ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2012

2 OBSAH I. ÚVOD... 5 II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR... 5 III. POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU... 8 IV. ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY... 9 V. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE A057 - DOBÝVACÍ PROSTOR A058 - CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ A060 - LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN A061 - PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ A063 - STARÉ DŮLNÍ DÍLO A066 - ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA VODNÍ REŽIM A044 - VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM A045 - CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD A046 - ZRANITELNÁ OBLAST A047 - VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD A048 - VODNÍ NÁDRŽ A049 - POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE A050 - ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ A051 - AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ A053 - ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM A054 - OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY A055 - PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM. 22 B028 PODÍL VODNÍCH PLOCH NA CELKOVÉ VÝMĚŘE OBCE HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A064 - STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY A065 - OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ A084 - OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI A085 - SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A087 - ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A109 - VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ A113 - OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA A114 - JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA B035 POČET OBCÍ A OBYVATEL V OBLASTECH SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ B036 HODNOTY IMISNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH VÝVOJ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

3 A017 - OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA A018 - MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA A021 - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY A022 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU A023 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU A028 - PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A029 - NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A031 - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A030 - PŘÍRODNÍ PARK A032 - PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A034 - NATURA EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA A036 - LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM A042 - HRANICE BIOCHOR B030 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES B033 HRANICE BIOREGIONŮ A BIOCHOR ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA A037 - LESY OCHRANNÉ A038 - LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A039 - LESY HOSPODÁŘSKÉ A040 - VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA A041 - BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA A043 - INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI B022 PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU B023 PODÍL ORNÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY B024 PODÍL TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY B025 PODÍL SPECIELNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH KULTUR Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY B026 PODÍLY TŘÍD OCHRANY ZASTOUPENÉ V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ B027 PODÍL ZASTAVĚNÝCH A OSTATNÍCH PLOCH Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU B029 PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTRU B031 STUPEŇ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ B032 HRANICE PŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A067 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A068 - VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A069 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A070 - SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A071- VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A072 - ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A073 - NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A074 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA A075 - VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA A078 - PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A079 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A080 - TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A081 - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A082 - KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A088 - DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A090 - SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A091 - SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A092 - SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A093 - MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE A094 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

4 A095 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A096 - KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI A097 - VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A098 - LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A102 - LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM A103 - LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM B019 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU B020 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM B021 PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B001 VÝVOJ POČTU OBYVATEL B002 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0-14 LET NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL B003 - PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 LET A VÍCE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL B004 PODÍL OSOB SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM B005 PODÍL OSOB S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM BYDLENÍ A001 - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A003 - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ A107 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A110 - OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY A111 - OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY A112 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A116 - POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K KAŽDÉHO ROKU A117 - ZASTAVITELNÁ PLOCHA B006 SÍDELNÍ STRUKTURA B011 VÝSTAVBA DOMŮ A BYTŮ B012 PODÍL NEOBYDLENÝCH BYTŮ NA CELKOVÉM FONDU B013 STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU REKREACE A005 - PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A006 - PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A007 - KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA A008 - NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A009 - NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A012 - REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY A011 - URBANISTICKÉ HODNOTY A013 - HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR A014 - ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR A015 -VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA A019 - MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI A020 - VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD A016 - ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY A056 - LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA A106 - CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA B015 REKREAČNÍ OBLASTI S CELOROČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍ B016 POČET STAVEB PRO RODINNOU REKREACI B017 KAPACITA A KATEGORIE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A002 - PLOCHY VÝROBY A004 - PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ B007 EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ODVĚTVÍ B008 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI B009 VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL B010 DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL

5 VI. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zpracoval: Městsky úřad Tábor - odbor územního rozvoje Žižkovo náměstí Tábor Ing. Vlastimil Křemen vedoucí odboru územního rozvoje Ing. Ladislav Pavlík Mgr. Martin Lang 4

6 I. Úvod Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působnosti pořizuje úřad územního plánování (v tomto případě Městsky úřad Tábor odbor územního rozvoje) pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních a regulačních plánů. Obsahuji zjištění a vyhodnocení stavu území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývající z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území (dále jen rozbor udržitelného rozvoje území ) a určeni problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. II. Základní údaje o obci s rozšířenou působností Tábor Obec s rozšířenou působností (dále ORP) Tábor se nachází v severovýchodní části Jihočeského kraje a svou rozlohou (1002 km2 ) je druhá největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Na území této ORP žije obyvatel (ČSU, 2011), což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje 1. Podíl městského obyvatelstva činí 72,8 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 41,8 roku (ČSU, 2011), tedy nad krajským průměrem 40,9 roku (ČSU, 2010). Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,5 obyvatel na 1 km2. Na území ORP je 44 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 25 obcí s počtem obyvatel mezi a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. Území ORP má nížinný charakter v jižní a jihozápadní části, kde protéká řeka Lužnice. Nejnižším bodem je koryto řeky Lužnice ( m n.m.), v katastrálním území Hvožďany u Bechyně. Severním a východním směrem nadmořská výška pozvolná stoupá až výběžkům Českomoravské vrchoviny na hranici s krajem Vysočina. Nejvyšší je vrchol Batkovy s výškou 724 m n.m. na hranici katastrálních území Pohnání a Blanička... 1 Údaje za Jihočeský kraj jsou vztaženy k roku Údaje za ORP jsou za rok

7 Obr. 1. Správní členění ORP Tábor 6

8 Obr. 2. Znázornění reliéfu ORP Tábor 7

9 III. Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových záměrů republikového a mezinárodního významu. Obr. 3. Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky) Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. 8

10 IV. Základní územní vztahy a vazby Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR. Tento dokument vymezuje na území s rozvojovou osou OS 6 Praha České Budějovice hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území. Obr. 4. Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky) Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje upřesňují rozvojovou osu OS 6 takto: 1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Nemyšl (Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice u Tábora) ; 2. zásady pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentací: 9

11 podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa a za-chování krajinného rázu. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: 1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor; 2. stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: 10

12 řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N- OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor Chýnov Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova): 1. stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; 2. dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N- SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JČK: 11

13 1. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor 2. stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; 3. a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina. Obr. 5. Rozvojové osy a oblasti a specifické oblasti ze ZÚR JK 12

14 V. Územně analytické podklady podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 1. Horninové prostředí a geologie Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností ( m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina. A057 - Dobývací prostor Na území ORP Tábor se momentálně nacházejí 3 dobývací prostory: 13

15 Tab. 1. Dobývací prostory Název Nerost Dotčené obce Planá nad Lužnicí štěrkopísky Planá nad Lužnicí Hnojná Lhotka stavební kámen Slapy, Dražičky Maršov bentonit Malšice A058 - Chráněné ložiskové území Největší surovinové bohatství tvoří ložiska štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva, jílu a bentonitu. Tab. 2. Chráněná ložiskové území Název Surovina Dotčené obce Planá nad Lužnicí štěrkopísky Planá nad Lužnicí Maršov bentonit Malšice Sudoměřice II. jíly Sudoměřice u Bechyně Hnojná Lhotka stavební kámen Dražičky, Slapy Hodětín jíly Hodětín Meziříčí cihlářská surovina Meziříčí Sudoměřice I. jíly Sudoměřice u Bechyně, Hodětín Drhovice cihlářská surovina Drhovice Drahnětice 2 cihlářská surovina Jistebnice, Opařany Šebířov stavební kámen Běleč, Šebířov A060 - Ložisko nerostných surovin Ložiska nerostných surovin se vyskytují zejména v západní části ORP Tábor. Tab. 3. Ložiska nerostných surovin Název Subregistr Těžba Surovina Dotčené obce Drahnětice 2 bilancovaná ložiska dosud cihlářská Jistebnice, Opařany výhradní netěženo surovina Drhovice bilancovaná ložiska dosud cihlářská Drhovice výhradní netěženo surovina Hodětín bilancovaná ložiska dosud jíl, kaolinit Hodětín výhradní netěženo Maršov u Tábora bilancovaná ložiska občasná bentonit Malšice výhradní povrchová Meziříčí bilancovaná ložiska dosud cihlářská Meziříčí výhradní netěženo surovina Roudná 2 Planá nad bilancovaná ložiska současná z štěrkopísky Planá nad Lužnicí Lužnicí výhradní vody Sepekov - Podboří prognózy schválené dosud Au-ruda, Opařany 14

16 (vyhrazené nerosty) netěženo scheelit Slapy u Tábora bilancovaná ložiska současná stavební výhradní povrchová kámen Sudoměřice bilancovaná ložiska dosud jíl, kaolinit výhradní netěženo Šebířov Šelmberský bilancovaná ložiska dosud stavební mlýn výhradní netěženo kámen Slapy, Dražičky Sudoměřice u Bechně, Hodětín Šebířov Obr. 6. Chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin A061 - Poddolované území Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice (Hlasivo, Nemyšl). V této oblasti jde o pozůstatky těžby stříbrné rudy. Další lokality kde se vyskytují jsou např. Tábor Horky, Košín, Sudoměřice u Bechyně, Dolní Hořice. A063 - Staré důlní dílo Na území ORP Tábor se vyskytují 3 staré důlní díla: Propad v Hlasivě Štola Josef v Ratibořských Horách Úraz v Nemyšli 15

17 Stará důlní díla jsou pozůstatky po těžbě stříbrné rudy. Obr. 7. Dobývací prostory, poddolovaná území a stará důlní díla A066 - Odval, výsypka, odkaliště, halda Lokality výskytu hald kopírují svým výskytem historickou těžbu rudy v regionu, tzn. zejména okolí Mladé Vožice, Hlasiva, Řemíčova, Nemyšle, Ratibořských Hor. 2. Vodní režim A044 - Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Území ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Vodní zdroje jsou rovnoměrně rozmístněny po celém území. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území. Územní rozložení zobrazuje následující kartogram: 16

18 Obr. 8. Vodní zdroje povrchové a podzemní vody A045 - Chráněná oblast přirozené akumulace vod Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Řešené území lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní části ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod. A046 - Zranitelná oblast S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelné oblasti spadá většina území kromě severozápadní části (jistebnicko, nadějkovsko) a jižní části (bechyňsko). 17

19 Obr. 9. CHOPAV, zranitelná oblast A047 - Vodní útvar povrchových, podzemních vod Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava. Z útvarů podzemních vod je nejrozsáhlejší krystalinikum v povodí Střední Vltavy, krystalinikum v povodí Sázavy, krystalinikum v povodí Lužnice, menší plochou do území zasahuje severní část Třeboňské pánve a kvartér Lužnice. A048 - Vodní nádrž Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako 18

20 v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.l., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Rybníky výrazně ovlivňují celkovou podobu krajiny a rybníky situované v intravilánu obcí spoluvytvářejí urbanistické hodnoty obcí. Obr. 10. Vodní útvar povrchových a podzemních vod, vodní nádrže A049 - Povodí vodního toku, rozvodnice Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru.) Povodí je ohraničeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy povrchových vodních útvarů v povodí. Celé území patří k úmoří Severního moře. Dle vymezení hydrologického povodí 2. řádu náleží většina území do oblasti povodí Horní Vltavy, do severní části pak zasahuje oblast povodí Dolní Vltavy. Území se dále podrobněji člení na hydrologické povodí 3. a 4. řádu. 19

21 Obr. 11. Povodí vodního toku, rozvodnice A050 - Záplavové území A051 - Aktivní zóna záplavového území Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let -výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. 20

22 Tab. 4. Záplavová území Název toku Dotčené obce Blanice Milevský potok Lužnice Smutná Chotovinský potok Košínský potok Židova strouha Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov Opařany Košice, Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Želče, Sezimovo Ústí, Tábor, Slapy, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč, Bečice, Stádlec, Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Sudoměřice u Bechyně, Bechyně, Hodonice Jistebnice, Nadějkov, Opařany, Stádlec, Rataje, Haškovcova Lhota, Radětice, Černýšovice, Bechyně Turovec, Tábor, Sezimovo Ústí Chotoviny, Košín, Radimovice u Tábora, Tábor Hodonice, Březnice, Záhoří Obr. 12. Záplavové území, aktivní zóna záplavového území A053 - Území zvláštní povodně pod vodním dílem Zvláštní povodně vznikají poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený 21

23 zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Tento jev je v řešeném území vymezen na dolním toku řeky Lužnice. A054 - Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Úpravy některých úseků vodního toku z důvodu protipovodňové ochrany byly provedeny Zemědělskou vodohospodářskou správou v Nadějkově na řícce Smutná, v Dolní Hořicích a Chýnově na Chýnovském potoce, V Nové Vsi u Chýnova na Novoveském potoce. A055 - Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem ochranné pásmo ložiska peloidů Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Ochranné pásmo peloidů zasahuje na území obce Hodětín. Obr. 13. Území zvláštní povodně pod vodním dílem, objekt protipovodňové ochrany, přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody 22

24 A056 - Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - řešeno v tématické oblasti IX. B028 Podíl vodních ploch na celkové výměře obce Podíl vodních ploch na celkové výměře ORP je 2,15 %. Tab. 5. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce Největší podíl % Nejmenší podíl % Turovec 9,51 Bečice 0,0 Sezimovo Ústí 8,65 Radimovice u Želče 0,22 Radimovice u Tábora 8,24 Krátošice 0,33 Košín 7,77 Pohnánec 0,40 Planá nad Lužnicí 7,14 Krtov 0,44 Obr. 14. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce 23

25 3. Hygiena životního prostředí A064 - Staré zátěže území a kontaminované plochy Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedna např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižené těžbou nerostných surovin. V území ORP Tábor je registrováno 97 objektů definovaných jako staré ekologické zátěže. Jejich největší koncentrace je ve správním území obce Jistebnice (7 objektů), Borotín, Tábor (5), Malšice a Mladá Vožice (4). Ekologické zátěže jsou logicky koncentrovány do větších obcí a obcí ve kterých působila Armáda ČR. Pouze minimum obcí nemá na svém území žádnou kontaminovanou plochu. Obr. 15. Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy 24

26 A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Na základě imisních analýz ČHMÚ byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. K překračování limitu nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin dochází ve správním území měst Tábor a Sezimovo Ústí, kde je lokalizována průmyslová výroba. Největší liniové zdroje znečištění jsou dálnice D3, silnice první třídy I/3, I/19 a budovaný IV. tranzitní železniční koridor. A084 - Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Objekty s umístěnými nebezpečnými látkami se vyskytuje v území ve třech lokalitách, ve všech případech se jedná o objekt zařazený do skupiny B: Drhovice sklad s výbušninami Tábor Smyslov sklad pohonných hmot Teplárna Tábor, a.s. sklad paliva A085 - Skládka včetně ochranného pásma Na území ORP se nachází dvě funkční skládky komunálního odpadu v Želči a v Jistebnici. Z ostatních oblastí se sváží komunální odpad mimo území ORP Tábor. Obr. 16. Objekty s umístěními nebezpečnými látkami a skládky 25

27 A087 - Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V regionu funguje několik zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (zařízení určená k využívání odpadů, skladování a sběr odpadů, apod.). Tyto zařízení se koncentrují především do větších sídel. Každá obec má pak ze zákona vymezeny plochy s kontejnery na tříděný komunální odpad. A109 - Vymezené zóny havarijního plánování Zóna havarijního plánování JE Temelín (ORP Týn nad Vltavou) zasahuje na území obcí Bechyně, Hodonice, Březnice a Záhoří. Obr. 17. Jiná známá ochranná pásma a zóna havarijního plánování A113 - Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Na území ORP Tábor se nachází 56 hřbitovů kolem kterých je vyhlášeno ochranné pásmo dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Ne všechny jsou však v současnosti využívány k pohřbívání. Jediné krematorium je v Táboře. 26

28 Obr. 18. Ochranná pásma hřbitovů A114 - Jiná ochranná pásma Z ochranných pásem které nejsou uvedeny u jiných jevů se v území nejčastěji vyskytují ochranná pásma zemědělských areálů a objektů pro živočišnou výrobu. B035 Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení provádí ministerstvo životního prostředí. V rámci ORP Tábor se jedná o oblast měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí B036 Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj Imisní znečištění ovzduší je vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů. (viz. A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší). 27

29 4. Ochrana přírody a krajiny A017 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika A018 - Místo krajinného rázu a její charakteristika Tyto dva jevy jsou převzaty z Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje, který byl zpracován Ateliérem V Ing. arch. Ivan Vorel v roce V letošním roce bude zpracován podrobnější generel krajinného rázu pro území ORP Tábor. Tab. 6. Oblasti krajinného rázu Oblast Název oblasti Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč. estetických hodnot ObKR04 Jistebnicko Kovářovsko Jemně členitý georeliéf s množstvím terénních dominant a prostorových akcentů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném reliéfu, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně ObKR06 Milevsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně v krajinné scéně, uplatnění drobných kulturních dominant v krajinné scéně ObKR07 Táborsko Soběslavsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazná krajinná osa koridoru Lužnice s doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant Tábora v krajinné scéně ObKR08 Mladovožicko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní výšiny u Ratibořských Hor, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR09 Chýnovsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR12 Bechyňsko Vltavotýnsko Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Vltavy a Lužnice s plochými hřbety a zahloubenými bočními údolími přítoků, výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně V území se dále nachází a místa krajinného rázu Jistebnice, Bechyně, Choustník, Ratibořské Hory a Smilovy Hory a okrajově sem zasahují ze soběslavská Blata. 28

30 Obr. 19. Oblast a místo krajinného rázu Základní geoekologická typizace krajiny ORP Tábor je následující: I. Krajinný typ A krajina plně antropogenizovaná, t.j. zcela přeměněná lidskou činností: podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, skládkami, apod.. podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany) podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména památkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní památky a rezervace) II. Krajinný typ B krajina intermediální (harmonická): podtyp B-: krajina snížených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků III. Krajinný typ C krajina relativně přírodní: podtyp C-: krajina snížených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky 29

31 podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami lokálních biocenter ÚSES a ptačími oblastmi podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ, ochrannými lesy, plochami biocenter nadregionálního a regionálního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL). A020 - Významný vyhlídkový bod - řešeno v tématické oblasti IX. A021 - Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů ÚSES, t.j.: plochami biocenter a biokoridory nadregionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regionálního významu plochami biocenter a biokoridory regionálního významu, v nichž mohou být vložena biocentra lokálního (místního) významu plochami biocenter a biokoridory lokálního významu, interakčními prvky Při získávání datových podkladů pro tuto vrstvu využíváme tyto zdroje: Zásady územního rozvoje (ZÚR) Územní plány (ÚP) Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) Generely ÚSES Problémem je že trasy ÚSES z výše uvedených zdrojů spolu navzájem nekorespondují. Dalším problémem je návaznost ÚSES na hranicích obcí a ORP. Při severní hranici ORP (Jistebnice, Nadějkov) je lokalizován nadregionální ÚSES s biocentry Cunkovský hřbet, který pokračuje jihovýchodním směrem biokoridorem Cunkovský hřbet Pařezitý, Roštejn Regionální a lokální ÚSES pak spolu s interakčními prvky dotvářejí relativně hustou síť ekologicky stabilních území v ORP. 30

32 Obr. 20. Územní systém ekologické stability A022 - Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářejicí její typicky vzhled nebo přispívající k udrženi její stability. Organ ochrany přírody může zaregistrovat jako významný krajinný prvek zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvale travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, uměle i přirozené skalní útvary. Mohou jimi byt i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tab. 7. Významné krajinné prvky registrované Název Botanická zahrada při SZeS Bývalý lom na Sv. Anně Křemenný val u Mlýnů Za kostelem Hráz u Blatce Zámecký park Hraběcí pěšinka - část Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senožat Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem Louka u kempu Javorová skála Popis Tábor - botanická zahrada Tábor - Měšice - lom Mlýny - křemenný val Jistebnice 650 m komunikace, bývalá hráz, lípy Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí část staré cesty část jižního svahu květnatá mezofilní louka s výskytem ohrožených a zvláště chráněných rostlin 31

33 A023 - Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Zvláště chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Na území ORP Tábor nejsou vymezena žádná velkoplošná zvláště chráněná území ( národní park, chráněná krajinná oblast). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 2010 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude intenzivně probíhat v následujících dvou letech. Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) území zvýšené ochrany přírody (dále též ÚZOP ), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení přírodních parků lze označit jako přechod mezi obecnou a zvláštní ochranou. A028 - Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Tab. 8. Přírodní rezervace Název lokality Popis lokality Dotčené obce Kladrubská hora Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou Dolní Hořice faunou a florou Choustník Skalnatý vrchol Choustník se starým smíšeným Choustník lesním porostem Pacova hora Významná geologická a mineralogická lokalita Dolní Hořice A029 - Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Tab. 9. Národní přírodní památky Název lokality Popis lokality Dotčené obce Chýnovská jeskyně Nejrozsáhlejší jeskynní systém jihočeského regionu Luční První mykologická rezervace v Československu, předmětem je ochrana hub Dolní Hořice Turovec 32

34 Stročov Druhově pestrá louka s důrazem na ochranu rozchodníku huňatého Borotín A031 - Přírodní památka včetně ochranného pásma Tab. 10. Přírodní památky Název lokality Popis lokality Dotčené obce Vlásenický potok Lokalita pérovníku pštrosího Dražice Kozlov Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce Želeč májového Ostrov Markéta Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman Planá nad Lužnicí Černická obora Stará obora, smíšený porost s převahou habru a Sudoměřice u Bechyně dubu Hroby Bohatá lokalita hořečku českého. Radenín Zeman Malý rybník s výskytem třtiny nachové zprohýbané. Černýšovické jalovce Porost více než 300 exemplářů starých jalovců. Nadějkov Černýšovice Židova strouha Geomorfologicky významné prostorově členité Hodonice údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách Jesení Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s Ratibořské Hory bohatou květenou. Granátová skála Rulová skála s výskytem granátů. Tábor Luna Výslunná jižní stráň se suchomilnými Sezimovo Ústí společenstvy, útočiště plazů. Stříbrná huť Lokalita ďáblíku bahenního Chýnov A030 - Přírodní park Ve správním území leží 6 přírodních parků. Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severozápadním okraji řešeného území. Ostatních 5 přírodních parků, t.j. PřP Polánka, Turovecký les, Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsáhlými, vzájemně izolovanými enklávami. Tab. 11. Přírodní parky Název Polánka Turovecký les Plziny Jistebnická vrchovina Černická obora Kukle Dotčené obce Vodice, Bradáčov, Rodná, Pohnání, Pohnánec, Ratibořské Hory, Dolní Hořice Radenín, Nová Ves u Chýnova, Turovec, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Košice, Dlouhá Lhota Radětice, Bechyně Jistebnice, Borotín, Nadějkov Hodětín, Sudoměřice u Bechyně, Malšice, Skrýchov u Malšic Malšice, Dobronice u Bechyně, Černýšovice 33