Z ÁVA D Y A Z E S I L O V Á N Í P L O N C H Z Á K L A D Ò

Transkript

1 Z ÁVA D Y A Z E S I L O V Á N Í P L O N C H Z Á K L A D Ò F A I L U R E S A N D S T R E N G T H E N I N G O F S H A L L O W F O U N D A T I O N S L ADISLAV K L USÁâEK, Z DENùK B AÎANT Závady plo n ch základû, proveden ch ze smí eného nebo cihelného zdiva ãi betonu. Základy, uloïené na ménû únosném podzákladí, nebo po pfiedchozím znehodnocení podzákladí vnikem vody. Zesilováním základû pomocí pfiedpínání, dvû praktické aplikace. V sledky mûfiení deformací základû pfied, bûhem a po zesílení. Failures of shallow foundation structures that are constructed from composite (bricks and natural stones) or brick masonry or concrete ones founded on the subsoil of low bearing capacity or on the subsoil, which was degraded with water penetration into a footing bottom. Strengthening of these foundation structures by prestressing. Two effectual applications of prestressing together with the results of deformation measurement before, in the course and after strengthening. Se závadami základû a na nû navazujícími poruchami objektû se mûïeme setkat pomûrnû ãasto. Obvykle se jedná o pásové základy ze smí eného nebo cihelného zdiva nebo z betonu, uloïené na ménû únosném podzákladí; obdobnû se chovají stavby po pfiedchozím znehodnocení podloïí vnikem vody do základové pûdy. PotíÏe mohou nastat také v pfiípadû, kdy základy byly provedeny s neïádoucími rozmûrov mi odchylkami nebo pfii nepfiesnû provedené pilotáïi pod vlastní základovou konstrukcí. Z KU ENOSTI Z PROVÁDùNÍ REKONSTRUKCÍ PLO N CH Z ÁKLADÒ Lze konstatovat, Ïe pfii ztuïování základov ch konstrukcí je málo pamatováno na kvalitu a pfiesnost provádûní. Stává se, Ïe tvar i vyztuïení jsou upravovány bez vûdomí projektanta. Pfii provádûní rekonstrukcí, pfii autorském dozoru a pfii posuzování poruch jiï proveden ch staveb je moïné se setkat s opakujícími se závadami: Chyby lidského ãinitele ve stadiu: Projektové pfiípravy podcenûní prûzkumov ch prací (geologick prûzkum chybí zcela nebo byl proveden v rámci sniïování nákladû v nevhodném rozsahu); podcenûní úãinkû dynamick ch namáhání na podloïí i na vlastní konstrukci pfii nesouladu konstrukãního a pouïitého matematického modelu apod. Vlastní realizace byl pouïit nevhodn materiál nebo do lo k rûzn m neodborn m vylep ováním vlastní konstrukce ãi k nedodrïování bûïn ch technologick ch postupû pfiípadnû k nevhodnému pouïití pfiísad a pfiímûsí pfii betonáïi v extrémních podmínkách a k zanedbávání o etfiování betonu atd. Neodborné uïívání konstrukce: pfietû- Ïování základov ch konstrukcí pfii zvy ování zatíïení horní stavby nebo pfii provozu neudrïovan ch strojních zafiízení. Zanedbání základních pravidel provozu základu: napfi. pfii poru ené kanalizaci nebo vodovodním fiadu dochází k nepfiíznivému ovlivnûní podloïí sráïkovou, spla kovou nebo spodní vodou apod. O PRAVY ZÁKLADÒ Náprava závad základov ch konstrukcích je vïdy velmi nákladná, proto je uïiteãné pro jejich sanaci pouïívat spolehlivé a souãasnû levné metody. V mnoha pfiípadech je moïné dosáhnout zlep ení roz ífiením základové spáry s pomocí pfiídavné Ïelezobetonové konstrukce tedy zvût ením a ztuïením základu s ukotvením do pûvodního základového zdiva. Správn návrh a konstrukãní fie ení spojení starého a nového základu je vïdy naprosto nezbytnou podmínkou. Obr. 1 Fig. 1 ZtuÏující pfiedpjat rám po obvodu základového zdiva kostela Prestressed stiffening bottom frame along perimeter of the church foundation masonry Obr. 2 Fig 2 Pohled na kostel, ztuïen ve tfiech úrovních pfiedpûtím View on the church strengthened in three levels by prestressing 20 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2002

2 Zlep ení spojení pûvodního a roz ifiujícího základu lze dosáhnout jednoduch m zkosením nebo ozuby ve starém základu s nov m pfiibetonováním pro zlep ení úãinnosti spojení je pouïíváno nepfiedpjaté provázání staré a nové konstrukce napfi. ocelov mi nosníky, zakotven mi do starého zdiva a zabetonovan mi v novém betonu, nepfiedpjat mi mikrohfieby (trny, kotvami) apod. [1, 5]. Nov základ mûïe b t rozepfien o dva poblíï leïící pûvodní základy; tvar nového základu pak mûïe b t klenbov s vyklenutím dolû (obvyklé) nebo nahoru (ménû ãasté) [6]. Tyto metody je moïné rûznû kombinovat. V literatufie o rekonstrukcích základû lze nalézt rûzná fie ení, která jsou jiï na prv pohled nerealizovatelná, napfi. rûznû komplikovanû provádûné kapsy a ozuby (zlep ující styk staré a nové konstrukce), které se ani pfii nejlep í vûli nedají provést a funkãnû nemohou spolehlivû pfievzít zatíïení. Mnohdy svûdãí spí e o malé praktické zku enosti autora. O fiádném pûsobení plo ného roz ífiení základu rozhoduje tuhost spojení pfiidané konstrukce s pûvodním, vût inou zdûn m základem. Je-li malá, roz ifiující konstrukce se vûãi základu pfietváfií a úãinnost opatfiení je mizivá. Tak tomu je v pfiípadech, kdy je spojení zaji Èováno pouze provleãen mi ocelov mi táhly, hfiebíkováním apod. Je tedy zfiejmé, Ïe úãelné je dosáhnout co nejvût í tuhosti, aby základ pûsobil po roz- ífiení jako jeden celek a pfiidané zatíïení pfiená ela jiï zvût ená plocha základové spáry. Toho lze dosáhnou pfiedpínacími kabely, které mohou dokonce aktivovat roz ifiující konstrukci i pro pûvodní zatíïení základu. P EDPÍNÁNÍ ZÁKLADÒ P I REKONSTRUKCI Zesilování základû plo n m roz ífiením bylo jiï dfiíve úspû nû pouïíváno. S diskutabilním v sledkem v ak bylo dosahováno zmonolitnûní starého a nového základu. Takto provádûná roz ífiení totiï zabrala aï po relativnû vût ích deformacích ve styãn ch spárách, takïe neumoïàovala plnû vyuïít provedená roz ífiení. Statick návrh se pfiitom opíral o neovûfiené pfiedpoklady plného zmonolitnûní. Teprve pfiedpûtí umoïnilo provést dokonalé spojení starého a nového základu s okamïit m pfiízniv m úãinkem roz ífiené základové spáry. Pfiedpûtí bylo úspû - nû pouïito pfii rekonstrukcích historick ch budov; byly zpevnûny základy i horní stavby vûïí, kostelû, obãansk ch staveb, silniãních mostû apod. V sledky zesílení byly pfiitom, in situ, soustavnû a podrobnû studovány a byly mûfieny deformace základû. Dnes lze uvést pozitivní v sledky a pfiedstavit úspû nû realizované rekonstrukce [2, 3, 4]. Pro pfiedpínání se pouïívá technologie vyvinutá pro pfiedpínání pozemních a in- Ïen rsk ch staveb. Pro pfiesné vedení drá- Ïek a náhradních kabelov ch kanálkû ve zdivu v délkách aï 10 m se s velkou smûrovou pfiesností ± 50 mm se pouïívá zvlá tní montáïní pfiípravek. Pfiedpínáním konstrukce rozumíme vnesení tlakov ch napûtí do pûvodního systému v jednom ãi více smûrech tak, aby bylo pfiíznivû ovlivnûno rozdûlení napûtí v konstrukci. Rozhodující je vïdy stanovení velikosti potfiebn ch tlakov ch sil, tedy mnoïství a umístûní pfiedpínacích lan, pramencû ãi tyãí z kvalitní oceli v konstrukci a sil v nich. Pro pfiedpínání základû se obvykle navrhují obalovaná lana Lp, a to buì jednotlivû, nebo ve formû kabelû po 3 aï 6 kusech. V znamné je zaji tûní tuhosti konstrukce ve smûru pfiedpínání, tj. vytvofiení dostateãnû tuh ch prvkû (napfi. zdûn ch, z betonu ãi oceli). Pokud konstrukce tyto dostateãnû tuhé prvky má, navrhování nov ch tuh ch prvkû není nutné. V pfiípadû zesilování základû b vá vût inou samotn základ dostateãnû tuh (kvalitní cihelné zdivo, ãasto kamenné zdivo na hydraulickou maltu). Mimofiádnû nebezpeãné jsou staré otvory a dutiny. Proto je tfieba provést prûzkum stavu základové konstrukce pfied zahájením sanaãních prací, nejlépe pfied zpracováním projektové dokumentace. VÏdy se pfiedem pfiedpokládá vyplnûní spár, trhlin a dutin injektáïí, která zajistí zmonolitnûní konstrukce pro pûsobení tlakov ch (pfiedpínacích) sil. Teprve po jejich proinjektování lze pfiistoupit k pfiedpínání. Pfii zanedbání popsaného postupu Obr. 4 Roz ífiení základu vûïe pfiedpjat mi konzolami a obrácenou klenbou Fig. 4 Foundation extension with presstressed cantilevers and reverse vault pfiedpjatá základová klenba zdivo pfiedpjaté konzoly zesilované základové zdivo Obr. 3 Roz ífiení základu: a pfiedpjatou obrácenou klenbou a vnûj ími pásy, b oboustrann mi pfiedpjat mi konzolami. Ozuby ve starém zdivu jsou pfiizpûsobeny pfiedpínací tlakové síle Fig. 3 Foundation extension realised: a with reverse arch and external strips, b with double-sided prestressed cantilevers. Cogs in the old masonry are accommodated to the prestressing compression force se mûïe stát, Ïe funkce pfiedpûtí bude nejasná a základová konstrukce mûïe b t pfiedpínáním i závaïnû po kozena. Nezbytné je zaji tûní trvanlivosti vloïen ch ocelov ch prvkû, jejich protikorozní ochrana. Zesilované základy mají obvykle vy í vlhkost a b vají téï prostoupeny solemi. PouÏití chránûn ch pfiedpínacích lan je velmi vhodné. Pfii uïití nechránûné oceli je nezbytná dodateãná injektáï kanálkû, základové pásy vûïe mikrohfiebeny zdivo vûïû zesilující pfiedpjatá klenba a konzoly a zesilovan základov pás (kamenné nebo smí ené zdivo) b B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

3 dráïek a kotevních oblastí cementovou injektáïní maltou. InjektáÏ je nutno provádût podle stejn ch zásad, jako se pouïívají u novû budovan ch pfiedpjat ch konstrukcí. Pfii napínání by mûl b t na stavbû pfiítomen statik a podle okolnosti by mûl síly, stanovené projektem, vhodnû upravovat. Podmínkou úspûchu je z velké ãásti zku enost statika a odbornost provádûjící firmy. M O ÎNOSTI P EDEPNUTÍ ZÁKLADÒ Nelze fiíci, Ïe ztuïování základû pfiedpínáním je vhodné ve v ech pfiípadech, nicménû tímto postupem je moïné úãinnû docílit zlep ení statického stavu objektu a souãasnû zajistit spolehlivé pfienesení zatíïení z horní stavby do podzákladí. Sanaãní zásah lze pouïít jak pro plo né roz ífiení základové spáry, tak i pro v eobecné ztuïení základu. Oba postupy jsou mnohonásobnû lacinûj í neï podchycení objektu pilotami. Plo né základy lze zesilovat pfiedpûtím: pfii vodorovném zatíïení (pfietíïení) v rovinû základu (obr. 1, 2), pfii svislém zatíïení (pfietíïení) zvût ením základové spáry (obr. 3a, b, 5, 6), pfii dynamickém zatíïení (obr. 7), pfii v eobecném ztuïení základû (obr. 8). P ÍKLADY ZESILOVÁNÍ ZÁKLADÒ Obr. 5 Ozuby ve starém základu radnice, provedené diamantovou pilou. Viditelné jsou injektované smykové mikrohfieby a vyvrtané kabelové kanálky pro pfiedpínací lana Fig. 5 Cogs in the old masonry made with diamond saw. Injected shear micronails and drilled ducts for prestressing cables P EDPÍNÁNÍM Podle star ch dokumentû se brzy po dokonãení stavby barokního kostela objevily poruchy ve zdivu, stûnách i klenbách a vûï chrámu se zaãala postupnû od kostela odklánût. V posledních letech se zaãaly poruchy ve zdivu kostela opût postupnû zvût ovat, zejména pak trhliny mezi vûïí a kostelní lodí. VûÏ kostela pfii odklánûní strhávala ãást kostelní lodi sebou, takïe trhliny byly posunuty aï do prvého pole klenby v prostoru nad kûrem. Po podrobném rozboru v ech pûsobících vlivû bylo konstatováno, Ïe pfiíãina vzniku trhlin a ostatních poruch je v podzákladí kostela. Statická sanace kostela byla navr- Ïena v souladu s inïen rsko-geologick m posudkem a sestávala z následujících krokû: vykácení vzrostl ch stromû poblíï stavby [7], odstranûní star ch anglick ch dvorkû a zpevnûní sendviãového základového zdiva nepfiedpjat mi hfieby, zamezení pfiímého v paru z pûdy (evaporaci) kolem kostela byl zhruba 0,5 m pod úrovní terénu a v ífii cca 3 m uloïen nepropustn kryt z PVC fólie [8]. Mimo tyto tfii úpravy podzákladí byla provedena sanace vlastního objektu. Bylo navrïeno pfiedpínání a pfiedpínací síly byly vná eny ve tfiech úrovních po obvodu kostela, v úrovni základû, pod okenními otvory a pod fiímsou kostela (u základu se jednalo o jeho zesílení v rovinû základu pfiedepnutím vnûj ího vodorovného ztu- Ïujícího rámu). Kolem presbytáfie a kostelní lodi byl vybetonován nov Ïelezobetonov rám ve tvaru velké podkovy, do kterého byla pfied betonáïí vloïena pfiedpínací obalovaná lana NPE Lp 15,5 (monostrendy). Pod prahem na podkladovém betonu, na styku svislé stûny pásu a na cementovou omítkou upraveném svislém obvodovém zdivu základu kostela, byla vytvofiena kluzná spára tfiemi vrstvami asfaltov ch izolaãních pásû. Pfied ãelní stûnou kostela a kostelní vûïí bylo ve stejné úrovni, kolmo k obûma ramenûm, provedeno pfiíãné ztuïidlo s procházejícími v e zmínûn mi lany. Vybetonovan rám byl pfiedepnut dvanácti lany pfiedpínací silou v celkové v i cca kn. Rám je dodateãnû pfiedpínan m prvkem v úrovni základû, zaji Èující pfienos pfiedpínací síly a souãasnû znemoïàující dal í rozestupování vûïe a lodi kostela (obr. 1). Dále byla pfiedepnutím po obvodu zdiva (s dûlením na lana podélná a lana obepínající knûïi tû) pod a nad úrovní oken zmonolitnûna loì kostela s vûïí. Byla pouïita lana NPE Lp 15,5 (monostrendy), která byla uloïena ve dráïkách ve zdivu a v náhradních kabelov ch kanálcích (obr. 2). Radniãní vûï je zdûná konstrukce obdélníkového pûdorysu s v kou 55 m. Po del í dobu pfied sanaãním zásahem se její nestabilita projevovala trhlinami ve styku se zdivem budov, které zasahovaly aï do cenn ch klenutí sálû radnice. Dlouhodobû provádûná mûfiení ífiek rozhodujících trhlin prokázala jejich trval nárûst, sice kolísav s roãními obdobími, av ak bez ustálení. V úrovni ochozu byla odchylka vûïe od svislice 350 mm [6]. Základovou pûdou jsou spra ové hlíny Obr. 6 V ztuï konzoly, roz ifiující základovou spáru. Viditelné je kotvení kabelû Fig. 6 Cantilever reinforcement and anchorage of the cables 22 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2002

4 pfiecházející v jílovce cca v hloubce 16 m, bez dostateãnû siln ch a únosn ch mezivrstev. Geologick prûzkum zjistil nadmûrnou vlhkost hlín v podzákladí, blízkou mezi plasticity. tûrky, které se také nacházejí v podzákladí, mají malou mocnost, jsou silnû zahlinûné a pro ukotvení hlav pilot ãi mikropilot nevhodné. Geologick posudek doporuãil zv ení bezpeãnosti a zaji - tûní stability objektu plo n m roz ífiením základû. PÛvodní základy vûïe byly provedeny jako dva samostatné plo né zdûné pásy z kamenného zdiva s nestejnou úrovní základové spáry. Rozsáhlou statickou anal zou s modelováním vûïe jako deskostûnové konstrukce na podloïí (ovûfienou bûïn m v poãtem) bylo potvrzeno vychylování vûïe pfii nárazech pfievládajících vûtrû smûrem od budov a pfiemáhání základové pûdy aï na 0,7 MPa. Zaji tûní vûïe velkoprûmûrov mi vrtan mi pilotami mimo obrys vûïe bylo pfiedem vylouãeno z provozních a finanãních dûvodû (zejména s pfiihlédnutím k nezbytnosti budování záchytné Ïelezobetonové podzemní konstrukce po obvodu vûïe). Sanace (zabránûní pohybû a trvalé zamezení trhlin) vûïe byla navrïena souãasn m zesílením základû (roz ífiením plochy základové spáry o 100 %) a stabilizací konstrukce vûïe pfiedpínacími kabely. Pro oba sanaãní zásahy bylo s v hodou pouïito pfiedpûtí, konstrukãní provedení se opíralo o technologii náhradních kabelov ch kanálkû. Bylo navrïeno roz ífiení základové spáry spfiaïením pûvodních základû se Ïelezobetonovou klenbou, opfienou do zdiva základov ch pásû vûïe, s doplnûním o dvû kfiídla, která se spojila s pûvodním základem a klenbou pfiedepnutím obalovan mi lany (obr. 4). Ve zdivu základov ch pásû byly vysekány ozuby pro paty klenby a pro obû kfiídla (obr. 5). Na zeminu byla vybetonována vyztuïená (obrácená) klenba i kfiídla vlevo a vpravo (obr. 6). SpolupÛsobení nového a starého základu bylo zaji tûno propojením pfiedpínacími kabely, uloïen mi v konzolov ch vyloïeních obou základov ch pásû vûïe (vlevo a vpravo pfii pohledu z námûstí) a v obrácené základové klenbû mezi obûma pásy. Vlastní vûï byla po v ce ukotvena k dvorním vestavbám zbudovan m k tomuto úãelu. V prûmyslov ch objektech b vá ãasto fie enou úlohou porucha dynamicky namáhaného Ïelezobetonového základu pod toãiv m strojem. V nûkter ch provozech (cementárny, prûmyslové ml ny, kompresorové stanice) jde o velké konstrukce, jejichï rozmûry dosahují i nûkolika desítek metrû. Poruchy na tûchto konstrukcích se projevují nejãastûji trhlinami v nûkterém prûfiezu základu. SníÏení tuhosti a následné vibrace zpûsobují odklánûní ãásti základu a tím zmûnu geometrie uloïení stroje, coï mûïe vést aï k jeho havárii (po kození loïisek, funkãní zpûsobilosti stroje apod.). Pfiíkladem lze uvést zesílení dynamicky namáhaného základu pod rotaãním ml nem. âást základu byla poru ena trhlinou ve styku vlastního základu pod strojem a spojovacího pfiíãníku. DÛvodem bylo podcenûné vyztuïení prûfiezu namáhaného dynamicky pfii roztáãení hmotného ml nu. Trhlina se roz ifiovala pfii zábûrovém momentu stroje aï na 2,5 mm. Zesílením základu se v tûchto pfiípadech rozumí trvalé odstranûní typick ch poruch s vytvofiením rezervy proti jejich novému vzniku. Byly pouïity dva tfiílanové kabely vedené v pfiímé dráze. Jednou z moïností stanovení velikosti pfiedpínacích sil je omezení napûtí v pfiedpínané spáfie, které mûïe po pfiedchozím proinjektování epoxidovou injektáïí dosahovat aï k 80 % v poãtové pevnosti betonu základu. Takto navrïen hlavní sanaãní zásah byl v uvedeném pfiípadû doplnûn podepfiením uvolnûné ãásti základu mikropilotami. Po pfiedepnutí jiï nedocházelo k po kozování pohonn ch motorov ch jednotek. Podobnû lze zesilovat naru ené základy pod turbosoustrojím, turbínami, ãerpadly ãi prûmyslov mi kompresory (obr. 7). M ù ENÍ DEFORMACÍ ZÁKLADÒ Dosud realizovaná ztuïení základû pfiedpínáním byla poãetnû zkoumána nûkolika zpûsoby. Souãasnû, pokud to finanãní moïnosti dovolily, byly jejich deformace mûfieny pomocí tenzometrû, zabudovan ch do konstrukce a propojen ch do ústfiedny, snímající a zaznamenávající namûfiené hodnoty. Z vyhodnocen ch pfiíkladû jsou uvedeny v sledky deformací rekonstruovan ch základû kostela a radnice. Oba mûfiené pfiíklady prokazují pfiízniv úãinek pfiedpûtí zcela jednoznaãnû. U kostela se navíc projevil kladn vliv odstranûní stromû rostoucích v jeho blízkosti. Jako mimofiádnû dûleïité se pfii rekonstrukci a mûfiení uká- pohon kabely rotaãní slínkov ml n 6 m TRHLINA Obr. 7 UÏití pfiedpûtí pfii sanaci naru eného základu pod velk m rotaãním strojem Fig. 7 Application of prestressing at sanitation of disturbed foundation carrying the heavy rotary machine Obr. 8 V eobecné ztuïení základu oboustrann mi pfiíãnû pfiedpjat mi pásy Fig. 8 General foundation stiffening by prestressed strips pohon zdivo podélné Ïb. pásy pfiedpínací lana (tyãe) pûvodní základ B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

5 zmûna ífiky trhliny [mm] pomûrné pfietvofiení [10 6 m/m'] 1,000 0,000-1,000-2,000-3,000-4,000-5, zavfiení trhliny otevfiení trhliny E2/1 I2/1 I2/ úprava vegetace v okolí kostela zalo vhodné uloïení pfiedpínacích lan tak, aby jejich úãinek pfiímo vyvolával Ïádanou odezvu podzákladí vûãi rekonstruované konstrukci. Jedná se o vhodné excentrické vedení pfiedpínacích kabelû tak, aby deformace pfiidané základové konstrukce od pfiedpûtí smûfiovala do základové pûdy. PodloÏí potom brání volnému pfietváfiení od pfiedpûtí a ve stycích základû vznikají reakce, odlehãující tlaky na pûvodní zdûné základy (obr. 9, 10). Obr. 10 âasovû závislé pfietvofiení dolního okraje levé základové konzoly radnice. Pfiedepnutí bylo provedeno Fig. 10 Time-dependent strain of the left foundation cantilever low side of the town hall. Prestressing was realised on pfiedpjat základov rám sepnutí vûïe na lodû kostela Mûfiení ukázala, Ïe bezprostfiednû po aktivaci základû pfiedpûtím vzniklo napûtí v roz ífiené základové spáfie na úrovni 40 % uvaïovaného v sledného napûtí po plném pfierozdûlení zatíïení na pûvodní a nové základy. Plné pfierozdûlení je dlouhodob proces, jehoï ãasov prûbûh lze odhadnout jen orientaãnû. Souãasnû bylo mûfiením prokázáno stejnû velké pfiedpûtí ve vnitfiní obrácené základové klenbû. To není na první pohled zfiejmé, neboè pfiedpínací síla vniká do klenby pouze prostfiednictvím pûvodních základov ch blokû. Z ÁVùR Zesilování základû roz ífiením s vyuïitím pfiedpûtí je efektivní metoda sanace poruch základû a zdûn ch konstrukcí pfii pfiestavbách. Náklady jsou v raznû niï í datum (11/ /2001) T 2 T Obr. 9 Sledování úãinku pfiedpûtí na kostel. Viditeln je úãinek vykácení stromû a období pfiedpínání Fig. 9 Monitoring of the prestressing effects on the church foundation. The effect of cutting trees down and period of prestressing is visible nûï pfii pouïití hlubinného zakládání. Statické pûsobení je jasné a provádûní je vhodné i pro bûïné stavební firmy, neboè nevyïaduje nároãné mechanismy pro pilotáï. Literatura [1] BaÏant Z., Klusáãek L., Terzijski I.: ZtuÏování mikrohfieby, sb. Zdûné a smí ené konstrukce 2000, Brno [2] BaÏant Z., Klusáãek L.: Strengthening of Masonry Structures by Post-tensioning, Proc. of the 8th Inter. Conf. on Structural Faults and Repair, London 1999 [3] BaÏant Z., Klusáãek L.: Experience from Strengthening of Masonry Structures, Proc. of the 2nd Koll. Bauen in Boden und Fels, Esslingen 2000 [4] BaÏant Z., Klusáãek L.: Post-tensioning of Historic Masonry Constructions, Proc. of the Structural Faults + Repair Conf., London 1999 [5] BaÏant Z., Klusáãek L.: Repair of Historic Masonry Buildings. CD: 5th Inter. Congress on Restoration of Architectural Heritage, Firenze, 2000 [6] BaÏant Z., Klusáãek L.: Stabilisation of Deflected Town Hall Tower. Proc. of the Structural Faults + Repair Conference, London 2001 [7] âermák J., Kuãera J., Prax A.: Ekologické podmínky koexistence vzrostlé zelenû a zástavby na sídli tích, sb. pfiíspûvkû Zakládání na objemovû nestál ch zeminách se zohlednûním vlivu vegetace, Brno 1986 [8] BaÏant Z., Klusáãek L., Paseka A.: Pfiíãiny poruch a statické zaji tûní kostela, sb. Zakládání staveb, Brno, 1999 Ing. Ladislav Klusáãek, CSc. tel.: , fax: klusacek@cis.vutbr.cz Doc. Ing. Zdenûk BaÏant, CSc. tel.: , fax: bazant.z@fce.vutbr.cz oba: Ústav betonov ch a zdûn ch konstrukcí FAST VUT v Brnû Údolní 53, Brno 24 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2002