Sborník. Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. z konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu

Transkript

1 Sborník z konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CZ.1.07/2.3.00/ Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012

2 Moravská vysoká škola Olomouc Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Sborník z konference Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV konané dne 16. února 2012 v Olomouci Editoři: Dana Pokorná, Jiřina Sojková

3 Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č 4: Konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Konference Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe se konala dne 16. února 2012 v Olomouci. Konference byla pojata jako diskusní platforma. Příspěvky zazněly z úst odborných garantů projektu. Sborník obsahuje příspěvky odborných garantů a editovaný přepis diskuse konference Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe, konané dne 16. února 2012 na Moravské vysoké škole Olomouc, o.p.s. Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Odborní garanti projektu: Doc. RNDr. Eva Grublová, CSc. Doc. et Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Mgr. Bc. Irena Kovačičinová Prof. Ing. Dr. Miroslav Pokorný Prof. JUDr. Zdeněk Souček, DrSc. Doc. Ing. Pavol Šaradín, CSc. Prof. Ing. Jan Široký, CSc. JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M. Editoři: Dana Pokorná, Jiřina Sojková, 2012 ISBN A P L I K O V A T E L N Ý S Y S T É M D A L Š Í H O V Z D Ě L Á V Á N Í V E V av C Z / / Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 2

4 ÚVODNÍ SLOVO PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. je manažerkou projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorkou jeho studijní opory Komunikace ve vědě a výzkumu Projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu (zkráceně a dále již jen APSYS) vychází z poznané reality, kdy odborníci různých oborů vědy a odborníci z praxe nacházejí složitě cestu k vzájemnému porozumění si v případech, že mají spolupracovat na společných cílech v sestavených interdisciplinárních týmech. Současnost a hlavně možnosti dalšího rozvoje prosperující společnosti je založená právě ve velké míře na transferu poznatků z vědy do praxe i na předávání požadavků praxe do oblasti vědy. Výstižným příkladem potřebnosti propojení vědeckých a podnikatelských subjektů je teorie Triple helix (Smith, Bagchi-Senb, 2010). Teorie poukazuje na tři hlavní aktéry rozvoje, zvláště pak regionálního rozvoje, kteří ve vzájemné kooperaci musejí směřovat ke společným cílům, tedy i společně intenzivně komunikovat. Jako jednoho aktéra teorie označuje podnikatelskou základnu regionu představovanou firmami i podnikateli, která produkuje nezbytný zisk a je prostorem pro zavádění nových technologií, jako druhého aktéra označuje znalostní základnu představovanou vysokými školami, výzkumnými organizacemi a technologickými parky, která zabezpečuje produkci know-how pro podnikatelskou sféru a jako třetího aktéra označuje nezbytný stát, představovaný orgány státní a veřejné správy, který vytváří legislativně organizační podmínky pro procesy v regionu. Projekt APSYS je pohledem zmíněné teorie právě jedním z konkrétních kroků v posilování komunikace mezi dvěma ze tří aktérů regionálního rozvoje - podnikatelskou sférou a znalostní základnou. Rozvinout schopnosti spolupráce obou základen regionálního rozvoje prostřednictvím vytvořeného systému vzdělávání pracovníků obou typů organizací je cílem projektu APSYS (Informace o projektu APSYS, 2009). Systém vzdělávání ve vědě a výzkumu (dále v textech jen VaV) vycházel z 8 oblastí odborných znalostí (management, společenské vědy, exaktní vědy, 3

5 právo, ekonomika, logistika, transfer vědy do praxe a cizojazyčná komunikace v odborných oblastech). Prakticky proběhl v podobě 28 vyučovacích předmětů a 4 odborných outdoor tréninků v průběhu 12 měsíců a následně pak byl ukončen formou zpracování interdisciplinárních projektů, a to jednotlivými účastníky nebo celými skupinami účastníků vzdělávacího systému. Projektů je zpracováno celkem 39. Vzdělávání se zúčastnilo celkem 109 účastníků ze čtyř organizací tří akademických institucí (Moravská vysoká škola Olomouc - 48 účastníků, Vysoká škola logistiky - 29 účastníků a Fyzikální ústav UP - 7 účastníků) a jedné podnikatelské organizace (25 účastníků ze společnosti TESCO SW). Z celkového počtu 109 účastníků, kteří systém vzdělávání zahájili, jej úspěšně v současné době ukončuje 67 účastníků. Odborné vedení zajistilo celkem 26 odborníků v různých oborech vědy a praxe, kteří se postupně vystřídali v rolích autorů a oponentů textů k výuce, lektorů ve výuce a nakonec i konzultantů písemných projektů (Monitorovací zpráva 05/2011, 2011). Závěrečná evaluace projektu proběhla v elektronické podobě po ukončení výukové části vzdělávání na podzim Evaluovány byly: konstrukce celého systému vzdělávání, přínosnost obsahu a kvalita realizace všech jednotlivých předmětů výuky, obsah a kvalita zpracování studijních textů a kvalita samotných vyučujících jednotlivých předmětů. Vzhledem k tomu, že systém vzdělávání v projektu APSYS umožňuje nejen absolvovat výuku v kurzech, ale také samostudiem nastudovat vybranou problematiku a poté ji s vyučujícím konzultovat, byla evaluace umožněna nejen přímým účastníkům kurzů, ale také všem ostatním zaměstnancům zapojených organizací, kteří projekt využili pro své sebevzdělání samostatně. Evaluace byla nastavena tak, aby nebylo nutné hodnotit všechny výše uvedené složky. Zájemce o evaluaci si mohl vybrat jen ty složky, které opravdu mohl z vlastní zkušenosti evaluovat. V případě samostudia bylo tedy možné např. vynechat hodnocení vyučujícího kurzu, kterého se zájemce o evaluaci přímo nezúčastnil a naopak se vyjádřit blíže ke kvalitě studijního textu, ze kterého při svém studiu vycházel. Celkový počet provedených evaluací byl 539. Většina respondentů absolvovala modul prezenčně. Výsledky evaluace byly příznivé. Respondenti uvedli, že většina lektorů působila jako odborníci se zaujetím pro obor, jejich projev byl jasný a srozumitelný, dokázali udržet respondentovu pozornost během kurzu a účinně podněcovali účastníky kurzu k tomu, aby se zapojili. Většina respondentů, kteří četli textovou podporu jednotlivých kurzů, ji považují za srozumitelně napsanou a v ní uvedené informace mohou využít v praxi. Na základě požadavků vycházejících z provedených evaluací byly ještě nad rámec původně plánované výuky doplňkově realizovány výukové bloky v oborech ekonomie, management a komunikace (blíže viz APSYS). 4

6 Navržený a pilotně realizovaný systém vzdělávání pracovníků ve VaV proběhl v rámci projektu APSYS podle připravených cílů a plánů. Z tohoto hlediska lze projekt označit za úspěšně naplněný. Tříletá realizace projektu je však i výzvou k dalším akcím pro všechny, kdo se na projektu odborně podíleli. Klíčovými osobnostmi projektu bylo zvláště 8 odborných garantů, kteří vynaložili své úsilí a odborné znalosti pro zpracování vzdělávacího systému vedoucího k vzájemnému porozumění mezi odborníky různých oborů vědy a praxe. Současně však i oni sami se posunuli blíže poznání problémů v komunikaci a nástrojích vzájemného porozumění ve vědě a praxi. Následující text je způsobem sdílení jejich osobních poznatků pro ty, kteří se zajímají o komunikaci v interdisciplinárních týmech a hledají metody vzájemného porozumění. Literatura: [1] APSYS. [on-line]; [cit ]. Dostupný z WWW: < [2] Informace o projektu APSYS. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: < APSYS.pdf>. [3] Monitorovací zpráva 05/2011, Projektová dokumentace projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu, CZ. CZ.1.07/2.3.00/ [4] SMITH, H. L., BAGCHI-SEN, S. Triple Helix and Regional Development: a Perspective from Oxfordshire in UK. Technology Analysis & Strategic Management, 2010, 22(7),

7 Obsah Úvodní slovo... 3 DANA POKORNÁ Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe... 7 ZDENĚK SOUČEK, DANIELA NAVRÁTILOVÁ Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? JAN ŠIROKÝ Metodologický rámec společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi.. 28 KATEŘINA IVANOVÁ, IVA OLECKÁ, MARTIN ZIELINA, DANA POKORNÁ Praktické aspekty využívání exaktních metod MIROSLAV POKORNÝ Vzdělávání pro potřeby logistiky PAVOL ŠARADÍN Role znalostního managementu v přípravě pracovníků pro řešení vědeckovýzkumných úkolů EVA GRUBLOVÁ, DANIELA NAVRÁTILOVÁ Vzdělávání pracovníků v oboru právo ve vědě a výzkumu ano-či ne? BLANKA VÍTOVÁ Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu IRENA KOVAČIČINOVÁ Závěr DANA POKORNÁ 6

8 Souček, Navrátilová Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe Prof. JUDr. Zdeněk Souček, DrSc. je garantem modulu Věda a výzkum v praxi v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorem jeho studijní opory Věda a výzkum v praxi AKCELERAČNÍ PROGRAM PRO PŘENOS POZNATKŮ VAV DO PRAXE Zdeněk Souček, Daniela Navrátilová Moravská vysoká škola Olomouc zdenek.soucek@quick.cz; daniela.navratilova@mvso.cz Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematikou růstu konkurenceschopnosti českých podniků v současném superturbulentním globálním prostředí. Hlavní důraz autoři kladou na realizaci nových nápadů a propracovaný systém strategického řízení, který respektuje zásady strategického myšlení. Autoři poukazují na nezbytnost tzv. serendipitního přístupu při formulování strategie podniku. Zásadním úkolem českých podniků je komplexní změna přístupu top managementu k utváření portfolia svých produktů a k definování jejich vlastností. V závěru příspěvku je uveden konkrétní příklad řešení, který je založen na vzájemné spolupráci vědecko-výzkumného a podnikatelského sektoru. Klíčová slova: Strategické řízení serendipity inovace. Úvod V současném globálním světě vládne superkonkurence. Evropskou ekonomiku očekává největší transformace v moderní historii. Konkurenceschopnost České 7

9 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 republiky klesá. Nemůžeme konkurovat světu nízkou cenou pracovní síly. Musíme přijít pouze s novými, převratnými nápady. Ty vznikají propojením zdánlivě vzájemně nesouvisejících poznatků, nalezením souvislostí tam, kde je jiní nevidí tzv. serendipity v myšlení. Nezbytnou podmínkou úspěchu je propojení nápadů s potenciálem podniků. Zachrání nás nové nápady Tradičními produkty jsou světové trhy zaplaveny. Zaváděním nebo rozšiřováním jejich produkce nezvítězíme. Zvítězit můžeme pouze tím, že vyvineme a nabídneme produkty nové, netradiční, přinášející zákazníkům nové užitné vlastnosti za cenu, kterou zákazníci mohou zaplatit. Abychom měli nápady, musíme mít ovšem lidi, kteří touží přinést něco nového. Dnes se začali tito lidé nazývat talenty. Zdá se, že talentů máme zatím málo. Jedním z klíčových problémů je vyvolat touhu managementu po změně. Zatím se tato touha u mnoha firem příliš neprojevuje. Podniky ještě nepřivykly myšlence, že se opět musí změnit, aby přežily - spíše čekají na zázraky. Myslet na budoucnost K úspěšnému řízení musí top manažer současně zvládnout tři věci: - vyhodnotit minulost a současně na ní částečně zapomenout, - řídit přítomnost a - aktivně vytvářet budoucnost. Mezi těmito třemi úkoly je nutné nalézt odpovídající rovnováhu. Překonat stereotypní myšlení Jen velmi malý počet produktů může žít ze své tradice (zmiňme např. Becherovku, Tatranky, kukuřičné panenky). Kontinuální rozvoj podniku, založený na nepatrném zdokonalování dosavadních produktů, vede ke zkáze. Platí to jak o výrobcích, tak i o službách. Současný zákazník požaduje stále něco nového. Jedním z obtížných úkolů je dokázat omezit investice do produktů a procesů obsažených ve složce současnost. Manažeři angažovaní v této oblasti obvykle neradi přistupují na jejich omezení. Víme, co je serendipity? Serendipity (do češtiny někdy převáděno také jako serendipita ) je smysluplná kombinace poznatků tam, kde jiní žádnou souvislost nevidí. 1 Jak ale tyto 1 Srov. SLOVNÍK CIZÍCH SLOV.NET, Serendipita, < 8

10 Souček, Navrátilová Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe souvislosti nalézt? První podmínkou je hodně znát. Zabývat se poznatky (zejména nejnovějšími), z co největšího spektra oborů. Za druhé, přemýšlet o možných způsobech využití nových poznatků, především mimo daný obor. Příklad: V současné době je vysoce pravděpodobné, že v České republice dojde k black-outu, tj. k úplnému výpadku elektrického proudu. Důsledky by byly dalekosáhlé. Víme také, že jednou z vedoucích tendencí následujícího období je všestranné proniknutí výpočetní techniky do všech oblastí a oborů. Pracovník - talent, schopný serendipitního myšlení, je schopen z těchto poznatků vyvodit významné závěry. Zkusme to také! Smrt vzdálenosti Vzdálenost pro nás již přestala být překážkou. Právě naopak, je pro nás příležitostí. V současné době probíhá několik významných procesů. Prvním z nich je outsourcing, tj. vymisťování aktivit, které netvoří core business podniku, ale jde o procesy pouze pomocné. Současně probíhá též off-shoring, což znamená přesun části aktivit tvořících core business podniku. Tyto aktivity se často přemísťují do zemí s nízkou cenou pracovní síly. Současně probíhají ale i procesy opačné. Výrobky, které byly vymístěny do zahraničí, se z nejrůznějších důvodů vracejí zpět do svých mateřských zemí. Příklad: Záměr amerického prezidenta Obamy výrazně rozšířit zdravotní péči pro desítky milionů dosud nepojištěných Američanů vyvolává nutnost vybavit zdravotnictví množstvím přístrojů. Ukazuje se, že vhodné bude využít přístroje, které původně byly vyvinuty pro potřeby rozvojových zemí (např. přenosný elektrokardiograf, jednoduchý sonograf). Pochopení souvislostí toho, kde jiní tyto souvislosti nevidí (serendipity), se může stát pro podnik pokladem. Koherence schopností podniku je nezbytná Koherencí obvykle rozumíme velmi silnou návaznost mezi jednotlivými schopnostmi podniku. Koherence výrazně umocňuje sílu podniku, jeho efektivitu. Příklad: Jako typický příklad dokonale zvládnuté koherence bývá často uváděna firma Wal-Mart, která je co do objemu tržeb největší na světě. Mnozí 9

11 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 odborníci vidí příčiny úspěšnosti této společnosti v impozantním logistickém systému. Avšak mít jednu nebo dvě vynikající způsobilosti nestačí. To, co skutečně tvoří konkurenční výhodu Wal-Martu, je systém vzájemně se podporujících a propojených čtyř kompetencí. Těmi jsou agresivní management prodejního systému, podrobná analýza prodejních dat, vynikající logistika a důsledný management provozního kapitálu. Každá z těchto čtyř kompetencí zesiluje ostatní tři a podporuje strategické poslání firmy definované jako každý den prodávat zákazníkům za nízké ceny. Využití znalosti trendů Nově vznikající trendy mohou poskytnout vynikající příležitosti pro rozvoj podniku. Management se ale musí naučit vézt se na vlně trendu. Měl by přitom postupovat takto: 1. Zjistit trendy, které mohou ovlivnit naše podnikání. 2. Zhodnotit dopad nových trendů, určit, na jaké spektrum zákazníků působí a v jakém rozsahu. 3. Navrhnout úpravu dosavadního produktu odpovídajícího tomuto trendu. 4. Někdy je nutné navrhnout zcela nový produkt. Příklad: Zajímavým příkladem tvůrčího využití trendů je tak zvaný modlomat. Využil dvou zdánlivě velmi vzdálených trendů. Jedním z nich je potřeba lidí ve stále se zvyšujícím stresovém prostředí nalézt určitou duchovní útěchu. 5. Vymyslet produkty, které anulují negativní důsledky některých trendů. 6. Shrnutí: Schopnost manažera přinášet stále nové nápady a rozpoznat, jak nové objevy a trendy ovlivňují spotřebitelské chování a poptávku, má obrovský význam. Přehlédnutí, nepostřehnutí, zanedbání těchto trendů může podnik přivést ke zkáze. Nápady někdy mohou být šílené (crazy). Někdy mohou přinést veliký efekt jindy mohou vést ke vzniku námětů méně šílených a užitečných. V mnoha případech se prostě nepovedou. Ideová představa akceleračního programu olomouckého regionu Představu akceleračního programu zachycuje následující serendipitní obrázek (viz Obr.1). 10

12 Souček, Navrátilová Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe 11

13 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Obr. 1 - Serendipitní obrázek 12

14 Souček, Navrátilová Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe Komentář k serendipitnímu obrázku Strategické myšlení je východiskem. Principy strategického myšlení jsou dostatečně známé 2. Přesto velmi často nejsou dodržovány. Výše uvedené schéma vyjadřuje dvě tváře strategického řízení. Na jedné straně jsou operace, prováděné na základě relativně přesně stanovených pravidel, metod využívajících best practices, matematických a statistických metod, informační a komunikační techniky. Jsou to především činnosti, související se získáváním informací o trendech makro i mikrookolí. Dále se jedná o činnosti (operace) související se zjišťováním potenciálu podniku, zejména jeho zdrojů a efektů. Druhou tváří strategického řízení jsou aktivity založené na intuici, kreativním myšlení probíhajícím v lidských mozcích, kde vznikají nápady. To jsou činnosti, které tvoří nejpodstatnější část strategického řízení. Tam se setkávají poznatky ze zdánlivě nesouvisejících oblastí a tam vznikají nové, někdy šílené nápady. Hlavní ideou uvedeného schématu je již zmiňovaná serendipity. Rozumíme tím propojení vzájemně vzdálených znalostí, využití těch souvislostí, které jiní lidé nepostřehnou. V našem případě jde především o využití znalostí určitých trendů a nových objevů ke vzniku nápadů užitečných pro podnik. Znalost trendů by měla iniciovat vznik nápadů. Manažer musí trendy přeložit do konkrétních důsledků pro podnik, vyvodit z nich pro něj konkrétní příležitosti a ty využít. Budoucnost patří manažerům se serendipitním myšlením. Můžeme tedy říci, že se strategie opírá o několik pilířů. Jsou to: - informace o základních trendech a objevech probíhajících v okolí, - analýza vnitřního potenciálu firmy, - zhodnocení mikrookolí (zejména konkurentů), - představivosti, která přináší nové nápady, - zkušenosti získané praxí. Analýza potenciálu podniku Hlavní a nejcennější součást potenciálu podniku tvoří lidé, jejich kreativita, kvalifikace, nápady, patenty či know-how. Zdroje, které mají být východiskem pro vytvoření specifických předností podniku, musí být významné, těžko napodobitelné, řídce se vyskytující. 2 Srov. SOUČEK, Z., Firma 21. století. 13

15 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Příklad: Příkladem může být receptura Becherovky nebo Coca-Coly, kvalita minerálních pramenů Karlových Varů, klima Madeiry. Hmotný majetek má stále menší význam. Převážnou část zisku začíná přinášet majetek intelektuální. Většina českých podniků má více aktiv než skutečně využívá. Je ale uměním je efektivně využít. V této etapě prací se pokusíme zjistit, zda náš podnik má určité specifické přednosti. Existují čtyři typy specifických předností podniku: - přirozená přednost (lokalizace, přístup ke zdrojům), - přednost vyplývající z relace mezi cenou a užitnou hodnotou produktu, - trvalé vazby se zákazníky, založené na jejich vysoké loajalitě (ty jsou ovšem obvykle založeny na výhodných formách spolupráce, např. full service, rychlost financování, vysoké bariéry vstupu), - schopnost uvedené přednosti navzájem zkombinovat a využít k vytvoření absolutní unikátností (to kdysi dokázala např. Honda). Pokud podnik žádné specifické přednosti dosud nemá, musí je vytvořit. Je to životní nutnost. Unikátnost strategie je základem úspěchu. Jednou z cest k němu je serendipitní myšlení. 3 Analýza mikrookolí Znalost mikrookolí je pro strategické rozhodování nezbytná. Legendární šéf General Electric Jack Welch každoročně svým spolupracovníků položil pět otázek, na které museli naprosto lapidárně odpovědět. Šlo o tyto otázky: 1. Kam směřuje odvětví, v němž podnikáme? 2. Jaké aktivity vyvinuli v posledních třech letech konkurenti a jaké aktivity v tomto směru vyvinul náš podnik? 3. Jaké aktivity má náš podnik v ostatních oblastech podnikání? 4. Jaké lze očekávat aktivity konkurentů v následujících třech letech? 5. Jaké změny by mohl provést náš podnik, aby co nejvíce ovlivnil vývoj trhu? 3 Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie, str

16 Souček, Navrátilová Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe Formulace strategie 4 Tato problematika je podrobně popsána v publikaci Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě. Mise, vize a strategické cíle musí být transformovány do konkrétních strategických operací. Implementace 5 Chaos v okolí podniku musí být uvnitř podniku zkrocen systémem strategického řízení, založeným na důsledném řízení strategických operací. Strategické cíle 6 Cílů musí být málo, možná dokonce pouze jeden. Musí být precizně zformulované, měřitelné, zarámované v čase, ambiciózní, ale splnitelné. Zajištěna musí být konzistentnost vazeb: 1. mezi jednotlivými cíli navzájem, 2. mezi cíli a strategickými operacemi, 3. mezi jednotlivými operacemi navzájem. Ideová představa o aplikaci akceleračního přístupu k inovacím v olomouckém regionu V podnicích olomouckého regionu došlo po roce 1990 k výrazným změnám. Průběh byl velmi rozdílný. Některé podniky, zejména z odvětví zemědělství, potravinářství a oděvního průmyslu, prošly značným útlumem. Velké podniky se atomizovaly. Několik výjimečně progresivních podniků se úspěšně rozvíjí. Celkově podnikohospodářská sféra olomouckého regionu neprošla za uplynulých 20 let bouřlivým, úspěšným rozvojem. Velká část ukazatelů regionu je pod celostátním průměrem. Pozitivní skutečností je vznik mnoha malých a středních podniků, které mají podle celosvětových zkušeností v době krize největší schopnost přežít a v době rozvoje se nejdynamičtěji rozvíjet. Nastupující etapa klade na podniky zcela nové nároky. Nízkonákladové strategie podniků již budou nepoužitelné. Některé podniky musí zcela změnit své portfolio. Jiné musí vdechnout svým produktům zcela nové vlastnosti využívající nejnovější 4 Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie. 5 Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl III Implementace strategie. 6 Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie, str

17 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 poznatky vědy a výzkumu. Všechny podniky musí výrazně změnit model podnikání, metody managementu, vstoupit na nové trhy. Mnoha podnikům však chybí odvaha k provedení zásadních změn, nemají dostatečnou znalost nejmodernějších metod managementu a marketingu, chybějí jim informace inspirující k zavádění nejnovějších poznatků vědy do praxe. Představme si na příkladu olomouckého regionu pod jednotlivými bloky Obr. 1 konkrétní instituce a jejich pracovníky. Blok makrosféra by zajišťovalo centrum BEACON (Business Education Acceleration of innovation CONsulting) společně s Moravskou vysokou školou Olomouc (MVŠO), Univerzitou Palackého a jejím vědeckotechnickým parkem, event. další instituce zabývající se vědou, výzkumem a informatikou. Serendipitní i jiné informace by odsud proudily do MVŠO a do inovativních podniků. Analýzy potenciálu podniků by prováděli pracovníci a studenti MVŠO ve spolupráci s pracovníky vybraných podniků, které mají zájem o svůj inovační rozvoj. Titíž pracovníci provádějí analýzy a predikce vývoje mikrosféry (konkurentů, dodavatelů) a vysoce kvalifikované předpovědi poptávky konkrétních produktů, které budou předmětem zájmu vybraných podniků. Další kroky uvedené v Obr. 1 mohou být prováděny podle metodických návodů, které jsou zpracovány v uceleném materiálu Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl I-VI, MVŠO, Závěr České podniky musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost. V podmínkách superkonkurečního prostředí toho lze dosáhnout pouze systematickým poznáním významných tendencí a nejnovějších poznatků a jejich tvůrčím propojováním s potenciálem podniků. Serendipitní způsob myšlení a kvalifikované strategické řízení tohoto procesu je klíčovým problémem. Výše uvedený text poskytuje stručný popis postupu při realizaci programu akcelerujícího tento proces. Podrobný metodický návod je obsažen v publikaci Strategické řízení podniku v superturbulentím globálním světě 7. 7 Srov. Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl I - V. 16

18 Souček, Navrátilová Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe Literatura: [1] DYNAMIC MARKETS. Performance Management: An Incomplete Picture [online], Oracle, May 2011 [cit ]. Dostupné na WWW: nt/ pdf>. [2] OBŁÓJ, K. Strategia organizacji. 2. vyd. Warszawa: PWE, s. ISBN [3] REIDMATTEN, E. Objevy 21. století. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, s. ISBN [4] SLOVNÍK CIZÍCH SLOV.NET. Serendipita [online]. Dostupné na WWW: < [5] SOUČEK, Z. Firma 21. století. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, s. ISBN [6] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl I Základní zásady. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. 77. ISBN [7] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. 87. ISBN [8] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl III Implementace strategie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s. 87. ISBN [9] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl IV Od snu k realitě. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s ISBN [10] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl V Aktivně vytvořit budoucnost. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, s ISBN [11] TRIMBLE, Ch., GOVINDARAJAN, V. The CEO s Role in Business Model Reinvention [online], Harvard Business Review, January 2011 [cit ]. Dostupné na WWW: < 17

19 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Diskuse k příspěvku: Prostor pro diskusi nebyl využit. 18

20 Široký Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? Prof. Ing. Jan Široký, CSc. je garantem modulu Ekonomika v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorem jeho studijní opory Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu JSOU POTŘEBNÉ, UŽITEČNÉ A VYUŽITELNÉ ZNALOSTI MIKRO/MAKROEKONOMIE I PRO PRAXI? Jan Široký Moravská vysoká škola Olomouc jan.siroky@mvso.cz Abstrakt: Pod tímto pojmem ekonomika byly identifikovány, analyzovány a zpracovány čtyři témata: Ekonomie vědy a výzkumu, Financování vědy a výzkumu, Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie a Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu. Zdá se, že právě nejvíce teoretická část modulu - ekonomie - vyvolala u příjemců výstupů projektu diametrálně odlišná očekávání: pozitivní snahu o pochopení základů makro/makroekonomie na straně jedné, obavy z nepotřebnosti poznatků na straně druhé. Příspěvek se zabývá především zhodnocením předávání teoretických základů ostatním účastníkům projektu APSYS, jejich potřebnosti, užitečnosti a využitelností pro praxi a to i v kontextu současné ekonomické krize a jejího odrazu v mikro/makroekonomii. Klíčová slova: Ekonomie, ekonomika, projekt APSYS, věda a výzkum, prorůstová politika, GERD. 19

21 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Úvod Role modulu EKONOMIKA v projektu V projektu APSYS byl modul EKONOMIKA jeden ze stěžejních, jak rozsahem, tak šíří záběru problematiky. Měl přiblížit oblast vědy a výzkumu z teoretického pohledu, z pohledu financování (a to i se zřetelem na specifika financování z prostředků EU) a z úhlu měnově politických souvislostí vědy a výzkumu. Z diskuzí na úvodních schůzkách spolupracovníků odborných textů (a pozdějších lektorů jednotlivých kursů) se vyplynula potřeba držet se pravidla, že někdy méně je více a že pro účastníky kursů bude potřebné v první fázi objasňovat zejména pojmy a terminologii jako celek pro pochopení následných vazeb mezi kategoriemi a aplikací získaných poznatků na oblast vědy a výzkumu. 1 Členění modulu EKONOMIKA K účelům naplnění plánovaných cílů modulu EKONOMIKA byla celá problematika rozdělena do čtyř částí a byly vytvořeny tyto texty 1 : Ekonomie vědy a výzkumu (autorka Ing. Eva Jílková, PhD.). Financování vědy a výzkumu (Ing. Radmila Herzánová, PhD. a Ing. Anna Kovářová). Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie (Ing. Ivana Valentová). Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu (doc. Ing. Richard Pospíšil, PhD.). 2 Obsahem všech textů byly základní kategorie používané v dané vědní oblasti s jejich aplikací do vědy a výzkumu. Pro ilustraci tak např. učební text Ekonomie vědy a výzkumu obsahoval části: Základní pojmy z mikroekonomie a makroekonomie, Způsoby zasahování státu do ekonomiky, Ekonomický růst a rovnováha, Mikroekonomický rozměr problematiky vědy a výzkumu, Makroekonomický rozměr problematiky vědy a výzkumu, Podpora vědy a výzkumu formou fiskální politiky a jiné metody stimulace vědy a výzkumu, Mezinárodní srovnání podpory a výsledků vědy a výzkumu a Podíl high-tech na hrubém domácím produktu. 1 I tímto způsobem autor příspěvku - coby garant modulu EKONOMIKA - děkuje tvůrcům učebních textů. 2 Bibliografické záznamy všech učebních textů jsou uvedeny v literatuře k tomuto příspěvku. 20

22 Široký Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? 2 Hodnocení ze strany účastníků Pro hodnocení jak úrovně učebních textů, tak i samotného výkladu ze strany lektorů bylo použito dotazníkové šetření, jehož výsledky ilustrují obr. 1 až obr U následujících tvrzení zaškrtněte, do jaké míry s nimi souhlasíte : Získané znalosti a dovednosti plně využiju v praxi. Získané informace z kurzu byly předávány srozumitelně. Absolvovaný kurz byl pro mě přínosný. 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 Obrázek 1: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: Ekonomie vědy a výzkumu U následujících tvrzení zaškrtněte, do jaké míry s nimi souhlasíte : Získané znalosti a dovednosti plně využiju v praxi. Získané informace z kurzu byly předávány srozumitelně. Absolvovaný kurz byl pro mě přínosný. 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 Obrázek 2: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: Financování vědy a výzkumu 3 Stupně hodnocení: 1 - zcela souhlasím, 2 - spíše souhlasím, 3 - spíše nesouhlasím, 4 - úplně nesouhlasím. 21

23 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 U následujících tvrzení zaškrtněte, do jaké míry s nimi souhlasíte : Získané znalosti a dovednosti plně využiju v praxi. Získané informace z kurzu byly předávány srozumitelně. Absolvovaný kurz byl pro mě přínosný. 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 Obrázek 3: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU U následujících tvrzení zaškrtněte, do jaké míry s nimi souhlasíte : Získané znalosti a dovednosti plně využiju v praxi. Získané informace z kurzu byly předávány srozumitelně. Absolvovaný kurz byl pro mě přínosný. 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 Obrázek 4: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu Hodnocení všech čtyř částí modulu EKONOMIKA bylo velmi pozitivní a účastníci se shodli na jejich přínosu pro další vzdělávání a využití v praxi. 22

24 Široký Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? 3 Teorie pro praxi Celý modul sledoval linii výkladu od teoretické báze po praktickou aplikaci do oblasti vědy a výzkumu. Po objasnění základních teoretických kategorií ekonomie (kladné externality, veřejné a záslužné statky, nedokonalé a asymetrické informace aj.) byly tyto konkretizovány a dány do souvislostí předmětné problematiky (prorůstová politika, stimulace tvorby nových tvůrčích myšlenek, podpora investic do lidského kapitálu aj.) s další detailizací (investice do infrastruktury, daňové podněty, snížení rozpočtových deficitů) a včlenění poznatků do prostředí ČR i EU jako celku 4. Závěr Hodnocení podílu výdajů na vědu a výzkum v České republice Absolventi částí modulu EKONOMIKA se naučili používat a využívat ekonomické pojmy pro oblast vědy a výzkumu, což může být užitečné např. při tvorbě vlastních projektů či žádostí o dotace a granty. V praxi by jim nemělo být cizí operovat kvalitní ekonomickou terminologií a tvořit a vyhodnocovat možnosti financování vědy a výzkumu, jak na mikroekonomické, tak na makroekonomické úrovni. O potřebě zlepšit financování oblasti vědy a výzkumu svědčí i nelichotivé hodnoty GERD (viz obr. 5), což je ukazatel hrubých výdajů na vědu a výzkum v porovnání s hrubým domácím produktem země. V případě zlepšení se však nemůže jednak jen o posílení kvantitativní hodnoty ukazatele GERD, ale zejména o efektivnost těchto výdajů. I tyto znalosti by účastníci kursů v modulu EKONOMIKA měli být schopni používat. 4 Materiál Komise Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2006, resp. materiál Strategie EU 2020 z roku

25 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Obrázek 5: Hodnoty ukazatele GERD ve vybraných zemích Literatura [1] HERZÁNOVÁ, R., KOVÁŘOVÁ. A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, s. ISBN [2] JÍLKOVÁ, E. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, s. ISBN [3] POSPÍŠIL, R. Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, s. ISBN [4] ŠIROKÝ, J. Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, s. ISBN [5] VALENTOVÁ, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU. Olomouc: MVŠO, s. ISBN [6] Evropská unie. Politika vědy a výzkumu. [on-line] [cit ]. Dostupný z WWW: < 24

26 Široký Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? Diskuse k příspěvku: Richard Pospíšil pedagog, ekonom Já na pana profesora žádný dotaz nemám, mám jen faktickou poznámku k oběma dvěma velmi zajímavým příspěvkům. Byl jsem včera na velmi zajímavé konferenci o možných scénářích vývoje v eurozóně a o možných scénářích a jednotlivých procesech řešení v případně rozpadu eurozóny. Mluvil tam například pan Aleš Michna z Raiffeissenbank nebo ekonom Petr Mach nebo pan Petr Zahradník z Národní ekonomické rady vlády. Byla to konference zaměřená na hospodářskou politiku a na to, co ovlivňují státy v rámci svých rozpočtů a své měnové politiky prostřednictvím centrálních bank. A tady ty příspěvky byly velmi zajímavé, ale bohužel nemohou jít nad rámec podnikové ekonomiky, tak, jak třeba první pan profesor hovořil o jádru inovačního centra v Olomouckém kraji, OK4Inovace a tak dále - o těch aspektech podnikových inovací a aplikace vědy a výzkumu v podniku. Tak bohužel, stejná pozornost by měla být věnována i hospodářské politice. A to tady samozřejmě zmíněno nebylo, ani zmíněno být nemůže, protože politika prostě není naší náplní a hospodářská politika politická je a fiskální politika se také nazývá politikou, protože politická je. Takže naše snahy o vědu a výzkum jsou velice chvályhodné, ale narážejí na mantinely toho, že prostě hovoříme o soukromých prostředcích a o tom, co můžeme my. Ale stejné B by měl říct samozřejmě i stát. Ještě bych chtěl říci, že včera na té konferenci byla řečena velmi zajímavá myšlenka. Státy, které teď v hospodářské krizi trpí, jsou vlastně ty nejvyspělejší státy, protože si jsou vědomy toho, že ztrácejí výrobu ve prospěch levnějších ekonomik, co se týče jednotkových nákladů práce, ale chovají se velmi moudře, co se týče investice do vědy a vzdělání. Nejlepší univerzity na světě jsou v Americe a bohatí Asiaté studují v Americe. A když se podíváte třeba na to, jak klesá podíl HDP ve Spojených státech na světové produkci, tak ale neklesá podíl amerických patentů na celkových patentech na světě. Když se podíváte, jak je třeba zadlužené Japonsko, ještě daleko zadluženější než Řecko nebo Itálie, tak je zajímavé, že neklesá podíl elektronických patentů a tady těch patentů, které se týkají japonského hospodářství na celkových patentech na světě a tak dále. Nemám žádnou otázku. Jen jsem chtěl říci, že příspěvky byly velice zajímavé, ale bohužel nemůžeme my tady na škole, na žádné škole, jít za ten rámec - ovlivňovat politiku a investici veřejných prostředků do vědy a výzkumu. Můžeme se snažit jenom tady my, což činíme, a to je dobře. Děkuji Vám. 25

27 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Jan Široký odborný garant modulu Ekonomika Já myslím, že samozřejmě máte pravdu. A to, že politiku zatím neovlivňujeme, je třeba pouze dočasné. Naší absolventi postupem času určitě budou zastávat nějaké vysoké funkce ve vládě a podobně - v orgánech a v institucích, které to mohou ovlivnit. Takže je možné, že něco třeba v rámci těch věcí udělají. My to můžeme ovlivnit tak, že můžeme studentům vykládat, jak to může být, že ne všechno, co je u nás, je optimální a že třeba v jiných státech je to jinak. Např. daňové pobídky staré státy Evropské unie využívají. To, co bylo aktuální v Olomouckém kraji před pěti lety, tak nyní využívají Italové. Firmy, které nově vznikají v těch regionech Itálie, které byly zasaženy vysokou nezaměstnaností a útlumem tradiční výroby, mají dnes obrovské daňové úlevy. Já osobně se tedy domnívám, že v rámci daní se dá dost podněcovat věda, výzkum, zaměstnanost. Je to můj názor, ale jsem si vědom, že jsou i protichůdné názory. Ale i ty můžeme studentům říkat a můžeme se tímto zapojit do diskuze na makro úrovni. Zdeněk Souček odborný garant modulu Věda a výzkum v praxi Víte, já bych byl větší optimista, pokud jde o úlohu podniko-hospodářské sféry. Já se dívám absolutně negativně na to, co naše vlády udělaly za posledních mnoho, mnoho let. Zruinovaly úplně zemědělství, zruinovaly školství, zruinovaly i zdravotnictví a jediné, co tady funguje, je podniko-hospodářská sféra. Na tu jedině se můžeme spolehnout a my jsme tady zástupci podniko-hospodářské sféry a my jsme se pokusili v tom našem vystoupení ukázat to, co můžeme my sami udělat. Na nikoho jiného nespoléhejme. Daniela Navrátilová pedagog, management Ještě bych chtěla doplnit pana profesora Součka. Pan profesor Široký nám ukazoval investice anebo spíš procento nebo podíl HDP investovaného do vědy a výzkumu. Viděli jsme údaje za rok 2010, kde za Evropskou unii to činilo 2%. Všichni známe barcelonský cíl, který deklaroval 3% do roku Vidíme, že se to nepodařilo dosáhnout. Ale stále je zajímavý ten podíl. Ta 3% se měla skládat z 1% z veřejných zdrojů a 2% ze soukromých zdrojů. To znamená, že nemůžeme ovlivnit výdaje z veřejných financí, ale můžeme hodně ovlivnit výdaje ze soukromých financí. Mimo jiné třeba tím, že naučíme podniky, jak komunikovat s vědou a naučíme vědecký svět, jak prodávat své výsledky vědy a výzkumu do praxe, což je také role Moravské vysoké školy Olomouc a proto jsme také zařadili předmět marketing do projektu APSYS. 26

28 Široký Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? 27

29 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Doc. et Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. je garantem modulu Společenské vědy v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorkou jeho studijních opor Metodologie vědecko-výzkumné činnosti, Etika pro vědecko-výzkumné pracovníky, Komunikace ve vědě a výzkumu SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE Kateřina Ivanová, Iva Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná Univerzita Palackého v Olomouci katerina.ivanova@upol.cz Abstrakt: V příspěvku se autoři zamýšlí nad významem společenských věd pro výzkum v oblasti přírodních věd a potažmo technickou praxi. Zdůvodňují, že základem každého systematického myšlení je filozofie. Filozofii je nutno pojímat jako počátek hledání principů při poznávání příčinných souvislostí. Vysvětlují výběr tří oblastí z repertoáru společenských věd (metodologie sociologie, etiku vědy a výzkumu, komunikaci ve vědě a výzkumu) pro porozumění nutného propojení společenských věd a přírodních věd, potažmo technické praxe. Ukazují, že tyto vědní disciplíny umožňují zejména analýzu cílových skupin výzkumu, jejich společenské potřeby a způsob efektivní a etické interakce s nimi. Klíčová slova: Filozofie, společenské vědy, přírodní vědy, sociologie, etika, komunikace, výzkum, cílové skupiny, společenské potřeby, interakce. Úvod Význam společenských věd pro technickou praxi nemusí být vždy zřejmý a poznání teorií společenských věd se může jevit jako zbytečné. Základem veškerého systematického myšlení je však filozofie, která je výchozím vědeckým 28

30 Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná Metodologický rámec společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi přístupem jak přírodovědného, tak humanitního a společenského výzkumu. Důležitým argumentem pro propojení společenského výzkumu a technické praxe je také nutnost poznání cílových skupin výzkumu, konzumentů výsledků přírodovědného výzkumu v oblasti informatiky a ostatních technických vědních oborů. Pro kontinuální myšlení v jakémkoliv vědním oboru je tady přínosné vycházet z ontologie a gnozeologie, na jejichž základě významní myslitelé strukturovali vědní disciplíny (uvedeno je Aristotelovo rozdělení, Masarykovo rozdělení) a ukázali tak kontinuitu a propojenost veškerého vědního myšlení. Výběr poznatků pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři podstatné oblasti společenských věd, jež by měly odpovědět na tři základní otázky: Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace z výzkumu srozumitelně, pravdivě a výstižně. Za tímto účelem byla vybrána výuka a tvorba studijní opory v oblasti metodologie společenských věd, konkrétně sociologická metodologie kvantitativního a kvalitativního výzkumu, v oblasti etiky vědy a výzkumu, v oblasti komunikace ve vědě a výzkumu. 1 Filozofie jako základ vědeckého myšlení Filozofie (z řeckého filein milovat, sofia - moudrost) doslova znamená láska k moudrosti, termín byl užit poprvé Hérakleitem z Efezu. Znamená především touhu po takovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování. Právě pro tuto obecnost je filozofie stěží definovatelná, z čehož plyne i její nejrůznějším způsobem chápaný vztah k jiným, dílčím oborům lidské teorie a praxe. Platón zdůrazňuje, že není jiný začátek, než filozofie (Graeser, 2001, s. 204). Hobbes označuje filozofii jako hledání principu při poznávání příčinných souvislostí (Filozofický slovník, 2002, s. 124) Zdroj: R. W. Angelo,

31 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 Za součásti základní oblasti filozofie jsou považovány: Metafyzika ontologie: myšlení o jsoucnu a jeho podstatě, nauka o nejvšeobecnějších zákonech bytí; Logika a noetika neboli gnozeologie zkoumají povahu a zákonitosti myšlení, Etika poskytuje pravidla a normy lidského jednání. K podoblastem ale také patří: Filosofie přírody a filozofická antropologie zkoumá základní zákonitosti přírody a jejich souvislosti s přirozeností člověka. (Filozofický slovník, nakladatelství Olomouc, 2002, s. 124) A víme, že Aristotelés, tento velký zakladatel západního myšlení, propojoval bádání o přírodě s bádáním o podstatě, bytí a myšlení člověka (Aristotelés, Met. 980a21 nn.). Aristotelés členil filozofii podle lidských činností (Graeser, 2001, s. 276; Anzenbacher, 1990, s. 193), tedy nikoliv podle procesů, či výstupů této činnosti, na poznávání činnost (filosofie) teoretická; jednání činnost (filosofie) praktická; tvoření činnost (filosofie) tvůrčí, kdy výsledkem je umění i mj. v technických vědách. Do filosofie praktické Aristoteles zahrnuje etiku, politiku a ekonomii. Zajímavá je i Masarykova klasifikace a organizace věd (2001, s. 35), již pojímal ve struktuře od obecného ke konkrétnímu, tedy ve směru působení shora dolů: 1. Soustava teoretických a zvláště abstraktních věd; 2. Soustava konkrétních věd; 3. Soustava praktických věd. Přičemž teorie je podle něj propojena s konkrétními vědami a ty zase s praktickými vědami. Zvláštní a samostatné místo vymezil Masaryk pro etiku jako praktickou vědu, které však nemá směr propojení jen shora dolů, ale také zespodu nahoru. 2 Metodologie společenského výzkumu Hlavní myšlenkou a cílem výuky a vypracování textů z této vědní oblasti bylo, aby byl položen základ porozumění pro možnosti a význam zkoumání sociální reality. Cílem bylo vysvětlení logiky výzkumu ve společenských vědách. Text je rozdělen na tři stěžejní kapitoly, v první kapitole jsou uvedeny přístupy k sociálně vědnímu výzkumu, základní pojmy užívané v tomto textu a hlavní teoretickometodologické rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. V textu je postupně odpovídáno na otázku: Co je to vědecký výzkum?. Cílem kapitoly je naučit zájemce definovat základní pojmy ve vědě a výzkumu, rozlišit jednotlivé typy výzkumů, seznámit s jednotlivými metodami na bázi konceptualizace problému, a to jak metodami výběru dat, sběru dat i zpracování dat. 2.1 Kvantitativní výzkum ve společenských vědách Druhá kapitola se věnuje podrobněji základům a principům kvantitativního výzkumu. Učí, jak formulovat cíle a hypotézy a zastavuje se u základní činnosti kvantitativního výzkumu operacionalizace. Probírá základní techniky sběru dat, 30

32 Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná Metodologický rámec společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi jako je dotazník, rozhovor, pozorování či obsahová analýza. Po přečtení kapitoly by měl být pozorný čtenář schopen vytvořit jednoduchý projekt kvantitativního výzkumu od stanovení cílů, operacionalizace cílů, výběru cílové skupiny (zkoumaného vzorku) stanovení hypotéz, operacionalizace hypotéz, tvorby měrného nástroje, způsobu sběru dat i návrhu na zpracování dat. Kapitola rovněž zdůrazňuje nutnost správné a nestranné interpretace dat a rozebírá nevýhody, ale i výhody kvantitativního výzkumu. 2.2 Kvalitativní výzkum ve společenských vědách Poslední kapitola seznámí studenty se základy kvalitativního výzkumu. Cílem kapitoly je, aby bylo důkladně vysvětleno, co je a není kvalitativní výzkum a kdy je vhodné jej použít. Kapitola probírá výhody i nevýhody tohoto přístupu, učí základním metodám sběru dat a přibližuje možné způsoby jejich analýzy. Věnuje se podrobně kategorizaci jako základnímu zpracování kvalitativních dat, ukazuje možné způsoby interpretace kvalitativního přístupu. Na základě této kapitoly by měl být zájemce o problematiku schopen porozumět principům kvalitativního výzkumu. Na to, aby tento typ výzkumu prováděl je však nutné další studium, nejlépe s odborníkem (sociologem, psychologem), který se problematikou zabývá. Účelem je tedy, aby zájemce odhadl, pro kterou jeho problematiku je takový způsob výzkumu vhodný a uměl položit základní výzkumnou otázku. 3 Komunikace ve vědě a výzkumu Zařazení komunikace ve vědě a výzkumu do struktury projektu v rámci společenských věd byla skutečnost, že komunikace je používána i jako nástroj profesionality, je tedy součástí práce odborníků ve vědě a výzkumu. Je potřeba se dorozumívat na konkrétně vymezené odborné úrovni, dosahovat konkrétní výsledky a cíle při jednání s kolegy a partnery v odborných skupinách. Komunikace je v nejobecnějším pojetí přenos informací mezi subjekty. K tomu, aby komunikativní jednání ve vědě plnilo své poslání a nevyvolávalo nedorozumění, musí být srozumitelné, pravdivé, důvěryhodné, musí usilovat o věrné zobrazení objektu a to i s morální správností. 3.1 Komunikace jako dovednost Umění komunikace je dovednost a jako dovednost ji lze rozvíjet. Ve způsobu komunikace každého se projevují vrozené vlohy, náš temperament. Z velké části se ale komunikačním dovednostem i učíme. Získáváme je zkušenostmi, kopírováním projevy našich vzorů, účastníme se nácvikových akcí v komunikaci, někdo z nás si rád i přečte odbornou knihu. Naše schopnost komunikovat se tak průběžně mění v průběhu života. Teorií i praxí mluvené 31

33 Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Olomouc 16. února 2012 formy komunikace se zabývá rétorika. Rétorické dovednosti jsou pro pracovníky ve vědě a výzkumu velmi důležitou součástí uvádění jejich poznatků do praxe. Umění objevovat, tvořit nové poznatky, přesně popisovat a definovat poznání je nezbytným základem pro rozvoj vědy. Umění prezentovat tyto poznatky v prostředí praxe, umět je zpřístupnit odborníkům v praxi, prodat nové poznatky, je neodmyslitelnou součástí přenášení poznatků vědy a výzkumu do praxe. Komunikaci jako cíli pedagogického působení se věnují tři kapitoly učebního textu, zaměřené na zásady obecné komunikace, na komunikaci s jednotlivci a komunikaci v týmu a na zásady písemné a verbální prezentace výsledků. V nich se zájemci dovědí o procesu obecné i odborné komunikace, o principech porozumění v osobní komunikaci i v týmu. Pomocí textu se seznámí se strukturou odborného textu a způsobem jeho prezentace. 3.2 Jazyk vědy a výzkumu Problematikou jazyka vědy a vědeckou terminologií se zabývají další tři kapitoly. Vycházejí z premisy, že chceme-li se vyznat v jakékoliv lidské činnosti, musíme chápat jazyk, kterým lidé, provádějící tuto činnost, hovoří. Pro porozumění vědě a vědeckému výzkumu je nutno alespoň částečně ovládat vědecký jazyk. Jednou z nejvíce matoucích věcí pro toho, kdo studuje vědu, je způsob, jímž vědec užívá všedních slov, či jak vymýšlí nová slova. Vědecké sdělení musí být jasné, přehledné, jednoduché. Proto každá věda využívá svůj specifický vědecký jazyk. Vědecký jazyk je tvořen souhrnem pojmů, kterých užívají vědci dané vědní disciplíny a zároveň souhrnem termínů či symbolů, jež těmto pojmům odpovídají. Věda nabízí informace a vysvětlení, nesnaží se vysvětlit pouze jednu izolovanou skutečnost nebo jev. Aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny a vzájemné souvislosti. Tato zobecňující vysvětlení, nazýváme vědeckými teoriemi. Na základě relevantních dat je potom možná vědecká diskuze. Diskuze znamená výměnu názorů, obvykle v týmu, či shromáždění, které má vést k vyjasnění, vyřešení nějaké otázky. Cílem kapitol je, aby zájemce o studium vědecké komunikace porozuměl rozdílům mezi běžným a vědeckým jazykem, poznal zásadní atributy vědeckých pojmů i zásady tvorby vědeckých definic a teorií. 4 Etika ve vědě a výzkumu Etika ve vědě a výzkumu se zabývá způsoby myšlení v této oblasti, a to v souvislosti s hodnotami, normami i obecnými kulturními vzorci. Etika analyzuje lidské chování a hledá společenská měřítka toho, co je správné. Etika není jen vědou, je i uměním, je schopností rozlišit dobré od zlého. Tento základní přístup 32