Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského pojištění v členských státech Evropské unie (EU-15)

Transkript

1 Mezinárodní přehled stavu a reforem mocenského pojištění v členských státech Evropské unie (EU-15) Aktualizace výzkumné zprávy z prosince roku 2002 Iva Chvátalová VÚPSV Praha 2005

2 Obsah Úvod 3 1. Změny peněžitých dávek v moci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny v členských státech Evropské unie (EU-15) 2. Přílohová část 4 13 I. Příloha - Tabulky peněžitých dávek v moci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU 3. Podnikatelé a mocenské 4. Podnikatelé a peněžitá dávka v mateřství II. Příloha - Tabulky peněžitých dávek v moci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU Seznam použité literatury a dalších pramenů 44 Seznam zkratek, označení a institucí 46 2

3 Úvod Předkládaná výzkumná práce se zabývá aktualizací úpravy dávek v moci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny, a to v původních členských státech Evropské unie před rozšířením v roce Navazuje na výzkumnou zprávu z roku Pozornost je zaměřena na změny v podmínkách nároku na dávky, karenční a podpůrčí dobu, výši platby a další podrobnosti týkající se dávkové agendy u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Dále na postavení zaměstnavatelů ve sledované oblasti, jakož i hlavní probíhající a připravované změny v mocenském pojištění v letech 2003 a 2004 (část 1. Změny peněžitých dávek v moci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny v členských státech Evropské unie EU-15 ). U vybraných zemí, např. Velké Británie a Lucemburska jsou v rámci části první zahrnuty i připravované změny, které byly projednávány až v průběhu roku 2005, popř. výhledy na další období. Uvedené státy zaslaly na požádání velmi aktuální podklady. Podrobný stav úpravy dávek ve sledované oblasti dle údajů z roku 2004 je obsažen v přílohové části. Změny a doplnění byly zapracovány do tabulkových přehledů a zvýrazněny tučným písmem (příloha I: tabulky peněžitých dávek v moci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce 2004 ). Na podzim roku 2005 vyšlo další vydání hlavního přehledu informací o sociálním zabezpečení v Evropské unii - Mutual Information System on Social Protection (MISSOC). Změny obsažené v tomto přehledu zachycují stav k a jsou zahrnuty v části první a také zapracovány a zvýrazněny v přílohové části (příloha II: tabulky peněžitých dávek v moci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce 2005 ). Při zpracování výzkumného úkolu jsem vycházela především z materiálů Evropské unie, Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení, nakladatelství W. Mercer a webových strák příslušných ministerstev a dalších sociálních institucí. Také jsem pracovala s odbornými publikacemi a zprávami, které mi byly na vyžádání zaslány z příslušných ministerstev v zahraničí. Na uvedené instituce jsem se obracela zejména v případě, že údaje byly dostatečně podrobné bo byly uvedeny vůbec. Podklady jsem ke dni odevzdání závěrečné zprávy obdržela z Belgie, Dánska, Finska, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Významnou pomoc při zpracování výzkumného úkolu poskytly belgické instituce sociálního zabezpečení, které jsem navštívila po předchozí dohodě v průběhu mé služební cesty do Bruselu v červenci Seznam veškeré použité literatury a dalších pramenů je přiložen k závěrečné zprávě. Seznam institucí, které mi podaly informace a přiložily odborné podklady, jsou uvedeny v seznamu zkratek, označení a institucí. K hlavním výzkumným metodám patřila zejména metoda analytická a komparativní. Po prostudování všech shromážděných zdrojů jsem přistoupila k rozboru právní úpravy jednotlivých států ve sledované oblasti, k probíhajícím a plánovaným změnám a poté ke vzájemnému srovnávání údajů z roku 2002 a nově získaných podkladů. Po komplením zhodnocení veškerých materiálů jsem přistoupila ke zpracování závěrečné zprávy. 3

4 1. Změny peněžitých dávek v moci, mateřství, otcovství a při ošetřování mocného člena rodiny Souhrnné informace V letech 2003 až 2005 se změny v členských státech Evropské unie soustředily ve sledovaných oblastech především na následující opatření: - opatření proti zužívání mocenských dávek, mimo jiné zaměřená na účinnější kontrolu, zpřísňování kritérií pro pobírání dávek a na úpravu výše mocenské tak, aby osoby byly motivovány pracovat; - přijímání opatření k prevenci mocnosti, zkracování délky pracovní schopnosti, rychlejší návrat do zaměstnání např. umožněním částečného výkonu zaměstnání aj.; snahou je také nastavit parametry dávek v moci tak, aby bylo pro zaměstnance výhodnější pracovat; - změny v oblasti financování (úpravy výše pojistného apod.); - zvyšování úlohy zaměstnavatelů v oblasti mocenských dávek (např. Švédsko, Lucembursko, Nizozemsko); - prodlužování, popř. zavedení otcovské dovolené (např. Velká Británie, Finsko, Belgie) s cílem zapojit otce do péče o narozené dítě a přitom je finančně zabezpečit; - méně častým jevem je změna délky mateřské dovolené a tím i podpůrčí doby u příslušné dávky (prodloužení ve Velké Británii, zkrácení v Řecku). Informace o jednotlivých členských státech Evropské unie Belgie V roce 2003 byly formou královských rozhodnutí přijaty změny, které se, kromě jiného, dotkly dávky v mateřství u podnikatelek a též spolupracujících manželek, otcovské dovolené, postavení umělců. Podnikatelky a spolupracující manželky mají nárok na placenou mateřskou dovolenou v délce 6 týdnů (prodloužení podpůrčí doby), v případě vícedětného porodu 7 týdnů. Otcovská dovolená byla prodloužena ze tří dní na 10 dní. Z toho 3 dny platí zaměstnavatel ve výši 100 % mzdy, poté náleží mocenská dávka ve výši 82 %. Otcové mohou čerpat volno jednorázově bo po částech, a to v průběhu prvních 30 dní po narození dítěte. Umělci si mohou zvolit status podnikatele, pokud prokáží, že jejich ekonomické podmínky odpovídají postavení zaměstnance. 1 Změny z přelomu roku 2003 a roku Byla zavedena minimální denní výše mocenského od 7. měsíce trvání pracovní schopnosti (dosud platila jen pro případ invalidity). 2 Dále bylo upraveno pobírání částečného mocenského. Pokud to je v souladu se zdravotním stavem zaměstnance, nastoupí zaměstnac do práce na částečný výkon práce. Pobírá tedy mzdu a současně snížené mocenské. 1 MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/2004 4

5 Od se změnila podpůrčí doba mateřské dovolené zaměstnankyň, nikoli však celková délka (ta zůstává 15 týdnů). Pouze došlo ke zkrácení délky před porodem ze 7 týdnů na 6 týdnů a k prodloužení po porodu z 8 týdnů na 9 týdnů. Dánsko Dánská vláda vytvořila v prosinci 2003 akční plán pod názvem Opatření ke snížení absence z důvodu moci. 3 Důvodem přijetí akčního plánu byla zvyšující se absence z důvodu moci. Ta sice ní tak vysoká, jako v řadě jiných států, ale přesto vláda považovala za nutné zabývat se jí. Dlouhodobá pracovní schopnost představuje bezpečí pro vyloučení z trhu práce, rostou veřejné výdaje, jakož i náklady zaměstnavatelů. Hlavní myšlenky akčního plánu: Subjekty působící ve sledované oblasti (zejm. příslušné úřady a zaměstnavatelé) mají být podporovány, aby působily k prevenci mocnosti a napomáhaly k návratu osob dlouhodobě práceschopných do práce. Modernizace právní úpravy mocenského pojištění. Zákon o mocenském pojištění z roku 1990 byl již několikrát novelizován a úprava se stala díky zavedeným změnám přehlednou. Proto je třeba zabývat se přijetím nové moderní právní úpravy. Modernizace administrativy aj. (digitalizace). Dosavadní systém posílání písemných formulářů apod. zatěžuje jak podniky, tak úřady a je drahý. Proto byl vytvořen portál, přes který bude možné zasílat vše digitálně. Současně bude na uvedeném portálu poskytována i řada služeb včetně statistických údajů, informací o jvhodnějších postupech, prezentace, analýzy apod. Má být zaveden nový registr mocenských dávek. Nový způsob statistických údajů ohledně moci. Dosud byl k dispozici dostatek statistických údajů včetně těch, které se týkají jednotlivých pracovišť. Přitom znalost situace podložená relevantními statistikami by mohla vést ke zlepšování informovanosti o stavu ve sledované oblasti a napomáhat k potřebným změnám, což se týká úřadů i podniků. Podniky budou moci lépe porovnat své postavení s obdobnými subjekty. Tím se zvýší jejich motivace realizovat opatření vedoucí ke snížení mocnosti. Opatření zaměřená na snížení mocnosti musí být spjata s pracovním prostředím. Zaměstnavatelé by měli důsledně hodnotit pracovní prostředí, vypracovávat opatření ke snížení mocnosti a posuzovat jejich efektivnost. Koordinace všech zainteresovaných subjektů. Dle materiálu je nutné zavést větší spolupráci mezi úřady, zaměstnavateli, zdravotnickými zařízeními atd. Také se jeví jako vhodné uzavírat smlouvy mezi místními úřady, které působí v oblasti mocenských dávek, a zaměstnavateli. Spolupráce obou aktérů může napomoci ke snižování mocnosti. Na základě smlouvy by zaměstnavatelé na sebe převzali jak závazky (např. absolvování kurzů zaměřených ke snížení pracovní schopnosti), tak by získali i některé výhody (poskytování informací a pomoci ze strany úřadu). Částečný výkon práce. Ve zmíněném materiálu byl vysloven názor, že lidé se vrací z pracovní schopnosti do práce obvykle po delší době také proto, že se čeká, až budou zcela zdraví. Uvažuje se o zavedení částečného výkonu práce, pokud je to v souladu se zdravotním stavem. Zaměstnac bude pracovat omezený počet hodin a současně pobírat mocenskou dávku v nižší sazbě. V této souvislosti se navrhuje příprava nového lékařského potvrzení ( a w medical certificate ), které bude cílenější a umožní, mimo jiné, posoudit zařazení do práce. 4 3 Measures to reduce sickss absence. The Government s Action Plan. [Denmark]: The Government, Measures to reduce sickss absence. The Government s Action Plan. [Denmark]: The Government,

6 Karenční doba. Uvažuje se o zavedení karenční doby v trvání 1 d. Tím by se mělo zabránit odůvodněným krátkodobým pracovním schopnostem (kterými si v některých případech zaměstnanci řeší jiné problémy, ž je moc). 5 Další informace ke změnám v Dánsku. Peněžitá dávka v mateřství náleží dle aktuálních údajů po dobu 18 týdnů, z toho 4 před porodem a 14 po porodu. 6 Placená otcovská dovolená je nyní 2 týdny, které je nutno čerpat do 14 týdnů po narození dítěte. 7 Finsko Reforma financování mocenského pojištění má být ve Finsku realizována k Hlavním cílem je finanční udržitelnost systému cestou posílení pojistných principů. Pozornost se soustřeďuje na průhlednost financování (na průhlednější definování finanční odpovědnosti zúčastněných stran) a na posílení vazeb mezi příjmy a výdaji. Systém financování mocenského pojištění je rozdělen na dvě části: 1. příjmové sociální pojištění (Earnings Security Insurance) a 2. pojištění mocenských dávek (Sickss Befits Insurance). Jedná se o oddělení financování peněžitých dávek od věcných dávek s cílem zprůhlednit finanční toky. Sub 1) Příjmové sociální pojištění bude zahrnovat peněžité dávky vázané na práci (výdělečnou činnost), tj. mocenské, dávky v mateřství, otcovství, rodičovství aj. Bude z něj také např. financována částečná náhrada nákladů zaměstnavatele v souvislosti s mateřskou dovolenou. Příjmové sociální pojištění bude financováno z příspěvků (pojistného) placených zaměstnavateli, zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými i zemědělci a odvozováno z příjmů v takové výši, aby pokrývalo výdaje. Poměr je plánován tak, že z příspěvků zaměstnavatele bude pokryto 73 % výdajů a z příspěvků zaměstnanců (a též OSVČ a zemědělců) 27 % výdajů. Pokud se v důsledku zvyšování výdajů budou v budoucnu zvyšovat příspěvky, pak shodně u zaměstnavatelů i zaměstnanců. Sub 2) Pojištění mocenských dávek se dotk pokrytí nákladů ambulantní péče (náklady na dopravu a lékárnictví - pharmaceuticals ), lékařských poplatků a vyšetření v rámci soukromé péče a též specifických dávek pro speciální skupiny osob (např. pro zemědělce) a dávky ve vztahu k cizině poskytované v souladu s Nařízením 1408/71 o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství. Pojištění mocenských dávek bude financováno pojistným placeným pojištěnými osobami a státem v poměru 50:50. Na uvedené pojištění zaměstnavatel bude přispívat. 5 MISSOC - info 1/2004. Pozn.: Dosud patří Dánsko k několika málo zemím EU-15, které mají karenční dobu. 6 Dle MISSOC 2002 náležela dávka po dobu 28 týdnů, z toho 4 před porodem a 24 po porodu. Dle MISSOC 2004 a 2005 je poskytována po dobu 18 týdnů. Po uplynutí 14 týdnů po porodu může otec bo matka pečovat o dítě po dobu dalších 52 placených týdnů (s ohledem na délku a podmínky lze předpokládat, že se jedná o rodičovskou dávku). 7 Dle MISSOC 2004 a 2005 již otcové mají nárok na další 2 týdny dovolené po ukončení mateřské dovolené (dle úpravy v roce 2001, 2002 měli otcové nárok na otcovskou dovolenou 2 týdny během 24 týdnů po porodu a dále 2 týdny po uplynutí 24 týdnů po porodu). Pokud jde o 52 týdnů placené rodičovské dovolené, viz předchozí poznámka pod čarou. 8 MISSOC - info 1/2005 6

7 Zvýšení pojistného bude kompenzováno, např. pro pojištěné osoby snížením daní ( by reducing the ta scales ). 9 Schválené změny: Ve Finsku došlo ke zvýšení minimální denní dávky pobírané během mateřské a otcovské dovolené. Dále byla prodloužena otcovská dovolená z 10 na 18 dní (a ve stanovených případech může otec čerpat dalších 1-12 dní dovolené). Adoptivní otcové mají obdobná práva jako otcové biologičtí. 10 Částečně se změnilo i postavení zaměstnavatele. Zaměstnavatelé platí v době moci 100 % mzdy, pokud je osoba zaměstnána u daného zaměstnavatele alespoň jeden měsíc. V ostatních případech je platba 50 %. Původně se jednalo pouze o 50 % mzdy (jestliže kolektivní smlouva stanovila částku vyšší). Délka výplaty byla prodloužena ze 7 dní na 9 dní. 11 Francie V roce 2003 nastaly změny ve financování sociálního zabezpečení. Kromě jiného se snížily příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem v případě zaměstnanců s nízkými platy s cílem podpořit zaměstnanost lidí s nízkou kvalifikací. Zjednodušilo se vyřizování formulářů v oblasti sociálního zabezpečení, byly upraveny finanční vztahy mezi státem a sociálními institucemi aj. 12 Podpůrčí doba u mocenského pro osoby samostatně výdělečně činné byla prodloužena z 90 dní na 360 dní. 13 V roce 2004 byl schválen komple opatření v oblasti mocenského (zdravotního) pojištění, která nabyla převážně účinnosti k Směřují zejména do oblasti zdravotní péče. Jejich cílem je, mimo jiné, navrátit finanční rovnováhu systému do roku Týkají se praktických lékařů, posílení kontrol u mocných osob, zavedení osobních zdravotních souborů apod. 14 Kontroly osob, které ze zdravotních důvodů pracují, jsou posíleny, aby se zabránilo zužívání mocenských dávek a omezil se nárůst výdajů na dávky. Nemocným osobám, které odmítnou podrobit se kontrole, bude pozastavena výplata mocenské dávky. Za porušení stanovených povinnosti hrozí uložení peněžité sankce. Zvýšené kontrole podléhají i lékaři, kteří vystavují potvrzení o pracovní schopnosti. 15 Do roku 2006 má být zaveden souhrn opatření k prevenci pracovních úrazů a dalších rizik na pracovišti s cílem snížit pracovní schopnost MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/ MISSOC 2004 a MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/2004 7

8 Itálie Opatření se soustřeďují převážně na důchodové pojištění (starobní důchody). 17 Irsko Dávka v mateřství se zvýšila ze 70 % na 75 %, jinak byly ve sledované oblasti uváděny podstatné změny. I nadále platí, že zaměstnavatelé mají povinnost platit v době moci svých zaměstnanců mzdu bo mocenské. Podílet se mohou pouze dobrovolně; postup se tak u jednotlivých zaměstnavatelů liší. 18 Hlavní pozornost se soustřeďuje na rodiny s dětmi, zejména je zdůrazňována potřeba sladit rodinný a pracovní život prostřednictvím opatření týkajících se daní, sociálního zabezpečení, pracovních aspektů a politiky zaměstnanosti. 19 Lucembursko Změny v Lucembursku jsou směrovány na souhrn opatření, která obnoví finanční rovnováhu systému mocenského pojištění a zamezí jeho zužívání. Opatření byla projednávána a schválena v roce 2004 a 2005 (v přehledech o aktuálním stavu mocenského pojištění k se dosud projevila). Opatření jsou zejména tato: Nemocenské je vypláceno po dobu 52 týdnů v nově zakotveném období 104 týdnů. 20 Lékař bude povin posuzovat zdravotní stav práceschopného ve stanovených pravidelných obdobích trvání moci. Všichni pojištěnci jsou povinni nahlásit pracovní schopnost mocenskému fondu pouze pomocí formulářů vystavených lékařem dle dohody uzavřené mezi Unií mocenských fondů s lékaři. 21 Zaměstnancům je stanovena povinnost předložit podrobnou lékařskou zprávu na konci desátého týd pracovní schopnosti (v průběhu stanoveného období). Pokud zaměstnac zprávu předloží, je výplata dávky zastavena. 22 Zaměstnavatelé musí pravidelně každý měsíc hlásit dobu trvání pracovní schopnosti svých zaměstnanců. Pokud zaměstnavatelé povinnost splní bo ji splní opožděně, může jim být uložena sankce. Právní předpisy dále určují, jakým způsobem bude zaměstnavatelům uhrazena platba v době moci. 23 Má být posílena administrativní spolupráce mezi odpovědnými institucemi. Původně byla též navrhována standardizace systému peněžitých náhrad v případě moci pro všechny zaměstnance v soukromém sektoru a zaměstnavatelé měli mít povinnost platit mzdu pouze po dobu 6 týdnů namísto dšních 4 měsíců (ze zaslaných údajů však vyplývá, že tato úprava schválena byla). 24 Dále bylo navrhováno, aby osoby, které jsou zaměstnány jen dočasně ( temporary workers ), pobíraly mocenské maimálně po dobu, která odpovídá délce jejich pojištění. Smyslem je zabránit uzavírání krátkodobých zaměstnání s úmyslem vstoupit do systému a 17 MISSOC - info 1/ Dopis z Irska. 19 MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/ Dopis z Lucemburska 22 Dopis z Lucemburska 23 tamtéž 24 MISSOC - info 1/2004, údaje z tabulek MISSOC 2005 (stav k ) a dopis zaslaný z Lucemburska. Dle platné právní úpravy zaměstnavatelé i nadále vyplácí mzdu jen manuálním zaměstnancům v soukromém sektoru, a to v měsíci vzniku pracovní schopnosti a poté další 3 měsíce. 8

9 poté předstírat moc, zůstat doma a pobírat dávku po celou podpůrčí dobu, tj. 52 týdnů. 25 Uvedená opatření však rovněž byla schválena. 26 Ve vztahu k osobám samostatně výdělečně činným byla v prosinci 2004 schválena čekací doba 6 měsíců, jejímž uplynutím je podmíněn nárok na mocenské. 27 Německo Německo přistoupilo k rozsáhlejší reformě sociálního systému. Vypracovalo návrh reformní agendy, která obsahuje řadu opatření v oblasti pojištění zdravotního, důchodového, v zaměstnanosti a pojištění dlouhodobé péče. Reorganizováno má být financování peněžitých dávek v moci. Výše pojistného zaměstnavatelů a zaměstnanců má zůstat beze změny, ale navrhuje se rozšíření okruhu subjektů, které platí pojistné. Důraz je kladen na zvýšení osobní odpovědnosti občanů ve zdravotním pojištění. 28 Nizozemsko S účinnosti od roku 2004 byla prodloužena podpůrčí doba platby mzdy zaměstnavatelem (i mocenského placeného pojistnou institucí) z 52 týdnů na 104 týdnů. Jedná se o pokračování reformních opatření z předchozích let, která mají motivovat zaměstnavatele, aby podporovali návrat zaměstnanců do pracovního procesu. I nyní platí, že výše platby je 70 % předchozího výdělku a že stát provádí refundaci vynaložených prostředků. Zaměstnavatelé se mohou soukromě pojistit, jedná se však o jejich dobrovolné rozhodnutí. Portugalsko V Portugalsku byl přijat rámcový zákon o sociálním zabezpečení s účinností od ledna Změny se dotkly především doplňkových systémů a důchodových dávek. 29 Další změny se týkaly podpory v zaměstnanosti, přídavků na dítě a minimálního příjmu. 30 Změnila se také výše mocenského. Dle údajů z roku dávka náležela ve výši 65 % po dobu 365 dní a 70 % v případě, že moc trvala déle ž 365 dní. Aktuální výše dávky je následující: 55 % při trvání pracovní schopnosti do 30 dní, 60 % při délce pracovní schopnosti od 31. do 90. d, 70 % při délce pracovní schopnosti od 91. do 365. d. 75 % náleží v případě, že moc trvá déle ž 365 dní. 32 Zvýhodněná úprava pro mocné tuberkulózou 33 a minimální výše dávky zůstávají zachovány beze změny. Rakousko Změny se soustřeďují především na důchodové pojištění, pojištění v zaměstnanosti a přídavky na děti MISSOC - info 1/ Dopis z Lucemburska 27 Tamtéž, příslušná novela nabyla účinnosti Reform of the social system: MISSOC - info 2/ MISSOC - info 1/ MISSOC MISSOC 2004 a % bo 100 % (jsou-li na mocném závislí alespoň 2 členové rodiny bo v případě hospitalizace) 34 MISSOC - info 1/2004 9

10 Řecko V Řecku pokračuje radikální reforma sociálního systému. Proces dobrovolné integrace pojišťovacích fondů pro zaměstnance do IKA (jednotného fondu pro zaměstnance) má být ukončen v roce Je též vytvářen jednotný institucionální rámec pro rozvoj soukromých profesních pojišťovacích fondů. 35 Pokud jde o peněžité dávky, došlo ke zkrácení podpůrčí doby u dávky v mateřství ze 126 dní (63 dní před porodem a 63 dní po porodu) na 119 dní (56 před porodem a 63 po porodu). 36 Španělsko Změny byly orientovány, mimo jiné, na financování sociálního zabezpečení, modernizaci správy sociálního zabezpečení zaváděním nových informačních technologií, dále na boj proti podvodům a zužívání dávek, na zjednodušení a integraci speciálních systémů. Hlavní změny se však týkají důchodového pojištění. 37 Pokud jde o postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, je vyvíjena snaha přiblížit postavení obou kategorií. Například u osob samostatně výdělečně činných byla zkrácena karenční doba u mocenského ze 14 dní na 3 dny. 38 Švédsko Ve Švédsku byly přijaty změny s cílem celkově snížit absenci z důvodu pracovní schopnosti do roku 2008 o polovinu v porovnání s rokem 2002 a umožnit lidem vrátit se co jdříve do práce, tedy zkrátit dlouhodobé absence v práci. Úpravy byly zaměřeny na zlepšení pracovních podmík, na větší využití částečného volna v době moci ( part-time sick leave). Změnilo se i postavení zaměstnavatele v mocenském pojištění. Od působí nová pojistná instituce, která spravuje systém - Swedish Social Insurance Agency. Pokud jde o postavení zaměstnavatelů, bylo v roce 2004 přistoupeno k prodloužení délky, po kterou jsou zaměstnavatelé povinni platit v době moci mzdu, a to ze 14 dní na 21 dní. Sociální instituce vyplácela mocenské namísto od 15. d až od 22. d, současně došlo ke snížení mocenského z 80 % na 77, 6 %. Od roku 2005 se Švédsko rozhodlo vrátit k předchozí právní úpravě, ale současně ji doplnit o opatření, která by více motivovala zaměstnavatele ke snižování absence z důvodu pracovní schopnosti, a to zejména zlepšováním péče o pracovní prostředí. Od platí zaměstnavatelé v době pracovní schopnosti mzdu po dobu 14 dní (výše platby zůstává na 80 % mzdy). Nemocenské bylo opět zvýšeno ze 77,6 % na 80 % předchozího příjmu. Sociální instituce hradí mocenské od 15. d. Kromě toho byla zavedena spoluúčast zaměstnavatelů na financování nákladů na mocenské zaměstnanců, které platí sociální instituce. Jedná se o 15 % nákladů na mocenské po celou dobu, kdy sociální instituce vyplácí mocenské v plné výši. Výše uvedené bylo kompenzováno snížením pojistného (o 0,24 %, takže výše pojistného pro zaměstnavatele byla stanovena na 32,46 %). Opatření je považováno z hlediska nákladů za utrální v globálním měřítku. Předpokládá se, že u zaměstnavatelů s pracovišti s vysokým výskytem mocnosti se bude platit více ž dosud, zatímco u zaměstnavatelů s malým výskytem mocnosti se náklady sníží. Zaměstnavatelé 15 % hradí, pokud se zaměstnac vrátí do práce na částečný úvazek bo pokud zač pobírat tzv. rehabilitační dávku ( rehabilitation compensation ). Na výše popsané kroky navazuje zavedení setkání zástupců nové pojistné instituce Swedish Social Insurance Agency, lékaře, který vystavil potvrzení o pracovní schopnosti, 35 MISSOC - info 1/ MISSOC 2004 a MISSOC - info 1/ MISSOC - info 1/2004, 2004 Guide to Labour & Social Affairs. [Spain]: Ministerio de Trabajo, Madrid,

11 zaměstnavatele, popř. i zástupce úřadu práce, zástupce odborů a dalších dotčených subjektů s práce schopným zaměstnancem ( a case review meeting ). Smyslem setkání je posoudit, zda je zaměstnac schopen vrátit se do práce na plnou pracovní dobu bo jen na zkrácený úvazek. Pokud je zaměstnac schopen zapojit se do práce, diskutují se i zbytná související opatření. 39 Další změny. Podpůrčí doba u dávky při ošetřování člena rodiny byla prodloužena ze 60 dní na 120 dní. 40 Velká Británie Velká Británie se v oblasti peněžitých mocenských dávek zaměřuje jak na dávky v moci, tak na dávky v mateřství a otcovství. Pokud jde o dávky v moci, částečně se změnily podmínky nároku na Statutory Sick Pay u zaměstnanců. Bylo zrušeno pravidlo, podle něhož zaměstnanci s pracovní smlouvou na dobu kratší ž 3 měsíce mají na Statutory Sick Pay nárok. 41 Podpůrčí doba u dávky v mateřství byla prodloužena z dosavadních 18 týdnů na 26 týdnů. Výše uvedené se týká jak Statutory Maternity Pay, tak Maternity Allowance. 42 Kromě toho byla uzákoněna tzv. další mateřská dovolená v délce 26 týdnů. Na ni vzniká nárok, pokud byla zaměstnankyně přetržitě zaměstnána u téhož zaměstnavatele alespoň 26 týdnů na počátku 14. týd před očekávaným termím porodu. Tato další dovolená ní placená, zaměstnavatel však může přistoupit k platbě dobrovolně na základě ujednání v pracovní smlouvě. Byla zavedena nová dávka, která náleží otcům v souvislosti s péčí o narozené dítě. Otcovská dovolená spojená s platbou, tzv. Statutory Paternity Pay, náleží 1-2 týdny. Na dávku vzniká nárok, pokud byl zaměstnac přetržitě zaměstnán u téhož zaměstnavatele jméně 26 týdnů do 15. týd před očekávaným narozením dítěte. Po dobu dovolené vyplácí zaměstnavatel svému zaměstnanci Statutory Paternity Pay v paušální výši bo ve výši 90 % průměrného příjmu, pokud je průměrný příjem nižší ž paušální částka. 43 Adoptivní matka či otec mají nově také nárok na dovolenou a příslušné dávky v mateřství a otcovství - Adoption Leave a Statutory Adoption Pay a Paternity Leave a Statutory Paternity Pay. 44 Výše dávek je paušální bo 90 % průměrného příjmu, pokud je průměrný příjem nižší ž paušální částka. 45 Zmíněné platby se realizují rovněž prostřednictvím zaměstnavatele. Došlo též ke zvýšení všech peněžitých částek stanovených v paušální výši. V říjnu 2005 byl předán do parlamentu návrh na prodloužení otcovské dovolené, obou mateřských dovolených a odpovídající prodloužení podpůrčích dob u příslušných dávek. Otcovská dovolená má být 26 týdnů, prodloužení mateřské dovolené a dávek v mateřství u Statutory Maternity Pay a Maternity Allowance 39 týdnů (s plánovanou účinností od dubna 2007). V budoucnu se dokonce počítá s prodloužením podpůrčí doby na 52 týdnů. Rovněž mají být upraveny podmínky pro vznik nároku na tzv. další mateřskou dovolenou. Všechny ženy, které splní podmínky nároku na mateřskou dovolenou, budou mít automaticky nárok i na tzv. další mateřskou dovolenou Dopis z Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí Švédska a též Incentives for reduced sickss absence. [Sweden]: Ministry of Health and Social Affairs, MISSOC 2004 a MISSOC - info 2/ MISSOC 2004 a MISSOC MISSOC - info 1/2004, MISSOC 2004, MISSOC Dopis z Velké Británie 45 ISSA Dopis z Velké Británie 11

12 2. Přílohová část

13 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU a podmínky nároku na mocenské ("N") podpůrčí doba u mocenského karenční doba stát potvrzení o pracovní schopnosti jiná potvrzení bo oznámení další požadavky čekací doba k čekací době základní délka k podpůrčí době prodloužení/ zkrácení délka Belgie Dánsko ano, předat lékaři pojist. fondu do 2 dnů 1) Při platbě zaměstnavatelem - zaměstnac musí předat potvrzení zaměstnavateli od lékaře 4. d moci, od 2. d musí zaměstnac nahlásit sám 2) Při platbě příslušným místním úřadem - potvrzení nutno předat do 1 týd, počítáno od 2. d PN bo od ukončení platby zaměstnavatelem 1) do 2 dní (resp. 14. bo 28. d) nutno informovat příslušný fond o přerušení práce v důsledku moci 2) potvrzení o úhradě minimální výše pojistného ano - povinnost 2. den písemně informovat zaměstnavatele o moci zákaz souběžného pobírání dávek z jiného systému, přerušení výkonu práce (s ohledem na snížení výdělkové schopnosti alespoň o 66 %) aj., potvrzení o platbě minimál. příspěvku možnost pracovat v době moci na kratší úvazek s nárokem na snížené mocenské - na základě lékařského potvrzení Finsko ano - od 9. d PN věk vyšší ž 16 let a nižší ž 64 let výkon práce spojen s pojištěním v délce 120 dní během 6 měsíců, pozn. jsou stanoveny výjimky (kratší čekací doba bo žádná např. pro absolventy škol) sub 2) 120 hodin práce v posledních 13 týdch před PN specifika pro zaměstnance na kratší úvazek a sezónní zaměstnance 1 rok uvedeno 1 den 0 ve 52 týdnů v období 18 měsíců 300 dní v období 2 let s výjimkou dělí prodloužení např. při pracovním úrazu, zkrácení na 13 týdnů platí pro důchodce pokud podpůrčí doba uply, lze znovu N pobírat, jestliže v mezidobí byla osoba práce schopná alespoň jeden rok 0 den vzniku PN a dalších 9 dní bez dělí, tj. 10 dní stanovených případech (těhotenství, infekční moci, v případě zaměstnanosti po dobu min. 9 dní během 21 dní před PN aj.) 14

14 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU a podmínky nároku na mocenské ("N") podpůrčí doba u mocenského karenční doba stát potvrzení o pracovní schopnosti jiná potvrzení bo oznámení další požadavky čekací doba k čekací době základní délka k podpůrčí době prodloužení/ zkrácení délka Francie ano - uvádí se též předpokládaná délka PN placení pojistného ve stanovené minimální výši po stanovenou dobu výše zaplaceného pojistného se liší po dobu prvních 6 měsíců a po 6 měsících, v obou případech lze dávku nárokovat též na základě počtu odpracovaných hodin Irsko ano (od 1. d) zaplacení alespoň 39 stanovené období je týdenních příspěvků uvedeno ve více (pojistného) ve variantách stanoveném období, příp. 52 příspěvků od prvního nástupu do zaměstnání, příp. 26 příspěvků v každém ze dvou let předcházejících PN 12 měsíců (360 dní) v průběhu 3 let 52 týdnů (pokud bylo placeno pojistné po dobu týdnů) bo bez limitu Itálie ano ma. 180 dní v průběhu roku Lucembursko ano (vyžaduje se od 2. d PN) ma. 52 týdnů Německo ano (od 4. d) 78 týdnů v období 3 let bez limitu, pokud bylo pojistné placeno v požadovaném počtu (260 ), jdéle však do věku 66 let při omocnění TB speciální pravidla až 36 měsíců při chronické moci 3 dny 3 dny při omocnění TB speciální pravidla: bez limitu v průběhu léčení TB, dále nárok pobírat 2 roky příspěvek po návratu ze sanatoria atd. výplata končí dříve, vznik-li nárok na invalidní důchod 3 dny 0 - při TB 0 0 platí při PN a moci z povolání, při hospitalizaci a při nároku na platbu zaměstnavatelem 15

15 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU a stát potvrzení o pracovní schopnosti podmínky nároku na mocenské ("N") podpůrčí doba u mocenského karenční doba jiná potvrzení bo oznámení Nizozemsko ano ano - do 24 hod. nutno informovat o moci příslušný zdravotní orgán Portugalsko Rakousko ano (zaslat sociálnímu úřadu během 5 dní po vydání potvrzení) ano (potvrzení od lékaře od 4. d PN) další požadavky Pozn.: nutno umožnit příslušnému orgánu kontrolu pacienta doma aj. čekací doba 6 měsíců pojištění ("affiliation") se stanoveným platem ("registered remuration"), včetně 20 dní stanoveného platu v období 4 měsíců před PN k čekací době základní délka k podpůrčí době prodloužení/ zkrácení 104 týdnů může být prodloužena až na 156 týdnů dní bo bez limitu bez limitu při TB 52 týdnů až na 78 týdnů Řecko ano (od 1. d) dny práce spojené s placením příspěvků 1) 100 dní práce v předchozím roce bo jinak stanoveném období 2) 300 dní práce v období 2 let bo jinak stanoveném období 3) dní pojištění v období 5 let diferenciace čekacích dob má vliv na podpůrčí dobu takto: sub 1) 182 dní sub 2) 360 dní sub 3) 720 dní 182, 360 bo 720 dní dle počtu dní zaměstnání spojených s platbou pojistného, viz k čekací době délka 0 karenční dobu mohou stanovit kolektivní smlouvy uvedeno 3 dny 0 při TB, hospitalizaci aj. 3 dny 3 dny pokud zaměstnac oznámí zaměstnavateli pracovní schopnost ve stanoveném termínu (1 týden), náleží mocenské až ode d oznámení 16

16 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU a podmínky nároku na mocenské ("N") podpůrčí doba u mocenského karenční doba stát potvrzení o pracovní schopnosti jiná potvrzení bo oznámení další požadavky čekací doba k čekací době základní délka k podpůrčí době prodloužení/ zkrácení délka Španělsko ano (nutno vystavit od 4. d moci a do 5 dnů zaslat FA) lékařské potvrzení se předkládá ve stanovených termích i v průběhu trvání PN Švédsko ano (od 8. d PN) ano - už od 1. d PN nutno informovat zaměstnavatele, respekt. příslušný místní úřad sociálního pojištění o moci Velká Británie ano oznámení PN zaměstnavateli Česká republika ano nutno oznámit zaměstnavateli zaměstnac je účasten sociálního zabezpečení a v něm registrován 1) osoba musí být pojištěna a registrována u příslušného místního orgánu sociálního pojištění, 2) min. věk 16 let 3) příjem vyšší ž stanovený limit dosažení min. příjmového limitu; věk vyšší ž 16 let a nižší ž důchodový placení pojistného 180 dní v posledních 5 letech před PN čekací doba ní stanovena např. při pracovních úrazech formálně ní stanoveno Při platbě příslušným sociálním subjektem - řádné zaplacení pojistného za stanovené období; povinnost platit pojistné se vyžaduje u osob do 10 let popř. 25 let jde-li o studující 12 měsíců až o 6 měsíců, lze-li předpokládat návrat zaměstnance do práce, popř. o 18 měs. ve stanovených případech v případě dlouho trvající PN může dojít k přiznání invalidního důchodu 3 dny specifika při pracovních úrazech a mocích z povolání u zam. 1 den 52 týdnů uvedeno 3 dny ano 365 dní ano, na základě rozhodnutí příslušného orgánu lze prodloužit ma. o rok (ní nárok) den výrazně nižší N (25 %) 17

17 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU b postavení zaměstnavatele v mocenském pojištění (ve vazbě na moc zaměstnance) stát platí plat/mzdu doba platby výše platby refundace, úlevy platí mocenské doba platby výše platby refundace, úlevy Belgie Dánsko Finsko Francie ano, při splnění stanovených podmík - 1) dělníkům, 2) manuálním zaměstnancům ("white collar employees") pokud tak stanoví kolektivní smlouva ano, povinnost vyplývá z pracovního práva, úpravu obsahují též kolektivní smlouvy platí rozdíl (bo jeho část) mezi mzdou a dávkou v moci dle kolektivních smluv bo národních profesních dohod sub 1) a sub 2) 1 měsíc dle kolektivní smlouvy minimálně 9 dní, delší dobu mohou stanovit kolektivní smlouvy (1-2 měs.) dle kolektivních smluv bo dle dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (1) 7 dní 100 %, sub 2) 100 % plat den 60 % a doplňkový příplatek, celkem 85,88 %, od 15. d doplňkový příplatek (2) 100 % celý měsíc 30 dní jen, je-li poměr na dobu určitou bo delší ž 3 měs. 1) buď doplatek do výše mzdy bo 2) platba plné mzdy 100 %, pokud osoba pracovala u zaměstnavatele min. 1 měsíc, jinak 50 % (event. vyšší, dle kolektivních smluv) dle kolektivních smluv bo dle dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ano - u sub 2) sociální instituce vyplácí přímo zaměstnavateli mocenské ano 2 týdny viz výše mocenského ano - ve stanovených případech vyplácí sociální instituce zaměstnavateli mocenské ano - zaměstnavatel dostává od sociálního úřadu mocenské, je-li mocenské vyšší ž mzda, rozdíl obdrží zaměstnac sub 1) 74 hodin práce v posledních 8 týdch před PN (výjimky pro osoby připravující se na výkon povolání, zaměstnané a osoby s tzv. fleibilní prací Irsko zaměstnavatelé se mohou podílet; ní však stanoveno jako povinnost 18

18 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU b postavení zaměstnavatele v mocenském pojištění (ve vazbě na moc zaměstnance) stát platí plat/mzdu doba platby výše platby refundace, úlevy platí mocenské doba platby výše platby refundace, úlevy Itálie mzda ma. 180 dní v kalendářním roce Lucembursko ano, ale jen pro manuální zaměstnance v soukromém sektoru měsíc vzniku PN a následující 3 měsíce Německo ano povinně 6 týdnů, pro dělníky i manuální zaměstnance Nizozemsko ano (povinně) 104 týdnů popř. 156 týdnů 100 % další možnosti stanoví kolektivní smlouvy 100 % podmínky stanoví právní předpisy 100 % uvedeno kolektivní smlouvy mohou stanovit platbu mzdy i po delší dobu povinně 70 %, kolektivní smlouvy mohou stanovit až do 100 % (stanoveno denní ma.) ano, ale jen pokud zaměstnavatel uzavřel dobrovolné soukromé pojištění pro tento případ a jen v jeho rámci Portugalsko Rakousko ano 1) zpravidla 6-12 týdnů v závislosti na délce zaměstnání 2) další 4 týdny v nižší částce 1) 100 % mzdy 2) 50 % mzdy uvedeno Pozn. k sub 1) při moci z povolání a prac. úrazu je nárok na mzdu 8 týdnů, bez ohledu na délku zaměstnání Řecko ano pokud osoba pracuje pro daného zaměstnavatele déle ž 1 rok, po dobu 1 měsíce; pokud méně ž 1 rok, po dobu 2 týdnů; platba však ní povinná (zdroj MISSOC) rozdíl mezi N a mzdou uvedeno 19

19 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU b postavení zaměstnavatele v mocenském pojištění (ve vazbě na moc zaměstnance) stát platí plat/mzdu doba platby výše platby refundace, úlevy platí mocenské doba platby výše platby refundace, úlevy Španělsko ano od 4. do 15. d 60 % ní uvedeno Švédsko ano den platí 80 % stanoveného uvedeno mzdu příjmu Velká Británie Statutory Sick Pay, ale jen pro zaměstnance splňující stanovené příjmové podmínky 28 týdnů (od 4. d moci) paušál ano - z pojistného, ale jen při splnění stanovených podmík, jestliže SSP překročí jméně o 13 % výši pojistného v daném měsíci, refunduje se rozdíl mezi oběma platbami X X X X zaměstnavatelé mohou platit vyšší částky Česká republika ano, tzv. velké organizace po celou podpůrčí dobu viz výše mocenského ano, odpočet od pojistného 20

20 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku podpůrčí doba u dávky v mateřství stát dávka čekací doba k čekací době další podmínky před porodem po porodu celková základní délka možnost prodloužení Belgie indemnité de maternité/ moederschapsuitkering Pozn: postavení otců viz "Podpůrčí doba" placení pojistného 6 měsíců Dánsko dagpenge ved fodsel odpracování alespoň 120 hod v předchozích 13 týdch Finsko Francie "aitiysraha", "isyysraha", "vanhempeinraha" Pozn: postavení otců viz "Podpůrčí doba" "Indemnités journaliéres de maternité et de paternité" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" bydliště na území Finska alespoň 180 dní bezprostředně před porodem účast na pojištění alespoň 10 měsíců před očekávaným porodem 7 týdnů (1 týden před porodem je povinný) jsou stanoveny náhradní doby, např. doba pobírání dávek v zaměstnanosti, obdobně jako u mocenského totéž platí pro otcovskou dávku i rodičovskou dávku 8 týdnů (a navíc část dovolené vyčerpané před porodem lze čerpat po porodu) 15 týdnů před porodem - o 2 týdny, mají-li se narodit dvojčata bo více dětí uvedeno 4 týdny 14 týdnů 18 týdnů uvedeno 30 až 50 dní 75 až 55 dní 105 dní (s výjimkou dělí a svátků) dávka náleží při přerušení výdělečné činnosti, též odkaz na podmínky nároku na N 6 týdnů, 8 týdnů při rizikovém těhotenství bo narození 3. dítěte, 12 týdnů při narození dvojčat, 24 týdnů při narození trojčat a více dětí 10 týdnů, 18 týdnů při narození 3. dítěte, 22 týdnů při narození dvojčat či více dětí 16 týdnů o 2 týdny až o 20 týdnů, viz předchozí tet Postavení otce: při úmrtí matky lze část dovolené změnit na otcovskou, kromě toho eistuje otcovská dávka 10 dní - 3 dny plat, 7 dnů 82% otcovský příspěvek Postavení otce: otec má nárok na dávku po 2 týdny v průběhu prvních 14 týdnů po porodu (po 14. týdnu mají rodiče možnost do 9. narozenin dítěte vybrat dalších 52 týdnů i po částech); speciální pravidla platí při adopci dávka náleží s výjimkou dělí Postavení otce: otec má nárok na otcovskou dovolenou 18 dní a je spojena s výplatou otcovské dávky Postavení otce: otec má nárok na otcovskou dovolenou: 1) 11 dní (18 dní při vícedětném porodu) během 4 měsíců po porodu 2) v případě úmrtí matky 21

21 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku podpůrčí doba u dávky v mateřství stát dávka čekací doba k čekací době další podmínky před porodem po porodu celková základní délka možnost prodloužení Irsko název uveden zaplacení pojistného v počtu 39, a to v období 12 měsíců před prvním dm mateřské dovolené bo od začátku výdělečné činnosti a dále zaplacení 39 pojistné v předchozím daňovém roce před rokem výplaty dávky v mateřství náhradně jsou uvedeny i další možnosti Itálie Lucembursko "Indemnitá di maternitá" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" "Prestations en espéces de maternité" zákaz souběžného pobírání mzdy 6 měsíců pojištění v roce, který předchází porodu Německo "Mutterschaftsgeld" účast na pojištění u příslušné pojistné instituce jsou-li splněny podmínky, náleží jen příspěvek v mateřství "allocation de maternité") ní-li žena pojištěna, obdrží dávku od státu v limitované výši uvedeno min. 4 týdny min. 4 týdny 18 týdnů 4 týdny před porodem a 4 týdny po porodu jsou povinné zákaz souběžného pobírání mzdy 1 bo 2 měsíce (tj. cca 4 bo 8 týdnů) Nizozemsko název uveden uvedeno 6 až 4 týdny před porodem Portugalsko "Subsídio de maternidade" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" 6 měsíců pojištění ("membership") se stanoveným platem ("registered salary") 4 bo 3 měsíce (tj. cca 16 bo 12 týdnů) 5 měsíců (tj. cca 21 týdnů) (Pozn.: lze si zvolit pobírání dávky 6 měsíců po porodu - MISSOC) 8 týdnů 8 týdnů 16 týdnů o 4 týdny při předčasném porodu, při narození dvojčat bo pro kojící matky uvedeno 6 týdnů 8 týdnů 14 týdnů po porodu - o 4 týdny při předčasném porodu bo porodu více dětí 10 až 12 týdnů po porodu uvedeno 30 dní 90 dní (povinně 6 týdnů matkou) 16 týdnů prodloužení, narodí-li se dítě po stanoveném termínu 120 dní (cca 17 týdnů) např. o 30 dní na každé další dítě při porodu dvojčat bo více dětí Postavení otce: otec může čerpat dávku, jen pokud a) matka o dávku požádá bo b) otec sám pečuje o dítě Postavení otce: otcovská dovolená 5 dní s nárokem na otcovskou dávku; nutno čerpat do měs. po porodu 22

22 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku podpůrčí doba u dávky v mateřství stát dávka čekací doba k čekací době další podmínky před porodem po porodu celková základní délka možnost prodloužení Rakousko "Wochengeld" zákaz souběž. platby mzdy Řecko "Epidoma kuoqorias - loceias" Španělsko Švédsko "Prestatión por maternidad" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" 1) "havandeskaapspenning", tj peněžitá dávka v těhotenství 2) "foraldrapenning", tj. rodičovská peněžitá dávka, která je po stanovenou dobu placena ve vyšší částce, splní-li žadatelé podmínky, Pozn.: postavení otců viz též "Podpůrčí doba" 200 dní práce spojené s placením pojistného v průběhu posledních 2 let placení příspěvků alespoň 180 dní v posledních 5 letech před porodem sub 1) ní stanovena sub 2) doba pojištění rodiče alespoň 240 dní před porodem, chce-li dávku vyšší ž v minimální garantované částce uvedeno 56 dní (tj. 8 týdnů) v době pobírání dávky v mateřství smí vykonávat práci 8 týdnů 8 týdnů 16 týdnů o 4 týdny při předčasném porodu, porodu více dětí bo císařském řezu dle volby zaměstnankyně uvedeno 50 dní (tj. cca 7 týdnů) v období posledních 60 dní před porodem 63 dní (tj. 9 týdnů) 119 dní (tj. 17 týdnů) min. 6 týdnů 16 týdnů při narození více dětí + 2 týdny na každé dítě 480 dní matka bo otec (tj. 68,5 týd) lze sledovat souhrnně v případě moci po 16. týdnu náleží matce mocenská dávka Postavení otce: a) rodiče (pokud jsou oba zaměstnaní) se mohou dohodnout, že po uplynutí 6 týdnů po porodu může čerpat dovolenou po zbývající délku a brát dávku - otec (otcovská dovolená), matka nastoupí do práce, b) při úmrtí matky má otec nárok na mateřskou dovolenou Postavení otce: rodiče se mohou dohodnout, kdo bude čerpat dovolenou a dávku, ale min. 60 dní musí brát každý; otec má také nárok na dávku v souvislosti s narozením dítěte, a to 10 dní 23

23 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku podpůrčí doba u dávky v mateřství stát dávka čekací doba k čekací době další podmínky před porodem po porodu celková základní délka možnost prodloužení Velká Británie Česká republika 1) "Statutory Maternity Pay" placené zaměstnavatelem 2) Maternity Allowance placené příslušným sociálním úřadem, pokud jsou splněny podmínky pro sub 1) Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" Peněžitá pomoc v mateřství Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" sub 2) zaměstnání po dobu alespoň 26 týdnů ve stanoveném období sub 2) musí být splněna během 66 týdnů před týdm očekávaného porodu 270 dní pojištění eistence náhradních dob sub 2) dosažení požadovanéh o příjmu žena může zvolit jdříve 11 týdnů před týdm očekávaného porodu zbývající doba 26 týdnů Jedná se o tzv. další mateřskou dovolenou, která náleží, pokud zaměstnac pracuje pro téhož zaměstnavatele alespoň 26 týdnů, počínaje 14. týdm před týdm porodu; zaměstnavatelé mají povinnost platby, ale platit mohou ano 6-8 týdnů týdnů 28 týdnů na 37 týdnů (ženy osamělé a při vícedětném porodu) Postavení otce: otcovská dovolená 2 týdny s nárokem na "SPP"; výše - paušál bo 90 % průměr. příjmu, je-li nižší ž paušál Postavení otce: pokud je žena vážně mocná a může o dítě pečovat bo pokud matka zemře, může o dávku požádat otec 24

24 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU b výše dávky v mateřství postavení zaměstnavatele stát zaměstnanci ma zaměstnavatel platí dávku zaměstnavatel platí mzdu Belgie 82 % po dobu 30 dní, 75 % (bo 60 %) od 31. d Dánsko Finsko odvozeno z hodinové mzdy a dle počtu odpracovaných hodin 70 % do urč. hranice příjmu; je-li příjem vyšší, zvyšuje se dávka o stanovená % obdobně jako u "N" speciální podmínky pro zaměstnané a zdravotně postižené stanoveno od 31. d stanoveno pevnou částkou na týden bo hodinu stanoveno minimum - paušál na den Francie 100 % (čistého platu) ano - denní paušál, též minimum - denní paušál Irsko Itálie 70 % průměrného týdenního příjmu v daňovém roce 80 % po dobu nárokového poskytování dávky; 30 % po zbývající dobu (viz poznámka u Možnost prodloužení) při výpočtu se zvyšuje "N" o příplatky na děti a jiné závislé osoby a tato výše se porovnává s výší dávky v mateřství ano - maimum i minimum na týden uvedeno z podkladů lze jednoznačně vyvodit, zda se jedná o mzdu bo sociální dávku ano, dle kolektivních smluv, v tom případě zaměstnavatel dostává dávku v mateřství místo zaměstnance ano, pokud tak stanoví kolektivní smlouva ano, pokud tak stanoví kolektivní smlouva, kromě toho platí rozdíl mezi sociální dávkou a mzdou doplatek do 100 % mzdy (MERCER) ; zaplacená částka je refundována odpočtem z pojistného (MISSOC) Lucembursko 100% uvedeno Německo 100% ano - paušál na den ano, rozdíl mezi sociální dávkou a čistou mzdou Nizozemsko 100% stanoven pevný ma. limit denní mzdy Portugalsko 100 % (průměrné denní mzdy) týká se též otcovské dávky, rodičovské dávky a některých dalších Rakousko 100 % (průměrný čistý příjem) dávka se vypočítává z příjmu za posledních 13 týdnů (bo 3 měsíců), pro osoby dobrovolně pojištěné a s nižším příjmem - paušál Řecko uvedeno pouze ma. a min. dle zvýšení na závislé osoby počtu závislých osob (MISSOC) uvedeno maimum, ale 50% minimum minimální mzdy ní ano, ale jen v případě, že zaměstnac vydělává méně, ž je stanovený limit stanoveno paušálem na den s přihlédnutím k počtu závislých osob (MISSOC) 25

25 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU b výše dávky v mateřství postavení zaměstnavatele stát zaměstnanci ma zaměstnavatel platí dávku zaměstnavatel platí mzdu Španělsko 100 % základem pro výpočet je denní uvedeno zdanitelná mzda v měsíci, který předchází ukončení práce; navíc zvláštní dávka při vícečetném porodu Švédsko 1) 80 % - dávka v těhotenství, garantovaná výše dána pevnou částkou na den 2) rodičovská dávka: 80 % po dobu 390 dní, dalších 90 dní v minimální garantované výši stanoveno ma. i min. Velká Británie 2) mateřský příspěvek - paušálem po celou dobu, ale jsou-li příjmy nižší ž stanovené minimum, náleží jen 90 % průměrného týdenního příjmu prvních 6 týdnů ní stanoveno sub 1) Podmínky: přetržité zaměstnání u dané FA po dobu alespoň 26 týdnů ve stanoveném období; (čekací doba musí být splněna 15. týden před týdm porodu) a dosažení požadovaného příjmu; výše "SMP"- 90 % po 6 týdnů, zbývající dobu paušál bo 90 % průměrného týdenního příjmu, je-li tato částka nižší ž paušál Česká republika 69 % ano ano, tzv. velké organizace viz "SMP" 26

26 3. Podnikatelé a mocenské v členských státech EU a podmínky nároku na mocenské ("N") podpůrčí doba u mocenského karenční doba výše mocenského stát nárok na "N" ano/ čekací doba - OSVČ Délka délka OSVČ Belgie ano 6 měsíců ma. 11 měsíců 1 měsíc mocenské v paušální výši, závisí na rodinné situaci Dánsko ano výkon výdělečné činnosti alespoň 6 měsíců v průběhu 12 měsíců, které předcházejí měsíci, ve kterém vznikla PN; při dobrovolném pojištění pro OSVČ a spolupracující osobu min. 6 měs. (výjimky) Finsko ano nárok na dávku je založen na podmínce bydliště ve Finsku Francie ano s výjimkou osob podnikajících v zemědělství uvedeno 52 týdnů tj. shodné se zaměstnanci 300 dní v období 2 let ma. 360 dní během tří let odkaz na obecný systém 2 týdny možnost dobrovolného pojištění po dobu, kdy mocenské náleží, a to zpravidla od 3. d PN den vzniku PN + 9 dalších dní bez dělí a svátků 3 dny při hospitalizaci, jinak 7 dní specifika pro OSVČ v zemědělství uvedeno založeno na shodném principu jako u ostatních oprávněných osob 1/720 průměr roč. příjmu z podnikání v průběhu posledních 3 let Irsko Itálie Lucembursko ano v prosinci 04 schváleno 6 měsíců odkaz na obecný systém Německo ano s výjimkou osob podnikajících v zemědělství uvedeno odkaz na úpravu pro zaměstnance odkaz na úpravu pro zaměstnance měsíc vzniku PN a následující 3 měsíce odkaz na úpravu pro zaměstnance jsou-li závislé osoby, je vyšší nárok na N mají jen některé kategorie OSVČ uvedeno dávky vypočteny na základě předchozího příjmu, z něhož se hradilo pojistné odkaz na úpravu pro zaměstnance Nizozemsko Portugalsko ano OSVČ pojištěni pouze na základě dobrovolného přihlášení 6 měsíců (jako u zaměstnanců) 365 dní 30 dní 0 při TB, hospitalizaci aj. odkaz na obecné schéma 27