BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Zpoplatnění letecké dopravy. Eva Jiřincová

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zpoplatnění letecké dopravy Eva Jiřincová 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zpoplatnění letecké dopravy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. Eva Jiřincová 2

3 Poděkování Ráda bych touto cestou upřímně poděkovala především vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D., za odbornou pomoc, vedení, přínosné konzultace a čas, který mi věnoval při zpracování této práce. Děkuji všem, kteří byli ochotní a vstřícní při poskytování informací a zodpovídání dotazů, díky kterým jsem do své práce mohla vnést stopy praxe a kromě textových částí ji obohatit o číselná data. 3

4 Obsah ÚVOD VLIV LETECKÉHO PRŮMYSLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Legislativní úprava Hluk Přímý vliv letecké dopravy na životní prostředí Letiště Praha vs. životní prostředí Ochrana vod Ochrana ovzduší Odpadové hospodářství Hluk VEŘEJNOPRÁVNÍ POPLATKY V LETECKÉ DOPRAVĚ Daně na pohonné hmoty Proces harmonizace Celní správa Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Závislost destinace na dodavateli pohonných hmot Důvody pro volbu místa a množství paliva Ekonomičnost tankování ve vazbě na letovou vzdálenost a hmotnost letadla Úhrady za letenky Koupě letenky Z čeho se skládá cena letenky Poplatek za bezpečnost Úhrada ceny letenky EMISNÍ POVOLENKY Vývoj cen emisních povolenek Emisní povolenky výhoda či nevýhoda pro podnikatele Národní program snižování emisí Národní alokační plán Emisní povolenky v letecké dopravě Jak to bude v praxi SOUKROMOPRÁVNÍ POPLATKY V LETECKÉ DOPRAVĚ Poplatky za letadla Poplatky za pouţití letišť Poplatky za letové navigační sluţby

5 4.2 Poplatky za služby pro cestující Poplatky za zavazadla České aerolinie České aerolinie Cargo Iberia Lufthansa Přeprava nákladu ÚSPORNÁ OPATŘENÍ LETECKÝCH SPOLEČNOSTÍ ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

6 ÚVOD Bakalářskou práci na téma Zpoplatnění letecké dopravy jsem zvolila na základě několikaletých zkušeností. Přesto jsem znalosti v oblasti, která je klíčová pro tuto práci, tedy v oblasti daní a poplatků, musela čerpat od základů, neboť se s touto problematikou jednak v praxi nesetkávám, jednak zaznamenala za poměrně krátkou dobu řadu legislativních změn. Kromě zmíněných daní a poplatků, které se pohybují ve veřejnoprávní a soukromoprávní rovině, ale povaţuji za důleţité věnovat pozornost vlivu letecké dopravy na ţivotní prostředí. S touto oblastí souvisí otázka emisních povolenek, do jejichţ systému obchodování bude brzy letecká doprava zahrnuta, ale i otázka vlivu současné ekonomické situace ve světě na oblast letectví. Těţištěm práce jsou daně a poplatky v letecké dopravě, zejména spotřební daně v souvislosti s pohonnými hmotami, dále je charakterizován dlouhodobý proces daňové harmonizace na evropské úrovni a úloha celní správy, která je správcem všech spotřebních daní. Klíčovým zákonem této oblasti je zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. V tomto pramenu nalezneme úpravu všech pěti spotřebních daní, které jsou v současné době v České republice vybírány. Lze jedině souhlasit s tvrzením, ţe právní úprava spotřebních daní není vůbec jednoduchá. Kaţdá z daní má svá specifika a orientace v zákoně jako celku vyţaduje hlubší prostudování. I kdyţ zmíněný zákon upravuje letecké pohonné hmoty a stanovuje jejich sazby, v ustanovení o několik paragrafů dále se dovídáme o osvobození od daně. I v této části, která je na první pohled věnovaná daňové problematice, nacházíme propojení s oblastí ţivotního prostředí, a to v souvislosti se stále se zvyšujícím mnoţstvím pouţitých leteckých pohonných hmot. Provozovatelé letadel (hovořme o českých dopravcích), hlavně pak jejich piloti, se denně setkávají s otázkou, zda palivo potřebné na let do destinace (a ve většině případů i zpět) mají natankovat v destinaci odletu, příletu, na oba úseky či pouze na jeden. Důvody pro rozhodnutí jsou ekonomické; různými výpočty, které berou v úvahu ceny za pohonné hmoty, váhu, obsazenost letadla a počasí, se zjišťuje ta nejekonomičtější varianta. Kromě zmíněných ukazatelů jsou v kaţdé destinaci placeny poplatky za stání letadla na ploše a také za přistavení cisterny. Na kaţdý let je vţdy přiděleno minimální mnoţství paliva, které musí vystačit na nahození motorů, pojíţdění, let na cílové letiště, případný let na záloţní letiště a vyčkávání 30 minut nad záloţním letištěm. Dne 11. ledna 2010 schválila vláda novelu zákona o emisním obchodování, ze které vyplývá, ţe od roku 2012 budou do evropského systému obchodování s emisními povolenkami zařazeni všichni letečtí provozovatelé, jejichţ letadla přistávají nebo odlétají z letišť na území Evropské unie. Obchodování s emisemi funguje tak, ţe se nejdříve stanoví 6

7 hranice celkových emisí z jedné skupiny objektů, přičemţ náklady na emisi kaţdé tuny emisí potom určí trh. Systém obchodování s povolenkami by měl přinést investice do nových technologií, tedy efekt z tohoto zpoplatnění letecké dopravy by měl být významný. Významné částky na fakturách leteckých dopravců tvoří poplatky za pouţití letišť a za letové navigační sluţby. V těchto dvou skupinách se skrývá několik druhů poplatků, mezi které patří přistávací poplatky, parkovací poplatky, poplatky za pouţití letiště cestujícími, poplatky za přibliţovací a letištní sluţby řízení letů a poplatky za pouţití traťových sluţeb. Do této skupiny se dají zahrnout i poplatky související s obslouţením letadla, jako jsou poplatky za úklid letadla, napojení na zdroj energií, odmrazování nebo třeba tankování. Práce je obsahově rozvrţena s důrazem na zmíněné daně a poplatky, ale souběţně je věnována pozornost také oblasti ţivotního prostředí a moţným úsporným opatřením. Letecký průmysl patří mezi ta odvětví, jejichţ vývoj je velice rychlý, technologie jsou den ode dne lepší. Stále se zvyšující poptávka po letecké dopravě ovšem velice zatěţuje právě ţivotní prostředí, ve kterém všichni ţijeme a které bychom měli chránit a snaţit se, aby zůstalo zachováno přinejmenším v takové kvalitě, jako je dnes, i pro další generace. Důvodem pro změnu, vylepšení nebo pokrok obvykle bývá nějaký stimul. Výrobci letadel se snaţí své stroje zdokonalovat nejenom pro cestující, ale není jim lhostejný vliv těchto strojů na ovzduší, ve kterém létají, ani na krajinu, nad kterou přelétávají. Provozovatelé letadel jsou v této souvislosti povinni platit hlukové poplatky a jiţ zanedlouho budou muset pro vypouštění emisí kupovat povolenky. Právě poplatky, které provozovatelé musí platit, jsou jedním z důvodů, proč jsou výrobci nuceni ke změnám, které se projevují šetrnějším vlivem na ţivotní prostředí. Současná nepříznivá ekonomická situace ve světě má negativní vliv i na letecký průmysl. Jak jiţ bylo naznačeno, aby letecké společnosti byly respektovanou součástí leteckého průmyslu jako celku a mohly se účastnit různých společných profesních a obchodních akcí, potřebují získat finanční prostředky, o které vlivem klesající poptávky po osobní i nákladní dopravě přišly. Mnoho z nich se uchýlilo k důslednějšímu dodrţování postupů, upustily od občasné benevolence, jak tomu bývalo například u přepravy zavazadel, dále zavedly zpoplatnění sluţeb, které bývaly součástí standardu a ceny letenky, popřípadě některé sluţby v rámci úspor zrušily. Byly však zavedeny i zcela nové sluţby, které zvýší komfort cestujících. Špatná ekonomická situace některých leteckých společností měla za následek sniţování platů zaměstnanců, zkrácení pracovních poměrů, propouštění, rušení benefitů a v neposlední řadě rušení letů, odstavení či prodej letadel. Cílem této práce je objasnit vztahy v jednotlivých oblastech letecké dopravy, vysvětlit, jak fungují systémy daní a poplatků, dále charakterizovat některé pojmy a shrnout právní předpisy, které sledované oblasti upravují. Při zjišťování právních úprav bylo nutné 7

8 prostudovat i nařízení a směrnice Evropské unie, neboť mnoho českých zákonů je doplňováno transponováním unijních směrnic a nařízení. Zvolené téma je tématem multidisciplinárním. Přesto, ţe není jednoznačným tématem z oblasti finančního práva, na jednotlivá dílčí témata práce je nahlíţeno z různých hledisek, ale v první řadě právě z hlediska finančněprávního. O oblasti letecké dopravy bylo napsáno mnoho publikací, ovšem ţádná z nich nepojednává přímo o oblasti financí v kombinaci s právem. Proto informace pouţité pro tuto práci čerpám kromě několika málo kniţních publikací hlavně z právních předpisů, elektronických pramenů a podstatnou část tvoří údaje poskytnuté em. ová komunikace byla pro tuto práci velice důleţitým zdrojem informací, protoţe mnoho zde uvedených údajů nebylo moţné získat z veřejně dostupných zdrojů, ale pouze na základě oficiální ţádosti o informaci. 8

9 1 VLIV LETECKÉHO PRŮMYSLU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Stav ţivotního prostředí nejenom v České republice, ale i na celé planetě má tendenci k neustálému zhoršování. Znečišťování ovzduší vede k zesílení skleníkového efektu, a tedy urychlení globálního oteplování Země, ke kyselým dešťům a ztenčování ozónové vrstvy. Roste znečištění vody i půdy. Původců znečištění je mnoho. Sektor dopravy je jedním z hlavních znečišťovatelů, a proto i letecká doprava má na negativním vývoji stavu ţivotního prostředí svůj podíl. Ke znečišťování prostředí dochází při spalování pohonných hmot, ale také při pouţití hasicích pěn, odmrazování drah a letadel, plnění leteckých pohonných hmot nebo i čištění toalet. Na jedné straně je zvyšující se poptávka po posílení letových řádů, na druhé straně snaha sníţit zatěţování ţivotního prostředí. S rostoucím počtem leteckých spojů narůstá poškozování ovzduší a vod, narůstá také zatíţení obcí přilehlých k areálu letišť, a to hlukem. Vliv letecké dopravy na ţivotní prostředí i na obyvatele je přísně sledován a díky novým technologiím se daří udrţovat uspokojivé hodnoty nejen v lokální míře, ale i v celoevropském a světovém měřítku. 1.1 Legislativní úprava Ţivotní prostředí je upravováno celou řadou právních předpisů. V 2 zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, je charakterizováno takto: Ţivotní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho sloţkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ochrana ţivotního prostředí je definována v 9 jako činnosti, jimiţ se předchází znečišťování nebo poškozování ţivotního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých sloţek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu ţivotního prostředí jako celku. Mezi další zákony upravující oblast ţivotního prostředí patří např. zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, nebo zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Obecný základ tvoří Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) a Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.), ale také např. zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ţivotním prostředí. 1.2 Hluk Kromě znečišťování půdy, vod a ovzduší má letecká doprava negativní dopad z hlediska hluku. V současné době je hluk povaţován za významný zdroj ohroţení ţivotního prostředí. 9

10 Obecnou právní úpravu ochrany před hlukem obsahuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Souvisejícími předpisy jsou správní řád a soudní řád správní. Zákon o ochraně veřejného zdraví definuje v 30 hluk jako zvuk, který můţe být škodlivý pro zdraví. Snahou kaţdé země, stejně jako kaţdého letiště i leteckého dopravce je sníţit hluk vznikající leteckou dopravou na minimum. Úroveň hluku se reguluje prostřednictvím norem pro hlukovou certifikaci letadel, vhodným územním plánováním okolí letišť, správným stanovením provozních postupů, finančními opatřeními, která nutí dopravce pouţívat tišší letadla, a také protihlukovými opatřeními, jeţ chrání obyvatele ve stanoveném okruhu letiště. Hluk způsobuje celou řadu závaţných zdravotních potíţí, a to jak fyzického, tak psychického rázu. Základní povinností provozovatele zdroje hluku je povinnost zajistit, aby hlukem nebyly překračovány stanovené hygienické limity. Zdroje hluku jsou často zároveň zdrojem vibrací, proto ve spojitosti s touto problematikou je nutné sledovat, zda daný provoz není v rozporu s právní úpravou před vibracemi. Ochrana zdraví a zdravých ţivotních podmínek lidí před hlukem je většinou realizována předpisy práva veřejného. Nadměrnému hluku je ale moţné se bránit i cestou práva civilního, a to především v případě, kdy selhaly orgány veřejné správy. Letadlo vytváří za letu hluk dvojího původu. Nejvýznamnější sloţkou je hluk pohonných jednotek. Aerodynamika letounu je druhým významným zdrojem hluku. U nových generací letounů jiţ moderní technologie umoţnily výrazné sníţení hladiny hluku v obou sloţkách. Provozní omezení a zákazy jsou uplatňovány jako restriktivní opatření, bránící nadměrnému hluku z provozu letadel nad hlukově citlivými místy (např. nemocnice) nebo v určitém čase (noční doba). Uvedená omezení lze porušit jen v případech zajišťujících bezpečnost letu. Nejvýznamněji ovlivňují hlukovou zátěţ v okolí letišť odletové a příletové postupy. Přiměřenost postupů pro sníţení hlukové zátěţe závisí na fyzické podobě letiště a jeho okolí. Bez ohledu na konkrétní specifika daného letiště jsou postupu pro vzlety a přistání zaloţená na následujících zásadách. Pro vzlety letadel jsou pouţitelné postupy v závislosti na tom, v které fázi vzletu má být hluk sníţen. Pro sníţení hlukové zátěţe během přistávání se vyuţívá plynulé klesání beze změn rychlosti a výkonu pohonných jednotek. Cílem je dosáhnout nepřerušovaného klesání při sníţeném výkonu a odporu tak, aby bylo moţné vysunout podvozek co nejpozději. Dodrţování postupů pro sníţení hluku je na odletových a příletových tratích monitorováno. Hladina hluku z provozu letadel je na největším českém letišti Praha-Ruzyně regulována Letištěm Praha a všichni dopravci platí za kaţdé přistání na letišti Ruzyně hlukové poplatky. Jejich výše je odvozena od maximální vzletové hmotnosti daného letadla 10

11 a jeho zařazení do příslušné kategorie hlučnosti podle hlukového certifikátu Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Letiště Praha zodpovídá za protihluková opatření v ochranném hlukovém pásmu letiště Praha-Ruzyně. K financování těchto opatření vyuţívá fondu hlukových poplatků Přímý vliv letecké dopravy na životní prostředí Obchodní letadla létají ve výšce 8 aţ 13 km, kde vypouštějí plyny a částice, které mění sloţení atmosféry a přispívají ke změně klimatu. Oxid uhličitý (CO 2 ) je vzhledem k velkému mnoţství emisí a dlouhé době, kterou přetrvává v atmosféře, nejvýznamnější skleníkový plyn. Vyšší koncentrace mají obecně známý přímý účinek na zahřívání zemského povrchu. Oxidy dusíku (NO x ) mají na klima dva nepřímé účinky. Při působení slunečního světla vedou ke vzniku ozónu, současně však sniţují koncentraci methanu ve vnější atmosféře. Jak ozón, tak methan jsou významnými skleníkovými plyny. Celkově převaţují účinky ozónu nad účinky methanu, a konečným výsledkem je tedy zahřívání zemského povrchu. Vodní pára vypouštěná letadly rovněţ přímo působí jako skleníkové plyny, protoţe však v důsledku sráţek zůstává v atmosféře jen velmi krátkou dobu, její účinek je malý. Moţnosti dále zmírňovat dopady letectví na klima obsahuje řada stávajících politik Evropského společenství (dále také ES) a členských států Evropské unie (dále také EU). Ty zahrnují kromě zvyšování růstu výkonnosti a konkurenceschopnosti alternativních způsobů dopravy a rozšiřování obecného povědomí o nich zejména výzkum, řízení leteckého provozu a zdanění energie. Zatímco výzkum můţe zlepšit různé moţnosti do budoucna, efektivnější řízení letového provozu má velký význam v krátkodobé perspektivě. Lze např. sníţit spotřebu pohonných hmot zkrácením čekací doby letadel před odletem, vyuţíváním lepších letových tras a omezením doby, po kterou musí letadla setrvat ve vzduchu, neţ mohou přistát na přetíţených letištích Letiště Praha vs. životní prostředí Provoz kaţdého letiště vţdy významně ovlivňuje jeho okolí v oblasti rozvoje výstavby, dopravy, zaměstnanosti, rozvoje občanské společnosti i ţivotního prostředí, a to pozitivně i negativně. Vliv leteckého provozu na ţivotní prostředí je v zásadě téměř vţdy negativní, 1 České aerolinie : Životní prostředí [online]. [cit ]. Dostupné z: < 2 EUR-Lex. 2006/428/ES : Rozhodnutí Komise ze dne 22. června 2006 o určení společné látky pro daňové značení plynových olejů a petroleje [online]. [cit ]. Dostupné z: < >. 11

12 Počet cestujících a proto je na místě otázka ochrany vod, ovzduší, protihlukových opatření, odpadového hospodářství, ale i péče o zeleň. V České republice je v této oblasti nejčastěji jmenováno Letiště Praha, které je největší v České republice, s nejvyšším počtem vzletů a přistání, stejně jako s nejvyšším počtem odbavených cestujících. Výkon letiště v počtu odbavených cestujících se ve sledovaném období, tj. od roku 1997 neustále zvyšoval, a to i v letech 2001 a 2002, kdy byl letecký průmysl negativně ovlivněn událostmi, které se staly 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Tento trend pokračoval aţ do roku 2008, kdy bylo na Ruzyni odbaveno celkem cestujících. Na základě čísel, která ukazovala neustálý nárůst cestujících, se po sečtení odbavených cestujících v roce 2007, kdy hodnota ukazovala , a tedy oproti roku 2006 nárůst o 7,4 %, očekávalo v roce 2008 prolomení hranice 13 milionů odbavených cestujících. Cestujících nakonec v roce 2008 bylo odbaveno přibliţně jen o necelých více neţ v roce Rok 2009 poprvé za dlouhá léta přinesl zklamání v počtu odbavených cestujících, neboť v uvedeném roce jich bylo odbaveno , tedy téměř o jeden milion méně. 3 Zpráva za rok 2009 ještě není k dispozici, tedy není znám důvod, kterému Letiště Praha tento pokles přisuzuje. Můţe jím být ona ekonomická krize, která je neustále jmenována ve všech souvislostech, nebo snad často kritizované ceny v české metropoli, či dokonce klesající zájem turistů a obchodních partnerů o srdce Evropy. Na úbytku cestujících se pravděpodobně podílí mnoho faktorů, ale doufejme, ţe v roce 2010 bude mít tato statistika opět stoupající tendenci. Počet odbavených cestujících na Letišti Praha v letech Rok 3 KREJČÍ, Eva. Žádost o poskytnutí informací; Vliv letecké dopravy na životní prostředí [online]. Eva Jiřincová. 21. prosince března 2010 [cit ]. Letiště Praha : Zpráva o životním prostředí 2007 [online] [cit ] Dostupné z: < 4 KREJČÍ, Eva. Žádost o poskytnutí informací; Vliv letecké dopravy na životní prostředí [online]. Eva Jiřincová. 21. prosince 2009 aţ 17. března 2010 [cit ]. 12

13 1.4.1 Ochrana vod V oblasti ochrany vod disponuje Letiště Praha čistírnou kontaminovaných a odpadních vod. Provádí monitoring spotřeby chemických látek k zimní údrţbě ploch a odmrazování letadel, kvality vypouštěných odpadních vod, spotřeby pitné vody, odebrané spodní vody, mnoţství vypouštěných vod a kvality podzemních vod Ochrana ovzduší Letiště Praha je zařazeno do kategorie velkých kombinovaných zdrojů znečišťování ovzduší. Zdroji znečišťování ovzduší jsou stacionární spalovací zdroje, jako jsou např. výtopna či kotelny, mobilní zdroje (motorová vozidla pohybující se po letištních komunikacích), technologické zdroje (čerpací stanice pohonných hmot), chladicí a klimatizační zařízení Odpadové hospodářství Zvýšená pozornost je na Letišti Praha věnována odpadovému hospodářství, jehoţ cílem je předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich mnoţství a nebezpečné vlastnosti. V roce 2006 vstoupilo v platnost nařízení Komise Evropského společenství č. 1546/2006, které omezilo objem a mnoţství tekutin a gelů přepravovaných na palubách letadel. Veškeré tekutiny a gely nad stanovené mnoţství jsou při bezpečnostní kontrole cestujícím zadrţeny a končí jako odpad. Níţe uvedený graf zobrazuje celkové mnoţství odpadu na Letišti Praha v porovnání s celkovým mnoţstvím cestujících. Obě hodnoty mají stoupající tendenci a ve srovnání v jednotlivých rocích se příliš neliší, i kdyţ, jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, od roku 2007 jsou v grafu zahrnuty tekutiny a gely, které v předchozích letech nebyly cestujícím odebírány, a tedy se do statistik vyprodukovaného odpadu nezahrnovaly. Počet cestujících a vyprodukované mnoţství odpadu na Letišti Praha Počet cestujících ( tis./rok ) Množství odpadu ( t/rok ) 5 KREJČÍ, Eva, ŢÁKOVÁ, Petra. Žádost o poskytnutí informací, Žádost o informace [online]. Eva Jiřincová. 21. prosince 2009 aţ 17. března 2010 [cit ]. 13

14 1.4.4 Hluk Dle informací ze zpráv, které na svých internetových stránkách zveřejňuje společnost Letiště Praha, není moţné jednoznačně popsat vývoj počtu pohybů letadel, jenţ má jistě zásadní vliv na hlukové zatíţení okolí letiště. I kdyţ graf obsahující informace o počtu odbavených cestujících na Ruzyni je jasný, cestujících přibývá (vyjma roku 2009), počet pohybů letadel v některých obdobích klesá, pak zase stoupá. Domnívám se, ţe moţným důvodem by mohla být skutečnost, ţe letadla jsou ekonomičtěji vytěţována, a tedy i pro vyšší počet cestujících je dostačující menší počet leteckých spojů. V roce 2009 došlo k 160 tis. pohybům letadel, zatímco o rok dříve to bylo 175 tis. V roce 2007 vzlétlo a přistálo obdobné mnoţství letadel jako v roce 2008 a to znamená 5% nárůst oproti roku I se zvyšováním pohybu letadel je pozitivní to, ţe není potřeba zvětšovat rozsah ochranného hlukového pásma. Ochranné hlukové pásmo vymezuje území, v němţ jsou nebo mohou být překračovány hygienické limity pro hluk z leteckého provozu pro denní nebo noční dobu. 6 Jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení hlukové problematiky je systém kontinuálního měření hluku z leteckého provozu a letových tratí, který se skládá ze stacionárních měřicích stanic, meteorologických stanic a mobilních stanic. 7 6 KREJČÍ, Eva. Žádost o poskytnutí informací; Vliv letecké dopravy na životní prostředí [online]. Eva Jiřincová. 21. prosince 2009 aţ 17. března 2010 [cit ]. 7 Letiště Praha : Zpráva o životním prostředí 2007 [online] [cit ] Dostupné z: < 14

15 2 VEŘEJNOPRÁVNÍ POPLATKY V LETECKÉ DOPRAVĚ Tato část práce se zabývá skupinou daní a poplatků, a proto je třeba hned v úvodu tyto dva pojmy vymezit. Daň je pojem ekonomický i právní, avšak v našem právním řádu není nijak přesně definován. Finanční teorie definuje daň jako povinnou, zákonem předem sazbou stanovenou částku, kterou více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněţního fondu bez poskytnutí ekvivalentního plnění. 8 Poplatek je peněţitou dávkou stanovenou zákonem, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů. Poplatek je na rozdíl od daně dávkou nepravidelnou s ekvivalentem, tedy je vybírán za protiplnění. 9 Článek 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod ukládá povinnost zákonné úpravy daňové povinnosti a stejně tak i poplatky musí být stanoveny zákonem. Pojmy daň a poplatek nejsou v právním řádu České republiky definovány. Pouze v zákoně o správě daní a poplatků v 1 odst. 1 je vyjádřena legislativní zkratka daň, podle níţ je daní kaţdá daň, poplatek, odvod, záloha na tyto příjmy a odvod za porušení rozpočtové kázně Daně na pohonné hmoty Pohonné hmoty jsou jedním z předmětů spotřební daně z minerálních olejů. Spotřební daně jsou zavedeny do daňového systému České republiky od Jejich reţim byl nejprve upraven zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, který byl několikrát novelizován. Cílem bylo sbliţování právní úpravy spotřebních daní platné v České republice s právním reţimem Evropské unie. Postupně se zpřesňovaly definice předmětu spotřebních daní, sazby se přibliţovaly minimálním sazbám platným v Evropské unii, upravoval se reţim osvobození od daně a podobně. Posledním krokem ve sbliţování právní úpravy spotřebních daní České republiky s právní úpravou Evropské unie bylo přijetí zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který byl vyhlášen dne 24. října Dokumentem pro harmonizaci spotřebních daní se stala směrnice Rady 92/12/EHS, o obecné úpravě, drţení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, která byla také jiţ několikrát novelizována Proces harmonizace O procesu harmonizace na úrovni Evropského společenství můţeme hovořit jako o dlouhodobém procesu, který začal jiţ v průběhu 60. let 20. století. Intenzivního rozsahu 8 RADVAN, M.; MRKÝVKA, P.; PAŘÍZKOVÁ, I. at al., Finanční právo a finanční správa-berní právo, 2008, s RADVAN, M.; MRKÝVKA, P.; PAŘÍZKOVÁ, I. at al., Finanční právo a finanční správa-berní právo, 2008, s RADVAN, M.; MRKÝVKA, P.; PAŘÍZKOVÁ, I. at al., Finanční právo a finanční správa-berní právo, 2008, s

16 potom nabyl aţ od roku 1992 po přijetí Maastrichtské smlouvy, která datovala vznik Evropského společenství k 1. lednu V procesu harmonizace byly nejprve vymezeny druhy výrobků, které budou harmonizaci podléhat. K tomu se přidruţila harmonizace základu daně, daňového osvobození a pravidel pro koloběh výrobků a oběh dokladů pro území Evropského společenství. Bylo téţ nutné určit, kdy bude výrobek zdaněn v zemi spotřeby a kdy v zemi původu, a stanovit pravidla pro vracení daně. Další otázkou byly sazby daní. Minimální sazby daní jsou stanoveny ve směrnicích Rady Evropského společenství v eurech. Při přepočtu na národní jednotky se pouţívá kurz prvního pracovního dne měsíce října předchozího roku, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropského společenství. Po celou první polovinu prvního desetiletí 21. století byly oproti směrničním sazbám niţší sazby daně u zkapalněného plynu vyuţívaného jako pohonná hmota a v letech 2000 a 2001 také u tabáku. Naopak tuzemské sazby zejména u daně z lihu, šumivého vína a méně olovnatých benzinů směrniční sazby významně překračovaly. Vzhledem k tomu, ţe minimální sazby daně jsou přepočítávány z měnové jednotky euro, dalším faktorem ovlivňujícím splnění či nesplnění sazby daně je devizový kurz. Obecně lze říci, ţe posilování koruny vytváří výhodnější pozici pro splnění minimální sazby daně Celní správa Správcem spotřebních daní jsou orgány celní správy, která je v České republice podřízena Ministerstvu financí. Oblast celnictví je upravena zákonem č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, který vstoupil v platnost dne Ze zmíněného zákona mimo jiné vyplývá uspořádání státních orgánů v dané oblasti. Toto uspořádání tvoří hierarchická soustava státních orgánů, na jejímţ vrcholu je generální ředitelství cel jako správní úřad pro oblast celnictví s celostátní působností, následuje 8 celních ředitelství, tj. správní úřady s územní působností, a dále 54 celních úřadů, jejichţ působnost je také územní. 12 Celnímu úřadu se podává daňové přiznání a odvádí daň, oznamují se mu další skutečnosti týkající se povinností v souvislosti se spotřebními daněmi Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Oblast spotřebních daní upravuje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Zákon je vnitřně členěn podle jednotlivých daní. Soustavu spotřebních daní tvoří daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Úvodní 11 SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice, 2009, s Celní správa ČR [online]. [Cit ] Dostupné z: < 16

17 část zákona obsahuje pravidla společná pro všech pět spotřebních daní. Zvláštní ustanovení pak výlučně platí pro jednu konkrétní daň. Třetí část zákona je věnována zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků na stáncích, trţištích a jiných definovaných místech. V dalších dvou částech najdeme ustanovení hovořící o značení vybraných minerálních olejů. Tato problematika byla původně předmětem samostatného zákona, později ale byla celá agenda převedena do zákona o spotřebních daních. Šestá část se týká správních deliktů v oblasti tabákových a lihových výrobků. Závěr informuje o nabytí účinnosti zákona, novelách a můţeme zde nalézt odpovědi na některé otázky. Podle 7 zákona o spotřebních daních jsou předmětem daně vybrané výrobky, které jsou vyrobeny na území Evropského společenství nebo na daňové území společenství dovezené. U jednotlivých spotřebních daní je předmět daně vymezen s ohledem na typ vybraného výrobku. Předmětem spotřební daně z minerálních olejů ovšem nejsou pouze vybrané výrobky, zákon hovoří i o směsi. U některých skupin olejů je nutné sledovat i účel pouţití, tyto oleje jsou totiţ předmětem daně pouze v případě konkrétního pouţití, zpravidla pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Letecké pohonné hmoty patří do skupiny daní z minerálních olejů. Tato oblast je upravena v zákona o spotřebních daních. Dle tohoto zákona jsou plátci daně fyzické i právnické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit. Dále 45 odst. 1 písm. a) zmíněného zákona říká, ţe letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury aţ jsou předmětem daně. Pod uvedenými kódy v celním sazebníku najdeme různé typy olejů, oleje pro určité pouţití nebo např. oleje lišící se obsahem síry. Kód nomenklatury definuje zákon o spotřebních daních v 3 písm. m) jako číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a společném celním tarifu. O povinnosti přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů hovoří 46 zákona o spotřebních daních. Tato povinnost je vázána na jeden konkrétní den, kterým můţe být např. den pouţití nebo den prodeje olejů. Dle 9 zákona č. 353/2003 Sb. platí, ţe povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamţikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Uvedení výrobku do volného daňového oběhu definuje 3 písm. j) uvedeného zákona takto: kaţdé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z reţimu podmíněného osvobození od daně; kaţdá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo reţim podmíněného osvobození od daně; kaţdý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo reţim podmíněného osvobození od daně. Další povinností spojenou s touto problematikou je povinnost daň státu odvést. V okamţiku, kdy vznikne povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit, se daň stává součástí daňové evidence účetního subjektu. Samotným přesunem finančních prostředků na účet státu se poté naplňuje povinnost daň odvést. Zdaňovacím obdobím dle 17 zákona o spotřebních daních je kalendářní měsíc. Plátce daně musí vypočtenou výši daňové povinnosti přiznat. 17