Atraktivní biologie 1

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Atraktivní biologie 1"

Luboš Müller
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 1

2 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným vztahům (interakcím) Biocenóza = fytocenóza + zoocenóza + mykocenóza + mikrobiocenóza Příklady společenstva: biota lužního lesa organismy vodní nádrže (rybníka), které se vznášejí ve vodě (= plankton), nebo osídlují dno (= bentos) organismy (rozkladači) trouchnivějícího kmene či pařezu půdní společenstvo (edafon) Biocenóza tvoří nedílnou součást ekosystému mu; ten navíc zahrnuje abiotickou složku stanoviště klimatické a edafické podmínky. 2

3 Vlastnosti každého společenstva jsou určovány především jeho druhovým složen ením, které vychází ze zařazení daného biotopu do vegetační zóny (resp. biomu) nebo biogeografického regionu; různá společenstva se mohou od sebe lišit i relativní četností výskytu jednotlivých druhů (tj. jejich nižším či vyšším podílem v rámci biocenózy) Druhově chudá společenstva tundry (Aljaška) a severského boreálního lesa tajgy (Kanada) Druhově velmi bohatý tropický deštný les 3

4 Struktura společenstva enstva Struktura společenstva enstva se vytváří prostorovým rozmístěním jednotlivých druhových populací v rámci biotopu; tato prostorová struktura každého společenstva je proměnlivá v čase. U suchozemských biocenóz bývají všechny základní procesy, hlavně tok energie a koloběh látek (vody a živin), určovány rostlinnou složkou, tj. fytocenózami. společenstva vykazují zejména nápadné svislé (vertikální) rozvrstvení do jednotlivých pater, tzv. patrovitost neboli stratifikaci Stromové patro E 3 (3 m) Keřové patro E 2 (1 3 m) Bylinné patro E 1 ( 1 m) Mechové patro E 0 ( 0,1 m) Kořenová patra K příp. R 3 m 1 m 0,1m K 1 K 2 K 3 E 3 E 2 E 1 E 0 4

5 na každé patro jsou vázány specifické skupiny živočichů, hub a dalších skupin organismů (např. u ptáků zvané ornitocenózy). Trofická (potravní) struktura společenstva je dána zejména vztahy mezi populacemi zúčastnz astněnýchných (koexistujících) druhů a jejich postavením m v rámci trofických řetězců či i trofických sítí, s které odrážejí příslušnost daného organismu k jedné ze tří základních funkčních skupin k producentům, konzumentům nebo destruentům (dekompozitorům) Trofická hladina sekundární konzumenti liška vlk Ekosystém boreáln lního lesa krkavec (mrchožrout) primární konzumenti veverka zajíc bělák los bobr primární producenti borovice javor jedle topol, bříza vodní rostliny 5

6 Stavební kameny společenstev enstev Společenstva představují velmi dynamické systémy, které se více či méně mění v prostoru i čase, probíhá v nich řada vzájemně provázaných procesů. Mohou se vyvíjet postupným nahrazováním populací určitých druhů populacemi jiných druhů, lépe přizpůsobených změněným podmínkám prostředí ( ekologická sukcese). K této sukcesi zpravidla dochází v důsledku vstupu nových druhů (kolonizátorů) do biocenózy, kteří vytlačí (konkurenčně eliminují) původní druhy a rozhýbají vztahy ve společenstvu když původní druhy změní podmínky prostředí ve společenstvu natolik, že se stane vhodnějším pro jiné druhy V sukcesně vyspělých společenstvech (např. v klimaxových smrčinách či horských jedlobučinách) se nacházejí všechny procesy a životní projevy přítomných populací ve více či méně rovnovážném m stavu. Za základní stavební kameny společenstev jsou považovány tři skupiny organismů producenti, konzumenti a destruenti; z nich nejdůležitější roli bezesporu hrají autotrofní organismy (zelené rostliny, řasy a sinice) díky produkci organické hmoty, kterou využívají všechny ostatní heterotrofní organismy. 6

7 Ne všechny v druhy ve společenstvu enstvu jsou stejně důležité: mnohé druhy jsou vzájemně nahraditelné bez jakéhokoliv narušení fungování celého společenstva (k tomu může dojít až po odstranění celých skupin druhů) odstranění některých druhů (dominanty, klíčové druhy) může mít naopak pro existenci daného společenstva katastrofální následky Dominanty organismy tvořící značnou část biomasy společenstva, a proto zásadním způsobem určují jeho prostorovou strukturu a dynamiku (např. buk lesní v bučin inách, sveřep vzpřímený v mnoha travinných společenstvech, koráli v korálových útesech apod.) dominantní druhy často přímo vytvářejí životní prostředí pro ostatní druhy biocenózy kyselá bučina 7

8 Klíčov ové druhy organismy z hlediska struktury a dynamiky celé biocenózy mnohem významnější, než by odpovídalo jejich výskytu (početnosti) ve společenstvu např. moucha tse-tse v Africe limituje hustotu mnoha ekologicky důležitých savců, včetně člověka Současn asné rozší šíření mouchy tse-tse 8

9 častými klíčovými druhy(key species) jsou (vrcholoví) predáto toři, regulující velikost populací druhů, kteří jako potravní zdroj využívají dominantu společenstva v našich podmínkách může roli klíčového druhu plnit např. rys, který byl vypuštěn v CHKO Šumava jako vrcholový predátor a je součástí managementu společenstev chráněných území; populace rysa účinně reguluje početní stavy vysoké zvěře, která poškozuje les a okusem mladých stromů brání jeho obnově 9

10 klasickým příkladem klíčového druhu je mořsk ská vydra žijící na pacifickém pobřeží USA, která se živí hlavně ježovkami; masivním lovem byly populace vyder silně zdecimovány, což vedlo k přemnožení ježovek ovek, které téměř zcela spásly porosty chaluh (jsou tvořeny hlavně hnědými řasami rodu čepelatka; k postupné obnově druhové diverzity chaluhových lesů byla nutná reintrodukce (znovuzavedení) a ochrana mořských vyder úbytek vyder v posledních 20 letech je připisován kosatkám, které je loví kvůli nedostatku tuleňů a lvounů (primární příčinou nadměrný rybolov, který narušil celý mořský ekosystém severního Pacifiku) 10

11 Mořsk ské vydry klíčov oví predáto toři severního Pacifiku Druhově pestré chaluhové lesy 11

12 12 samostatnou skupinu klíčových druhů představují tzv. ekosystémov moví stavitelé (ecosystem engineers), kteří zásadním způsobem ovlivňují prostředí (fyzikální podmínky) společenstva i celé krajiny např. bobři, žížaly, termiti aj. Termiti, kteří se vyvinuli již před 145 mil. lety, patří mezi nejvýznamnější ekosystémové stavitele světa zvířat.

13 13 klíčovými druhy mohou být i různí opylovači či roznašeči semen (plodů) nebo symbiotické organismy celkový vliv druhu ve společenstvu KLÍČOV OVÉ DRUHY vlci, kaloni, fíkovníky, patogenní org. VZÁCNÉ DRUHY motýli, řada rostlin DOMINANTNÍ DRUHY lesní stromy, vysoká zvěř BĚŽNÉ DRUHY stromy spodního podpatra, keře podíl v biomase druhů Odstranění jediného klíčového druhu může někdy vyvolat tzv. vymírac rací kaskádu ( pokles biodiverzity)

Podobné dokumenty

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE