ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E Aneta Borovičková

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2013 Aneta Borovičková

2 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu ŘÍZENÍ ZÁSOB MATERIÁLU A MANAGEMENT NÁŘADÍ V ÚTVARU INTERNÍCH OPRAV VE SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO A.S. Aneta BOROVIČKOVÁ Vedoucí práce: Ing. Pavel Wicher

3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne

5 Děkuji Ing. Pavlu Wicherovi za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a za čas, který věnoval mé bakalářské práci. Děkuji také zaměstnancům útvaru VSB/3 za poskytování materiálů a rad při zpracování mé bakalářské práce. 4

6 Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 7 Úvod Zásoby Význam zásob Druhy zásob Náklady spojené se zásobami Skladování Funkce skladování Velikost skladu Skladové operace Druhy a systémy skladů Druhy skladů Skladovací systémy Skladování ve ŠA Procesy probíhající ve skladu Plánování zásob Útvar VSB/ Skladovací prostory útvaru VSB/ Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Sklad výdejny Sklad ochranných pomůcek Příruční sklady pracovníků Problémy skladovacích prostorů útvaru VSB/ Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Sklady výdejny a ochranných pomůcek Příruční sklady pracovníků Návrhy na zlepšení Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Sklady výdejny a ochranných pomůcek Příruční sklady pracovníků

7 Závěr Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek

8 Seznam použitých zkratek a symbolů aj. EBP FIFO Kč m 2 m 3 např. SAP ŠA tj. a jiné Enterprise Buyer Professional, systém pro elektronické pořizování nákupních dokladů First In First Out korun českých metry čtverečné metry krychlové například Systémy, Aplikace a Produkty v oblasti zpracování dat, aplikace představující integrovaný systém řízení ŠKODA AUTO a.s. to je (st) tzv. tak zvaný (á, é) vč. VSB VSB/3 včetně oddělení Centrální technický servis oddělení Interní opravy, součást Centrálního technického servisu 7

9 Úvod Tato bakalářská práce byla napsána ze zkušeností, které jsem získala v rámci své praxe ve společnosti ŠKODA AUTO a.s., dále jen ŠA, na oddělení Interních oprav, dále jen VSB/3. Řešení tématu Řízení zásob materiálu a management nářadí v útvaru VSB/3 ve společnosti ŠA jsem si zvolila ze dvou důvodů: Teoretické - zásoby představují důležitý logistický prvek, ve kterém jsou vázány finanční prostředky. Nedostatek zásob či opoždění jejich dodávky může vést až k zastavení výroby. Praktické ve ŠA je velká vázanost kapitálu v zásobách, ale zároveň chce ŠA držet své zásoby na co nejnižší úrovni, aby nedocházelo k plýtvání prostorem. Z tohoto důvodu se zde využívá moderních technologií, které umožňují zmenšení skladovací plochy a zároveň vytvoření vhodné evidence, která odpovídá normám ŠA. Trendem dnešní doby je, aby podniky držely co nejméně zásob, ale zároveň aby tyto zásoby byly co nejlépe určeny dle požadavků podniků a aby v nich bylo minimum finančních prostředků. Bakalářská práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje zásoby, jejich význam, druhy a náklady s nimi spojené. Dále je zde objasněno skladování, jeho funkce, skladové operace, druhy a systémy skladů. V úvodu praktické části je stručně popsáno skladování ve ŠA. Poté je provedena analýza jednotlivých skladovacích procesů útvaru VSB/3 a dále jsou charakterizovány jejich silné a slabé stránky. V další části jsou slabé stránky podrobněji popsány a v závěru práce jsou navržena zlepšení jednotlivých procesů, která mají eliminovat, případně snižovat, jednotlivé nedostatky. Hlavním cílem mé práce je navržení zlepšení pro řízení a správu nářadí v útvaru VSB/3 společnosti ŠA. 8

10 1 Zásoby Za zásoby považujeme především suroviny, materiál rozpracovaný do různého stupně nebo hotové výrobky uložené na skladě, které jsou v podniku používány k výrobním účelům, ale dosud ve své finální, požadované podobě nebyly předány odběrateli nebo spotřebovány ve výrobním procesu (Vaněček, 2008, str. 54). Zásoby jsou také vysvětlovány jako přirozená součást výrobních i distribučních organizací. Jsou tou částí vyrobených hodnot, které dosud nebyly spotřebovány (Horáková, Kubát, 1999). Podniky vyrábějící výrobky (např. automobily), u kterých je potřeba velké množství materiálu, mají vyšší náklady na zásoby (20-50% z celkových nákladů), oproti podnikům vyrábějícím výrobky s menší potřebou materiálů, např. mobilní telefony (Vaněček, 2008). 1.1 Význam zásob Význam zásob spočívá v následujících hlediscích (Vaněček, 2008): Zabezpečují plynulost výrobního procesu upravují časový nebo množstevní rozpor mezi procesy. Vyrovnávají možnosti dodavatelů s odběratelskou poptávkou dodavatel má možnost dodávat určité množství surovin, ale nemůže dle potřeby odběratele dodávat po určité období vyšší množství, proto je v takovém případě odběratel nucen vytvořit zásobu s vyšší poptávkou. Umožňují krýt různé nepředvídané vlivy tyto vlivy by mohly zapříčinit nemožnost pokračování výroby, ale určitá zásoba zajistí jejich překonaní. Umožňují profitovat ze zvýšení cen surovin dnes je to již považováno za rizikovou taktiku. Umožňují spekulovat s cenami surovin do určité míry sem patří např. ceny ropy nebo benzínu. Zabezpečují pohotovou nabídku a okamžitý prodej např. po televizních reklamách vzroste poptávka po daných výrobcích. 9

11 V dnešní době se podniky zaměřují na snižování zásob. Jejich hlavní nevýhodou je, že v sobě váží kapitál, což ohrožuje platební schopnost a důvěryhodnost při jednání s obchodními partnery. Mezi další nevýhody patří to, že spotřebovávají práci i prostředky a nesou v sobě určitá rizika, která spočívají ve znehodnocení či neprodejnosti (např. z důvodu změn preferencí zákazníků). Podniky by tedy měly držet co nejméně zásob, ale zároveň musí uspokojovat své zákazníky včasnými dodávkami (Plevný, Žižka, 2009). 1.2 Druhy zásob Zásoby je možné rozdělovat podle jejich funkcí (Horáková, Kubát, 1999), (Hutchins, 1999), (Sixta, Mačát, 2005), (Pernica, 2005), (Vaněček, 2008), (Plevný, Žižka, 2009): Běžná během určitého času pokrývá průměrnou spotřebu. Její tvorba spočívá v tom, že je vhodnější objednávat po dávkách, než po kusech, neboť můžeme obdržet slevu od dodavatele, ale i manipulace při skladování je hospodárnější, avšak je zde delší doba, po kterou musí být zásoba skladována. V následujícím obrázku (viz Obr. 1) je zobrazen základní model zásob, ze kterého je patrné, že v okamžiku dodání jsou zásoby nejvyšší (Q), postupem času klesnou až k nule. V této době bychom měli obdržet novou dodávku. Když klesnou zásoby pod polovinu, měly by podniky vytvořit novou objednávku (B), t l - dodací lhůta, t cykl doba mezi dvěma dodávkami. Zdroj: Vaněček, 2008, str. 55 Obr. 1 Základní zásobovací model 10

12 Pojistná tvoří se u obvykle spotřebovávaných zásob, aby zaznamenávala výkyvy v termínu dodávky a ve velikosti poptávky. Její výše závisí na intenzitě výkyvů. Následující obrázek (viz Obr. 2) zobrazuje pojistnou zásobu. Zdroj: Vaněček, 2008, str. 57 Obr. 2 Pojistná zásoba Předzásobení slouží k překlenutí předpokládaných změn na vstupu či výstupu a souvisí hlavně se sezónní poptávkou. Podniky si začínají vytvářet zásoby předem a očekávají, že všechny výrobky budou v sezóně prodány (např. v období Vánoc). Strategická podniky ji vytvářejí z toho důvodu, aby při mimořádných událostech (např. stávka) zajistily chod podniku. Spekulativní jejím záměrem je mimořádný zisk. Podnikům se podaří vhodně zakoupit zásoby, které budou následně výhodně prodány. Technologická je tvořena hotovými výrobky, které vyžadují delší skladovací lhůtu, aby dosáhly žádoucích vlastností (např. vysoušení dřeva, zrání vína). Zásoby je také možné řadit dle vztahu k jejich tvorbě a udržování: Dlouhodobé skladování - tento typ je nejméně žádoucím, neboť vyplývá ze zajištění závislé potřeby odvozené z predikované nezávislé poptávky (Pernica, 2005, str. 317) a je spojen s výrazným rizikem. 11

13 Krátkodobé skladování používá se pro jasně přepočtenou závislou potřebu, která vyplývá z toho, že skladování probíhá s minimálním rizikem. Zásobování synchronní s výrobou tento typ se pružně přizpůsobuje změnám v poptávkách, nenacházejí se zde žádné zásoby a tudíž ani žádné riziko zakládá se na koncepci Just in Time proces, který je schopen vyhovět poptávce v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dle potřeb odběratele. Dalším hlediskem, podle kterého je možné zásoby sledovat je jejich úroveň. Z tohoto důvodu je zkoumána zásoba maximální, minimální, objednací, okamžitá nebo průměrná. Zásoby mohou být rozlišovány v závislosti na jejich použitelnosti, kdy rozeznáváme použitelné tedy běžně se spotřebovávající zásoby a nepoužitelné zásoby, které vznikly v důsledku inovací či změn výrobního programu. 1.3 Náklady spojené se zásobami Náklady na tvorbu, doplňování, skladování, udržování a využití zásob se rozdělují na tři skupiny (Vaněček, 2008), (Plevný, Žižka, 2009): Náklady na pořízení tato skupina nákladů je tvořena určováním výše spotřeby, poptávkovým řízením, tvorbou objednávky, dopravou, převzetím zásilky, aj. Tyto náklady se rozlišují i podle toho, zda pocházejí od externího (např. supermarket si objedná zboží od výrobce) či interního (např. dílna v podniku dodává součástky do montážní dílny téhož podniku) dodavatele. Náklady od externích firem se nazývají objednávací a od interního dodavatele označujeme jako pořizovací či přestavovací, neboť je často vyžadována přestavba výrobní linky. Položky nacházející se v této skupině jsou funkcí počtu dodávek v hlídaném období. Náklady na udržování a skladování do této skupiny patří náklady mzdové, na údržbu skladovacích zařízení, na otop, osvícení, nájemné, pojistné skladovaných položek, atd. Platí zde pravidlo, že čím více zásob držíme, tím vyšší tyto náklady jsou. V této skupině jsou pouze ty položky, které jsou funkcí průměrné zásoby a také tvoří významnou součást logistických nákladů. 12

14 Náklady z nedostatku představují ztráty, které jsou spojené s předčasným vyčerpáním zásob, jejichž důsledkem je ztráta tržeb a následně i zisku. Položky, které se zde nacházejí, musí být funkcí průměrného chybějícího množství v daném časovém úseku. 13

15 2 Skladování Skladování je jednou z nejdůležitějších částí logistického systému. Skladování tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky. Zabezpečuje uskladnění produktů (např. surovin, dílů, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Sklady umožňují překlenout prostor a čas. (Drahotský, Řezníček, 2003, str. 19), (Sixta, Mačát, 2005, str. 131). Skladování je spojeno s předchozí kapitolou o zásobách. Stejně tak jako podniky usilují o snižování množství zásob, neboť v nich drží své finanční prostředky, chtějí také zmenšovat skladovací prostory, jelikož i s nimi jsou spojeny určité finanční náklady, např. mzdové, na údržbu skladovacích zařízení, osvícení, nájemné, aj. Oproti tomu podniky využívají skladování zásob většinou z těchto důvodů (Sixta, Mačát, 2005): úspora nákladů na přepravu a ve výrobě, reakce na změnu podmínek na trhu (např. na sezónnost), nákup většího množství zboží a následné využití množstevních slev, snaha o poskytnutí komplexního sortimentu produktů, překlenutí časových rozdílů mezi výrobcem a spotřebitelem. 2.1 Funkce skladování Rozlišujeme tři primární funkce skladování (Drahotský, Řezníček, 2003), (Sixta, Mačát, 2005): Přesun produktů do této funkce se řadí fyzické činnosti, které jsou se zbožím vykonávány, tj. příjem zboží (vyložení, vybalení, aktualizace údajů, kontrola stavu zboží a průvodní dokumentace), přesun a uskladnění zboží, kompletace zboží podle požadavků zákazníka, překládka zboží z místa příjmu do místa expedice a expedice zboží (zabalení a přesun do dopravních prostředků, kontrola dle objednávek a korektura skladových údajů). 14

16 Uskladnění produktů rozlišujeme přechodné, tj. nutné pro doplňování primárních zásob, a časově omezené, které souvisí s držením nadměrných zásob (např. z důvodu sezónní poptávky). Přenos informací vztahuje se ke stavu zásob a zboží v pohybu, umístění zásob, dodávkám, zákazníkům, zaměstnancům a využití skladových prostor. 2.2 Velikost skladu Velikost skladu se hodnotí prostřednictvím skladovací plochy (udávána v m 2 ) anebo objemu skladového prostoru (udávána v m 3 ). Údaje o objemu prostoru jsou mnohem důležitější, protože nabízejí možnost využití skladovacích zařízení s funkcí vertikálního skladování např. regály (Sixta, Mačát, 2005). Velikost skladu vychází z následujících faktorů (Sixta, Mačát, 2005), (Farahani, Rezapour, Kardar, 2011): úroveň zákaznického servisu s jeho růstem roste i objem zásob a zvyšují se požadavky na skladovací prostor, velikost trhu s růstem bude vyžadován další skladovací prostor, počet a velikost skladovaných produktů opět bude s jeho růstem potřeba větší skladovací prostor, typ použitého manipulačního zařízení různé typy mají rozdílné schopnosti, a proto je vhodný nákup kvalitnějších zařízení, velikost kancelářského prostoru v případě provádění administrativních a dalších aktivit budou požadavky na prostor také vyšší. Tučně vyznačené faktory, které jsou uvedeny výše, se vyskytují ve skladech ŠA, konkrétně v útvaru VSB/3, do kterých je situována praktická část práce. Podniky mají možnost využít skladové kapacity nejen vlastních, ale i veřejných skladovacích prostorů. To může být vhodné pro podniky s kolísající poptávkou, neboť musí držet vetší počet zásob. 15

17 2.3 Skladové operace Do skladových činností řadíme (Emmett 2008): Příjem zboží průběh této činnosti určuje následný pohyb položek ve skladu. Patří sem činnosti jako např. vytvoření areálu pro vykládku, zaznamenávání příjezdů vozidel, kontrola objednávkových dokladů a evidence každé položky proti dodacímu listu, vyložení vozidla, shromáždění zboží v areálu příjmu zboží, kontrola jeho množství a stavu, zaznamenávání nesrovnalostí a přesun zboží na dané místo určení. Odložení zboží do skladovacích prostor rozmisťování položek ve skladu se řídí podle dvou systémů: o pevný systém - souborům položek je předem určeno místo k umístění, o nahodilý systém - určuje místo uložení položek nahodile, ale podle předdefinovaného algoritmu a většinou bývá kontrolován systémem řízení zásob. Výběr objednávky a vychystávání v okamžiku přijetí objednávky následuje vychystávání a odběr položek ze skladu. Vychystávání znamená, že se objednávky zpracovávají. Vzhledem k tomu, že tento úkon většinou probíhá manuálně, je z hlediska nákladů hlavní činností. Mezi tři základní metody vychystávání řadíme: o položkové nebo kusové, o do beden nebo krabic, o celopaletové. Expedice zboží do této činnosti patří např. zajištění prostoru pro balení, kompletace zboží, kontrola objednávkové dokumentace a stavu zboží, vybudování nakládacího prostoru, naložení vozidla a zaznamenávání odjezdu vozidla. 16

18 2.4 Druhy a systémy skladů Druhy skladů i skladovací systémy popisují prostředky, ve kterých jsou jednotlivé položky ve skladech ukládány. Sixta a Mačát tyto prostředky označují jako druhy skladů a naopak Gros je nazývá skladovací systémy Druhy skladů V následujícím obrázku (viz Obr. 3) je znázorněno dělení skladů podle jejich druhů. Toto dělení zároveň patří mezi nejrozsáhlejší. Zdoj: Sixta, Mačát, 2005, str. 149 Obr. 3 Základní dělení jednotlivých druhů skladů 17

19 Členění podle dalších měřítek, např. (Sixta, Mačát, 2005): Typy skladů: o regály zvláštní, na ploché zboží, příhradové a paletové, o podlažní skladování blokové a řadové. Příhradové regály: o stálé ploché, zakládací a příruční, o pohyblivé posuvné, oběžné vertikální a horizontální. Paletové regály: o stálé ploché, zakládací, najížděcí, průjezdové a příruční, o pohyblivé posuvné a oběžné. Tučně vyznačený druh skladu, který je uveden výše, se vyskytuje ve skladech ŠA, konkrétně v útvaru VSB/3, do kterých je situována praktická část práce Skladovací systémy Skladování zboží je možné provádět několika způsoby, např. uskladněním na volné ploše, ukládání zboží na paletách, v nádržích, v podzemních zásobnících nebo v regálech. Skladování na volné ploše je nejjednodušší a zároveň nejméně nákladné. S takto skladovaným zbožím se zachází prostřednictvím mechanizačních prostředků. Na paletách se skladuje omezené množství zboží, které je ve velkém zakoupeno a také spotřebováno. Nádrže slouží k uskladnění kapalných látek, avšak jejich výstavba je nákladnější než v předchozích případech, ale zároveň je tento typ vysoce automatizován, a proto na zaměstnance nejsou kladeny vysoké nároky. Podzemní zásobníky slouží k uskladnění plynů (např. zemního) a tento postup je finančně i provozně nákladný. Posledním, výše zmíněným způsobem, jsou regálové sklady, které budou rozebrány podrobněji. V regálech je možné skladovat různé typy zboží, ale zároveň je nutné, aby tomu byla uzpůsobena stavba skladů. Mezi regálové systémy řadíme (Gros, 1996): Paletové regály jejich výška může mít i přes 20 metrů, uložení je přehledné a je možné použití systému FIFO - vyskladňovat lze v pořadí, v jakém byla paleta do skladu uložena (Gros, 1996, str ). Mezi 18

20 jednotlivými regály se nacházejí uličky, s jednotlivými paletami. které umožňují zacházení Vjezdové paletové regály hlavní výhodou je nejvyšší možné využití skladovacích míst. Mezi regály se nenacházejí uličky, ale mechanizační nástroje jezdí skrze regálové prostory. Tento typ je vhodný pro skladování velkého počtu homogenního zboží. Gravitační regály zboží se po válečkových tratích samo posouvá od začátku regálu až na jeho konec, kde je odebráno. Tento typ se používá pro skladování většího počtu krabic nebo palet. Opět je možné využití systému FIFO. Mobilní regály jsou umístěny na kolejových tratích a nachází se zde pouze jedna ulička. Pro vyjmutí zboží z příslušného regálu je nutné posunout ostatní regály tak, aby ulička vznikla právě u potřebného regálu. Konzolové regály slouží pro uskladnění dlouhých položek, např. hutní materiál, trubky, aj. Problémem je nedostatečné využití skladovacího prostoru. Policové regály uskladňují se v nich drobnější nebo různorodé položky. Do výšky 3 metrů jsou obsluhovány ručně, v případě vyšších regálů je sklad dovybaven výtahem. Krabicové regály uskladňuje se v nich velký počet menších položek. Skladovací prostory jsou využity. V tomto případě je opět možné použití systému FIFO. Oběžníkové regály uskladňují se v nich menší položky. Skladovací prostory jsou složeny z uzavřených skříní, ve kterých se nacházejí krabicové regály. Tučně vyznačený skladovací systém, který je uveden výše, se vyskytuje ve skladech ŠA, konkrétně v útvaru VSB/3, do kterých je situována praktická část práce. Skladovací systémy i jejich provoz jsou velmi podceňovanou částí logistiky a to hlavně z důvodu nedostatečných znalostí, které způsobují nedostatečné využití skladovacího prostoru nebo skladovacího zařízení (Gudehus, Kotzab, 2012). 19

21 3 Skladování ve ŠA ŠA je vlastníkem více než šedesáti skladů, které se nacházejí v závodech Mladá Boleslav, Vrchlabí a Kvasiny. Následně se již budu zabývat skladováním pouze pro závod v Mladé Boleslavi a také se budu zabývat pouze zásobami režijního materiálu. Všechny sklady ve ŠA jsou označeny kombinací písmen a čísel nebo pouze čísel, ale v běžné interní komunikaci se používá pouze dvoumístné označení (viz Obr. 4). Sklady jsou ve společnosti rozděleny do třech skupin: režijní sklady, sklady údržeb, výdejny. Rozmístění skladů v závodě v Mladé Boleslavi je představeno na následujícím obrázku. Zdroj: Interní materiály společnosti ŠA Obr. 4 Rozmístění skladů a výdejen ve ŠA v závodě v Mladé Boleslavi 20

22 3.1 Procesy probíhající ve skladu Příjem, výdej a evidence zásob ve skladech jsou činnosti, které vykonává skladník. V případě, kdy skladník zjistí nedostatek zásob na určité položce, předá požadavek na doplnění zásob disponentovi skladu. Disponent je osoba, která analyzuje skladové zásoby, rozhoduje o výši minimálního a maximálního množství zásob, rozhoduje o zařazení materiálu mezi položky skladu a zajišťuje doplňování skladu dle podkladů od skladníka, případně jiných kompetentních osob. Doplňování skladů disponentem probíhá: Prostřednictvím systému EBP, což je systém pro elektronické pořizování nákupních dokladů - disponent vystavuje požadavek objednávky, který je po ekonomickém schválení vyřízen centrálním útvarem nákupu. Odvolávkou k rámcové smlouvě v aplikaci SAP - disponent vystavuje přímo odvolávky na základě předem uzavřené rámcové smlouvy útvarem nákupu. Přeskladněním z jiného skladu - disponent vystavuje Lístek spotřeby nářadí, který je následován zadáním účetní operace v systému SAP. Interní objednávkou - disponent vystavuje dokument Interní objednávka. 3.2 Plánování zásob Množství zásob musí být ve ŠA předem plánované. Návrh na požadované hodnoty množství zásob je zpracován organizační jednotkou a poté musí být posouzen odbornými útvary. V ročním rozpočtu ŠA jsou plánovány finanční zásoby na následující rok. Po schválení ročního rozpočtu již není možné provádět jeho změny v roce, na který byl stanoven. 21

23 4 Útvar VSB/3 Další část bakalářské práce bude situována do útvaru VSB, konkrétně VSB/3 ve společnosti ŠA. V úvodu kapitoly bude krátký popis činností tohoto útvaru. Útvar VSB Centrální technický servis se zabývá technickou evidencí strojního zařízení, auditem pořádku a správou ploch, centrálními sklady náhradních dílů a elektro, externími opravami strojů a zařízení, interními opravami a údržbami strojů a zařízení, metodikami a standardizacemi, systémovými podporami údržeb, servisem a údržbou budov a staveb, instalatérskými pracemi a opravami energetických rozvodů. Útvar VSB se dělí na: Servis provozní techniky, Externí opravy, Interní opravy VSB/3, Metodiku a standardizace, Řízení energií, Techniku budov a staveb. Útvar VSB/3 disponuje kvalifikovanými interními kapacitami pro zajištění následujících činností: místní servisní zásahy při poruchách a haváriích strojů a zařízení, výroba a oprava strojů a zařízení vč. jejich náhradních dílů, opravy dalších speciálních komponentů (elektromotory, čerpadla, ruční elektrické a pneumatické nářadí), plánované opravy, rekonstrukce a modernizace strojů a zařízení v době jejich výrobní odstávky (svátky, centrální pracovní volno), konstrukční práce, příprava technologických postupů. 22

24 4.1 Skladovací prostory útvaru VSB/3 V následujícím obrázku (viz Obr. 5) je zobrazeno rozmístění skladovacích prostor útvaru VSB/3, ve kterém jsou barevně rozlišeny jednotlivé skladovací prostory. Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel je zabarvena modře a její plocha zabírá 85 m 2. Sklad výdejny je označen hnědou barvou a jeho plocha zabírá 45 m 2. Sklad ochranných pomůcek je označen zelenou barvou a jeho plocha představuje 16 m 2. Posledním typem, který se zde nachází, jsou příruční sklady pracovníků, které jsou zabarveny oranžově. Tento prostor zabírá největší plochu z toho důvodu, že se zde nachází dílny, ve kterých pracovníci vykonávají svou práci a zároveň zde mají skladovací prostory v podobě skříní či stolů. Výše zmíněné skladovací prostory budou v další části bakalářské práce podrobněji popsány. Zdroj: Upraveno dle interních materiálů útvaru VSB/3 Obr. 5 Umístění skladovacích prostorů útvaru VSB/3 Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Sklad výdejny Sklad ochranných pomůcek Skladovací prostory pracovníků strojních a zámečnických dílen 23

25 4.2 Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel představuje tzv. půjčovnu, kterou obsluhují dvě osoby, které mají na starosti vydávání, přijímání zapůjčeného nářadí, nástrojů a měřidel, jeho evidenci a zpracovávají požadavky na nákup. Položky jsou ve Výdejně skladovány v policových regálech (viz Obr. 6). Žádná z položek nepřesahuje svou hmotností 20 kilogramů (povolený limit k osobní manipulaci), proto k manipulaci s nimi není využívána vysokozdvižná technika. Položky jsou zde uspořádány tak, že těžší se skladují ve spodních policích regálu a lehčí nářadí ve vrchních. Dále jsou jednotlivé položky řazeny podle typu (např. brusiva, závitníky, jednotlivé typy měřidel, aj.) a pro podrobnější orientaci jsou jednotlivé typy nářadí řazeny podle velikostí, průměrů, případně dalších veličin. Měřidla jsou skladována odděleně od ostatních položek. Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 6 Policový regál ve Výdejně nářadí nástrojů a měřidel Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 7 Známka s osobním číslem zaměstnance 24

26 V případě, že se nářadí, nástroj nebo měřidlo opotřebuje a následně vyřadí, nebo je potřeba zakoupit nové modernější, pracovník výdejny zajistí jeho objednání. Nejčastěji je to vytvořením požadavku objednávky v systému EBP (další možnosti jsou popsány v bodu 3.1). Po obdržení zboží pracovník na základě dodacího listu překontroluje jeho kompletnost. Poté je zboží zapříjmováno a zařazeno na příslušná úložná místa ve Výdejně. Pracovník Výdejny je povinen o nářadí pečovat a dohlížet na to, aby bylo nářadí v případě opotřebení opraveno nebo vyřazeno. Opravu opotřebení nástrojů zajišťuje v brusírně nástrojů, která je součástí útvaru VSB/3. Zapůjčení jednotlivých položek pracovníkům probíhá výměnou za tzv. známky (viz. Obr 7). Každý pracovník dělnických profesí útvaru má k dispozici deset známek, které mají podobu mince s vyraženým osobním číslem a jejich využití je opakované. Osobní identifikační číslo je zaměstnanci ŠA přiřazeno při podpisu pracovní smlouvy. Jeden kus zapůjčené položky má hodnotu jedné známky. Osobní známku uloží obsluha Výdejny na určené místo u položky, kterou zapůjčila. Při vrácení položky je po její kontrole pracovníkovi známka vrácena. 4.3 Sklad výdejny Sklad výdejny obsluhuje jedna osoba, která má na starosti veškerý pohyb položek včetně jejich evidence a zpracovává požadavky na nákup. Položky jsou skladovány v policových regálech a uspořádány ve stejné posloupnosti, která byla popsána v bodu 4.2. Z důvodu jejich výšky je nucen pracovník při manipulaci ve vyšších policích použít mobilní schůdky. Každý druh položky je označen SAP číslem, které se tvoří interně ve ŠA, neboť jsou tyto položky zapisovány do systému SAP, ve kterém se již jednotlivé položky vyhledávají podle tohoto čísla. Dále je u položky karta, na které se zaznamenávají jednotlivé změny množství (příjem, výdej) pro inventurní sledování. U položek se pomocí SAP zjišťuje stav ve skladu a podle potřeby se zajistí nákup nových položek. Nářadí se do Skladu výdejny objednává stejným postupem jako v případě Výdejny nářadí, nástrojů a měřidel. Skladované položky se vydávají po předložení Lístku spotřeby nářadí (viz Obr. 8) od pracovníka provozu. Pracovník provozu jej na žádost obdrží od mistra dílny, 25

27 který zodpovídá za jeho účelnost. Na lístku je uveden název nářadí, nástroje nebo měřidla, počet kusů, osobní číslo dělníka, odůvodnění požadavku a podpis s razítkem odpovědné osoby (převážně mistr pracovníkovi dílny). Výdej položky přes Lístek spotřeby nářadí se zaeviduje do SAP (podle čísla) s následnou účetní operací, která zajistí převod peněz na položku mezi jednotlivými středisky, tedy mezi střediskem pracovníka odebírajícím položku a střediskem, které nářadí na základě Lístku spotřeby nářadí vydalo. Každá pracovní skupina (středisko) má ve ŠA přiřazeno čtyřmístné číslo (např přísluší VSB/3 Interním opravám, výrobě dílů). Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 8 Lístek spotřeby nářadí 4.4 Sklad ochranných pomůcek Ochrannými pomůckami se rozumí pracovní oděv, pracovní obuv, ochranné brýle a rukavice. Za pracovní oděv se ve ŠA považuje tričko a kalhoty s vestou. Sklad ochranných pomůcek obsluhuje jedna osoba, která má na starosti vydávání, příjímání, evidenci skladovaných položek a zpracovává požadavky na nákup nových položek. Položky jsou skladovány v policových regálech (viz Obr. 9) a řazeny podle velikosti. Pro manipulaci musí obsluha použít mobilní schůdky. Nákup nových položek, případně doplnění množství u stávajících, realizuje pracovník skladu stejným způsobem jako v předchozích případech. Dělníci mají nárok na jeden pracovní oděv za rok, který je zaměstnancům poskytován zdarma a pracovní obuv, která je poskytována jednou za rok dle 26

28 vlastního výběru a zaměstnanec na ní přispívá. Výše příspěvku závisí na pořizovací ceně obuvi do 600,- Kč hradí zaměstnanec 100,- Kč a nad 600,- Kč hradí zaměstnanec 200,- Kč. Na ochranné brýle a rukavice mají zaměstnanci nárok vícekrát za rok podle potřeby. Ochranné pomůcky jsou vydávány stejným způsobem jako ve Skladu výdejny s výjimkou, že pracovník skladu eviduje odběr ochranné pomůcky do pracovníkovy osobní karty, ve které je uveden datum odběru, aby bylo jasné, kdy má pracovník nárok na nový oděv nebo obuv. Osobní karta slouží nejen k evidenci odebraných ochranných pomůcek, ale i k evidenci odebraného nářadí, nástrojů a měřidel v hodnotě nad 500,- Kč. Sklad ochranných pomůcek útvaru VSB/3 poskytuje služby i pro další útvary ŠA. Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 9 Policový regál ve Skladu ochranných pomůcek 4.5 Příruční sklady pracovníků Příruční sklady pracovníků jsou rozděleny na sklady strojních obráběčů a zámečnických pracovníků. Strojní obráběči jsou separováni do jednotlivých týmů a každý pracovník má svůj příruční sklad (obvykle skříň), kde skladuje stroje (nástroje), které potřebuje ke své každodenní práci. Pracovník si obstará příjem nového vybavení pomocí Lístku spotřeby nářadí. Elektrická nářadí a měřidla v hodnotě nad 500,- Kč jsou 27

29 evidovány na Osobní kartě zaměstnance. Veškerá zodpovědnost je v kompetenci pracovníků. Zámečníci jsou rozděleni do jednotlivých týmů a každý pracovník má svůj příruční sklad (stůl nebo skříň), ve kterém jsou položky skladovány. Příjem nového vybavení i zodpovědnost probíhá stejným způsobem jako u strojních obráběčů. Elektrická nářadí a měřidla v hodnotě nad 500,- Kč jsou opět evidována na Osobní kartě zaměstnance. 28

30 5 Problémy skladovacích prostorů útvaru VSB/3 Tato část bakalářské práce je již zaměřena na faktory, které se vyskytují ve skladovacích prostorech. Dále budou popsány pouze problémové faktory, které byly zjištěny na základě mé praxe v tomto útvaru a také po konzultacích s pracovníky útvaru. V následující tabulce (viz Tab. 1) jsou zobrazeny jednotlivé faktory, které se vyskytují ve všech skladovacích prostorech útvaru VSB/3. Tyto faktory jsou pro jednotlivé skladovací prostory rozděleny podle toho, zda fungují správně podle předpisů ŠA (zelená barva), zda tvoří problém (červená barva), nebo zda se v nich nevyskytují vůbec (proškrtnutý obdélník). Tab. 1 Faktory vyskytující se ve skladovacích prostorech Faktory ve skladovacích prostorech Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Sklad výdejny Sklad ochranných pomůcek Příruční sklady pracovníků Stavební prostor Skladovací zařízení Rozměr Počet pracovníků Vybavenost Evidence Pozn.: Správně - ; Problém - ; Nevyskytuje se -. Zdroj: Upraveno dle interních materiálů útvaru VSB/3 29

31 5.1 Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Ve Výdejně nářadí, nástrojů a měřidel se vyskytují problémy se skladovacím zařízením a s evidencí. Problém týkající se skladovacích zařízení vyvstává z povahy jednotlivých regálů, kterých je zde velký počet a zároveň zabírají zhruba 60 m 2 z celkové plochy 85 m 2. V těchto regálech se také nacházejí místa, která nejsou z prostorového hlediska plně využita, neboť se v nich nachází malé množství polic na jeden regál a v případě drobnějších položek není možné skladovat odlišné typy na sebe. Dále se v nich nachází nářadí a nástroje, které se již delší dobu nezapůjčují, neboť byly zakoupeny pro stroje, které se z důvodu modernizace již nevyužívají, a proto zabírají místo. Dalším problémem, který se zde vyskytuje, je nedostatečná evidence, ale pouze ze strany VSB/3, nikoli ze strany ŠA. Dle předpisů ŠA je evidence dostačující, ale vedení útvaru VSB/3 požaduje podrobnější evidenci veškerých položek, která bude sloužit pouze pro interní účely útvaru. Veškeré položky, které se do tohoto prostoru objednají, jsou proplaceny z režijních prostředků VSB/3 a dále již nepodléhají žádné kontrole, což je podle pracovníků útvaru nedostačující a pro jejich účely by bylo potřeba zavést novou průběžnou evidenci tohoto skladovacího prostoru. Evidence je také nedostatečná z toho důvodu, že pracovníci si chodí vypůjčovat položky na tzv. známky s osobním číslem pracovníka, kdy za jednu položku vybere obsluha Výdejny jednu známku, kterou v okamžiku vrácení položky vrátí pracovníkovi. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná jiná evidence těchto vypůjčených položek, někdy se stane, že se známka zamění za známku s jiným osobním číslem, nebo pracovník položku nevrátí a tvrdí, že je vrácená, anebo dojde k její ztrátě. 5.2 Sklady výdejny a ochranných pomůcek Ve Skladech výdejny a ochranných pomůcek se opět vyskytuje problém se skladovacím zařízením a dále ve Skladu výdejny je dalším problémem jeho vybavenost. 30

32 V obou skladovacích prostorech je nedostatek, který vyvstává z povahy jednotlivých regálů, které zabírají zhruba 40 m 2 z celkové plochy obou skladovacích prostorů 61 m 2. Jejich prostor je z hlediska množství položek v nich skladovaných nevyužit. Neboť se zde opět nachází malé množství polic na jeden regál a nastává stejný problém, který je popsán v bodu 5.1. Nedostatečná vybavenost se vyskytuje pouze ve Skladu výdejny, neboť se zde skladují položky, které již nelze z důvodu modernizace využívat a na druhou stranu bývá obtížný nákup nových položek, neboť je zde určitý finanční limit, který je nastaven ze strany ŠA a je společný pro položky, které se nacházejí v obou skladovacích prostorech. 5.3 Příruční sklady pracovníků V příručních skladech pracovníků se vyskytuje problém s nedostatečnou evidencí. Problém se zde vyskytuje z toho důvodu, že pracovníci mají na Osobní kartě zaměstnance (viz Obr. 10) evidováno pouze nářadí a měřidla, která jsou v hodnotě nad 500,- Kč. Na této kartě se také sledují další pohyby (ztráta, zničení, vyřazení, atd.) s těmito položkami. Ostatní položky, které se nacházejí v těchto skladovacích prostorech a jejichž hodnota je pod 500,- Kč, nejsou nikde evidovány. Pracovník je pouze odebere ze Skladu výdejny prostřednictvím Lístku spotřeby nářadí, který mu na jeho žádost vypíše mistr dílny. Další pohyby s těmito položkami nejsou nikde sledovány. Zdroj: Interní materiály ŠA Obr. 10 Nepřehledný záznam v Osobní kartě zaměstance 31

33 6 Návrhy na zlepšení V této části jsou popsány jednotlivé koncepční návrhy na zlepšení, které vycházejí z výše popsaných nedostatků. Prvotním impulsem na zlepšení je úspora nákladů. Nedojde ke ztrátám pracovních poměrů a pracovníci budou mít více času na plnění pracovních činnosti. Navrhovaná koncepční zlepšení z části vycházejí z požadovaných standardů společnosti ŠA, které jsou dány její velikostí a ve většině budou vyžadovat značné prvotní investiční náklady. Vzhledem k tomu, že je útvar VSB/3 omezen ročním rozpočtem, který na rozsáhlejší investice nepostačuje, a další finanční prostředky nejsou pro tento útvar nikde uloženy, záleží na kvalitě návrhů, rozpracovanosti, finanční úspoře, rizikovosti a vyjednávacích schopnostech vedení útvaru, aby byly jednotlivé akce finančně zajištěny. 6.1 Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Regály ve Výdejně zabírají plochu zhruba 60 m 2. Tuto plochu lze zmenšit na 10 m 2 použitím automatizovaného skladovacího zařízení na principu vertikálního posunu (Rotomat). Automatizované skladovací zařízení umožňuje ukládání položek o různých rozměrech bez prostorových ztrát, skladování všech položek na jednom místě a plné využití výšky skladu a tím i možnost úspory skladového prostoru. Obsluhu Výdejny bude také zapotřebí proškolit k používání nového skladovacího zařízení, tím dojde k navýšení nákladů za automatizované skladovací zařízení. Nepotřebné regály, které se v současné době nacházejí ve Výdejně, by bylo možné nabídnout ostatním útvarům ŠA. Pokud by o ně neprojevily zájem, byly by dále nabídnuty útvaru nákupu k odprodeji externím firmám. Poslední možností by byla jejich nabídka k prodeji zaměstnancům ŠA. Prostor, který zde vznikne v důsledku použití automatizovaného skladovacího zařízení, bude možné využít pro potřeby provozu. Jako jednou z variant se nabízí zmenšení plochy Výdejny a vedlejšího Příručního skladu pracovníků a do tohoto prostoru přesunout brusírnu nástrojů, která je v současné době v již nevyhovujících prostorech, které jsou na obrázku (viz Obr. 11) zakroužkovány zeleně. 32

34 Výdejna nářadí, nástrojů a měřidel Sklad výdejny Sklad ochranných pomůcek Skladovací prostory pracovníků strojních a zámečnických dílen Brusírna nářadí Zdroj: Upraveno dle interních materiálů útvaru VSB/3 Obr. 11 Přesun brusírny nářadí výřez z Obr. 5 Pro zlepšení evidence bych nejprve navrhovala provést celkovou inventarizaci skladových položek a poté jejich zavedení do systému SAP, případně do softwaru, který je nabízen společně s automatizovaným skladovacím zařízením. Evidence do SAP by byla provedena pracovníkem Výdejny, který by měl na starost i další správu položek ve Výdejně. Nejprve by bylo potřeba zadat správcům SAP systému návrh na vytvoření nového modulu, do kterého by měli přístup pouze zaměstnanci VSB/3, a do kterého by bylo možné zadat položky nacházející se ve Výdejně. Každý další pohyb (ztráta, zničení, atd.) by byl zaznamenáván v SAP. Díky tomu by mělo oddělení kontrolu nad všemi položkami, které se zde nacházejí. Další způsob evidence položek, který lze využít, je software dodávaný s automatizovaným skladovacím zařízením. Jeho výhodou by byla nejen propojenost s novým modulem v systému SAP, ale pracovníkům by také byly vydány čipové karty, které by nahrazovaly plechové známky. Pomocí těchto karet by se zaměstnanec mohl přihlásit do systému, kde by mu byly zobrazeny položky, které má ve Výdejně vypůjčené. 33

35 6.2 Sklady výdejny a ochranných pomůcek Regály v obou skladovacích prostorech zabírají plochu zhruba 40 m 2. Tuto plochu lze jako v bodu 6.1 zmenšit na 10 m 2 použitím automatizovaného skladovacího zařízení, které by umožnilo sloučení obou skladů. Výhody z použití této metody jsou stejné jako v bodu 6.1. a spočívají také v tom, že pracovník, který by obsluhoval Rotomat ve Výdejně, by ho obsluhoval i zde, tudíž by náklady na proškolení obsluhy byly zaplaceny pouze jednou. S nepotřebnými regály by mohlo být naloženo stejně jako v bodu 6.1. Sklad výdejny je potřeba dovybavit modernizovanými položkami. Pomocí systému SAP by pracovník zjistil, jaké položky již nejsou delší dobu odebírány prostřednictvím Lístku spotřeby nářadí, a ty by ze skladu vyřadil. S těmito položkami by mohlo být naloženo stejně jako s nepotřebnými regály v bodu 6.1. Tímto způsobem by se cena skladu snížila pod finanční limit a mohly by být zakoupeny nové položky. Další způsob by byl v navýšení finančního limitu. Toto by ovšem záviselo na vyjednávacích schopnostech a dostatečném zdůvodnění ze strany pracovníků VSB/ Příruční sklady pracovníků V příručních skladech pracovníků je nezbytné zavedení elektronické evidence položek do systému SAP. Zaměstnanec provádějící evidenci by měl vytvořit soupis všech položek, které mají pracovníci u sebe, včetně těch, které jsou evidovány na Osobní kartě zaměstnance. Tento soupis by odevzdal osobě, která bude provádět evidenci do systému SAP. Elektronická evidence nahradí veškeré neúplné papírové evidence, což znamená, že se zruší Osobní karty zaměstnanců. Tvorba nového modulu, přístupů i zadávání do SAP by probíhaly stejným způsobem, který byl popsán v bodu 6.1. Mezi požadavky na nový modul v systému SAP by bylo také zahrnuto to, aby byl možný papírový tisk zapsaných položek na daného pracovníka, v případě, že si to pracovník vyžádá. 34

36 Závěr V teoretické části je obecně popsán charakter zásob, konkrétně jejich význam, druhy z pohledu několika autorů a také náklady spojené se zásobami. Další teoretická část je věnována skladování, konkrétně jeho funkcím, velikostem skladů, skladovým operacím, druhům a systémům skladování. Praktická část bakalářské práce je situována do společnosti ŠA, konkrétně do útvaru VSB/3. V úvodu kapitoly je krátce popsáno skladování ve ŠA, následně je provedena analýza jednotlivých skladovacích procesů v útvaru VSB/3. Z této analýzy bylo zjištěno, že se ve skladovacích prostorech vyskytují jak silné stránky, tak i slabé, a právě na ně jsem se zaměřila. Nejčastěji se vyskytujícím problémem je skladovací zařízení a to hlavně z toho důvodu, že jednotlivé regály, které se v těchto skladovacích prostorech nacházejí, nejsou dostatečně využity, a proto zabírají místo. Tento nedostatek se týká Výdejny nářadí, nástrojů a měřidel, Skladu výdejny a Skladu ochranných pomůcek. Ve všech skladovacích prostorech se nabízí řešení pomocí automatizovaného skladovacího zařízení, které umožní radikální zmenšení plochy a navíc bude možné sloučení Skladů výdejny a ochranných pomůcek, tudíž dojde ke snížení nákladů na jeden skladovací prostor. Druhým, nejvíce se vyskytujícím nedostatkem, je evidence. Tento problém se týká Výdejny nářadí, nástrojů a měřidel a Příručních skladů pracovníků. Ve Výdejně nářadí, nástrojů a měřidel jsou veškeré objednané položky proplaceny z režijních prostředků VSB/3 a dále již nepodléhají kontrole. Pro zlepšení evidence by bylo potřeba provést inventarizaci veškerých skladových položek a následné zavedení do systému SAP, případně do softwaru, který je nabízen společně s automatizovaným skladovacím zařízením. V Příručních skladech pracovníků se položky v hodnotě nad 500,- Kč evidují na papírových Osobních kartách zaměstnanců a ty s nižší hodnotou evidovány nejsou. Pro zlepšení by bylo nutné vytvořit soupis veškerých položek, které mají zaměstnanci u sebe a tento soupis zavést do systému SAP. Tím by se zrušila evidence papírová a zavedla elektronická. Posledním problémem, který se zde vyskytuje, je vybavenost skladu. Tento nedostatek se týká pouze Skladu výdejny, neboť jsou zde skladovány položky, 35

37 které již není možné z důvodu modernizace využívat. Návrhem na odstranění tohoto nedostatku je zjistit pomocí systému SAP položky, které již nejsou delší dobu odebírány a ty ze skladu vyřadit. Jak již bylo zmíněno, nacházejí se zde i silné stránky. Mezi ně patří skladovací prostor, který je ze stavebního hlediska na výborné úrovni. Dále je možné mezi silné stránky zařadit rozměr skladů, neboť se v každém skladu nachází dostatečné místo jak pro veškerá zařízení, tak i pro pohyb pracovníků nebo pro použití mobilních schůdků. Poslední silnou stránkou je počet pracovníků, který je dostačující pro veškeré činnosti nutné k zajištění chodu skladů. Cíl práce považuji za splněný a domnívám se, že nedostatky by bylo možné eliminovat, případně snížit, díky návrhům na zlepšení, které jsou v bakalářské práci uvedeny. 36

38 Seznam literatury PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století 1.díl +CD. Praha: Radix spol. s r. o., SIXTA, Josef, MAČÁT, Václav. Logistika - teorie a praxe. Brno: CP Books, EMMETT, Stuart. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Brno: Computer Press, VANĚČEK, Drahoš. Logisitka. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, PLEVNÝ, Miroslav, ŽIŽKA, Miroslav. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. Plzeň: ZČU, GROS, Ivan. Logistika. 1. vyd. Praha: VŠCHT, ISBN DRAHOTSKÝ, Ivo, ŘEZNÍČEK, Bohumil. Logistika. 1. vyd. Brno: Computer Press, ISBN HORÁKOVÁ, Helena, KUBÁT, Jiří. Řízení zásob. Praha: Profess Consulting s.r.o. HUTCHINS, David. Just In Time. Vermont: Gower Technical Press Ltd., FARAHANI, Reza, Zanjirani, REZAPOUR, Shabnam, KARDAR, Laleh. Logistic operation and management. London Elsevier Inc., GUDEHUS, Timm, KOTZAB, Herbert. Comprehensive logistics. Springer: Verlag Berlin Heidelberg,

39 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Základní zásobovací model Obr. 2 Pojistná zásoba Obr. 3 Základní dělení jednotlivých druhů skladů Obr. 4 Rozmístění skladů a výdejen ve ŠA v závodě v Mladé Boleslavi Obr. 5 Umístění skladovacích prostorů útvaru VSB/ Obr. 6 Policový regál ve Výdejně nářadí nástrojů a měřidel Obr. 7 Známka s osobním číslem zaměstnance Obr. 8 Lístek spotřeby nářadí Obr. 9 Policový regál ve Skladu ochranných pomůcek Obr. 10 Nepřehledný záznam v Osobní kartě zaměstance Obr. 11 Přesun brusírny nářadí výřez z Obr Seznam tabulek Tab. 1 Faktory vyskytující se ve skladovacích prostorech

40 ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR STUDIJNÍ OBOR NÁZEV PRÁCE Aneta Borovičková 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Řízení zásob materiálu a management nářadí v útvaru Interních oprav ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. VEDOUCÍ PRÁCE Ing. Pavel Wicher KATEDRA KLRK - Katedra logistiky a řízení kvality ROK ODEVZDÁNÍ 2013 POČET STRAN 38 POČET OBRÁZKŮ 11 POČET TABULEK 1 POČET PŘÍLOH 0 STRUČNÝ POPIS Bakalářská práce řeší problematiku zásobování a skladování v útvaru Interních oprav ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Cílem této práce je navržení zlepšení pro řízení a správu skladů. Teoretická část je věnována zásobám a skladování obecně. Jsou zde popsány pojmy jako druhy zásob a náklady s nimi spojené, skladové operace, druhy a systémy skladů. V praktické části je prováděna analýza skladovacích procesů daného útvaru, včetně charakteristiky jejich problémů a nedostatků. V závěru jsou navržena dílčí zlepšení, která budou snižovat vybrané nedostatky a problémy. KLÍČOVÁ SLOVA Zásoby, Skladování, Skladovací procesy PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne

41 ANNOTATION AUTHOR FIELD THESIS TITLE Aneta Borovičková 6208R087 Business Management and Sales Invetory control of material and tool management in Internal repair department in ŠKODA AUTO a.s. factory SUPERVISOR Ing. Pavel Wicher DEPARTMENT KLRK - Department of Logistics and Quality Management YEAR 2013 NUMBER OF PAGES 38 NUMBER OF PICTURES 11 NUMBER OF TABLES 1 NUMBER OF APPENDICES 0 SUMMARY This Bachelor s work deal with problems in supplying and storage in Internal repair department in ŠKODA AUTO a.s. The goal is to suggest how to improve the managing of storages. The theoretical part talks about supply and storage in general. Terms such as kinds of supply and its costs, storage operations and types of storage are described here. Analysis of storage processes including its problems characteristics in given department is discussed in practical part. In conclusion, there are some proposals how to eliminate discussed problems. KEY WORDS Supply, Storage, Storage processes THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No