnavatele ve svém regionu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že velmi často byli kariérní poradci překvapení, jak v dnešní době vypadá například strojírenská dílna. Zmínil byste příklad iniciativy, která v tomto pomohla posílit učňovské vzdělávání v regionech? Příkladem může být iniciativa některých krajů, první byl v tomto Zlín, které daly jednoduchá drobná stipendia podmíněná nulou neomluvených hodin a určitým prospěchem. Tento krok během krátké doby významně změnil zájem o obory a pomohl posílit právě volbu žáků pro učňovské vzdělání. Důležité však je rozšířit informaci o tom, že řemeslo je volbou pro dlouhodobé, perspektivní a zajímavé uplatnění na trhu práce. V neposlední řadě bych proto chtěl zmínit i iniciativu Hospodářské komory, aby studenti i na odborných středních školách mohli získat výuční list. Je totiž možné, že středoškolák odejde na vysokou školu, nicméně zjistí, že to pro něho nebyla vhodná volba, že například studium vysoké školy nezvládne. Chtěli bychom mu tedy nabídnout možnost, aby se v případě neúspěchu mohl uplatnit v řemesle, kterému se na střední škole věnoval. Naším cílem je podporovat uplatnitelnost studentů na trhu práce a přitom musíme myslet i na ty, kteří v některých momentech neuspějí a nenechávat je v pocitu frustrace mimo trh práce. Důležitou roli v celém procesu bezesporu hrají praxe ve firmách. Jak vidíte situaci z hlediska praxí u nás? V tomto je situace velmi tristní praxí je zoufale málo, žáci se nedostávají v odpovídající míře do podniků, a pokud ano, pak na nedostatečně dlouhou dobu. Pro učně je důležité, aby byl u celého procesu řešení úkolu tedy zadání, řešení, ale i výstupu a mohl tak za výsledek převzít odpovědnost. Praxe nejsou o tom, že po škole musí absolvent povinně nastoupit tam, kde jeho výcvik probíhal. Jsou především o dlouhodobém budování vztahů, o poznání se a o spolupráci na projektech či úkolech. Může této situaci pomoci zavedení některých prvků duálního systému? Musíme si uvědomit, že duální systém je dlouhodobé, komplexní řešení odborného školství, které je však velmi finančně náročné z pohledu firem a zejména regionů. To nevytváří problém v době, kdy hospodářství roste, ale v takové době se nenacházíme. Jsem si bohužel úplně jistý, že každý, kdo hovoří o potřebě zavedení duálního systému u nás, nezná skutečně všechna jeho pravidla, úskalí a především nároky na fungování. A navíc jsme nedávno zavedli systém rámcových vzdělávacích programů. Jeho fungování bychom měli nejdříve vyhodnotit a na základě tohoto hodnocení řešit, zda je třeba přejít na jiný systém. Naše zkušenosti ukazují, že bude třeba stávající systém upravit hlavně v oblasti praxí a podpoře účasti firem na praktické výuce, ale systém jako celek má být zachován. Jak lze tedy v této situaci praxe podpořit? Bylo či je možné využít prostředky ze strukturálních fondů? V prvé řadě je zásadní změna politiky, tedy otevřené potvrzení potřebnosti praxí ve firmách, na které by navazovalo vytvoření vhodných podmínek pro obě strany. Nelze jít cestou, že veškerá zátěž bude stále ležet jen na firmách. Škola musí být nucena jít naproti technologickému pokroku, a to včetně kontinuálního vzdělávání vyučujících. Učitel je v celém procesu klíčový, mnohem důležitější než všechny ostatní věci, o kterých zde hovoříme. A jeho pravidelné další vzdělávání je nutnou podmínkou pro jeho kvalitní práci. Zaměstnavatelé jsou často obviňováni z toho, že od škol požadují absolventy s aktuálně potřebnými kvalifikacemi, ale nedefinují požadavky, které budou na absolventy kladeny v dlouhodobějším horizontu. Do jaké míry je toto tvrzení opodstatněné? Bezesporu má škola žáka či studenta vést k základním tedy klíčovým kompetencím a dovednostem, jako je komunikace, flexibilita, adaptabilita, práce v týmu atd. A tyto kompetence absolventům skutečně chybí. Neumí komunikovat zejména mezigeneračně, neumí pracovat v týmu, nejsou ochotní převzít odpovědnost, chybí jim základní pracovní návyky. Tato situace začíná být větším problémem, než samotné znalosti. Pokud jde o praktické předměty,

11 měly bychom si uvědomit roli zaměstnavatelů, kteří drží krok s aktuálním technologickým vývojem a jsou schopni v tomto školám pomoci. S ohledem na délku cyklu ve vzdělávání (analýza situace, změna osnov, příprava materiálů atd.) školy samotné na tento překotný vývoj reagovat jednoduše nemohou. Vezměme si baňkové televize jak rychle šel vývoj kupředu. Během deseti let je to, co jsme považovali za absolutně normální, úplně pryč. Na trhu práce se otevírá stále širší prostor pro všechny, kdo nechtějí být jen zaměstnancem, ale rádi by sami podnikali a rozvíjeli vlastní činnost. Do jaké míry nás vzdělávací systém vybavuje dovednostmi z hlediska podnikatelského myšlení, smyslu pro iniciativu a tvořivost? Osobně jsem přesvědčen o tom, že školy rezignovaly na podporu podnikatelského myšlení, které je pojímáno hlouběji než jen jako výuka některých předmětů o podnikání. Podpora podnikatelského myšlení, které je vnímáno komplexně v kontextu tvořivosti, ochoty riskovat, rozvíjet smysl pro iniciativu a inovace atd., není dnes ve školách vůbec rozvíjena. Učitelé na něco takové nejsou ani připraveni a vzděláváni. Jedná se totiž o velmi hlubokou změnu přístupu, který by nás vedl od pouhého plnění povinností k vlastní aktivitě, která tu byla dlouho potlačována. Velmi aktivně jste zapojen do budování Národní soustavy kvalifikací, NSK (pozn. red. NSK je budována v ČR od roku 2005), která je logickou reakcí na zvyšující se důraz na celoživotní učení, resp. v tomto ohledu na uznávání výsledků učení. Jak hodnotíte vývoj NSK v ČR? Národní soustava kvalifikací byla v první fázi spíše pilotním projektem, který hledal možnosti mnohem širšího uplatnění a realizace. V současné fázi je již NSK reálně naplňována ve spolupráci se zaměstnavateli. A ač je mnohdy kritizována, že v prvé řadě pokrývá kvalifikace, jako je například hrobník, chtěl bych na tomto místě říci, že se jedná o plánovaný záměr tedy pokrýt kvalifikace, které nemají svůj odraz v počátečním vzdělávání, a nejsou tedy nijak z hlediska požadavků na kvalifikaci vydefinovány. V tuto chvíli je již třeba jen rok či dva práce, aby byla kompletně naplněna a aby ji zaměstnavatelé a personalisté mohli plnohodnotně využívat. Na to pak může lépe reagovat i nabídka vzdělávání dospělých. Jak podle vás bude vypadat vzdělávání v České republice 1. září 2022? Nevím, jak bude vypadat, ale vím, jak bych si přál, aby vypadalo. Cílem by mělo být, aby absolvent školy byl všestranný člověk s kvalifikací uplatnitelnou na trhu práce. Formy, jak tohoto dosáhnout, by měly být různé a mnohem méně formální. Vždy si představuji, že škola by vypadala jako velké nákupní centrum, kde by se celý den lidé volně pohybovali, bylo by skutečným komunitním centrem dané obce či města a nabízelo nejrůznější možnosti pro učení, setkávání a osobní rozvoj. Například by již v obci nebyla špatná tělocvična a výborné fitcentrum, ale obě možnosti by propojily. Které předměty byly vaše oblíbené? Tělocvik a matematika. A na gymnáziu také deskriptiva, protože se v ní nebylo co biflovat. Kterou osobnost byste zmínil jako svůj vzor či jako významný zdroj inspirace pro svá rozhodnutí? S velkou pokorou se inspiruji dílem Jana A. Komenského. I když si musím až příliš často přiznat, že to, co my dnes pracně zjišťujeme a prosazujeme, to ON už věděl před čtyřmi sty lety. (zdroj: časopis Moderní vyučování, XVII. ročník, číslo vydání 9-10/2012) Ke konkurenceschopnosti ČR přispěje podle průmyslu kvalitní odborné vzdělávání Další článek převzatý z webu EurActiv upozorňuje na nedostatečnou praxi absolventů technických oborů. Německé firmy často kritizují důsledky nedostatečného propojení teoretické výuky s praxí a špatnou jazykovou vybavenost českých studentů. Podle Rudolfa Fischera, prezidenta Česko-německé obchodní a průmyslové komory, je mimo jiné

12 problém v nejistotě, která panuje ohledně přenesení kompetencí ze strany státu na podniky. Český pracovní trh nenabízí podle firem sdružených v Česko-německé obchodní a průmyslové komoře dostatek kvalifikované pracovní síly. Zoufale prý chybí absolventi technických oborů, kteří by ovládali cizí jazyky a měli potřebnou praxi. Stát by proto měl podle nich více spoléhat na spolupráci státních vzdělávacích institucí se soukromými podniky, píše se v otevřeném dopise, které firmy adresovaly české vládě. Z průzkumů německých zahraničních hospodářských komor vychází Česká republika dlouhodobě jako země, kterou němečtí zaměstnavatelé označují za nejatraktivnější lokalitu pro jejich podnikatelské aktivity a investice ve střední a východní Evropě. Jak ale v poslední době také zdůrazňují, tento trend se začíná měnit a může se stát, že za několik let už platit nebude. Důvodem, proč německé firmy v českém prostředí rády investují, je podle jejich vyjádření kvalita pracovní síly, kterou ČR nabízí. Současný vývoj prý ale spěje k tomu, že český pracovní trh již není tím, čím býval. Najít kvalitní a odborně vzdělaný personál se tak stává stále obtížnějším. Podle Bernarda Bauera, výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), za to nemůže pouze demografický vývoj, ale i nedostatečné zohledňování toho, co si česká ekonomika žádá a potřebuje. Dalším důvodem může být i nízké propojení teoretické výuky s praxí v českém systému odborného vzdělávání. Konkurenceschopnost České republiky významnou měrou souvisí s kvalitou odborného vzdělávání. Z našeho pohledu proto příprava absolventů na praxi přímo ve firmách představuje přímou investici do zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zajištění její atraktivity i v budoucnu, uvedl. Kvalifikovaní absolventi s praxí jako nedostatkové zboží Německé firmy, které v České republice vytvářejí více než 100 tisíc pracovních míst, mezi nimi například Bosch, E. ON, Kaufland, RWE nebo Siemens, se proto obrátily na kabinet premiéra Petra Nečase a adresovaly mu otevřený dopis. Jeho kopie zaslaly i ministrovi školství Petru Fialovi a ministru průmyslu a obchodu Martinu Kubovi. Rezort průmyslu a obchodu je zodpovědný za implementaci nedávno schválené Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, která si oblasti odborného vzdělávání také všímá. Podniky v dopise poukazují na nedostatky českého vzdělávacího systému, zejména technických a řemeslných oborů. České střední školy nejsou podle nich schopny dodávat na pracovní trh řádně připravené absolventy, kteří by měli kvalitní odborné vzdělání, ovládali by cizí jazyky a hlavně by měli praktické zkušenosti. Velkým problémem českého školního systému je tak podle německých zaměstnavatelů především to, že nedostatečně spolupracují se soukromou sférou. Studentské praxe tak probíhají výhradně ve školních dílnách, které mnohdy nedisponují odpovídajícím technickým vybavením, a v žádném případě se tak nemohou rovnat praxi přímo v podniku. Česko-německé firmy si všímají i toho, že samotná výuka a učební plány škol jsou zastaralé a nereflektují aktuální hospodářskou realitu. Praxe jako základ Firmy proto navrhují, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích, především pak v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku, které se mohou pochlubit fungující spoluprací mezi školami a podniky. Zde si stát i nadále ponechává rozhodovací pravomoci v oblasti vzdělávání, přenáší však část svých vzdělávacích kompetencí na podniky, říká Rudolf Fischer, prezident ČNOPK. Ty studentům poskytují praxi a hradí také část nákladů na jejich vzdělávání, například tím, že investují do vybavení učeben apod. Podniky tak vlastně převezmou část zodpovědnosti za odborné vzdělávání a jsou za ni následně daňově zvýhodňovány. Velké plus takového modelu tkví podle Fischera v tom, že se odborné vzdělávání přizpůsobuje aktuálním potřebám a odpovídá současným technickým požadavkům. Uvítali bychom státní iniciativu, která by směřovala k zatraktivnění technických studijních oborů a zahrnula praktickou část výuky do vzdělávacího programu středních škol.

13 Zaměstnavatelé by také uvítali větší aktivitu samotných škol. Spolupráce s výchovnými poradci na středních školách je nevyužitý potenciál, doplňuje Pavel Roman, vedoucí korporátní komunikace, Robert Bosch odbytová s.r.o. Podle představitelů ČNOPK se čeští politici změně nebrání. Velkou překážku ale představuje jejich časté střídání na klíčových funkcích na ministerstvech. Politická vůle tu je, ale problém představuje častá fluktuace na ministerstvech, uvedl Bernard Bauer. Za poslední roky se pětkrát nebo šestkrát změnil ministr školství. Po každé takové výměně musíme na jednotlivých rezortech hledat nové kontakty, dodal. Podle Rudolfa Fischera je zakopaný pes také v nejistotě, která panuje ohledně přenesení kompetencí ze strany státu na podniky. Stát si možná není jistý, kolik kompetencí by se na podniky mělo přenést. Politici si na to musí nejprve vytvořit názor, vysvětlil redakci. Mělo by být ale jasné, že svrchované kompetence státu nezmizí. O tom, že české firmy jsou ochotny investovat do odborného vzdělávání studentů, svědčí i nedávný průzkum, jehož výsledky zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy ČR. Z něho vyplynulo, že české podniky mají vůli zaplatit studentům stipendium v oborech, které jsou pro ně potřebné, ale odrazují je od toho nejrůznější překážky. Nejzávažnější z nich je pak neexistence finanční motivace k intenzivní spoluprací mezi českými univerzitami a průmyslem. (Zdroj: článek byl publikován ) 10 let česko-německých výměn mládeže v oblasti odborného vzdělávání Z pohledu firem má jen malá část absolventů kvalitní odbornou praxi už při ukončení školy. Tento problém už více než 10 let pomáhá řešit Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem. Pro studenty odborných předmětů domlouvá praxe u německých firem a české firmy zase na praxi přijímají studenty z Německa. Jak taková praxe probíhá, se dozvíte v následujícím článku. Úspěch na trhu slaví především školy, kterým se daří zatraktivnit výuku a našly si německou partnerskou organizaci, kam vysílají své žáky a učně na odborné zahraniční praxe. Na tyto aktivity mohou školy získat finanční příspěvky v rámci Programu podpory odborných praxí, který již deset let realizuje Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem. Tandem tak reaguje na neuspokojivou situaci v oblasti odborného vzdělávání v Česku, kdy se školy potýkají s nedostatkem žáků a nezájmem o odborné profese. Program podpory odborných praxí je určen středním odborným školám, učňovským a vyšším odborným školám, které mohou získat finanční příspěvek na vyslání svých žáků na odbornou praxi do sousední země. Cílem programu je umožnit mladým lidem získat nové profesní zkušenosti a odborné dovednosti, a zvýšit tak jejich šance na evropském trhu práce. Praktikanti získávají také cenné interkulturní kompetence, poznávají kulturu a způsob života v sousední zemi. Během deseti let se Tandemu podařilo vytvořit síť mezi 479 českými a německými partnerskými školami, institucemi a malými podniky, díky níž se za toto období zapojilo do programu na praktikantů. Zapojené instituce z Česka zastupují všechny kraje. Tandemu se tak výraznou měrou daří přispívat k mobilitě mladých lidí v odborném vzdělávání a k propojování institucionálního vzdělávání a oblasti praktické výchovy. Jak praxe probíhá? Účastnice jedné z praxí, Petra Gabrhelíková, popisuje přínosy z výměnného pobytu v nemocnici v německé Jeně: Během praxe jsem poznala rozdíly v systému práce v českém a německém zdravotnictví, vyzkoušela jsem si pomůcky a materiály, které se používají v Německu, a seznámila jsem se s celkovým chodem nemocnice. Na praxi se mi nejvíce líbilo prostředí nemocnice a celkový řád a také partnerský vztah mezi personálem a pacientem. Minimální délka trvání praxe jsou tři týdny, maximální dvanáct týdnů. Praxe je uskutečňována v těch oborech, ve kterých jsou žáci vyučeni. Praxe se může účastnit také doprovodná osoba (např. učitel němčiny, mistr odborného

14 výcviku), která má nárok na finanční příspěvek ve stejné výši jako praktikant. K hojně zastoupeným oborům v Programu podpory odborných praxí patří gastronomie a hotelnictví, kuchař, číšník, zpracování dřeva, pečovatelství, zpracování kovů, zahradnictví, péče o děti v mateřské škole, sociální práce, elektrikář, zedník nebo cukrář. Nedílnou součástí praxe je přípravný seminář o délce dvou až tří dnů, během kterého mají praktikanti možnost seznámit se s pracovním prostředím. Přípravný seminář se skládá z jazykové animace a interkulturní přípravy. Jazyková animace je metoda, která pomocí her a kreativního přístupu přibližuje jazyk sousední země. Jazyková animace napomáhá odbourávat jazykové bariéry a strach z mluvení. Nejedná se o výukovou metodu, ve které jde o bezchybné ovládání gramatiky a perfektní výslovnost, nejde ani o jednosměrné zprostředkování jazyka ze strany jazykového animátora. Využívá hry, pohyb, slov podobných v obou jazycích, účastníci se tedy skutečně (inter)aktivně zapojují do jazykové animace. Tandemem vyškolení jazykoví animátoři přibližují praktikantům jazyk, ale také kulturu a reálie sousední země (interkulturní kompetence). Po ukončení praxe obdrží každý praktikant celoevropský uznatelný certifikát Europassmobilita, který slouží jako doklad o absolvování zahraniční odborné praxe a o zde nabytých odborných dovednostech. Na financování Programu podpory odborných praxí se kromě Tandemu podílí Česko-německý fond budoucnosti a program EU Leonardo da Vinci. Od roku 2000 bylo v rámci programu přerozděleno celkem ,- (cca 40 milionů korun) V rámci desetiletého výročí Programu podpory odborných praxí byla letos vydána publikace příkladů dobré praxe, jejímž cílem je představit již existující česko-německá partnerství odborných škol a jejich projekty. Publikace je na stránkách Tandemu ( ke stažení nebo zdarma k objednání. Školy, které mají zájem se do Programu podpory odborných praxí zapojit, mohou vždy v termínech 30. září, 31. října nebo 31. března vyplnit předběžnou přihlášku a zaslat ji Tandemu. Více informací a přihlášky ke stažení naleznete na Pro rok 2011 plánuje Tandem uskutečnit kontaktní seminář pro odborné školy z Česka a Německa, na kterém mohou účastníci nalézt novou partnerskou organizaci pro česko-německou spolupráci. Šance pro absolventy Od roku 2010 se střední odborné školy, učňovské školy a vyšší odborné školy, úřady práce nebo hospodářské komory mohou zapojit do pilotního projektu Tandemu, jenž nabízí finanční podporu pro uskutečnění odborné praxe v Německu pro absolventy škol a mladé lidi, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností. Tento jedinečný pilotní projekt nabízí školám nový rozměr v péči o své absolventy a je pro školu velkou konkurenční výhodou na trhu. Absolventi zapsaní na úřadu práce mají možnost získat nové profesní zkušenosti na odborné praxi v Německu. Českoněmecký fond budoucnosti považuje Program podpory odborných praxí za jeden z nejdůležitějších projektů v celé oblasti mládeže a škol. Zahraniční pobyty umožňují mladým Čechům a Němcům ověřit si své profesní schopnosti v praxi a rozšířit své zkušenosti o jiné pracovní prostředí, ale zároveň též zlepšit své jazykové znalosti a poznat běžný život v sousední zemi (PhDr. Tomáš Jelínek a Jürgen Bachmann, ředitelé sekretariátu Česko-německého fondu budoucnosti). Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem zprostředkovává a podporuje spolupráci mládeže z Česka a Německa, pomáhá a radí zájemcům o sousední zemi z řad mladých lidí, vedoucích mládeže a pedagogů. Aktivity Tandemu podporují mobilitu a setkávání mladých lidí z Česka a Německa. Mezi hlavní oblasti působení Tandemu patří pořádání seminářů a vzdělávání, poradenské služby (projektový management, fundraising) a zprostředkování českoněmeckých partnerství. Mgr. Jarmila Půbalová, pracovnice Programu podpory odborných praxí (zdroj: časopis Moderní vyučování, XVI. ročník, číslo vydání 7/2010)

15 České podniky chtějí financovat studenty, chybí ale pravidla Jedním z velkých problémů českého vzdělávacího systému je nesoulad mezi systémem financování univerzit a tím, co si žádá trh práce. Více než dvě třetiny studentů nemají po dostudování žádnou praxi a nevyznají se v chodu firem. Firmy by se chtěly podílet na podpoře studentů technických oborů, ale nejsou k tomu dostatečně motivovány. Řešením by byla například úleva na dani při placení stipendií studentů. Drtivá většina českých firem je ochotna ze svého rozpočtu sponzorovat studenty, kteří studují pro ně potřebné obory. Aby se tak stalo, je prý nutné, aby vláda nastavila potřebná pravidla a podniky k takovým krokům finančně motivovala, například je daňově zvýhodňovala. Alespoň to tvrdí Svaz průmyslu a dopravy ČR. Pokud by stát nastavil odpovídající pravidla, až osmdesát procent zaměstnavatelů by mohlo financovat studenty, uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Podle statistik OECD (z roku 2010) patří spolupráce českých podniků a vysokých škol v celosvětovém měřítku k těm nejslabším. Firmy jsou prý ochotny zaplatit studentům stipendium v oborech, které jsou pro ně potřebné, ale narážejí při tom na chronický problém českého vzdělávacího systému. Tím je neexistence finanční motivace k intenzivní spolupráci mezi českými univerzitami a průmyslem. K tomu by podle zástupců podniků výrazně napomohlo, kdyby pro ně vláda zavedla možnost daňových úlev. Je třeba, aby firmy měly možnost odepisovat si investice za podporu vědy a výzkumu a jejich aplikovatelné výsledky, vysvětlil Rafaj. Stát také zatím nebere v potaz skutečnost, že sedmnáct procent firem vyplácí stipendia pro studenty oborů, které potřebují, a to bez daňového zvýhodnění, doplnil. Podle něj český vzdělávací systém trpí také tím, že tu existuje nesoulad mezi systémem financování a fungováním univerzit a tím, co si žádá trh práce. Zajištění dostatku technických odborníků pro průmysl netkví jen v racionalizaci systému školství, které by mělo být financováno z veřejných prostředků nikoli jen podle počtu studentů, nýbrž zejména podle uplatnitelnosti a jiných kvalitativních údajů, ale výraznými daňovými změnami, řekl Rafaj. Průzkum z roku 2008, který zpracoval SP ČR, poukázal na to, že více než dvě třetiny absolventů technických a ekonomických oborů nemá žádnou praxi a absolutně se nevyzná v tom, jak firmy fungují. (Zdroj: článek byl publikován )