setrvává v paternalistické roli a jen nerada připouští, že se pacient má stát partnerem v léčebném procesu. Většina pacientů je ale zvyklá na takový

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "setrvává v paternalistické roli a jen nerada připouští, že se pacient má stát partnerem v léčebném procesu. Většina pacientů je ale zvyklá na takový"

Transkript

1 1 ÚVOD Vztah mezi nemocným a lékařem a jejich úroveň komunikace vstupují do celého diagnosticko-léčebného procesu, neboť tvoří prostředí, v němž léčba probíhá, a jsou i jedním z prostředků, jimiž se uskutečňuje. (Zacharová aj., 2007) S každým člověkem jednáme jinak. Naše vzájemná setkání na sebe navazují, mají svou historii, která se nedá umlčet a zcela přejít. Každé další setkání je ovlivněno tím, co jsme spolu prožili a navíc je před námi určitá perspektiva. To vše ovlivňuje do určité míry naši komunikaci. Součástí adekvátního přístupu k nemocnému je komunikace s nemocným, která je u nás stále bohužel opomíjena. S věkem seniorů roste i počet chorob, které mají sklon k chronicitě a invaliditě. Chronicky nemocný člověk, mezi něž řadíme i seniory, je často odkázán na intenzivní kontakt se zdravotnickými pracovníky. Téměř 90 % osob nad 75 let trpí jednou či více chronickými chorobami. Ochota pacienta spolupracovat a dodržovat léčebný režim je ovlivněna třemi skupinami faktorů. Patří sem vlastnosti pacienta, vztah lékaře a pacienta a léčebný režim. Z těchto skupin jsem si vybrala vztah lékaře, sestry a pacienta a snažila jsem se zjistit, jaký tento vztah je, zda přístup lékařů a sester poskytujících ambulantní péči má vliv na compliance pacienta - seniora. Nejen profesionální, ale i lidský přístup lékaře a sestry je pacientovi po všech stránkách prospěšný a má terapeutický potenciál. Pro většinu lékařů je běžný paternalistický na lékaře a chorobu orientovaný přístup k nemocnému. Snahou lékaře je být objektivní a myslet racionálně. Vyžaduje poslušnost, nevede dialog a nezajímá se o pacientovy názory ani o jeho individuální zvláštnosti a psychosociální potřeby. Řada lékařů - 8 -

2 setrvává v paternalistické roli a jen nerada připouští, že se pacient má stát partnerem v léčebném procesu. Většina pacientů je ale zvyklá na takový přístup, který je nevede k tolik žádané odpovědnosti za své zdraví ani k aktivní spolupráci při léčbě. Spoléhají se na lékaře a zdravotnický systém. Pokud se pacient stane partnerem, je možné očekávat spolupráci, účast na rozhodování a odpovědnost za své zdraví. Je to partnerský na pacienta orientovaný model lékařské péče. Lékař se snaží s pacientem vytvořit terapeutický vztah a využívá léčebného potenciálu tohoto vztahu. Provází pacienta nemocí, zajímá se i o subjektivní stránku jeho nemoci. Partnerský model vztahu lékaře a pacienta se v posledních dvou desetiletích prosazuje i u nás. K jeho většímu rozšíření ale stále brání řada překážek. Na straně zdravotníků je to např. zvyk, nechuť k osobní angažovanosti, na straně pacientů nepřipravenost na rovnocenný vztah s lékařem, na spoluodpovědnost a na rozhodování související s jejich léčbou

3 1. 1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY Cíle práce: 1) Zhodnotit přístup lékařů a sester pracujících na ambulanci k pacientovi seniorovi. 2) Zjistit, jak senioři hodnotí přístup ambulantních lékařů a sester. 3) Zjistit úroveň compliance a příčiny non-compliance pacienta - seniora ve vztahu lékař, sestra pacient. Hypotézy 1 H0 - není významný rozdíl v hodnocení přístupu, který uvádí lékaři a pacienti. 1 HA - je významný rozdíl v hodnocení přístupu, který uvádí lékaři a pacienti. 2 H0 - není významný rozdíl v hodnocení přístupu, který uvádí sestry a pacienti. 2 HA - je významný rozdíl v hodnocení přístupu, který uvádí sestry a pacienti. 3 H0 - není významný rozdíl v informovanosti o nemoci a léčebném režimu, kterou uvádí lékaři a pacienti. 3 HA - je významný rozdíl v informovanosti o nemoci a léčebném režimu, kterou uvádí lékaři a pacienti. 4 H0 - není významný rozdíl v informovanosti o nemoci a léčebném režimu, kterou uvádí sestry a pacienti. 4 HA - je významný rozdíl v informovanosti o nemoci a léčebném režimu, kterou uvádí, sestry a pacienti

4 5 H0 - není významný rozdíl v dodržování léčebného režimu, který uvádí lékaři a pacienti. 5 HA - je významný rozdíl v dodržování léčebného režimu pacienta, který uvádí lékaři a pacienti. 6 H0 - není významný rozdíl v dodržování léčebného režimu, který uvádí sestry a pacienti. 6 HA - je významný rozdíl v dodržování léčebného režimu, který uvádí sestry a pacienti. 7 H0 - není významný rozdíl v možnostech spoluúčasti pacientů na léčbě, které uvádí lékaři a pacienti. 7 HA - je významný rozdíl v možnostech spoluúčasti pacientů na léčbě, které uvádí lékaři a pacienti. 8 H0 - není významný rozdíl v možnostech spoluúčasti pacientů na léčbě, které uvádí sestry a pacienti. 8 H0- je významný rozdíl v možnostech spoluúčasti pacientů na léčbě, které uvádí sestry a pacienti. 9 H0 - není významný rozdíl v dodržování léčebného režimu mezi ženami a muži. 9 HA - je významný rozdíl dodržování léčebného režimu mezi ženami a muži. 10 H0 - není významný rozdíl v podávání informací o dodržování léčebného režimu mezi muži a ženami. 10 HA- je významný rozdíl v podávání informací o dodržování léčebného režimu mezi muži a ženami

5 2 Charakteristika problému 2.1 Vývoj vztahu a komunikace mezi lékařem a pacientem Když se ohlédneme do nedávné minulosti, v první polovině 20. století, je lékař pro své pacienty velkou autoritou nejen odbornou, ale i morální a lidskou. Zná celou rodinu, její zdravotní stav, sociální situaci, problémy a starosti. Lidé se s lékařem radí o svých problémech, mezilidských vztazích atd. Není zvykem vést diskusi o navržené léčbě. Pacienti i jeho příbuzní mají svobodnou volbu lékaře, kterého mohou při nespokojenosti s jeho léčbou změnit za jiného. Lékař jedná více autoritativně, nediskutuje s pacientem o vhodnosti či nevhodnosti léčby, ale na druhé straně více času věnuje komunikaci s pacientem. K zásadním změnám dochází po roce Začíná se uplatňovat paternalistický přístup k pacientovi, ten již nemá právo svobodné volby lékaře, patří do určité spádové oblasti, má státem stanoveného obvodního lékaře, ambulantního specialistu a nemocnici. Praxe v poskytování informací o zdravotním stavu pacientovi a jeho rodině byla velmi strohá. V nemocnici existoval často jev zvaný medicína mlčení. Lékař vyšetřil pacienta, naordinoval léky, potřebnou péči. Léčil a mlčel. Pokud se pacient sám dotazoval, bylo mu často naznačeno, že obtěžuje. Zcela určitě ale existovali i lékaři, kteří byli empatičtí k pacientovi a respektovali jeho práva daná zákonem. Tato role se po dlouhá léta jevila jako optimální a i když si to nepřipouštíme je stále pevně zakořeněna v přístupu mnoha současných zdravotníků. Po roce 1990 se situace mění. Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky schválila a vydala Etický kodex Práva pacientů s platností od 25. února Pacienti stále více s ohledem na tato svá práva vyžadují větší informovanost o vlastním zdravotním stavu a také jejich naplnění. Lékaři si uvědomují nutnost komunikace, jsou si vědomi, že pacient má právo

6 být informován a že zdravotní péče má být poskytována s informovaným souhlasem pacienta. (Mach, 2006) Současné demografické údaje ukazují, že v populaci dochází k nárůstu počtu seniorů a zvyšuje se i spotřeba zdravotní péče. V ČR je nyní téměř 1,4 milionů občanů ve věku 65 let a více (tj. 13,8 % obyvatel ČR), a proto v nejbližších letech lze předpokládat významný nárůst potřeby a požadavků v péči o tyto seniory. Demografická prognóza české populace do roku 2030 hovoří, že počet osob nad 65 let bude tvořit 23 až 25 % celé populace a nad 80 roků bude 5 až 8 % obyvatel. Vzhledem k těmto skutečnostem, se budou určitě zvyšovat nároky nejen na společnost, ale i na nás na zdravotníky, kteří budeme pracovat a komunikovat s těmito pacienty. Proto je důležité, abychom znali problematiku seniorů a změny charakteristické pro období stáří, podle toho s nimi jednali a k nim přistupovali. Vzájemné nedorozumění mezi lékařem a pacientem je často zapříčiněno chybou v komunikaci ze strany lékaře. Velmi málo se setkáváme se skutečností, kdy si pacienti stěžují na realizaci odborného výkonu. Častější v praxi jsou stížnosti na nevhodné chování, nedostatek úcty, pochopení ze strany zdravotníka. Důležité pro spolupráci nemocného a dodržovaní společně stanoveného léčebného režimu je vytvořit podmínky pro úspěšnou léčbu v pacientovi samotném. Senior se musí naučit s nemocí žít, porozumět jí, nutnosti léčby i rizikům svého onemocnění. Dobrá motivace, dostatečné vědomosti a dobré schopnosti vzájemné komunikace zvyšují účinnost spolupráce

7 Dnešní medicína vede pacienta k převzetí zodpovědnosti za své zdraví a k větší samostatnosti při rozhodování o sobě samém, čímž se také zvyšuje jeho kompetence při rozhodování o léčbě. V životě seniorů nastávají změny související s involučními pochody ve stáří. Dochází ke změnám v oblasti tělesných schopností, změnám emocionálním a kognitivním. Tyto změny mění přístup k nemoci, léčbě a stávají se zdrojem non-compliance pacienta ať úmyslně či neúmyslně. Geriatrický pacient trpí většinou chronickým onemocněním. Je si často vědom, že se úplně neuzdraví a vědom i nutnosti léčby pro svou vlastní existenci. Od ní očekává hlavně úlevu, i když mnohdy jen dočasnou. Soudobý vztah lékaře a pacienta začíná být více partnerský a stává se méně paternalistický. Pacienti chtějí získávat co nejvíce informací, rozhodovat se trochu sami, vybírat si lékaře a zdravotnické zařízení pro poskytnutí péče. Těžko ale dosáhnout úplného partnerského vztahu u všech pacientů, protože některým tzv. paternalistický přístup vyhovuje a rozhodnutí nechávají raději na lékaři nebo jiném zdravotníkovi GERIATRICKÝ PACIENT V AMBULANCI Cílem péče o seniora je obecně co nejdéle udržet jeho soběstačnost a sebepéči pokud možno ve vlastním sociálním prostředí, nejlépe doma. Ambulantní péče je pro seniora méně zatěžující než hospitalizace a proto by měla být tak dostatečná, aby mu umožnila co nejdéle v tomto prostředí pobývat. Vyžaduje dostatek času a trpělivosti na vysvětlení. Předpokladem pro aktivní spolupráci je získání jeho důvěry a trpělivost. Téměř 90 % seniorů nad 75 let trpí jednou či více chronickými chorobami. Návštěvnost seniorů je nejvyšší na urologických (5), interních (47%), oftalmologických (35%) a dermatologických (33%) ambulancích

8 Domnívám se, že pokud se lékař dostatečně nezajímá o plnění léčebného režimu, nemocný může mít pocit, že jeho léčba není tak důležitá, a podle toho k ní také sám přistupuje. Pokud lékař nebo jiný zdravotník má zájem o starosti a naděje pacienta a zabývá se jimi, pacienti tento přístup velmi pozitivně hodnotí. Důležité tedy je, naučit se vytvořit si vztah k nemocnému, který vzbuzuje důvěru a vede k optimální spolupráci. Velkým problémem u seniorů je i změna lékaře pokud pacient k němu docházel dlouhou dobu. Compliance pacienta je zde ohrožena nedůvěrou v nového lékaře a vyžaduje čas pro vybudování nového terapeutického vztahu. Pro seniory je významné, aby léčebný plán byl jednoduchý a doporučení srozumitelná. Musí jej dostatečně pochopit a fyzicky zvládnout. Důležité je i pravidelné prověřování pochopení a dodržování stanoveného léčebného režimu Vztah lékaře a nemocného Odchází-li pacient nespokojen, hovoří o tom v průměru s dvanácti dalšími lidmi. Je-li spokojen, nemluví o tom s nikým. Radkin Honzák Správné jednání s nemocným a vytvoření terapeutického vztahu je ovlivněno znalostmi zdravotníka v oblasti psychologie, jeho schopností empatie a schopností aktivně naslouchat. Bylo prokázáno, že vhodná komunikace zvyšuje účinek léčby a má i pozitivní vliv na průběh nemoci. V primární péči, byla provedena studie, která zjistila, že pacienti s bolestí v krku se uzdravili rychleji a jejich spokojenost silně korelovala s tím, jak lékař zacházel s jejich obavami. Spokojenost pacientů má zřejmě velký vliv na to, zda se budou nebo nebudou řídit radou lékaře. (Tate, 2005)

9 Do vztahu mezi zdravotníkem a pacientem v neposlední řadě patří i naše spokojenost s vlastní prací a zaměstnáním. Zřejmě všichni chceme, aby naše práce byla dobrá a nemuseli jsme se za ni stydět, což má určitě vliv i na naše výkony. Existují důkazy, kdy nespokojenost některých lékařů vede k předepisování většího množství léků na uklidnění a také ke zkracování doby pro rozhovor s pacientem. Pro spokojenost s naší prací bychom měli využívat zpětnou vazbu, která nám ukáže, jak na tom jsme a co vše ještě můžeme zlepšit. Zpětná vazba, ale také znamená dostatek času a prostoru pro vzájemnou konzultaci, což je v našich podmínkách zvláště ve státních zařízeních někdy nemožné. Zpětná vazba také vyžaduje od zdravotníků jisté schopnosti v komunikaci ať už verbální či neverbální. Pacienti si stěžují na úroveň komunikace, často slyšíme z jejich úst, nevím co mi je, nevím, proč beru ty prášky, doktor mi to neřekl, neměl čas apod. Každý zdravotník, tedy lékař i sestra vytváří svým přístupem atmosféru, ve které bude probíhat vzájemná komunikace a budou se vytvářet i vzájemné vztahy. Měl by se tedy snažit pochopit pacienta, vcítit se do jeho situace. Na straně druhé, ale i on sám se musí chránit proti emocionální únavě, příznakům vedoucím k syndromu vyhoření, které by pak negativně ovlivnily jeho pohled na nemocného a jeho problémy. Mezi okolnosti, které mají vliv na vytvoření správného vztahu mezi lékařem a pacientem patří: - zkušenosti pacienta z předchozí léčby (prostředí, léčba, interpersonální vztahy mezi zdravotníky), - aktuální psychický stav pacienta, - první dojem, - dodržování společenských pravidel chování,

10 - aktivní naslouchání, které nám umožní pochopit pacientův současný stav a jeho problémy, - poskytnutí odborné pomoci. (Zacharová aj., 2007) Vztah lékaře a nemocného je provázen důvěrou, ale i nedůvěrou pacienta. Pacient věří, že mu lékař chce pomoci, představuje pro něho autoritu. Poslouchá ho a respektuje, protože chce odstranit nebo zmírnit své potíže. Váží si lékaře pro jeho vědomosti a schopnosti a je rád, pokud je vnímán jako osobnost. Na straně druhé, nemá dostatek znalostí, aby mohl posoudit, zda lékař jedná správně. Stává se závislým a zároveň neví, zda má důvěřovat. Většina seniorů si je vědoma své vlastní existence jen díky péči zdravotníků a tak jim plně důvěřuje, bez ohledu na to, jak se k nim chovají. Může se ale stát, že pacientova neznalost a nepochopení současné situace vyvolá i negativní reakci proti lékaři. Od zdravotníků si všichni přejeme vysokou odbornost, jistou vlídnost ale i psychickou podporu ve složitých situacích. Aby mezi lékařem a pacientem byl vytvořen terapeutický vztah, je potřeba vědět, čím je tento vztah charakterizován Všeobecná charakteristika terapeutického vztahu - Časové hledisko - pacient nesmí pociťovat časovou tíseň při konzultaci s lékařem. V současné době má lékař často pouze 5 minut pro jednoho pacienta, výjimkou jsou geriatrické ambulance, kde lékař věnuje pacientovi 20 až 30 minut pro vzájemnou konzultaci. - Proměnné ze strany terapeuta - charakteristika osobnosti terapeuta, komunikační schopnosti, přijetí určité role terapeutem, úroveň odborných znalostí a schopnost řešit problémy pacienta

11 - Proměnné ze strany pacienta - charakteristika osobnosti pacienta, předcházející životní zkušenosti, sociální status, úroveň informovanosti o své nemoci, přijetí role nemocného. - Situační proměnné - vliv zdravotníků, rodiny a blízkých, závažnost onemocnění, léčba nemoci (ambulantní, ústavní, operační, konzervativní atd.). - Podmínky společensko - ekonomické, právní a etické - vlastní terapeutický vztah je vztah interpersonální a dochází zde k vzájemnému působení a ovlivňování. Lékař chce dovést pacienta k určitému cíli a pacient ať už vědomě či nevědomě tuto cestu ovlivňuje. (Mohapl, 1990) Pacienti stále poukazují na nespokojenost s komunikací lékaře. Chybí jim otevřený a rovnocenný dialog, více informací. Lékaři zase hovoří o nedostatku času pro jednotlivého pacienta. Průměrná délka návštěvy je pouhých pět až deset minut, přičemž optimální by byla dvacetiminutová konzultace s pacientem. Spolupráci a aktivitu pacienta je nutné udržet po celou dobu léčby, což u seniorů je záležitostí mnohdy doživotní. Jak tedy můžeme ovlivnit naše pacienty, aby spolupracovali? - Zjistěte, zda se pacient již dříve účastnil spolurozhodování na svém léčebném režimu, zda ho dodržoval a jaké měl potíže při jeho plnění. - Zvolte takový léčebný plán, aby pacientovi vyhovoval. Seznamte jej s navrženým léčebným plánem a zjistěte překážky, které by jeho realizaci mohly ohrozit. Při rozhovoru s pacientem není vhodné klást otázky uzavřené, kde odpověď je ano či ne, efektivnější je klást otázky otevřené, kdy necháváme pacientovi volnost v odpovědi. Pro dobré zapamatování je důležité opakování

12 podaných informací. Položením vhodných otázek by se lékař měl ujistit, že nemocný radám a informacím porozuměl. - Zaměřte se na zvláštnosti tohoto plánu, seznamte pacienta s nemocí, léčbou, s možností spolupráce a následky, pokud by léčebný režim nedodržoval. - Kontrolujte dodržování stanovené léčby při každé návštěvě. Vysvětlete pacientovi, co vše bude nutné udělat do příští kontroly pro zlepšení zdravotního stavu a jak budete pacienta kontrolovat (počet léků, záznamy o měření krevního tlaku, dodržování diety apod.). Pečlivě vedený rozhovor nám pomůže zjistit non-compliance pacienta a její příčiny a potom se můžeme pokusit o změnu léčebného plánu. Podle výsledků Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, který mapoval vztah pacienta k ambulantnímu lékaři, byli pacienti navštěvující ambulanci nespokojeni s dlouhou objednací a čekací dobou a malou srozumitelností informací o následné léčbě. Chyběla jim také možnost vyjádřit vlastního názor a vadilo jim nepříjemné jednání lékaře. Jako malé dítě si připadalo 25% respondentů, hrubé a nepříjemné chování lékaře uvedlo 31 % respondentů. Nerespektování studu pacienta uvedlo 24 % dotázaných a 31 % uvedlo, že lékař jejich problémy zlehčoval. Necelých 60 % respondentů uvedlo, že lékař od nich nevyžadoval souhlas s léčbou. Studie ale také ukázala, že pacienti nechávají rozhodnutí o léčbě na lékaři, a i když se zapojují, do rozhodování konečný výsledek nechávají na lékaři. Pouze asi 6 % pacientů bylo s rozhodnutím o léčbě nespokojeno. Nespokojenost s péčí vedla u 16 respondentů ke změně ambulantního lékaře. Dotazováno bylo celkem 51respondentů. Nejvíce navštívilo lékaře interních, očních, chirurgických, dermatologických a ORL ambulancí. Polovina respondentů navštívila ambulance na poliklinice, 30 % v nemocnici a 20 % v samostatné ordinaci. (Klusáková, 2004)

13 Vztah sestry a nemocného Sestra měla a má vždy blíže k pacientovi než lékař. Je to člověk, který má pochopení pro jeho problémy, je tolerantní a laskavá, poskytuje mu porozumění, oporu a pečuje o jeho psychický stav. Je prostředníkem mezi lékařem a pacientem. Snižuje napětí mezi nimi a snaží se zvyšovat důvěru pacienta v léčbu. Často se stává, že má více času pro pacienta než lékař. Pro úspěšné plnění role sestry je zapotřebí, aby sestra při své práci vycházela z potřeb nemocných, a upřednostňovala je před potřebami svými. Aby se chovala ke všem pacientům stejně, nedělala rozdíly a byla schopna ovládat své emoce a zachovala si racionální pohled. V souvislosti s chováním sestry rozlišujeme produktivní a neproduktivní chování, které zajišťuje kvalitu ošetřovatelské péče a bezkonfliktnost vzájemných vztahů. (Tab. 1) Tab.1. Pravidla chování sester Produktivní chování sester u v e d e n í n e m o c n é h o d o p r o s t ř e d í léčebného zařízení a poskytnutí informací pro celkovou orientaci, snažit se omezit záporné emoce pacienta prostředky, které má k dispozici brát v úvahu upozornění a varování, která mohou vést k nepříjemnostem (ohrozit pozitivní cíle) aktivně naslouchat pacientovi (trpělivost, ocenit snahu a úsilí pacienta) - upevňovat a podporovat pocit jistoty pacienta aktivizovat nemocného průběžně udržovat vzájemnou komunikaci mezi sestrou a pacientem vytvářet optimistické prostředí Neproduktivní chování sester sdělování nedostatečných nebo nepravdivých informací pacientovi, které sestře usnadní nebo zjednoduší práci, ale negativně ovlivní pacienta neochota a nezájem ke spolupráci nevhodné chování k pacientovi (škodolibost, nelítostná kritika, klepy a pomluvy, mentorování, poučování apod.) zdůraznění vlastních zásluh egocentrizmus, vymáhání projevů vděčnosti od pacienta nedostatečné a negativní hodnocení snahy pacienta odměřený přístup k pacientovi, odklon od hlavní náplně práce sestry a charakteristických znaků její profese (Zacharová aj., 2007)

14 Pokud sestra při řešení problému nezvládne svou roli, může pacienta negativně ovlivnit nebo i poškodit a způsobit újmu jak fyzickou, tak i psychickou. Nemocný člověk je vnímavější na jakékoliv projevy lékařů a sester související s jeho zdravotním stavem, které pak mohou ovlivnit jeho přístup nejen k nim, ale i k léčbě PSYCHICKÉ ASPEKTY STÁRNUTÍ SENIORŮ Informovanost pacienta je základem pozitivní spolupráce po celou dobu trvání nemoci a naší péče o něj. Abychom mohli otevřeně přistupovat k nemocnému, je potřeba znát změny psychiky seniorů, které se s rostoucím věkem stále častěji vyskytují. Stáří je charakterizováno změnami jak v oblasti tělesné tak i oblasti psychické. Tyto dvě oblasti spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Změny psychiky se s rostoucím věkem vyskytují stále častěji a jsou individuální. Nedochází jen ke změnám ve smyslu zhoršení (snížení vitality a sebehodnocení, nárůstu úzkosti a nejistoty), některé funkce jako slovní zásoba, intelekt a jazykové schopnosti zůstávají nezměněny. Ve stáří se ale také mohou některé funkce zlepšovat. U seniorů se setkáváme s větší vytrvalostí, trpělivostí a schopností úsudku. V důsledku změn ve smyslových orgánech dochází i ke změnám vnímání (percepční změny). Je ovlivněn přenos informací a jejich centrální zpracování. Percepční změny a snížená pohybová koordinace zpomalují reakce na podněty, nebo způsobují jejich neadekvátnost. Snížená vnímavost může mít také vliv na psychický stav seniora. Vede k sociální izolaci, která může způsobit stavy úzkosti, strachu, pocit nejistoty a vyvolat deprese

15 Tyto změny nejsou náhlé a senioři se snaží o jejich kompenzaci zpomalením svého tempa, větší snahou a kontrolou všeho co dělají. Psychomotorické pomalení je značné hlavně v chůzi ale působí i nerozhodnost, váhavost a snížení reakcí. Klesá i vitalita a energie, na obvyklé činnosti potřebují déle času. Tento stav se snaží opět kompenzovat svou systematičností, v jednáních jsou důslednější a důkladnější. Intelektové schopnosti seniorů Tyto schopností dosahují maxima v rané dospělosti. Později se u některých může jejich úroveň mírně zvyšovat, klesat nebo zůstává beze změny. Podle výsledků studií aplikovaných inteligenčních testů, stárnutí intelektu můžeme oddálit jeho stálou aktivizací. Je to zájem seniora o dění ve společnosti, všeobecná informovanost a verbální schopnosti. Úroveň školního vzdělání, vrozené schopnosti a profesionální kvalifikace mají vliv na úroveň rozumových schopností seniorů. Také životní zkušenosti, množství a kvalita zevních a vnitřních podnětů významně ovlivňují jejich úroveň. Psychická adaptabilita seniorů Schopnost psychické adaptability klesá, projeví se nejistotou a úzkostí v neznámém prostředí nebo v kontaktu s cizími lidmi. Senioři jsou nedůvěřiví, mají občas nechuť ke všemu novému. Problémy jim také činí závislost na cizí pomoci z důvodu poklesu fyzické a psychické soběstačnosti. Řešení komplexních úkolů je ovlivněno negativními změnami ve schopnosti učit se. Tato schopnost klesá už od rané dospělosti, ale kolem sedmdesáti let klesá rychleji. Vštípivost a reprodukci informací ovlivňuje porucha paměti. Pro stáří je typické zachování dlouhodobé paměti, krátkodobá paměť je zhoršená. Celková kapacita paměti se snižuje, ale mechanická paměť je zachována až do vysokého věku

16 Pokles výkonnosti seniorů Výkonnost starého člověka je ovlivněna charakterem činnosti a objektivními podmínkami k ní, vůlí a úsilím seniora, aktuální úrovní jeho schopnost a dovedností a funkčním stavem organismu. Snížená výkonnost je výraznější při plnění několika složitějších úkolů současně. Tento stav je možné kompenzovat vhodným postupem a organizací práce. Rychlost zde bývá nahrazena přesností. Emoční změny seniorů Změny jsou charakterizovány celkovým oploštěním emotivity. Jsou oslabeny hlavně vyšší city, city sociální a estetické se snižují. Typická pro období stáří je emoční labilita. Příčiny této lability jsou shledávány ve funkčních změnách nervové soustavy, které způsobují sníženou odolnost vůči zátěžím a krizím. Senioři jsou často citově nestálí a nedostatečně zvládají své emoční projevy. Mají sklon k úzkostem a depresím (12-15 % trpí depresemi ve vlastním prostředí, 3 je výskyt deprese v institucích). Mají větší potřebu projevů náklonnosti, očekávají porozumění a ohledy od okolí. Motivace seniorů Ve stáří nedochází k úbytku motivace, ale mění se její zaměření. Souvisí to s množstvím energie, kterou senior potřebuje k provedení některých činností a postupně se tato energie přesouvá k aktivitám fyzicky méně náročným. Motivace je dána hierarchií potřeb a zájmů a jejich uspokojování se odvíjí od stavu organismu, hlavně od biologických potřeb. (Jarošová, 2006)

17 2. 4 Komunikace se seniory Faktory ovlivňující komunikaci se seniory Senioři mají řadu specifických omezení způsobených jak vlastním stářím (involuční změny), tak i jejich nemocí. Tyto změny zasahují do oblasti tělesných schopností, působí změny emocionální a kognitivní. Z těchto důvodů je potřeba naši komunikaci seniorům přizpůsobit, volit srozumitelná slova, podávat stejné informace jak slovem mluveným tak psaným, čitelné, přiměřeně velkým písmem psané, v jazyce nemocného. Faktory ovlivňující komunikaci se seniory jsou uvedeny v (Tab.2). Tab.2 Faktory ovlivňující komunikaci se seniory Fyzické faktory Psychické faktory Sociální faktory Smyslové poruchy Autoplastický obraz nemoci Kulturní a společenské normy Poruchy paměti Premorbidní osobnost Aegismus ve společnosti Poruchy hybnosti Emocionální labilita Postoje rodiny a blízkých Poruchy pozornosti Úzkost Možnost izolace Depresivnost Aktuální psychický stav nemocného Sociální maladaptace (Pokorná, 2005) Chyby v komunikaci se seniory Komunikace představuje moc. Kdo se naučí ji efektivně využívat, může změnit svůj pohled na svět i pohled, kterým svět pohlíží na něj. (Antony Robbins)

18 Mezi nejčastější chyby v komunikaci se seniory, které uvádí (Pokorná, 2006) patří: - komunikační manipulace - (kognitivní i emocionální). Použití odborných výrazů a pojmů, jejichž význam, může senior zcela odlišně chápat (např. solidní člověk a solidní nádor). Aby nedocházelo v komunikaci k manipulaci, musíme přesně vysvětlit pojmy, Chceš-li se mnou konverzovat, přesně vysvětli pojmy. Voltaire. - nedostatečná autenticita sdělení nesoulad mezi verbální a neverbální složkou komunikace, který může způsobit nedorozumění, - devalvační chování nevšímavost, ignorování, neochota vyslechnout pacienta, zpochybňování jeho problémů. U seniorů se často setkáváme s familiárním oslovováním, které může snížit jejich důstojnost (např. babi, dědo) apod., - jednosměrnost komunikace chybějící zpětná vazba (množství zapamatovaných informací po rozhovoru se zdravotníkem bývá zhruba 10 %). Nevhodně položené dotazy zpětné vazby. (např. Chápete mně? ). Otázka by měla znít Mohl byste mi říci, co budete podle mého doporučení dělat? Nejdůležitější pokyny a data je velmi dobré seniorovi napsat (např. datum návštěvy, vyšetření, dávkování léků aj.), - paternalistický, autoritativní přístup přílišné poučování, pokyny a omezení, - zkracování času ke kontaktu s nemocným nedostatek času k naslouchání a zjištění problémů nemocného, nepřipravené prostředí a přítomnost rušivých vlivů v průběhu komunikace (např. zvonění telefonu), nerespektování zpomalení

19 psychomotorického tempa seniora a jeho potřeby většího množství času pro jakoukoliv činnost, - přenos vlastních zkušeností do komunikace s ostatními seniory velmi často je naše komunikace se seniory ovlivněna předsudky, které jsou podmíněné předchozími zkušenostmi se seniory, ať už rodině nebo ve společnosti, - předpoklad omezení schopností pacienta v důsledku stáří při kontaktu se seniory předpokládáme snížení jeho intelektových schopností a omezení smyslových funkcí. Dopomoc má být seniorovi nabízena, ne vnucována. Ne všichni senioři jsou nesoběstační a potřebují naši pomoc. Jak zlepšit porozumění a efektivitu komunikace s pacientem? Mezi obecné zásady efektivní komunikace a specifické postupy při jednání se seniory, které uvádí (Pokorná, 2006) patří: - jasně vymezit cíl, smysl a účel komunikace, - úcta k lidské bytosti jako takové ne k samotnému stáří, - podle anamnézy naslouchajícího nalézt vhodný způsob komunikace a vhodnou techniku komunikační techniku, - respektovat a rozpoznat omezení stáří, bariéry komunikace (poruchy paměti, - smyslové poruchy a poruchy hybnosti), - akceptovat pseudomorbiditu, oligosymptomatologii, skryté syndromy (deprese, demence), - nemoc může být pro seniora často prostředkem ke společenskému kontaktu, - osamělost seniorů nejenom generační, - nezapomínat na předchozí společenské uplatnění a životní roli seniora, - zachovat vždy úctu a respekt k seniorovi, nebagatelizovat jeho symptomy (mohou vyvolat nedůvěru),

20 - spolupracovat s rodinou pacienta jen s jeho souhlasem, - udržet aktivitu pacienta, - méně léků a více času na rozhovor s nemocným seniorem, pro správnou identifikaci zástupných a skutečných problémů pacienta Techniky aktivního naslouchání Mezi základní příčiny neúspěšné léčby patří nedostatek informací získaných zpětnou vazbou o jejím průběhu (nežádoucí účinky), nedostatečná kontrola léčby (např. u léků počet předepsaných balení) a nedostatečné vyhodnocování jejího účinku. Lékař by se měl naučit využívat technik aktivního naslouchání, které mu napomohou vcítit se do pacientovy situace a pochopit jeho problémy. Rozdíl mezi nasloucháním a posloucháním je značný. Pokud budu naslouchat, budu určovat emoce, zjišťovat skutečné příčiny problémů a snažit se najít pro ně řešení. Poslouchám pro pobavení, abych získal informace, vyjádřil kritiku. Pro lepší porozumění mezi lékařem a pacientem, můžeme využít technik aktivního naslouchání, které bychom měli mít stále na paměti. Techniky aktivního naslouchání, které jsou nazývány také jako empatické, reflektivní naslouchání, jsou charakterizovány: - aktivním nasloucháním pacienta a snahou porozumět sdělovanému, - poskytováním odezvy na sdělované (aha, ano, opravdu?), - soustředěným vnímáním, - poskytnutím zpětné vazby (já vám naslouchám a rozumím), - neudělováním rad a sociálním partnerským přístupem. Tyto techniky zlepšují komunikaci, ověřují správnost porozumění a formulaci. Pozornost naslouchajícího je zaměřena na pacienta, ne na to, co si

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Selhání lékaře v komunikaci s pacientem - R. Hoffmann. Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do

Selhání lékaře v komunikaci s pacientem - R. Hoffmann. Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do Selhání lékaře v komunikaci s pacientem - R. Hoffmann Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do Konflikt lékař/pacient selhání lékaře se může odehrát v těchto směrech : a)

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům ETICKÝ KODEX I. Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní pravidla chování organizace vůči klientům poskytované služby. Všichni zaměstnanci dbají na dodržování lidských práv a svobod

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU VZDĚLÁVACÍ M ATERIÁL KE KURZU M ANAG EMENT P RODEJE S L EZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ 2 0 1 0-2013 Program ÚVOD - OPAKOVÁNÍ DEFINICE: AKTIVNÍ

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO

Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO Handicap není překážkou ve vzdělávání PORTFOLIO 2011-2012 Tomáš Bašus Tomáš, 14 let 1. Charakteristika Tomáš navštěvuje základní speciální školu. Bylo mu diagnostikováno ADHD porucha soustředění spojená

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích

Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích 1 OBSAH 1. PŘEDSTAVENÍ NABÍDKY AQE ADVISORS... 3 2. POPIS KURZŮ... 4 2.1. Efektivní komunikace s pacientem...

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5 Domov pro seniory Elišky Purkyňové Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9, 160 00 Praha 6, ičo: 70875316 Zřizovací listina MHMP schválena usnesením ZHMP č. 6/25 ze dne 28.4.2011 Etický kodex

Více

PREDIKCE, PREVENCE A PERSONIZOVANÝ PŘÍSTUP U TYREOIDÁLNÍCH CHOROB

PREDIKCE, PREVENCE A PERSONIZOVANÝ PŘÍSTUP U TYREOIDÁLNÍCH CHOROB PREDIKCE, PREVENCE A PERSONIZOVANÝ PŘÍSTUP U TYREOIDÁLNÍCH CHOROB V. Zamrazil Endokrinologický ústav, Praha Subkatedra endokrinologie IPVZ, Praha TYREOPATIE MODEL APLIKACE PPPM SOUČASNÝ STAV KLINICKÉ TYREOIDOLOGIE

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

Člověk v konfliktních situacích

Člověk v konfliktních situacích VY_32_INOVACE_PSY_8 Člověk v konfliktních situacích Pracovní list Mgr. Martina Šenkýřová Období vytvoření: duben 2013 Ročník: třetí SŠ Tematická oblast: Psychologie člověka Předmět: Psychologie Výstižný

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s.

Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry. MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. Vedení rozhovoru jako součást profese zdravotní sestry MUDr. Olga Kunertová Gaudia proti rakovině, o.s. PROČ VEDENÍ ROZHOVORU? Pracujete s lidmi Lidé jsou všelijací Úspěch naší práce záleží do značné míry

Více

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je

Více

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Asertivita. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Asertivita MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Asertivita Ročník:

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Výsledky šetření Mapa školy

Výsledky šetření Mapa školy Výsledky šetření Mapa školy Květen 2011 Dovolily jsme si zpracovat tento souhrn výsledků šetření společnosti SCIO, které proběhlo během února tohoto roku 2011 na ZŠ Pyšely, jelikož nás zaujaly jeho výstupy.

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme?

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? A co negativního?.. Co je při komunikaci důležité?.. Jak

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- IV. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

Směrnice tajemníka č. 17 T

Směrnice tajemníka č. 17 T V Liberci dne 25. června 2013 Směrnice tajemníka č. 17 T Kodex zaměstnance Statutárního města Liberec Jméno Datum Zpracoval Ing. Jindřich Fadrhonc 14. 5. 2013 Odsouhlasil Ing. Jindřich Fadrhonc 16. 5.

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Školící osnovy_spa. Prevence stresu v lodní dopravě

Školící osnovy_spa. Prevence stresu v lodní dopravě Školící osnovy: Prevence stresu v lodní dopravě 1. Úvod 1.1. Základní informace o stresu na pracovišti Pracovní život se v několika posledních desetiletích výrazně změnil. Nyní jsou na pracovníky kladeny

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU KOMUNIKACE SE ZÁKAZNÍKEM Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D.

PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. JAK ÚČINNĚ BOJOVAT SE SYNDROMEM VYHOŘENÍ A EMOČNÍ VYPRAHLOSTÍ V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ ODD. KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO ÚSTAV PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY, LF MU PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. Lékaři jsou

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více