Tomáš Linda Tel: cz

Transkript

1 2014/R0/kód 101

2 Dana Lindová Tel: Tomáš Linda Tel: cz linda cz OZO v revencii rizik i ik OZO v ožární ochraně V říadě otřeby konzultace se na nás s důvěrou obraťte.

3 Školící Š materiály jsou určeny k individuálnímu seznámení s rávními a ostatními ředisy k zajištění a ochrany y zdraví ři ráci. bezečnosti Školící materiály jsou duševním vlastnictvím zracovatelů. Je zakázáno materiály dále šířit a ublikovat bez souhlasu zracovatelů. Školící materiály nejsou určeny k ublikaci.

4 Zákoník Zák ík ráce á č. č 262/2006 v latném l t é znění ě í - zejména: j é až bezečnost a ochrana zdraví ři ráci, 238 až racovní odmínky žen a mladistvých, 301,, 303,, ovinnosti zaměstnanců,, vedoucích zaměstnanců,, 365 až odovědnost za škodu ři racovních úrazech a nemocích z ovolání, Zákon 309/2006 Sb. v latném znění o bližším zajištění bezečnosti ochrany zdraví ři ráci Nař.vl.101/2005 Sb. v latném znění o odrobnějších ožadavcích na racoviště a racovní rostředí nař. vl.378/2001 Sb. v latném znění kterým se stanoví bližší ožadavky na bezečný rovoz a oužívání ží á í strojů, t jů technických t h i ký h zařízení, ří í řístrojů ří t jů a nářadí ář dí vyhl.č.48/1982 Sb. v latném znění - Vyhláška Českého úřadu bezečnosti ráce, kterou se stanoví základní ožadavky k zajištění bezečnosti ráce a technických zařízení nař. vl.č.11/2002 Sb. v latném znění, kterým se stanoví vzhled a umístění bezečnostních značek a zavedení signálů

5 Návody Ná d k obsluze b l ožívaných ží ý h zařízení ří í ro seznámení á ís ožadavky rávních ředisů se důsledně seznamte se zůsobem srávné obsluhy a údržby všech vámi oužívaných zařízení. zařízení Zaměstnavatelé, Zaměstnavatelé ro které zracováváme dokumentaci BOZP mají rozsah obsluhovaných zařízení jednotlivými rofesemi stanoven v interním ředisu F F Místní rovozně bezečnostní ředisy zaměstnavatele důsledně se seznamte se s ovinnostmi obsluhy s ožadovanými kontrolami, rohlídkami a zůsobem vedení rovozních záznamů. Zaměstnavatelé, ro které zracováváme dokumentaci BOZP mají interní ředisy stanoveny y rozsahem řízené dokumentace 01,, 02,, 03,, 04 a 05 Q jednotlivým rofesím jsou stanoveny v interním ředisu konkrétní úkoly a ovinnosti.

6 106 Práva a ovinnosti zaměstnance (1) Zaměstnanec má rávo na zajištění bezečnosti a ochrany zdraví ři ráci, na ráce a na informace o oatřeních na ochranu řed jjejich j informace o rizicích jjeho ůsobením; informace musí být ro zaměstnance srozumitelná. (2) Zaměstnanec je orávněn odmítnout výkon ráce, o níž má důvodně za to, že bezrostředně a závažným zůsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, oříadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné osuzovat jako neslnění ovinnosti zaměstnance. (3) Zaměstnanec má rávo a ovinnost odílet se na vytváření bezečného a zdraví neohrožujícího racovního rostředí, a to zejména ulatňováním stanovených a zaměstnavatelem ě t t l řijatých řij tý h oatření tř í a svou úč účastí tí na řešení ř š í otázek tá k bezečnosti b č ti a ochrany h zdraví ři ráci. ).

7 (4) Každý K ždý zaměstnanec ě t jje ovinen i dbát odle dl svých ý h možností ž tí o svou vlastní l t í bezečnost, b č t o své zdraví i o bezečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezrostředně dotýká jeho jednání, říadně oomenutí ři ráci. Znalost základních ovinností vylývajících z rávních a ostatních ředisů a ožadavků zaměstnavatele k zajištění bezečnosti a ochrany y zdraví ři ráci jje nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních ředokladů zaměstnance. Zaměstnanec je ovinen a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezečnost a ochranu zdraví ři ráci včetně ověření svých znalostí, b) odrobit se reventivním rohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními rávními ředisy32), c) dodržovat rávní a ostatní ředisy a okyny zaměstnavatele k zajištění bezečnosti a ochrany h zdraví d í ři ři ráci, á i s nimiž i iž byl b l řádně řád ě seznámen, á a řídit se zásadami á d i bezečného b č éh chování na racovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat ři ráci stanovené racovní ostuy, oužívat stanovené racovní rostředky, y, doravní rostředky, y, osobní ochranné racovní rostředky y a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z rovozu,

8 e)) neožívat ží t alkoholické lk h li ké náoje á j a nezneužívat ží t jiné ji é návykové á k é látky látk 35) na racovištích iští h zaměstnavatele ě t t l a v racovní době i mimo tato racoviště, nevstuovat od jejich vlivem na racoviště zaměstnavatele a nekouřit na racovištích a v jiných rostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz ožívání alkoholických náojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří racují v neříznivých mikroklimatických odmínkách, okud ožívají ivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance u nichž ožívání těchto náojů je součástí lnění racovních úkolů nebo je s lněním zaměstnance, těchto úkolů obvykle sojeno, f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na racovišti, které ohrožují nebo by bezrostředně a závažným zůsobem mohly ohrozit bezečnost nebo zdraví zaměstnanců ři ráci, zejména j hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky y organizačních g oatření, závady nebo oruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení, g) s ohledem na druh jím vykonávané ráce se odle svých možností odílet na odstraňování nedostatků zjištěných ři kontrolách orgánů, kterým řísluší výkon kontroly odle zvláštních rávních ředisů36), h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj racovní úraz, okud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a racovní úraz jiného zaměstnance, oříadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a soluracovat ři objasňování jeho říčin, i) odrobit se na okyn orávněného vedoucího zaměstnance ísemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není od vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek33),35

9 Obsluha Ob l h ři ři své é činnosti či ti odovídá d ídá za bezečnost b č t obsluhovaného b l h éh zařízení, ří í ři ři své é činnosti či ti vychází z rojektové dokumentace skutečného rovedení, růvodní dokumentace výrobce zařízení a z místního rovozního řádu, ředevším je ovinna: znát, ovládat a obsluhovat všechna určená zařízení na svém racovišti, znát všechny části zařízení sloužící k zajištění bezečného a hosodárného rovozu a úsěšně zasáhnout áh t i za mimořádných i řád ý h okolností, k l tí aby b b byla l zajištěna jiště bezečnost, b č t řídit se říkazy osoby odovědné za jednotlivá zařízení, okud nejsou v rozoru s říslušnými ředisy a ovinnostmi zaměstnance ověřeného obsluhou, vždy mějte na aměti orávnění zaměstnance odmítnout výkon ráce, o níž má důvodně za to, že bezrostředně a závažným zůsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, oříadě život nebo zdraví jiných f i ký h osob fyzických b (takové (t k é odmítnutí d ít tí neníí možné ž é osuzovatt jjako k neslnění l ě í ovinnosti i ti zaměstnance), hlásit nerodleně každou oruchu, závadu, nebo neobvyklý jev a mimořádné okolnosti ři rovozu zařízení a jejího říslušenství osobě odovědné, ihned odstavit zařízení z rovozu ři nebezečí z rodlení, nebo neodnikne-li osoba odovědná oatření k okamžitému odstranění d t ě í hrozícího h í íh nebezečí b čí zajistit ji tit zařízení ří í roti ti dalšímu d lší oužití, žití zúčastnit se okud možno revizí a kontrol zařízení tak, aby sám znal stav zařízení, v ředesaném rozsahu kontrolovat a zkoušet bezečnostní výstroj a další určené rvky, o výsledku kontrol a zkoušek rovést ísemný záznam formou rovozního záznamu dbát o ořádek, čistotu a řístunost v rostoru umístění zařízení a všech uzávěrů, dbát aby dbát, b na zařízení ří í neracovali li osoby b neovolané. l é Přítomnost osoby odovědné za rovoz na racovišti, nezbavuje obsluhu zodovědnosti za obsluhu zařízení bezečným zůsobem.

10 Hodnocení rizik (mechanická, chemické látky oletání, elektrická, teelná ) Hodnocení rizikových faktorů (fyzikální - hluk, hluk vibrace vibrace, TEPELNĚVHKOSTNÍ MIKROKLIMA PRÁCE V CHLADU, PRÁCE V TEPLE, elekromagnetické ole, ráce ve zvýšeném tlaku vzduchu chemické racovní ovzduší, biologická rizika, rašnost, azbest fyziologické - ergonomická rizika sychologické PSYCHICKÁ PRACOVNÍ ZÁTĚŽ) Technická a organizační atření k minimalizaci rizik a vlivu rizikových faktorů (odborná a zdravotní zůsobilost, ožadavky rávních a technických ředisů) Osobní ochranné racovní rostředky Prostředky kolektivní ochrany (lešení, zajištění ohroženého rostoru aod.)

11 zaměstnanec ě t má á za ovinnost i t chránit h á it ři ři ráci á i zdraví d í své i dalších lidí, kterých se jeho ráce bezrostředně týká, znát a dodržovat veškeré ředisy a nařízení vztahující se k bezečnosti ráce a nebýt ři ráci od vlivem alkoholu či jiných návykových látek. I sebelée nastavená a kontrolovaná bezečnostní oatření totiž mohou snadno selhat na lidské hlouosti či lehkomyslnosti. Každý K ždý rok k je j vyhlašována hl š á ironická i i ká Darwinova D i cena, která je udělována každému, kdo se rokáže tak ohromnou vlastní hlouostí, že se sám vyčlení z řad lidstva. Před čtyřmi lety na ni byl nominován za smrtelný racovní úraz, který si řivodil svou neuvěřitelnou hlouostí, jistý Brazilec Manuel, který se živil jako racovník na myčce aut. aut Jeho úkolem bylo z cisteren řevážejících benzín vymývat o jejich vyrázdnění zbytky benzínu. V osudný den řijela rázdná cisterna na vymytí a Manuel ji začal lnit vodou, což byla standardní rocedura, jejímž účelem bylo dostat výbušné benzínové áry y ven z cisterny. y Asi o hodinu ozději j se vrátil zkontrolovat, zda je v cisterně dost vody. Nahlédl otvorem do cisterny, uvnitř však byla natolik velká tma, že nemohl dost dobře osoudit, zda už je dostatečně nalněná. V tu chvíli nějak ozaomněl na to, roč vlastně cisternu naouštěl a udělal osudovou chybu osvítil si do cisterny zaalovačem. otestoval že vody v cisterně ještě Poměrně drsně tak otestoval, oravdu dost nebylo rudký výbuch ho vymrštil do vzduchu, nebohý Manuel řistál o 100 metrů dál na firemním arkovišti. Utrěl mnohačetné oáleniny a těžká oranění, na následky kterých zemřel.

12 V říadě ří dě havárie: h á i obsluha rovede uzavření všech hlavních uzávěrů, odstraní možné zdroje vznícení, v říadě úniku hořlavých nebo oxidujících evných, kaalin a lynů intenzivně větrá,ukončí činnost, zajistí dle otřeby evakuaci osob z ohroženého rostoru. V říadě otřeby se vybaví vhodnými OOPP a zajistí likvidaci uniklých materiálů omocí sanační sady. V říadě ožáru : musí obsluha okamžitě zahájit hašení. Při hašení ožáru oužije obsluha k hašení řednostně řenosné hasicí řístroje, které má k disozici na racovišti. Dále využije nástěnné hydrantové systémy. V říadě, že hašení není účinné vyhlásit y ožární olach ro JHZS J říslušného kraje, j uzavřít hlavní uzávěr lynu, elektřiny, odstavit všechna zařízení z rovozu, zajistit evakuaci tlakových lahví k doravě lynů a oznámit ožár nejbližší ohlašovně ožáru. Vyhlásit ožární olach - řídí se okyny ožární olachové směrnice. Požár musí být ihned ohlášen: ohlašovně ožáru HZS kraje statutárnímu zástuci solečnosti nebo odnikající fyzické osobě odborně zůsobilé osobě v revenci rizik, odborně zůsobilé osobě v ožární ochraně okud jsou určeny ý ihned ohlášen: Technická závada nebo skoronehoda musí být osobě odovědné za zařízení odborně zůsobilé osobě v revenci rizik, odborně zůsobilé osobě v ožární ochraně okud jsou určeny

13 Po ukončení seznámení se školícími materiály se rosím na svém racovišti rozhlédněte a okuste si zaamatovat: Umístění lékárničky rvní omoci Umístění a hasicích řístrojů s ohledem na druh d hh hasiva i a vhodnost h d t oužití žití k hašení materiálů Umístění hlavních uzávěrů

14 EVIDENCE BEZPEČNOSTNÍCH PŘESTÁVEK Pokud jsou bezečnostní řestávky organizovány t k že tak, ž v době d bě řestávek ř tá k jjsou zdroje d j hluku hl k na racovišti vynuty, byla by evidence čerání řestávek bezředmětná. Jiná situace bude tam, kde neříznivé účinky hluku ůsobí na zaměstnance neřetržitě o celou racovní dobu. V těchto říadech musí zaměstnanci bezečnostní řestávky trávit na místech, kde nejsou hlukem ohroženi. Evidence čerání řestávek v takových říadech může mít význam nař. tehdy, když bude zaměstnanec ostižen nemocí z ovolání (erceční kochleární vada sluchu zůsobená hlukem odle kaitoly y II bodu 4 řílohy y k nařízení vlády č. 29/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z ovolání). Evidence čerání, res. nečerání řestávek ostiženým zaměstnancem, může ukázat na jeho říadné soluzavinění vzniku nemoci v důsledku řekročení exozice hlukem. Zůsob rokázání, že zaměstnanec dodržoval ožadavky rávních ředisů je na straně zaměstnance. Povinnost dodržovat bezečnostní řestávky je zaměstnancům uložena ustanovením 106 odst. 4 ísm. c) zákoníku ráce, odle kterého je zaměstnanec ovinen dodržovat rávní a ostatní ředisy a okyny zaměstnavatele k zajištění bezečnosti a ochrany zdraví ři ráci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídi se zásadami á d i bezečného b č éh řídit chování na racovišti a informacemi zaměstnavatele. Povinnost rokazatelně seznámit zaměstnance ě t s rozvrhem h bezečnostních řestávek je na straně zaměstnavatele.

15 HLUK NV č. 272/ ((6)) Bezečnostní řestávka se ulatní tehdy, okud je ráce vykonávána v exozici hluku řekračujícímu říustný exoziční limit. První řestávka v trvání nejméně 15 minut se zařazuje nejozději o 2 hodinách od zaočetí výkonu ráce. Následné řestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejozději o dalších 2 hodinách od ukončení ředchozí řestávky řestávky. Poslední řestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejozději 1 hodinu řed ukončením směny. Po dobu bezečnostních řestávek nesmí být ý zaměstnanec exonován hluku řekračujícímu říustný exoziční limit. Truhlářská dílna kat. kat III

16 Zák.č. 262/2006 Sb. v latném znění Zákoník ráce 380 odst. 1 Pracovním úrazem ro účely tohoto zákona je oškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho j h vůli ůli k krátkodobým, átk d bý náhlým áhlý a násilným ůsobením zevních vlivů ři lnění racovních úkolů nebo v římé souvislosti s ním.

17 výkon ýk racovních í h ovinností i í vylývajících lý jí í h z racovního íh oměru viz ois ráce jiná činnost vykonávaná na říkaz zaměstnavatele nebo na odnět odborové organizace organizace, rady zaměstnanců nebo zástuce ro oblast BOZP tato činnost musí směřovat k rosěchu zaměstnavatele. činnost na odnět ostatních zaměstnanců činnost z vlastní iniciativy okud k ní není třeba zvláštní orávnění nebo není konána roti výslovnému zákazu zaměstnavatele zravidla se jedná o činnost ři odvracení škody dobrovolná omoc organizovaná zaměstnavatelem naříklad sonzorská omoc školám činnost, která je ředmětem racovní cesty

18 cesta do d ššatny, kouání, k á í cesta ro materiál; iál úkony obvyklé během ráce, nutné řed očátkem ráce nebo o jejím skončení, skončení úkony obvyklé v době řestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele; vyšetření ve zdravotním zařízení rováděné na říkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti i l i s noční č í rací, í ošetření š ř í ři ři rvníí omoci a cesta k nim a zět; školení zaměstnanců organizovaná zaměstnavatelem nebo odbory

19 cesta do zaměstnání a zět stravování ošetření ve zdravotnickém středisku a cesta tam a zět, zět okud není konána v objektu zaměstnavatelenebo okud se j d á o rohlídku jedná hlídk v souvislosti i l ti oskytováním racovnělékařských služeb na kterou byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem

20 Označení O č í úrazu ú zaměstnance ě t za úraz ú racovníí je j lně l ě v kometenci k t i zaměstnavatele. Jedině on může osoudit, zda úraz nalňuje zákonné znaky racovního úrazu, tedy že k oškození zdraví došlo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným ůsobením zevních vlivů ři lnění racovních úkolů nebo v římé souvislosti s ním. Zákoník ráce ukládá zaměstnavateli ovinnost zjistit říčiny a okolnosti vzniku úrazu. V oisovaném říadu by se měl zaměstnavatel odrobně zabývat dobou vzniku úrazu. Oznámení úrazu na začátku směny y může nasvědčovat tzv. vnesenému úrazu, tedy úrazu, který vznikl ještě řed říchodem na racoviště zaměstnavatele a tam oté za racovní úraz vydáván. Pokud úraz jako racovní označí lékař (nař. vyznačením na neschoence), není to ro racovněrávní vztah relevantní. Zaměstnavatel není názorem lékaře vázán. Lékař většinou vychází ze subjektivního sdělení acienta. Neuzná-li zaměstnavatel úraz zaměstnance za úraz racovní, může se zaměstnanec domáhat uznání úrazu za úraz racovní u soudu. V tom říadě musí ale zaměstnanec očítat s tím, že nese důkazní břemeno, tedy že on musí řed soudem dokázat, že se jedná o úraz racovní. Konečně, důkazní břemeno nese zaměstnanec i tehdy, ulatňuje-li nárok na uznání svého úrazu jako úrazu racovního.

21 uznání úrazu jako racovního zroštění se odovědnosti

22 Nemoc z ovolání N lá í jje odle dl zákoníku ák ík ráce, á zákona ák o důchodovém dů h d é ojištění jiště í a zejména j é nařízení ří í vlády lád č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z ovolání, nemoc vznikající neříznivým ůsobením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a nebo akutní otravy vznikající neříznivým ůsobením chemických látek, okud vznikly za odmínek v tomto seznamu uvedených. To znamená, znamená že nemoc, nemoc která v seznamu nemocí z ovolání uvedena není není, nemůže být za nemoc z ovolání uznána. Za nemoc z ovolání bývají nejčastěji uznány nemoci kloubů, šlach a nervů končetin zůsobené jejich jednostranným dlouhodobým a nadměrným řetěžováním nebo otřesy řenášenými na ruce z vibrujících nástrojů a zařízení, nedoslýchavost zůsobená hlukem na racovišti, méně onemocnění z ionizujícího j záření. Mezi nemoci z ovolání atří nemoci dýchacích ý cest a lic, jjako zarášení lic rachem s obsahem křemene(silikóza), smíšeným rachem (uhlokoská neumokonióza) nebo rachem azbestu. Také růduškové astma, alergická rýma nebo rakovina lic mohou být nemocemi z ovolání. Velmi časté jsou nemoci z ovolání kůže (zvl. kontaktní ekzémy). Ubývá nemocí řenosných z člověka na člověka nebo ze zvířat na člověka. Za nemoc z ovolání lze uznat řenosná a arazitární onemocnění získaná ři služebním obytu v troických oblastech. Nejméně očetnou skuinou jsou rofesní oruchy hlasu u hlasových rofesionálů (učitelé, (učitelé herci, herci zěváci aj.). aj ) Přesné znění seznamu nemocí z ovolání najdete jako řílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sbírky zákonů. Rozhodnout o uznání nemoci z ovolání může lékařským osudkem ve smyslu vyhl. č. 104/2012 Sb., v latném znění, ouze oskytovatelé v oboru racovní lékařství, v jejichž území vymezeném v ovolení k uznávání nemocí z ovolání odle zákona o secifických zdravotních službách se ke dni zahájení j osuzování zdravotního stavu osuzované osoby y za účelem vydání y lékařského osudku odle 3 odst. 1 nachází.

23

24 ZDROJE Materiál, břemena, Materiál břemena ředměty 39, % říadů Pracovní, cestovní doravní rostory y jjako zdroje j ádu osob 26,9 % říadů Nářadí, náčiní, řístroje, ručně ovládané strojky 9,8 % říadů S j (hnací, (h í omocné, é obráběcí, b ábě í Stroje racovní) 8,5 % říadů PŘÍČINY Šatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 80,5% říadů Nedostatky osobních ředokladů k řádnému racovnímu výkonu a riziko ráce 12,9 % říadů Ohrožení zvířaty a řírodními živly 1,9 % říadů Používání nebezečných ostuů nebo zůsobů ráce, jednání bez á ě í nebo b zákazu, ák dlé á í rodlévání orávnění v ohroženém rostoru 1,4 % říadů Vadný nebo neříznivý stav zdroje ú úrazu 1,3 1 3 % říadů ří dů Ohrožení jinými osobami odvedení ozornosti, žerty, hádky aod. 1,2 % říadů

25 Státní S á í úřad úř d iinsekce k ráce á d definuje fi j tři ři druhy d h racovních úrazů: Smrtelný - takové oškození zdraví, na jehož následky úrazem ostižený zaměstnanec nejozději do 1 roku zemřel. Hositalizace delší než 5 dní takové oškození zdraví, jehož ošetřování si vyžádalo obyt y v nemocnici delší než 5 kalendářních dnů. Ostatní takové oškození zdraví, na jehož následky je ostižený v dočasné racovní neschonosti. neschonosti

26 Označení O č í úrazu ú zaměstnance ě t za úraz ú racovníí je j lně l ě v kometenci k t i zaměstnavatele. Jedině on může osoudit, zda úraz nalňuje zákonné znaky racovního úrazu, tedy že k oškození zdraví došlo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným ůsobením zevních vlivů ři lnění racovních úkolů nebo v římé souvislosti s ním. Zákoník ráce ukládá zaměstnavateli ovinnost zjistit říčiny a okolnosti vzniku úrazu. V oisovaném říadu by se měl zaměstnavatel odrobně zabývat dobou vzniku úrazu. Oznámení úrazu na začátku směny y může nasvědčovat tzv. vnesenému úrazu, tedy úrazu, který vznikl ještě řed říchodem na racoviště zaměstnavatele a tam oté za racovní úraz vydáván. Pokud úraz jako racovní označí lékař (nař. vyznačením na neschoence), není to ro racovněrávní vztah relevantní. Zaměstnavatel není názorem lékaře vázán. Lékař většinou vychází ze subjektivního sdělení acienta. Neuzná-li zaměstnavatel úraz zaměstnance za úraz racovní, může se zaměstnanec domáhat uznání úrazu za úraz racovní u soudu. V tom říadě musí ale zaměstnanec očítat s tím, že nese důkazní břemeno, tedy že on musí řed soudem dokázat, že se jedná o úraz racovní. Konečně, důkazní břemeno nese zaměstnanec i tehdy, ulatňuje-li nárok na uznání svého úrazu jako úrazu racovního.

27 Z racovních í h úrazů ú ů nebo b z nemocíí z ovolání V souvislosti s oškozením zdraví ři racovním úrazu nebo nemoci z ovolání mohou vzniknout zaměstnanci tyto druhy náhrad: Náhrada za ztrátu na výdělku o racovní neschonosti ( dobu 370 ZP) odvádí se daň z říjmů Náhrada za ztrátu na výdělku o skončení racovní neschonosti nebo o řiznání invalidity y ((tzv. renta 371 ZP) - odvádí se daň z říjmů Bolestné a ztížení solečenského ulatnění ( 372 ZP) Účelně vynaložené náklady sojené s léčením ( 373 ZP) Věcná škoda ( 265 ZP) Při úmrtí ú tí zaměstnance ě t Náhrada účelně vynaložených nákladů sojených s léčením ( 376 ZP) Náhrada řiměřených nákladů sojených s ohřbem ( 376 ZP) Náhrada nákladů na výživu ozůstalých ý (377 ( ZP)) Jednorázové odškodnění ozůstalých ( 378 ZP) - manželu (ve výši Kč) a dítěti (které má nárok na sirotčí důchod)) ve výši Kč. Jednorázové odškodnění v úhrnné výši Kč náleží také rodičům zemřelého v říadě, že s nimi žil zesnulý ve solečné domácnosti. Náhrada věcné škody ( 379 ZP) Červeně označené latilo do ledna 2014

28 JJedná d á se o obecnou b odovědnost d ěd tk každé ždé fyzické osoby za újmu na zdraví zůsobenou zanedbáním svých ovinností jiné osobě (kolegovi, odřízenému, nadřízenému, dalším osobám řítomným na racovišti, žákům, acientům) acientům). Odškodňování bude robíhat ouze v rámci občanskorávních soudních sorů nebo mimosoudním vyrovnáním. Nejde N jd jjen o samotné t éb bolestné, l t é ale l ttaké ké o komenzaci za ztížení solečenského ulatnění nebo odškodnění ozůstalých. V součtu se může jednat o miliónové roční renty. Nejvyšší soud už ocenil lidský život na zhruba deset miliónů korun. korun Ta obecně kvůli novému občanskému zákoníku oroste, jak už ostatně otvrzují rvní verdikty soudů. S novým občanským zákoníkem se bude více osuzovat fatálnost určité škody y ro konkrétního ostiženého ro konkrétního ostiženého. Jinou výši odškodnění roto obdrží nař. ředitel, jinou uklízečka a školník. Srazíte-li naříklad na schodech člověka a on utrí vážnou zlomeninu rstu, rozdíl v částkách odškodnění odle toho toho, zda se jedná o školníka nebo ředitelku, říadně jednatele solečnosti, může činit i několik miliónů korun. Dosud latilo, že u nehmotné újmy byl ostižený finančně odškodněn jen v krajních říadech,, řednost měla třeba omluva. Nový ý občanský zákoník naoak uřednostňuje satisfakci v enězích, což bude v raxi znamenat rávě značný nárůst výše škod.

29 T Trestný t ý čin či trestníí odovědnost vystuuje j jjako odovědnost nezávislá na ulatnění občanskorávní či racovněrávní odovědnosti. Tato odovědnost ro otřeby této rezentace nastuuje zejména u nedbalostních trestných činů sočívajících v usmrcení, těžkém ublížení na zdraví či ublížení na zdraví Podle 148 trestního zákoníku hrozí tomu, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím,, že oruší důležitou ovinnost vylývající y ý j z jeho zaměstnání, ovolání, ostavení nebo funkce nebo uloženou mu odle zákona, trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti. (následek: omezení v obvyklém zůsobu života v délce sedmi dnů) V říadě těžkých úrazů ak vstuuje do hry 147 trestního zákoníku, odle kterého ten, kdo jinému z nedbalosti zůsobí těžkou újmu na zdraví (následek: omezení v obvyklém zůsobu života v délce 6 týdnů), bude otrestán odnětím svobody až na dva roky nebo zákazem činnosti. Pokud se však takového jednání doustí osoba orušením důležité ovinnosti vylývající z jeho zaměstnání, ovolání, ostavení nebo funkce nebo uložené mu odle zákona, ak je trestní sazba zvýšena na rozsah šesti měsíců až čtyř let. V krajním říadě, kdy dojde k těžké újmě na zdraví nejméně dvou osob, orušením mimo jiné zákonů o bezečnosti ráce ak trestní zákoník ředokládá sazbu v rozětí dvou až ráce, osmi let. Nejtěžší formou je dle ustanovení 143 trestní zákoníku usmrcení z nedbalosti. Pro říady kdy orušení ovinnosti vylývá ze zaměstnaneckého či obdobného oměru, ředokládá se trestní sazba na jeden rok až šest let. Při orušení zákonů o bezečnosti ráce hrozí sazba dvou až osmi let. V krajním říadě, ři usmrcení nejméně j é ě dvou d osob, b hrozí h íd dokonce k ttrestní t í sazba b v rozsahu h tří ažž deseti let. Rizika: Ri ik Při ukládání kládá í trestu t t odnětí d ětí svobody b d rvotrestaným t t ý osobám bá je neodmíněný trest odnětí svobody ukládán do sazby ěti let zcela výjimečně. Pokud je však orušení ovinnosti sjato s určitou činností, bývá zravidla vedle výše uvedeného trestu odnětí svobody ukládán trest zákazu činnosti, a to až v délce deseti let, který ro achatele znamená mimo jiné zhoršenou ekonomickou situaci a ztížení ulatnění v oboru. Hrubá nedbalost: je definována v trestním zákoníku jako řístu achatele k ožadavku náležité oatrnosti svědčící o zřejmé bezohlednosti achatele k zákonem chráněným zájmům. Takové osouzení má ak vliv na to, že se trest ukládá nař. v horní olovině trestní sazby nebo taktéž na délku ukládaného zákazu činnosti. Obecné ohrožení: Trestní zákoník stran výše ý uvedeného obsahuje j ještě seciální skutkovou odstatu obecného ohrožení z nedbalosti dle ustanovení 273. Pro nalnění této skutkové odstaty ostačuje nedbalostní vydání lidí v nebezečí smrti nebo těžké újmy na zdraví zaříčiněním ožáru, ovodně, škodlivému účinku výbušnin, lynu, elektřiny, jiných obdobně nebezečných látek či odobného nebezečného jednání. Pro nejtěžší formy je stanovena sazba v rozětí tří až deseti let. Trestní zákoník taktéž amatuje na výkon zaměstnaní od vlivem návykové látky, kterou je samozřejmě i alkohol. Trestník zákoník v 274 uravuje ohrožení od vlivem návykové látky, řičemž v krajním říadě je stanovena trestní sazba v délce šesti měsíců až tří let. Pro nalnění této skutkové odstaty ostačí již samotné ohrožení, ke škodě na zdraví či majetku nemusí dojít. Jedná se o reventivní ustanovení. Závěrem: Trestní odovědnost je vybudována na subjektivním složce zavinění, řičemž ani náhrada zůsobené škody v civilním řízení nemusí vždy znamenat ukončení trestního stíhání osob, které se doustili rotirávního jednání.

30 Náhrada Náh d šk škody d zůsobené ů b é trestným t t ý činem či Pokud vám byla v důsledku trestné činnosti zůsobena škoda, nemáte ouze ráva, která se týkají účasti v trestním řízení. Dalším významným rávem, které vám v takových situacích náleží, je rávo nárokovat o achateli trestného činu náhradu škody. Nárok na náhradu škody můžete vznést už římo v rámci trestního řízení. Části trestního řízení, ve které jsou ulatňovány nároky na náhradu škody, se nazývá adhezní řízení. Adhezní řízení skýtá oroti občanskorávnímu řízení řadu výhod. První je fakt, že soud vám ze zákona musí y nárok řiznat, okud jje škoda rokazatelně téměř vždy zjištěna. Dále v trestním řízení nemusíte latit žádné soudní olatky, které byste museli zalatit v říadě řízení občanskorávního. Navíc můžete v rámci trestního řízení získat náhradu škody rychleji než občanskorávní cestou. Závěrečnou výhodou je i fakt, že v adhezním řízení nenesete důkazní břemeno, tedy škodu ovinnost rokázat rokázat, že vám achatel zůsobil škodu, neboť ta se rokazuje již v samotném dokazování za účelem usvědčení achatele. Nakonec ani rozhodnutí o neřiznání zůsobené škody neznamená jakoukoliv náhradu nákladů řízení. Pojmem škoda se ro účely adhezního řízení rozuměla škoda majetková a škoda na zdraví. Nově může řiznána jak nemajetková škoda, tak i bezdůvodné obohacení. Újma na zdraví Új d í se hradí h dí výlučně ýl č ě finančně. fi č ě Můžete Můž t ožadovat: náklady sojené s léčením, náklady sojené s ohřbem, náklady na výživu ozůstalých, jednorázové odškodnění ozůstalých, náhradu ztráty na výdělku o dobu racovní neschonosti nebo o skončení racovní neschonosti či ři invaliditě, náhradu ztráty na důchodu a bolestné a ztížení solečenského ulatnění. Většinu náhrad hradí ((kromě tučně zvýrazněných) ý ý ) ojišťovna, v říadě uznání nebo rokázání viny většinou o viníkovi ožaduje v rámci regresního řízení náhradu škody, zejména částky sojené se zdravotnickými zákroky mohou být velmi vysoké. Pokud není škoda v adhezním řízení oškozenému zcela řiznána nebraní mu to možnosti domáhat nebo zčásti řiznána, se zůsobené škody občanskorávní cestou. Pokud je škoda v adhezním řízení ulatňována, zůsobuje ozastavení lynutí romlčení.

31 Rozhodnutí R h d tí Nejvyššího N j ššíh soudu d ČR 25 Cdo 657/2006 Žalobkyně se domáhala náhrady škody na zdraví v celkové výši ý ,, Kč,, která jí vznikla následkem ádu na namrzlé, řádně neošetřené komunikaci v arku, a to na rvním žalovaném jako vlastníkovi ředmětné komunikace a na druhém žalovaném, žalovaném který je odle jejího názoru ovinen o komunikaci ečovat. Obecná Ob á revenční č í ovinnost i t ukládá kládá každému chovat se natolik oatrně, aby nevznikla škoda na zdraví, byla i sama žalobkyně ovinna očínat si v souladu s ust. 415 obč. zák. Pokud věděla o zvýšeném nebezečí uklouznutí či ádu na sněhem a ledem okryté komunikaci a neřizůsobila rychlost a zůsob chůze reálně hrozícímu nebezečí, orušila i ona obecnou revenční ovinnost, ovinnost neboť riziko úrazu mohla eliminovat zvýšenou oatrností ři chůzi. Soud roto uzavřel, že žalobkyně se na vzniku škody odílela větší měrou než ž l ý a stanovil t il rozsah h jejího j jíh rvníí žalovaný, soluzavinění na 70%.