Autonomní učení cizích jazyků v e-learningu. Autonomy and Language Acquisition in e-learning

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Autonomní učení cizích jazyků v e-learningu. Autonomy and Language Acquisition in e-learning"

Transkript

1 Ostravská univerzita Pedagogická fakulta Autonomní učení cizích jazyků v e-learningu Autonomy and Language Acquisition in e-learning Autoreferát k disertační práci 2014 Studijní program: Specializace v pedagogice P 7507 Obor: Disertant: Školitel: Informační a komunikační technologie ve vzdělávání 7507V066 Mgr. Emil Horký Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra informačních a komunikačních technologií Fráni Šrámka 3, Ostrava-Mariánské Hory doc. RNDr. Jana Šarmanová, CSs. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra informačních a komunikačních technologií Fráni Šrámka 3, Ostrava-Mariánské Hory

2 Obhajoba disertační práce se uskuteční v pondělí 3. února 2014 ve 14 hodin v zasedací místnosti SA 407 Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta katedra informačních a komunikačních technologií Fráni Šrámka 3, Ostrava-Mariánské Hory Oponenti: doc. RNDr. Jarmila Doležalová, CSc., VŠB-TU doc. Ing. Kateřina Kostolányová, Ph.D., OU Komise pro obhajobu disertační práce: Předseda: prof. PhDr. Martin Bílek, Ph.D., UHK Členové: doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc., OU doc. Ing. Kateřina Kostolányová, Ph.D., OU prof. RNDr. Alena Lukasová, CSc., OU doc. PhDr. Josef Malach, CSc., OU prof. Dr. Ing. Miroslav Pokorný, VŠB-TU prof. PaedDr. Eva Poláková, PhD., Univerzita Mateja Bela, Bánská Bystrica doc. RNDr. Jana Šarmanová, CSc., OU doc. PhDr. Jitka Šimíčková-Čížková, CSc., OU

3 Autoreferát byl rozeslán dne S disertací se lze seznámit na katedře informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě Fráni Šrámka 3, Ostrava-Mariánské Hory od Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Emil Horký Název disertační práce: Autonomní učení cizích jazyků v e-learningu Název disertační práce anglicky: Autonomy and Language Acquisition in e-learning Školitel: doc. RNDr. Jana Šarmanová, CSc. Školitel specialista/konzultant: doc. PhDr. Diana Svobodová, Ph. D. Rok obhajoby: 2014

4 Abstrakt Autonomní učení je vlastnost studenta učit se samostatně s využitím konkrétních učebních stylů, strategií a taktik. Jednou z možností rozvíjení tohoto potenciálu je adaptivní e-learning. Cílem dizertační práce bylo navrhnout proces výuky cizích jazyků v adaptivním e-learningu, adaptivní systém otestovat v provozu a zjistit, jestli tato výuka přispívá k efektivnějšímu učení, než v případě klasického e-learningu. Během řešení výzkumného problému byly uplatněny metody studia odborné literatury, analýzy, dedukce, dotazování, sběru a didaktizace studijních materiálů a experimentu. Experiment prokázal, že vybrané učební styly, formulovaná pravidla adaptivní výuky a vytvořené učební materiály mají významný vliv na efektivitu učení. Adaptivní systémy nabízejí velký potenciál a je tedy účelné využít ho v regulérní výuce v e-learningu. Klíčová slova Autonomní učení cizích jazyků, učební styly, strečink stylů, adaptivní systém, adaptivní učební materiály, pravidla adaptivní výuky, pedagogický experiment

5 Abstract Autonomous learning is a student s potential to learn independently using concrete learning styles, strategies, and tactics. Adaptive e-learning is a way how to develop the potential. The objective of the dissertation is to evolve the process of teaching foreign languages in adaptive e-learning in the context of autonomous learning, to test the adaptive system in operation and to determine whether it contributes to more efficient learning compared to classical e-learning. Expert literature, analysis, deduction, questioning, collection and transformation of learning material, and experiment were the methods applied during the research. The experiment proved that the adaptive way of teaching languages in e-learning is more effective than learning languages in classical e-learning. Adaptive systems offer a great potential to be exploited in regular e-learning courses. Key words Autonomous language learning, learning styles, style stretching, adaptive systems, adaptive learning materials, adaptive teaching rules, pedagogical experiment

6 Abstrakt Autonomes Lernen ist das Fähigkeit des Schülers unabhängig die spezifischen Lernstile, Strategien und Taktiken zu erlernen. Eine der Möglichkeiten, wie dieses Potenzial zu entwickeln, ist die adaptive E-Learning. Es war das Ziel der Dissertation, einen Prozess des Fremdsprachenunterrichts in der adaptiven E-Learning zu entwickeln, ein adaptives System in den Betrieb zu testen und festzustellen, ob dieser Unterricht trägt zu einem effektiveren Lernen als die traditionelle E-Learning. Während der Lösung des Forschungsproblems wurden folgende Verfahren angewendet worden: Das Studium der Fachliteratur, die Analyse, die Argumentation, die Befragung, das Sammeln und die Didaktisierung der Arbeitsmaterialien und das Experiment. Das Experiment hat gezeigt, dass die ausgewählten Lernstile, formulierte Regeln des adaptiven Unterrichts und Lernmaterialien einen erheblichen Einfluss auf die Wirksamkeit des Lernens haben. Adaptive Systeme bieten ein großes Potenzial und es ist zweckmäßig sie in einem regelmäßigen Unterricht in der E-Learning zu nutzen. Klíčová slova Autonomes Fremdsprachenlernen, Lernstile,Syl Stretching, adaptive Systeme, adaptive Lernmaterialien, Regeln des adaptiven Lernens, pädagogisches Experiment

7 OBSAH 1 ÚVOD Výzkumný problém Cíle práce Metody práce Teoretická východiska Autonomie ve výuce cizích jazyků Rozvíjení autonomie ve výuce cizích jazyků Učební styly Učební styly a výuka cizích jazyků Adaptivita Adaptivní model výuky Adaptivní učební materiály Teoretická část Vybrané učební styly Pravidla adaptivní výuky cizích jazyků Adaptivní učební materiály Praktická část Shrnutí výsledků disertační práce Experiment Učební materiály Pravidla Závěry a další zaměření výzkumu Literatura v disertační práci Publikace autora Profesní životopis autora... 41

8 1 ÚVOD E-learning je základní metodou v distanční a kombinované formě studia. Je to výuka založená na autonomním učení. Autonomní učení není metoda výuky, ale potenciál studenta učit se samostatně s využitím konkrétních učebních stylů, strategií a taktik. Jednou z možností rozvíjení autonomního učení je adaptivní e-learning. Adaptivita v současnosti patří k aktuálním tématům výzkumu, právě pro svou variabilitu, respektování osobnostních rozdílů a jejich zohlednění ve výuce a učebních materiálech. Adaptivní výuka pomáhá studentům pochopit vlastní potenciál a zlepšit učení. 1.1 Výzkumný problém Na rozdíl od znalostně založených předmětů, pro které již byla formulována konkrétní pravidla výuky v adaptivním systému, výuka cizích jazyků pro svá specifika dosud nebyla v adaptivní výuce zohledněna. Výzkumný problém jsem v dizertační práci formuloval ve formě výzkumných otázek: 1. Které učební styly lze uplatnit ve výuce cizích jazyků v e-learningu v rámci adaptivního systému? 2. Jak prezentovat učební materiál pro výuku cizích jazyků jednotlivým studentům s ohledem na jejich odlišnosti, aby docházelo ke strečinku stylů? 3. Jak konkrétní učební styly zapracovat do adaptivních učebních materiálů? 4. Jaký je vliv adaptivní výuky cizích jazyků na efektivitu učení e-learningu v kontextu autonomního učení?

9 1.2 Cíle práce Cílem dizertační práce bylo navrhnout proces výuky cizích jazyků v adaptivním e-learningu, adaptivní systém otestovat v provozu a zjistit, jestli tato výuka přispívá k efektivnějšímu učení než v případě klasického e-learningu. Cíl představoval komplexní řešení, proto jsem jej rozdělil na dílčí cíle reprezentující jednotlivé fáze řešení dizertační práce. 1. Analyzovat učební styly a vybrat styly, které mohou být uplatněny v adaptivní výuce cizích jazyků. 2. Navrhnout pravidla zohledňující specifika výuky cizích jazyků v adaptivním e-learningu. 3. Vytvořit adaptivní učební materiál pro výuku anglického jazyka. 4. Experimentálně ověřit, existuje-li pozitivní závislost mezi efektivním učením a individualizovanou výukou v rámci autonomního učení cizích jazyků v e-learningu. 1.3 Metody práce Výběr metody práce byl závislý na jednotlivých fázích řešení problému. V první fázi řešení jsem uplatnil metodu studia odborné literatury, komparativní analýzu a dedukci. Ve druhé fázi jsem využil dotazování, formální konceptovou analýzu a opět dedukci. Ve třetí části jsem prováděl sběr studijních materiálů z internetu a klasických e-learningových opor, materiály jsem didaktizoval a převedl do interaktivní podoby v adaptivním systému. Metodou poslední části byl experiment technikou rotace faktorů. Součástí experimentu bylo testování pomocí didaktických testů a vyhodnocování statistické významnosti pomocí párového t-testu.

10 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA V teoretické části dizertační práce jsem se věnoval třem základním konceptům, tvořícím jádro výzkumného problému. Prvním konceptem bylo autonomní učení cizích jazyků, druhým učební styly a třetím adaptivní model výuky. V procesu vzdělávání autonomie reprezentuje cíl, učební charakteristiky jsou prostředkem a adaptivní výuka nástrojem k dosažení cíle. 2.1 Autonomie ve výuce cizích jazyků Jednu z nejstarších a nejčastěji citovaných definic zformuloval Holec (1981) ve své práci Autonomy in Foreign Language Learning. Autonomii definoval jako schopnost převzít zodpovědnost za vlastní učení stanovit si cíle, definovat obsah a postup, zvolit si metody a techniky, sledovat postup učení a hodnotit to, co již bylo osvojeno. Tuto klasickou definici pak parafrázuje nebo upřesňuje řada dalších autorů. Scharle a Szabó (2000) říkají: Domníváme se, že autonomie nebo zodpovědnost jsou postoje, které mají mít studenti rozvinuté na různém stupni. Little (1991) definuje autonomii jako schopnost být objektivní, dokázat kriticky uvažovat, rozhodovat se a nezávisle konat. Benson (2001) přechází k termínu kontrola nad vlastním učením, protože kontrola se dá lépe zkoumat než zodpovědnost, postoj nebo schopnost. Velmi výstižně shrnula autonomii a proces osvojování si cizího jazyka E. Tandlichová (2004, s. 78): autonómia je nielen riešenie otázky, na čej strane je zodpovednosť za výsledky osvojovania cudzieho jazyka, ale tiež ochota na strane učiaceho sa prevziať zodpovednosť a na strane učiteľa ochota odovzdať väčšiu časť tejto zodpovednosti učiacemu sa. V tejto súvislosti treba povedať, že nie je to taký priamočiary proces a žiadne závery či definície nemožno

11 štandardizovať, pretože pri uplatňovaní autonómie v triede nemôžeme predpokladať žiadny jednotný prístup pre všetkých žiakov a všetkých učiteľov. Tieto ich nové úkoly musia korešpondovať s ich osobnosťou, tj. s ich štýlmi učenia a učenia sa, kognitívnym a sociokultúrnym pozadím. Autonomie se postupně dostala mezi hlavní směry výzkumu v pedagogice a psychologii a autoři dále koncept rozpracovávají a přidávají další rozměry psychologický, didaktický, sociální, kulturní a metodický (Oxford, 2003; Ribé, 2003; Holliday 2005; Schmenk 2005). Formulovat vyčerpávající definici autonomie je nemožné a vzhledem k výše zmíněnému pojetí by vyčerpávající definice byla příliš dlouhá pro praktické použití. Názornější bude vnímat autonomii ve výuce cizích jazyků skrze tři úrovně kontroly, které specifikoval Benson (2001): řízení učení (learning management), kognitivní procesy (cognitive processes) a učební látka (learning content). Všechny oblasti se prolínají a každá z nich obsahuje prvky zbývajících dvou. Se vzrůstajícím podílem informačních a komunikačních technologií ve výuce cizích jazyků vzrůstá i význam autonomního učení v tomto kontextu. Vzrůstající význam se odráží i v odborné literatuře (Reinders, 2006, 2009; Schwienhorst, 2008; Allford a Pachler, 2007; Conacher a Kelly-Holmes, 2007). Avšak v souvislosti s e-learningem se objevují odborné stati, které sice o autonomii hovoří, ale hlavní pozornost věnují technickému řešení prostředí. Autoři mají často za to, že student učící se v konkrétním prostředí rozvine svou autonomii na základě tohoto prostředí. Osobně se domnívám, že prostředí není rozhodující. Rozhodující jsou faktory, které zmiňují výše uvedené definice: postoje, zodpovědnost, řízení učení, učební materiály, kognitivní procesy a učební styly. Prostředí zde vytváří pouze kontext, ve kterém k uplatnění a rozvoji autonomie dochází.

12 2.2 Rozvíjení autonomie ve výuce cizích jazyků Autonomie je vlastnost, která vypovídá o schopnosti přejmout kontrolu nad vlastním učení, a kterou lze rozvíjet. Prvním předpokladem je, že učitel přijme roli poradce, partnera a facilitátora. V současnosti je nejvýraznějším trendem v rozvíjení autonomie integrovaný přístup. Podle Scrivenera (1998) je úkolem učitele angličtiny vyučovat angličtinu a zároveň vyučovat učení. Scrivener (1998) doporučuje dva základní způsoby: integrovat do výuky studijní dovednosti práci se slovníkem, příručkami, cvičebnicemi a dalšími pomůckami a uvést studenty do profesního tajemství tím, že studenti porozumí tomu, jakým způsobem s konkrétním cvičením pracovat a uplatní tak své učební styly a strategie. To je možné činit explicitně tak, že nabídneme studentům repertoár strategií, které by mohli využít při rozvoji konkrétní jazykové dovednosti. Je to také možno provést implicitně tak, že budeme vybírat konkrétní typy cvičení, které přímo vyžadují specifickou strategii. 2.3 Učební styly Systematický výzkum učebních stylů začal probíhat ve čtyřicátých letech 20. století. Mezi hlavní výzkumníky, kteří se ubírali často velmi odlišnými směry výzkumu v pedagogice a psychologii patří H. Witkin (1981), Riding (1998), R. Dunn a K. Dunn (1978), P. Honey a A. Mumford (1986), D. Kolb (1984), H. Gardner (2006), R. R. Schmeck (1988), R. Oxford (1990). U nás to je hlavně Jiří Mareš (1998). Pedagogický slovník definuje učební styly jako: Postupy při učení, které jedinec používá v určitém období života ve většině situací pedagogického typu. Jsou do jisté míry nezávislé na obsahu učení. Vznikají na vrozeném základu (kognitivní styl) a rozvíjejí se

13 spolupůsobením vnitřních i vnějších vlivů (Průcha, Walterová, Mareš, 2001). Jiří Mareš (1998) dodává, že styly učení mají charakter metastrategie, která sdružuje svébytné učební strategie, učební taktiky a učební operace. V hodnotící studii učebních stylů (Coffield, 2004) se objevuje 71 různých konceptů. Avšak pouze 13 z těchto konceptů autoři vybrali jako hlavní a ty podrobili analýze. Učební styly se projevují v kognitivní, afektivní, senzorické, sociální nebo emotivní oblasti. Každý jedinec má obvykle jeden dominantní styl a současně částečně využívá podřazené styly. Dominantní styl může být nahrazen jiným, podřazeným, v závislosti na věku, prostředí, zralosti, učební látce, nebo cílenému vedení (Alexander a Murphy, 1997; Minnaert, Janssen 1997). Prezentací učební látky způsobem blízkým učebnímu stylu je možné dosáhnout vyšší efektivity učení. Dizertační práce v souvislosti s učebními styly prezentuje některé hlavní modely stylů učení autorů R. a K. Dunnových (1989), N. Entwistla (2005), D. A. Kolba (1984), P. Honeyho a A. Mumforda (1986), R. R. Schmecka (1979), Ridinga (2002) a Grashi (1996). Tyto modely byly vyvinuty na základě konkrétního kontextu a kritérií. Tyto faktory často nedovolují jejich použití v jiném kontextu. V dalších částech se budu věnovat pouze stylům učení, které jsou přímo spjaty s výukou jazyků. 2.4 Učební styly a výuka cizích jazyků Ve zkoumání stylů učení ve výuce cizích jazyků jde zejména o zlepšení efektivity výuky a pomoci studentům zvládnout cizí jazyk. Cizí jazyky se odlišují od ostatních oborů, proto někteří badatelé soustředí svůj výzkum učebních stylů právě na tuto specifickou oblast. Většina autorů učební styly zjišťuje, klasifikuje, popisuje

14 a navrhuje aktivity, které by bylo vhodné použít. Například Cohen a Weaver (2004) rozdělili učební styly do tří kategorií senzorické, osobní a kognitivní (tabulka 1), nebo Lojová a Vlčková (2011) styly řadí do kategorií podle percepční preference, závislosti a nezávislosti na poli, impulzivnosti a reflexivity; toleranci nejednoznačnosti, dominanci hemisfér a struktury vrozených předpokladů. Shoda učebních a výukových stylů pozitivně ovlivňuje učení. V případě cizích jazyků to však neplatí tak docela. Cizí jazyk je předmět založený na rozvíjení dovedností (mluvení, poslech, čtení a psaní) doplněné o znalosti gramatiky a slovní zásoby. Využívání pouze jednoho učebního stylu nepovede k úspěchu. Výstižně to vyjádřil J. Mareš (1998): Styly vedou jedince k učebním výsledkům určitého typu, ale znesnadňují dosažení výsledků jiných (často lepších). Rozvíjení všech jazykových dovedností může být docíleno pouze postupným zapojováním podřízených učebních stylů nebo dokonce nahrazením dominantního stylu podřízeným v konkrétních situacích. Jak říkají Cohen a Weaver (2004):... čím více stylů budou studenti schopni používat, tím budou úspěšnější při studiu. Studenti by se měli naučit zapojovat své další styly. Domnívám se proto, že strečink stylů (Dörnyei, 2005) je nezbytným předpokladem úspěšné výuky cizích jazyků v adaptivním e-learningu. 2.5 Adaptivita Mezi aktivní autory zabývající se adaptivitou patří Alexandros Paramythis, který se věnuje v teoretické rovině adaptivním modelům a e-learningovým standardům (Paramythis a Loidl-Reisinger, 2003). Adaptivním systémům se také věnuje Peter Brusilovsky (Brusilovsky, 2001, 2003). Z jeho publikací je patrný posun od technických aspektů k pedagogickým, od navigace a prezentace k adaptaci obsahu respektující učební styly. Brusilovsky dochází

15 k závěru, že prozatím neexistují ověřené recepty na aplikaci učebních stylů v adaptivním systému a také říká, že je stále nejasné, které aspekty učebních stylů stojí za to modelovat a co může být uděláno jinak pro uživatele s různými učebními styly (Brusilovsky a Millan, 2007). Další autoři řeší dílčí problémy. Sophie Peter a kolektiv (Peter at al., 2009) se věnují učebním stylům a e-learningu a představují systém ilearn využívající VARK učební styl (Visual, Aural, Read/write, and Kinesthetic). Autonomii a adaptivitě se věnuje Dominique Verpooten (2009) a dochází k závěru, že v rámci autonomního učení v e-learningu by studenti stále měli mít kontrolu nad svým učením Adaptivní model výuky Předložená dizertační práce je přímo spojena s teorií adaptivního e-learningu a adaptivního modelu výuky autorů Kateřina Kostolányová, Jana Šarmanová a Ondřej Takács (2011), který se skládá ze tří částí: Modul Student obsahuje kromě osobních atributů studentů záznamy o jejich charakteristikách, které specifikují učební styl každého studenta. Modul Autor uchovává podporu učení, aby umožnil výběr nebo tvorbu různých variant učebních postupů jednoduše proveditelných v e-learningu a korespondujících se zjištěnými charakteristikami studentů. Modul Virtuální Učitel je reprezentován systémem adaptivních algoritmů, které na základě znalostí o jednotlivých typech studentů vyberou optimální studijní materiál a optimální výukový styl pro daného studenta. (Kostolányová, Šarmanová, Takács, 2011, Kostolányová 2012).

16 2.5.2 Adaptivní učební materiály V klasickém e-learningu učební materiály připomínají klasické učebnice doplněné o konkrétní vstupy simulující funkci učitele. Jejich struktura je neměnná a výklad postupuje od jednoduššího ke složitějšímu. V adaptivním e-learningu je podstatou vysoká variabilita učebního materiálu, aby bylo možné sestavit kurz studentovi na míru. Učební materiál se skládá z předmětu, lekcí, rámců a variant. Lekce je jednotka, která prezentuje část celku. Lekce se dělí na rámce, které tvoří její základní části. Varianty jsou jiné způsoby prezentace téže látky každého rámce (Kostolányová, 2012). Všechny části jsou samostatné jednotky, které využívá virtuální učitel při sestavení optimálního studijního materiálu a výukového stylu.

17 3 TEORETICKÁ ČÁST Cíle, metody a teoretická východiska jsem již představil, v této kapitole se budu soustředit na způsob, jak realizovat výuku cizích jazyků v adaptivním e-learningu. 3.1 Vybrané učební styly Na základě komparativní analýzy učebních stylů jsem vybral senzorické učební styly (vizuální, auditivní, verbální a kinestetický) a dva kognitivní styly (závislost / nezávislost na poli a indukce / dedukce). Senzorické učební styly určují způsob vnímání učební látky, kognitivní styly určují způsob jejího zpracování. Odborná literatura běžně uvádí vizuální, auditivní a kinestetický styl, pouze v některých modelech se objevuje verbální styl. Teorie adaptivního e-learningu (Kostolányová, 2012) však pracuje se čtyřmi styly vizuálním, auditivním, verbálním a kinestetickým. Ztotožnil jsem se s používáním čtyř senzorických stylů, protože odrážejí specifika výuky cizích jazyků. Vizuální styl přiřazuji dovednosti čtení, auditivní styl poslechu, verbální styl slovní zásobě a kinestetický dovednostem psaní a mluvení (v adaptivním systému psaní a mluvení reprezentují aktivity). U kognitivních stylů jde o rozdílnou terminologii. V odborné literatuře (Lojová, 2011) se běžně objevují termíny závislost / nezávislost na poli a indukce / dedukce, v teorii adaptivního e-learningu se objevuje popis, který odpovídá zmíněné terminologii, avšak pojmenování je rozdílné. Jsou to styly detailista / holista a teoretik / experimentátor. V rámci řešení výzkumného problému jsem převzal terminologii teorie adaptivního e-learningu. Detailista svým popisem odpovídá studentovi nezávislému na poli, holista je synonymem studenta závislého na poli. Teoretik odpovídá deduktivnímu stylu, experimentátor induktivnímu stylu.

18 3.2 Pravidla adaptivní výuky cizích jazyků Výsledkem dedukce, vycházející ze závěrů dotazování a formální konceptové analýzy, je návrh pravidel adaptivní výuky, která respektují strečink stylů. Strečink stylů se odrazí na použití rámců, variant a hloubek. Jednotlivé rámce, kromě gramatiky (gramatika může mít všechny senzorické varianty), mají mít pouze jednu senzorickou variantu reprezentující příslušnou jazykovou dovednost. V lekci budou rámce s auditivním (poslech), vizuálním (čtení), verbálním (slovní zásoba) a kinestetickým (mluvení a aktivity) obsahem a tyto rámce budou fungovat jako původní varianty. Každý rámec bude mít tři definované hloubky, které mají reprezentovat úroveň jazykových dovedností a znalostí. Definované hloubky mají kompenzovat rozdíly mezi studenty a postupně vést slabší studenty na požadovanou hloubku 2. Pokročilejší studenti budou mít možnost více své jazykové dovednosti a znalosti rozvíjet i v hloubce 1. Pravidla pro smyslové preference Adaptivní systém podle konkrétního algoritmu vytvoří osobní výukový styl (OVS). Je to postup, který studentovi nejlépe vyhovuje vzhledem k jeho charakteristikám. V rámci mohou chybět některé varianty a vrstvy. Systém porovná strukturu každého rámce zvolené lekce s OVS a pokud některá varianta nebo vrstva chybí, použije jinou. Vytvoří tím aktuální výukový styl (AVS) (Kostolányová, 2012). Autor při psaní učebních materiálů u jednotlivých částí vyplní metadata (název rámce Rnazev, pořadí rámce RPor) do systému ke konkrétní součásti lekci, rámci, vrstvě (obrázek 1). Data se uloží do databáze a systém s nimi pracuje při provádění konkrétních algoritmů (OVS, AVS).

19 Obrázek 1 Metadata u rámců Abych ilustroval své řešení, zmíním současná pravidla a jejich dopad na výuku cizího jazyka. Následně představím nová pravidla a popíšu, jak by podle nich adaptivní systém fungoval. Stávající pravidla Adaptivní systém vychází z pevného pořadí rámců stanoveného autorem (obrázek 1). Řídící program, virtuální učitel, postupně u každého studenta vyhledá jeho učební styl, k němu pak určí osobní výukový styl OVS. Dále virtuální učitel vybere pro studenta nejvhodnější smyslovou variantu z množiny OStForm = (Sver, Sviz, Saud, Skin) a k této variantě na základě ostatních charakteristik (StSoc, StAfek, StSyst, StTeor, StExp, StDetail, StHol, StPoj, StAreg, StChap) určí optimální pořadí typů vrstev a hloubky pro každý rámec. Použitím stávajících pravidel u jazyků nastanou dva případy: 1. Autor vytvoří varianty tak, že každá varianta bude mít jiný obsah. V rámci bude existovat varianta auditivní poslech, varianta vizuální čtení, varianta kinestetická psaní nebo mluvení a varianta verbální slovní zásoba. Vyvstává otázka, kde bude zařazena gramatika. Systém z rámce vybere vždy pouze jednu variantu odpovídající nejvyšší hodnotě z množiny OStForm =

20 (Sver, Sviz, Saud, Skin). Ostatní varianty zůstanou nevyužity a nebude docházet ke strečinku stylů, ani k rozvíjení zbývajících znalostí a dovedností. 2. Autor vytvoří rámce reprezentující jednotlivé jazykové znalosti a dovednosti a v každém rámci vytvoří smyslové varianty. V rámci například k rozvíjení čtení bude vizuální, verbální, auditivní a kinestetická varianta. Virtuální učitel vybere konkrétní smyslovou variantu podle nejvyšší hodnoty (viz. bod 1). K rozvoji dovednosti čtení však nedojde, protože v případě výběru auditivní varianty (text doplněný o jeho zvukovou variantu) student využije svůj dominantní styl k tomu, aby správně vyplnil cvičení v testovacích vrstvách. Zdánlivě bude ve čtení úspěšný, ve skutečnosti vlivem transferu dovednost čtení nezlepší. Opět nebude docházet ke strečinku stylů, ani k rozvíjení jazykových znalostí a dovedností. Nová pravidla Navržená pravidla pracují s proměnlivým pořadím rámců. Každá lekce cizího jazyka obsahuje 5 rámců (obrázek 7). Rámec Grammar autor označí jako první v pořadí a pořadí je neměnné. U ostatních rámců je pořadí označeno, ale na pořadí nezáleží. U těchto rámců je důležité označit smyslovou preferenci, která ta rozhoduje o pořadí v konkrétní lekci rámec Reading vizuální, rámec Listening auditivní, rámec Vocabulary verbální a rámec Activities kinestetická. Pak tedy závisí na hodnotě smyslové preference v množině OStForm = (Sver, Sviz, Saud, Skin) a platí pravidla: - Na první místo dej rámec Grammar. - Na druhé místo dej rámec s maximální hodnotou z množiny OStForm = (Sver, Sviz, Saud, Skin).

21 - Na třetí místo dej rámec s druhou nejvyšší hodnotou z množiny OStForm = (Sver, Sviz, Saud, Skin). - Na čtvrté místo dej rámec se třetí nejvyšší hodnotou z množiny OStForm = (Sver, Sviz, Saud, Skin). - Na páté místo dej rámec s nejnižší hodnotou z množiny OStForm = (Sver, Sviz, Saud, Skin) (obrázek 8). Celý proces ukazuje následující tabulka 1. Student X Pořadí rámců Variant Hloubka Grammar V tomto rámci systém vybere Auditivní variantu, protože student je dominantně auditivní. 2 a 1 Listening Vocabulary / Reading Reading / Vocabulary Activities V tomto rámci existuje pouze auditivní varianta, proto ji systém vybere. Student má podle konceptového grafu tyto dva rámce ve stejném intervalu (20 x<40), ve skutečnosti bude záležet na reálných hodnotách (Sver, Sviz, Saud, Skin). Podle nich systém vybere buď Vocabulary nebo Reading. V každém z těchto rámců existuje pouze jedna varianta verbální (Vocabulary) nebo vizuální (Reading), proto ji systém vybere. Student má podle konceptového grafu tyto dva rámce ve stejném intervalu (20 x<40), ve skutečnosti bude záležet na reálných hodnotách (Sver, Sviz, Saud, Skin). Podle nich systém vybere buď Vocabulary nebo Reading. V každém z těchto rámců existuje pouze jedna varianta verbální (Vocabulary) nebo vizuální (Reading), proto ji systém vybere. V tomto rámci analogicky existuje také pouze jedna kinestetická varianta, proto ji systém vybere. Tabulka 1 - Nová pravidla 2 a 1 2 a 1 2 a 1 3 a 2

22 Pravidla pro kognitivní styly Pravidla pro kognitivní styly upravují pořadí konkrétních vrstev nebo typ cvičení v testovacích vrstvách. U vlastností Teoretik a Experimentátor záleží na hodnotách UStyl ( StTeor, StExp, ). Tyto vlastnosti se nejvíce projeví v rámci Grammar, ve kterém jde o prezentaci teorie a o její použití v konkrétních cvičeních. Pak platí pravidla: - Má-li student vlastnost Teoretik = 60 a Experimentátor = 40, pak využij pořadí vrstev T, R, X, ostatní vrstvy vynech. - Má-li student vlastnost Teoretik = 40 a Experimentátor = 60, pak použij pořadí vrstev R, T, X, ostatní vrstvy vynech. Tímto způsobem se zajistí, že systém teoretikovi nabídne prezentaci pravidel v teoretické vrstvě (T), pak si teoretické poznatky bude moci vyzkoušet na řešených příkladech ve vrstvě (R) a nakonec systém nabídne ověření vědomostí v testovacích vrstvách (X). Experimentátorovi systém nabídne nejdříve řešené příklady ve vrstvě (R), ze kterých si bude moci odvodit pravidlo, pak si pravidlo ověří v teoretické vrstvě (T). Následně bude moci své vědomosti ověřit v testovacích vrstvách (X). Vlastnosti Holista a Detailista navrhuji v současnosti uplatnit při tvorbě aktivit určených pro rozvoj poslechu a čtení. 3.3 Adaptivní učební materiály V této části jsem řešil otázku: Jak konkrétní učební styly zapracovat do adaptivních učebních materiálů?. V návaznosti na vybrané učební styly a formulovaná pravidla jsem se při hledání odpovědi na výzkumnou otázku soustředil na dvě oblasti. První oblastí byla gramatika, druhou oblastí byly slovní zásoba, čtení, poslech a aktivity. Na obě oblasti jsem uplatnil integrovaný přístup rozvíjení autonomie (Scrivener, 1998), který říká, že je vhodné integrovat do

23 výuky studijní dovednosti a naučit studenty uplatňovat své učební styly a strategie. Rámec gramatika byl nejnáročnější, protože stejný obsah měl být v auditivní, vizuální a verbální variantě. Samostatnou kinestetickou variantu bylo prakticky nemožné vytvořit, avšak kinestetický styl jsem promítnul do typů cvičení v ostatních smyslových variantách. V rámci integrovaného přístupu jsem zde uplatnil implicitní řešení a zvolil jsem typy cvičení, které přímo vyžadují specifickou strategii učení. U rámců reprezentujících jednotlivé smyslové varianty slovní zásoba, čtení, poslech a aktivity jsem uplatnil explicitní řešení. V teoretických a navigačních vrstvách, které by jinak zůstaly nevyužity, jsem prezentoval konkrétní strategie, které by studenti mohli využít při rozvoji příslušné jazykové dovednosti. Výsledkem této fáze řešení jsou dvě lekce obchodní angličtiny. Každá z lekcí obsahuje 5 rámců s příslušnými vrstvami. Učební materiál jsem převedl do interaktivní podoby v adaptivním systému.

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY Kateřina Kostolányová Ostravská univerzita v Ostravě 1 Podpořeno projektem ESF OP VK CZ.1.07/2.3.00/09.0019

Více

Learning Technologies

Learning Technologies Learning Technologies e-learningový kurz Mgr. Lenka Nováková E-moderator 2012 Co je to Learning Technologies? Learning Technologies for the Classroom je on-line kurz Britské Rady (BC) Kurz představí základní

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Jiří Vaníček Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta 2009 Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Abstrakt Kniha se zabývá využíváním

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:

Více

Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV. Interaktivní tabule ve vzdělávání

Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV. Interaktivní tabule ve vzdělávání Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV Interaktivní tabule ve vzdělávání 1 Úvod Didaktická technika a učební pomůcky se pro dnešní generaci vzdělávání staly téměř nepostradatelnými.

Více

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP Jiří Měřička ČR Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze E-mail: mericjir@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Propojení humanitních a technických věd je potřebné

Více

System for individual learning of mathematics. Agnieszka HEBA, Ph.D. Doc. RNDr. Jana KAPOUNOVÁ, CSc. dr hab. prof. UŚ Eugenia SMYRNOVA-TRYBULSKA

System for individual learning of mathematics. Agnieszka HEBA, Ph.D. Doc. RNDr. Jana KAPOUNOVÁ, CSc. dr hab. prof. UŚ Eugenia SMYRNOVA-TRYBULSKA System for individual learning of mathematics Agnieszka HEBA, Ph.D. Doc. RNDr. Jana KAPOUNOVÁ, CSc. dr hab. prof. UŚ Eugenia SMYRNOVA-TRYBULSKA Obsah prezentace Výzkumný problém Teoretická východiska Hlavní

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Web based dynamic modeling by means of PHP and JavaScript part II

Web based dynamic modeling by means of PHP and JavaScript part II Web based dynamic modeling by means of PHP and JavaScript part II Jan Válek, Petr Sládek Pedagogická fakulta Masarykova Univerzita Poříčí 7, 603 00 Brno Úvodem Rozvoj ICT s sebou nese: Zásadní ovlivnění

Více

INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ

INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ PROJEKT OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0178 Doc. PhDr. Dagmar MASTILIAKOVÁ, PhD. RN ÚSTAV 0ŠETŘOVATELSTVÍ, FVP SU V OPAVĚ Školení akademiků

Více

UŽITEČNÉ ODKAZY. http://old.tutor.cz/testy/?waclnkid=684 ROZŘAZOVACÍ TESTY. http://www.languageguide.org/ -Slovní zásoba-nižší úroveň

UŽITEČNÉ ODKAZY. http://old.tutor.cz/testy/?waclnkid=684 ROZŘAZOVACÍ TESTY. http://www.languageguide.org/ -Slovní zásoba-nižší úroveň UŽITEČNÉ ODKAZY http://old.tutor.cz/testy/?waclnkid=684 ROZŘAZOVACÍ TESTY http://www.languageguide.org/ -Slovní zásoba-nižší úroveň http://www.isabelperez.com/ různé http://www.ego4u.com/- různé Your Guide

Více

ONLINE PŘÍPRAVNÝ KURZ KE ZKOUŠCE TOEFL IBT (Internet Based

ONLINE PŘÍPRAVNÝ KURZ KE ZKOUŠCE TOEFL IBT (Internet Based ONLINE PŘÍPRAVNÝ KURZ KE ZKOUŠCE TOEFL IBT (Internet Based Test) od ETS Chcete získat certifikát, který dokazuje vaši znalosti angličtiny? Cambridge Institute má řešení. Využijte příležitost a zapište

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd (ÚPV) Filozofická fakulta MU (FF MU)

Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd (ÚPV) Filozofická fakulta MU (FF MU) Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd (ÚPV) Filozofická fakulta MU (FF MU) Seminář Inspiration Connection Action. Vzdělávání a výzkum v oblasti kariérového poradenství na vysokých školách 19. listopadu

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Požadavky trhu práce a praxe v profesním vzdělávání v geoinformatice současná situace v Evropě a u nás Petr KUBÍČEK, Zdeněk STACHOŇ, Milan KONEČNÝ, Tomáš Řezník LGC, MU Brno 16. 5. 2014 Situace na VŠ Málo

Více

Určeno pro Obsah Počet vyučovacích hodin (1VH = 45 min) ZŠ, SŠ, SOU, G

Určeno pro Obsah Počet vyučovacích hodin (1VH = 45 min) ZŠ, SŠ, SOU, G Název akce, Číslo akreditace MŠMT Spice Your English Lessons I Jak na jazykové dovednosti v angličtině I (mluvení a poslech) Jak na angličtinu pro nejmenší Big C or small c culture? Cizí jazyk Určeno pro

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Průvodce studiem modulu pro kombinovanou formu studia. Modul č. 13 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE - dílčí část II Bakalářský seminář + příprava na praxi

Průvodce studiem modulu pro kombinovanou formu studia. Modul č. 13 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE - dílčí část II Bakalářský seminář + příprava na praxi Průvodce studiem modulu pro kombinovanou formu studia Modul č. 13 UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE - dílčí část II Bakalářský seminář + příprava na praxi Autor: František Prášek Ostrava 2010 Úvodní slovo garanta

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Modul 10 Téma 2: Význam zavádění nových technologií do jazykového vzdělávání. Nové techniky a strategie v jazykovém vzdělávání.

Modul 10 Téma 2: Význam zavádění nových technologií do jazykového vzdělávání. Nové techniky a strategie v jazykovém vzdělávání. Modul 10 Téma 2: Význam zavádění nových technologií do jazykového vzdělávání. Nové techniky a strategie v jazykovém vzdělávání. Napsala Renata Vystrčilová (Právnická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc,

Více

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST JAN ČERNÝ, PETR NOVÁK Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Abstrakt: Článek popisuje problematiku rozvoje elearningu na UJEP. Snahu o vytvoření jednotného celouniverzitního

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora

Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze (ÚJOP UK) je jediným pracovištěm v České republice,

Více

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství

A. Datová příloha k potřebám regionálního školství A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Projekt inovácie obsahu a štruktúry výučby úpolov, bojových umení - športov a sebaobrany pre štúdium odboru telesná výchova

Projekt inovácie obsahu a štruktúry výučby úpolov, bojových umení - športov a sebaobrany pre štúdium odboru telesná výchova Projekt inovácie obsahu a štruktúry výučby úpolov, bojových umení - športov a sebaobrany pre štúdium odboru telesná výchova Project of contents and structure inovation in process of education in martial

Více

PROJEKT SEN-NET (SENIORS IN NETWORK)

PROJEKT SEN-NET (SENIORS IN NETWORK) PROJEKT SEN-NET (SENIORS IN NETWORK) BOŽENA MANNOVÁ, JOSEF BIČÍK České vysoké učení technické v Praze Abstrakt: Vzhledem k rostoucímu počtu seniorů v populaci je velmi důležité poskytnout seniorům vzdělání,

Více

specifickými poruchami učení. Shrnuje principy vyučování a učení, analyzuje alternativní metody. Vymezuje zásady výuky cizího jazyka u žáků se

specifickými poruchami učení. Shrnuje principy vyučování a učení, analyzuje alternativní metody. Vymezuje zásady výuky cizího jazyka u žáků se 82 ZÁVĚR Impulsem pro napsání mé diplomové práce na téma edukace a reedukace jazyka anglického na základní škole, bylo to, že se v mé praxi stále více setkávám s žáky, u kterých byla diagnostikována specifická

Více

SYLABUS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE

SYLABUS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE SYLABUS MODULU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE František Prášek Ostrava 2011 : Sylabus modulu Bakalářská práce a praxe Autoři: Ing. František Prášek Vydání: první, 2011 Počet stran: 15 Tisk: Vysoká škola podnikání,

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA CZ.1.07/2.2.00/15.0291 ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA 22. září 2011 Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci PhDr. Hana Katrňáková, Ph.D. Kurzy měkkých manažerských dovedností (soft

Více

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Tým autorů Mateřské školy - Liberecké jazykové školky, o.p.s. Tento dokument byl vytvořen pro realizaci projektu Stáž v jazykové mateřské škole. Vychází ze

Více

MOŽNOSTI A OMEZENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ REALIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI

MOŽNOSTI A OMEZENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ REALIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI MOŽNOSTI A OMEZENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ REALIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI Opportunities and Limits of Further Education of Pedagogical Staff Provided by Universities Lenka Cimbálníková

Více

Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice. 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice

Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice. 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice I Inspirace i z konference k f LILAC 2013 aneb Jak nás Alan Carbery namotivoval IVIG 2013: Retrospektivy a perspektivy 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

PaedDr. Petr Pexa, Ph.D.

PaedDr. Petr Pexa, Ph.D. ODBORNÉ KURIKULUM Jméno / Příjmení PaedDr. Petr Pexa, Ph.D. Trvalé bydliště České Budějovice Telefon +420 603 327 457 +420 387 77 3075 E-mail pexa@pf.jcu.cz Státní příslušnost Česká republika Datum narození

Více

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY Roman Malo Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta, Ústav informatiky, malo@pef.mendelu.cz Abstrakt Problematika

Více

ERRATA K DIPLOMOVÉ PRÁCI OBRAZOVÁ SLOŽKA UČEBNIC ČEŠTINY PRO CIZINCE ANALÝZA A EVALUACE

ERRATA K DIPLOMOVÉ PRÁCI OBRAZOVÁ SLOŽKA UČEBNIC ČEŠTINY PRO CIZINCE ANALÝZA A EVALUACE ERRATA K DIPLOMOVÉ PRÁCI OBRAZOVÁ SLOŽKA UČEBNIC ČEŠTINY PRO CIZINCE ANALÝZA A EVALUACE Na str. 12 upravuji bibliografický údaj citace na Malach, 1993, cit. dle Kalhous - Obst, 2009: 338 339. Upravuji

Více

INTERAKTIVNÍ TABULE A MATEMATICKÝ SOFTWARE GEOGEBRA PŘI VÝUCE MATEMATIKY V ANGLICKÉM JAZYCE

INTERAKTIVNÍ TABULE A MATEMATICKÝ SOFTWARE GEOGEBRA PŘI VÝUCE MATEMATIKY V ANGLICKÉM JAZYCE INTERAKTIVNÍ TABULE A MATEMATICKÝ SOFTWARE GEOGEBRA PŘI VÝUCE MATEMATIKY V ANGLICKÉM JAZYCE Olga Komínková Základní škola Velká Bíteš kominkova.olga@zsbites.cz Abstrakt: Příspěvek se zabývá možnostmi využití

Více

Výprodej - ZK Sklep - duben 2014 Angličtina - cvičebnice gramatiky (zahr. nakl.) 2 64,00 Kč 2 64,00 Kč 2 64,00 Kč 2 64,00 Kč 2 89,60 Kč 2 89,60 Kč

Výprodej - ZK Sklep - duben 2014 Angličtina - cvičebnice gramatiky (zahr. nakl.) 2 64,00 Kč 2 64,00 Kč 2 64,00 Kč 2 64,00 Kč 2 89,60 Kč 2 89,60 Kč Angličtina - cvičebnice gramatiky (zahraniční nakladatelství) Adresa: Zásilkové knihkupectví Sklep PaedDr Jiří Šádek Kavánova 1071 512 51 LOMNICE NAD POPELKOU Email: objednavky@zksklep.cz Mobil: 420602

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘSKÝCH KNI- HOVNÍKŮ Eva Lesenková, Helena Bouzková, Adéla Jarolímková, Jitka Feberová

MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘSKÝCH KNI- HOVNÍKŮ Eva Lesenková, Helena Bouzková, Adéla Jarolímková, Jitka Feberová Eva Lesenková, Helena Bouzková, Adéla Jarolímková, Jitka Feberová MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘSKÝCH KNI- HOVNÍKŮ Eva Lesenková, Helena Bouzková, Adéla Jarolímková, Jitka Feberová Anotace V

Více

Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Učení vyučování a hodnocení

Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Učení vyučování a hodnocení Rejstřík A akčně zaměřený přístup 9 10 ALTE (Evropská asociace pro jazykové testování) XVIII, 244 257 audiovizuální recepce 71 autoři učebnic 143 B bibliografie všeobecná b. 199 204 b. vytváření stupnic

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT?

Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT? Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT? Malostranský palác, Praha, 23.3. 2011 1. ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ NA PEDF UK

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY

Více

Styly učení žáků a učení za pomocí počítače

Styly učení žáků a učení za pomocí počítače Martina REŠKOVÁ Pedagogická Fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Česká Republika Styly učení žáků a učení za pomocí počítače Úvod Cílem příspěvku je vytvořit přehledný souhrn problematiky stylů učení

Více

Infogram: Nová platforma pro podporu informačního vzdělávání

Infogram: Nová platforma pro podporu informačního vzdělávání Infogram: Nová platforma pro podporu informačního vzdělávání Bc. Eva DOHNÁLKOVÁ Česká zemědělská univerzita v Praze, Studijní a informační centrum dohnalko@sic.czu.cz PhDr. Hana LANDOVÁ, Ph.D. Česká zemědělská

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

UROSPRÁVA na EkF VŠB-TU VŠB-TU Ostrava

UROSPRÁVA na EkF VŠB-TU VŠB-TU Ostrava Obor UROSPRÁVA UROSPRÁVA na EkF VŠB-TU VŠB-TU Ostrava Historie výuka v oboru Eurospráva zahájena v roce 1996/1997 prvních 30 absolventů v roce 2000/2001 radikální změny v roce 2004 se vstupem ČR do EU

Více

2. POLOLETÍ ÚNOR 2012

2. POLOLETÍ ÚNOR 2012 2. POLOLETÍ ÚNOR 2012 V únoru zahájili učitelé práci na lekcích pro 2. pololetí školního roku 2011/2012 a vložili do e-learningového prostředí 1 2 lekce. Ve druhém pololetí bude práce na vkládání lekcí

Více

Podpora strategií učení žáků učitelem ve výuce

Podpora strategií učení žáků učitelem ve výuce Konference profesní rozvoj učitelů PedF UK, Praha 23.-24.4.2012 Rozvoj kompetencí učitelů v oblasti pedagogicko-psychologické Podpora strategií učení žáků učitelem ve výuce Kateřina Vlčková Katedra pedagogiky

Více

Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací

Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací Tomáš Kuthan PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Bakalářská práce stanovuje vzor pro vytváření projektové dokumentace internetových

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

VYUŽITÍ SOFTWARU MATHEMATICA VE VÝUCE PŘEDMĚTU MATEMATIKA V EKONOMII 1

VYUŽITÍ SOFTWARU MATHEMATICA VE VÝUCE PŘEDMĚTU MATEMATIKA V EKONOMII 1 VYUŽITÍ SOFTWARU MATHEMATICA VE VÝUCE PŘEDMĚTU MATEMATIKA V EKONOMII 1 Orlando Arencibia, Petr Seďa VŠB-TU Ostrava Abstrakt: Příspěvek je věnován diskusi o inovaci předmětu Matematika v ekonomii, který

Více

Course description. Course credit prior to NO Counted into average NO Winter semester 0 / - 0 / - 0 / - Timetable Language of instruction

Course description. Course credit prior to NO Counted into average NO Winter semester 0 / - 0 / - 0 / - Timetable Language of instruction Course description Course abbreviation: KAL/CAE2 Page: 1 / 8 Course name: English - Preparation for The CAE 2 Academic Year: 2015/2016 Printed: 16.06.2016 22:02 Department/Unit / KAL / CAE2 Academic Year

Více

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz. 3 student popíše a porovná obrázky k danému tématu, vyjádří svůj názor k dané

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz. 3 student popíše a porovná obrázky k danému tématu, vyjádří svůj názor k dané Maturitní zkouška z anglického jazyka profilová úroveň B2 Ústní zkouška z jazyka anglického trvá 15 min. (A), předcházející studentova příprava trvá taktéž 15 min. (B). (A) Ústní zkouška je rozdělena do

Více

Každý prostředek se dá efektivně využít, je-li správně uchopen a použit David Nocar

Každý prostředek se dá efektivně využít, je-li správně uchopen a použit David Nocar Informační a komunikační technologie ve vzdělávání NOCAR David Abstrakt: Autor se v článku zaměřuje na současné možnosti využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. Poukazuje jak na

Více

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Pedagogická činnost na VŠE v Praze. Vysoká škola ekonomická v Praze

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Pedagogická činnost na VŠE v Praze. Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Osobní údaje Mgr. Ing. Pavel Král, Ph.D., 31. leden 1978 bydliště Přestavlky 5, 25791 Sedlec-Prčice (Přestavlky) Vzdělání 2002 Ing. VŠE, Fakulta managementu Ekonomika a

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

ASPEKTY PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVY NESLYŠÍCÍHO UČITELE 1.STUPNĚ NA KATEDŘE MATEMATIKY PDF UP V OLOMOUCI

ASPEKTY PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVY NESLYŠÍCÍHO UČITELE 1.STUPNĚ NA KATEDŘE MATEMATIKY PDF UP V OLOMOUCI ASPEKTY PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVY NESLYŠÍCÍHO UČITELE 1.STUPNĚ NA KATEDŘE MATEMATIKY PDF UP V OLOMOUCI ANNA ŠARÁTKOVÁ Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého, Žižkovo náměstí

Více

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. POŽADOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ŽADATELEM (Kč)

INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. POŽADOVANÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY ŽADATELEM (Kč) INDIKATIVNÍ TABULKA SE SEZNAMEM PŘÍJEMCŮ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ČÍSLO VÝZVY: ČÍSLO A NÁZEV PRIORITNÍ OSY: ČÍSLO A NÁZEV OBLASTI PODPORY: VYHLAŠOVATEL VÝZVY: 28 (1.

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

STUDIJNÍ OPORY S PŘEVAŽUJÍCÍMI DISTANČNÍMI PRVKY PRO VÝUKU STATISTIKY PRVNÍ ZKUŠENOSTI. Pavel Praks, Zdeněk Boháč

STUDIJNÍ OPORY S PŘEVAŽUJÍCÍMI DISTANČNÍMI PRVKY PRO VÝUKU STATISTIKY PRVNÍ ZKUŠENOSTI. Pavel Praks, Zdeněk Boháč STUDIJNÍ OPORY S PŘEVAŽUJÍCÍMI DISTANČNÍMI PRVKY PRO VÝUKU STATISTIKY PRVNÍ ZKUŠENOSTI Pavel Praks, Zdeněk Boháč Katedra matematiky a deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzita Ostrava 17. listopadu

Více

Monika Šindelková, Petr Ptáček

Monika Šindelková, Petr Ptáček The Practical Significance of Teaching Method, Use of Work Sheets, For Students of Chemistry Teaching Praktický význam pedagogické metody, využití pracovních listů, pro studenty učitelství chemie Monika

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

MODULU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE

MODULU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE PRŮVODCE STUDIEM PRO PREZENČNÍ FORMU STUDIA MODULU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE František Prášek Ostrava 2011 1 Název: Průvodce studiem pro prezenční formu studia modulu Bakalářská práce a praxe Autoři: Ing.

Více

Zábavná forma výuky angličtiny. Delivering quality early childhood learning programs for over ten years

Zábavná forma výuky angličtiny. Delivering quality early childhood learning programs for over ten years Zábavná forma výuky angličtiny Delivering quality early childhood learning programs for over ten years Ranné dětství je pro děti ten nejlepší čas naučit se anglicky. Pružnost mozku a kapacita mozku při

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena

Více

Matematika, informatika, projekty

Matematika, informatika, projekty Matematika, informatika, projekty Doc. RNDr. Tatiana Gavalcová, CSc Katedra informatiky a kvantitativních metod FIM UHK Hradec Králové tana.gavalcova@uhk.cz 1 Obsah příspěvku: Projekt REFIMAT, ESF, OP

Více

POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING. Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová

POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING. Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová POČÍTAČE, INTERNET A E-LEARNING COMPUTERS, INTERNET AND E-LEARNING Hana Rysová, Eva Jablonská, Jitka Štěpánová Anotace: V letošním akademickém roce provedly autorky již potřetí průzkum mezi studenty I.

Více

Výuka informatiky s multimediálními oporami

Výuka informatiky s multimediálními oporami Výuka informatiky s multimediálními oporami Petr Korviny, František Koliba korviny@opf.slu.cz, koliba@opf.slu.cz Abstrakt Příspěvek shrnuje dosavadní průběh zavádění elearningu na Slezské univerzitě v

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

PODPORA VÝUKY MATEMATIKY E-LEARNINGOVÝMI KURZY S MULTIMEDIÁLNÍMI STUDIJNÍMI

PODPORA VÝUKY MATEMATIKY E-LEARNINGOVÝMI KURZY S MULTIMEDIÁLNÍMI STUDIJNÍMI PODPORA VÝUKY MATEMATIKY E-LEARNINGOVÝMI KURZY S MULTIMEDIÁLNÍMI STUDIJNÍMI MATERIÁLY Radomír Paláček, Dagmar Dlouhá VŠB - Technická univerzita Ostrava Abstrakt: Tento příspěvek popisuje projekt Vytvoření

Více

Strategie řešení multikulturality na VŠE

Strategie řešení multikulturality na VŠE Strategie řešení multikulturality na VŠE Výzkumná otázka Jaká je připravenost studentů FMV na práci v multikulturním týmu v závislosti na tom, absolvovali-li výměnný pobyt, zahraniční stáž, předmět zaměřený

Více

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka E-learning v cestovním ruchu Josef Zelenka E-learning v CR - důvody Cena Flexibilita změny oboru Dostupnost vzdělávání (celoživotního) Jistota dostupnosti podkladů pro studium Možnost přizpůsobit se různým

Více

Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru

Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru Identifikační kód MSM 114100003 Název výzkumného záměru Vzdělávání pro život v informační společnosti Příjemce Univerzita Karlova v Praze Vykonavatel Univerzita

Více

E-LEARNING NA KIT E-LEARNING

E-LEARNING NA KIT E-LEARNING E-LEARNING NA KIT E-LEARNING Eva Jablonská, Hana Rysová, Jitka Štěpánová, Radim Bílek, Kateřina Berková Anotace Tento článek se skládá ze dvou částí. V první části článku jsou uvedeny ukázky z e-learningových

Více

Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz

Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz +(420) 572 548 035 Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz Iveta Hashesh (rozená Matušíková) se narodila v ČR v Uherském Hradišti.

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

EFEKTIVITA ELEARNINGOVÝCH KURZŮ

EFEKTIVITA ELEARNINGOVÝCH KURZŮ EFEKTIVITA ELEARNINGOVÝCH KURZŮ PETRA POULOVÁ 1, MILOSLAVA ČERNÁ 1 A MILAN KŘENEK 2 Univerzita Hradec Králové 1, Univerzita Karlova v Praze 2 Abstrakt: Příspěvek Efektivita elearningových kurzů se zabývá

Více

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Reg.č. CZ.1.07/1.2.00/08.0126 Realizační

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc.

Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Funkce: vedoucí Katedry psychologie a patopsychologie PdF UP v Olomouci Odborné zaměření: psychologické poradenství psychologie vysoké školy psychologická diagnostika patopsychologie

Více

Petra Pokorná, Petr Ptáček

Petra Pokorná, Petr Ptáček Learning Materials less Exposed Subjects for Students of Chemistry Teaching Učební materiály k výuce méně exponovaných témat pro studenty učitelství chemie Petra Pokorná, Petr Ptáček Abstract: Based on

Více

PUBLIKAČNÍ ČINNOST. PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. (1.9. 2014)

PUBLIKAČNÍ ČINNOST. PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. (1.9. 2014) PUBLIKAČNÍ ČINNOST PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. (1.9. 2014) KNIHY, SKRIPTA, KAPITOLA V KNIZE PROCHÁZKA, R., ŠMAHAJ, J., KOLAŘÍK, M., LEČBYCH, M. Teorie a praxe poradenské psychologie. Praha: Grada, 2014. 256

Více

Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery

Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery Tvorba internetových aplikací s využitím framework jquery Autor Michal Oktábec Vedoucí práce PaedDr. Petr Pexa Školní rok: 2009-10 Abstrakt Tato práce se zabývá využití frameworku jquery pro vytváření

Více