SERIÁL S PEKTRUM SPECTRUM. fib 2002

Transkript

1 V V O J B E T O N U N A P E L O M U T I S Í C I L E T Í D E V E L O P M E N T O F C O N C R E T E A T T H E B E G I N N I N G O F T H E N E W M I L L E N I U M SERIÁL fib 2002 J AN L. VÍTEK V voj betonu jako materiálu a technologií v stavby poskytuje dal í pfiíleïitosti k jeho aplikaci na nejrûznûj í druhy konstrukcí. Nové materiály na silikátové bázi, v hodné kombinace rûzn ch materiálû, vyuïívání moderního strojního vybavení s vyuïitím elektroniky a poãítaãû, zpfiísàující se poïadavky na trvanlivost a kvalitu, nové smûry v voje normov ch pfiedpisû a zku enosti z rozsáhl ch nadnárodních projektû jsou hlavními trendy, které se prosazují v novém století. Je jednoznaãnû vidût, Ïe betonové konstrukce jsou vysoce perspektivní a Ïe mohou investorûm nabídnout neãekané pfiíleïitosti. The development of concrete as a material and of concrete technology provides new opportunities for application of concrete in various structures. New materials developed on the silicate basis, useful combinations of different materials, application of the advanced machine equipment using electronic and computer control, gradually increasing requirements for durability and quality, new trends in development of codes and experience from large multinational projects are the main trends, appeared in the new century. It can be clearly seen that concrete structures are highly perspective and that they can offer to clients unexpected opportunities. Kongres Mezinárodní federace pro konstrukãní beton (fib), kter se konal v japonské Ósace v fiíjnu 2002 se stal pfiíleïitostí k zamy lení nad souãasn mi v vojov mi trendy v oblasti betonu a betonov ch konstrukcí. lo totiï o první kongres, kter pokr val celou oblast konstrukãního betonu, narozdíl od kongresû FIP, které se zamûfiovaly pouze na pfiedpjat beton. Velmi rozsáhlá dokumentace nabízí irok pfiehled o pokroku v oblasti za poslední ãtyfii roky. V kaïdém období dochází k urãit m typick m v vojov m tendencím. V první polovinû 20. století jsme se setkali s boufiliv m rozvojem Ïelezobetonov ch konstrukcí zahrnujících rámové a deskové konstrukce, smûlé obloukové a rámové mosty a mnoho dal ích staveb. Po válce se zaãal v raznû prosazovat pfiedpjat beton. MoÏnosti betonov ch staveb se skokem zv ily, vznikala rekordní rozpûtí. V edesát ch letech jsme mûli moïnost zaznamenat znaãn pokrok v mostních technologiích posuvné skruïe, letmé betonáïe, montáïe ze segmentû nebo vysouvání a dal í. V osmdesát ch letech se zaãalo prosazovat ãásteãné pfiedpûtí a pfiedpínání voln mi kabely. Stále se vyu- Ïíval klasick beton a vy í pevnosti se dosahovaly spí e ve v zkumn ch laboratofiích neï v bûïné stavební praxi. Devadesátá léta pfiinesla nejv raznûj í pokrok zejména ve dvou oblastech v kvalitû betonu jako materiálu a v aplikaci poãítaãû pro v poãty konstrukcí a fiízení strojû. Obû skuteãnosti v znamnû ovlivnily rozvoj betonov ch konstrukcí. Nyní jsme ve tfietím roce 21. století a sledujeme nejnovûj- í v voj, kter nutnû ovlivní i ãinnost na- ich investorû, projektantû a dodavatelû. N OVÉ MATERIÁLY Beton Beton, donedávna tradiãní tfiísloïkov materiál, nab vá nov ch dimenzí. Snaha po zv ení pevnosti vedla nejprve ke sniïování vodního souãinitele. Za souãasného prudkého rozvoje plastifikaãních pfiísad se zaãal princip pûvodního betonu mûnit. Místo toho, aby zrna hrubého kameniva dosedala k sobû, jsou u moderních betonû oddûlena vrstvou jemn ch sloïek. Vzniká plovoucí struktura. Na té je zaloïen princip samozhutnitelného betonu, ale i betonû vy ích pevností, neboè se odbourávají koncentrace napûtí na hranách zrn v místû jejich dotyku. Samozhutniteln beton se stále vyvíjí a jeho aplikace jsou ãastûj í i u nás. V hodou je zejména odbourání vlivu lidského faktoru na kvalitu díla a zv ení rychlosti betonáïe. To se projevuje zvlá tû u velkoobjemov ch betonáïí. Velké v hody pfiiná í samozhutniteln beton v odstranûní hluãnosti a nepfiíznivého vlivu na zdraví pracovníkû. V oblasti prefabrikovan ch konstrukcí lze vytváfiet pomûrnû sloïité tvary prost m odlitím a pfiitom se dosahuje vysoké kvality povrchu. Tyto zku enosti jsme mohli pozorovat na nûkter ch na ich stavbách, av ak v voj u nás je stále zaloïen spí e na jednotliv ch aplikacích neï na systematickém vyuïívání. Nev hody samozhutnitelného betonu v dosavadním stupni v voje se projevují v citlivosti na pfiesnost dávkování u transportbetonu a v omezeních plynoucích z tekuté konsistence pfii v stavbû monolitick ch konstrukcí. Betony velmi vysok ch pevností zaãaly vznikat jiï v devadesát ch letech. Jejich rozvoj pokraãuje i pfies relativnû vysokou cenu. Princip dosaïení vysok ch pevností spoãívá v omezení velikosti zrn kameniva, ãímï se stává struktura betonu rovnomûrnûj í. Omezení vodního souãinitele vede k men ímu mnoïství pórû a k vût í hutnosti struktury. V betonech s velmi vysokou pevností se ãasto uïívají ocelová vlákna mal ch délek. Lze dosahovat pevností 200 aï 250 MPa a pokud se beton je tû tepelnû upravuje, lze pevnosti zv it aï na 300 aï 350 MPa. Takové betonové konstrukce mohou konkurovat ocelov m i v mechanick ch parametrech, ale hlavnû jejich odolnost proti úãinkûm prostfiedí je vy í. Reálnou aplikací konstrukce z velmi vysokopevnostního betonu je napfi. lávka Sakata Mirai (obr. 1). Komorov nosník li- Obr. 1 Fig. 1 Lávka v Sakatû, pfiedpjat beton s velmi vysokou pevností, rozpûtí 50 m Footbridge in Sakata, prestressed ultrahigh performance concrete, span 50 m B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/

2 b) a) Obr. 2 Lávka v Soulu, aplikace betonu Ductal, rozpûtí oblouku 120 m Fig. 2 Footbridge in Seoul, application of Ductal, arch span 120 m chobûïníkového prûfiezu s promûnnou v kou je vylehãen kruhov mi otvory ve stûnách. Lávka má rozpûtí 50 m a nejvût- í v ka nosníku uprostfied rozpûtí je 1,56 m. Tlou Èka stûn je pouze 80 mm. Lávka je pfiedepnuta dvûma voln mi kabely uvnitfi komûrky. Lávka v Seoulu (obr. 2 a 3) má obloukovou nosnou konstrukci o rozpûtí oblouku 120 m doplnûnou ocelov mi pfiístupov mi rampami. Oblouk s prûfiezem tvaru PI je z betonu typu Ductal s pevností 180 MPa v tlaku Obr. 5a, b Spojka kabelov ch kanálkû pro segmentové mosty Fig. 5a, b Coupler of ducts in segmental bridges Obr.3 Fig. 3 âást prûfiezu lávky v Soulu z betonu velmi vysoké pevnosti (UHPC) Part of the cross-section of the pedestrian bridge in Seoul made of ultrahigh performance concrete (UHPC) a10 MPa v tahu. Tlou Èka desky mostovky oblouku pnutá mezi pfiíãn mi Ïebry ve vzdálenosti 1,25 m je pouze 30 mm. Pfiedpínání V oblasti pfiedpínání se pozornost zamûfiuje zejména na zaji tûní trvanlivosti. V echny v znamné firmy mají své novinky v tomto smûru. Jako pfiíklad lze uvést nov systém ochrany pfiedpínacích lan epoxidov mi pryskyfiicemi (obr. 4). Takové kabely se jiï nemusí injektovat. Jednotlivá lana jsou jiï z v roby opatfiena ochrann m povlakem z pryskyfiice s velkou viskozitou. Pfii napínání pryskyfiice nebrání deformaci ocelového lana. Po napnutí, bûhem ãasu, dojde k jejímu vytvrzení a realizuje se soudrïnost mezi lanem a betonem. Povrchová úprava mûïe b t rûzná podle toho, zda jsou lana vyuïita jako soudrïná nebo jako volné kabely. Jin m pfiíkladem zlep ování Ïivotnosti pfiedpínacích jednotek je speciální spojka na kabelové kanálky (obr. 5) pro segmentové mosty vyvinutá firmou Freyssinet [2]. SlouÏí k lep ímu utûsnûní kanálkû ve spárách segmentov ch mostû. Velká pozornost je vûnována zaji tûní kvalitních injektáïí. Jsou vyvíjeny nové injektáïní smûsi zamezující odluãování vody a dosahující vynikající prostupnost v kabelov ch kanálcích [3]. Rychl v voj probíhá v oblasti nekovov ch v ztuïí vyuïívan ch pro novostavby i rekonstrukce objektû [4]. Obr.6 Most Hondani (rozpûtí 43, ,8 m), první most se stûnami z profilovaného plechu v Japonsku Fig. 6 Hondani bridge (span m), the first bridge with corrugated steel web in Japan Obr. 4 Lana s ochranou z pryskyfiice, která se neinjektují Fig. 4 Non-grouting strands with epoxy resin protection B ETONOVÉ KONSTRUKCE V oblasti realizace betonov ch konstrukcí je kladen stále vût í dûraz na sepûtí návrhu, realizace a údrïby nov ch konstrukcí. Velké projekty jsou komplexnû posuzovány tak, aby v sledná konstrukce byla co nejhospodárnûj í. Tlak na ãasov faktor vede k nûkter m ménû obvykl m zpûsobûm v stavby, k návrhûm mimofiádn ch strojních zafiízení a stále vût ímu vyuïívání elektroniky a poãítaãû. Ve vlastních konstrukãních systémech jsou kombinovány rûzné materiály. Jde nejen o maximální vyuïití jejich vlastností, ale také o architektonické aplikace s cílem stavût objekty esteticky pfiíznivû pûsobící. V neposlední fiadû se projevuje i pfiístup plynoucí z trendû sledujících trvale udrïiteln rozvoj. Snaha po vylehãování komorov ch betonov ch mostû se projevila mnoha návrhy mostû s ocelov mi stûnami a betonov mi deskami komorového prûfiezu. Desky jsou pfiedpjaté a stûny z profilovaného plechu. Profilování sniïuje tuhost stûny v podélném smûru, proto lze betonové desky úãinnû pfiedepnout. Je nutné peãlivû navrhovat detaily pfiipojení plechu stûny do betonov ch desek. Pfiíkladem mohou b t rûzné japonské mosty (obr. 6). My lenka nahradit betonové stûny ocelí vznikla ve Francii, kde se objevuje téï jiná varianta s rovinn m plechem vyztuïen m trubkou (obr. 7). Kruhové trubky umoïàují podélnou deformaci stûn od pfiedpínání a objemov ch zmûn betonu. Jinou variantou vylehãení komorov ch prûfiezû je náhrada stûn pfiíhradovou konstrukcí (obr. 8). Most Bras de la Plaine je mimofiádnû vy- 58 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2003

3 Obr. 7 Zku ební element ocelové stûny spfiaïeného komorového nosníku Fig. 7 Experimental element of the steel web of the composite box girder lehãenou konstrukcí na velké rozpûtí, která maximálnû vyuïívá v hody pfiedpûtí. Most byl ocenûn na kongresu fib. Dal ím z trendû je rozvoj tzv. extradosed mostû, které se vyznaãují nízk mi pylony a pfiedstavují pfiechodov typ mostu mezi trámov m a zavû en m mostem. V seversk ch evropsk ch zemích se stále více prosazuje aplikace lehk ch betonû, zejména pro mosty velk ch rozpûtí, kde je úspora hmotnosti mimofiádnû dûleïitá (napfi. most Raftsundet na Lofotsk ch ostrovech rozpûtí 298 m z toho 224 m zlehkého betonu LC60) [5]. Prosazují se téï tzv. integrované mosty. Tyto konstrukce pfiímo spolupûsobí s okolní komunikací a násypy, nemají obvykle dilataãní závûry ani loïiska na opûrách. Tím se odstraàují ãasté zdroje zatékání a pfiíãiny poruch omezujících uïitné parametry mostu. Zatímco dfiíve byly doménou mal ch mostû, zdá se, Ïe nacházejí uplatnûní i u vût ích konstrukcí (obr. 9). Na stavbách budov se stále více setkáváme s aplikací vysokopevnostních betonû (obr. 10 budova ocenûná fib) a spfia- Ïen ch ocelobetonov ch sloupû rûzn ch prûfiezû. Nosné konstrukce jsou ãasto kombinované monolitické a prefabrikované ãásti jsou spfiahovány s ocelov mi Obr.9 Fig. 9 Integrovan most Miyanome s rozpûtím hlavního pole 41,4 m a délkou 154 m Inegrated bridge Miyanome, main span 41.4 m, length of the bridge 154 m prvky. Pfiíznivého estetického dojmu lze dosáhnout vhodnou kombinací materiálû beton, ocel, sklo, dfievo apod. V stavba rozsáhl ch prûmyslov ch staveb napfi. sil a nádrïí se urychlila nejen pouïitím samozhutniteln ch betonû, ale také zajímav mi postupy v stavby. Jako pfiíklad lze uvést podzemní silo na zkapalnûn plyn postavené v Jokohamû. Válcová nádrï vnitfiního prûmûru 72 m má hloubku dna témûfi 50 m pod terénem. Válcová stûna je z betonu B60 a báà stfiechy je spfiaïená skofiepina, jejíï ocelová ãást byla postavena na dnû nádrïe a tlakem vzduchu vysunuta nahoru, kde byla dobetonována ve dvou vrstvách. Mimofiádnû nároãná operace byla realizována bûhem 3 hodin [6]. NádrÏ je typem stavby, kdy pokrok v technologii mechanického zafiízení umoïnil realizaci stavby tímto efektivním zpûsobem. Podobnû i realizovaná stavba vysouvan ch tunelû v Praze byla podmínûna stupnûm v voje technického zafiízení. Rychlost v stavby a vysoká únosnost byly téï dûvodem pro volbu spfiaïené konstrukce pro v stavní plochu v Îenevû [7]. Hlavním nosn m prvkem v stavní plochy dimenzované na zatíïení 20 knm 2 je ocelov pfiíhradov nosník s dolním pásem z pfiedpjatého betonu o rozpûtí aï 25 m. Ocelová pfiíhradovina se spodním betonov m pásem je instalována jako prefabrikovan díl a na místû je dobetonována monolitická horní deska. Konstrukce je únosná a byla rychle postavena nad pûdorysem s fiadou pfiekáïek a komunikací. N AVRHOVÁNÍ Prosazuje se filozofie návrhu s ohledem na vyhodnocení celkového Ïivotního Obr. 8 Most Bras de la Plaine, rozpûtí 280 m, pfiedpjat beton s ocelovou pfiíhradovou konstrukcí Fig. 8 Bras de la Plaine bridge, span 280 m, prestressed concrete with steel truss cyklu konstrukce (Life Cycle Assessment) nebo celkov ch nákladû (Life Cycle Costs). Na kongresu bylo prezentováno pfies 25 pfiíspûvkû zab vajících se tématem nazvan m Management betono- Obr.10 Budova PB6 v PafiíÏi, aplikace vysokopevnostního betonu na architektonicky atraktivní budovû (jádro B60, vnûj í sloupy B80, stropy B45) Fig. 10 PB6 Building in Paris, application of high strength concrete in achitectonically attractive building (core B60, outer columns B80, floors B45) B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/

4 Obr. 11 Budova opatfiená zesílením proti úãinkûm zemûtfiesení Fig. 11 Building strengthened against earthquake v ch konstrukcí. Ty popisovaly hlavnû metody vyhodnocování poruch a strategii návrhu s ohledem na údrïbu a opravy. Stále více je respektován princip trvale udrïitelného rozvoje. Je snaha vyuïívat recyklované materiály, dosahovat energetick ch úspor nebo navrhovat demontovatelné konstrukce. V obecné rovinû to znamená stavût tak, aby nebylo pfiíli zatûïováno Ïivotní prostfiedí pro pfií tí generace a pfiitom v stavba byla ekonomická a respektovala i dal í hlediska sociální nebo estetická. Sem lze zafiadit i program tzv. zeleného betonu (green concrete [8]), kter si klade za cíl sníïit dopad v roby betonu na Ïivotní prostfiedí. Program je fiízen Dánsk m centrem pro zelen beton zaloïen m v roce ZdÛrazÀování trvanlivosti a spolehlivosti provozu konstrukcí je stále dûleïitûj í. ada betonov ch konstrukcí postaven ch v minulosti vykazuje závady, které z poãátku nemusí znamenat ohroïení bezpeãnosti, av ak omezují provoz a vyïadují opravy, aby se jejich stav postupnû nezhor oval. Vût inou jde o vznik trhlin, poãáteãní korozi v ztuïe nebo nadmûrné deformace. Takové závady by nemusely vznikat, pokud by byl pûvodní návrh konstrukcí dostateãnû robustní. Opatfiení vedoucí k zv ení trvanlivosti z tohoto pohledu se dají vãlenit do ustanovení návrhov ch pfiedpisû formou konstruktivních zásad. S trvanlivostí souvisí téï diagnostika a systémy fiízení údrïby betonov ch konstrukcí a zejména mostû. Diagnostické pfiístroje a zafiízení se neustále zdokonalují zvlá tû díky pokroku v oblasti poãítaãû a automatizovaného vyhodnocování namûfien ch v sledkû. Investofii jsou si vûdomi toho, Ïe namûfiené v sledky mohou vést k optimalizaci projektování nov ch konstrukcí a vynakládají v fiadû pfiípadû nemalé prostfiedky na sledování existujících ãi novû rekonstruovan ch objektû. Pfiíkladem mohou b t mûfiení na mostech dálnice pfies Brennersk prûsmyk, kde jsou ve velké mífie pouïívány tenzometry na bázi optick ch vláken, které mûfií délkové zmûny na dlouhé základnû. Pomocí speciálního softwaru lze pak z mûfiení urãit celkovou deformaci konstrukce a následnû provést i odhad napjatosti. I navrhování na úãinky zemûtfiesení je zdokonalováno. Zku enosti z posledních zemûtfiesení naznaãují, Ïe bylo dosaïeno nemal ch úspûchû. Pfii zemûtfieseních ve státech, kde se staví podle nov ch trendû, rapidnû klesá poãet obûtí i objem hmotn ch kod. Velké prostfiedky jsou vûnovány na experimentální v zkum vût inou realizovan na velkorozmûrn ch modelech. Pokrokem jsou i mnohá zafiízení instalovaná v budovách a na vysok ch konstrukcích, která mají cíl tlumit úãinky vodorovn ch setrvaãn ch sil. Jiné systémy pou- Ïívají kluzné podepfiení, kde se dafií realizovat dodanou energii bez pûsobení kod. Na existující budovy lze napfi. doplnit ztuïení s tfiecími prvky (obr. 11), která v pfiípadû zemûtfiesení spotfiebovávají energii. SystémÛ je mnoho a problematice zemûtfiesení bude vûnováno celé pfií tí symposium fib v Aténách v kvûtnu N OVÉ POHLEDY NA NÁVRHOVÉ NORMY V souãasné dobû probíhá v Evropû sjednocující proces, kter by mûl uvést do souladu normy pouïívané v jednotliv ch státech Evropské unie. Základem jsou spoleãné evropské normy Eurokódy doplnûné dal ími národními normami. V oblasti betonov ch konstrukcí jsou dnes vydávané normy zaloïené na znalostech zakotven ch pfieváïnû v Model Codu CEB-FIP 1990 (MC 90), jehoï poslední, doplnûné znûní bylo vydáno v roce Od té doby byl zaznamenán dal í pokrok a zdá se proto nutné vytvofiit nové zázemí (nov dokument) pro inovace souãasné kolekce návrhov ch norem. Tímto dokumentem by se mûl stát nov Model Code fib. Nepfiedpokládá se Ïádná revoluãní zmûna souãasného pfiístupu, av ak zmûny se mají projevit spí e plynul m v vojem a upfiesnûním stávající koncepce. Z hlediska celkové koncepce je dnes kritizován pfiíli detailní pfiístup norem. Tím se stávají velmi objemné, nepfiehledné a omezující pro dal í v voj oboru. Pfiíli ná Obr. 12 Most Sunniberg, mimofiádnû esteticky zdafiilá konstrukce Fig. 12 Sunniberg bridge, extraordinary aesthetical structure Obr. 13 Most Salginatobel (Maillart 1930) po rekonstrukci Fig. 13 Salginatobel bridge (Maillart 1930) after reconstruction 60 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2003

5 podrobnost vede i k problémûm pfii aplikaci u netypick ch konstrukcí. Patrnû bude tfieba pfiijmout zásadu, Ïe normy pokryjí pouze konstrukce bûïné, zatímco mimofiádné konstrukce budou vyïadovat individuální pfiístup a z návrhov ch norem se budou pfiejímat pouze základní parametry pro zatíïení a materiály. Mezi zásady dal ího rozvoje by mûlo patfiit zdûraznûní koncepãního pfiístupu k navrhování. Norma by mûla zahrnovat základní principy, urãit pravidla návrhu, stanovit vstupní parametry pro zatíïení a materiály a poïadované parametry pro konstrukce (kritéria bezpeãnosti a pouïitelnosti). Norma by nemûla b t uãebnicí ani kuchafikou pro jednotlivé postupy. V pfiijatelné struãnosti by mûla b t skryta i pfiehlednost a srozumitelnost. DÛleÏitou souãástí by pak mûla b t ãást popisující konstrukãní zásady, kde jsou definována pravidla pro návrh bez podrobn ch v poãtû, které proces navrhování na jedné stranû zjednodu ují, a na druhé zaji Èují základní parametry, které mohou v raznû ovlivnit právû trvanlivost a pouïitelnost betonov ch konstrukcí. DÛvody, pro které je nutné doplnit a upravit MC 90, leïí v rozvoji technologií za posledních 10 aï 15 let od doby, kdy byl MC 90 vytváfien a téï ve zku enostech s jeho uïíváním. Lze je shrnout do následujících bodû: rozvoj betonû s vysok mi a velmi vysok mi pevnostmi, betony definovan ch vlastností, návrh s ohledem na trvanlivost, vyhodnocování existujících konstrukcí a návrh úprav, poïadavky na kvalitu, nová návrhová kritéria, návrh na základû zkou ek, zlep en koncept bezpeãnosti, robustnost konstrukcí a vnûj í pfiedpûtí. Pfiedpokládá se, Ïe pfiíslu né odborné kolektivy ve fib pfiipraví úpravy MC 90 a po probûhnutí pfiipomínkového a schvalovacího fiízení bude vydán nov MC v první verzi u pfiíleïitosti pfií tího kongresu fib v italské Neapoli v roce Jedním ze vzorû pro nov MC se stala novû vydaná v carská návrhová norma SIA262, která jiï respektuje koncepci evropsk ch norem. Pokr vá problematiku vãetnû návrhu (koncepãní návrh, poïadavky, okrajové podmínky, návrhové situace), anal zy, dimenzování, provádûní, uïívání, údrïby a demolice. Pfiitom v e je obsaïeno na pouh ch osmdesáti ãtyfiech stranách [9]. N UMERICKÉ MODELOVÁNÍ A PORU OVÁNÍ KONSTRUKCÍ Numerické metody pokroãily do stádia, kdy je jiï reálné celé konstrukce modelovat a analyzovat pomocí nelineárních metod. Ty respektují jak fyzikální tak geometrické nelinearity a poskytují moïnost v poãtem velmi v stiïnû urãit pûsobení konstrukce aï do poru ení. Takové podrobné v poãty má v ak cenu provádût pouze pro konstrukce mimofiádného v znamu. PouÏití nelineárních postupû vyïaduje téï návaznost na metodiku navrhování, tak aby návrh byl zaloïen na stejn ch principech nezávisle na pouïité metodû v poãtu konstrukce. Takov koncept bezpeãnosti je pfiipravován téï pro nov MC. Pfiedmûtem zájmu v oblasti nelineárních v poãtû jsou dlouhodobé objemové zmûny betonu a jejich vliv na konstrukce i za pfiedpokladu promûnn ch vlhkostních a teplotních podmínek, vliv velikosti konstrukce na zpûsob poru ení a mezní únosnost (size effect), úãinky smyku, oblasti koncentrace napûtí, soudrïnost a její poru- ení atd. Dal í oblastí jsou v poãty zaloïené na pravdûpodobnostních pfiístupech. Z ÁVùR Uveden struãn popis nûkter ch v vojov ch trendû jistû není úpln. Znaãná pozornost je vûnována téï estetickému pûsobení (obr. 12) nebo rekonstrukcím (obr. 13). Snahou bylo upozornit na nûkteré novinky a zdûraznit postupnû se mûnící pfiístup k navrhování, kter se nás bude t kat a kter by mûl lépe zabezpeãit dodrïení kvality betonov ch konstrukcí. V stavba betonov ch konstrukcí je závislá na jejich konkurenceschopnosti v neustále se vyvíjejících podmínkách. UdrÏení relativnû dobré pozice na trhu bude záviset zejména na dodrïování kvalitativních parametrû novû navrhovan ch a opravovan ch konstrukcí. Z jednání na kongresu lze dojít k závûru, Ïe právû dodrïování kvality je pfiedmûtem vût iny publikovan ch pfiíspûvkû. Poznatky získané na kongresu jsou vyuïívány k fie ení grantov ch projektû GAâR ã. 103/02/1161 a103/03/0952. Literatura [1] Walraven J.: Concrete for a new century, Structures of the 21 st Century, Vol. 1, fib, JPCEA, JCI, Ósaka 2002, Primary, pp [2] Tourneur S.: Prestressing 60 years of innovation, The French Concrete Technology, AFGC, Oct [3] Naì L. et al.: Glass FRP prestressing units in concrete beams, sb. 1. fib kongresu Concrete Structures of the 21 st Century, Vol. 1, fib, JPCEA, JCI, Ósaka 2002, Ses. 5, pp [4] Ganz H.R., Vildaer S.: Enhancing the durability of post-tensioned structures by improving the quality of grouting, Structures of the 21 st Century, Vol. 2, fib, JPCEA, JCI, Ósaka 2002, Ses. 7, pp. 3-4 [5] Fergestad S., Rambjoer S.: A world record concrete cantilevered bridge with lightweight concrete in the main span, IABSE, SEI, May 1999 [6] Fukada A. et al.: Construction of a 200,000 KL underground LNG storage tank, sb. 1. fib kongresu Concrete Structures of the 21 st Century, Vol. 1, CD-A, fib, JPCEA, JCI, Ósaka 2002, Ses. 3, pp [7] Klein J.F.: Geneva exhibition center Bridging 44,000 m 2 in 14 months, Structures of the 21 st Century. Vol. 1, CD-A, fib, JPCEA, JCI, Ósaka 2002, Ses. 1, pp [8] Glavind M., Petersen C.M.: Green concrete a life cycle approach, Proc. of Challenges of Concrete Construction, Univ. of Dundee, Sept. 2002, [9] Marti P., Sigrist V.: Swisscodes Betonbau in der Schweiz, SIA, fib, Zürich, 2002 Obrázky a fotografie: Obr. 1 aï 11 dokumentace kongresu fib, obr. 12 a 13 autor Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. Metrostav, a. s. KoÏeluÏská 2246, Praha 8 tel.: , fax: vitek@metrostav.cz, Stavební fakulta âvut Thákurova 7, Praha 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/