Investice do zdravı v CR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Investice do zdravı v CR"

Transkript

1 Thunovská 12, Praha 1 Malá Strana, , Czech Republic tel.: , , fax: , Investice do zdravı v CR Je možné zvýšit zdravou délku života občanů ČR o 2 roky do roku 2020? A můžeme si to dovolit? 1

2 Obsah 1 Úvod základní teze řešené v této studii Léčba a péče Aktivní a nezávislý život Optimalizační opatření ve zdravotnictví Co je to investice do zdraví? Proč investice do zdraví? České zdravotnictví v mezinárodním ekonomickém srovnání (vybrané ukazatele) Česká populace v mezinárodním srovnání Stárnutí populace Životní styl Chronické choroby hrozba 21. století Chronické choroby v české populaci Dopady chronických onemocnění na zdravotní a sociální systém 15 3 Investice do zdraví = pohyb člověka celým systémem Efektivita českého zdravotního systému Možné oblasti opatření k diskuzi Preventivní opatření

3 1 Úvod základní teze řešené v této studii 1) Investice do zdraví a do aktivního života mají smysl, protože zvyšují kvalitu a zdravou délku života 2) Civilizační choroby jsou na vzestupu a vytvářejí vzrůstající zátěž na zdravotní systém; pokud se civilizační choroby nepodchytí včas, zhoršují kvalitu života významné části společnosti 3) Investice do zdraví není jen o medikaci či hospitalizaci, ale o pohybu člověka v celém zdravotním systému 4) Aby investice do zdraví byly efektivní, je potřeba produktivní, inovativní a efektivní zdravotnictví. v Evropské unii ve vztahu ke vládním škrtům v době probíhající ekonomické krize a souvisejícího tlaku na vyšší nákladovou efektivnost veřejných financí. Výdaje na zdravotnictví jsou vhodným terčem pro veřejné úspory, neboť tvoří přibližně 10 % HDP ve většině zemí EU a z toho cca 80% tvoří veřejné výdaje. Před vypuknutím krize tyto výdaje významně rostly, v roce 2009 však došlo k poklesu jejich dynamiky (Obrázek 1). Obrázek 1: Reálný meziroční růst veřejných výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích EU (bráno z hodnot v EUR) 1.2 Co je to investice do zdraví? Všeobecným cílem českého zdravotnictví by mělo být zvýšení zdravých roků života české populace. Aktuální akční plán Evropské komise v oblasti Evropského inovačního partnerství 1 (EIP) si klade za cíl zvýšit do roku 2020 délku života občanů EU prožitou ve zdraví o 2 roky. V současné době je otázka IDZ (investic do zdraví) hojně diskutována 1 Evropská komise (2012). Evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí 3 Zdroj: OECD (2013) Poznámka: Nárůst výdajů v ČR v roce 2008 a pokles v roce 2009 byl do značné míry dán posílením koruny

4 Výsledkem výše uvedeného jsou škrty v oblasti zdravotnictví zejména v oblasti hospitalizace, léků a platů ošetřujícího personálu. Takovéto snížení výdajů sice přinese rychlé úspory, ale dlouhodobě to nemusí být nejlepší řešení. Právě naopak, plošné škrty (nejen ve zdravotnictví) bez jakékoliv dlouhodobé strategie mohou v konečném důsledku způsobit negativní efekty ať již pro zdravotní systém (nedostatečná integrovaná léčba či podinvestování) či jeho aktéry (zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva). Zmíněná iniciativa EIP reaguje na tyto potenciální problémy a klade si za cíl získání příslibu a investic od veřejných i soukromých subjektů pro naplnění vize, která obsahuje čtyři klíčové oblasti: i) nové paradigma stárnutí (není to břemeno, ale příležitost), ii) inovace služeb pro starší osoby, iii) holistický a multidisciplinární přístup k oblasti stárnutí a iv) vývoj dynamických a udržitelných systémů v budoucnosti. EIP obsahuje tři základní pilíře resp. oblasti priorit: 1) prevence, vyšetření a včasná diagnóza; 2) péče a léčba a 3) aktivní stárnutí a nezávislý život (Obrázek 2). Horizontální témata EIP se dají rozčlenit do čtyř základních skupin: i) regulatorní a standardizované podmínky, ii) efektivní financování, iii) relevantní příklady pro inovační management a iv) EIP jako platforma podněcující spolupráci mezi zainteresovanými stranami. Obrázek 2: Základní pilíře Evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí Zdroj: Evropská komise (2012). Strategic Implementation plan for the European innovation partnership on active and healthy ageing, Operational plan Jak bylo uvedeno výše, EIP si vytyčuje i jeden kvantifikovatelný cíl: zvýšit o 2 zdravé roky délku života občanů EU do roku 2020 a to třemi základními způsoby: 1) zlepšením zdravotního stavu populace i kvality života (s primárním zaměřením na starší osoby); 2) podporou udržitelnosti a účinnosti zdravotnictví a systémů sociální péče v zemích EU; 4

5 3) zvýšením konkurenceschopnosti a podporou obchodních příležitostí pro oblast zdravotnictví. Součástí EIP je tematická burza, v rámci které je možno sdílet příklady dobré praxe pro zavádění inovací v prostředí přátelském ke starším osobám (například nové technologie či investice do přívětivých budov a měst). Dále je v EIP vytyčeno následujících 5 krátkodobých cílů: i) preskripce a její dodržování na regionální úrovni, ii) osobní péče o zdraví, iii) prevence, iv) integrovaná péče o chronická onemocnění (včetně dálkového monitorování) na regionální úrovni, v) vývoj interoperability nezávislého života (včetně návrhů na změnu obchodních modelů). Obrázek 3: Základní pilíře Evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí 1.3 Proč investice do zdraví? Investice do zdraví zaměřené na prodloužení zdravého života mají několik významných pozitiv z hlediska ekonomického i společenského. 1) Zdravá populace je základem konkurenceschopnosti každého státu (viz Obrázek 4) bez zdravé populace není možné efektivní fungování trhu práce, klesá produktivita, inovace aj. 2) Prodloužení zdravého (kvalitního) života o 2 roky 2 má pozitivní přínosy pro veřejné rozpočty zaměstnanec a jeho zaměstnavatel 3 odvede za rok cca. 134 tis. Kč na sociálních a zdravotních odvodech; zvýšení kvalitního života o 2 roky pro všechny zaměstnance 4 v ČR by znamenalo hrubý příjem do veřejných rozpočtů ve výši 996 mld. Kč/2 roky 3) Subjektivní přínosy z prodloužení zdravého života o 1 rok se odhadují na Kč za rok 5 pro obyvatele by tedy prodloužení zdravého života o 2 roky znamenalo subjektivní přínos ve výši mld. Kč Zdroj: Evropská komise (2012). Strategic Implementation plan for the European innovation partnership on active and healthy ageing, Operational plan 2 Viz cíl Evropské komise vyjádřený v úvodu této studie 3 Druhé čtvrtletí roku 2013 dle ČSÚ průměrná hrubá mzda = Kč/měsíc 4 Druhé čtvrtletí 2013 dle ČSÚ průměrný počet zaměstnanců v ČR tis. 5 Existuje velké množství odhadů průměrné hodnoty QALY; pro účely této studie používáme hodnotu dovozenou z nákladů hemodialýzy (která se v celé řadě zemí používá jako střední odhad pro hodnotu QALY viz např Reinhardt, U., Hussey, P., Anderson, G. (2004): U.S. Health Care Spending in International Context, Costs&Competition, May/June 2004 nebo 5

6 Obrázek 4: Pyramida konkurenceschopnosti České republiky České zdravotnictví v mezinárodním ekonomickém srovnání (vybrané ukazatele) Česká republika je vzhledem ke svým ekonomickým charakteristikám řazena mezi vyspělé státy světa. Z hlediska HDP na hlavu byla v roce 2012 Česká republika na 56. místě z 229 států 6. Jak ukazuje Graf 1, české HDP od roku 1990 zaznamenalo výrazný nárůst (mezi lety 1990 a 2013 o cca. 50%), který zpomalil výrazně až vlivem ekonomické krize, která českou ekonomiku zasáhla v roce 2009 a doposud pokračuje. V roce 2012 dosáhlo HDP 7 Kč, což odpovídá Kč na obyvatele. v ČR hodnoty mil. Graf 1: Vývoj HDP a meziroční růst HDP (výdajová metoda v cenách roku 2005) 8 Zdroj: Národní ekonomická rada vlády (2011) Zdroj: ČSÚ CIA Factbook (2013), odhad pro rok 2012, 7 Odhad výdajovou metodou dle ČSÚ 8 Graf uvádíme z důvodu významné vazby indikátoru HDP a jeho derivátů a výdajů na zdravotnictví (viz níže). 6

7 Z celé řady mezinárodních studií 9 vyplývá, že HDP je obecně jedna z nejvýznamnějších determinant výdajů na zdravotnictví. Ostatně tuto závislost potvrzuje Graf 2, který ukazuje lineární vazbu 10 celkových zdravotních výdajů na hlavu (přepočítáno na paritu kupní síly v USD) na HDP na hlavu (přepočítáno na paritu kupní síly v USD). Graf 2 zároveň ukazuje, že z hlediska adekvátnosti zdravotních výdajů na hlavu je ČR (v grafu označena jako červený bod) v porovnání s panelovými daty za jiné státy světa 11 - přímo na spojnici trendu. To lze interpretovat tak, že zdravotní výdaje na obyvatele v ČR jsou v zásadě přiměřené ekonomické síle ČR. Ve stejné skupině států z hlediska celkových zdravotních výdajů na obyvatele jako Česká republika (mezi cca 2000 a 3100 USD v PPP, 2010) se nachází Řecko, Izrael, Itálie, Malta, Nový Zéland, Portugalsko, Jižní Korea, Singapur, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Nejvyšší celkové zdravotní výdaje na obyvatele na světě mají Spojené státy americké, u nichž tyto vysoké výdaje jsou zároveň ve výrazném nepoměru k HDP na obyvatele. 9 Nejdůležitější studie jsou shrnuty v Xu, K., Saksena, P., Holly, A. (2011): The determinants of health care expenditures: A country-level panel data analysis, World Health Organization Working Paper, December Rovnice lineárního trendu v rohu grafu, R 2 ukazuje 69% přesnost aproximace 11 Uvedeny všechny státy světa, u kterých byly v mezinárodních databázích uvedeny oba údaje celkem 184 států 7 Graf 2: Závislost celkových zdravotních výdajů na hlavu (USD, PPP) na HDP na hlavu (USD, PPP) data 2010 USA Zdroj: Data gapminder.org 2013 Pozn.: Směr kauzality ve vztahu výdaje na zdravotnictví bohatství zatím žádná studie jednoznačně neprokázala. Obecně se má spíše za to, na makroúrovni se výdaje na zdravotnictví chovají jak luxusní statek (což dokládá i tento graf). Na mikroúrovni se teorie naopak přiklání spíše k tomu, že výdaje na zdraví jsou nezbytností. Pokud se podíváme v mezinárodním srovnání podrobněji na strukturu výdajů na zdravotnictví, je zřejmé, že Česká republika patří mezi státy s nejnižším podílem soukromých výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví. Nižší podíl soukromých výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví je obecně typický (jak ostatně ukazuje Graf 3 ČR je

8 v grafu označeno červeně) pro vyspělé státy zejména pak pro státy EU, nicméně i mezi nimi je podíl České republiky s 16,5% soukromých zdravotních výdajů jeden z nejnižších. Menší podíl soukromých výdajů na celkových zdravotních výdajích než ČR má ze států EU již jen Lucembursko, Dánsko (viz rovněž Graf 4), Chorvatsko a Nizozemí. Ze soukromých zdravotních výdajů v ČR tvoří cca. 91% 12 přímé platby (angl. out-of-pocket expenses), zbytek je tvořen formou předplacených plánů (tedy zdravotním připojištěním apod.). Z pohledu států EU je tento podíl poplatků na soukromých zdravotních výdajích relativně vysoký, vyšší podíl mají jen Rumunsko, Řecko, Litva, Bulharsko, Chorvatsko a Lotyško. Naopak nejvyšší podíl předplacených zdravotních plánů (angl. prepaid plans) má ze států EU Francie, Nizozemí a Slovinsko. poptávanému množství zdravotních služeb bez významných negativních dopadů na zdraví a naopak. S tím je spojena problematika morálního hazardu objevujícího se ve scénářích s nižší mírou spoluúčasti, kdy v situaci mezních nákladů na zdravotní péči limitně se blížích nule, se lidé začínají chovat nezodpovědně ke svému zdraví. Toto nezodpovědné chování může mít např. formu nezdravého životního stylu života, kouření, fyzické neaktivity, nadměrného požívání alkoholu či užívání drog. S odkazem na tuto studii tak můžeme s určitou pravděpodobností předpokládat, že kdyby se lidé více spolupodíleli na výdajích za zdravotní péči, chovali by se odpovědněji. Na tomto místě by bylo vhodné zmínit studii provedenou v USA v letech RAND Health Insurance Experiment 13 zkoumající vliv různého stupně spoluúčasti na poptávku po zdravotní péči a dalších zdravotních službách. Výsledky této studie poprvé prokázaly, že existuje poptávka po zdravotních službách v tom smyslu, že vyšší míra spoluúčasti na zdravotním pojištění vede k nižšímu 12 Data z roku 2011 dle WHO (2013) 13 Manning W. G. et al. (1987): Health Insurance and the Demand for Medical Care: Evidence from a Randomized Experiment, The American Economic Review, Vol. 77, No. 3, str

9 Graf 3: Porovnání států podle podílu soukromých výdajů na celkových zdravotních výdajích (2011) 14 Zdroj: WHO 2013 Graf 4: Výdaje na zdravotnictví ve vybraných státech EU (2010) 1.5 Česká populace v mezinárodním srovnání Značné prostředky jsou věnovány na snížení výskytu, délky trvání a komplikací vážných nemocí, které snižují kvalitu života, ale nedochází k úmrtnosti. Důležité není pouze zvyšovat střední délku života, ale také udržovat populaci zdravou a produktivní. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí jako jeden z možných ukazatelů průměrné délky zdravého života očekávanou střední délku zdravého života (health adjusted life expectancy- HALE 15 ) Stárnutí populace Graf 5 ukazuje, že se střední délka zdravého života v ČR zvýšila z 63,65 v roce 1990 na 67,78 v roce 2010 a předstihla tím například Finsko v tomto ukazateli. Růst očekávaného dožití ve zdraví tak zaznamenal v ČR výrazně vyšší růst než vybrané země. Zdroj: ČSÚ (2013). Výsledky zdravotnických účtů ČR Srovnání 173 zemí, vynechány byly pouze velmi malé ostrovní státy 15 HALE je definovaný jako průměrný počet let, které člověk může očekávat, že bude žít ve zdraví. 9

10 Graf 5: Srovnání střední délky zdravého dožití v ČR a ve vybraných zemích EU (1990 a 2010) Střední délka zdravého dožití života v ČR a v průměru v těchto vybraných vyspělých zemích. Vedlejší osa ukazuje rozdíl mezi ČR a výše zmíněnými vyspělými zeměmi v kumulované pravděpodobnosti konce zdravého života. Z grafu vyplývá, že v ČR je relativně nízká pravděpodobnost vážného onemocnění do 50 let. Poté se však oproti vyspělým zemím pravděpodobnost výrazně zvyšuje (zde se nabízí otázka do diskuze, a to zda tento fakt může být způsoben nezdravým životním stylem české populace). Graf 6: Implikovaná kumulovaná pravděpodobnost konce zdravého života podle věkových kohort (srovnání ČR a vybraných 8 vyspělých zemí) Zdroj: WHO (2013) Jelikož Světová zdravotnická organizace uvádí střední délku zbývajícího zdravého života podle věkových kohort, je možné z těchto hodnot dopočítat 16 implikované pravděpodobnosti konce zdravého života pro jednotlivé věkové kohorty. Graf 6 ukazuje kumulované implikované pravděpodobnosti konce zdravého života v ČR a v 8 vyspělých zemích (Švédsko, Nizozemsko, Rakousko, Francie, Velká Británie, Německo, Dánsko a Finsko). Na Kumulovaná pravděpodobnost konce zdravého života 100.0% 90.0% 80.0% 70.0% 60.0% 50.0% 40.0% 30.0% 20.0% 10.0% 0.0% 0-1 let1-4 let5-9 let let let let let let let let let let let rozdíl ČR vyspěleté státy let let let let 80 + let 10.0% 9.0% 8.0% 7.0% 6.0% 5.0% 4.0% 3.0% 2.0% 1.0% 0.0% -1.0% -2.0% rozdíl hlavní ose je kumulovaná pravděpodobnost (0 1) konce zdravého Zdroj: WHO Přibližně za předpokladu rovnoměrného rozdělení uvnitř věkové kohorty. 10

11 Právě zvýšená pravděpodobnost zhoršení zdraví po padesátém roku života je jedním z faktorů, který může vést k výrazné zátěži na zdravotní systém v ČR. V roce 2010 tvořila dle údajů Eurostatu populace ve věku nad 50 let v České republice 37,5% - což je o 1,5% méně, než je průměr v rámci EU27. Podle prognózy Eurostatu (bez migrace) se však tento podíl v ČR bude radikálně zvyšovat v roce 2030 by měl podíl osob nad 50 let na celkové populaci překročit 46,5% a v roce 2060 by se tento podíl měl pohybovat až ve výši 52%. Oproti průměru států EU27 se očekává, že česká populace bude stárnout rychleji. Již za cca 15 let (viz Graf 7) bude podíl věkové skupiny ve věku nad 50 let v ČR vyšší než je průměr EU27, což je ostatně trend i v dalších státech visegrádské čtyřky. S očekávaným stárnutím české populace budou pravděpodobně souviset zvýšené sociální a zdravotní výdaje a to zejména v případě, kdy populace nebude zdravá. Graf 7: Očekávaný vývoj podílu osob nad 50 let na celkové populaci ve vybraných státech v letech % 51% 46% 41% 36% 31% EU 27 Czech Republic Denmark Germany France Hungary Netherlands Austria Poland Slovakia Finland Sweden United Kingdom Zdroj: Eurostat Životní styl EU-27 Důležitým aspektem, který je třeba v mezinárodním srovnání české populace nutno zmínit, je spotřeba alkoholu, drog a tabákových výrobků. Užívání těchto substancí zvyšuje celou řadu zdravotních rizik a negativně působí na délku zdravého života zejména při jejich pravidelném nebo nadměrném užívání. Jak ukazuje Tabulka 1, Česká 11

12 republika vévodí žebříčku neřestí Bloomberg17 (zahrnuty byly pouze země, u nichž jsou data ve všech sledovaných kategoriích18), což je zapříčiněno zejména vysokou spotřebou alkoholu na osobu, prevalencí kouření a užívání drog ve věkové skupině let. Dalším rizikovým faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost některých onemocnění (respektive potenciálně snižuje délku zdravého života české populace), je prevalence nadváhy. Podle srovnání WHO z roku 2008 měla Česká republika v rámci EU27 nejvyšší podíl osob s nadváhou 19 na celkové populaci a to 61,7%. Nejmenší prevalence obezity je v rámci EU27 ve Francii, Nizozemí a Dánsku. 17 Bloomberg Vice Index sestaven renomovanou ratingovou agenturou Bloomberg na základě dat World Health Organization, Tobacco Atlas, United Nations Office on Drugs and Crime, Global Betting and Gaming Consultants z hlediska této studie byly vybrány pouze některé ukazatele (tyto ukazatele označují pořadí dané země v rámci hodnoceného souboru zemí; čím nižší je hodnota u jednotlivých ukazatelů, tím větší je v dané zemi spotřeba hodnocené návykové substance). 18 Alkohol, kouření, gamblerství, drogy, amfetamin, marihuana, kokain, extáze, opiáty (zahrnuje opiáty na předpis) 19 BMI vyšší než 25 (life-adjusted) Tabulka 1: Bloomberg Index neřesti 2012 prvních 10 států pro vybrané ukazatele Umístění Alkohol Kouření Užívání drog Česká republika (ČR) Slovinsko Austrálie Arménie Španělsko Bulharsko Itálie Řecko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Tabulka 2: Bloomberg Index neřesti 2012 prvních 10 států dle typu neřesti Pořadí - alkohol ČR 1. Maďarsko 2. Rusko 3. Ukrajina 4. Estonsko 5. Rumunsko 6. Slovinsko 7. Bělorusko 8. Chorvatsko 9. Litva 10. Zdroj: Bloomberg 2012 Pořadí - kouření Řecko, 1. Chorvatsko Slovinsko 2. Ukrajina 3. Bulharsko 4. ČR 5. Rusko 6. Španělsko 7. Bosna a Hercegovina 8. Arménie 9. Lotyšsko 10. Pořadí užívání drog USA 1. ČR 2. Nový Zéland 3. Austrálie 4. Itálie 5. Kanada 6. Izrael 7. Španělsko 8. Velká Británie 9. Argentina

13 Pokud se podíváme na umístění námi zvolených vyspělých zemí (viz tabulka níže), je zřejmé, že tyto státy jsou na tom podstatně lépe než Česká republika. Zohledníme-li skutečnost, že v ukazateli střední délky zdravého dožití tyto státy dosahují také lepších výsledků, můžeme učinit závěr, že mezi indikátorem střední délky zdravého dožití a životním stylem existuje pozitivní vztah, jak bylo uvedeno výše. Tabulka 3: Bloomberg Index neřesti 2012 skupina vybraných vyspělých států Celkové umístění Švédsko 40 Nizozemsko 39 Rakousko 23 Francie 32 Velká Británie 15 Německo 34 Dánsko 24 Finsko 29 Zdroj: Bloomberg Chronické choroby hrozba 21. století Jak bylo naznačeno výše v této studii, komplexní přístup k investicím do zdraví s cílem prodloužit průměrnou zdravou dobu života české populace o 2 roky, je v ČR vzhledem k očekávanému stárnutí populace ekonomickou nutností pokud chce ČR dosahovat přiměřených hodnot ekonomického růstu a produktivity a mít udržitelný zdravotní a sociální systém. Jednou z významných překážek pro prodloužení zdravého života české populace je prevalence chronických chorob, která snižuje kvalitu života významné části české populace, má negativní vliv na produktivitu a dostupnost pracovní síly a představuje významnou zátěž pro zdravotnictví i pro sociální systém. Chronické choroby jsou v rámci této studie definovány jako dlouhotrvající onemocnění s pomalým postupem 20. Mezi hlavní chronická onemocnění, kterými se budeme zabývat v této studii především, patří dle WHO nemoci srdce, mrtvice, rakovina, chronická onemocnění dýchacího ústrojí a diabetes. Nad rámec WHO se pak ještě bude tato studie zabývat duševními nemocemi (viz Obrázek 5). 20 Definice WHO

14 Obrázek 5: Schéma příčin vzniku hlavních chronických onemocnění dle WHO (s doplněním duševních chorob dle autorů) Zdroj: WHO 2013 Z hlediska podílu úmrtí zapříčiněných chronickými chorobami na celkovém počtu úmrtí se ČR dle statistik WHO nijak výrazně neliší od států ve svém okolí 22 ani od průměru EU27. Na druhou stranu mírně odlišná je struktura podílu jednotlivých hlavních chronických onemocnění na celkovém počtu úmrtí. V porovnání se státy EU15 má ČR relativně vysoký podíl úmrtí, jejichž příčinou jsou nemoci srdce 23, naopak mezi novými členskými státy EU je v tomto ukazateli ČR spíše na průměru. Naopak státy EU15 mají v porovnání s ČR relativně vyšší podíl úmrtí na respirační choroby a rovněž relativně vyšší podíl úmrtí, jejichž příčinou jsou duševní choroby. 2.1 Chronické choroby v české populaci Podle WHO jsou chronické choroby příčinou více než 63% všech úmrtí na světě. Jak ovšem naznačuje Graf 8, v ČR je 5 hlavních skupin těchto onemocnění příčinou více než 83% všech úmrtí v České republice (data za rok 2011). Nejvyšší prevalenci mají onemocnění srdce a oběhového systému (49%), následované rakovinou (všechny typy více než 26%). Onemocnění dýchacích cest tvoří 5% podíl na celkovém počtu úmrtí, cukrovka cca. 2% a duševní choroby 21 necelé 1%. 21 Bez zahrnutí sebevražd Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko 23 Hledání důvodů této situace opět ponecháváme širší diskuzi; je otázkou, zda hlavní příčinou může být obezita, kouření apod. české odborné studie tuto kauzalitu zatím jednoznačně neprokázaly.

15 Graf 8: Struktura úmrtí podle příčiny (vybrané skupiny onemocnění; 2011) zapříčiněných duševními chorobami vzrostl dokonce o +754% 24. Pokles úmrtí způsobených nemocemi srdce může být zapříčiněn zlepšením situace v případě některých onemocnění z této kategorie v rámci sledovaného období. Studie Longitudinal trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population between 1985 and 2007/8. Czech MONICA and Czech post-monica z roku 2010 uvádí, že se od roku 1988 významně snížila u obyvatel průměrná hladina cholesterolu (celkově z 6,29 na 5,29 a celkově se výskyt dyslipiemie snížil z 89,3% na 73,8%). Zároveň se podle této studie snížila průměrná hmotnost a tlak. Vývoj těchto ukazatelů může být jedním z důvodů, proč se snížil celkový počet úmrtí na srdeční onemocnění. Zdroj: WHO European Detailed Mortality Database, 2013 Graf 9 ukazuje vývoj počtu úmrtí zapříčiněných hlavními chronickými chorobami v ČR od roku Je vidět, že zatímco počet úmrtí zapříčiněných nemocemi srdce v čase výrazně klesl (mezi lety o -41%), poklesl i počet úmrtí na rakovinu (mezi lety o -26%) a mírně pokles i počet úmrtí na onemocnění dýchacích cest (mezi lety o -8%). Naopak počet úmrtí na cukrovku ve sledovaném období vzrostl o +37% a počet úmrtí Snížení počtu úmrtí na rakovinu mohlo být zase způsobeno zvýšením nominálních investic do zdravotnictví a zlepšením medicínských technologií. V průběhu času byly zároveň uplatňovány lepší terapie při léčbě rakoviny. 2.2 Dopady chronických onemocnění na zdravotní a sociální systém Jak již bylo řečeno, chronická onemocnění jsou charakterizována velmi dlouhou dobou léčby a obvykle relativně pomalou progresí. Ačkoliv 24 Nicméně zde výrazný nárůst v roce 2011 může znamenat i změnu v metodice 15

16 v ČR stojí podle WHO hlavní chronická onemocnění za 83% všech úmrtí, pravděpodobnost úmrtí na některé z hlavních chronických onemocnění mezi 30 a 70 rokem života je v ČR pouze 18% - většina pacientů tedy žije a léčí se s chronickým onemocněním mnoho, až desítek let. Z tohoto důvodu představují chronické choroby značnou zátěž pro zdravotní systém i pro sociální výdaje a vyžadují jeho restrukturalizaci vzhledem k tomu, že mění celkovou strukturu poptávky po zdravotnických službách. Graf 9: Vývoj počtu úmrtí zapříčiněných hlavními chronickými chorobami v ČR v období Například v případě diabetes mellitus II. typu se obvyklý věk onemocnění touto chronickou chorobou v České republice pohybuje mezi 43 a 62 lety 25. Pokud bychom na tuto dobu aplikovali hodnotu pravděpodobnosti předčasného úmrtí pro chronické choroby dle WHO, platilo by, že 82% pacientů s touto chorobou se dožije více než 70 let, což představuje 8 až 27 let života s touto chorobou. Tito pacienti, i v případě, že u nich nedojde k žádným komplikacím, obnášejí pro zdravotní systém 26 náklady ve výši minimálně cca Kč/rok 27. Při počtu pacientů, který se v tomto případě (viz Graf 10) pohybuje ve stovkách tisíc (7% celé populace trpí cukrovkou II. typu), to znamená přímé náklady v řádu miliard korun ročně (odhad spodní hranice je min. 3,7 mld. Kč). Po určitém zobecnění lze odhadnout, že základní náklady na léčbu diabetes mellitus II. typu činí v ČR řádově jednotky % z celkového rozpočtu českého zdravotnictví, který v roce 2012 dosahoval částky 292,7 mld. Kč 28. Daleko intenzivněji je pak vidět podíl nákladů chronických chorob na celkových zdravotních výdajích na příkladu nemocí srdce a oběhové soustavy, které v roce 2010 tvořily 10% celkových zdravotních výdajů, Zdroj: WHO European Detailed Mortality Database, Zdroj dat Infopharm Zabýváme se pouze diagnostikovanými pacienty 27 Odhad Infopharm 2013 pouze náklady na prohlídky a náklady na spotřební materiál (průměrné na pacienta a rok) 28 ÚZIS (2013): Zdravotnictví České republiky 2012 ve statistických údajích 16

17 výdaje na léčbu rakoviny tvořily 6,7% celkových zdravotních výdajů 29. Graf 10: Vývoj prevalence diabetes mellitus v ČR na obyvatel podle typu v letech Zdroj: Zvolský, M. (2012): Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011, Aktuální informace ÚZIS, č. 39/12 Výše uvedený pohled na možnou velikost přímých nákladů na léčbu chronických onemocnění v ČR na celkových výdajích na zdravotní péči v ČR 30 ukazuje, že jejich zvládnutí z hlediska zdravotního systému bude 29 Tisková zpráva ČSÚ ze dne : VÝDAJE NA ZDRAVOTNÍ PÉČI V ČR 30 Na základě výše uvedeného odhadu by se dalo říci, že jako minimální hranici pro výdaje přímo vztažené k léčbě chronických onemocnění v ČR můžeme stanovit 20 % z celkových výdajů na zdravotní péči. Tento odhad je však velmi konzervativní v řadě případů nemusí být konkrétní skupina výdajů na zdravotní péči přiřazena ke konkrétní diagnóze apod. Pro srovnání data z americké studie Trogdon, J.G et al. (2007): The Economic Burden of Chronic Cardiovascular Disease for Major Insurers, Health Promot Pract July 2007 vol. 8 no. 3, uvádí, že náklady na léčbu hrát klíčovou roli při zjišťování možností implementace efektivního systému Investice do zdraví v ČR k prodloužení doby zdravého života české populace o 2 roky při zajištění alespoň základní ekonomické udržitelnosti českého zdravotního systému. Důležitým aspektem chronických chorob jsou jejich nepřímé náklady, které často nedopadají přímo na zdravotnictví, ale zasahují sociální systém a obecně trh práce. Výzkum citovaný ve studii iheta 31 konstatuje, že nepřímé náklady chronických onemocnění tvoří obvykle kolem 50% celkových nákladů, přičemž tíže těchto nákladů obvykle dopadá na sociální systém 32, jakož i na trh práce (např. snížená produktivita a pracovní výkon apod.). Chronická onemocnění mají i značné subjektivní společenské náklady pro nemocného a jeho okolí. chronických kardiovaskulárních onemocnění tvoří 17% všech zdravotních výdajů v USA. Dle vyjádření D. Zismera PhD. z Minnesotské univerzity v USA na konferenci Výuka zdravotní ekonomie a managementu ve 21. století pořádané Advance Institutem jdou tři čtvrtiny výdajů na zdravotnicvtví v USA na léčbu chronických chorob, prognóza pro rok 2020 počítá s odhadem, že 50% americké populace bude mít diabetes. 31 Doležal T. (2011):Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění...a možný přínos moderní léčby 32 Invalidní důchody, příspěvky na péči apod. 17

18 Obrázek 6: Schéma nákladů na léčbu chronických onemocnění 3 Investice do zdraví = pohyb člověka celým systémem Z hlediska této kapitoly a v návaznosti na výzvu, kterou pro české zdravotnictví představuje dosažení prodloužení zdravého života české populace o dva roky, a to i přes stárnutí populace a vzrůstající náklady spojené s prevalencí chronických onemocnění, chce tato studie zdůraznit, že investice do zdraví a politika s ní spojená není jen o určitém typu opatření jako je medikace či hospitalizace ale zejména o pohybu člověka celým zdravotním a potažmo i sociálním systémem. Zdroj: Doležal T. (2011): Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění...a možný přínos moderní léčby, iheta.org 18

19 Obrázek 7: Modelové schéma fungování britského zdravotního systému ve vztahu k chronickým onemocněním změny rolí jednotlivých aktérů v rámci zdravotnictví (zdravotní pojišťovny jako aktivní hybatel změn v péči, nikoliv redistributor veřejných financí apod.). Systémové změny a integrovaná opatření jsou ostatně klíčová i pro překonání výzvy, kterou pro české zdravotnictví představují chronické choroby a jejich ekonomika. Její logiku ilustruje Obrázek 8, z něhož je možné vyčíst, že v počátcích nemoci jsou jednotkové náklady na zákrok relativně nízké v porovnání s náklady na léčbu v pokročilejším stádiu rozvoje nemoci. V tomto stádiu se však na druhou stranu nachází menší skupina obyvatel. Obrázek 8: Ekonomika chronických onemocnění a nákladů na ně Zdroj: EEIP na základě Intervence v rámci Investice do zdraví, pokud mají mít za cíl zvýšení délky zdravého života české populace, by se proto neměly zaměřovat na jednotlivá izolovaná opatření jako jsou jednorázové škrty určitého typu výdajů nebo naopak jednorázové zvýšení výdajů v určité oblasti, ale na systémové změny jako je například integrovaný management zdravotních služeb a s ním související institucionální změny včetně Zdroj: Podle Doležal, T. (2012): Ekonomika léčby diabetu aneb jak chytře investovat v boji proti pandemii; iheta.org 19

20 3.1 Efektivita českého zdravotního systému Graf 11: Běžné výdaje na zdravotnictví v EU podle druhu zdravotní péče (2010) Jak již bylo v rámci této studie konstatováno, v mezinárodním srovnání se český zdravotní systém nejeví jako podfinancovaný (Graf 2) a standardu států s obdobnou ekonomickou výkonností se vymyká pouze ve velmi malém podílu soukromých výdajů na zdravotní služby (Graf 4). Pokud se podíváme na srovnání běžných výdajů podle druhu zdravotní péče, nelze říci, že by se české zdravotnictví nějak výrazně vymykalo skladbou výdajů jiným státům EU (Graf 11). Srovnání obsažená ve studii zaměřené na irské zdravotnictví 33 ukazují ČR jako jednu ze zemí OECD s nejvýraznějším zlepšením efektivity zdravotnictví mezi lety Zpráva OECD však zároveň ukazuje, že i přes toto zlepšení má český zdravotní systém z hlediska efektivity stále rezervy (viz červené body Graf 12, Box 1). Správné využití těchto rezerv by mělo přispět k posílení odolnosti českého zdravotnictví vůči výzvám, které pro něj představují stárnutí populace a prevalence chronických chorob, a mělo by přispět k tomu, aby bylo ekonomicky možné investovat do zvýšení zdravé průměrné doby života české populace. 33 Pearson, M. (2011): The Performance of the Irish Health System in an International Context, OECD 20 Zdroj: Eurostat 2013 Graf 12: Potenciál zvýšení účinnosti zdravotního systému a nárůst účinnosti zdravotních systémů mezi lety Zdroj: Pearson, M. (2011): The Performance of the Irish Health System in an International Context, OECD; Joumard, I. et al. (2010), Health Care Systems: Efficiency and Institutions, OECD

Investice do zdraví v ČR

Investice do zdraví v ČR Investice do zdraví v ČR Shrnutí odborné studie pro seminář PSP České zdravotnictví na rozcestí, kam se vydáme? Konaný dne 10.4.2014 v Praze v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR EEIP, a.s. Obsah 1. Úvod

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady Vysoká úroveň českého zdravotnictví Kvalita péče Naděje na dožití

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap,, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap Odstraňov ování nerovností ve zdraví a snižov ování předčasné úmrtnosti Mezi lety 2005 a 2007 řešil tým 10 evropských postkomunistických států

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Management zdravotní péče a prevencí: Zvýšení kvality života a snížení nákladu na léčebnou péči

Management zdravotní péče a prevencí: Zvýšení kvality života a snížení nákladu na léčebnou péči Management zdravotní péče a prevencí: Zvýšení kvality života a snížení nákladu na léčebnou péči Představení společnosti Santé Network Společnost působící řadu let v poskytování závodní preventivní péče

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu. Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu. Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment OSNOVA Současná debata o financování zdravotnictví Mezinárodní

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Co je smyslem a cílem zdravotnictví? 1. Udržet či prodloužit délku života. 2. Udržet nebo zvýšit jeho kvalitu. 3. Onemocněním předcházet a nemocným zajistit

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů Zdravotnictví: nízká míra využívání IT Finanční služby Pojištění Spotřebitelské služby Velkoobchod Obchodní služby

Více

Spotřeba alkoholu v České republice

Spotřeba alkoholu v České republice Spotřeba alkoholu v České republice Podle nejaktuálnějších dat OECD (září 2012, poslední kompletní rok k dispozici 2009) je Česká republika čtvrtou zemí s nejvyšší konzumací na osobu starší patnácti let.

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Aktuální údaje ze zdravotnictví 15.5.2013

Aktuální údaje ze zdravotnictví 15.5.2013 Aktuální údaje ze zdravotnictví Lékařský důmd 15.5.2013 Celkové výdaje na zdravotnictví v mil. Kč 2009 2010 2011 2012 *) veřejné výdaje 244 754 238 387 243 822 249 649 soukromé výdaje 47 954 45 754 45

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI Nejdůležitější vývoj v posledních 24 hodinách 19 nových případů hlášeno v rámci EU a zemí EEA/EFTA; První potvrzený případ v Itálii

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE Marek Štampach Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 22. dubna 2015, Technologické centrum AV ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Projekt United4Health

Projekt United4Health Projekt United4Health Ing. Zdeněk Gütter, CSc. 21.2.2013 Hlavní rysy projektu I U4H je projekt s grantem EU v návaznosti na výzvu v 2012 v Programu pro podporu politik ICT (ICT PSP) v rámci Strategie Evropa

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém Národní screeningové

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Co přinese udržitelné stavění?

Co přinese udržitelné stavění? Co přinese udržitelné stavění? Přiměřenost, Přiměřenost, Přiměřenost Ing. Miroslav Linhart zástupce ředitele, Deloitte Advisory s.r.o. Základní pojetí Udržitelné stavění Trendy a očekávání Přístupy Jak

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Přístupy k hodnocení návratnosti investic V tržních podmínkách je hlavním užitkem investic přírůstek

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Telemedicína a asistivní technologie pro praxi

Telemedicína a asistivní technologie pro praxi Telemedicína a asistivní technologie pro praxi www.inspectlife.cz Mediinspect www.mediinspect.cz 2014 InspectLife hlavní služby a uživatelé InspectLife služby Telemonitoring glykemie InspectLife uživatelé

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic

Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic Evaluation of the benefits drawn by EU-15 countries as a result of cohesion policy implementation in the Czech Republic Appendix 21. prosince 2010 Obsah 1 Shrnutí studie... 2 2 Detailní popis metod výpočtů

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization

Více

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ DO ROKU 2020 BY SE MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU ÚROVEŇ Nejčastějšími

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více