A. NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY Z KONZULTAČNÍCH SEMINÁŘŮ PRO ŠKOLNÍ MATURITNÍ KOMISAŘE jaro 2013

Transkript

1 A. NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY Z KONZULTAČNÍCH SEMINÁŘŮ PRO ŠKOLNÍ MATURITNÍ KOMISAŘE jaro 2013 P.č. Dotaz, podnět Odpověď 1 Zadavatelé si nejsou jistí, jak psát do Protokolu o průběhu Do protokolu o průběhu zkoušky v učebně je nutno zapsat skutečný čas zahájení a ukončení maturitní zkoušky v učebně časy zahájení a ukončení zkoušky. zkoušky. Tedy čas bez úvodní a závěrečné administrace zkoušky. Příklad: Dle JZS začíná DT z matematiky v 08: minut je určeno na úvodní administraci, 15 minut na volbu strategie (výběr postupu řešení), 90 minut trvá samotná zkouška a 5 minut závěrečná administrace. Za předpokladu, že úvodní administrace netrvala déle než 15 minut, bude zápis do protokolu vypadat takto: 8:30 10:00 2 Doplnit v IS CERTIS do sestavy Informace o zkušebním místě pro ŠMK tabulku ohledně počtu žáků s PUP MZ a počtu učeben s žáky s PUP MZ. Sestava v IS CERTIS je již rozšířena o údaje Počet žáků celkem/z toho s PUP a Počet učeben celkem/z toho s PUP. 3 Vzhledem k tomu, že není vyšší úroveň, posunout příště začátek zkoušek až od 9 hodin. 4 Návrh na snížení možnosti opisovat ze záznamového archu, kdy žák snadno dohlédne do lavice před sebou a vidí zakřížkované odpovědi: řešením by mohlo být přeházení správných odpovědí v jiné variantě testu. Skladba (resp. pořadí) zadání úloh by zůstala stejná a test by zůstal jednotný. S ohledem na skutečnost, že stejný čas zahájení zkoušek je platný i pro žáky s navýšením času až o 100 %, byla by taková úprava nepřijatelná pro skupiny žáků s přiznaným uzpůsobení podmínek (zejména pro žáky skupin 2 a 3). Současná technologie výroby, zpracování a vyhodnocení výsledků zkoušek toto neumožňuje. S případným zavedením počítačem podporovaného testování by se v budoucnu dalo takovéto řešení využít.

2 5 Bude na protokolu o výsledcích SČ MZ žáka v kolonce termín uvedeno řádný-opravný-náhradní, nebo konkrétní projekt (např. MZ2013P)? Na protokolu o výsledcích SČ MZ žáka bude ve sloupci termín uvedeno příslušné zkušební období, kdy žák (dílčí) zkoušku konal, tedy např. jaro Co dělat, když si žák nepřijde pro protokol o výsledcích SČ MZ? Vzhledem k tomu, že jsou vydávány později než vysvědčení, nastává mnohdy problém, že žáci už nemají zájem si protokol vyzvednout. Musíme je zasílat poštou? 7 V prezentaci ke konzultačnímu semináři bylo uvedeno, že důvodem kladného vyřízení odvolání (tj. žádosti o přezkoumání průběhu zkoušky) mohla být i absence certifikovaného zadavatele: Jak se žák dozvěděl, že zadavatel neměl certifikát? 8 Je komisař povinen povolené pomůcky po zadavateli ještě kontrolovat? 9 Jak se zachovat, pokud komisař zjistí, že nejsou v učebnách připravené předepsané pomůcky (na každou učebnu jedna sada pomůcek)? 29 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb. zní: Ředitel školy vytiskne z informačního systému Centra protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a žákovi jej předá Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží i žák, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal. Žák převzetí protokolu o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka potvrdí svým podpisem a uvedením data převzetí. Z uvedeného znění vyplývá povinnost ředitele školy protokol vytisknout (nově na obyčejný kancelářský papír) a informovat žáka o termínu a způsobu převzetí protokolu. V případě, že si žák protokol nevyzvedne, není řediteli školy dána povinnost protokol zasílat. Proces přezkumných řízení je založen nejen na revizi výsledku hodnocení, ale také na přezkoumání průběhu zkoušky. Příslušný orgán (krajský úřad nebo MŠMT) ověřuje, zda byly dodrženy při konání maturitní zkoušky právní předpisy, ověřuje tedy i platnost osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele. Tato skutečnost je proto zkoumána i v případě, že ji žák ve své žádosti neuvede. Odpověď je uvedena v 39 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., který zní: Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů a písemných prací v daném zkušebním místě tím, že a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky. Komisař tedy kontroluje činnost zadavatelů, to však neznamená, že kontroluje veškeré úkony dané zadavateli metodickými postupy CERMATu. Komisař upozorní ředitele školy, aby zjednal nápravu. Pokud ředitel nápravu nezjedná, informuje komisař CERMAT.

3 10 Když zadavatel na záznamovém archu (ZA) opakovaně zakřížkuje stavová pole špatně, takže správné okno je již začerněné a je třeba ZA přepsat, kdo ho přepisuje? Situace je podobná jako při poškození záznamového archu a nemožnosti ho digitalizovat. V tomto případě přepis odpovědí zajistí ředitel školy. Postup je uveden v Metodickém postupu při řešení organizačních a bezpečnostních incidentů a zní: Postup přepisu dokumentů je shodný s přepisem odpovědí žáků s PUP MZ zapsaných jiným než standardním způsobem do ZA. Přepis tedy může provést zadavatel přepisovač (tj. libovolná osoba mající platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele, kterou ředitel školy přepisem pověří). 11 Kdo proplácí komisaři cestovní náhrady? Poskytování cestovních náhrad školním maturitním komisařům se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. 184 odst. 1, který zní: Právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, poskytuje osobám cestovní náhrady za podmínek a ve výši stanovených v části sedmé zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje bydliště těchto osob. 12 Budou zase GRID tabulky? Pokud ano, kdy? Bylo by možné zaslat GRID tabulky dříve než v předchozích projektech? GRID tabulka je záložním řešením pro krizové situace v případě, že komisař neobdrží kód pro odeslání dávek na pracovišti DDT na svůj mobilní telefon nebo em. Není tedy v žádném případě určena z hlediska bezpečnosti jako primární autorizace pro odesílání dávek. GRID tabulka bude komisařům z bezpečnostních důvodů doručována poštou během posledního týdne před zahájením konání písemných zkoušek společné části MZ, tedy od 22. do 26. dubna Jak je to s možností posunutí času zahájení zkoušky? Jak řešit nestandardní situace, kdy není možné z technických, provozních nebo jiných důvodů zahájit zkoušku dle času uvedeného v jednotném zkušebním schématu (JZS)? Postup je uveden v Metodickém postupu při řešení organizačních a bezpečnostních incidentů a zní: Zadavatel zaznamená tuto skutečnost do protokolu PZU (protokol o průběhu MZ v učebně) a oznámí ji po zkoušce komisaři. Komisař provede zápis do protokolu o průběhu MZ ve zkušebním místě. Další případ uvedený v Metodickém postupu při řešení organizačních a bezpečnostních incidentů zní: kdyby posunutí zahájení času zkoušky znamenalo narušení JZS znamená to takový časový posun konání zkoušky, že by se nepodařilo zahájit zkoušku před jejím plánovaným ukončením dle JZS nebo by se ji nepodařilo ukončit před zahájením zkoušky následující. V případě, kdy není možné splnit uvedenou podmínku, ředitel a komisař zkoušku ukončí a komisař informuje o této skutečnosti CERMAT. Zkouška se bude konat v mimořádném termínu, který následně určí CERMAT.

4 B. NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY Z KONZULTAČNÍCH SEMINÁŘŮ PRO PŘEDSEDY ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ jaro 2013 Stanovisko MŠMT k problematice jmenování a kvalifikace předsedů zkušebních maturitních komisí 1) Podle 74 odst. 8 písm. a) školského zákona, který se vztahuje jak na závěrečné, tak i na maturitní zkoušky, má předseda zkušební komise odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let Časté dotazy směřují k tomu, zda učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů mají/mohou být předsedy maturitních komisí u odborných oborů vzdělání, tj. kategorie M a L, kde v profilové části MZ jednoznačně převládají zkoušky/předměty z oblasti odborného vzdělávání (je to stanoveno i v příslušných RVP); některé kraje např. při jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí ve všech typech SŠ jednoznačně preferují učitele češtiny a cizích jazyků, příp. matematiky. K otázce, jak chápat odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru podle 74 odst. 8 písm. a) školského zákona, která je podmínkou pro výkon činnosti předsedy zkušební komise (ZK) nebo zkušební maturitní komise (ZMK), platí, že předseda ZK nebo ZMK splňuje podle výše uvedeného ustanovení odbornou kvalifikaci, pokud má odbornou kvalifikaci pro výuku na příslušné střední škole předmětu, který je zkušebním předmětem závěrečné zkoušky (ZZ) nebo maturitní zkoušky (MZ) v daném oboru vzdělání. Pojem odborná kvalifikace je použit ve stejném smyslu jako v zákoně o pedagogických pracovnících, tj. jako způsobilost učit na dané škole nebo učit na dané škole určité předměty. Tak i učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, který má způsobilost vyučovat jako kvalifikovaný učitel pro dotčený obor vzdělání, může mít způsobilost být předsedou ZK nebo ZMK. Jde o obdobné vymezení odborné kvalifikace, která je nezbytná pro činnost ředitele školy podle 166 odst. 4 písm. b) školského zákona. K uvedenému příkladu pak lze uvést, že by tak mohl mít způsobilost být předsedou ZK nebo ZMK i učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, který má způsobilost vyučovat jako kvalifikovaný učitel v dotčeném oboru vzdělání podle 9 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Doporučuje se ale při výběru vhodných osob krajským úřadem na předsedy ZK nebo ZMK pro odborné obory vzdělání dávat z důvodu zvyšování vážnosti jejich výkonu přednost osobám majícím vedle ostatních předpokladů i odborné vzdělání odpovídající co nejvíce odbornému zaměření oboru vzdělání, v němž se ZZ nebo MZ koná. 2) Podle 74 odst. 8 písm. c) školského zákona předseda nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou/maturitní zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání Jak se má zachovat předseda, který teprve až při samotných zkouškách před komisí zjistí, že některého žáka na nějaké střední škole kdysi učil?? Má odstoupit?? Stačí, když nehlasuje o hodnocení dotyčného žáka?? Jak mají KÚ v takovém případě vyhodnotit žádost o přezkum výsledku/průběhu MZ jako důvodnou?? K otázce týkající se uplatnění podmínky pro činnost předsedy ZK nebo ZMK, kdy nesmí být v průběhu středního vzdělávání vyučujícím žáků, kteří konají ZZ nebo MZ podle 74 odst. 8 písm. c) školského zákona, je třeba vycházet ze záměru předkladatele zabránit tomu, aby je jako předseda hodnotil při ZZ nebo MZ (tyto zkoušky jsou součástí středního vzdělávání podle 72 školského zákona). Uvedené omezení nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou/maturitní zkoušku se váže na případy, kdy byl dříve v pracovněprávním poměru jako učitel na dotčené škole. Za řešení v dotazu uvedené ne zcela obvyklé situace lze považovat dočasnou krátkodobou nepřítomnost předsedy při ZZ nebo MZ.

5 3) 74 odst. 10 ŠZ: Komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Jak postupovat v případě, že předseda po převážnou dobu zkoušky některého žáka nebyl přítomen, a tedy podle 36 odst. 1 vyhlášky o hodnocení žáka nehlasuje. Přechází rozhodující hlas při hlasování na místopředsedu?? K otázce uplatnění práva rozhodujícího hlasu místopředsedou platí, že by mělo jít o krátkodobou nepřítomnost předsedy ZK nebo MZK, po kterou jej v plném rozsahu zastupuje místopředseda ( 3 odst. 8 vyhlášky č. 47/2005 Sb. nebo 36 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb.), a tedy na něj přechází i právo rozhodujícího hlasu. Při dlouhodobé nepřítomnosti předsedy je povinností krajského úřadu jmenovat nového předsedu. C. DOTAZY A ODPOVĚDI ZPRACOVANÉ MŠMT PaedDr. Jaromír Krejčí vedoucí oddělení koncepce vzdělávací soustavy 1) Možnost uznání maturitní zkoušky na základě vykonání jiné, obsahově srovnatelné zkoušky Může ředitel školy uznat zkoušku profilové části žákovi, který přinese doklad o vykonání obsahově srovnatelné zkoušky, například ze zahraničí? Nikoliv, ani na základě nostrifikačního osvědčení o rovnocennosti zkoušky nelze pro jinou maturitní zkoušku převzít/uznat ani zkoušky společné části MZ, ani zkoušky profilové části MZ. 2) Stanovisko k uznávání profilových zkoušek při opakování ročníku Jsou známy případy, kdy žák vykoná úspěšně praktickou zkoušku nebo písemnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky a následně ročník neukončí. Neukončí jej však ani při komisionální zkoušce a opakuje poslední ročník studia. Je možné i v takovém případě uznat úspěšné vykonání této zkoušky profilové části pro MZ, ke které se žák hlásí vlastně až v dalším školním roce? Nikoliv, v takovém případě, kdy žák neukončí úspěšně poslední ročník a opakuje ho, není možné, aby se mu zohlednila praktická nebo písemná zkouška konaná loni v původním posledním ročníku. Znovu se hlásí na řádný termín MZ, znovu uzavírá klasifikaci za všechny předměty v obou pololetích, znovu koná všechny zkoušky profilové i společné části MZ. 3) Stanovisko k využití ustanovení 81 odst. 6 školského zákona ve školní praxi Ustanovení 81 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů: Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole. a) Situace, kdy žák nekoná společnou část maturitní zkoušky Společnou část maturitní zkoušky nekoná žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů. Podmínkou pro nekonání společné části maturitní zkoušky tedy není pouze získání středního vzdělání, ale zároveň též zákonem stanovený způsob získání stupně středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou.

6 Jedním z hlavních důvodů tohoto ustanovení je především vyloučení duplicitního konání zkoušky z téhož, zejména pak z českého jazyka a literatury. Tento důvod u absolventů zahraničních škol není dán. Žák, který dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou v zahraničí a kterému byla uznána rovnocennost dokladu o dosažení stupně vzdělání na základě nostrifikace, nesplňuje podmínku podle 81 odst. 6 školského zákona. Absolvent zahraniční střední školy nemůže tedy být osvobozen od konání společné části. b) Situace, kdy žák na základě rozhodnutí ředitele školy nekoná zkoušku profilové části maturitní zkoušky z důvodu uznání maturitní zkoušky vykonané v předchozím vzdělávání Ustanovení věty druhé 81 odst. 6 školského zákona umožňuje, aby ředitel školy uznal v rámci profilové části maturitní zkoušky žákovi, který již předtím dosáhl stupně středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, takovou obsahově srovnatelnou zkoušku, která je zaznamenána na vysvědčení o maturitní zkoušce získaném v předchozím oboru vzdělání. Podle právních předpisů tedy ředitel školy nemůže maturujícímu žákovi pro profilovou část maturitní zkoušky uznat zkoušku, která byla vykonána jako součást závěrečné zkoušky v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání či k dosažení středního vzdělání s výučním listem, ani zkoušku, která byla součástí bakalářského, magisterského či jiného studijního programu na vysoké škole. Ředitel školy nemůže na základě věty druhé 81 odst. 6 školského zákona uznat ani tzv. mezinárodní standardizovanou zkoušku z cizího jazyka (certifikáty FCE, CAE, CPE, DELE, DELF apod.), jež by nebyla vykonána pod dohledem členů zkušební komise a v termínech daných vyhláškou č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. c) Hodnocení zkoušek nekonaných či uznaných podle 81 odst. 6 školského zákona: podle 26 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se celkové hodnocení maturitní zkoušky v případě, že žák nekonal společnou část v souladu s 81 odst. 6 školského zákona, provede pouze za profilovou část; zkoušky profilové části získané v předchozím vzdělávání v oboru vzdělání ukončeném maturitní zkouškou a uznané ředitelem školy se žákovi do hodnocení aktuální profilové části maturitní zkoušky již nezapočítávají.