Federace dětských domovů ČR. BULLETIN č. 65

Transkript

1 Federace dětských domovů ČR BULLETIN č. 65 Vychází na podzim 2004

2 V tomto bulletinu č. 65 jsou publikovány: Příspěvky referujících na semináři FDD konaném ve dnech v Nymburce na téma Význam osobnosti ve výchovně vzdělávacím procesu v oblasti NRV. Syndrom vyhoření. Tradiční a netradiční formy výchovného procesu. Seznam členů na tomto semináři nově zvoleného výboru FDD. Stručný přehled činnosti výboru v roce Příspěvky referujících na semináři FDD konaném ve dnech v Uherském Hradišti na téma Krize autority ve výchově. Respektovat a být respektován. Výsledky z 12. mezinárodního finále v atletice a míčových hrách, konaného v Trenčíně ve dnech v. Příspěvky referujících na semináři FDD konaném ve dnech v Ústupkách na téma Uplatňování práv a povinností dětí při jejich výchově v zařízeních náhradní rodinné péče (ústavní a ochranná výchova). Spolupráce s orgány sociálně právní ochrany, Kanceláří veřejného ochránce práv, soudy a policií. Vzory Podnět ke stanovení vyţivovací povinnosti rodičů Rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu péče poskytované mládeţi umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivní péče Volně vloţená příloha seznam předsedů a místopředsedů členských států FICE Bulletin setřídil a připravil do tisku Mgr. Jan Pavlas FDD ČR, vychází dne 2

3 Význam osobnosti ve výchovně vzdělávacím procesu v oblasti náhradní rodinné výchovy PhDr. Hana Palatová Osobnost je historicky a geograficky podmíněný jedinec s osobitým a jedinečným ţivotním stylem a určitým sociálním místem. Je výslednicí tělesných a psychických projevů a dějů, projevuje se chováním. Osobnost tvoří zděděné a vrozené rysy, schopnosti, znalosti, dovednosti, návyky. Ke specifickým vlastnostem osobnosti patří schopnosti (tj. úroveň, na jaké dokáţe člověk vykonávat určité činnosti), charakter (tj. vyjádření vztahu k jiným lidem, věcem, práci, sobě samému), temperament (tj. úroveň dynamiky, především v citové oblasti) a zájmy (tj. oblast činností, které člověka mimořádně přitahují). Z hlediska typologie osobnosti existuje řada pojetí vypracovávaných buď z převahy biologického postoje nebo z převahy sociálního postoje. Nejznámějším členěním je rozdělení na typ melancholický, cholerický, sangvinický a flegmatický. Psychologové rozdílných škol a směrů se však shodují v jednom: ţivot kaţdého z lidí se skládá z nepřetrţité řady problémů, rozporů, překáţek. Neexistuje lidský ţivot bez nich. Jde jenom o to, jak se je naučit úspěšně zvládat. K tomu je třeba zejména dvou vlastností, a to na jedné straně nebát se konfliktů a neutíkat před nimi a na straně druhé umět čekat na odměnu, potěšení či radost. Hromadit konflikty a chtít dosáhnout všeho ihned vede k neustálým frustracím, a to i u dětí. Zhruba u sedmdesáti procent populace dospělého i dětského věku nenacházíme v běţném chování výraznější či nápadné odchylky. Jejich chování dokáţeme přijímat, jsme s nimi schopni bez větších obtíţí komunikovat, bez problémů probíhají i vzájemné vztahy. Jsou však dospělí lidé i děti s osobnostními zvláštnostmi, k nimţ je třeba zaujímat speciální přístup. Jedná se o tzv. náročné typy osobností. Jednání s nimi vyţaduje vyuţití určitých psychosociálních dovedností a profesionálních znalostí. Abychom mohli správný způsob jednání s nimi zvolit, musíme si tyto zvláštnosti uvědomovat a naučit se je včas rozpoznávat. Ve výčtu nejčastějších potíţí se objevuje zejména úzkostnost, coţ je stav, kdy jedinec pociťuje ve zvýšené míře vnitřní napětí, neklid a obavy a agresivita vyznačující se tendencemi k útočnému jednání vůči druhým i vůči sobě samému. V současné době vystupují do popředí rovněţ další psychické obtíţe, například nepřístupnost, pedanterie, sklony k hysterii nebo chorobná potřeba prestiže, které mohou být příčinou poruch chování. Poruchy chování a jejich zvládání Porucha chování vyjadřuje narušené sociální vztahy k druhým lidem, téţ vztahy k sobě, coţ je zdrojem konfliktů a ztíţeného společenského souţití (Hartl). Podnětem pro vznik poruchy můţe být mnoho skutečností i náhodných okolností, s nimiţ se lidé ve svém ţivotě, zejména pak v dětství, setkávají. Chceme-li úspěšně působit na odstranění poruch nebo je alespoň částečně zmírnit, musíme je diagnostikovat a určit příčiny jejich vzniku. V dětských domovech je taková diagnostika na první pohled snazší, protoţe o dítě mohou pečovat psychologové, speciální pedagogové a kvalifikovaní vychovatelé. Ve skutečnosti tomu tak být nemusí, protoţe dětem chybí přirozené prostředí. Současné výzkumy signalizují narůstající výskyt různých potíţí u dětí, ať jiţ zdravotních (alergie, ekzémy, sniţující se imunita), ale i psychických (specifických poruch učení a specifických poruch chování). Jednou z nejčastějších je ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder (dříve lehká mozková dysfunkce) a s tím související další obtíţe, jako je agresivita, citová nestabilita, impulsivnost, obtíţe v komunikaci, poruchy koncentrace pozornosti, nerovnoměrnost celkového psychického vývoje. V důsledku těchto poruch dochází k narušení vnitřní rovnováhy dítěte, která následně destabilizuje vztahy celého jeho vztahového rámce (rodinné i školní prostředí, vztahy s vrstevníky a další). Zde také bývá nejčastější příčina vzniku dalších poruch chování, tj. takových projevů dětí a mládeţe, jeţ narušují sociální vztahy a jsou překáţkou jejich úspěšnému zapojení do školní práce nápadná neukázněnost, vzdorovitost, přemíra fantazie a lhavost, ale na druhé straně i nesmělost, strach, neprůbojnost, nepřiměřená submisivita, útěk od řešení problémů a další. 3

4 Literatura: Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Orbis Praha 1975 Drapela, V. J.: Přehled teorií osobnosti. Portál, s.r.o. Praha 1997 Hartl, P.: Psychologický slovník. Budka, Praha 1993 Capponi, V., Novák, T.: Sám sobě psychologem. Grada, Praha 1992 Relaxační techniky: Koncentrace. Sebevědomí. Pozitivní myšlení. Ţivot bez stresu. Scarabeus, Praha 1990 Vojáček, K.: Autogenní trénink. Avicenum, Praha

5 Praktické zkušenosti se syndromem vyhoření PhDr. Petr Šišák, Katedra pedagogické a školní psychologie, PdF v Ostravě Vycházím z definice syndromu vyhoření (bur out), kterým je stav vyčerpání, citového staţení a ztráta důvěry v osobní výkonnost. Člověk postiţený syndromem je vyčerpaný z kontaktu s okolím, je to člověk s pocity vlastní neschopnosti, s neschopností proţívat uspokojení a radost z práce. Syndromem vyhoření jsou ohroţeni jedinci, kteří pracují s lidmi, jako např. lékaři, učitelé, sociální pracovníci a další. Vyskytuje se u lidí, kteří hledají smysl ţivota především v práci (workoholici, perfekcionisté, pedanti, kompenzace rodinných problémů apod.). U tohoto syndromu jiţ jedinec není s to snášet psychický stres své profese. Můţe dojít ke změnám v jeho chování a také psychice. Symptomy tohoto postiţení jsou dostatečně známé: deprese a úzkosti, poruchy paměti a soustředění, poruchy spánku, únava a pokles výkonnosti, tělesné potíţe (trávicí trakt, dýchací systém, sexualita, kardiovaskulární systém ), nespokojenost, náladovost, rozlady, neschopnost uvolnit se, tendence k návyku na psychotropní látky (alkohol, tabák, káva, přejídání ), sníţení sebedůvěry a poruchy v interpersonálních vztazích. V pozadí těchto příznaků je určitý nepoměr mezi velkým pracovním nasazením, velkou zodpovědností, potřebou co nejlépe zvládnout pracovní povinnosti na jedné straně a mezi výsledky a mírou uspokojení z práce na straně druhé. U postiţených dochází k postupnému odosobnění, k necitlivému aţ odtaţitému chování k lidem, o něţ se mají z hlediska své profese starat. Dále také ke ztrátě důvěry ve vlastní výkonnost, k pocitům vlastní neschopnosti, k blokování proţívat uspokojení z práce. Pokud pracovník tento stav jiţ není schopen zvládnout, dochází postupně k tomu, ţe ho pak překonává pomocí nezainteresovanosti, stane se netečným, někdy aţ cynickým a krutým. Je opotřebovaný nadměrnou snahou dosáhnout nerealistických cílů, které na sebe klade sám. Účinnými preventivními opatřeními je moţné znechucení profesí oddálit, předcházet. Změna ţivotního stylu se zařazením pravidelného aktivního i pasivního odpočinku, pouţívání metod ke zvládání stresu, dobrá organizace práce, kvalitní mezilidské vztahy a dostatek ocenění ze strany nadřízených. Realita nezaměstnanosti však nutí pracovníky setrvávat v profesi i v čase, kdy jejich skutečná pracovní činnost je fakticky kontraproduktivní. Řešení nabízejí soukromé poradenské firmy, jejichţ péči si ovšem pedagogové s výší svého platu zpravidla nemohou dovolit. Poradenství u nás nemá tradici, na trhu sluţeb nemá kredit velké spolehlivosti ani diskrétnosti terapeutické práce. Po čtyřicetiletém vakuu absence sluţeb církevních organizací, v atmosféře zneuţitelnosti osobních informací si lidé odvykli v naší společnosti svěřovat se do rukou odborníkům. Naopak spoléháme na pracovní definitivu v organizaci škol a pokud není pedagog přistiţen při krádeţi, pedofílii či jiné trestné činnosti, je jeho profesní postavení prakticky neotřesitelné, zajištěné pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Syndrom vyhoření postihuje nejvíce vztahy mezi pedagogem a ţákem. Praktické zkušenosti s poradenstvím hovoří jasně o účinnosti analýz psychiky postiţených jedinců. Ke zváţení nabízím projekt vysokoškolského poradenství jak pro studenty, tak pro pedagogy. Navazuje na přirozený vývoj vytváření důvěrného vztahu mezi učitelem a ţákem, který si musí obě strany zaslouţit postupně se vytvářejícími vazbami vzájemných kontaktů. Měli by se cítit obdařeni touto formou sluţby a je přirozené, ţe budou vyhledávat pomoc tam, kam je váţí pozitivní vzpomínky na dobu studia. Znalec lidské povahy můţe částečně napravit chybnou volbu profese pedagoga tím, ţe můţe směr studia zaměřit na jiný obor, pro studenta přijatelnější. Protoţe oba mají zkušenosti ze vzájemné komunikace, kreditu odbornosti, pravděpodobnosti úspěšně pomoci jsou přímo úměrné kvalitám dříve prověřených moţností spolupráce. Profesionální znalost psychologů univerzit by měla být zárukou poradenských aktivit. Náhodné setkání klinického psychologa neznalého problematiky s diagnózou bur out nemusí dopadnout vţdy příznivě ve prospěch klienta. Lze uspokojivě vyřešit i ekonomickou sféru hrazení těchto odborných sluţeb formou úvazků psychologů, a to přispíváním školských organizací na udrţení duševního zdraví svých zaměstnanců. Zahraniční zkušenosti nabízejí bohatší menu v řešení problému vyhoření, zvláště v povoláních, kde emergentní situace, do kterých se dostávají zaměstnanci při plnění kaţdodenních povinností, mohou ohroţovat ţivoty lidí a velké materiální hodnoty. Záchranáři, policisté, lékaři, piloti procházejí pravidelnými preventivními kontrolami psychické způsobilosti k výkonu povolání. 5

6 Závaţné situace, selhání lidského faktoru jsou předmětem seriózního výzkumu a především nápravných opatření. V této souvislosti nelze opomenout ustanovení 18 odst. 2 a následně 42 odst. 4 zák. č. 109/2002 Sb., jenţ je sice v platnosti od srpna 2002, ale prováděcí vyhláška nemá uzákoněnou legislativní podobu. Mnoho zaměstnanců školských zařízení pro výkon ústavní výchovy je stresováno faktem povinného psychologického vyšetření bez upřesnění rozhodujících podrobností o tomto jistě chvályhodném, ale zneuţitelném nařízení. Aţ příliš bolestivě si uvědomují křehkost lidské psychiky a její podstatný vliv na profesní úspěšnost, kterou nezměnila technická revoluce počítačové doby. Náš problém se syndromem vyhoření můţeme systémově ošetřit s Vaší pomocí. Terénní pracovníci školských zařízení budou skutečně vyţadovat vysoce profesionální pomoc v řešení vlastních problémů. Univerzitní pracoviště se na tuto sluţbu připravují. 6

7 Členové výboru FDD ČR zvolení členskou základnou v řádných volbách konaných v rámci semináře v Nymburce dne ) Heller Karel (79 hlasů) 2) Hart Jiří, Mgr. (73 hlasů) 3) Kurz Ivan, Mgr. (70 hlasů) 4) Kňazovčíková Věra (69 hlasů) 5) Pilná Jana, Mgr. (50 hlasů) 6) Čápová Marie (40 hlasů) 7) Faltýnek Vlastimil, Mgr. (39 hlasů) 8) Lacková Ivan, Mgr. (38 hlasů) 9) Pavlas Jan, Mgr. (33 hlasů) 1. jednání výboru FDD ČR, Přerov, 6. listopadu 2003 Na prvním společném jednání nového výboru, které se konalo dne 6. listopadu 2003 v Přerově, se sešli všichni jeho nově zvolení členové. Jako host se jednání zúčastnila také paní Boţena Hrazdírová, která ve výboru v minulém období pracovala ve funkci předsedkyně revizní komise. Prvním bodem jednání bylo rozdělení funkcí předsedy, dvou místopředsedů, pokladníka, matrikáře, zapisovatele a členů revizní komise mezi jednotlivé členy na základě hlasování. Výbor poté projednal výši dotace na rok 2004, zahraniční příspěvek pro FICE Inter, formy zahraniční spolupráce, přípravu a organizaci sportovních a kulturních akcí (mezinárodní sportovní hry, turistický sraz a Nejmilejší koncert 2004), přípravu jarního semináře, další způsob vydávání bulletinu a správu webových stránek. Výbor se rovněţ zabýval členskou základnou: na základě vlastních ţádostí byly mezi členy FDD ČR přijaty Miluše Siničáková, vychovatelka DD Krásná Lípa a Vendula Zajíčková, soc. pracovnice DDÚ Liberec. Výbor rovněţ projednal řadu organizačních záleţitostí (např. převzetí funkce předsedy, změnu sídla organizace, změnu bankovní pobočky apod.). Seznam členů výboru FDD ČR s uvedením funkcí a s moţností kontaktu: Jméno Hart Jiří, Mgr. Funkce ve výboru předseda, sportovní činnost Adresa zaměstnání DDÚ, Homole 90, České Budějovice Telefon Fax Mobil dduhomole.ved@volny.cz Jméno Heller Karel Funkce ve výboru 1. místopředseda, turistické srazy, kontakt s FICE Inter Adresa zaměstnání DD, Mariánská 570, Česká Lípa Telefon Fax Mobil detsky_domov@volny.cz Jméno Pavlas Jan, Mgr. Funkce ve výboru 2. místopředseda, bulletin, webové stránky Adresa zaměstnání DD, Sušilova 25, Přerov Telefon , , Fax Mobil dd.prerov@c-box.cz 7

8 Jméno Kurz Ivan, Mgr. Funkce ve výboru pokladník Adresa zaměstnání MěÚ Velvary Telefon Fax Mobil Jméno Kňazovčíková Věra Funkce ve výboru matrikář Adresa zaměstnání PPP, kpt. Vajdy 1, Ostrava - Jih Telefon Fax ne Mobil knazovcikova@seznam.cz Jméno Pilná Jana, Mgr. Funkce ve výboru předsedkyně revizní komise Adresa zaměstnání ÚSP Červený Hrádek 45, (okr. Kolín) Telefon , Fax Mobil info@usphradek.cz Jméno Faltýnek Vlastimil, Mgr. Funkce ve výboru člen revizní komise Adresa zaměstnání DD, Zámecká 1, Jablonné v Podještědí Telefon Fax Mobil vf.24@tiscali.cz Jméno Lacková Ivana Funkce ve výboru členka revizní komise, kulturní akce (Nejmilejší koncert) Adresa zaměstnání DD, Jiřího z Poděbrad 313, Uherské Hradiště Telefon Tel. + Fax Mobil detdomuh@uhedu.cz Jméno Čápová Marie Funkce ve výboru zapisovatelka Adresa zaměstnání důchodce Telefon ne Fax ne Mobil ne 8

9 2. jednání výboru FDD ČR, Jablonné v Podještědí, ledna 2004 Druhé společné jednání výboru FDD se konalo za přítomnosti všech jeho členů po dva dny v krásném prostředí Dětského domova v Jablonném v Podještědí, který je umístěn v zámku a přilehlých budovách. Po oficiálním přijetí na místní radnici a prohlídce městského centra zasedli členové výboru ke svému jednání. Zámecký areál Dětského domova v Jablonném v Podještědí. Výbor projednával kromě závěrů z minulé výborové schůze řadu organizačních záleţitostí, např. podání ţádosti o zaplacení poplatku do FICE Inter, ţádost o dotaci na činnost FDD na rok 2004, kalendář sportovních a kulturních akcí, přípravu krajských kol ve sportovních hrách, pověření jednotlivým pořadatelům Nejmilejšího koncertu. Speciálním bodem byla příprava organizace jarního semináře v Uherském Hradišti. V oblasti zahraniční spolupráce vzal výbor na vědomí změnu ve sloţení výboru FICE Inter a informaci, ţe Conceil Féderal se bude v roce 2004 konat v Sofii (Bulharsko). Výbor dále zrušil členství ve FDD paní Olze Bačové (odchod do důchodu) a přijal nového člena, pana Mgr. Miroslava Jirmana z DDŠ a SVP České Budějovice Šindlovy Dvory. Rovněţ jednohlasně schválil návrh jmenovat pana Dalibora Korejse čestným členem FDD. Dále se výbor zabýval pokladní zprávou za rok 2003 (k činil zůstatek na všech účtech ,45 Kč), doporučil, aby pan Karel Heller jednal s paní Livií Klausovou o moţnosti dotace z prostředků Nadace manţelů Václava a Livie Klausových, pověřil paní Janu Pilnou, aby zabezpečila konání podzimního semináře FDD v hotelu Jezerka v Postupkách u Seče, a to v termínu jednání výboru FDD ČR, Uherské Hradiště, 21. dubna 2004 V pořadí jiţ třetí jednání nově zvoleného výboru FDD proběhlo den před konáním jarního semináře v Uherském Hradišti. Po příjezdu do města se všichni jeho členové krátkodobě stali hosty místního dětského domova, odkud se po obědě a prohlídce tohoto moderního zařízení vydali na radnici k oficiálnímu přijetí. Na přátelské posezení s místostarostkou, během něhoţ se seznámili s historií a současností města, navázala prohlídka radnice a poté alespoň centra Uherského Hradiště s přilehlými náměstími, nově zbudovanou obchodní pasáţí, vinotékou apod. K pracovnímu jednání zasedli členové výboru v prostorách salonku hotelu Grand. Výbor se zejména seznámil s podrobným rozpisem následného dvoudenního semináře, jednotliví členové byli pověřeni konkrétními úkoly. Dále se výbor zabýval konáním celostátního kola v lehké atletice (DD Solenice, ), turistického srazu (DD Česká Kamenice, ) a zejména celostátní přehlídkou Nejmilejšího koncertu (DD Chomutov, ), schválil přijetí nových členů FDD, pana Pavla Macíčka, soc. pracovníka a vychovatele DD Nový Jičín a paní Jany Valentové, sociální pracovnice DD Přerov, projednal návrh na zvýšení členských poplatků na 200,- Kč, zabýval se 9

10 pozváním na Koncert mladé Evropy v Maďarsku (účast 5 dětí z DD Uherské Hradiště a 5 dětí z DD Uherský Ostroh) a ţádostí o podporu ředitele DD Vizovice v případě plánovaného sloučení dvou školských zařízení. V neposlední řadě výbor pověřil Mgr. Jana Pavlase pořízením programu pro tvorbu webových stránek a současně jejich aktualizací. Členové výboru krátce před přijetím na radnici v Uherském Hradišti. Odborný seminář v Uherském Hradišti, dubna 2004 Téma: Krize autority ve výchově. Respektovat a být respektován Místo konání: Střední zdravotnická škola, Uherské Hradiště Počet účastníků: lektorů Přednášející: PhDr. Zdeňka Bezděková, psycholog PPP v Uherském Hradišti Mgr. Dagmar Pitnerová, ředitelka Střediska sociální prevence v Olomouci PhDr. Pavel a Taťjana Kopřivovi, PhDr. Jana Nováčková, PhDr. Dobromila Nevolová, Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání Účastníci semináře naslouchají přednášce Mgr. Dagmar Pitnerové. 10

11 Krize autority ve výchově - zamyšlení PhDr. Zdeňka Bezděková, psycholog PPP Uherské Hradiště Zadané téma mne velmi zaujalo. Ráda bych se s vámi nad mnoha otázkami, které mě v této souvislosti napadají, zamyslela. Jiţ zpočátku musím otevřeně přiznat, ţe na spoustu z nich neznám odpověď. V dnešní době, kdy se zprávy, které se na nás hrnou ze všech sdělovacích prostředků, podobají spíše černé kronice, je mnohdy téměř nemoţné dopracovat se k objektivnímu pohledu na věc. Mé úvahy vycházejí z mé dvacetileté praxe poradenského psychologa, který pracuje s dětmi i jejich rodiči. Vy vlastně stojíte na místě rodičů a máte je zastoupit tam, kde jiţ nejsou schopni výchovnou péči a vlastně jakoukoliv péči svým dětem poskytnout. Naše zkušenosti mohou být odlišné. Dalším východiskem mých úvah je Terapie pevným objetím a rodinná terapie podle Jiřiny Prekopové. Prošla jsem dlouhodobým záţitkovým výcvikem, který jako první v pořadí uspořádala tato terapeutka u nás v Čechách a její myšlenky mne značně ovlivnily. Vraťme se tedy k danému tématu. Pokusím se formulovat některé otázky, které by měly být východiskem našich úvah. Moţná budou znít nelogicky a odpověď na ně je nasnadě. Např., jaký význam má autorita ve výchově? Má vůbec autorita a její působení ve výchově význam? Nebylo by v dnešní době lépe přistupovat k výchově bez autority, aby z našich dětí vyrůstali sebevědomí jedinci? Existuje tedy vůbec krize autority? Vztah k autoritě předávají rodiče svým dětem prostřednictvím vzorů chování od počátku jejich vývoje. Prvními autoritami se tak stávají rodiče. Pokud jsou schopni dát dítěti proţít pocit jistoty a bezpečí a vztah k dětem je bezvýhradně láskyplný, pak dítě autoritu rodičů přijímá. Rodičovská autorita je přirozená a je dána oboustranným vztahem mezi rodičem a dítětem. Dítě do určitého věku přejímá hodnoty, které uznává rodina, a někdy se s touto hierarchií ztotoţňuje po celý ţivot. Ve vývoji člověka jsou období, kdy se proti autoritám přirozeně bouří, odmítá je. Dokud dítě není schopno činit vlastní rozhodnutí, je odkázáno na vzory. Jenom pomocí vzorů si můţe vytvořit základ pro své jednání. Proč se tedy stane, ţe tento přirozený vývoj nefunguje, a to i přes velkou snahu rodičů? Jednou z cest, která by nás mohla dovést k odpovědi na tuto otázku, je skutečnost, ţe ne vţdy respektujeme platné zákony veškeré existence. 1. zákon protikladů polarita Lze říci, ţe od doby velkého třesku, od prvopočátku existence světa a stvoření člověka existují dvě protikladné polarity: + / -, ano / ne, dobro / zlo, světlo / tma apod. Tento zákon je základním kamenem všech filosofií, a to jak např. křesťanské, tak také např. dialektického materialismu. Tomuto zákonu polarity je podřízena kaţdá pozemská forma energie. Člověk touţí po středu, ale je schopen jej dosáhnout pouze tehdy, pokud připustí protikladné stránky své bytosti. Pak je schopen dosáhnout vyváţené osobnosti. Není to ţádný statický stav, ale dynamický děj, neustálý střet protikladů. Zkusme zauvaţovat, jak můţe tento střet polarit vypadat v praxi. vítězství negativního pólu ze strachu před zklamáním nikdy nenaváţu blízký vztah a zničím moţnost někoho milovat potlačení jednoho z pólů nepřipouštím, ţe existuje něco negativního, nepříjemného (ten, kdo nepoznal ţízeň, neví, jak chutná voda); jak se můţe cítit dítě, které zaţívá jen svobodu bez omezení? Jak můţe toto dítě bez omezení vědět něco o svobodě? Jak můţe ocenit výhodu obsaţenou ve slově ano, jestliţe nezná ne? Je-li zablokován jeden pól, je zablokován i druhý. Pokud si nepřipustím nenávist, nemohu plně proţít lásku. Pak zůstávám v afektivní ambivalenci, která je dlouhodobě nesnesitelná (matky hyperaktivních a těţce zvladatelných dětí). vydělení z duality + pokud se nedokáţu prosadit a pouze se přizpůsobuji, stává se ze mne otrok vlastního já - pokud se pouze prosazuji, jsem bezohledný, panovačný egoista Dost často je toto postoj pokrytců, kteří vidí zlo jen ve druhých, a proto si myslí, ţe mají právo je soudit. stírání protikladů z kaţdého pólu máme jenom kousek. Nestojíme si ani za svým ano, ani za svým ne. Jsme nejednoznační, ambivalentní. Neuvolněná energie nás ţene do neklidu, do nejistoty (dost často zdroj neklidu u hyperaktivních dětí). 11

12 Díky protikladům dostává dětský svět obrysy a ty mu musí ukázat rodiče. Kdyţ tak neučiní, je pro dítě obraz skutečnosti nejasný. 2. zákon pohybu rytmický pohyb (rytmus je původně řecké slovo a znamená průběh hybné síly), opakující se spojení mezi dvěma tóny. Rytmus je pořádající síla pro ţivotní energii. Všechno ţivé je provázeno kosmickými rytmy. Noc den, tlukot srdce, vdech výdech. Rytmický tlukot srdce je to, co dítě slyší jako první v lůně matky. Dokud jsou tyto rytmické pohyby v harmonii, není si jich člověk vědom a cítí se dobře. Teprve, kdyţ průběh vázne, uvědomí si onu nutnost rytmu. Průběh ţivota člověka je vloţen do rozmanitých rytmů a ty jej zase včleňují do pozemského a kosmického řádu. Aby si dítě vytvořilo vlastní biorytmus, musí se ve svém okolí s rytmem setkat, rodiče mu jej musí zprostředkovat. Dojde-li k očekávanému rytmu, zakouší dítě pra-důvěru. Bezpečné zakoušení očekávaného vede k pocitu bezpečí a rytmicky tělesně zakoušená rovnováha zase k rovnováze duševní. Rytmus spojuje a vytváří vazbu. Rytmus je blahodárný, je-li zdrojem řádu, a zároveň tomu, co se má stát, dává svobodu. Pokud tento rytmus dítě nezakouší, musí se samo uvést do pohybu, který mu rytmus připomíná (kývání hlavou v postýlce ze strany na stranu, klátivý pohyb na kolínkách, mávání rukama). Čím víc je dítě v zajetí svých náhradních rytmů, tím méně se umí přizpůsobit vnějšímu okolí. 3. zákon růstu a zrání Člověk ve svém vývoji prochází jednotlivými fázemi. První tělesné vjemy, které probíhají, jsou prvními ţivotními zkušenostmi (hmat tlak, vysoká teplota bolest). Pohyb a rovnováha orientace v prostoru, vyrovnávání polohy těla. V těle matky v hnízdě teplo, měkko, rytmické pohyby první komunikace. Porodem vazba na matku přetrvává, teprve kolem třetího roku je potřeba odpoutat se a projevit vlastní vůli já. Pokud nerespektujeme zákon růstu a zrání u dětí, můţeme je nepřiměřeně zatěţovat tím, ţe očekáváme, ţe dítě zvládne určité situace, ač na ně není zralé. Například v domnění, ţe vychováváme samostatného jedince necháme dítě rozhodovat o tom, co by měli za něj měli rozhodnout rodiče. Vede to k tomu, ţe dítě pak nerespektuje ţádné rodičovské rozhodnutí a stává se z něj malý tyran nebo na druhé straně je neklidné, podráţděné, neurotické, nejisté, protoţe necítí ze strany rodičů jistotu a bezpečí. Vzpomeňte si, kolikrát si v určité situaci, kdy člověk stojí před závaţným rozhodnutím, přejeme: kéţ by za mě rozhodl někdo, komu můţu bezmezně důvěřovat!. Pokud je člověk dospělý, je schopen rozhodnout a také nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Druhým extrémem je situace, kdy rodiče nerespektují u svého dítěte proces zrání, rozhodují za něj a neuvolní tak vazbu, která se stává pro takové dítě břemenem na celý ţivot. Důvody jsou různé. Někdy rodiče vidí v dětech prostředníky k uskutečnění svých vlastních snů a nenaplněných ambicí, jindy ze strachu z vlastního osamění připoutávají opuštěné matky své děti k sobě a závislost si vynucují citovým vydíráním. Trapková a Chvála uvádějí: V rodinném systému se střetávají dva principy, mužský a ženský, dítě je musí rozeznávat. Dítě mezi nimi jakoby osciluje. Pro dítě mateřský princip má vztah k vnitřnímu životu v rodině, mužský, otcovský k vnějšímu světu. Setkání v mateřském světě je čas ke zrání ten nelze zvenčí urychlit a slouţí k synchronizaci fyzických systémů Setkání v otcovském světě vede k tréninku a otuţování. Konečným cílem je separace nedostatek času pro separační procesy vede k poruchám. 12

13 4. řád v rodinném systému Ze zákona duality a ve vázanosti do rytmu a stupňů zrání vyplývá další zákonitost, a to je řád v rodinném systému. Jedná se o archaické řády nepsané, ale prověřené zkušenostmi, které upravují naše mezilidské vztahy. Dodrţování těchto řádů rozhoduje o tom, zda se naše vztahy budou odehrávat v pokoji a lásce nebo se rozpadnou. 1) Kaţdá rodina vytváří svůj systém, kaţdý, kdo je přiveden do rodinného systému jej vytváří a má nárok na své místo v něm. Jde a to, aby člověk nepopíral nebo nepotlačoval, ale smířil se v plném vědomí situace, vzal do srdce. Nejde o hodnocení a odsouzení viny či neviny, nýbrţ o ochotu chápat a milovat. 2) Vztah mezi muţem a ţenou vychází z jejich odlišností a jejich vztah musí být v rovnováze, brát a dávat. 3) Rodičovství jako nová kvalita a jednota. Vzájemný vztah rodičů je primární a má přednost před vztahem k dítěti. 4) Rodiče jsou zpočátku zralejší neţ dítě a jsou to oni, kdo ve vztahu k dítěti dávají (pocit bezpečí, potrava, vzor ). Teprve v průběhu růstu se dítě učí přijímat také povinnosti. 5) Ve vázanosti do časového řádu má právo na první místo, kdo přichází první, pak druhý atd. Kaţdé místo má svá vlastní práva a povinnosti. 6) První manţelské spojení si zachovává právo na první místo, coţ znamená, ţe mu náleţí váţnost prvenství. To platí i o dětech, které z tohoto manţelství pocházejí. Ztráta tradičních forem péče o dítě Dříve byl člověk začleněn do společenství jako jsou širší rodina, církev, národ a byl na nich závislý. Předcházející generace tvořila ochranné vrstvy nastupující generaci (slupky cibule), opak (rychlený salát). V současné době můţe s nimi být spojen volně. V organizované společnosti si stačí sám a má moţnost pěstovat nikdy nevídaný individualismus. Pokud se chtěl člověk dříve něco dozvědět o cizích zemích, musel číst, cestovat, vyměňovat si zkušenosti. Dnes má k dispozici počítač, internet. Počítač se nezlobí, kdyţ jsme hrubí, musíme jej pouze umět obsluhovat. Technika změnila všechny tradiční hodnoty. S námahou, kterou musel člověk vynakládat, aby dosáhl cíle, získávaly věci větší hodnotu. Dnes má cenu zejména to, co přináší zisk, co se dá měřit, počítat a co je uţitečné. Vnitřní duchovní a náboţenské hodnoty mají cenu daleko menší. V této souvislosti bych ráda uvedla rozdíl mezi účelem a smyslem. Účel má začátek a konec já potřebuji tebe a ty potřebuješ mě. Smysl nebývá časově omezen, smysl jde za rámec účelu. Smysluplná činnost nemusí být funkcionalizovaná (hudba, výtvarné umění). Například dítě nemá pro rodiče ţádnou funkci, vše je ospravedlněno jeho bytím, jeho existence je dána láskou a milostí. Naše doba je zaměřena výkonově a ztrácíme na lineární přímce času hloubku proţívání. Ve výchově je nutno investovat bez ohledu na cíl a přínos. Je to láska bez podmínek. Jaká je vlastně dnešní výchova? Upustili jsme od autoritativní výchovy a sklouzli jsme k opačnému extrému. Je nasnadě tvrdit, ţe pravda je někde uprostřed, a co je to uprostřed? Abychom tento střed nalezli, musíme vyvaţovat kontrasty. Nelze ţít ani vychovávat děti v přesvědčení, ţe není třeba zaţívat nepříjemnosti ţivota. Proti bolesti máme prášky, proti škodám způsobených poţárem pojištění apod. Vlastní já svobodného člověka se rozvíjí aktivním proţíváním vlastní vůle, cítěním a myšlením a k tomuto cíli vedou vzor, spontánní jednání a vedení. Paradoxem je, má-li být člověk svobodný, aby byl nejdříve závislý (jistota hnízda). Výchova přijatelná pro dítě je taková, jejímţ cílem je dovést dítě ke svobodě. Svoboda a láska jsou nejvyšší lidské hodnoty, které k sobě neodmyslitelně patří. Co znamená pojem autorita? Podívala jsem se do slovníku, kde stojí: Autorita váţnost, jako výraz výjimečného postavení jedince či instituce, obvykle stojí na znalostech, zkušenostech a výsledcích práce. 13

14 Nejprimitivnější formou autority je fyzická moc. Formální autorita je daná místem v hierarchickém uspořádání skupiny. Neformální autorita spočívá v dobrovolném uznání převahy jednotlivce v určité oblasti. Autoritu charismatická osoba získává díky své výrazné osobnosti nebo schopnostem. Pravá autorita spočívá v etickém principu ctít druhého, člověk zohlední podmínky a skutečné potřeby druhého jedince. Nejbezpečnější ochranou proti falešné autoritě je, ţe rodiče dodrţují stejná pravidla, jaká stanovili dítěti (Kdyţ chci, aby dítě zareagovalo na první zavolání, musím se stejně chovat vůči němu). Shrnutí: Hovořili jsme jiţ o dvou extrémech - autoritativní a neautoritativní výchově. Kompromis mezi nimi nic neřeší. Zde je nutno ctít zákon protikladů neboli zákon polarity. Orientovat se mezi dobrem a zlem se dítěti daří, kdyţ je dobro spojeno s radostí a jasným ano, zatímco zlo se zlobou se zřetelným ne. Rodiče by měli dítěti podle stupně jeho vývoje a zrání v první fázi poskytovat pocit bezpečí a jasných hranic. Teprve potom můţe dítě rozvíjet svou vůli a chuť k osamostatnění. Výchova bez lásky by byla drezúrou. Vychovávat dítě znamená především přijmout je se všemi jeho zvláštnostmi a milovat je. Výchova je záleţitostí srdce a trpělivosti. Nejdůleţitějším předpokladem pro výchovu je vztah. V dnešní době však poznáváme čím dál více opak vztahu ztrátu kontaktu. Zpřetrhané nebo uvolněné vazby na matku jsou dítětem proţívané jako trauma. Ţijeme v době, kdy dle rčení s vaničkou vyléváme i dítě. Ţili jsme v nesvobodě a chceme proto nyní zaţívat svobodu naprostou a také ji poskytnout našim dětem. Chceme a potřebujeme z našich dětí vychovat nebojácné a tvořivé bytosti, které se budou umět prosadit v současných tvrdých podmínkách konkurence. Je dobré, ţe se dnešní rodiče snaţí o uvědomělou výchovu svých dětí. Dnešní děti vyrůstají v čase, kdy se vlastně vyostřuje boj mezi ničivými a tvořivými silami. Měly by být proto dobře připraveny: aby uměly rozlišovat mezi dobrem a zlem aby měly cit pro hodnoty, které jsou jim předávány dědictvím, které má být zachováno aby silnou vůlí, odolností a ochotně snášely krize a zklamání disponovat optimistickým ţivotním postojem s ochotou otevřeně vyjádřit své pocity, řešit mezilidské konflikty, smiřovat se, být solidární projevovat úctu ke stvoření (vzdát se částí své svobody a výhod, aby šetřily např. přírodu před negativními zásahy člověka proţívaná ekologie) milovat jiné jako sebe sama Jak uţ jsem na začátku uvedla, vy zastupujete rodiče. Zákonodárci by vám měli tedy umoţnit mít ve výchově moţnost dávat svěřeným dětem zakoušet dualitu. Jednoznačně sdělované ano a ne. Jak jsem zjistila, díky novému zákonu je vám tato moţnost odepřena. Jak se mají děti naučit rozeznávat mezi dobrem a zlem, kdyţ je jim vlastně vše dovoleno. Jen pokud zakouším nedostatek něčeho, pak můţu proţít dostatek. Dítě musí mít jasně stanovené hranice a jejich překročení je vţdy spojeno s důsledným ne (omezení sankce). Pokud nerespektování hranic nic neznamená, pak vám byla odebrána moţnost vychovávat a vaše poslání bylo okleštěno na uspokojování potřeb a dohled nad dětmi. Jak jsou pak tyto děti připraveny snášet ţivotní krize a omezování? A jsem zase na počátku našich společných úvah. Jak se nám daří být autoritami pro naše děti? Jsme pro ně těmi správnými vzory a přirozenými autoritami? Jednu ze svých knih nazvala Jiřina Prekopová Děti jsou hosté, kteří hledají cestu. Buďme jim tedy po určitý čas dobrými průvodci a pevnými ukazateli na rozcestích ţivota. Pouţitá literatura: Prekopová, J.: Kdyţ dítě nechce spát. Portál 1997 Prekopová, J., Schweizerová, Ch.: Děti jsou hosté, kteří hledají cestu. Portál 1993 Prekopová, J., Schweizerová, Ch.: Neklidné dítě. Portál 1993 Prekopová, J.: Empatie. Grada 2004 Chvála, Trpková: Rodinná terapie psychosomatických poruch. Portál

15 Respektovat a být respektován Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání, Vinohradská 109, Praha 3 PhDr. Pavel Kopřiva, Taťjana Kopřivová Výzkumy ukazují, ţe tím nejlepším předpokladem vývoje morálního a zodpovědného chování a určitou pojistkou proti tomu, aby námi druzí manipulovali a zneuţívali nás ke svým cílům, je vysoká sebeúcta. Pouze člověk, který si váţí sám sebe, se dokáţe s úctou a respektem chovat také ke druhým lidem. Za jeden z nejdůleţitějších výchovných úkolů proto povaţujeme pomáhat dětem rozvíjet jejich sebeúctu a tím současně i úctu k druhým lidem a k veškerému ţivotu. Sebeúctou (která neznamená totéţ co sebevědomí) rozumíme vědomí vlastní hodnoty a jedinečnosti, pozitivní přijetí sebe sama, ţivotní pocit, který by se dal charakterizovat slovy být dobrý mezi dobrými (nikoliv být lepší neţ druzí). Vysoká sebeúcta otevírá cestu rozvoji tvořivosti a iniciativy. Člověk s vysokou sebeúctou se necítí ohroţen druhými lidmi a novými situacemi, je otevřený vůči změně, je připraven celoţivotně se vzdělávat a pracovat na sobě. Jsme přesvědčeni, ţe nestačí mít děti jenom rád. Vedle lásky potřebujeme zakoušet stejně bohatou měrou také úctu a uznání. Je proto nutné rozvíjet partnerské, na vzájemné úctě a respektu zaloţené vztahy dospělých mezi sebou stejně jako dospělých a dětí. Postupy při oprávněných poţadavcích vůči druhým lidem dětem i dospělým 1. POPIS + SPOLUÚČAST DRUHÉ STRANY Popis toho, co vidíme: Tabule je popsaná. Jirko, tvůj mokrý ručník zůstal na zemi. Na podlaze jsou papírky. Popis problému (po popisu můţe následovat otázka typu Co s tím uděláme uděláš? ) Jendo, za poslední týden jsi dvakrát nedonesl domácí úkol. Co s tím uděláš? Oba si chcete hrát právě teď se stejnou hračkou. Co s tím uděláte? Ráno jsme se dohodli, že večer umyješ nádobí. Co s tím uděláš? Slíbila jsem, že půjdeme ven, ale začíná pršet. Co navrhujete? 2. POSKYTNUTÍ INFORMACE O tom, co je právě potřeba: Děti, hledám nůžky. Budeme potřebovat čítanku na str. 38. O zvyklostech a pravidlech: Ve třídě se přezouváme. Řekli jsme si, že nebudeme mluvit hrubě. Boty patří do botníku. O důsledcích: Když se mléko nedá do ledničky, může zkysnout. O tašky v uličce se snadno zakopne. Když si nečistíme zuby, mohou se nám začít kazit. O postupu: Štětec se po skončení práce musí vymýt v ředidle. Nejdřív je potřeba posbírat z podlahy hračky a potom vyluxovat. 3. UMOŢNĚNÍ VÝBĚRU Co: Děti, můžete si vybrat cvičení A,B nebo C. Vezmeš si svetr nebo mikinu? Jak: Vykoupeš se nebo osprchuješ? Chceš vyzkoušet ústně nebo písemně? 15

16 Kdy: Vyneseš ten koš se smetím hned nebo až dočteš článek? Uděláš ten zapomenutý úkol po vyučování nebo ho přineseš zítra? S kým: Uklidíš ty hračky sama nebo to uděláme spolu? Mám tě vyzkoušet z těch slovíček já nebo řekneš strejdovi? 4. JEDNA VĚTA (s oslovením) Děti, zuby. Jirko, stránka 55. Kubo, bunda. 5. JÁ VÝROK Opravdu mi vadí, že k sobě nejste slušní. Zlobí mě opakovat něco dvakrát. Mám vztek, když zakopnu o ty boty na schodech. Chci, abyste je dali do botníku. 6. VZKAZ (cokoliv z bodů 1 5) Vadí mi, že se bavíte. (vzkaz, který učitel mlčky předá dvojici žáků) Jsem opravdu rozzlobená. Pomohlo by mi, kdybyste mě nechali půl hodiny v klidu. 7. ANALÝZA ÚSPĚCHU OTÁZKY DÍTĚTI co mu uţ jednou (či vícekrát) pomohlo zvládnout situaci Minulý týden jste do školy odcházeli v pohodě. Čím to bylo? co by se muselo změnit, aby bylo schopno situaci zvládat Co by muselo být jinak, abych ti nemusela připomínat, že si máš večer vyčistit zuby? Postupy při oprávněných poţadavcích další souvislosti: a) Z neefektivních způsobů komunikace, jakými jsou např. vyčítání a obviňování, vyhrožování, příkazy, zákazy a pokyny, zesměšňování a shazování, nadávky, ironie, poučování, kázání a moralizování, varování, mučednické výroky a citové vydírání, srovnávání, prorokování, křik si dítě vyvodí, ţe jej povaţujeme za málo schopné, špatné, nespolehlivé atd., coţ jeho chování spíše jenom zhorší. Nabízené komunikační dovednosti naopak dítěti sdělují, ţe jej povaţujeme za schopné, milé a ţe věříme, ţe jakmile si problém uvědomí, něco s ním udělá. posilujeme tak jeho sebeúctu. Dalším rizikem neefektivních způsobů je, ţe dítě pochopí situaci jako boj o moc. V té chvíli jiţ nejde o oprávněnost poţadavku, o dodrţování pravidel, vše se soustředí na to, kdo vyhraje. Ať vyhraje dospělý nebo dítě, dítě se učí, ţe to důleţité v ţivotě je vyhrát, ne spolupracovat. b) Efektivní způsoby komunikace: POPIS umoţňuje koncentraci na problém, neútočí na charakter. INFORMACE pomáhá vidět smysl poţadavků a dává moţnost rozhodnout se. Pozor na rady ( měl bys, udělej to takhle )! Informace bývají většinou formulovány v 1. osobě mnoţného čísla nebo v 3. osobě obou čísel. Pokyn či rada jsou vyjadřovány v 2. osobě. VÝBĚR nespouští boj o moc, podporuje vnitřní motivaci a zodpovědnost. JEDNO SLOVO pouţíváme raději s oslovením, aby nezaznělo jako povel. Je vhodné v situacích, kdy je dítěti zcela zřejmé, co se od něj očekává. JÁ VÝROK je komunikační dovednost, jak vyjádřit své negativní pocity, aniţ bychom útočili na charakter druhého. Zároveň sdělujeme, ţe si váţíme sami sebe. 16

17 1. Sdělení o tom, co proţíváme, a to v 1. osobě jednotného čísla: Já mám vztek, když (NIKOLI: Ty mě tak zlobíš! ) Nelíbí se mi, když Nechci, abys Je mi nepříjemné, když Rozčiluje mě, že (NIKOLI: Vy mě tak rozčilujete! ) Nejsem si jistá, jestli ti dobře rozumím. Mrzí mě, že 2. Sdělení důvodu našich pocitů pokud moţno popisem situace: Nelíbí se mi, když používáš tyto výrazy. Vadí mi, že jste nedodrželi dohodu. Je důleţité nepokazit tuto část obviňováním. 3. Je-li to vhodné, můţeme sdělit svá očekávání, jak by se situace měla řešit nebo jak by mělo vypadat přijatelné chování: Očekávám, že tato slova nebudeš používat, a ť už jsem u toho nebo ne. Chtěla bych, abys mi řekl hned, žes něco zapomněl, a nečekal, až na to přijdu. Očekávám, že se mi omluvíš. Někdy je vhodné po pouţití já - výroku odejít, aby nebyla situace vnímána jako nátlak a boj kdy z koho. Měli bychom děti učit pouţívat já výroky. Kdyţ jsme svědky konfliktu mezi dětmi (nebo děti na sebe ţalují), nabídněme jim, aby řekly o svých pocitech útočníkovi: Nelíbí se mi, když mi tohle říkáš. Nechci, abys mi bral bez dovolení moje věci. Vadí mi, když mě pošťuchuješ. Pokud útočník reaguje negativně nebo posměšně, mělo by dítě já výrok zopakovat a odejít. Ale mně to stejně vadí. Já to nechci Pozor na pokyny a rady typu: Běž a řekni Jirkovi, jak se teď cítíš. Namísto pokynů poskytneme informaci: Možná by bylo dobré, kdyby Jirka věděl, jak ti je. VZKAZ neprovokuje konflikt, protoţe neobsahuje útočný tón hlasu (tón hlasu je důleţitý u všech předchozích způsobů můţe pokazit i správná slova). V mnoha situacích je dobré začít nejdřív empatií a aţ po ní pouţít další komunikační dovednosti, které můţeme různě kombinovat: Jendo, vím, že máš nemocnou maminku a asi máš o ni starost (empatie), ale tento týden je to už podruhé, co jsi se nenaučil. (popis) Očekávám, že s tím něco uděláš. (já-výrok) Zvládneš to sám, nebo chceš, aby ti pomohl někdo ze spolužáků? (výběr) 17

18 4. jednání výboru FDD ČR, Jablonné v Podještědí, 1. a 2. června 2004 Čtvrté jednání výboru FDD ČR se jiţ podruhé uskutečnilo na základě pozvání Mgr. Vlastimila Faltýnka a pro výhodné ubytovací podmínky v prostorách Dětského domova v Jablonném v Podještědí. Tentokrát proběhlo bez jakýchkoliv oficiálních setkání v ryze pracovní atmosféře. Nově zrekonstruované prostory pro rodinnou skupinu DD v Jablonném. Po kontrole závěrů z minulé výborové schůze došlo na hodnocení jarního semináře. Ze zprávy vyplynulo, ţe se díky účasti členské základny jednalo pouze o mírně ztrátový seminář. Všeobecně byl seminář hodnocen kladně, a to zejména díky dobrému ubytování a ještě lepšímu, mimořádně zdařilému společenskému večeru. S mírnými rozpaky se setkaly některé příspěvky, které, zdá se, byly poněkud mimo běţnou realitu práce s dětmi v zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Výbor se dále věnoval hodnocení celostátního 13. kola Nejmilejšího koncertu, které proběhlo aţ v Chomutově. Přípravě akce byla věnována bezesporu mimořádná péče, i kdyţ pořadatelům se v jejím průběhu nevyhnulo několik organizačních obtíţí. Na základě řady připomínek zástupců jednotlivých zúčastněných domovů přijal výbor FDD opatření, spočívající jednak v budoucím dohledu zástupců výboru FDD nad přípravou celostátních kol, jednak v podobě účasti delegátů FDD na regionálních kolech - dozor nad dodrţováním jednotných propozic, které budou zaslány všem pořadatelům regionálních i celostátního kola v roce Výbor poté projednal pořádání regionálních kol v lehké atletice v roce 2005, konstatoval, ţe tato kola musí být ukončena do dubna, souhlasil s návrhem na převedení místa účtu do KB Kolín, akceptoval návrh pokladníka na zvýšení pokladního limitu na ,- Kč. Speciálním bodem jednání byla příprava podzimního semináře, jehoţ organizací byla pověřena Mgr. Jana Pilná; výbor s definitivní platností potvrdil jeho termín a místo konání, určil téma a stanovil okruh hostů přednášejících. V oblasti zahraniční spolupráce bylo odesláno do FICE Inter hodnocení práce FDD, výbor vzal na vědomí zprávu o konání CF v Dánsku a pozvání na příští CF do Skotska, které z důvodu vysokých nákladů nemůţe být akceptováno. V oblasti členské základny výbor souhlasil s přijetím nových členů, a to Jaroslava Dvořáka, DDÚ Nový Bohumín a Věry Pukové, soc. pracovnice DD a SŠ Vrbno pod Pradědem a navrhl zrušit členství u těchto členů: Babková Jana, Červenková Jaroslava, Čurda Jiří, Dunajčíková Věra, Dvořáková Sophia, Grimová Eva, Hegedüsová Jindra, Horbasová Hana, Mužíková Eva, Nácovská Božena, Němečková Eva, Nováková Alena, Parmová Eva, Pašková Jana, Picek Miroslav, Sedláčková Jana, Staněk Jiří, Štulová Jarmila, Švarcová Hana, Toul Jan, Vejnarová Jana. 18

19 5. jednání výboru FDD ČR, Býchory (u Kolína), 2. září 2004 Ke svému dalšímu jednání se výbor FDD ČR sešel v Dětském domově se školou v Býchorech nedaleko Kolína, opět v plném počtu. Části jednání se tentokrát účastnili i hosté, a to ředitel hostitelského zařízení, pan Mgr. Aleš Bureš, který přítomné seznámil s historií zařízení a pozval je na prohlídku areálu, a paní Alena Nováková, ředitelka DD Sázava, která na jednání přinesla návrh na realizaci samostatného finále (malých) dramatických forem předváděných v rámci regionálních kol Nejmilejšího koncertu, jeţ jsou vzhledem ke sloţitosti technického zabezpečení a mnohdy delším časům vystoupení vyňaty z moţnosti postupu do jeho národního finále. Na programu jednání byly zejména kontrola závěrů z minulé výborové schůze a podrobná příprava podzimního semináře s aktualizací přehledu pozvaných přednášejících a organizačním zabezpečením. Výbor se znovu seznámil s přehledem pořadatelů regionálních kol v lehké atletice a se zabezpečením Mezinárodních závodů v lehké atletice v roce 2004, jejichţ pořadatelem jsou slovenští kolegové (doprovodem 38 účastníků byli za FDD pověřeni pánové Hart a Heller), vzal rovněţ na vědomí informaci, ţe pořadatelem turistického srazu v roce 2005 bude Dětský domov v Čeladné. V oblasti zahraniční spolupráce se výbor seznámil se zněním podrobné zprávy z FICE Inter (mezinárodní kontakty na předsedy a místopředsedy členských zemí jsou samostatně vloţenou přílohou tohoto bulletinu), vzal na vědomí informaci o jednání o nemoţnosti řady zemí účastnit se mezinárodních jednání z finančních důvodů a přijal návrh na zjištění podmínek pro uspořádání CF nebo kongresu v České republice. V poměrně dramatickém jednání týkajícím se pořádní národního finále Nejmilejšího koncertu v roce 2005 výbor zásadně nesouhlasil s návrhem uspořádat jej znovu v Chomutově, a to na základě záměru převáţně mezinárodní účasti, kdy by ČR byla zastoupena pouze maximálně 40 účinkujícími, které by si vybral pořadatel. Přesto výbor FDD doporučil tuto akci zaštítit. Při zachování termínu byl přijat návrh, aby uspořádáním národního finále byl pověřen DDŠ Býchory. Mezi členy FDD ČR byli přijati: Pavel Bukač, učitel DDŠ Býchory; Aleš Bureš, ředitel DDŠ Býchory; Helena Fukalová, sociální pracovnice DD Slezská Ostrava; Vladislava Greifová, zástupce ředitele DDŠ Býchory a Petr Kubíček, vychovatel DDŠ Býchory. V rámci různého se poté členové výboru zabývali např. přípravou bulletinu, provozem webových stránek, moţností uspořádat národní finále Nejmilejšího koncertu na severu Moravy, stanoviskem ANV a FDD ve věci napadení Dr. Pilaře z MŠMT ČR v tisku, hodnotící zprávou z republikového finále lehkoatletických závodů apod. Z jednání výboru v prostorách DDŠ Býchory. 19

20 VÝSLEDKOVÁ LISTINA XIII. ROČNÍKU MEDZINÁRODNÝCH ŠPORTOVÝCH SÚŤAŢÍ DĚTSKÝCH DOMOVOV ČESKA, MAĎARSKA A SLOVENSKA DETSKÉ MESTEČKO DETSKÝ DOMOV RODINNÉHO TYPU TRENČÍN ZLATOVCE SLOVENSKÁ REPUBLIKA, SEPTEMBRA 2004 kategória: staršie ţiačky DISCIPLINA MIESTO VÝKON MENO A PRIEZVISKO NÁRODNOSŤ 1. 8:81 Szabo Petra Maďarsko 2. 9:19 Vavrová Gabriela Česko beh na 60 m 3. 9:22 Pospíšilová Markéta Česko 4. 9:31 Szabová Zuzana Slovensko 5. 9:69 Búdová Mária Slovensko 6. 10:10 Polgár Agnes Maďarsko 1. 2:50,25 Bartizaová Romana Česko 2. 2:50,88 Vadúrová Barbora Česko beh na 800 m 3. 3:03,91 Gyurácsová Monika Slovensko 4. 3:07,20 Varga Klára Maďarsko 5. 3:09,00 Šimočková Júlia Slovensko 6. 3:11,20 Onodi Renata Maďarsko 1. 34:34 Česká republika štafeta 4x60 m 2. 37:10 Slovenská republika 3. 38:04 Maďarská republika 1. 49:80 m Peknhausová Petra Česko 2. 41,00 m Gáţiková Ingrid Slovensko hod kriketkou 3. 38,70 m Srbková Aneta Česko 4. 37,40 m Varga Klára Maďarsko 5. 33,90 m Szirotnyáková Veronika Slovensko 6. 24,00 m Polgár Agnes Maďarsko cm Ruţecková Věra Česko cm Vrábelová Marie Česko skok do výšky cm Varga Erzsebet Maďarsko cm Petrovská Klaudia Slovensko cm Kubaliaková Veronika Slovensko cm Onodi Renata Maďarsko cm Szabo Petra Maďarsko cm Varga Erzsebet Maďarsko skok do diaľky cm Vavrová Gabriela Česko cm Szabová Zuzana Slovensko cm Vrábelová Martina Česko cm Petrovská Klaudia Slovensko 1. Slovenská republika volejbal 2. Česká republika 3. Maďarská republika 20