Pro své životní zkušenosti s řízením podniku, v chovatelství a plemenářství, je váženou a uznávanou osobností.

Transkript

1

2 Blahopřejeme! Dne 2. září 2007 oslavil své významné životní jubileum pan Josef Cetkovský. Pan Cetkovský patří mezi nestory českého chovatelství. Jeho životní profesní dráha je neodmyslitelně spojena s Hospodářským družstvem Určice, kde působil ve funkci hlavního zootechnika a později předsedy družstva až do roku Prověření býci z HD Určice se významně podílí na šlechtění českého strakatého plemene. Mezi chovatelskou veřejností se zapsali především REZ-052, REZ-054, REZ-100, HB-171, LB-354, LON-003, TAR-005, HT-044, TAR-046 a TAR-051. Aktivně působil v chovatelských organizacích. Byl spoluzakladatelem Svazu chovatelů českého strakatého skotu, kde působil ve funkci místopředsedy. Dlouhá léta zastával post předsedy Sdružení jihomoravských chovatelů, které rovněž pomáhal založit. Vývoj plemenářské práce v České republice mu nebyl lhostejný, a proto byl jedním z iniciátorů vzniku Chovatelského družstva Impuls, kde je od založení 21. března 2001 předsedou představenstva. Pro své životní zkušenosti s řízením podniku, v chovatelství a plemenářství, je váženou a uznávanou osobností. Do dalších let mu přejeme hodně pevného zdraví, štěstí, osobní i rodinné pohody a vzhledem k tomu, že je vášnivý nimrod, také pevnou ruku a dobrou mušku. Chovatelské družstvo Impuls Redakční rada: Ing. Vladimír Basovník, šéfredaktor, předseda redakční rady, ZEAS Nedakonice, a.s. Ing. Bohumír Řezáč, Agrochema družstvo Studenec Ing. Antonín Krejčíř, ředitel CHD Impuls, družstvo Dr. Ing. Josef Kučera, ředitel SCHČSS Ing. Michal Basovník, vedoucí ISB Bohdalec CHD Impuls

3 OBSAH Cirkus Humberto 2 Strašiti drahým máslem 2 Současná produkce mléka v EU a ve světě 3 Kombinovaná užitkovost je zajímavá 5 Evropští chovatelé strakatého skotu zasedali v Zagrebu 9 Na návštěvě u bavorských farmářů 10 Fleckvieh, tradiční bavorská klobása, preclík a máz piva 12 V Daňkovicích stelou separátem 15 Jak může genetika pomoci k produkci kvalitnějšího hovězího masa? 16 Poučení o nákaze Katarální horečka ovcí (Bluetongue) 18 Poznámka pod čarou 19 TOP matek býků CHD Impuls 20 Testace Nabídka býků 24 Individuální připařovací plán 26 TOP Fleckvieh 27 Chovatelské družstvo IMPULS, družstvo Bohdalec Bobrová tel.: fax: DIČ: CZ info@chdimpuls.cz Ing. Antonín Krejčíř, ředitel mobil: akrejcir@chdimpuls.cz Ing. Michal Basovník, vedoucí ISB mobil: mbasovnik@chdimpuls.cz Jana Bojanovská, ekonomka mobil: info@chdimpuls.cz Iva Dvořáková, kontrola užitkovosti mobil: idvorakova@chdimpuls.cz MVDr. Lenka Povolná, laboratoř mobil: lpovolna@chdimpuls.cz Telefonní číslo pro objednávku inseminačních dávek:

4 Cirkus Humberto Vladimír Basovník, ZEAS Nedakonice, a.s. Zase jsme se odrazili ode zdi, dle staré známé koncepce českého zemědělství po roce Zarytého zemědělce to nepřekvapí. Těch kotrmelců bylo tolik, že se z nás stávají dobře cvičení opičáci v cirkusu zemědělského podnikání. Zaskočilo to však nažehlené odborníky. Makro, supermakro a gigantoekonomové, včetně prognostiků, kteří nedělají nic, než kecají o tom, v čem nikdy nepracovali, se nestačí divit, že jimi prognózovaná budoucnost se nějak zvrtla. Na frak dostala i koncepce EU, pro kterou bylo evropské mléko od farmářů drahé, a i přes rostoucí vstupy do zemědělství měla naplánovaný pokles výkupních cen. Kde jsou všechny plány multifunkčního zemědělství, zatravňování a utlumování? Cena obilovin vylétla neskutečně vysoko. Takovou výši nebyli schopni zemědělci s obchodníky či překupníky nikdy vyjednat, teď ji nabízejí sami. Viník se však vždycky najde. Číňané, kteří si dali o jednu lžíci větší porci jídla, a sucho v Austrálii. Dokonce se objevily řeči o bohatých šejcích, kteří skupují evropské obilí a krmí jím velryby, aby udrželi cenu ropy. Vida, kdo za to všechno může! Jak to ale bude dál? Udrží se ceny obilovin? Pro podniky vykrmující drůbež a prasata bez půdy je to jistá cesta k likvidaci. Pro podniky se skotem, kde jsou nerozumní lidé, to bude stejně těžké. Možný je pád na hubu, jak to již známe, a zase se to srovná. Pokud to vydrží, je nebezpečí, že se do zemědělství začne tlačit volný kapitál z jiného odvětví. Budou skupovány podniky, bez ohledu, zda je to zemědělské družstvo, či akciovka. Nastane konečně restrukturalizace, jak si to přeje ODS. Na úvod trochu skepse, ale doufám, že lidé, kteří pochopili myšlenku Impulsu, se dokážou obhájit i v oblasti podnikání a nenechají se zkonfiskovat. Strašiti drahým máslem Ivan Motýl, časopis Týden 42/07 Ceny potravin se neutrhly, naopak jsou na historickém minimu. Zdražováním másla strašíval před válkou komunistický tisk. Minulý týden si stejně počínala seriózní média. Máslo přitom nikdy nebylo levné, v přepočtu na dnešní mzdy stála v roce 1937 čtvrtka másla 156 korun. Čtvrtka másla už mnohde stojí přes čtyřicet korun! Pro MF DNES, nejčtenější seriózní deník, to byla minulé pondělí zpráva dne. O den později stejný deník strašil na titulní straně zdražováním chleba. Porovnáním historických cen másla i chleba však lze snadno dokázat, že oba produkty jsou dnes vzhledem k výši průměrných mezd na nejnižší ceně za posledních nejméně devadesát let. Nepostaví-li se někdo pánům zdražovatelům v cestu, bude stát máslo v zimních měsících asi tak 28 Kč za kilogram, varoval v říjnu 1937 Dělnický deník, tiskový orgán ostravských komunistů. A dodal, že programem strany je ubít a ušlapat kapitál a jeho systém, který vůdcové léčí a při životě udržují injekcemi z těla a krve dělníků. Kilogram másla stál před sedmdesáti lety 24 korun, průměrná měsíční mzda zaměstnanců státní správy přitom činila asi 1000 korun, ale třeba u státní pošty se bralo jen 390 a dělnice v severočeských textilkách si odnášely výplatu ve výši 200 až 300 Kč měsíčně. Při srovnání se současnou celostátní průměrnou mzdou, která činí 21 tisíc Kč, nebo s průměrnými platy v jednotlivých odvětvích tedy čtvrtka másla přišla zákazníka před sedmdesáti lety na výrazně více než dnes. Jestliže dnešní zaměstnanec ve státní správě vydělá v průměru 26 tisíc Kč měsíčně, je to šestadvacetkrát více než v roce Před sedmdesáti lety přitom 250 gramů másla stálo šest korun, stejné množství by v dnešním supermarketu mělo tedy přijít na 156 korun. Jenže ještě před pár týdny stála čtvrtka másla něco přes dvacet korun. I obávaných čtyřicet až padesát korun za kostku tedy bude v historickém kontextu pakatel. Podobně je tomu u chleba; kilový bochník přišel v říjnu 1937 na 2,20 Kč. Přepočítáno podle výše uvedeného způsobu by měl dnešní zaměstnanec státní správy platit za kilový chléb 59,40 Kč. Zatímco komunistický tisk sváděl v roce 1937 cenu másla na lichvářské mlékárenské kartely vedené velkostatkáři, liberální tisk měl tehdy jednoduché ekonomické vysvětlení. České máslo hromadně putovalo za hranice, především do Německa a Itálie, navíc vývoz másla byl dotován z fondů ministerstva zemědělství. Výrobci, kteří máslo dodávali tuzemské síti, toužili po stejném zisku a šroubovali vzhůru i domácí ceny. 2

5 Když ale komunisti v roce 1948 skutečně ušlapali kapitál, neznamenalo to, že začali máslo a chléb dávat za hubičku. Například v roce 1965 činil průměrný měsíční plat 1493 korun, tedy asi čtrnáctkrát méně než dnes. Čtvrtka másla přišla v roce 1965 na deset korun, dnes by tedy měla stát 140. Tvrzení současných českých komunistů o zlatých časech socialismu jsou tedy pouhým mýtem. Podle Františka Dorotíka, jednatele Mladoboleslavské mlékárny, stojí za současným zdražováním másla globální trh: nárůst cen odstartovalo extrémně suché počasí v Austrálii a na Novém Zélandě a zvýšený zájem východních trhů o mléčné výrobky. Zvyšující se cena másla zároveň napravuje devalvovanou historickou cenu tuzemského másla, na kterou producenti mléka delší čas upozorňovali. Nízké ceny se pak odrážely ve značném plýtvání se základními potravinami. Internetový server totalita.cz nedávno porovnal celkové životní náklady za socialismu a dnes. Vzhledem k současné průměrné mzdě je dražší například neregulované nájemné, hlavně v Praze. Spotřební elektronika, tuzemské automobily, potraviny i alkohol jsou dnes výrazně levnější, například Škoda 1000 MB vyrobená v roce 1965 by nyní přišla na více než půl milionu korun a obyčejný tříplotnový sporák na 32 tisíc korun. Říjen 1937, komunistický Dělnický deník se děsí dalšího zdražování másla. ČTK, 2 PROFIMEDIA, 3 ARCHIV. Současná produkce mléka v EU a ve světě a její cenový vývoj Při pohledu na současné ceny mléka a mléčných výrobků nejen v České republice, ale i v celé Evropské Unii a světě se nechce věřit, že cena syrového kravského mléka s drobnými výkyvy klesala v Evropské Unii od počátku 90 let. podle přednášky Jana Dryutse, NUKAMEL, seminář firmy FIDES AGRO, Český Krumlov Jestliže se v této době cena mléka pohybovala kolem 40 ct/l, v minulém roce dosáhla hodnoty kolem 26 ct/l a prognózy hovořily až o poklesu na 22 ct/l. V tomto roce také došlo ke snížení produkce mléka v Evropské unii o 1 % v porovnání s rokem 2005 a výraznému omezení exportních podpor pro vývoz sušeného mléka, másla a kaseinu. Svoji roli zde sehrálo silné Euro vůči dolaru a nelítostný boj maloobchodníků o podíl na trhu, kde mléčné výrobky hrají výraznou roli díky své pověsti zdraví prospěšných potravin. 3

6 Roční dodávky kravského mléka do mlékáren EU 15 (v 1000 MT) - zdroj ZMP Země Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Velká Británie EU Roční dodávky kravského mléka do mlékáren EU 10 (v 1000MT) - zdroj ZMP Země Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko EU EU Z výše uvedených tabulek je jasně vidět rozdíl mezi produkcí kravského mléka ve staré EU 15 a nově asociovanými členy unie, EU 10. V roce 2006 činila produkce mléka v nových zemích jen 12,96 % z celkové produkce Evropské unie. V posledních několika letech celosvětově stoupá produkce sýrů (zejména průmyslových na výrobu pizzy atd.). Velké uplatnění našly složky mléka (sušená syrovátka a proteiny) ve výrobě potravin. V současnosti je v tomto odvětví zpracováváno takřka 60 % celkové produkce. Avšak velká horka v Kalifornii v červenci 2006 započala prudký nárůst cen mléčných proteinů. Jedinou komoditou, která je dlouhodobě a celosvětově problematická, je máslo. Na jeho případě lze dokumentovat nevyzpytatelnost trhu. Ještě loni se hovořilo o horách másla, které jsou v Evropě a zatěžují unijní rozpočet. Nyní jsme svědky rychlého růstu cen másla, kdy například v řetězci Aldi (Německo) vzrostla cena másla o 30 % v relativně krátké době. To samé zaznamenáváme každodenně při nákupu základních potravin. Naskýtá se otázka: Co je příčinou tohoto cenového nárůstu? Pokud budeme hodnotit jednotlivé světadíly, musíme zmínit pokles produkce mléka ve Francii (-3 %), v Německu (-1,6 %) a také pokles ve Velké Británii. Velké mlékárny jako Belgomilk a Arla zvýšily produkci sušeného odtučněného mléka, které se nyní exportuje z Evropské unie bez dotací. Taktéž trvá silná poptávka po mléčných bílkovinách, byť cena sušené syrovátky krátkodobě poklesla. Zde je však nutno vzít v úvahu, že německá mlékárna Müller plánuje produkovat ethanol ze syrovátky, čímž vzroste poptávka po této surovině. Novozélandská mlékárenská společnost Fonterra už nyní ethanol ze syrovátky nabízí!! V současnosti dosahuje cena syrového kravského mléka v Západní Evropě na volném trhu (například v Severním Irsku se mléko obchoduje přes burzu) až 50ct/l, což způsobuje odchod mnoha farmářů od svých smluvních mlékáren. Významný vliv má také produkce telecího masa, která je právě díky vysokým cenám mléčných krmných směsí velmi prodělečná a bude se dlouhodobě obnovovat. Zde byl zaznamenán 15 % pokles produkce. Předpokládaný efekt ptačí chřipky a vyšší poptávka po telecím mase se nedostavil. Trh EU mléčné produkty (v mil. kg) - zdroj EU Komodita Sýry Máslo Čerstvé mléko Kondenzované mléko Sušené plnotučné mléko Sušené odtučněné mléko Významným prvkem ovlivňujícím nejen evropské, ale i světové zemědělství je Rusko. Společně s Čínou každoročně zvyšují svoji poptávku po mléčných produktech, přičemž Rusko má v současnosti 9,5 milionů dojnic (v roce 1960 to bylo 20 milionů dojnic). Samozásobitelnost Ruska mléčnými produkty je nyní jen 82 %! 4

7 Export EU 25 mléčné produkty (v mil. kg) - zdroj EU Produkt předpověď Sušené odstředěné mléko Sušené plnotučné mléko Sýry Máslo Produkce másla v Číně v posledních letech poklesla (- 14,3 %) a také sušeného odstředěného mléka (-11,8 %). Pokud vezmeme v úvahu, že spotřeba sýrů se v současnosti v Číně pohybuje mezi 0,2-0,3 kg/osobu a másla 0,1 0,2 kg/osobu a celková produkce mléka je 19,27 miliard kg mléka, je jasné, že se stoupající kupní silou obyvatelstva stoupá poptávka po všech kategoriích mléčných produktů. Co lze očekávat v blízké budoucnosti? Spojené státy navýšily produkci mléka o 3,7 % na současných 79,792 miliard kg mléka. Produkce sýrů stoupla o 2,9 %, másla o 8,1 % a sušeného odstředěného mléka o 6,6 %. Přičemž spotřeba sýrů se pohybuje od 13,5 do 14 kg/osobu a másla je dlouhodobě 2kg/osobu. Výrazný vliv má využití kukuřice na produkci ethanolu, kdy se spotřebovává 20 % veškeré produkce v USA. Farmářské ceny mléka v USA tak patří k nejvyšším na světě. Taktéž v Jižní Americe, jmenovitě v Brazílii, soupeří cukrová třtina s mlékem, produkce bioethanolu výrazně ovlivňuje ceny mléka. Argentina v roce 2007 sice navýšila produkci mléčných produktů, ale z celosvětového hlediska pouze zmírnila pokles v produkci mléka na Novém Zélandě a v Austrálii, který byl způsoben několikaletým suchem. Obě země zaznamenaly pokles v produkci sýrů a másla. Kombinovaná užitkovost je zajímavá Velký vliv bude mít na vývoj cen předpokládané zrušení systému kvót, které bylo ohlášeno do roku Očekává se, že Evropská Unie si nadále zachová vysokou konkurenceschopnost v produkci sýrů. Otázkou je, jakým způsobem se budou řešit případné přebytky másla. Velikost většiny farem v Evropské Unii se bude nadále zvětšovat, zejména v západní Evropě. Nelze také jednoznačně odhadnout růst ceny ropy a kupní sílu exportérů ropy a zemního plynu. Konečný konzument bude stále více požadovat funkční potraviny a značkové výrobky, díky nimž lze stabilizovat produkci v určitých regionech (sýry). Konzumní mléko a čerstvé výrobky budou nadále produkovány místně, poněvadž produktivita, dohledatelnost jednotlivých článků výrobního řetězce a flexibilita budou klíčové faktory pro konečného zákazníka. Josef Kučera, Svaz chovatelů českého strakatého skotu Učebnice chovu skotu zpravidla dělí skot podle typu užitkovosti na plemena mléčná, masná a plemena s kombinovanou užitkovostí. Debaty o tom, které z plemen, resp. užitkový typ skotu, je nejlepší, jsou na denním pořádku nejenom v České republice, ale i v zahraničí a sahají hluboko do minulosti. Historicky byl skot vždy chován z více důvodů a pro více užitkovostí současně. Kromě produkce mléka a masa skot byl, a v některých státech stále ještě je, využíván i k práci. To určitě není situace dnešních chovatelů v Evropské unii či řadě dalších chovatelsky vyspělých států. Dnešní kritéria chovatelů skotu jsou jasná: bezproblémové zvíře, které přinese chovateli maximální zisk při minimalizaci nákladů. Lidově řečeno: nenápadná kráva, která dá ročně jedno zdravé tele, uspokojivou užitkovost, vydrží ve stádě co nejdéle a na konci svého života přinese solidní finanční obnos, který se v ideálním případě blíží 80 % ceny jalovice, která nahradí vyřazený kus. Jednoduše řečeno, realizace takto stanoveného cíle je však složitější. Snahou Svazu chovatelů českého strakatého skotu je připravit nástroje pro dosažení tohoto cíle, protože šlechtění českého strakatého plemene je realizováno podle schváleného šlechtitelského programu, jehož nositelem je Svaz chovatelů českého strakatého skotu, jako uznané chovatelské sdružení pro český strakatý skot. Základem je reprodukce Reprodukce se stává klíčovou otázkou managementu dojených krav. Při analýze úspěšnosti zabřezávání krav a jalovic za rok 2006 vykázalo plemeno české strakaté a fylogeneticky příbuzná plemena březost po 1. inseminaci u krav 45,8 %, u jalovic 63,2 % a u plemenic 50,4 %. Slibné jsou výsledky reprodukce i za prvních 8 měsíců roku Podle analýz Českomoravské společnosti chovatelů došlo k nepatrnému nárůstu úspěšnosti zabřezávání plemenic českého strakatého skotu. Zároveň došlo ke zpomalení poklesu počtu prvních inseminací. Chovatelé tak mohou využít lepších výsledků reprodukce při selekci zvířat ve stádech nebo jako zdroj dodatečných tržeb pro zemědělský podnik při prodeji plemenných jalovic, o které je v posledním období enormní zájem. Vzhledem k obrovské poptávce po březích jalovicích českého strakatého skotu ze států jako je Polsko, Ukrajina, Rusko, Kazachstán, Albánie a řada dalších je důležité, aby si chovatelé uvědomili význam plemenných knih. Jenom na zvíře zapsané v plemenné knize je možné vystavit příslušný certifikát. Za březí plemenné jalovice je dosahováno cen v rozmezí 32 až Kč, což jsou ceny blížící se cenám Rakousku nebo SRN. Je ale nutné připomenout, že těchto cen je možné dosáhnout POUZE za zvířata čistokrevná s předepsaným certifikátem původu. 5

8 Graf 1 - Březost po I. inseminaci (I. - IV. roku 2007) Osobně jsem přesvědčen, že má-li český strakatý skot mít šanci uspět i na dalších evropských ale i mimoevropských trzích, je nezbytné nabízet zákazníkům kvalitu čistokrevných zvířat, bez zbytků a podílů cizích plemen. To jednoznačně potvrdilo i jednání výboru Evropské federace chovatelů strakatého skotu v Zagrebu v září letošního roku. Hodnocení exteriéru není zbytečné Hodnocení exteriéru kombinovaného skotu je v České republice prováděno v souladu s doporučením metodiky Systém 97, která je pravidelně harmonizována v rámci Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu. Na zajímavé vztahy mezi exteriérem a dlouhověkostí upozornil např. Stückler (2007). Při rozdělení býků podle plemenné hodnoty pro dlouhověkost na býky nadprůměrné (PH dlouhověkosti 120 a více) a podprůměrné (PH dlouhověkosti 80 a méně) byly zaznamenány významné rozdíly u některých znaků exteriéru a fitnes. Největší rozdíly jsou u souhrnných ukazatelů končetiny a vemeno, z jednotlivých znaků pak u zaúhlení končetin, hloubka vemene, závěsný vaz a délka struků. Tato analýza potvrzuje význam hodnocení exteriéru a využívání exteriéru jako nepřímého ukazatele dlouhověkosti, jako ekonomicky významné vlastnosti. V nově připravovaném selekčním indexu SIC pro český strakatý skot dojde k úpravě zastoupení jednotlivých znaků exteriéru v rámci skupiny ukazatelů fitnes. Luntz (2006) také upozorňuje na změny typu chovaného kombinovaného skotu v SRN a Rakousku. Býci plemene Fleckvieh se především díky obrovskému růstovému potenciálu posunuli do skupiny pozdních plemen a mezi komponentami masné užitkovosti dominoval ukazatel netto přírůstku. Tato skutečnost je potvrzena i na straně matek: se zvětšujícím se tělesným rámcem matek býků dochází sice k zvýšení ukazatele netto přírůstku, ale zároveň ke zhoršení zbývajících ukazatelů masné užitkovosti (osvalení, podíl masitých částí). Pokud chce Fleckvieh do budoucna udržet vysoké nároky na kvalitu jatečných těl, je nezbytné v rámci šlechtění zpřísnit požadavky na typ zvířat. Podniky, které vykrmují skot, vyžadují vysokou jatečnou výtěžnost a nadprůměrnou klasifikaci jatečně upraveného trupu. Další infiltrace genů dojených plemen do populace strakatého skotu je v tomto směru naprosto nevhodná. 6

9 Graf 2 - Vztah dlouhověkosti a exteriéru (zdroj: Stückler, 2007) Produkce mléka je důležitá, ale nesmíme zapomínat na maso Mléčná užitkovost je často diskutovaným tématem, zvláště pak porovnávání užitkovosti kombinovaného skotu s plemeny jednostranně mléčnými. Úroveň užitkovosti je samozřejmě významným faktorem, který ovlivňuje realizované tržby zemědělských podniků a tím také podíl na zisku chovatele. Přesto je důležité uvědomit si, že šlechtění strakatého skotu nemůže být stíhací jízdou za plemeny s mléčným profilem a je proto nezbytné využívat dalších předností kombinovaného skotu. Podle analýz ekonomiky produkce mléka v SRN existuje rozdíl v objemu tržeb chovatelů kombinovaných a jednostranně mléčných plemen skotu po odečtení přímých nákladů, který je téměř konstantní při všech úrovních produkce. Ze studií je zřejmé, že při úrovni užitkovosti 7000 kg mléka u strakatého skotu musí holštýnský skot produkovat na úrovni kg mléka, aby bylo dosaženo stejné úrovně tržeb, které kombinovaný skot zajišťuje masnou užitkovostí, resp kg mléka při užitkovosti strakatého skotu kg (Summer, 2007). Rozdíl v užitkovosti je na straně kombinovaného skotu zajištěn masnou užitkovostí a lepšími výsledky v oblasti reprodukce, plodnosti a dlouhověkosti. Výsledky mléčné užitkovosti, kterých český strakatý skot dosáhl v kontrolním roce 2006/2007, nás opět posunují mezi přední státy strakatého světa. S užitkovostí kg mléka a meziročním nárůstem o 177 kg mléka opět chovatelé potvrzují naše postavení v Evropě. Má-li být rozdíl průměrných užitkovostí vyrovnán masnou užitkovostí, je nezbytné, aby její úroveň byla na odpovídající úrovni. Problematice genetického hodnocení masné užitkovosti byla v uplynulém období věnována maximální pozornost a součástí nového selekčního indexu budou i nové plemenné hodnoty ze společného výpočtu plemenných hodnot masné užitkovosti. Podle vstupních analýz masné užitkovosti, které byly prováděny v průběhu přípravy výpočtu, bude ale nezbytné podívat se také na podmínky a způsob výkrmu býků. Dosahují-li česká zvířata, která jsou vykrmována v zahraničí, o 1,5 až 2 měsíce nižšího věku než jejich vrstevníci v České republice, bude problém patrně jinde než v genetice. Efektivnost a intenzita výkrmu je významným ukazatelem, ve kterém je u nás stále co zlepšovat. 7

10 Graf 3 - Vývoj mléčné užitkovosti a délky mezidobí (I. - IV. roku 2007) Výkrm v ČR Původ v ČR výkrm v SRN Nákup tele výkrm SRN Nákup zástav výkrm SRN Věk na konci výkrmu (dny) JUT (kg) Netto přírůstek (g) průměr sx průměr sx průměr sx Závěr Šlechtitelský program českého strakatého skotu musí reagovat na měnící se situaci produkčních podmínek Evropské unie a její společné zemědělské politiky. Šlechtění strakatého skotu musí zaručit konkurenceschopné postavení nejenom na evropských, ale i světových trzích. Návrh aktualizovaného selekčního indexu je posunem šlechtění požadovaným směrem. Strakatý skot musí ve šlechtitelském programu sledovat svůj vlastní profil, který je definován Evropským sdružením chovatelů strakatého skotu (EVF). Chovatelské zázemí, tradice a kvalifikace českých chovatelů jsou nejlepším předpokladem úspěšnosti českého šlechtění. 8

11 Evropští chovatelé strakatého skotu zasedali v Zagrebu Roman Šustáček, PROAGRO Radešínská Svratka, a.s. Letošní zasedání Evropského sdružení chovatelů Fleckvieh se konalo v chorvatském Zagrebu. V současné době představuje Evropské sdružení chovatelů strakatého skotu (Europäische Vereinigung der Fleckviehzüchter) celkem 18 členských států a 2 státy se statutem pozorovatele. V Chorvatsku se setkali zástupci 14 členských států s delegacemi z Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Ruska a Turecka - států, které se o členství v EVF ucházejí. Pestrý program perfektně připraveného zasedání zavedl více než 140 delegátů nejenom na farmy s chovem strakatého skotu nebo velkokapacitní výkrmny býků, ve kterých bylo možné potkat i český zástavový skot. Připravena byla i výstava mladých chovatelů a chorvatský šampionát ve městě Svatý Ivan Žabno, kolébce strakatého skotu v Chorvatsku. Jednání výboru, které je uzavřené, se vedle formálních záležitostí zaměřilo také na problematiku společné evropské testace Eurotest, sjednocování hodnocení exteriéru Systém 97, detekci a označování dědičné vady Arachnomelie. Zajímavé bylo i samotné Členské shromáždění 27. Kongresu EVF, v rámci jehož programu zaznělo několik přednášek. V úvodních dvou představil ministr zemědělství Chorvatské republiky pan Petar Čobankovič situaci chorvatského zemědělství v období příprav na vstup do EU. Ing. Franjo Poljak, ředitel Chorvatského šlechtitelského centra (obdoba našeho Hradišťka), informoval přítomné o situaci v chovu skotu v Chorvatsku. Fleckvieh představuje hlavní plemeno na území Chorvatska Vítězka výstavy ve městě Žabno. a chová se zde nejen ve velkých podnicích, ale především na rodinných farmách. V Chorvatsku se Fleckvieh využívá téměř výhradně jako kombinované plemeno. Fleckvieh se v rámci struktury skotu v Chorvatsku podílí 72 % na počtech krav, resp. 84 % na celkových početních stavech. Významné změny potkaly v minulých letech i stavy skotu. Obzvláště během války v roce 1991 byly sníženy stavy skotu téměř o ks krav a vysokobřezích jalovic. Od konce války se však početní stavy skotu stabilizovaly a poslední období je charakterizováno mírným nárůstem početních stavů. Průměrný Chorvatský podnik dnes chová 3,5 krávy, což je do velké míry limitující faktor pro další rozvoj plemen, ale i celého zemědělství. Celková produkce mléka činila v roce litrů mléka (3 705 kg mléka na krávu) a v roce 2006 to bylo litrů mléka, což na krávu znamená průměrnou užitkovost litrů mléka. Předávání prezidentského úřadu. V oblasti šlechtění pracuje Chorvatské šlechtitelské centrum na úpravě šlechtitelského programu a podílu jednotlivých skupin znaků v rámci šlechtění. Ze stávajícího poměru šlechtění 45 % mléko a 55 % maso, který byl definován v roce 1991, se v roce 2007 přechází na poměr 40 % mléko, 30 % maso a 30 % znaků fitnes. Populace krav v kontrole užitkovosti představuje asi kusů a ročně je v ní testováno 10 až 15 býků. Do roku 2006 byly v Chorvatsku využívány odchovny plemenných býků, od roku 2007 je kontrola vlastní užitkovosti býků řešena polním testem. 9

12 27. Kongres EVF byl pro účastníky z České republiky velmi příjemným zážitkem, jelikož součástí kongresu byla i volba prezidenta strakatých chovatelů v Evropě. Richarda Pichlera, který byl prezidentem EVF v uplynulých 4 letech, totiž vystřídal ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu Dr. Ing. Josef Kučera. Od roku 1972, tedy po více než 35 letech, je to první zástupce východní Evropy na nejvyšším postu EVF, od založení EVF v roce 1962 je Dr. Kučera vedle prof. Boliče z bývalé Jugoslávie teprve druhým východním prezidentem. Gratulujeme. Pro Richarda Pichlera byl kongres v Zagrebu tak trochu srdeční záležitostí, jak se přiznal i ve svém závěrečném projevu. V roce 1974 se totiž jako mladý zástupce Rakouska poprvé zúčastnil jednání EVF právě na kongresu v Zagrebu, v roce 2007 se ve stejném Zagrebu rozloučil nejenom s činností pro EVF, ale i se svojí aktivní kariérou, protože k odchází na zasloužený odpočinek. Nejenom česká skupina vyjadřovala dlouhotrvajícím potleskem poděkování za jeho aktivní působení ve světě strakatého skotu a titul, se kterým odjížděl ze Zagrebu velvyslanec strakatého skotu - mu jistě právem náleží. Richard Pichler mimo jiné věnoval první zvon na první ročník výstavy Den českého strakatého skotu v Radešínské Svratce v roce Děkujeme a přejeme hodně zdraví a pohody v letech následujících. Výstava mladých chovatelů. Na návštěvě u bavorských farmářů Michal Basovník, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Na konci září se konala v horním Bavorsku 10. AFO shau. Přehlídka potomstva nových býků začínala, jako vždy, ve večerních hodinách. V průběhu dne byla pro zahraniční hosty zorganizována inseminační stanicí Mnichov Grub návštěva tří farem, které se zúčastnili také chovatelé z Česka. Směsice hostů byla velmi pestrá. Měli jsme možnost prohodit pár slov s chovateli z Kanady, Švédska, Holandska či Jihoafrické republiky. Přestože se podmínky pro chov skotu v těchto zemích značně liší, měla jejich cesta do Bavorska společný cíl: chov plemene Fleckvieh. Další přídavek koncentrovaného krmiva (maximálně 4 kg) dostávají krávy dle užitkovosti v krmném boxu. Farma 1. Johann Eberl, Arget Nadmořská výška: 640 m Srážky: 1100 mm Půda: 50 ha orné půdy, 10 ha v nájmu 42 ha lesa Skot: 70 krav, 60 ks mladého dobytka Krmná dávka: TMR na 32 kg mléka. Složení: travní senáž, kukuřičná siláž, řepka/sója, obiloviny, vlhké kukuřičné zrno, melasa, sůl a minerálie. 10

13 Farma 2. Georg Mair,Untersteinbach Nadmořská výška: 700 m, jalovice na pastvě m Srážky: 1800 mm Půda: 43 ha trvalý travní porost, 15 ha v pronájmu 31 ha lesa Skot: 37 krav, 50 ks mladého dobytka, 9 plemenných býčků Dcera Hippa HG 183. Nová skladovací hala. Užitkovost: rok krav kg mléka % tuku % bílkovin ,10 3, ,29 3,57 Několik postřehů od mladého farmáře: ceny telat na aukčních trzích 5 5,5 Eur (později jsme se na výstavě v Miesbachu dozvěděli, že cena 5,5 je za býčky po Rainerovi RAD 198) cena mléka za srpen 36 centů, za září 40 centů cena jatečných krav při hmotnosti na háku kg 2,7 Eur cena nové skladovací haly, viz foto, 80 tis. Eur cena dojícího robota, o kterém farmář do budoucna uvažuje, tis Eur kvóta stojí 43 centů, farmář plánuje nákup, je ochoten zaplatit až 80 centů cena jádra loni 12 Eur, letos 25 Eur, proto je kladen velký důraz na sklizeň objemného krmiva trávu seče velmi mladou, 5 krát za rok inseminaci si provádí sám jalovice jsou inseminovány v měsících, s přihlédnutím k hmotnosti a tělesným rozměrům po porodu inseminuje hned při první říji, protože běhající se kráva znamená problémy (neklid ve stáji, poranění, nižší užitkovost) inseminační index 2, dáno zčásti příliš časným zapouštěním po porodu Krmná dávka: TMR, bez kukuřičné siláže, na 30 kg mléka pro všechny dojící krávy. Suchostojné krávy a jalovice dostávají travní senáž a seno. Užitkovost: rok krav kg mléka % tuku % bílkovin ,22 3, ,03 3,51 Farma 3. Franz Bernöcker, Hausham Nadmořská výška: 867 m Srážky: 1550 mm Půda: 30 ha trvalý travní porost, 4 ha v pronájmu 10 ha lesa Skot: 26 krav, 34 ks mladého dobytka, 2 plemenní býčci Z chovu Johanna Eberla pochází plemenný býk Helldog, který je v současné době ustájen na Inseminační stanici býků v Bohdalci. 11

14 Krmná dávka: TMR, bez kukuřičné siláže, na 25 kg mléka pro všechny dojící krávy, další přídavek jádra v dojírně. Suchostojné krávy a jalovice dostávají travní senáž a seno. Užitkovost: rok krav kg mléka % tuku % bílkovin ,28 3, ,10 3,46 Další příjem má rodina z provozování penzionu. Oblast Alp je chráněna a podporována státem. Farmář nemůže postavit novou stáj dle svých požadavků, ale musí respektovat určitá pravidla. Zemědělství v těchto nehostinných podmínkách alpského podhůří je nicméně zajímavé. Pan Bernöcker by rád svou usedlost zvětšil, bohužel o půdu je velký zájem a žádný z okolních kolegů nemá v úmyslu svou živnost opustit. Rozměr a úroveň bavorského zemědělství jsou nám již dobře známé. Pochválit našim sousedům musíme výborné osvalení a kondici krav a to i v první fázi laktace. Překvapení a obdiv neskrývali ani chovatelé ze zemí, které jsou známé spíše chovem plemene holštýn (Kanada, Holandsko). Vysoká mléčná užitkovost byla příjemným překvapením také pro chovatele z Jihoafrické republiky, kde je plemeno Fleckvieh známo převážně ze stád bez tržní produkce mléka. Fleckvieh, tradiční bavorská klobása, preclík a máz piva Michal Basovník, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Fleckviehschau Oberbayern 2007se tentokrát konala v Miesbachu. Bavorské i početné zahraniční návštěvníky přivítal 28. září Georg Schels, předseda inseminační stanice Mnichov - Grub. Po krátkém úvodu přišla na řadu přehlídka potomstva nově prověřených býků. Před zaplněnou halou byly po skupinách předvedeny dcery Rustica, Iliona a Irgerera. Nejlépe se prostřednictvím svých dcer prezentoval syn Rumby, Rustico. Rámcová, harmonická zvířata, s velmi dobrým osvalením, utvářením vemen i končetin splňovala všechny současné požadavky na kombinovaný skot. Ze dvou Regiových synů působilo lepším dojmem potomstvo Iliona. Jeho dcery byly rámcové, s výbornými končetinami a pěknými vemeny. Osvalení bylo spíše průměrné. Rustico a Ilion budou zařazeni v našem šlechtitelském programu na produkci příští generace býků. Rustico. Rustico. 12

15 Ilion. Velký zájem chovatelů vzbudil svou přítomností na předváděcí ploše Hippo. Ve věku 11 let je tento býk stále ve skvělé kondici, kterou by mu mohl závidět leckterý o generaci mladší plemenný býk. Hippo je velmi dobře znám chovatelům z celého světa. S více než 15 tisíci dcerami a stále velmi dobrými plemennými hodnotami patří mezi nejúspěšnější býky plemene Fleckvieh. Hippo si díky velmi uniformnímu a harmonickému potomstvu při vynikající mléčné i masné užitkovosti získal velkou oblibu i u našich chovatelů. Ilion. Stejně rychle jako se hala po přehlídce vyprázdnila, zaplnil se přilehlý stan. Chovatelé usedli k tradičním bavorským párkům, preclíkům a mázu piva. Zatímco bavorské klobásy moc velkého úspěchu u našich chovatelů nedosáhly, máz piva přišel k chuti a debata se protáhla až do půlnoci. Druhý den bylo v několika kolech předvedeno na 100 krav. Šampiónkou mezi prvotelkami se stala Fatima, dcera Safira. Ve starších kravách si první místo odnesla Ronda, otec Ro- Hippo, narozen Ilustrační foto, chovatel AGRO Liboměřice, a.s. 13

16 Sabine, otec Ruap, 1. laktace, užitkovost za 100 dnů: , , Cosima, otec Remont, 1. laktace, užitkovost za 100 dnů: , , Sindi, otec Engadin, 1. laktace: , , mello. Mezi nejstaršími krávami (pět a více laktací) se nejlépe prezentovala dcera Horweina, Erina. Otcové všech oceněných krav jsou našim chovatelům velmi dobře známi. Zejména mladší ročníky krav měly v původu býky, jejichž dcery dnes můžeme potkat i v našich stájích (Regio, Hippo, Remont, Safir, Waterberg, atd.). Chovatelé měli tedy možnost srovnat, jak potomstvo těchto býků vypadá u nás a v Bavorsku. Elke, otec Hippo, 3. laktace: , , Na problém nedostatečné výběrové základny již ve šlechtění českého strakatého skotu narážíme a dá se předpokládat, že se bude i nadále prohlubovat. Z necelé stovky u nás testovaných býků lze očekávat pouze dva až tři nové otce býků (pokud zachováme dostatečný selekční tlak), což povede Výstava v Miesbachu byla na vysoké úrovni. Od organizace, přes precizně připraná zvířata, až po samotné předvádění. Krávy velkého tělesného rámce, s výborným osvalením, velmi dobrými vemeny, pevnými končetinami a užitkovostí blížící se hranici 10 tisíc litrů mléka svědčí o vysoké úrovni chovu plemene Fleckvieh v Bavorsku. Přestože jsme v původu mnoha krav našli stejné býky jako u nás, byly vystavované krávy přece jenom o kousek blíže naší představě o kombinovaném skotu, než krávy prezentované na našich domácích výstavách. V potaz ovšem musíme brát rozdílnou historii obou populací a velikost výběrové základny, která je v Bavorsku několikanásobně větší. 14

17 ke snižování variability výběrové základny v následujících generacích. Máme-li zachovat konkurenceschopnost našeho šlechtění, nevyhneme se propojení naší a německo rakouské populace. A to nejen prostřednictvím prověřených býků, ale především společným odhadem plemenných hodnot. Čím déle budeme tento problém přehlížet, tím více budeme odkázáni na býky prověřené právě v Německu a Rakousku, popřípadě na zahraniční testaci, které se neubránily ani firmy ohánějící se při založení CHD Impuls domácím šlechtěním. První kroky pro společný odhad plemenných hodnot již byly učiněny a my se po pěti letech diskusí dostáváme ke společným výsledkům kontroly dědičnosti masné užitkovosti. V Daňkovicích stelou separátem Marcela Pařilová, Profi Press, s. r. o. V únoru letošního roku bylo do nové stáje zemědělského družstva Sněžné ve středisku Daňkovice naskladněno 298 dojnic českého strakatého plemene. Jedná se o volné ustájení s využíváním separátu pro nastýlání lehacích boxů. Za osm měsíců, kdy je stáj v provozu, již lze vysledovat zlepšení reprodukčních ukazatelů, ke kterému značnou měrou přispívá používání pedometrů ve stádě. ZD Sněžné se nachází v nadmořské výšce kolem 750 metrů. Celkově hospodaří na 1457 hektarech zemědělské půdy, z toho 774 hektarů tvoří trvalé travní porosty, 429 ha obilí, následují víceleté pícniny (155 ha), kukuřice (68 ha) a brambory (27 ha). Průměrná užitkovost dosahuje téměř 6000 kilogramů mléka, v uzavřených laktacích 5985 kg s obsahem tuku 4,1 % a bílkovin 3,45 %. V nové stáji s rybinovou dojírnou Fullwood 2x8 se počet somatických buněk drží pod hladinou v jednom mililitru a celkový počet mikroorganismů nepřesahuje v jednom mililitru. Dojí zde dvakrát denně v intervalech 10 a 14 hodin. Pokud jde o přidělenou mléčnou kvótu, v loňském roce ji nesplnili, zatímco v letošním roce předpokládají, že ji naplní a možná i přesáhnou. Vzhledem k národní rezervě by však podle slov hlavní zootechničky Ludmily Tobiášové nemělo dojít k penalizaci za překročení. Reprodukce ve stádě Na poli reprodukce spolupracuje ZD Sněžné jednak s Chovatelským družstvem Impuls, odkud odebírají část inseminačních dávek a jednak se společností Agro Měřín, a to především jde-li o kontrolu užitkovosti. Inseminační index je u jalovic 1,6 a u krav 1,9. V nové stáji, kde je sledována pohybová aktivita, se i u krav inseminační index pohybuje kolem 1,6. Servis periodu 95,3 a mezidobí 383 se pravděpodobně podaří díky nové technologii snížit. Po první inseminaci zabřezne 67,5 % jalovic a 41,1 % krav. Tyto ukazatele jsou platné pro loňský rok. Vzhledem k tomu, že nová stáj je v chodu od února letošního roku, lze předpokládat, že na konci roku se tato skutečnost odrazí i na zvýšení procenta zabřezávání po první inseminaci. Dojnice jsou ve stádě průměrně přibližně čtyři laktace. Našli bychom tam i krávy na šesté laktaci, ale to je spíš výjimečné. Vzhledem k přesunu zvířat z vazného ustájení do nové volné stáje bylo vyšší i procento brakovaných krav (30 %). Výhledově však bude i tento ukazatel pravděpodobně nižší. Stáj je dimenzovaná pro 298 kusů dojnic Pokud jde o živočišnou výrobu, orientují se na chov skotu. Celkem mají 1240 kusů plemene českého strakatého, z toho je 530 dojnic. Necelá polovina jich je v nové stáji v Daňkovicích ve volném systému ustájení. V rybinové dojírně 2x8 jsou krávy dojeny dvakrát denně 15

18 Od února v novém Areál nově vybudované stáje se nachází v katastru obce Daňkovice. Výstavba stáje byla zahájena na jaře Současně se stájí dimenzovanou pro 298 dojnic bylo nutné postavit i jímku s dostatečnou skladovací kapacitou. Vzhledem k tomu, že se tato lokalita nachází v chráněné krajinné oblasti, bylo již získávání stavebního povolení komplikovanější ve srovnání s jinými oblastmi. Kvůli špatnému podloží byla stavba přerušena, následovaly rozbory a studie a musely být učiněny příslušné kroky, aby staveniště bylo stabilní. To celou výstavbu prodloužilo a samozřejmě i prodražilo. Konečná částka se tedy vyšplhala na 38 milionů korun. Vše ale mělo nakonec zdárný průběh, za což patří dík především předsedovi zemědělského družstva Sněžné, panu Ing. Pavlu Švecovi. V Daňkovicích používají pro stlaní lehacích boxů separát, který považují za vhodný i z toho důvodu, že vzhledem k nadmořské výšce je zde chladnější počasí a pro krávy tak separát rozprostřený kolem jejich těla, když leží, vytváří větší komfort než třeba matrace. K odklizu výkalů slouží shrnovací lopaty. Kejda je následně čerpána do separátoru. Fugát je odváděn do jímky vně stáje. Pevná část se, jak již bylo zmíněno, používá k nastýlání lehacích boxů. Součástí areálu je jímka pro skladování fugátu Součástí nové stáje je i výběh, ve kterém je zabudována vana, která slouží ke koupelím končetin. Dezinfekce paznehtů probíhá stejně jako na většině farem několikrát ročně. Do výběhu vstupují dojnice ze stáje po několika schůdcích, které se i v Daňkovicích osvědčily. Dojnice si na ně brzy zvykly a bez problémů po nich chodí. Jak může genetika pomoci k produkci kvalitnějšího hovězího masa? Ing. Veronika Gazdová, Ing. Vanda Déduchová, MZLU v Brně, Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Možná si sami pokládáte otázku, proč se touto tématikou v době přebytku hovězího masa a klesající ceny jatečných zvířat vůbec zaobírat. I přes tento zdánlivě negativní vývoj je potřeba stavy skotu udržet, poněvadž chov skotu je jedním ze základních pilířů našeho zemědělství bez ohledu na to, zda se jedná o chov zaměřený na mléčnou či masnou produkci. I když je pravdou, že v několika posledních letech byla pozornost věnována spíše chovům, respektive plemenům, s mléčnou produkcí a produkce kvalitního hovězího masa byla trochu opomíjena. Vysoká cena hovězího masa a bohužel většinou jeho nižší kvalita, spolu s různými mediálními kauzami měly za následek celkové snížení spotřeby hovězího masa. Od roku 2000 se jeho spotřeba neustále snižuje (oproti roku 2000 je to o 2,5 kg/osobu/rok méně), naopak spotřeba vepřového i drůbežího masa zaznamenává trvalý nárůst. Dlouhodobá krize, kterou trpí celé odvětví chovu skotu, by měla být částečně i hnacím motorem pro chovatele nejen jatečných zvířat vedoucí k zlepšení celkového renomé hovězího masa. Měli bychom se snažit vyzvednout jeho přednosti, ke kterým určitě patří jeho vysoká nutriční hodnota a v neposlední řadě jeho široké kulinářské využití, tzv. od svíčkové po guláš. Tak jako samotný zemědělec, tak i genetika je pouze jedním z článků dlouhého řetězce, na jehož konci stojí kvalitní produkt. Je velmi důležité si uvědomit, že všechny články tohoto řetězce spolu úzce souvisí a není možné zohledňovat pouze jeden z nich. Pokud tedy chceme produkovat kvalitní hovězí maso, tak musíme brát na zřetel všechny činitele ovlivňující masnou užitkovost skotu. Řada faktorů, které se podílejí na celkové kvalitě konečného výrobku, je poměrně dlouhá, od plemenné příslušnosti jedince, přes genetiku, výživu, systém ustájení a krmení, zdravotní stav až po transport a samotnou porážku zvířat. Z pohledu genetiky jsou již dnes známy a ověřeny molekulární markery asociované s různými fázemi vývoje svaloviny či ukládání tuku, které lze využít k predikci produkce a především kvality hovězího masa. Je ovšem důležité si uvědomit, že většina ekonomicky důležitých vlastností (přírůstek, ukládání masa či tuku, atd.) patří mezi tzv. kvantitativní znaky. Tedy znaky, které jsou ovlivněny mnoha geny. Přesto již dnes existuje celá řada genetických markerů, u nichž je potvrzen jejich efekt na určitý kvantitativní znak. Mezi nejznámější genetické markery v oblasti produkce hovězího masa patří bezesporu gen pro myostatin, označován také jako gen dvojího osvalení. První mutace, přesně řečeno delece (vypuštění) 11 bazí, byla objevena u plemene belgické modré. Jedinci, u kterých se projeví dvojí osvalení, jsou homozygotní, tedy nesou ve své genetické výbavě dvě zmutované alely myostatinu. Po potvrzení vlivu takto zmutované alely u belgic- 16

19 kého modrého plemene byly studovány i další masná plemena skotu. Překvapujícím zjištěním bylo, že každé masné plemeno má svou charakteristickou mutaci genu pro myostatin, která následně způsobuje dvojí osvalení jedinců. Do dnešní doby byly nalezeny specifické mutace pro plemena charolais, limousine či piemontese, doposud nebyla odhalena příčinná mutace pro dvojitě osvalené jedince plemene blonde d aquitane. Většina prací posledních let zabývajících se genetikou hovězího masa se orientuje na markery ovlivňujícími marbling, neboli mramorování masa. Marbling je charakterizován jako malá skvrna tuku viditelná na plošném řezu masa, obecně lze marbling označit jako intramuskulární tuk. Marbling je udáván tzv. marbling skórem, to je stanovováno po porážce zvířete posouzením oblasti mezi žebrem a je v podstatě dáno hustotou tukových skvrn. Obsah intramuskulárního tuku výrazně ovlivňuje senzorické vlastnosti masa, jedná se především o chuť, vůni, šťavnatost a poživatelnost masa po tepelné úpravě. Ve většině zemí světa je obecně maso s vyšším obsahem intramuskulárního tuku lépe hodnoceno a více vyhledáváno spotřebiteli. V rámci genetiky skotu jsou dnes známy tři markery, u kterých byl potvrzen (nebo je z hlediska jejich fyziologické funkce předpoklad) efekt na obsah intramuskulárního tuku a velikost marbling skóre. Jedním z těchto markerů je gen pro thyroglobulin (TG5), který je prekurzorem hormonů triiodothyroninu a tyroxinu. Oba tyto hormony hrají velmi důležitou roli ve vzniku a diferenciaci tukových buněk, přičemž hladina těchto hormonů je asociována s ukládáním intramuskulárního tuku. V několika na sobě nezávislých studiích byla v tomto genu nalezena mutace, u které byly zjištěny asociace s kvalitou masa. Homozygotní jedinci pro zmutovanou alelu dosahovali vyššího marbling skóre a celkově měli vyšší obsah intramuskulárního tuku. Naopak pro klasickou alelu TG5 genu byly zjištěny pozitivní asociace s plochou nejdelšího zádového svalu (m. longissimus dorsi). Dalším genomickým markerem, u kterého byl potvrzen vliv na velikost marbling skóre je gen FABP4 fatty acid binding protein. Tento gen patří do rodiny malých, ale vysoce konzervovaných proteinů, které spojují dlouhé řetězce mastných kyselin. Jejich hlavní funkcí je absorpce, transport a metabolismus mastných kyselin. Pro tyto své fyziologické funkce byl studován za účelem odhalení možných vztahů s masnou užitkovostí skotu, především s ukládáním tuku. I přesto, že se jedná o nováčka v genomice skotu, tak již byla odhalena mutace s pozitivním vlivem na velikost marblig skóre. Genomický marker, který není asi ani potřeba velmi představovat je gen DGAT1 diacylglycerol O-acyltransferasa. Produktem DGAT1 genu je mikrosomální enzym, který se velkou měrou podílí na metabolismu triacylglyceridů, vzniku a ukládání tukové tkáně. Polymorfismus tohoto genu, u kterého byl prokázán pozitivní vliv na % obsah tuku a proteinů, a také na celkové množství tuku v mléce, je již několik let úspěšně využíván v rámci šlechtění skotu na mléčnou produkci. Nejen z těchto důvodů se v poslední době zaměřila pozornost genetiků na možné využití této příčinné mutace i při šlechtění na masnou užitkovost. V několika studiích byla odhalena pozitivní asociace mezi genotypem v DGAT1 genu a obsahem intramuskulárního tuku. Je však nutné podotknout, že všechny tyto studie byly prováděny na populacích holštýnského plemene. V populacích masných plemen či jejich kříženců nebyl pozitivní efekt mutantní alely potvrzen, což může být způsobeno jejím nízkým výskytem v těchto populacích. Nelze opomenout další genomické markery mezi něž patří markery označované jako LEP, CAP či SCD. Genomický marker LEP, neboli gen pro leptin je znám z oblasti humánní medicíny, kde je označován jako gen pro obezitu. Protein leptin významnou měrou zasahuje do celkového metabolismu jedince a dokonce ovlivňuje i takovou vlastnost jakou je chuť přijímat potravu. Z dosavadních výsledků vyplývá, že jedinci nesoucí ve své výbavě alespoň jednu mutantní alelu mají vyšší obsah intramuskulárního tuku a lepší konverzi živin. Genomický marker po leptin je hojně využíván především v USA a Kanadě. Genomický marker CAP je asociován s jemností a zráním masa. Produkty tohoto genu jsou enzymy calpain a calpastatin, které se podílí na enzymatických procesech během zrání jatečných půlek. Jako genomický marker pro nutriční hodnotu masa je také někdy označován gen SCD stearoyl- CoA denaturasa, jehož produkt je nutný pro přeměnu nasycených mastných kyselin a nenasycené mastné kyseliny v tukových buňkách. V SCD genu bylo objeveno 9 různých mutací, přičemž u jedné z nich byl zjištěn vliv na % obsah jednotlivých nenasycených mastných kyselin. Analýzy prováděné v naší laboratoři ukazují na monomorfnost tohoto znaku v našich populacích skotu. V dnešní době existují pro všechny výše zmíněné markery komerčně dostupné DNA testy a je tedy pouze na samotných chovatelích, zda se rozhodnou služby molekulární genetiky využít či nikoliv. Je potřeba si uvědomit fakt, že výběr zvířat podle genomických markerů je pouze jedním z článků celého procesu selekce a šlechtění. 17

20 Poučení o nákaze Katarální horečka ovcí (Bluetongue) Lenka Povolná, Chovatelské družstvo Impuls, družstvo Úvod Katarální horečka ovcí je infekčním onemocněním přežvýkavců a není přenosná na člověka. Původcem katarální horečky je virus z čeledi Reoviridae. V současné době je známo 24 zřetelně rozpoznatelných sérotypů tohoto viru. Nyní se šíří v Evropě sérotyp 8 (BTV-8), který nebyl nikdy předtím v Evropě zjištěn. Sérotyp 8 bývá obvykle diagnostikován v Keni, v Nigerii, v Jižní Africe, v jižní a v centrální části Ameriky. Tento virus vyvolává klinické projevy onemocnění u ovcí a u skotu. U koz nebylo toto onemocnění pozorováno. Příznaky onemocnění u skotu U skotu mohou být klinické příznaky méně výrazné než u ovcí, proto se skot stává významným zdrojem viru a hraje významnou roli v jeho přenášení. Virus má silnou afinitu ke sliznicím a vnitřní vrstvě cév, proto většina příznaků bývá spojena s otoky a krváceninami na sliznicích. Jedním z prvních příznaků bývá horečka, která může zůstat nepovšimnuta. Později se objevují krváceniny, puchýřky, vředy v dutině ústní a výtok slin. Dále si všimneme otoku okolo očí, překrvení bělimy oka a slzení. Přenos Přenos viru mezi zvířaty je zprostředkován infikovanými komáry - tiplíky rodu Culicoides. Maximální aktivita těchto komárů je při teplotě 24 C, letovou aktivitu zastavují při C. To znamená, že jejich aktivita je sezónní (zejména léto, podzim). Zdrojem infekce je krev zvířete ve virémii (virus koluje v krvi). Ta nastupuje za 3-5 dní od štípnutí komárem a trvá až 30 dní u ovcí a 100 dní u skotu. Rezervoárem viru je tedy zpravidla skot, který umožní přezimování viru v období nižších teplot. V době virémie nedochází u zvířat k vylučování viru do vnějšího prostředí (sliny a jiné sekrety). Virus se však může nacházet ve spermatu. Choroba se šíří buď pomocí větru (infikovaní komáři se mohou přemístit až 700 km) nebo transportem infikovaných zvířat. Virus může být šířen i semenem býků, které obsahuje infikované červené nebo bílé krvinky. Experimentální studie prokázala, že 30 % jalovic inseminovaných BTV kontaminovaným semenem se staly viremické. Podmínky přenosu však vždy závisí na přítomnosti tří faktorů virus, jeho přenašeč a vnímavé zvíře. Překrvení bělimy oka. Slinění, otok jazyka. Tiplík rodu Culicoides. Zarudnutí korunky. 18