MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2012 PAVEL LAŠTOVIČKA

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Provozní náklady vybrané čistírny odpadních vod Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D. Vypracoval: Bc. Pavel Laštovička Brno 2012

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Provozní náklady vybrané čistírny odpadních vod vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a nemůže být použita ke komerčním účelům. Brno, dne... Podpis studenta..

4 Poděkování: Velice děkuji Ing. Tomáši Vítězovi, Ph.D. za metodické a odborné vedení této diplomové práce, za jeho komentáře a čas, který mi při jejím psaní věnoval. Dále děkuji panu řediteli Ing. Karlu Fuchsovi, panu ekonomickému náměstkovi Ing. Jiřímu Bejblovi, panu Josefovi Filovi a kolektivu pracovníků čistírny odpadních vod Nové Město na Moravě z Vodárenské akciové společnosti Žďár nad Sázavou za trpělivost a spolupráci a za poskytnutí cenných rad a informací. Poděkovat chci také všem ostatním, hlavně mojí rodině, která mi byla oporou během mého studia.

5 ABSTRAKT: Cílem mé diplomové práce bylo popsat technologii čištění odpadních vod na čistírně odpadních vod Nové Město na Moravě, popis stokové sítě v Novém Městě na Moravě, identifikace nákladů na provoz a údržbu této stokové sítě a čistírny odpadních vod a ze zjištěných ekonomických ukazatelů stanovit náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody. V úvodu práce byl popsán současný stav řešené problematiky. Následuje podrobný popis stokové sítě, popis technologie na dané čistírně odpadních vod. Dále byla provedena identifikace nákladů na provoz a údržbu těchto zařízení, jehož součástí je také popis organizace práce na provozech Vodárenské akciové společnosti, divize Žďár nad Sázavou a seznámení se s programem na plánování provozních, údržbových a ostatních činností. Po identifikaci nákladů na provoz a údržbu stokové sítě a čistírny odpadních vod byly ze zjištěných ekonomických ukazatelů stanoveny náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody. KLÍČOVÁ SLOVA: čistírna odpadních vod, stoková síť, odpadní voda, náklady, kalkulační položka, jednotkové množství

6 ABSTRACT The aim of my thesis was to describe the technology of the sewage disposal at the sewage works in Nové Město na Moravě, the description of the sewage pipe system in Nové Město na Moravě, the identification of costs to run and maintain this sewage pipe system and to specify the costs of cleaned waste water quantity unit from the established economic indicators. The introduction of the thesis deals with the present situation of the solved problem. Then a detailed description of the sewage pipe system follows and the description of the technology at the sewage works. After that the identification of the costs of operation and maintenance was done, a part of which is also the description of the organization of work at the plants of the joint-stock company of waterworks, the division Žďár nad Sázavou and getting acquainted with the programme of planning the operation, maintenance and other activities. After the identification of costs of the operation and maintenance of the sewage pipe system and the sewage works the costs of cleaned waste water quantity unit were specified from the established economic indicators. KEY WORDS unit sewage works, sewage pipe system, waste water, costs, calculating item, quantity

7 OBSAH: 1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY CÍL PRÁCE POPIS STOKOVÉ SÍTĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Charakter lokality Základní identifikační údaje Popis kanalizace Odlehčovací komory Hlavní stoky a sběrače Sběrač A Sběrač B Sběrač C Sběrač D POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Charakteristika ČOV Projektované parametry Popis stavebních objektů a technologických zařízení mechanická část Lapák štěrku Vypínací komora Dešťová zdrž Stanice pro příjem fekálních vod Jemné česle Lapáky písku Popis stavebních objektů a technologických zařízení biologická část Rozdělovací objekt před AN Aktivační nádrže AN1, AN Aerační systém, dmychárna Rozdělovací objekt před DN Dosazovací nádrže DN1 a DN Čerpací stanice kalu Čerpací stanice kalu pro DN Čerpací stanice kalu pro DN Měrný objekt na odtoku, AT stanice, rozvod užitkové vody Popis stavebních objektů a technologických zařízení kalová koncovka Uskladňovací nádrže, gravitační zahušťování kalu... 39

8 4.4.2 Strojní zahušťování kalu Stabilizace kalu, homogenizační nádrže Odvodňování kalu Macerátor Podávací vřetenové čerpadlo Dekantační odstředivka Čerpadlo odvodněného kalu Roliol MR25GVA Lubrikační čerpadlo Roliol MV6I Kalová voda z odvodňování kalu - fugát Příprava a dávkování flokulantů IDENTIFIKACE NÁKLADŮ PRO PROVOZ KANALIZACE A ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Předmět podnikání divize, smluvní vztahy Organizace provozů Rozbor neúčtovaného času Neúčtovaný čas při údržbě Neúčtovaný čas při opravě poruch a při práci pro třetí osobu Neúčtovaný čas ostatní práce Organizace práce na jednotlivých provozech Přehled provedených oprav a provozních, údržbových a ostatních činností Kanalizace Nové Město na Moravě Čistírna odpadních vod Nové Město na Moravě Denní činnosti Týdenní nebo nepravidelné činnosti Měsíční činnosti Nadměsíční činnosti Elektroúdržba Zdroje pro zajištění funkce Přehled provozních nákladů Spotřeba materiálu Elektrická energie Mzdy a zdravotní a sociální pojištění Dodavatelské opravy Ostatní provozní náklady Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových... 56

9 5.5.7 Nájemné Provozování jiné středisko, práce na jiných objektech, ostatní výnosy Likvidace Režie Stanovení nákladů na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ... 63

10 1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Význam řeky Dyje je dán skutečností, že řeka Dyje se svými přítoky je součástí povodí řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a s ním do Černého moře. Je jednou z největších hraničních řek v České republice s povodím o rozloze 1144 km 2. Než se vlévá do řeky Moravy, překročí na několika místech hranici s Rakouskem. Řeka Dyje protéká několika chráněnými oblastmi v České republice a údolí řeky se táhne přes Národní park Podyjí, mezinárodní park nacházející se částečně na českém a částečně na rakouském území (Nationalpark Thayatal). Na rakouské straně park pokrývá dvě lokality Natura 2000 (March-Thaya-Auen a Thayatal u Hardeggu). (9) Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. Proto je každý povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. (11) Čistírna odpadních vod Nové Město na Moravě (ČOV) byla po započaté rekonstrukci v lednu 2005 uvedena do předčasného užívání V lednu 2007 byla předána stavba do zkušebního provozu a uvedena do trvalého provozu. Původní ČOV byla vyprojektována a postavena počátkem 90. let 20. století. Byla projektovaná na kapacitu ekvivalentních obyvatel (EO), jako mechanicko biologická čistírna odpadních vod s možností nitrifikace a denitrifikace, se strojním odvodněním kalu na sítopásovém lisu. Čištění odpadních vod probíhalo bez chemického srážení fosforu, které bylo provizorně doinstalováno až v r byla ČOV uvedena do trvalého provozu. Z nedostatečných finančních prostředků ale byla zrealizována pouze 1 linka, na které se od počátku projevovala nedostatečná kapacita aeračního systému a kalové koncovky. V letech byla vyprojektována rekonstrukce ČOV, která byla realizována v letech Rekonstrukce ČOV 10

11 proběhla v rámci projektu ochrany vod povodí řeky Dyje akce č. 7: Nové Město na Moravě ČOV a kanalizace - I. etapa. Projekt Ochrana vod povodí řeky Dyje byl schválen Komisí EU jako první regionální projekt v rámci finančního nástroje ISPA. Evropská komise schválila nevratnou dotaci ve výši 68%. Současně projekt obdržel dotaci z ČR (poskytnutou ze SFŽP) ve výši 5%. Celkově byly tedy investiční náklady projektu dotovány ze 73%. Projekt Dyje pokrýval soubor projektů v 10 aglomeracích nad 2000 EO, které se nachází ve čtyřech okresech a jsou součástí povodí řeky Dyje. Celkový počet obyvatel těchto aglomerací je cca 129 tis. obyvatel (cca EO). (9) Základním cílem tohoto projektu bylo zabezpečit, aby čištění odpadních vod a kvalita vypouštěné vody v pokryté aglomeraci dosahovala norem obsažených v nařízení 91/271 O čištění městských odpadních vod. Předpokladem pro dosažení těchto cílů je zvyšování standardů čištění v čistírnách odpadních vod, zdokonalování stávajícího odváděcího systému a zvýšením počtu domácností připojených na kanalizační systém. V souvislosti s dosažením těchto cílů se předpokládá, že procento populace v daných aglomeracích napojené na kanalizační síť vzroste z 83% na 92%. Součástí I. Etapy projektu povodí řeky Dyje byla také tedy rekonstrukce kanalizačního řadu v lokalitě Nové Město na Moravě a předpokladem bylo tedy i postupné napojování všech objektů na stokovou síť. Projekt Ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa navazuje na projekt Ochrany vod povodí řeky Dyje I. etapa. Projekt řeší opatření ke snížení znečistění povrchových a odpadních vod v kraji Vysočina a v menším rozsahu také v Jihomoravském kraji a přispěje k dosažení souladu s požadavky směrnice Rady 91/271/EHS, o čistění městských odpadních vod. Sestává se z několika dílčích staveb. Lokality Nového Města na Moravě se v současnosti (2012) týkají tyto čtyři stavby: 1. Stavba 6 Kanalizace Nové Město na Moravě Stavba je umístěna v katastrálním území Nové Město na Moravě v lokalitě ulice Malá a ulice Vlachovická. Členění stavby je na přeložku vodovodu, přeložku kanalizace, stoky splaškové kanalizace D1 a D3 a odbočky pro domovní přípojky. 2. Stavba 7A Kanalizace Maršovice Stavba je umístěna v katastrálním území Maršovice u Nového Města na Moravě a Nové Město na Moravě. Účelem stavby je výstavba stokové sítě splaškové kanalizace v celkové délce 2871,9 m a odboček pro kanalizační přípojky v délce 383,6 m. Dále je 11

12 součástí stavby prodloužení dešťové kanalizace v délce 9,96 m, přeložka dešťové kanalizace v délce 22,40 m, včetně vybourání stávajícího potrubí, přeložky vodovodu v celkové délce 94,0 m a přeložky STL plynovodů. 3. Stavba 7B Kanalizace Pohledec Stavba je umístěna v katastrálním území Pohledec u Nového Města na Moravě a Nové Město na Moravě. Účelem vodního díla je vybudování nové jednotné kanalizace v celkové délce 1807,0 m, včetně odboček pro kanalizační přípojky, dále odlehčovací komory, odlehčovací stoky OS-B v délce 36,20 m s výústním objektem VO-B do vodního toku Bezděčka. Součástí díla je také rekonstrukce stávající jednotné kanalizace v celkové délce 1612,7 m, výstavba dešťové kanalizace v délce 441,2 m s výústním objektem VO-BD do toku Bezděčka, výstavba trvalé drenáže z plastového potrubí PP DN100 v délce 2700,3 m se zaústěním do odlehčovací stoky OS-B, přeložka vodovodu z tlakových litinových trub v délce 31,8 m a přeložky STL plynovodů. 4. Stavba 8 Kanalizace Nová Ves u Nového Města na Moravě Stavba je umístěna v katastrálním území Nové Ves u Nového Města na Moravě. Účelem stavby je vybudování stok splaškové kanalizace v celkové délce 3501,7 m a odboček pro přípojky v délce 525,2 m. Obec bude napojena přes navrhovanou ČS 1 (EMUPORT kompaktní - se separací pevných látek) výtlakem V1. Výtlak V1 je navržen v délce 1962,6 m s vyústěním do stávající kanalizační šachty před nátokem do ČOV v Novém Městě na Moravě. Součástí díla jsou též přeložky STL plynovodu. (9) Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanovené zákonem o životním prostředí. (11) Stejně jako ve většině případů je ČOV provozována jako organizační jednotka vodárenské společnosti. Náklady a výnosy související s provozem čistíren odpadních vod jsou odlišné od provozování různých technologických typů a také velikosti čistíren. Velmi důležitou skutečností pro hodnocení ekonomiky provozu čistíren odpadních vod je také forma organizace těchto společností. 12

13 2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce je popsat současný stav provozování ČOV a popsat současný stav stokové sítě, která přivádí odpadní vody na tuto čistírnu odpadních vod. V práci bude dále provedena identifikace nákladů na provoz a údržbu kanalizace Nové Město na Moravě a ČOV. Ze zjištěných údajů budou stanoveny náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody. 13

14 3 POPIS STOKOVÉ SÍTĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace jsou vodním dílem, musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. (12) 3.1 Charakter lokality Ve městě Nové Město na Moravě žije v současnosti ( ) trvale žijících obyvatel. Celkový počet trvale obydlených domů je 1 005, bytů Odpadní vody jsou z města odváděny převážně jednotnou stokovou sítí a je na ni napojena většina obyvatelstva. Obr. 1 Nové Město na Moravě, Letecký pohled Obr. 2 Nové Město na Moravě, Pohled od Třech křížů 14

15 3.2 Základní identifikační údaje Všechny identifikační údaje o kanalizaci jsou shrnuty a uvedeny v kanalizačním řádu. Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami (zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o vodách aj.), a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Cílem kanalizačního řádu je také vytvoření technického rámce pro užívání stokové sítě, aby zejména nedocházelo k porušení materiálů stokové sítě a objektů, byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v jejich prostorách a aby byly odpadní vody odváděny plynule, hospodárně a bezpečně. Základní identifikační údaje jsou uvedeny v tabulce (Tabulka I). Tabulka I Přehled základních identifikačních údajů stokového systému Název stokového systému: Nové Město na Moravě IČME: /1 Povolení k provozování kanalizace: KUJI 5775/2004 OLVHZ KUJIP005PNXE Nadřazený systém: Není IČME nadřazeného systému: Příslušná ČOV: Příslušný vodoprávní úřad: Kraj: Druh stokového systému: Není Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě Vysočina Gravitační Systém stokového systému: Kombinovaný Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko Vlastník stokového systému: Vodárenská 1, Žďár nad Sázavou Provozovatel stokového VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. systému: Soběšická 820/156, Brno Zpracovatel provozního řádu: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. Provozní řád pro trvalý provoz zpracován: Platnost provozního řádu do: květen 2010 Po dobu životnosti vodního díla nebo do další aktualizace 15

16 3.3 Popis kanalizace V Novém Městě na Moravě je jednotná stoková síť, mimo kanalizace na sídlištích U zastávky a částečně na Brožkově kopci a Holubce, kde je stoková síť oddílná. Tvoří ji síť čtyř hlavních sběračů, do nichž jsou napojeny další páteřní stoky. Kanalizační síť je vybudována podle zadání stavby z října 1990, které vypracoval Aquatis Brno. Její délka k je m a je do ní přivedeno přípojek. Kanalizaci tvoří potrubí z různých druhů materiálů, různých délek a světlostí (Tabulka II). Tabulka II Přehled potrubí na kanalizaci Nové Město na Moravě v metrech Materiál KAM BET OCL PVC ZDN ŽB NEZ Celkem DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN neznámé Celkem Legenda použitého materiálu: KAM.. kamenina BET.. beton OCL.. ocel PVC.. plast ZDN..zděná stoka ŽBT.. železobeton NEZ.. neznámý materiál 16

17 3.3.1 Odlehčovací komory Po zhodnocení stavu stok, sběračů a již vybudovaných odlehčovacích komor bylo navrženo ředění splaškových vod v odlehčovacích komorách v poměru 1:10. Bylo vybudováno 9 odlehčovacích komor. Kanalizační síť se rozšířila o napojení jednotné kanalizace z části Maršovic, kde byla pod obcí též vybudována odlehčovací komora. Obr. 3 Odlehčovací komora, OK1 A2 Obr. 4 Odlehčovací komora, OK2 B Obr. 5 Odlehčovací komora, OK1 B10 Obr. 6 Odlehčovací komora, OK3 B Hlavní stoky a sběrače Sběrač A Sběrač A je veden k ČOV po levém břehu říčky Bobrůvka potrubím DN 800 k podchodu pod říčkou Bobrůvka. V tomto úseku bude do šachty S2039 napojena 4. Stavba 8 Kanalizace Nová Ves u Nového Města na Moravě projektu Dyje II. etapa. Dále tento sběrač pokračuje po pravém břehu Bezděčka, vedle autobusového nádraží, po ulici Budovatelů, po ulici Luční a končí v šachtě S771 do které je svedena přípojka od podniku Sporten. Zde bude napojena 3. Stavba 7B Kanalizace Pohledec projektu Dyje II. etapa. Do sběrače ústí v šachtě S3604 sběrač B a v šachtě S2020 sběrač C. 17

18 Tabulka III Přehled hlavních objektů sběrače A Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000 Vypínací a odlehčovací komora před ČOV (vyústění kanalizace před lapač štěrku), potrubí DN 800 0,021 Napojení kanalizace Nová Ves u Nového Města na Moravě 0,703 Napojení stoky A-Svárov 0,943 Šachta S3011 odběr vzorků podniku Schwartz technické plasty 1,032 Napojení stoky A1 1,154 Napojení stoky A2 a sběrače B 1,267 Napojení stoky A3 1,541 Změna světlosti potrubí DN 400 1,549 Napojení stoky A4 1,692 Odlehčovací komora OK1A, změna světlosti potrubí DN ,707 Změna světlosti potrubí DN ,728 Změna světlosti potrubí DN ,783 Změna světlosti potrubí DN ,799 Napojení sběrače B, změna světlosti potrubí DN 800 1,830 Změna světlosti potrubí DN 600 1,949 Napojení stoky A5 2,043 Napojení stoky A6 2,163 Napojení stoky A7, změna světlosti potrubí DN 400 2,209 Napojení stoky A8 2,257 Změna světlosti potrubí DN 300 2,282 Napojení stoky A9, změna světlosti potrubí DN 250 2,317 Odlehčovací komora OK2A, změna světlosti potrubí DN ,418 Napojení stoky A10 2,542 Napojení stoky A11, změna světlosti potrubí DN 300 3,315 Napojení stoky Průmyslová zóna Pohledec 3,329 Šachta S771 napojení kanalizace Pohledec, odběr vzorků podniku Sporten a. s. Sběrač A tvoří dvanáct páteřních stok A1 A11 a stoka Průmyslová zóna Pohledec. Na sběrači jsou umístněny dvě odlehčovací komory OK1A a OK2A. V šachtě S3011 se provádí odběr vzorků vypouštěné odpadní vody podniku Schwartz technické plasty a v šachtě S771 podniku Sporten. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenosti 18

19 od vyústění do prvního objektu na ČOV (lapač štěrku) je uveden v tabulce (Tabulka III). Stoka A1 vede vpravo podél silnice první třídy (číslo 19), směr Bystřice nad Pernštejnem. Odvádí odpadní vodu z ulic Brněnská, Jánská a K Hornímu dvoru a je tvořena dílčími stokami A1-1, A1-2 a A1-3. Na stoce je umístněna odlehčovací komora OK1-A1. Do sběrače je napojena bez šachty v úseku mezi šachtami S3014 a S3015. Stoka A2 vede vpravo podél silnice první třídy (číslo 19), směr Žďár nad Sázavou a po ulici Podlouckého. Odvádí odpadní vodu z této ulice a dílčími stokami A2-1, A2-2 a A2-3 z ulice Německého. Na stoce je umístněna odlehčovací komora OK1-A2. Do sběrače je napojena v šachtě S3604. Stoka A3 odvádí odpadní vody z ulice Nečasova, v úseku od Palackého náměstí po kruhový objezd. Do sběrače se stoka napojuje v šachtě S3600. Stoka A4 odvádí odpadní vody z objektu autobusového nádraží. Do sběrače se stoka napojuje v šachtě S3731. Stoka A5 a stoka A6 společně odvádí odpadní vody ze sídliště na ulici Budovatelů. Stoka A5 je do sběrače napojena v S3032, stoka A6 pak v šachtě S3034. Stoka A7 odvádí odpadní vody ze sídliště na ulici Hornická. Do stoky je napojena dílčí stoka A7-1. Odpadní voda je svedena a napojena do sběrače v šachtě S3037. Stoka A8 a stoka A9 společně odvádí odpadní vody z rodinných domů na ulici Hájkova. Stoka A8 ústí do sběrače v šachtě S2021 a stoka A9 v šachtě S2022. Stoka A10 odvádí odpadní vody z bytových jednotek na ulici Luční. Je tvořena dílčími stokami A10-1, A10-2 a A10-3. Do sběrače je napojena v šachtě S3043. Stoka A11 vede přes areál firmy Roto k železniční trati Českých drah, kde je proveden podchod pod dráhou. Stoka dál pokračuje po levé straně silnice třetí třídy (číslo 360). Odvádí odpadní vody z ulic Nezvalova a Soškova (v úseku mezi šachtami S2037 S551). Do stoky je napojena dílčí stoka A11-1. V šachtě S551 se provádí odběr vzorků vypouštěné odpadní vody z firmy Čadek Jaroslav. Ve sběrači je stoka vyústěna v šachtě S Sběrač B Sběrač B je veden ke sběrači A po pravém břehu říčky Bobrůvka, která protéká rybníky Kazmírův, Klečkovský, Cihelský a přes bývalé koupaliště, potrubím DN 400. Podchází pod viaduktem železniční trať Českých drah a kolem rekreačního střediska 19

20 Enpeka, sádek Českého svazu rybářů a střelnice vede k dětskému táboru v lokalitě Brožkův kopec. Do sběrače je mezi šachtami S687 a S688 napojen sběrač D. Sběrač B tvoří čtrnáct páteřních stok B1 B14. Na sběrači jsou umístněny tři odlehčovací komory OK1B, OK2B a OK3B. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenost od vyústění do sběrače A je uveden v tabulce (Tabulka IV). Stoka B1 je tvořena dílčími stokami B1-1, B1-2, B1-3, B1-4, B1-5, B1-6, B1-7, B1-8, B1-9, B1-10, B1-11, B1-12, B1-13, B1-14. Stoka B1 odvádí odpadní vody z náměstí Vratislavova a Palackého. Dále je touto páteřní stokou odvedena odpadní voda z ulic Školní, Tyršova, Sportovní, Žďárská, Radnická, Leandra Čecha, Šimkova a Štursova. Do sběrače je napojena v šachtě S610. Stoka B2 odvádí odpadní vodu z ulic Německého, Němcova, Blažíčkova a Jamborova. V šachtě S230 se provádí odběr vzorků vypouštěné odpadní vody z Nemocnice Nové Město na Moravě. Do sběrače se stoka B2 napojuje v šachtě S615. Stoky B3, B4, B5 a B6 jsou krátkými páteřními stokami a odvádí společně odpadní vody z lokality ulice Žďárská (pod nemocnicí). Do sběrače jsou napojeny v šachtách S625 (B3), S632 (B4, B5) a S636 (B6). Stoka B7 odvádí odpadní vodu spolu s dílčí stokou B7-1 z ulice Purkyňova. V šachtě S1124 bude na této stoce napojena 1. Stavba 6 Kanalizace Nové Město na Moravě (lokalita ulice Vlachovická) projektu Dyje II. etapa. Součástí stoky B7 jsou ještě další dílčí stoky B7-2, B7-3 a B7-4. Jedná se o kanalizaci oddílnou, které odvádí odpadní vody ze sídliště pod nemocnicí z ulic Mendlova a Pavlovova. Stoka se připojuje na sběrač v šachtě S638. Stoka B8 také odvádí odpadní vodu z tohoto sídliště (ulice Pavlovova) a je napojena na sběrač v šachtě S644. Jedná se o oddílnou kanalizaci. Stoka B9 je vedena po levé straně Cihelského potoka. Míjí Kubovské rybníky a Zichův rybník a končí v šachtě S998 pro odběr vzorků odpadní vody podniku Medin. Odtud dál pokračuje po levé straně potoku již jako stoka B9-SKI, míjí Černý rybník a je přivedena k hotelu Ski odkud odvádí odpadní vody. V šachtě S735 jsou do stoky napojeny další dílčí stoky B9-1, B9-2 a B9-3, které odvádí odpadní vody z nové rodinné zástavby na ulicích Zahradní a Polní a jsou provedeny jako kanalizace oddílná. Stoka B10 je stokou dovádějící odpadní vody z ulic Radnická, Dukelská, Šimkova, Leandra Čecha a Sportovní. Ústí do ní šest stok dílčích B10-1, B10-2, B10-3, 20

21 B10-4, B10-5 a B10-6. Na stoce je umístněna odlehčovací komora OK1-B10. Do sběrače se napojuje v šachtě S969. Stoka B11 odvádí odpadní vody z ulice Dukelská a dílčí stokou B11-1 z části ulice Veslařská. Do sběrače je napojena v šachtě S975. Tabulka IV Přehled hlavních objektů sběrače B Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000 Napojení sběrače B do sběrače A, potrubí DN 400 0,161 Odlehčovací komora OK1B, změna světlosti potrubí DN 800 0,166 Napojení stoky B1 0,269 Napojení stoky B2 0,393 Změna světlosti potrubí DN 600 0,476 Napojení stoky B3 0,583 Napojení stok B4 a B5 0,630 Napojení stoky B6 0,651 Napojení stoky B7 0,714 Napojení stoky B8, změna světlosti potrubí DN 400 0,783 Napojení stoky B10, změna světlosti potrubí DN 300 0,802 Odlehčovací komora OK2B, změna světlosti potrubí DN 600 0,807 Napojení stoky B9 0,880 Napojení stoky B11 1,097 Napojení stoky B12 1,145 Změna světlosti potrubí DN 400 1,259 Napojení stoky B13 1,471 Změna světlosti potrubí DN 400 1,506 Odlehčovací komora OK3B, změna světlosti potrubí DN 400 1,510 Změna světlosti potrubí DN 800 1,517 Napojení sběrače D 1,556 Napojení stoky B14, změna světlosti potrubí DN 400 1,691 Šachta S217 odběr vzorků penzion Vrchovina 2,147 Napojení stoky B-ulice Nad městem 2,303 Poslední šachta na sběrači areál dětského tábora 21

22 Stoky B12 a B13 jsou opět krátkými páteřními stokami a odvádí společně odpadní vody z ulice Veslařská. Do sběrače jsou napojeny v šachtách S672 (B12) a S1001 (B13). Stoka B14 svádí odpadní vody z ulic Na Výsluní, Zahradní, Polní a Lesní. Do stoky jsou napojeny tři dílčí stoky B14-1, B14-2 a B14-3. Dílčí stoka B14-3 je z části kanalizací oddílnou. Kanalizace je napojena na sběrač v šachtě S214. Stoka B-ulice Nad městem je novou stokou odvádějící odpadní vodu z této ulice. Jedná se o oddílnou kanalizaci, která je napojena do sběrače šachtou S Sběrač C Sběrač C je veden ke sběrači A podél silnice třetí třídy číslo 354 (směr Maršovice) a ulicemi Křičkova a Masarykova. Do sběrače je napojen v šachtě S2020 na ulici Budovatelů. Sběrač C tvoří jedenáct páteřních stok C1 C11. Na sběrači je umístněna odlehčovací komora OK1C. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenost od vyústění do sběrače A je uveden v tabulce (Tabulka V). Tabulka V Přehled hlavních objektů sběrače C Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000 Napojení sběrače C do sběrače A, potrubí DN ,025 Napojení stoky C1 0,108 Napojení stoky C2 0,314 Napojení stoky C3 0,406 Napojení stoky C4 0,488 Změna světlosti potrubí DN 800 0,528 Napojení stoky C5, C6 0,555 Napojení stoky C7 0,825 Napojení stoky C8 0,919 Změna světlosti potrubí DN 600 0,928 Napojení stoky C9 1,038 Napojení stoky C10 1,119 Napojení stoky C11, změna světlosti potrubí DN 300 1,622 Napojení stoky Maršovice1 1,652 Odlehčovací komora OK1C, napojení stoky Maršovice2 22

23 Stoka C1 odvádí odpadní vody z části ulice Budovatelů. Do sběrače je napojena v šachtě S85. Stoka C2 odvádí odpadní vody z Komenského náměstí a do sběrače je napojena v šachtě S89. Stoka C3 je tvořena dílčími stokami C3-1, C3-2, C3-3 a C3-4. Stoka C3 svádí odpadní vody z ulic Křenkova, Tyršova, a Monseova. Do sběrače je stoka napojena v šachtě S707. Stokou C4 je svedena odpadní voda z malé části ulice Tyršova a z ulice Malá. Do sběrače se napojuje v šachtě S703. Do šachty S697 jsou napojeny stoky C5 a C6. Stoka C5 je tvořena ještě dílčí stokou C5-1 a odvádí odpadní vody z ulice Soškova a části ulic Nádražní, Luční a Hájkova. Stokou C6 jsou svedeny odpadní vody z bytů na ulici Masarykova. Stoky C7, C8, C9 a C10 jsou krátkými stokami, které odvádí odpadní vody z částí ulic Drobného, Nádražní a Nezvalova a z celé ulice Vančurova. Do sběrače jsou napojeny v šachtách S696, S164, S418 a S421. Stoka C11 je tvořena dílčími stokami C11-1, C11-2, C11-3, C11-4 a C11-5. Nachází se v lokalitě zvané Holubka a odvádí odpadní vody z ulic Čapkova, Mrštíkova, Kárníkova a Wolkerova. Do sběrače se stoka napojuje v šachtě S Sběrač D Sběrač D je veden ke sběrači B kolem Cihelského rybníka ulicemi Malá, Výhledy a Horní. Do sběrače je napojen mezi šachtami S687 a S688 na ulici Veslařská. Sběrač D tvoří pět páteřních stok D1 D5. Na sběrači je umístněna odlehčovací komora OK1D. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenost od vyústění do sběrače B je uveden v tabulce (Tabulka VI). Stoky D1, D4 a D5 společně odvádí odpadní vody z ulice Výhledy. Do sběrače se tyto stoky napojují v šachtách S1087, S497 a S1182. Stoka D2 přivádí odpadní vody do sběrače ze sídliště na ulici Drobného a z bytových jednotek na ulici Smetanova. Do sběrače se stoka napojuje mezi šachtami S1181 a S1089. Stoka D3 odvádí odpadní vody ze sídliště na ulici Mírová. Do sběrače je stoka napojena stokou D2, do které je napojena v šachtě S

24 Tabulka VI Přehled hlavních objektů sběrače D Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000 Napojení sběrače D do sběrače B, potrubí DN 300 0,168 Odlehčovací komora OK1D, změna světlosti potrubí DN 800 0,219 Napojení stoky D1 0,308 Napojení stoky D2 a D3, změna světlosti potrubí DN 400 0,336 Napojení stoky D4 0,389 Napojení stoky D5 0,537 Změna světlosti potrubí DN 300 0,585 Konec potrubí v šachtě S499 24

25 4 POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 4.1 Charakteristika ČOV Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod. Mechanický stupeň se sestává z lapáku štěrku, jemných strojních česlí a lapáků písku. Biologický stupeň je tvořen dvojicí oběhových nízkozatížených aktivačních nádrží a dvojicí kruhových dosazovacích nádrží. Proces nitrifikace - denitrifikace je řízen periodickým střídáním oxických a anoxických podmínek v aktivačních nádržích. Snížení odtokových koncentrací fosforu je umožněno jeho chemickým srážením. Kalové hospodářství je tvořeno sestavou uskladňovacích a homogenizačních nádrží s aerobní stabilizací kalu a jeho následným strojním odvodněním a hygienizací vápnem. (5) Obr. 7 ČOV Nové Město na Moravě, pohled od Nové Vsi 25

26 4.1.1 Projektované parametry Tabulka VII Charakteristické denní hydraulické zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu Ukazatel Hodnota Jednotka Počet obyvatel města Specifická produkce odpadních vod 0,16 Vody balastní 510,4 Průměrný denní průtok 3 265,4 Maximální denní průtok 4 077,4 Maximální hodinový průtok bezdeštný 300,4 Maximální hodinový průtok 79,3 Maximální průtok přes biologickou ČOV ,0 m 3 Tabulka VIII Charakteristické denní látkové zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu Ukazatel Hodnota Jednotka Biologická spotřeba kyslíku (BSK 5 ) kg Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ) kg Nerozpuštěné látky (NL) kg Celkový dusík (N celk. ) 205,7 kg Fosfor celkem (P) 46,7 kg Parametry vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV se řídí platným rozhodnutím. Krajského úřadu kraje Vysočina. Povoleno je nakládání s vodami tj. vypouštění městských odpadních vod z ČOV do vod povrchových - do vodního toku Bobrůvka. (5) 4.2 Popis stavebních objektů a technologických zařízení mechanická část Lapák štěrku Lapák štěrku je provozní objekt na přítoku do ČOV. Provoz lapáku štěrku je nepřetržitý, těžení zachyceného materiálu, kameny, cihly, hrubý písek apod., se provádí kontinuálně pomocí rotačních česlí. Odpadní voda přitéká na ČOV nátokovým žlabem, ve kterém je osazeno rotační síto Huber RO1. Vytěžený štěrk je shromažďován přes 26

27 skluzný plech v připraveném kontejneru. Pro proplach rotačního síta je k zařízení přivedeno potrubí užitkové vody G 6/4. Řízení lapáku štěrku je zajištěno vlastní automatikou. Spouští se v časovém cyklu a v případě stoupnutí hladiny před lapákem spustí lapák elektroda v přítokovém kanálu. V případě opravy strojního zařízení, popř. zavalení česlí štěrkem a pískem, je lapák písku vybaven obtokovým paralelním žlabem. (5) Obr. 8 Lapač štěrku, Pohled na objekt Obr. 9 Lapač štěrku, Skluzný plech s kontejnerem Vypínací komora Tento objekt neprošel žádnou rekonstrukcí. Za kapacitním potrubím byl pouze do nátokového kanálu napojen bezpečnostní přepad dovážených fekálií z objektu Automatické stanice pro příjem dovážených odpadních vod. (5) Dešťová zdrž Nátok odpadní vody přiváděné za deště se rekonstrukcí nezměnil. Úpravy proběhly až na samém objektu dešťové zdrže změnou technologie a způsobem jejího provozování. Dešťové přítoky přicházející na ČOV jsou akumulovány v dešťové zdrži o objemu 427 m 3. Obsah dešťové zdrže je pak v době snížených přítoků na čistírnu odčerpáván čerpadlem Sigma 80 GFHU potrubím DN 100 před objekt hrubého předčištění. Čištění usazených sedimentů ve zdrži je prováděno pomocí vyplachovací klapky. Pro její plnění je použita užitková voda, na potrubí užitkové vody G 6/4 je osazen solenoidový ventil. Na odtoku ze zdrže je instalována norná stěna a měrný žlab Pars P7. 27

28 Čerpadlo děšťové zdrže vyčerpává zachycenou odpadní vodu. Je spínáno podle hladiny v dešťové zdrži a blokováno plováky před objektem jemných česlí a za objektem lapáků písku. Při stoupnutí nad jednu z hladin v nátokovém žlabu se čerpadlo zablokuje. Poklesem hladiny se čerpadlo odblokuje. Proti chodu na sucho je čerpadlo chráněno snímačem hladiny Echotrec. Napouštění vyplachovací klapky spouští automaticky nastavená hladina v dešťové zdrži a ventil napouštění vyplachovací klapky je otevřen po dobu, než proběhne nastavený počet vypláchnutí, který je počítán snímačem GAC 106. Otočně uložená vyplachovací vana se po naplnění vodou, vlivem změny těžiště, překlopí a dojde k vyprázdnění obsahu vany proti zadní stěně zdrže. (5) Obr. 10 Dešťová zdrž, Pohled na objekt Obr. 11 Dešťová zdrž, Měření výšky hladiny Stanice pro příjem fekálních vod Dovážené fekálie jsou napouštěny do akumulační jímky přes stanici pro příjem dovážených vod Schulz SPOV 4 s registrační jednotkou. Stanice je umístněna v budově nad akumulační jímkou a je vybavena vlastním řízením. Má registraci množství dovážených vod, hodnot ph a elektrické vodivosti s možností uzavření nátoku při překročení mezních hodnot. Součástí stanice je zařízení Huber RO 3.1. Po průchodu registrační jednotkou jsou odpadní vody mechanicky předčištěny na těchto jemných česlích s integrovaným propíráním shrabků a lisem na shrabky. Shrabky se shromažďují v připravené popelnici Meva. Pro proplach zařízení je do budovy přivedeno potrubí užitkové vody. Na potrubí je osazen solenoidový ventil. Takto předčištěné vody jsou pak akumulovány v podzemní jímce. Obsah akumulační jímky je možné homogenizovat ponorným vrtulovým míchadlem MEZ BT MIX 5 a je čerpán ponorným kalovým čerpadlem Sigma 50 GFRU potrubím DN 80 do rozdělovacího objektu před aktivačními nádržemi, nebo do žlabu mezi česlovnou a budovou lapáků písku. 28

29 Automatická přejímka je umožněna pouze po aktivaci identifikační kartou. Při přejímce je měřeno množství a kvalita odpadní vody vypouštěné přes stanici. Celý proces měření a vypouštění je řízen průmyslovým počítačem, umístěným ve stanici, ve kterém jsou všechna data ukládána. (5) Obr. 12 Stanice pro příjem fekálií, Pohled na objekt Obr. 13 Stanice pro příjem fekálií, Příjmový terminál Jemné česle Odpadní voda odtéká z lapáku štěrku přes vypínací komoru žlabem do budovy česlovny. Podlaha v objektu je vyspádovaná 1,5 % sklonem k podlahové vpusti. V česlovně jsou instalována dvě rotační síta Huber RO 9. Shrabky jsou dopravovány šnekovým dopravníkem shrabků Fontána do lisu na shrabky od stejného výrobce. Slisované shrabky jsou shromažďovány v připravené popelnici Meva. Shrabky jsou shromažďovány v kontejneru a po jeho naplnění jsou z ČOV odváženy oprávněnou firmou na řízenou skládku odpadů jako odpad Shrabky z česlí (katalogové číslo ). Pro proplach lisu a rotačních sít je do budovy přivedeno potrubí užitkové vody. Na potrubí je osazen solenoidový ventil. Tabulka IX Průtok odpadní vody česlemi na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci Ukazatel Hodnota Jednotka Průměrný denní průtok 37,9 l/s Maximální denní průtok 47,2 l/s Maximální hodinový průtok bezdeštný 83,4 l/s Minimální hodinový průtok 22,0 l/s Maximální průtok přes biologickou ČOV za deště 160,0 l/s 29

30 Obr. 14 Jemné česle, Česle Huber Obr. 15 Jemné česle, Stavítka před česlemi Řízení je zajištěno vlastní automatikou v rozvaděči česlovny. Česle se spouští v časovém cyklu, nebo v případě stoupnutí hladiny před česlemi spustí česle elektroda, instalovaná v přítokovém kanálu. V případě zvýšení hladiny před česlemi, na úroveň sepnutí spínače, jsou česle uvedeny do chodu. Chod česlí v tomto režimu trvá po dobu, než dojde k poklesu hladiny. Stavítka s elektropohonem před a za česlemi obtoku jsou v normálním stavu uzavřena. Otevírají se automaticky při potřebě spuštění druhých česlí. Jsou ovládány automaticky při stoupnutí hladiny v přítokovém kanále před česlemi. Povel je odvozen od plovákového spínače. K uzavření stavítek dojde opět po poklesu hladiny před česlemi, při čemž nejprve zavírá stavítko na nátoku, stavítko na odtoku je zpožděno. Mezi objekty česlovny a lapáku písku je umístěna čerpací stanice pro přečerpání podlahových vod z těchto objektů. Jedná se o typovou čerpací stanici, osazenou čerpadlem 50 GFRU. Ovládání čerpadla je plovákovým spínačem. Výtlačná potrubní trasa DN 40 vede do budovy česlí, kde je zaústěna do žlabu. (5) Lapáky písku Z objektu jemných česlí odpadní voda odtéká žlabem do budovy lapáků písku. Jedná se o zdvojený vírový lapák písku LPO 3,6 sestávající z přítokového potrubí, vertikální části a odtokového potrubí. Každý lapák lze odstavit stavítky instalovanými v přítokovém i odtokovém žlabu. Lapák písku slouží k zachycení frakcí písku od velikosti 0,2-0,25 mm a to při všech průtokových režimech. Měrné Venturiho žlaby MVŽ, situované na odtoku z lapáků písku, slouží jednak k zajištění hydraulických poměrů v lapáku písku, ale také k vyhodnocování aktuálního nátoku odpadní vody pro řízení automatického režimu čerpání hydrosměsy. Vlastní 30

31 separátor má svůj automatický režim, který byl upravován během zkušebního provozu tak, aby splňoval uváděné parametry, tj. především množství organického podílu. Intervaly těžení hydrosměsy jsou pak odvozeny od tří nastavitelných průtoků. K vytěžení písku jsou v lapácích instalovány mamutová čerpadla. Zdrojem vzduchu pro oba lapáky písku je stávající stabilní kompresorová stanice SKS 70. Sestává ze dvou kompresorů JSK 75-2, tlakové nádoby 0,5 m 3, propojovacího potrubí a armatur. Sediment z lapáku písku je čerpán do separátoru písku s integrovaným praním Fontana, kde se těžká fáze, především písek, usazuje na dně sběrné nádrže. Po proprání je písek dopravován šnekovým dopravníkem do kontejneru. Voda je vracena zpět do čistírenského procesu. Písek je pak shromažďován na skládce písku, odkud je odvážen a likvidován oprávněnou firmou na řízené skládce odpadů jako Odpad z lapáků písku (katalogové číslo ). Pro proplach separátoru písku je do budovy lapáků písku přivedeno potrubí užitkové vody, na němž je umístěn solenoidový ventil. (5) Obr. 16 Lapáky písku, Separátor písku Obr. 17 Lapáky písku, Odseparovaný písek 4.3 Popis stavebních objektů a technologických zařízení biologická část Rozdělovací objekt před AN Objekt je realizován jako podzemní otevřená železobetonová jímka obdélníkového tvaru, která je vnitřními stěnami rozdělena na užší vtokovou část a poté na dvojici vlastních rozdělovacích jímek, ve kterých dochází k rovnoměrnému rozdělení přítoků odpadní vody a vraceného kalu na obě aktivace (AN1 a AN2) pomocí kruhových kašnových přelivů. (5) 31

32 4.3.2 Aktivační nádrže AN1, AN2 Z rozdělovacího objektu natékají odpadní vody do aktivačních nádrží AN1, AN2. Obě nádrže mají shodný objem m 3 a shodné vnitřní rozměry. Objekt aktivačních nádrží je rozdělen v podélném směru na tři dilatační celky. Vnitřní dělící stěny jsou ukončeny rozšířeným náběhem pro zlepšení hydrauliky proudění vody. Výška vody v nádržích je 3,6 m. Odtok aktivované směsy do odtokové jímky je přes přelivnou hranu. Aktivační nádrže jsou vybaveny shodným strojním zařízením pro provzdušňování jemnobublinnými aeračními elementy fortex a pro míchání pomaluběžnými míchadly Mez Nedvědice. V aktivačních nádržích probíhá nitrifikační a denitrifikační proces. Chod aerace (nitrifikace) a samotný chod míchadel (denitrifikace) probíhá na základě měření koncentrace rozpuštěného kyslíku v nádrži. Do aktivačních nádrží je přiveden tlakový vzduch z dmychárny. (5) Obr. 18 Aktivační nádrž AN1, Pohled na objekt Obr. 19 Aktivační nádrž AN2, Pohled na objekt Aerační systém, dmychárna Dmychárna je realizována jako samostatný zděný objekt umístěný mezi aktivačními nádržemi. Zdrojem tlakového vzduchu pro aktivace jsou 3 rotační objemová dmychadla Lutos DT 100/552. Jsou instalována v budově dmychárny, 2 jsou provozní, 1 je záložní. Pro automatický záskok je výtlačné potrubí do AN vybaveno uzavíracími klapkami s elektrickým pohonem. Na sání vzduchu do dmychárny je umístěn buňkový tlumič hluku Tepro, na výtlaku vzduchu je buňkový tlumič hluku Tepro s ventilátorem. Míchání a dodávka kyslíku ve fázi nitrifikace jsou v aktivační nádrži zabezpečovány distribucí tlakového vzduchu osazenými aeračními elementy AME - D. Dodávka 32

33 kyslíku do aktivace ve fázi nitrifikace je řízena na základě měření koncentrace rozpuštěného kyslíku a probíhá v časovém intervalu. Pro měření koncentrace kyslíku je v každé aktivační nádrži osazeno jedno kyslíkové čidlo Insa. Obr. 20 Dmychárna Obr. 21 Dmychárna Dmychadla aktivace jsou provozována v režimu nitrifikace-denitrifikace. Po dobu nitrifikace je výkon řízen regulací otáček pomocí frekvenčního měniče na nastavenou žádanou hodnotu kyslíku v aktivaci. Pokud dojde k překročení maximálního množství kyslíku, dmychadlo se vypne a znovu se spustí po poklesu pod nastavenou hodnotu kyslíku. Doba nitrifikace se počítá od dosažení nastavené hodnoty kyslíku. Pak následuje doba míchání, která končí poklesem hodnoty rozpuštěného kyslíku na nastavenou hodnotu mg/l nebo uplynutím maximálního času. Další fází je časově limitovaná fáze denitrifikace. Po dobu míchání a denitrifikace jsou dmychadla vypnuta. Jedno dmychadlo provzdušňuje AN1, druhé provzdušňuje AN2. Třetí dmychadlo je automatický záskok v případě poruchy jednoho z dmychadel. Základní parametry aeračního systému jsou uvedeny v tabulce (Tabulka X). (5) Moravě Tabulka X - Základní parametry aeračního systému na ČOV Nové Město na Parametr Oběhová aktivace Oběhová akt. - max Jednotka Využití kyslíku ze vzduchu 20,4 19,5 % Potřebné množství vzduchu za hodinu Typ aeračních elementů 5570,0 8670,0 m 3 AME - D Hodinové zatížení elementů 7,0 10,8 m 3 /ks Množství elementů 800 ks Plošná hustota 1,42 ks/m 2 33

34 4.3.4 Rozdělovací objekt před DN Objekt je realizován jako podzemní otevřená železobetonová jímka čtvercového tvaru, ve kterém dochází k rovnoměrnému rozdělení přítoku na obě dosazovací nádrže pomocí kruhového kašnového přelivu. (5) Dosazovací nádrže DN1 a DN2 Objekty jsou realizovány jako podzemní otevřené železobetonové nádrže kruhového tvaru s vnitřním průměrem 21,35 m. Výška vody v nádrži je 3,1 m pod její korunou. Dno objektu je vybudováno se spádem směrem do středu nádrže, kde je prohloubeno do kuželové kalové jímky hloubky 1 m. Aktivační směs natéká gravitačně do dosazovacích nádrží DN1, DN2. Pro možnost odstavení dosazovacích nádrží je v rozdělovacím objektu osazen ruční stavidlový uzávěr. Obr. 22 Dosazovací nádrže Obr. 23 Dosazovací nádrže Obr. 24 Dosazovací nádrže Obr. 25 Dosazovací nádrže Dosazovací nádrž slouží k zachycení a separaci biologického kalu. Aktivační směs je napouštěna do dosazovací nádrže zespodu přes středový nosný sloup. Odtud vytéká přibližně v úrovni hladiny radiálně přes nátokový kužel do prostoru flokulačního 34

35 válce a dále je pak vedena přes deflektor ke dnu nádrže. Oddělený kal se stírá při pojezdu mostu shrabovákem dna ke středu dosazovací nádrže, kde je plynule spodním odtokem odčerpáván. Biologicky vyčištěná voda odtéká z dosazovací nádrže sběrným děrovaným odtokovým trubkovým žlabem přes měrný Parshallův žlab do spojné komory. V Parshallově žlabu je instalována ultrazvuková sonda měřící množství vyčištěné vody. Ze spojné komory vyčištěná voda odtéká do recipientu. Vyčištěná voda natéká z odtokového žlabu do jímky užitkové vody. Ke vnější stěně nádrže směrem k aktivační nádrži přiléhá jímka plovoucích nečistot. Dno je společné se dnem dosazovací nádrže. Přítok do odtokové jímky je technologickým potrubím přes společnou stěnu. Obdobná jímka, přilehlá ke stěně objektu, slouží jako odtoková. Plovoucí kal je z hladiny dosazovacích nádrží stírán a odpouštěn do jímky plovoucího kalu, kde jsou osazena čerpadla 50 GFHU a je přečerpáván do směsné nádrže sekce čerpací stanice kalu pro DN1. Chod čerpadel je automatický od nastavitelné, od maximální a minimální hladiny měřených v jímce plovoucího kalu ultrazvukovými čidly. Obr. 26 Dosazovací nádrže, Plovoucí nečistoty Obr. 27 Dosazovací nádrže, Plovoucí nečistoty Strojní část dosazovací nádrže obsahuje mechanismy pro plynulé přesouvání sedimentovaných kalů do kalové jímky. Nátok aktivační směsi do nádrže je veden potrubím, tvořícím zároveň nosný sloup strojního zařízení dosazovací nádrže. Nosný sloup slouží k přívodu aktivační směsi do dosazovací nádrže. Aktivační směs proudí pod dosazovací nádrží do trubky nosného sloupu a vytéká obdélníkovými otvory v horní části sloupu přes nátokový kužel do flokulačního válce a přes deflektor dále do nádrže. 35

36 Flokulační válec slouží k usměrnění a uklidnění proudu aktivační směsi při vstupu do nádrže tak, aby v nádrži vznikly optimální rychlostní poměry k procesu sedimentace. Most s pojezdem je hlavní nosnou částí pro strojní zařízení dosazovací nádrže. Most je ve středu nádrže připevněn k bloku uložení středu, takže se může otáčet okolo osy dosazovací nádrže. Most je zároveň nosnou částí pro mechanismus shrabováku dna a bloku stírání hladiny. Shrabovák dna při otáčivém pohybu ramene dopravuje kal, usazený ve spodních vrstvách dosazovací nádrže, do kalové jímky ve středu nádrže. Z kalové jímky je kal odčerpáván potrubím pod dosazovací nádrží. Stírací lišty dna jsou zakončeny lištou z polyetylenu a jsou stavitelně přichyceny ke konstrukci shrabováku. Odtokový trubkový žlab je posazen do prostoru nádrže. K dopravě plovoucích nečistot do betonové jímky, umístěné vně dosazovací nádrže, slouží odtah plovoucích nečistot. Proplach potrubí plovoucích nečistot je zajištěn proplachovací klapkou, která je otevírána lištou stírání hladiny. Odsazená voda odtéká z trubkového žlabu přes přelivnou stěnu, která určuje výšku hladiny v dosazovací nádrži do recipientu. Na odtokové části trubkového žlabu je umístěn vypouštěcí otvor. Stírání hladiny slouží k odstranění plovoucích nečistot z hladiny dosazovací nádrže. Lišta stírání hladiny stírá při pohybu mostu plovoucí nečistoty k vnějšímu okraji dosazovací nádrže, kde jsou stahovány kyvným stěračem do odtahu plovoucích nečistot a dále do příslušného potrubí dosazovací nádrže. (5) Čerpací stanice kalu Obr. 28 Čerpací stanice kalu, DN 2 S Obr. 29 Čerpací stanice kalu, DN 1 N 36

37 Čerpací stanice kalu pro DN1 Objekt je realizován jako otevřená železobetonová jímka s nádrží obdélníkového tvaru. Objekt je rozdělen na dvě sekce. V mokré jímce jsou osazena čerpadla vratného kalu 150 GFHU a přebytečného kalu 100 GFHU. Kal je do jímky vytlačován na principu rozdílných hladin v nádržích. Jedno čerpadlo vratného kalu přečerpává ½ vypočítaného denního objemu vraceného kalu, druhé čerpadlo vratného kalu je rezerva. Čerpadla lze po nastaveném čase střídat. Výkon čerpadel je regulován frekvenčními měniči. Režim provozu lze nastavit jako kontinuální, případně lze čerpadla přepnout do režimu časového spínání. Standardní provoz je kontinuální s regulací měničem, pouze při požadavku na nízké hodnoty recirkulace se využívá provoz v režimu časového spínání. Ve standardním režimu je požadovaný průtok odvozen od zadaného vypočteného průměrného hodinového průtoku na ČOV a koeficientu recirkulace. Čerpané množství je měřeno indukčním průtokoměrem a vratný kal je dopravován do směsné kalové nádrže, která je druhou součástí tohoto objektu. Do této nádrže jsou přivedena další potrubí z objektů čerpání plovoucích nečistot, čerpání fugátu, čerpání podlahových vod z objektu skládky písku a kalu, potrubí odsazené kalové vody a potrubí vratného kalu s čerpací stanice DN2. Z této nádrže natéká vzniklá směs do rozdělovacího objektu před aktivační nádrže, odkud je kašnovými přelivy rovnoměrně kal rozdělován do obuch aktivačních nádrží. Čerpadlo přebytečného kalu přečerpává ve standardním provozu ½ zadaného denního objemu přebytečného kalu. Kal se odčerpává v zadaném množství a v zadaném počtu cyklů během dne. Objem přečerpaného kalu, se měří průtokoměrem Krohne optiflux a čerpá se do předvolené uskladňovací nádrže umístěné v objektu kalového hospodářství. (5) Čerpací stanice kalu pro DN2 Tento objekt je stávající. Režim a provoz čerpadel vratného kalu 100 GFHU je shodný jako u čerpadel v čerpací stanici pro DN1. Tato čerpací stanice je propojena s dosazovací nádrží potrubím u jejího dna. Čerpané množství je měřen indukčním průtokoměrem Krohne optiflux a vratný kal je dopravován do objektu čerpací stanice DN1 do směsné kalové nádrže. 37