Závěrečné šetření v rámci projektu OPLZZ Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové

Transkript

1 Závěrečné šetření v rámci projektu OPLZZ Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb Poskytovatel: Promaco Consulting, s.r.o. zastoupený: Jiřím Kocánkem, jednatelem Pelušková 1405, Praha 9 - Kyje IČO: TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU

2 Obsah 1. Úvod Identifikační údaje Metodika Sběr dat Zpracování dat Interpretace výsledků Návratnost dotazníků Evaluace Závěrečné šetření vzdělávacích kurzů lektorem Závěrečné šetření vzdělávacích kurzů zaměstnavatelem Závěry ze závěrečného šetření vzdělávacích kurzů: Zdroje Přílohy

3 1. Úvod Předmětem tohoto šetření je provést evaluaci v rámci skupin zástupců zaměstnavatelů a lektorů v projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, který je realizován v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Toto šetření se vztahuje k celkovému shrnutí vzdělávacích kurzů a naplnění cílů projektu. Cílovou skupinou tohoto hodnocení jsou lektoři a zástupci zaměstnavatelů ve zdravotnictví a sociálních službách z celé ČR kromě Prahy. Toto závěrečné šetření je realizováno v rámci zajištění externího hodnocení projektu na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb mezi objednatelem a poskytovatelem. Hlavním cílem prováděného externího hodnocení je získání nezávislé zpětné vazby a vyhodnocení přínosu vzdělávacích aktivit v rámci výkonu zaměstnání účastníků vzdělávání. 3

4 2. Identifikační údaje Tabulka č. 1 Identifikační údaje Název projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb Registrační číslo CZ.1.04/1.1.01/ Prioritní osa 4.1 Adaptabilita Oblast podpory Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Datum zahájení realizace 01/02/2010 Datum ukončení realizace 31/01/2012 Zdroj: Projektová žádost, vlastní zpracování Název příjemce: Zastoupená: Českomoravská konfederace odborových svazů Jaroslavem Zavadilem, předsedou ČMKOS IČ: Ulice, č.p./č.o.: nám. W. Churchilla 2 Město, PSČ: Praha 3, Kraj: Hlavní město Praha Telefon:

5 3. Metodika 3.1. Sběr dat Sběr dat byl realizován v období listopad až prosinec V rámci závěrečného šetření byly osloveny všechny organizace, ze kterých byli vysláni jednotliví pracovníci a všichni lektoři z ČMKOS i HMC. Vzhledem k tomu, že organizace jsou rozmístěny po celé České republice, byla zvolena telefonická forma kontaktování a následně po dohodě zaslána elektronická forma dotazníku, která byla kontaktní osobou předána vedoucím účastníkům kurzů. Co se týče lektorů kurzů, s některými byl dotazník vyplněn přímo po telefonu, popř. v rámci časových možností zaslán dotazník na . Celkem bylo takto získáno 159 vyplněných dotazníků pro závěrečné šetření Zpracování dat Hodnocení probíhalo po získání minimálního počtu navrácených dotazníků, což činilo 100ks. Zástupci zaměstnavatelů i lektoři zasílali vyplněné dotazníky zpět buďto ovou formou nebo poštou. Výstupy z hodnocení dotazníků jsou k dispozici nejen v grafické podobě, ale také v podobě slovní interpretace, která je nedílnou součástí každého hodnocení Interpretace výsledků Dotazník pro zástupce zaměstnavatelů obsahoval celkem pět otázek. Většinou byly použity uzavřené otázky, ke kterým byl dán prostor pro případné připomínky. Ke konci dotazníku byly použity otevřené otázky. Závěrečná část dotazníku obsahovala prostor pro návrhy či připomínky účastníků kurzů. Dotazník pro lektory obsahoval celkem osm otázek. Většinou byly použity uzavřené otázky, ke kterým byl dán prostor pro případné připomínky. Ke konci dotazníku byly použity otevřené otázky. Závěrečná část dotazníku obsahovala prostor pro návrhy či připomínky účastníků kurzů. 5

6 3.4. Návratnost dotazníků Návratnost dotazníků byla stanovena na min 100 kusů dotazníků dohromady, jak ze strany lektorů, tak ze strany zástupců zaměstnavatelů. Nakonec bylo získáno 142 dotazníků od zástupců zaměstnavatelů a 17 dotazníků od lektorů, tedy celkem 159 dotazníků, což převyšuje požadovanou návratnost o c 59 %. 6

7 4. Evaluace 4.1 Závěrečné šetření vzdělávacích kurzů lektorem Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 1 se zabývala hodnocením obsahové náplně kurzu. Náplň kurzu označilo jako zcela vyhovující šest lektorů a zbylých 11 lektorů jako vyhovující. 7

8 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 2 se zabývala hodnocením poměru teorie a praxe v rámci výuky. Šest lektorů považuje poměr výuky za zcela adekvátní, deset za spíše adekvátní a zbylý jeden za spíše neadekvátní. Většina lektorů se k této otázce blíže nevyjadřovala, většinou však uváděli, že jejich frekventanti požadovali více praktického nácviku a časovou dotaci na teoretickou část by snížili např. na 30 hodin. Lektor sebeobrany uvedl: Podle mého názoru nelze získat schopnost adekvátně se bránit násilí školením v tomto krátkém rozsahu kurzu. Jde spíše jen o získání jakýchsi fragmentů znalostí o problematice. 8

9 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 3 zjišťovala od lektorů názor na školící materiály. Čtyři lektoři označili školící materiály za zcela vyhovující, devět za vyhovující, tři za nevyhovující a zbylý jeden se k této otázce nevyjádřil. Přestože k této otázce nebyl v rámci dotazníku dán prostor pro bližší vyjádření, někteří lektoři se k této otázce vyjádřili. Lektor sebeobrany by výuku obohatil o doplnění výukového videa, což byl i poměrně častý požadavek ze strany respondentů. Lektorka, která otázku nezodpověděla, uvedla, že si materiály zajistila vlastní a tudíž nemůže tuto otázku hodnotit. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření 9

10 Otázka č. 4 mapovala hodnocení časové dotace kurzu z pohledu lektorů. Sedm lektorů ji považuje za adekvátní, osm za spíše adekvátní, jeden za spíše neadekvátní a zbylý jeden za neadekvátní časovou dotaci. Přes převážně pozitivní hodnocení z komentářů lektorů vyplývá, že časovou dotaci nepovažují za ideální, a to především lektoři sebeobrany. Ti poukazují na fyzickou náročnost pro netrénované jedince a nemožnost udržet pozornost. Takto krátký kurz považují spíše jako vstupní seznámení a pro efektivní osvojení technik by doporučili dlouhodobé a pravidelné lekce po dobu několika let. Dále navrhují pokračování, ale spíše kurzy rozdělit do kratších úseků, s frekvencí např. 1-2x týdně. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 5 zjišťovala od lektorů názor, zda frekvence konání kurzu odpovídala obsahu a náročnosti kurzu. Šest lektorů považuje frekvenci konání za odpovídající, devět za spíše odpovídající, jeden za spíše neodpovídající a zbylý jeden se k této otázce nevyjádřil. I přes vyjádření většiny lektorů v pozitivní škále hodnocení většina lektorů, která se blíže k otázce vyjádřila, uvedla, že považuje prodlevy mezi kurzy za dlouhé. Jedna lektorka uvedla: Nedokážu posoudit, každý si mohl vybrat, kolikrát půjde. Co se týče modulu sebeobrany, opět se vysktytovaly komentáře k častějšímu a dlouhodobějšímu konání kurzů pro účinné osvojení probíraných technik spíše než, jak označil jeden lektor jako informativní lekce o problematice. 10

11 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 6 mapovala míru zapojení účastníků kurzu do výuky. 11 lektorů považuje zapojení účastníků za aktivní a zbylých šest za poměrně aktivní. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 7 monitorovala reakce účastníků kurzů. Deset lektorů je označilo za pozitivní a zbylých sedm za spíše pozitivní. 11

12 Otázka č. 8 Jak celkově hodnotíte tento běh kurzu? Tuto otázku pojala většina lektorů rozličně. Celkově uváděli, že účastníci byli aktivní, komunikativní se zájmem o problematiku a její souvislosti. Jak uvedl jeden lektor: Všeobecně vyžadovali více praktických rad, ukázek, zkoušek vlastních aktivit, což v převážně teoreticky zaměřených modulech M1 a M4 lze akceptovat jen částečně. Naopak jiný lektor teoretické části uvedl následující komentář: Posluchači s větší pracovní erudicí a léty nabytými zkušenostmi s násilím na pracovišti (např. zaměstnanci psychiatrických léčeben) nejsou ideální cílovou skupinou pro přednášky teoretických modulů M1 a M4. Tímto lektor naráží na ne zcela vhodné zařazení skupin účastníků, což potvrzují odezvy respondentů i následující komentář jiného lektora: M4 - bylo problematické zařazení účastníků, kteří nebyli na manažerské pozici, pak měl kurz spíše informativní ráz. Co se týče organizačního zajištění, které lektoři také velmi často hodnotili, se komentáře od jednotlivých lektorů liší, což je způsobeno širokou škálou míst, kde každý lektor působil. Někteří lektoři si pochvalují zázemí, např. v rámci modulu sebeobrana, kde byla k dispozici tělocvična v areálu nemocnice, dále jiný lektor si zase na organizační zajištění ze strany nemocnice stěžoval, ovšem konkrétně se nevyjádřil. Co se týče probíraného tématu, lektoři se vyjadřovali ve smyslu, že jej považují za prospěšné či užitečné, přínosné pro činnost zdravotníků zejména při konfliktních situacích. Uváděli, že tyto moduly považují za Projev péče o zaměstnance, což také účastníci ocenili, dále se jeden lektor vyjádřil ve smyslu: Cílem bylo nejen poradit, jak odstranit hrozící násilí, ale také frustraci z násilí. Dále lektoři zprostředkovávali sdělení respondentů, a to, že by zkrátili teoretickou část a uvítali by častější praktické lekce, dále by doplnili stanovisko BOZP, právníků, lékaře. Dále jedna lektorka ohodnotila jednotlivé moduly, které školila: M1 - vhodný pro úvod do problematiky, nevhodné bylo zařazení kurzu po několika modulech a ne jako první, M2 - vynikající kurz, dal účastníkům mnoho. Co se týče Modulu sebeobrany, lektor se vyjádřil takto: Mám svoji práci instruktora bojových umění rád, v rámci možností jsem ze sebe vydal maximum. Frekventanti kurzu byli myslím spokojeni, avšak jak jsem uvedl, otázkou zůstává, jaké vědomosti si odnesli a jak dlouho jim v paměti tyto informace bez opakování setrvají. 12

13 Prostor pro další poznámky, připomínky a návrhy: Nemám žádné připomínky ; Proškolení zaměstnanců v problematice násilí na pracovišti považuji za efektivní a do budoucna pro organizaci za ekonomické ; Rozhodně bych celý kurz transformoval i pro potřeby jiných resortů - školství, sociální práce, atd.. 13

14 4.2 Závěrečné šetření vzdělávacích kurzů zaměstnavatelem Dotazník obsahoval dvě základní části, a to základní údaje respondenta, v rámci které jsme zjišťovali profesní oblast působení respondenta. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 1 mapovala oblasti profesního působení respondentů. Z hodnocení vyplývá, že 73 % tvoří zdravotníci (tedy 105), 27 % zaměstnanci sociálních služeb (tedy 38) 1. Druhá část dotazníku se již týkala hodnocení vzdělávacího kurzu a přesah využití daných poznatků v praxi jednotlivých organizací. 1 Pozn. Celkový počet je vyšší, jelikož jeden respondent uvedl, že profesně působí v obou sférách. 14

15 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 1 se zabývala hodnocením obsahové náplně kurzu. Náplň kurzu označilo jako zcela vyhovující 69 osob, jako vyhovující 68 osob a zbylých pět osob jako nevyhovující. Celkově lze konstatovat, že drtivá většina byla s náplní kurzu spokojena. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 2 se zabývala hodnocením poměru teorie a praxe v rámci výuky. 78 respondentů považuje poměr výuky za zcela adekvátní, 52 za spíše adekvátní, deset za spíše neadekvátní a zbylí dva se k této otázce nevyjádřili. 15

16 Přesto, že hodnocení se pohybovalo v pozitivní škále hodnocení, většina respondentů připojila negativní komentář. Nejčastěji respondenti uváděli potřebu navýšení časové dotace pro praktickou část a snížení časové dotace teoretické části, popř. rozložení půl na půl. Někteří respondenti navrhovali rozdělit praktickou část mezi bloky teoretické, tak aby měli větší šanci si ji zažít. Dále uváděli, že praktickou část považují za využitelnou i v osobním životě spíše, než teoretickou část. Jedna respondentka uvedla: Navrhuji zaměřit více času na praktický nácvik zvládání násilí na pracovišti. Jiná respondentka tyto komentáře umocňuje a dodává: Teorie bylo zbytečně hodně a ne vždy byla adekvátní k situacím, ve kterých se sestry už ocitly nebo se mohou ocitnout. Pouze opakovaným praktickým nácvikem lze docílit toho, aby napadený člověk dokázal reagovat pohotově a správně. Nejsem si zcela jistá, že dva měsíce po proběhnutí praktického nácviku sebeobrany by se sestry dokázaly ubránit. Jiná respondentka dodává: Poměr byl víceméně v pořádku, nicméně celkově penzum výuky bylo dle mého soudu lehce poddimenzované, ideální by bylo více obojího, více praxe a po ukončení kurzu ještě (např. po půl roce) zkrácené opakování, protože jsem toho většinu zapomněla a v běžném životě nepoužila. Jiní respondenti uvedli: Praktická část zajímavá, ale v naší práci nevyužitelná, Zaměřit se více na neverbální techniky. Celkově se dá říci, že by respondenti ocenili dlouhodobější a intenzivnější nácvik praktické části a doplnění výuky o neverbální techniky, které by mohli použít v případě konfliktu na pracovišti. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření 16

17 Otázkou č. 3 jsme se snažili od dotazovaných získat vyjádření, zda absolvovaný kurz splnil jejich očekávání. 78 dotazovaným bylo očekávání zcela splněno, 58 spíše splněno a ve zbylých šesti případech spíše nesplněno. I přes pozitivní hodnocení se v bližším komentáři objevovala i negativní hodnocení, a to především k náročnosti kurzů, kdy by dotazovaní ocenili rozložení výukových hodin na více dnů, doplnili by výuku o větší počet praktických ukázek a příkladů. Někteří respondenti by změnili rozsah, hloubku i množství nových informací a především v teoretické části by dávali větší důraz na problematiku násilí mezi pacientem a zdravotníkem než mezi nadřízeným a podřízeným. Jedna respondentka uvedla, že považuje obsah psychologických a právních bloků za nevyhovující, ovšem blíže svůj komentář nespecifikovala. Dále respondenti uváděli, že teorie se opakovala a tyto poznatky již znají např. z předešlého studia na vysoké škole a spíše by se zaměřili na praktický nácvik sebeobrany. Opakovaně si respondenti stěžovali na opačné zaměření lektorů v rámci oboru, tedy, že lektor, zaměřený popř. pracující v sociálních službách, přednášel zdravotnickým pracovníkům a naopak. Tento fakt je poměrně značným problémem, jelikož lektor není schopný adekvátně zodpovědět dotazy týkající se specifické problematiky daného oboru, ve kterém nepracuje a někdy neví jak to chodí. Tento problém respondenti také velmi často hodnotili negativně. V rámci výuky respondenti navrhovali doplnit právní výklad situací, kdy dochází ke střetu s klientem a popř. důsledky tohoto střetu. 17

18 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 4 zjišťovala, zda dle názoru respondentů, jsou nabyté poznatky využitelné v praxi dané organizace. 74 respondentů uvedlo, že nabyté poznatky jsou využitelné v rámci dané organizace, 58 respondentů je považuje za spíše využitelné, osm za spíše nevyužitelné, jeden respondent označil nabyté informace za nevyužitelné pro praxi v dané organizaci a zbylí dva respondenti se k této otázce nevyjádřili. Otázka č. 5 Jak celkově hodnotíte tento kurz s ohledem na cíle projektu? Cílem projektu bylo stanoveno zlepšení kultury a bezpečí na pracovišti s ohledem na sociální dialog. Tato informace byla respondentům přiblížena v samotném dotazníku. Respondenti většinou odpovídali, že dle sdělení účastníků kurzů, byly cíle naplněny na 100 %, popř. že získané informace jsou použitelné v rámci oddělení, kde pracují a jsou schopni je předat ostatním zaměstnancům, kteří se daného kurzu nezúčastnili. Jedna respondentka dokonce uvedla, že Cílem bylo zlepšit vztahy a bezpečí na pracovišti, naučit se zmapovat konkrétní situaci a umět zajistit eliminaci krizových situací souvisejících s násilím a agresivitou, výstupem bude i edukační materiál pro ostatní zaměstnance, což rozhodně zaručí předání nových informací i ostatním pracovníkům. Respondenti uváděli následující komentáře: Kurz nás ovlivnil a donutil k mapování současné situace výskytu násilí na pracovišti, vzhledem ke skladbě pacientů na našem pracovišti určitě využijeme informace získané 18

19 prostřednictvím tohoto kurzu ; Účastníci projektu hodnotí kurz jako prospěšný a užitečný a přinášející nové poznatky, myslím si, že cíle projektu jsou zcela splněny a díky proškolení zaměstnanců v sociální a zdravotní péči, zaměstnanci lépe rozpoznají a budou předcházet vzniku násilí na pracovištích a budou zúročovat své nabyté znalosti a dovednosti v praxi ; Posun v oblasti komunikace nejen s rizikovými osobami, získání nových poznatků a vědomostí ; Kurz byl určitě přínosný pro zlepšení vztahů mezi pacienty, pracovníky i vůči rodinným příslušníkům klientů ; Kurz hodnotným způsobem využil možnosti "léčit" a preventivně působit na pocity a frustrace při vykonávání práce s klienty, které mohou vést i k agresivitě. Důraz na profesionalitu jednání v konfliktních situacích i s klienty a jejich blízkými povede ke snížení počtu nedorozumění, zmenší osobní i institucionální ohrožení zaměstnanců ; Myslím, že je dobré, aby měli všichni zaměstnanci dostatečné znalosti ohledně možného násilí či stresu na pracovištích, mobbingu a bossingu. Respondenti se v rámci komentářů často zmiňovali o prevenci a zájmu o proškolení všech zaměstnanců v rámci organizace. Dále respondenti uváděli komentáře jako: Oceňuji dobrou organizaci kurzu, ohodnocení kredity, a to, že v rámci Nemocnice Jihlava se účastníci daného kurzu účastnili v pracovní době ; Dle přímého sdělení podřízených zaměstnanců - očekávané cíle byly splněny na 100 %, celkově kurz vnímám velmi pozitivně - rozhodně byl přínosem pro celé naše pracoviště, také bych ocenila skutečnost, že lektorem byla jedna z nás. Mohly jsme si tímto způsobem rozebrat specifické problémy a kazuistiky přímo z našeho pracoviště. Negativně se vyjádřil pouze jeden respondent, a to: Pouze někteří zaměstnanci se vyjadřovali, že ne všechny přednášky se vztahovaly k tématu. Všechny tyto komentáře poukazují na jednotlivé dílčí cíle, které se objevily v rámci hodnocení. Na konci dotazníku byl dán prostor pro připomínky a zde respondenti vyjadřovali následující poznámky a návrhy: Další pokračování pro absolventy kurzu; Možná by stálo za zmínku, že školením by měl projít větší počet zaměstnanců; Do projektu zapojit psychology; Do výuky bych zařadila více praktických ukázek, filmové zpracování různých možných situací a nácviků; Věřím, že tímto kurzem se otevře i veřejná diskuze o problematice násilí na pracovišti (nejen ve zdravotnictví) a že kurz bude mít praktický dopad v klinické praxi (zlepšení schopnosti zaměstnance reagovat na hrozící útok, zajištění bezpečného pracovního prostředí zaměstnavatelem apod.); 19

20 Přimlouvala bych se za to, aby vedení nemocnice přispělo k větší bezpečnosti svých zaměstnanců přijmutím ochranné služby; Bylo by vhodné na začátek kurzu připravit pro každého účastníka konkrétní úkol, jak by situaci zvládl - někteří účastníci byli pasivní; Respondenti by uvítali část postihující právní problematiku, nácvik měkkých dovedností a větší zaměření na specifickou problematiku v jednotlivých soc. službách. Dále se zde opakovaly požadavky na zařazení kurzů zaměřených na konkrétní cílovou skupinu a její specifika, a to např. matky s dětmi v tísni. Někteří respondenti by doporučili účast všem pracovníkům: Je s podivem, že možnosti vyslat své zaměstnance na tento kurz využilo tak málo organizací; Účast by měla být povinná pro zaměstnavatele a vedoucí pracovníky, především lékaře. Ráda bych posunula celý kurz i do lékařské sféry - tady proškolování lékařů v této problematice rozhodně chybí. Negativně se vyjádřili pouze dva respondenti, a to: Lektor by neměl být zároveň zaměstnanec v místě přednášky - dochází ke střetu zájmů ; Málo kreditů za spoustu hodin. 20

21 5. Závěry ze závěrečného šetření vzdělávacích kurzů: V rámci závěrečného šetření vyplynuly následující skutečnosti: Jak z hlediska zástupců zaměstnavatelů, tak i ze strany lektorů vyplynulo, že Modul 3 Základy sebeobrany měl poddimenzovanou časovou dotaci a bylo by vhodné ji navýšit, popř. jak navrhovali někteří respondenti změnit naopak poměr teoretické a praktické části kurzu. Lektoři nedostatečnou dotaci okomentovali s tím, že není možné předat dovednosti v takto krátkém čase, navíc po osmihodinovém tréninku, kdy je většina účastníků fyzicky unavena a ztrácí pozornost. Tento krátký čas je dle jejich slov vhodný pouze jako seznámení s dovednostmi a doporučili by konání tohoto modulu 1 2x týdně. Navíc by do kurzu doplnili výukové video s ukázkami jednotlivých hmatů, aby si je respondenti mohli zopakovat. Toto hodnocení se víceméně ztotožňuje se závěrečným hodnocením respondentů. Co se týče teoretické části, zde se opět respondenti shodli na negativním hodnocení opakování teorie v jednotlivých modulech. Jeden lektor se zmínil o nevhodnosti účasti respondentů z řad pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oboru, pro které všeobecné informace nejsou zajímavé. Totéž platí i pro Modul 4, který byl primárně určen pro pracovníky v managementu, přesto se zde objevili i řádoví pracovníci a kurz hodnotili jako obsahově nevyhovující. Respondenti navrhovali doplnit do výuky praktičtější zaměření aktivit, více praktických ukázek a možnosti vyzkoušení vlastních aktivit. Dále respondenti vyžadovali upřednostnění zaměření problematiky násilí na vztah pracovníka a pacienta spíše než na vztah zaměstnavatele a zaměstnance, kde se zřejmě respondenti jsou schopni sami adekvátně bránit. Dalším požadavkem bylo zaměření výuky na neverbální techniky v rámci výuky. Jedno z doporučení ze strany lektorů se týkalo organizačního uspořádání jednotlivých teoretických modulů za sebou, tak aby probíhaly v návaznosti na sebe a nebyly přednášeny v přehozeném pořadí. Další požadavek představoval doplnění právního výkladu střetu s pacientem a jeho případné důsledky. Opět v rámci hodnocení byl zmíněn lektor a jeho vazby na organizaci, kde pracuje a zároveň v některých případech i přednáší. Větší množství respondentů tento jev ohodnotilo pozitivně s tím, že je možné v rámci modulů řešit specifické problémy a kazuistiky z pracoviště. V rámci závěrečného šetření se však objevil i jeden negativní 21

22 komentář, a to s odůvodněním, že dochází ke střetu zájmů. Bohužel blíže se respondent k tomuto komentáři nevyjádřil. Negativně byl opět hodnocen lektor, který pocházel z prostředí sociálních zařízení, ovšem přednášel skupině zdravotnických pracovníků. Respondenti byli na tuto záměnu velmi citliví a hodnotili ji negativně, proto by bylo vhodné se na záměnu zaměřit a v budoucnu se jí spíše vyhnout. Opět se v rámci hodnocení objevil požadavek na proškolení pokud možno všech pracovníků organizace, což je spíše výzva pro vedení jednotlivých organizací. Dalším požadavkem ze strany respondentů bylo zaměření kurzu na konkrétní cílovou skupinu a úprava výuky specifikům dané cílové skupiny, v rámci hodnocení se vyjádřila např. skupina pracovníků zaměřující se na matky s dětmi v tísni. V rámci tohoto komentáře by bylo vhodné výuku více zaměřit individuálním požadavkům a specifikům jednotlivých pracovišť. Respondenti z řad zástupců zaměstnavatelů se také pozitivně vyjadřovali ve smyslu, že je kurz ovlivnil, a to tak, že je donutil zmapovat současnou situaci násilí na pracovišti, jelikož jak si přiznali, tato problematika byla v rámci jejich pracovišť opomíjena. Zástupci zaměstnavatelů rovněž pozorují zlepšení vztahů mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty či jejich rodinnými příslušníky. Takto se přínos vzdělávacích modulů jeví jako efektivní a ekonomické pro jednotlivé organizace. Celkově lze říci, že aktivity projektu byly vhodně nastaveny, vlastní vzdělávání se v převážné většině krylo s potřebami cílové skupiny a jejich zaměstnavatelů a získané poznatky lze uplatnit v praxi. Externí evaluace prokázala, že očekávání a jednotlivé cíle projektu byly naplněny a projekt lze tak hodnotit jako úspěšný. 22

23 7. Zdroje Tištěné materiály [1] ŽADATEL A PARTNER PROJEKTU. Projektová žádost. [cit ]. [2] Získané dotazníky od respondentů 8. Přílohy [1] Dotazník hodnocení vzdělávacích kurzů zaměstnavatelem [2] Dotazník hodnocení vzdělávacích kurzů lektorem 23

24 HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ ZAMĚSTNAVATELEM Název projektu: Název kurzu: Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb Vážená paní, vážený pane, v rámci naší snahy zvyšovat do budoucna kvalitu realizovaných vzdělávacích kurzů bychom Vás chtěli požádat, abyste vyplnil/a tento dotazník a poskytl/a nám tak cennou zpětnou vazbu. U každé z níže uvedených otázek označte - zvýrazněte svou odpověď, příp. rozepište svou odpověď do prostoru pod otázkou. A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE RESPONDENTA 1. Ve které oblasti působíte? zdravotnictví sociální služby B. HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO KURZU 1. Jak hodnotíte obsahovou náplň kurzu? zcela vyhovující vyhovující nevyhovující zcela nevyhovující 2. Byl podle Vás poměr teorie a praxe v rámci výuky adekvátní? ano, zcela spíše ano spíše ne ne, vůbec Pokud podle Vás nebyl poměr teorie a praxe adekvátní, prosím popište, jak by podle Vás měl být tento poměr změněn: TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

25 3. Splnil realizovaný kurz Vaše očekávání? ano, zcela spíše ano spíše ne ne, vůbec V případě, že kurz Vaše očekávání nesplnil, prosím popište, co konkrétně jste v kurzu postrádal/a: 4. Jsou, dle Vašeho názoru, nové poznatky nabyté zaměstnanci díky tomuto kurzu využitelné v praxi ve Vaší organizaci? ano spíše ano spíše ne ne 5. Jak celkově hodnotíte tento kurz s ohledem na cíle projektu 2? Prostor pro Vaše další poznámky, připomínky a návrhy: Děkujeme za Vaše názory a za čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazník 2 Cílem je zlepšit kulturu bezpečí na pracovišti s ohledem na sociální dialog. Mezi dílčí cíle projektu patří vytvoření vzdělávacích programů zaměřených na znalosti a dovednosti nezbytné pro předcházení vzniku násilí na pracovištích, rozpoznávání násilí a stresu na pracovištích, praktické dovednosti pro zvládání krizové komunikace a násilí na pracovištích, zaměřené jednak na management, jednak na samotné zdravotnické pracovníky. TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

26 HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ LEKTOREM Název projektu: Název kurzu: Název vzdělávacího modulu: Termín konání kurzu: Místo konání kurzu: Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb Vážená paní, vážený pane, v rámci naší snahy zvyšovat kvalitu nabízených vzdělávacích kurzů bychom Vás chtěli požádat, abyste vyplnil/a tento dotazník a poskytl/a nám tak cennou zpětnou vazbu. Vaše názory budou podkladem pro budoucí úpravu vzdělávacího kurzu, na jehož realizaci jste se podílel/a. U každé z níže uvedených otázek označte svou odpověď křížkem, příp. rozepište svou odpověď do prostoru pod otázkou. 2. Jak hodnotíte obsahovou náplň kurzu? zcela vyhovující vyhovující nevyhovující zcela nevyhovující 3. Byl podle Vás poměr teorie a praxe v rámci výuky adekvátní? ano, zcela spíše ano spíše ne ne, vůbec Pokud podle Vás nebyl poměr teorie a praxe adekvátní, prosím popište, jak by podle Vás měl být tento poměr změněn: TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

27 4. Jak hodnotíte kvalitu školících materiálů pro účastníky? zcela vyhovující vyhovující nevyhovující zcela nevyhovující 5. Byla podle Vás časová dotace kurzu adekvátní? ano spíše ano spíše ne ne Pokud jste zvolil/a odpověď ne nebo spíše ne, prosím uveďte, jak by podle Vás měla být časová dotace kurzu změněna: 6. Odpovídala podle Vás frekvence konání kurzu s ohledem na obsah a náročnost kurzu? ano spíše ano spíše ne ne Pokud jste zvolil/a odpověď ne nebo spíše ne, prosím uveďte, jak by podle Vás měla být frekvence konání kurzu změněna: 7. Jak hodnotíte míru zapojení účastníků kurzu při výuce? aktivní poměrně aktivní spíše pasivní pasivní 8. Jaké byly převažující reakce účastníků kurzu? pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní negativní TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

28 9. Jak celkově hodnotíte tento běh kurzu? (prosím popište) Prostor pro Vaše další poznámky, připomínky a návrhy: Děkujeme za Vaše názory a za čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazníku. TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.