Společenstva. enstva. charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Společenstva. enstva. charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace"

Transkript

1 Společenstva enstva Společenstvo enstvo = BIOCENÓZA Heterotypický soubor složený z populací různých druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů, vzájemně spjatý složitými vztahy. různé podmínky, různá velikost a rozsah, méně složitou organizací. Hlavní společenstva - s dostatečnou velikostí a úplnou organizací, jsou poměrně nezávislá na vstupech a výstupech z okolních společenstev Vedlejší společenstva jsou více či méně závislá na okolních souborech charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace

2 V biocenóze existují dokonalé autoregulační (homeostatické) mechanismy, které nastolují a udržují její vnitřní rovnováhu. Tyto mechanismy se realizují prostřednictvím interakcí uvnitř populací, mezi populacemi i mezi organismy a neživým prostředím a často fungují na principu negativní zpětné vazby. Pokles obsahu toxických látek v rostlině Růst početnosti býložravce Růst konzumace Růst obsahu toxických látek v rostlině Snížení konzumace Pokles početnosti býložravce Dělení biocenóz Biocenózy lze rozdělit na: Přirodní společenstva vzniklá bez jakýchkoli antropických zásahů. Ve střední Evropě už takováto společenstva nejsou. Přirozené do jisté míry ovlivněné činností člověka, ale svým složením se blíží přírodním. Umělé (biocenoidy) jsou vytvářeny člověkem záměrně nebo vznikají neřízeně v důsledku lidské činnosti. Agrocenózy, okrasné a ruderální biocenózy Všechny živé organismy na Zemi vytvářejí obrovské množství biocenóz, které se dohromady skládají v biosféru. Hierarchicky lze mezi jednotlivými biocenózami rozlišit tři základní superbiocenózy: suchozemskou, sladkovodní a mořskou. Níže v této hierarchii stojí biomy velké biocenózy, které zaujímají velký prostor a jsou regulovány především makroklimatem TUNDRA, TAJGA, POUŠTĚ atd.

3 Struktura biocenóz - fytocenóza, zoocenóza, mikrobiocenóza - taxocenózy: ichtiocenóza, ornitocenóza. - synusie soubor druhů obývající jen část biocenózya mající určité společné ekologické rysy VERTIKÁLNÍ rozčlenění na patra či etáže - společenstva, která je osidlují STRATOCENÓZY (korunové, kmenové, keřové, bylinné, mechové, hrabankové, několik stratocenóz půdních) HORIZONTÁLNÍ ani horizontálně nemají společenstva stejné složení, strukturu a funkci Biochoria koncentrační místa, místa s určitými podmínkami, kde se koncentrují organismy s příslušnými nároky CHORIOCENÓZY (u rybníku dané hloubkou vody hydrofyty, hygrofyty, mezofyty) Merotopy MEROCENÓZY společenstva například květů, dutin kmenů, skulin pod kameny EKOTON Mezi společenstvy existují určité hranice - EKOTONY -různě široké přechodné zóny, které jsou často druhově bohatší než sousední společenstva mohou se zde vyskytovat druhy obou společenstev a navíc druhy typické pro přechodné prostředí - EKOTONÁLN LNÍ EFEKT Ostrá hranice mezi dvěma společenstvy je poměrně vzácná rozhraní mezi suchozemským a vodním prostředím, při výrazném gradientu abiotických podmínek, antropogenně.

4 Druhové bohatství V současné době je na světě popsáno kolem 1.7 miliónů druhů organismů. Odhady se pohybují od 3-50 miliónů. Biocenóza je druhově tím bohatší, čím jsou podmínky prostředí rozmanitější a stálejší. Čím jsou podmínky extrémnější nebo odchylnější od normálu a prostředí jednodušší, tím je biocenóza druhově chudší. Gradienty druhového bohatství Zeměpisná šířka - druhové bohatství roste od pólů k rovníku. < -na 1 ha tropického deštného lesa připadá druhů stromů -na 1 ha lesa Severní Ameriky připadá druhů stromů -na 1 ha lesa v Kanadě připadá 1-5 druhů stromů Gradienty druhového bohatství Nadmořská výška s rostoucí nadmořskou výškou počet druhů klesá, společenstva jsou izolovanější a většinou obývají menší území Hloubka méně druhů v hlubších, chladných, tmavých a na kyslík chudších vodách než v mělkých povrchových vodách Sukcese druhové bohatství roste v průběhu sukcese, ale nemusí být nejvyšší v klimaxu

5 Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Evoluční doba Mezi druhově nejbohatší patří biocenózy tropických deštných lesů jsou značně rozsáhlé a existují desítky miliónů let bez výrazných výkyvů podmínek prostředí. Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Ekologická doba Doba za kterou dochází k rozptylu stávajících druhů, nikoliv k speciaci. Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Stálost klimatu V sezónním prostředí jsou druhy specializovány na určité roční období. V nesezónním (tropy) prostředí se vyvíjejí specializace na potravu, která je dostupná celoročně. Nepředvídatelné změny klimatu pravděpodobně působí jako záporný faktor.

6 Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Různorodost biotopu Mozaikovitá povaha prostředí umožňuje koexistenci příbuzných druhů Prostorově různorodější prostředí poskytuje větší spektrum mikroklimatu, více úkrytů před predátory, více hnízdních možností více druhů Více půdních typů umožňuje přítomnost rozmanitější vegetace více živočišných druhů Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Konkurence Konkurenční vylučování probíhá pouze v nevyvážených ekosystémech. V rovnovážné biocenóze nedochází ke konkurenci, pouze krátkodobě např. při přemnožení nebo místně a nedochází k eliminaci. Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Predace Vliv predátorů a herbivorů na druhovou početnost se projevuje zejména v málo proměnlivých podmínkách. Pokud predátor preferuje nejpočetnější potravu nebo konzumuje konkurenčně zdatný druh, omezuje konkurenci a umožňuje přežití druhů konkurenčně slabších zvýšení druhového bohatství biocenózy. Opačný efekt nastává, když je selektivně konzumován konkurenčně slabý druh a ten vymizí.

7 Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Klima Půda Orografie Velikost území Koncentrace živin a potravy Další mezidruhové vztahy Choriocenózy Vertikální struktura společenstva

8 Životní formy 30 cm Fanerofyt Chamaefyt Hemikryptofyt Geofyt Terofyt Hydrofyt Ekosystém Ekosystém - systém vzniklý propojením biocenózy s biotopem -otevřený systém, který si vyměňuje s okolím energii, látky a informace a který se v čase vyvíjí -uvnitř fungují autoregulační mechanismy, které udržují jejich rovnovážný stav a mohou ovlivňovat stabilitu energie energie EKOSYSTÉM Import hmoty Export hmoty

9 Ekosystém - složky Anorganické látky Organické látky Producenti Konzumenti Dekompozitoři Trofické úrovně IV. III. II. I. Terciární konzumenti Sekundární konzumenti Primární konzumenti Producenti Sekundární masožravci Primární masožravci (karnivoři) Býložravci (herbivoři) Autotrofní organismy O m ni v o ři III. IV. Rys Liška obecná Dekompozitoři II. Hraboš polní I. Tráva Potravní řetězce Pastevně kořistnický Detritový Parazitický Potravní sítě

10 Pastevně kořistnický -od producentů přes fytofágy a zoofágům -velikost těl v jednotlivých tofických úrovních se zvětšuje, jejich populační hustota zmenšuje Detritový -odumřelá organická hmota, nekrofágové, saprofágové, mikroorganismy -velikost těl se zmenšuje, populační hustota roste Ekosystém - procesy Tok energie Koloběh látek Vývoj sukcese Autoregulace

11 Tok energie Hlavním zdrojem energie pro všechny ekosystémy je Slunce. Rostliny procesem zvaným fotosyntéza jsou schopny přeměnit energii slunečního záření na energii chemických vazeb. Fotosyntéza světlo 6 CO H 2 O -----> C 6 H 12 O O H 2 O chlorofyl Primární děje jsou bezprostředně závislé na světle (světelná fáze) a probíhají v thylakoidních membránách chloroplastů; Zahrnují pohlcení světla fotosyntetickýme barvivy, redukci koenzymu (viz dále) a syntézu ATP. Sekundární děje nejsou na světle bezprostředně závislé, tj. mohou probíhat na světle i ve tmě (temnostní fáze); Jejich podstatou jsou procesy spojené s fixací CO 2 a vznikem šestiuhlíkatého cukru (glukózy). Sekundární děje probíhají mimo thylakoidy, ve stromatu chloroplastů.

12 Tok energie Produkce -nárůst organické hmoty za jednotku času na jednotku plochy či objemu Primární produkce -množstvíorganické hmoty vyprodukované producenty (rostlinami) Energie Hrubá primární produkce - spotřebovaná na Čistá primární metabolismus produkce dýchání % + vylučování organických látek kořeny % Produkce Biomasa vytvořená producenty je využívána konzumenty a dekompozitory a vzniká produkce sekundární. Obecně při přechodu energie z jedné trofické úrovně na vyšší činí ztráty až 90 %.

13 Primární produktivita - rychlost produkce biomasy rostlinami na jednotku plochy Suchozemská část Země Mořské oblasti x10 9 t suché hmoty/rok 50-60x10 9 t/rok produktivita lesů, travinných společenstev, plodin a jezer roste od pólů k rovníku faktory teplota a záření produktivitu moří omezuje nedostatek živin Primární produktivita Primární produktivita Omezující faktory suchozemských společenstev Nedostatek vody rychlost fotosyntézy Nedostatek minerálních živin Teplota Nedostatečná hloubka půdy Neúplný zápoj rostlin Nízkáúčinnost fotosyntézy listů

14 Koloběh látek paraziti I. paraziti II. rostliny fytofágové predátoři I. predátoři II. minerální živiny dekompozitoři Účinnost přenosu energie Rostliny ze 100 % globálního záření pohltí pouze 50 % (PAR), fixují 1 % (HPP) a pouze 0,5 % (CPP) Fytofágov gové fixujíprům. 10 % energie z rostlin (hraboš 2-5 % v CSP, hmyz až 40 % v CSP) Zoofágov gové fixují až 20 % energie kořisti Pyramidy početnosti biomasy energie

15 Cyklus uhlíku Cyklus vody Cyklus dusíku

16 Sukcese - dlouhodobé změny společenstva (ekosystému) - vývoj společenstva Příčiny vzniku sukcese: - autoregulační mechanismy neustále nastolují v biocenóze rovnovážný stav (mezi příjmem a výdejem energie a hmoty); vychýlení z rovnovážného stavu vyvolá řetězec změn uvnitř společenstva, které vedou k opětovnému nastolení rovnováhy -konkurenčně slabší druhy jsou vytěsňovány druhy konkurenčně silnějšími Sukcese Směřuje k: -větší uspořádanosti biocenózy (menší entropii) - strukturální složitosti b. - akumulaci biomasy, energie a informací exogenní (allogenní) X endogenní (autogenní) primární X sekundární Sukcese

17 Sukcese -sukcese může být kontinuální nebo může probíhat přes jednotlivá sukcesní stádia sukcesní řady -závěrečné stádium sukcese se nazývá KLIMAX (dosaženo rovnovážného stavu mezi biocenózou a abiotickýcm prostředím) KLIMAX - klimatický x edafický Rozdíly mezi ranými stádii sukcese a klimaxem Rané sukcesní stadium Klimax druhy malé velké krátkověké dlouhověké strategie r-stratégové K-strategové čistý přírůstek biomasy malá velká vázaná energie nízká vysoká vázané živiny málo mnoho koloběh látek rychlý pomalý tok energie rychlý pomalý prostorová struktura jednoduchá složitá trofická struktura jednoduchá složitá druhová diverzita nízká vysoká Biomy Společenstva velkých oblastí Země spolu se substrátem a makroklimatem tvoří rozsáhlé ekologické systémy Biomy. - nejvyšší jednotky používané pro třídění suchozemských ekosystémů - jsou určeny především klimatem a vegetací klimatického klimaxu (společenstvo v rovnováze s podnebím dané oblasti) - vegetace odráží hlavní rysy místního klimatu a také určuje strukturální povahu stanoviště pro živočichy proto tvoří vhodný podklad pro popis a třídění biomů

18 Základní skupiny biomů: travinné a lesní Travinné - méně rozmanité než lesní vlhkéarktickébiomy(tundra) travinné biomy mírného pásma (step, prérie, pampa) travinné biomy tropického pásma (savana) pouštní biomy Lesní severský jehličnatý les (tajga) opadavý listnatý les mírného pásma listnatý vždyzelený subtropický les chaparraly (subtropická vegetace trnitých keřů a zakrslých stromů s tuhými listy) tropický deštný les tropické opadavé listnaté lesy Tundra Existují dva hlavní tundrové biomy, které pokrývají velké plochy v arktické oblasti severní Evropa, severní Amerika. -mnoho druhů se vyskytuje v obou oblastech (mají cirkumpolární rozšíření), jelikož byly obě tyto oblasti propojeny -hlavními mezními činiteli jsou nízké teploty a krátké vegetační období (asi 60 dní) -půda zůstává po celou sezónu zamrzlá až na několik cm při povrchu -vlhké arktické travinné společenstvo, kde převažují lišejníky, trávy, ostřice a zakrslé dřeviny -obratlovci pouze homoiotermní skupiny ptáci a savci (lumíci, sovice sněžná, řada druhů bahňáků, bělokur, sob, pižmoň ) -bezobratlí nejhojnější jsou zástupci dvoukřídlých (komáři a muchničky) Alpinská tundra - ve srovnání s arktickou tundrou je zde více sněhu, není zde trvale zamrzlá půda, a režim střídání světla a tmy je v důsledku jižnější zeměpisné polohy jiný Tundra

19 Tajga Rozsáhlé oblasti severského neopadavého lesa se táhnou jako široké pásy napříč celou severní Amerikou a Evropou, další oblasti se vyskytují v horách a to dokonce i v tropech typickou životní formou je zde neopadavý jehličnatý strom, především smrk, jedle a borovice celoročně je v porostech silný stín, takže keřové a bylinné patro je velmi málo vyvinuto přestože jsou zde polovinu roku velmi nízké teploty, je zde velmi vysoká produkce biomasy (dřeva) jehlice se rozkládají velmi zvolna a v půdě se tak vytváří charakteristický podzolový profil místy je tajga prostoupena skupinami listnáčů (osika, bříza, vrba), na kterých jsou potravně vázáni větší savci losi, zajíci, bobři silná sezónní periodicita zajíc a rys, kalamitní druhy hmyzu (především v oblastech s 1-2 stromovými druhy), semenožraví ptáci Tajga Opadavý les mírného pásma oblasti s o něco vyššími teplotami, se zřetelným sezónním rozdělením a rovnoměrně rozloženými srážkami a vysokou vzdušnou vlhkostí původně pokrývaly vých. část Sev. Ameriky, celou Evropu, část Japonska, Austrálii jednotlivé oblasti jsou od sebe výrazněji odděleny než např. tundra a tajga výraznější rozdíly v druhovém složení část roku jsou keře a stromy bez listí jiné světelné podmínky keřové a bylinné patro dobře vyvinuté velký počet ptáků a savců se živí semeny a plody výrazněji se zde již uplatňují obojživelníci a plazi tento biotop byl silně ovlivněn člověkem omezen výskyt velkých savců (zubr, los, jelen, srnec, medvěd, rys, div. kočka, vlk) lesy byly z větší části vykáceny největší rozvoj civilizace bělochů zemědělská půda, sídla, lesy často přeměněny na nepůvodní jehličnaté

20 Opadavý les mírného pásma Vždyzelený subtropický les ostrůvkovité rozšíření soubor několika značně odlišných prostředí jako je středomořská macchie, americký a australský chaparral, floridský a středoamerický hammock a vždyzelené lesy Japonska teplota vyšší, menší rozdíly mezi zimou a létem, srážky poměrně vydatné, ale mohou být soustředěny do zimního období limitujícím faktorem může být např. chaparrelech oheń velký počet druhů početné sinusie ptáků savci spíše střední velikosti (veverky, plši atp.) hojní plazi také stromové formy Vždyzelený subtropický les

21 Travnaté biomy mírného pásma rozšíření tam, kde jsou srážky příliš malé pro udržení lesa, ale vyšší než srážky vedoucí ke vzniku pouště, nebo kde je vysoká hladina podzemní voda, nebo kde požáry udržují travinná společenstva půdy jsou bohaté na humus a živiny bohaté sinuzie drobných savců (křečci, hraboši, sysli, svišti) velcí kopytníci (sajgy, divocí koně, osli, lamy, klokani) Travnaté biomy mírného pásma Tropické savanové biomy travnaté plochy s roztroušenými stromy či skupinami stromů oblasti s ročním úhrnem srážek okolo mm, ale dlouhým obdobím sucha významnou součástí jsou požáry počtem druhů jsou savany chudší než okolní biomy vysoká produkce biomasy největší zastoupení v Africe synuzie velkých kopytníků a velkých šelem

22 Tropické savanové biomy Pouštní biomy oblasti s nižšími srážkami než 250 mm, nebo se srážkami značně nerovnoměrně rozloženými absolutní pouště bez vegetace existují pouze vcentrálnísahaře a v severní Chile nejnižší produkce organické hmoty 3 základní formy pouštních rostlin jednoletky (přečkávají suché období v podobě semen), sukulenty, keřovité formace (drobné lístky a tuhou a silnou pokožkou) Pouštní biomy

23 Biomy tropického deštného lesa velká druhová rozmanitost srážky vyšší než mm za rok, jsou rozloženy rovnoměrně nejvyšší produkce živé hmoty ze všech suchozemských společenstev pokrývají nížinná pásma poblíž rovníku výkyvy teplot mezi dnem a nocí jsou větší než mezi létem a zimou 3 hlavní oblasti: 1) povodí Amazonky a Orinoka v J. Americe 2) povodí Konga, Nigeru a Zambezi ve stř. a záp. Africe 3) Borneo a N. Guinea patrovitost bylinné, keřové, 3 stromová přerůstavé stromy, korunové patro, spodní stromové v korunách stromů žije většímnožstvíživočichu než při zemi nejhojnější jsou ptáci, savci, ale i obojživelníci jsou přizpůsobeni životu na stromech žije zde řada specializovaných druhů s úzkými ekologickými nikami Biomy tropického deštného lesa Biomy tvrdolisté vegetace, opadavé a suché lesy vláhové podmínky přechodného rázu mezi pouští a savanou a deštným pralesem nerovnoměrné rozložení srážek trnité lesy buš (Austrálie, Afrika), caatinga vbrazílii drobné tvrdé dřeviny s malými lístky, které v období sucha opadávají tam, kde jsou srážky větší a pravidelnější vyvinutý les (monsunové lesy v tropické Asii)

24 Biomy tvrdolisté vegetace, opadavé a suché lesy

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Biotické podmínky života

Biotické podmínky života Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Environmentální výchova. Populace. Skupinové znaky populace. Biotické podmínky POPULACE

Environmentální výchova. Populace. Skupinové znaky populace. Biotické podmínky POPULACE Environmentální výchova Biotické podmínky POPULACE Populace Soubor všech jedinců téhož druhu, vyskytující se v určitém čase na určitém místě. Předpokládá se vzájemná výměna genetických informací mezi nimi.

Více

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném

Více

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod.

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. SVĚTOVÉ BIOMY 4. přednáška Populace Ekosystém Populace Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT

Více

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

4.4 Společenstva organismů

4.4 Společenstva organismů 19 4.4 Společenstva organismů Tzv. biotické společenstvo je systém na jednom místě společně žijících (tj. v rámci nějakého přirozeného prostorového útvaru lesa, louky, pole, rybníka apod.) autotrofních

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

Potravní řetězec a potravní nároky

Potravní řetězec a potravní nároky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní

Více

VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36

VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36 VY_32_INOVACE_14_PŘÍRODNÍ KRAJINY EVROPY_36 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika

Více

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány 57.Afrika Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a jsou zaměřeny na podnebné pásy.

Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a jsou zaměřeny na podnebné pásy. VY_52_INOVACE_Pr_31 Téma hodiny: Podnebné pásy Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: podnebí, pásy, Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec Řež Výukové materiály

Více

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity

Více

BIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce

BIOSFÉRA TEST. 1. Rozmístění vegetace na Zemi závisí hlavně na: a) zeměpisné šířce b) počasí c) rozložení pevnin a oceánů d) nadmořské výšce Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Kateřina Haganová MGV_Z_SS_1S1_D20_Z_FYZGEO_Biosfera_T Zeměpis Fyzická geografie Biosféra BIOSFÉRA TEST 1. Rozmístění

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta

Více

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných

Více

Vá ení zákazníci! Na e cestovní kancelá

Vá ení zákazníci! Na e cestovní kancelá Váení zákazníci! Nae cestovní kancelá Vám nabízí cestu Od rovníku k pólm. Nasednte do naeho letadla a vydejte se s námi na cestu po hlavních pírodních krajinách svta! První pistání je v rovníkovém podnebném

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Energetika ekosystémů

Energetika ekosystémů Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení

Více

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:

Více

Zeměpisná pásma. rozdělení

Zeměpisná pásma. rozdělení Zeměpisná pásma rozdělení Podnebné pásy Podnebné pásy jsou oblasti se stejným makroklimatem. Rozlišujeme 4 typy podnebných pásů: tropický, subtropický, mírný a polární. Lze je charakterizovat podle klimatických

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED. Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), ekologie, ekologický seminář

PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED. Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), ekologie, ekologický seminář Vysvětlivky: červeně černě modře zeleně Náměty pro VH Téma: motivační a výkladová část učební úlohy, otázky odpovědi, internetové odkazy doporučená vyučovací metoda PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED Doporučení

Více

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému

Více

2. DEFINICE A TŘÍDĚNÍ EKOSYSTÉMŮ

2. DEFINICE A TŘÍDĚNÍ EKOSYSTÉMŮ . DEFINICE A TŘÍDĚNÍ EKOSYSTÉMŮ.. ZÁSADY KLASIFIKACE ZÁKLADY KLASIFIKACE Různá hlediska třídění biologické hierarchie biosystémů mapování krajiny praktický přístup.. BIOLOGICKÁ KLASIFIKACE BIOLOGICKÉ TŘÍDĚNÍ

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný

Více

Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně.

Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně. Stránka č. 1 z 9 Biosféra - tvoří ji všechny živé organismy naší planety (mikroorganizmy, rostliny, houba a živočichové) Za horní hranici biosféry považujeme výšku asi 11 km nad zemským povrchem, dolní

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM

28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM 28. VZTAHY MEZI ORGANISMY A PROSTŘEDÍM A. Základní ekologické pojmy B. Organismy a prostředí (biotické a abiotické podmínky), ekologická valence, biotop, biocenóza C. Ekosystém (produkce ekosystému, vzájemné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

živý obal Země je tvořena živými organismy přírodní krajina bez zásahů člověka kulturní krajina je ovlivněna člověkem

živý obal Země je tvořena živými organismy přírodní krajina bez zásahů člověka kulturní krajina je ovlivněna člověkem živý obal Země je tvořena živými organismy přírodní krajina bez zásahů člověka kulturní krajina je ovlivněna člověkem lze ji rozdělit na vegetační pásy nachází se převážně v rovníkových oblastech (Amazonie,

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_1.3.13.3._PRV TÉMA: živá příroda - rostliny ČÍSLO

Více

38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 38.Biosféra Biosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra 48.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci 1/5 5.2.02.17 Savci Cíl chápat rozmanitost živočišné říše - popsat vývoj savců - odvodit společné rysy savců - vysvětlit význam stavby těla s ohledem na jejich způsob života - znát orgánovou stavbu savců

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Školská 4. ročník

Více