Společenstva. enstva. charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Společenstva. enstva. charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace"

Transkript

1 Společenstva enstva Společenstvo enstvo = BIOCENÓZA Heterotypický soubor složený z populací různých druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů, vzájemně spjatý složitými vztahy. různé podmínky, různá velikost a rozsah, méně složitou organizací. Hlavní společenstva - s dostatečnou velikostí a úplnou organizací, jsou poměrně nezávislá na vstupech a výstupech z okolních společenstev Vedlejší společenstva jsou více či méně závislá na okolních souborech charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace

2 V biocenóze existují dokonalé autoregulační (homeostatické) mechanismy, které nastolují a udržují její vnitřní rovnováhu. Tyto mechanismy se realizují prostřednictvím interakcí uvnitř populací, mezi populacemi i mezi organismy a neživým prostředím a často fungují na principu negativní zpětné vazby. Pokles obsahu toxických látek v rostlině Růst početnosti býložravce Růst konzumace Růst obsahu toxických látek v rostlině Snížení konzumace Pokles početnosti býložravce Dělení biocenóz Biocenózy lze rozdělit na: Přirodní společenstva vzniklá bez jakýchkoli antropických zásahů. Ve střední Evropě už takováto společenstva nejsou. Přirozené do jisté míry ovlivněné činností člověka, ale svým složením se blíží přírodním. Umělé (biocenoidy) jsou vytvářeny člověkem záměrně nebo vznikají neřízeně v důsledku lidské činnosti. Agrocenózy, okrasné a ruderální biocenózy Všechny živé organismy na Zemi vytvářejí obrovské množství biocenóz, které se dohromady skládají v biosféru. Hierarchicky lze mezi jednotlivými biocenózami rozlišit tři základní superbiocenózy: suchozemskou, sladkovodní a mořskou. Níže v této hierarchii stojí biomy velké biocenózy, které zaujímají velký prostor a jsou regulovány především makroklimatem TUNDRA, TAJGA, POUŠTĚ atd.

3 Struktura biocenóz - fytocenóza, zoocenóza, mikrobiocenóza - taxocenózy: ichtiocenóza, ornitocenóza. - synusie soubor druhů obývající jen část biocenózya mající určité společné ekologické rysy VERTIKÁLNÍ rozčlenění na patra či etáže - společenstva, která je osidlují STRATOCENÓZY (korunové, kmenové, keřové, bylinné, mechové, hrabankové, několik stratocenóz půdních) HORIZONTÁLNÍ ani horizontálně nemají společenstva stejné složení, strukturu a funkci Biochoria koncentrační místa, místa s určitými podmínkami, kde se koncentrují organismy s příslušnými nároky CHORIOCENÓZY (u rybníku dané hloubkou vody hydrofyty, hygrofyty, mezofyty) Merotopy MEROCENÓZY společenstva například květů, dutin kmenů, skulin pod kameny EKOTON Mezi společenstvy existují určité hranice - EKOTONY -různě široké přechodné zóny, které jsou často druhově bohatší než sousední společenstva mohou se zde vyskytovat druhy obou společenstev a navíc druhy typické pro přechodné prostředí - EKOTONÁLN LNÍ EFEKT Ostrá hranice mezi dvěma společenstvy je poměrně vzácná rozhraní mezi suchozemským a vodním prostředím, při výrazném gradientu abiotických podmínek, antropogenně.

4 Druhové bohatství V současné době je na světě popsáno kolem 1.7 miliónů druhů organismů. Odhady se pohybují od 3-50 miliónů. Biocenóza je druhově tím bohatší, čím jsou podmínky prostředí rozmanitější a stálejší. Čím jsou podmínky extrémnější nebo odchylnější od normálu a prostředí jednodušší, tím je biocenóza druhově chudší. Gradienty druhového bohatství Zeměpisná šířka - druhové bohatství roste od pólů k rovníku. < -na 1 ha tropického deštného lesa připadá druhů stromů -na 1 ha lesa Severní Ameriky připadá druhů stromů -na 1 ha lesa v Kanadě připadá 1-5 druhů stromů Gradienty druhového bohatství Nadmořská výška s rostoucí nadmořskou výškou počet druhů klesá, společenstva jsou izolovanější a většinou obývají menší území Hloubka méně druhů v hlubších, chladných, tmavých a na kyslík chudších vodách než v mělkých povrchových vodách Sukcese druhové bohatství roste v průběhu sukcese, ale nemusí být nejvyšší v klimaxu

5 Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Evoluční doba Mezi druhově nejbohatší patří biocenózy tropických deštných lesů jsou značně rozsáhlé a existují desítky miliónů let bez výrazných výkyvů podmínek prostředí. Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Ekologická doba Doba za kterou dochází k rozptylu stávajících druhů, nikoliv k speciaci. Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Stálost klimatu V sezónním prostředí jsou druhy specializovány na určité roční období. V nesezónním (tropy) prostředí se vyvíjejí specializace na potravu, která je dostupná celoročně. Nepředvídatelné změny klimatu pravděpodobně působí jako záporný faktor.

6 Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Různorodost biotopu Mozaikovitá povaha prostředí umožňuje koexistenci příbuzných druhů Prostorově různorodější prostředí poskytuje větší spektrum mikroklimatu, více úkrytů před predátory, více hnízdních možností více druhů Více půdních typů umožňuje přítomnost rozmanitější vegetace více živočišných druhů Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Konkurence Konkurenční vylučování probíhá pouze v nevyvážených ekosystémech. V rovnovážné biocenóze nedochází ke konkurenci, pouze krátkodobě např. při přemnožení nebo místně a nedochází k eliminaci. Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Predace Vliv predátorů a herbivorů na druhovou početnost se projevuje zejména v málo proměnlivých podmínkách. Pokud predátor preferuje nejpočetnější potravu nebo konzumuje konkurenčně zdatný druh, omezuje konkurenci a umožňuje přežití druhů konkurenčně slabších zvýšení druhového bohatství biocenózy. Opačný efekt nastává, když je selektivně konzumován konkurenčně slabý druh a ten vymizí.

7 Příčiny různr zného počtu druhů v biocenóze Klima Půda Orografie Velikost území Koncentrace živin a potravy Další mezidruhové vztahy Choriocenózy Vertikální struktura společenstva

8 Životní formy 30 cm Fanerofyt Chamaefyt Hemikryptofyt Geofyt Terofyt Hydrofyt Ekosystém Ekosystém - systém vzniklý propojením biocenózy s biotopem -otevřený systém, který si vyměňuje s okolím energii, látky a informace a který se v čase vyvíjí -uvnitř fungují autoregulační mechanismy, které udržují jejich rovnovážný stav a mohou ovlivňovat stabilitu energie energie EKOSYSTÉM Import hmoty Export hmoty

9 Ekosystém - složky Anorganické látky Organické látky Producenti Konzumenti Dekompozitoři Trofické úrovně IV. III. II. I. Terciární konzumenti Sekundární konzumenti Primární konzumenti Producenti Sekundární masožravci Primární masožravci (karnivoři) Býložravci (herbivoři) Autotrofní organismy O m ni v o ři III. IV. Rys Liška obecná Dekompozitoři II. Hraboš polní I. Tráva Potravní řetězce Pastevně kořistnický Detritový Parazitický Potravní sítě

10 Pastevně kořistnický -od producentů přes fytofágy a zoofágům -velikost těl v jednotlivých tofických úrovních se zvětšuje, jejich populační hustota zmenšuje Detritový -odumřelá organická hmota, nekrofágové, saprofágové, mikroorganismy -velikost těl se zmenšuje, populační hustota roste Ekosystém - procesy Tok energie Koloběh látek Vývoj sukcese Autoregulace

11 Tok energie Hlavním zdrojem energie pro všechny ekosystémy je Slunce. Rostliny procesem zvaným fotosyntéza jsou schopny přeměnit energii slunečního záření na energii chemických vazeb. Fotosyntéza světlo 6 CO H 2 O -----> C 6 H 12 O O H 2 O chlorofyl Primární děje jsou bezprostředně závislé na světle (světelná fáze) a probíhají v thylakoidních membránách chloroplastů; Zahrnují pohlcení světla fotosyntetickýme barvivy, redukci koenzymu (viz dále) a syntézu ATP. Sekundární děje nejsou na světle bezprostředně závislé, tj. mohou probíhat na světle i ve tmě (temnostní fáze); Jejich podstatou jsou procesy spojené s fixací CO 2 a vznikem šestiuhlíkatého cukru (glukózy). Sekundární děje probíhají mimo thylakoidy, ve stromatu chloroplastů.

12 Tok energie Produkce -nárůst organické hmoty za jednotku času na jednotku plochy či objemu Primární produkce -množstvíorganické hmoty vyprodukované producenty (rostlinami) Energie Hrubá primární produkce - spotřebovaná na Čistá primární metabolismus produkce dýchání % + vylučování organických látek kořeny % Produkce Biomasa vytvořená producenty je využívána konzumenty a dekompozitory a vzniká produkce sekundární. Obecně při přechodu energie z jedné trofické úrovně na vyšší činí ztráty až 90 %.

13 Primární produktivita - rychlost produkce biomasy rostlinami na jednotku plochy Suchozemská část Země Mořské oblasti x10 9 t suché hmoty/rok 50-60x10 9 t/rok produktivita lesů, travinných společenstev, plodin a jezer roste od pólů k rovníku faktory teplota a záření produktivitu moří omezuje nedostatek živin Primární produktivita Primární produktivita Omezující faktory suchozemských společenstev Nedostatek vody rychlost fotosyntézy Nedostatek minerálních živin Teplota Nedostatečná hloubka půdy Neúplný zápoj rostlin Nízkáúčinnost fotosyntézy listů

14 Koloběh látek paraziti I. paraziti II. rostliny fytofágové predátoři I. predátoři II. minerální živiny dekompozitoři Účinnost přenosu energie Rostliny ze 100 % globálního záření pohltí pouze 50 % (PAR), fixují 1 % (HPP) a pouze 0,5 % (CPP) Fytofágov gové fixujíprům. 10 % energie z rostlin (hraboš 2-5 % v CSP, hmyz až 40 % v CSP) Zoofágov gové fixují až 20 % energie kořisti Pyramidy početnosti biomasy energie

15 Cyklus uhlíku Cyklus vody Cyklus dusíku

16 Sukcese - dlouhodobé změny společenstva (ekosystému) - vývoj společenstva Příčiny vzniku sukcese: - autoregulační mechanismy neustále nastolují v biocenóze rovnovážný stav (mezi příjmem a výdejem energie a hmoty); vychýlení z rovnovážného stavu vyvolá řetězec změn uvnitř společenstva, které vedou k opětovnému nastolení rovnováhy -konkurenčně slabší druhy jsou vytěsňovány druhy konkurenčně silnějšími Sukcese Směřuje k: -větší uspořádanosti biocenózy (menší entropii) - strukturální složitosti b. - akumulaci biomasy, energie a informací exogenní (allogenní) X endogenní (autogenní) primární X sekundární Sukcese

17 Sukcese -sukcese může být kontinuální nebo může probíhat přes jednotlivá sukcesní stádia sukcesní řady -závěrečné stádium sukcese se nazývá KLIMAX (dosaženo rovnovážného stavu mezi biocenózou a abiotickýcm prostředím) KLIMAX - klimatický x edafický Rozdíly mezi ranými stádii sukcese a klimaxem Rané sukcesní stadium Klimax druhy malé velké krátkověké dlouhověké strategie r-stratégové K-strategové čistý přírůstek biomasy malá velká vázaná energie nízká vysoká vázané živiny málo mnoho koloběh látek rychlý pomalý tok energie rychlý pomalý prostorová struktura jednoduchá složitá trofická struktura jednoduchá složitá druhová diverzita nízká vysoká Biomy Společenstva velkých oblastí Země spolu se substrátem a makroklimatem tvoří rozsáhlé ekologické systémy Biomy. - nejvyšší jednotky používané pro třídění suchozemských ekosystémů - jsou určeny především klimatem a vegetací klimatického klimaxu (společenstvo v rovnováze s podnebím dané oblasti) - vegetace odráží hlavní rysy místního klimatu a také určuje strukturální povahu stanoviště pro živočichy proto tvoří vhodný podklad pro popis a třídění biomů

18 Základní skupiny biomů: travinné a lesní Travinné - méně rozmanité než lesní vlhkéarktickébiomy(tundra) travinné biomy mírného pásma (step, prérie, pampa) travinné biomy tropického pásma (savana) pouštní biomy Lesní severský jehličnatý les (tajga) opadavý listnatý les mírného pásma listnatý vždyzelený subtropický les chaparraly (subtropická vegetace trnitých keřů a zakrslých stromů s tuhými listy) tropický deštný les tropické opadavé listnaté lesy Tundra Existují dva hlavní tundrové biomy, které pokrývají velké plochy v arktické oblasti severní Evropa, severní Amerika. -mnoho druhů se vyskytuje v obou oblastech (mají cirkumpolární rozšíření), jelikož byly obě tyto oblasti propojeny -hlavními mezními činiteli jsou nízké teploty a krátké vegetační období (asi 60 dní) -půda zůstává po celou sezónu zamrzlá až na několik cm při povrchu -vlhké arktické travinné společenstvo, kde převažují lišejníky, trávy, ostřice a zakrslé dřeviny -obratlovci pouze homoiotermní skupiny ptáci a savci (lumíci, sovice sněžná, řada druhů bahňáků, bělokur, sob, pižmoň ) -bezobratlí nejhojnější jsou zástupci dvoukřídlých (komáři a muchničky) Alpinská tundra - ve srovnání s arktickou tundrou je zde více sněhu, není zde trvale zamrzlá půda, a režim střídání světla a tmy je v důsledku jižnější zeměpisné polohy jiný Tundra

19 Tajga Rozsáhlé oblasti severského neopadavého lesa se táhnou jako široké pásy napříč celou severní Amerikou a Evropou, další oblasti se vyskytují v horách a to dokonce i v tropech typickou životní formou je zde neopadavý jehličnatý strom, především smrk, jedle a borovice celoročně je v porostech silný stín, takže keřové a bylinné patro je velmi málo vyvinuto přestože jsou zde polovinu roku velmi nízké teploty, je zde velmi vysoká produkce biomasy (dřeva) jehlice se rozkládají velmi zvolna a v půdě se tak vytváří charakteristický podzolový profil místy je tajga prostoupena skupinami listnáčů (osika, bříza, vrba), na kterých jsou potravně vázáni větší savci losi, zajíci, bobři silná sezónní periodicita zajíc a rys, kalamitní druhy hmyzu (především v oblastech s 1-2 stromovými druhy), semenožraví ptáci Tajga Opadavý les mírného pásma oblasti s o něco vyššími teplotami, se zřetelným sezónním rozdělením a rovnoměrně rozloženými srážkami a vysokou vzdušnou vlhkostí původně pokrývaly vých. část Sev. Ameriky, celou Evropu, část Japonska, Austrálii jednotlivé oblasti jsou od sebe výrazněji odděleny než např. tundra a tajga výraznější rozdíly v druhovém složení část roku jsou keře a stromy bez listí jiné světelné podmínky keřové a bylinné patro dobře vyvinuté velký počet ptáků a savců se živí semeny a plody výrazněji se zde již uplatňují obojživelníci a plazi tento biotop byl silně ovlivněn člověkem omezen výskyt velkých savců (zubr, los, jelen, srnec, medvěd, rys, div. kočka, vlk) lesy byly z větší části vykáceny největší rozvoj civilizace bělochů zemědělská půda, sídla, lesy často přeměněny na nepůvodní jehličnaté

20 Opadavý les mírného pásma Vždyzelený subtropický les ostrůvkovité rozšíření soubor několika značně odlišných prostředí jako je středomořská macchie, americký a australský chaparral, floridský a středoamerický hammock a vždyzelené lesy Japonska teplota vyšší, menší rozdíly mezi zimou a létem, srážky poměrně vydatné, ale mohou být soustředěny do zimního období limitujícím faktorem může být např. chaparrelech oheń velký počet druhů početné sinusie ptáků savci spíše střední velikosti (veverky, plši atp.) hojní plazi také stromové formy Vždyzelený subtropický les

21 Travnaté biomy mírného pásma rozšíření tam, kde jsou srážky příliš malé pro udržení lesa, ale vyšší než srážky vedoucí ke vzniku pouště, nebo kde je vysoká hladina podzemní voda, nebo kde požáry udržují travinná společenstva půdy jsou bohaté na humus a živiny bohaté sinuzie drobných savců (křečci, hraboši, sysli, svišti) velcí kopytníci (sajgy, divocí koně, osli, lamy, klokani) Travnaté biomy mírného pásma Tropické savanové biomy travnaté plochy s roztroušenými stromy či skupinami stromů oblasti s ročním úhrnem srážek okolo mm, ale dlouhým obdobím sucha významnou součástí jsou požáry počtem druhů jsou savany chudší než okolní biomy vysoká produkce biomasy největší zastoupení v Africe synuzie velkých kopytníků a velkých šelem

22 Tropické savanové biomy Pouštní biomy oblasti s nižšími srážkami než 250 mm, nebo se srážkami značně nerovnoměrně rozloženými absolutní pouště bez vegetace existují pouze vcentrálnísahaře a v severní Chile nejnižší produkce organické hmoty 3 základní formy pouštních rostlin jednoletky (přečkávají suché období v podobě semen), sukulenty, keřovité formace (drobné lístky a tuhou a silnou pokožkou) Pouštní biomy

23 Biomy tropického deštného lesa velká druhová rozmanitost srážky vyšší než mm za rok, jsou rozloženy rovnoměrně nejvyšší produkce živé hmoty ze všech suchozemských společenstev pokrývají nížinná pásma poblíž rovníku výkyvy teplot mezi dnem a nocí jsou větší než mezi létem a zimou 3 hlavní oblasti: 1) povodí Amazonky a Orinoka v J. Americe 2) povodí Konga, Nigeru a Zambezi ve stř. a záp. Africe 3) Borneo a N. Guinea patrovitost bylinné, keřové, 3 stromová přerůstavé stromy, korunové patro, spodní stromové v korunách stromů žije většímnožstvíživočichu než při zemi nejhojnější jsou ptáci, savci, ale i obojživelníci jsou přizpůsobeni životu na stromech žije zde řada specializovaných druhů s úzkými ekologickými nikami Biomy tropického deštného lesa Biomy tvrdolisté vegetace, opadavé a suché lesy vláhové podmínky přechodného rázu mezi pouští a savanou a deštným pralesem nerovnoměrné rozložení srážek trnité lesy buš (Austrálie, Afrika), caatinga vbrazílii drobné tvrdé dřeviny s malými lístky, které v období sucha opadávají tam, kde jsou srážky větší a pravidelnější vyvinutý les (monsunové lesy v tropické Asii)

24 Biomy tvrdolisté vegetace, opadavé a suché lesy

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném

Více

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod.

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. SVĚTOVÉ BIOMY 4. přednáška Populace Ekosystém Populace Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT

Více

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a jsou zaměřeny na podnebné pásy.

Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a jsou zaměřeny na podnebné pásy. VY_52_INOVACE_Pr_31 Téma hodiny: Podnebné pásy Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: podnebí, pásy, Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec Řež Výukové materiály

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány 57.Afrika Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Vá ení zákazníci! Na e cestovní kancelá

Vá ení zákazníci! Na e cestovní kancelá Váení zákazníci! Nae cestovní kancelá Vám nabízí cestu Od rovníku k pólm. Nasednte do naeho letadla a vydejte se s námi na cestu po hlavních pírodních krajinách svta! První pistání je v rovníkovém podnebném

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Zeměpisná pásma. rozdělení

Zeměpisná pásma. rozdělení Zeměpisná pásma rozdělení Podnebné pásy Podnebné pásy jsou oblasti se stejným makroklimatem. Rozlišujeme 4 typy podnebných pásů: tropický, subtropický, mírný a polární. Lze je charakterizovat podle klimatických

Více

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

2. DEFINICE A TŘÍDĚNÍ EKOSYSTÉMŮ

2. DEFINICE A TŘÍDĚNÍ EKOSYSTÉMŮ . DEFINICE A TŘÍDĚNÍ EKOSYSTÉMŮ.. ZÁSADY KLASIFIKACE ZÁKLADY KLASIFIKACE Různá hlediska třídění biologické hierarchie biosystémů mapování krajiny praktický přístup.. BIOLOGICKÁ KLASIFIKACE BIOLOGICKÉ TŘÍDĚNÍ

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru

Více

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Čím se ekologie zabývá

Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Abiotické složky prostředí. Základní pojmy

Abiotické složky prostředí. Základní pojmy Přehled GMH Seminář z biologie Základy ekologie Ekologie je věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi organismy a prostředím (včetně vztahů mezi organismy navzájem). Základní pojmy biotop (stanoviště,

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Definice biomu. Existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech docela liší.

Definice biomu. Existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech docela liší. Biomy Definice biomu představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek (klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí? SAMOSTATNÁ PRÁCE 1) Z uvedených místopisných pojmů sestav hranici mezi Evropou a Asií a to tak, že začneš od nejsevernějšího místa. Marmarské moře, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, průliv Bospor,

Více

38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

38.Biosféra Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 38.Biosféra Biosféra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Přírodověda 2 (pro 9-12 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat (horní

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Zeměpisná olympiáda 2011

Zeměpisná olympiáda 2011 Zeměpisná olympiáda 2011 Kategorie B okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Práce bez atlasu Zeměpisná rozcvička I. Místopis 1. Podle charakteristiky poznej, o jakou

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více

Více

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů

Více

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra 48.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍ AMERIKA KLIMA, BIOMY USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze,

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání

Více

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Mgr. Anna Šálková Datum 10. 6. 2014 Ročník 2. Vzdělávací oblast* Jazyka a jazyková komunikace Vzdělávací obor* Český jazyk

Více

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv EKOLOGIE Seminář z biologie Ekologie náplň tematického celku 1. Ekologie jako vědnv dní disciplína 2. Základní ekologické pojmy 3. Organismus a faktory prostřed edí 4. Populační ekologie 5. Ekologie společenstev

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Rozmanitosti přírody - 4. ročník

Rozmanitosti přírody - 4. ročník Rozmanitosti přírody - 4. ročník 1. Živá a neživá příroda prezentace - opakování a prohlubování učiva ze 3. roč. K: komunikativní, k učení K. výstup: - opakuje učivo ze 3. ročníku - vysvětlí pojmy živá

Více

Živoucí svět. Příroda nás obklopuje v podobě živoucího světa tvořeného živými organismy. Je to úchvatný svět.

Živoucí svět. Příroda nás obklopuje v podobě živoucího světa tvořeného živými organismy. Je to úchvatný svět. Živoucí svět slunečnice čmelák orchidej Živoucí svět Příroda nás obklopuje v podobě živoucího světa tvořeného živými organismy. Je to úchvatný svět. Rostliny Na světě najdeš rozmanité množství rostlin,

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK Úvod Utváření středoevropské přírody a krajiny Přirozené lesní ekosystémy Problematika ochrany lesů Přirozené i antropogenní nelesní ekosystémy Problematika

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník Zeměpis LEDEN ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Tvar zeměkoule,země ve vesmíru Pohyby Země Roční období Měsíc-přirozená družice Země Sluneční soustava Slunce, planety GLÓBUS A MAPA Glóbus, mapa, plán Měřítko a

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

EKOLOGIE LESA. Základní údaje o lesích 28.1.2014. Global Ecoregions. Význam lesních ekosystémů v globálním kontextu. Pracovní sešit do cvičení č.

EKOLOGIE LESA. Základní údaje o lesích 28.1.2014. Global Ecoregions. Význam lesních ekosystémů v globálním kontextu. Pracovní sešit do cvičení č. EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 10: Význam lesních ekosystémů v globálním kontextu - Kauzy ve vztahu k hospodaření v lesích ve světě Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY

23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY Produktivita a produkce Trofické stupně Potravní sítě Vztahy v populacích BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? Jsou na ní závislé veškeré složky života na zemi

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: PRIMA Tématická oblast Planeta Země Glóbus a mapa Pohyby Země, oběh Země kolem Slunce, roční období, trvání dne a noci Glóbus

Více

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 40.Tropické deštné lesy Tropické a deštné lesy Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace:

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

V lese - poznáváme rostliny a houby

V lese - poznáváme rostliny a houby Název ekostezky nebo ekokoutku: Ekostezka Lesík Škola: ZŠ a MŠ Nové Sedlo Tvůrce pracovních listů: Jitka Zamrzlová Přírodovědný test pro žáky Přírodovědný test pro žáky V lese - poznáváme rostliny a houby

Více

Vztahy mezi populacemi

Vztahy mezi populacemi I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby

Více

MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část)

MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část) MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část) Anglický jazyk 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání 79-41-K/41 Gymnázium Třídy: 4. A, 4. B, 4. E, 4. G,

Více