nomický růst je v převažující většině firem zajišťován vzestupem produktivity práce je u vyjednávání problém zajistit odpovídající nárůst mezd.

Transkript

1 Slovo úvodem Vážené kolegyně, kolegové, zaměstnanci. Dostává se Vám do rukou první číslo Odborového občasníku. Jeho cílem je více Vám přiblížit práci ZO. Budeme se Vás snažit informovat o různém; témata budou taková, s jakými k nám přicházíte, a také se budeme zabývat tématy, které jsou v dané době aktuální. V době počátku kolektivního vyjednávání je zcela jistě aktuální téma navýšení mzdových tarifů tedy mzdová část a vyjednávání kolektivní smlouvy a tzv. jednání o benefitech. Jako každý rok podáme návrhem kolektivní smlouvy v těchto dvou oblastech. Jak jste snad někteří zaregistrovali, ČMKOS chce podpořit a motivovat odboráře, kteří budou vyjednávat růst mezd pro rok 2016 a svolala proto 16. září do Prahy velký manifestační mítink odborů pod heslem Konec levné práce v ČR. S cílem velmi důrazně nejen zaměstnavatelům, ale i široké veřejnosti dokázat, že mzdový vývoj v ČR začíná být vážným ekonomickým problémem a je třeba ho řešit. Tuto akci naše ZO podpořila svou účastí. Nedá se pochybovat o pravdivosti slov pronesených na mítinku, že jsme levnou pracovní silou! Přestože ekonomika roste a eko- nomický růst je v převažující většině firem zajišťován vzestupem produktivity práce je u vyjednávání problém zajistit odpovídající nárůst mezd. Po medializaci kampaně jsem zaznamenala několik telefonátů, zda budeme i my navyšovat mzdy a jaká je naše představa o mzdovém nárůstu. Odpověď je ANO, samozřejmě, že připravíme návrh na několika % navýšení mezd, ale naše úspěšnost závisí také od podpory Vás členů ZO a zaměstnanců. Většina z Vás a je jedno, zda jste či nejste v odborech, se domníváte, že v případě úspěchu jde o samozřejmost a celkem bezvýznamný výsledek a v případě neúspěchu (nedojednáme požadované % navýšení mezd) to považujete za neschopnost předsedkyně popřípadě odborů obecně. Přinášíte neúplné informace, jak kde byli úspěšní a kolik jim přidali oproti nám! Takže výsledek kolektivního vyjednáváni je i Vašim výsledkem, obrazem toho, jak jste ochotni a schopni podpořit naše požadavky pro nárůst VAŠICH mezd. Tak jako vždy bych si velmi přála pro všechny zaměstnance dojednat důstojné a spravedlivé navýšení mezd! Umíme fundovaně dokazovat růst případně zisk našeho závoobhájit oprávněnost po- du tedy žadavku, ale neumíme bojovat sami bez Vaší podpory. Jak naše po- Vás podpoříte je jen žadavky pro na Vás. Za Vaši podporu předem děkujeme. Jen v jednotě je síla! Inventarizace Ptáte se my odpovídáme: Dobrý den, chtěli bychom se zeptat, jestli nevíte, jak je to s proplacením přesčasů a svátků v době inventury, když to vyjde příkazem ředitele, že tady musíme být? Máme nařízeno tady být 27. a dle potřeby - i do noci a je svátek. Zatím jsme se s ve- že bychom měli doucími nebavili, místo tohoo nějaké náhradní volno apod. Státní svátky jsou považovány za dny pracovního klidu a práci Odborový občasník č. 1 strana 1

2 v těchto dnech lze nařídit pouze výjimečně. Zákoník práce pak uvádí jednotlivé případy, kdy lze ve dnech pracovního klidu nařídit zaměstnanci jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Jedná se mj. i o inventurní a závěrkové práce ( 91, odst. 3, písm. c) ZP). Z toho vyplývá, že nařízený přesčas ve dnech pracovního klidu je oprávněný zákoník práce v těchto případech umožňuje, aby zaměstnavatel nařídil práci přesčas i v těchto dnech, a to ne více než 8 hod týdně. Delší výkon přesčasové práce zákoník práce umožňuje pouze na základě dohody se zaměstnancem, přičemž není stanoveno, jakou formu musí tato dohoda mít (písemnou, ústní). Přesněji řečeno, pokud zaměstnanci zůstanou na přesčasové práci déle než 8 hod, lze tak činit pouze na základě dohody s nimi. Zaměstnavatel není oprávněn nařídit delší výkon přesčasové práce než 8 hod. Pravidla odměňování za práci ve svátek 1. Pracuji ve svátek: Práce ve svátek je placena měsíční mzdou + 100% příplatkem za práci ve svátek. Za dobu práce ve svátek může zaměstnanci příslušet i náhradní volno, namísto 100 % příplatku. V hodinové bance je režim stejný jako v předcházejících bodech zaměstnanci v případě práce ve svátek, dostanou zaplacenu měsíční mzdu + 100% příplatek nejsou nutné žádné zásahy do docházky, docházkový systém toto generuje automaticky. 1.1 Práce ve svátek a přesčasová práce A) 3směnný 8mi hod. režim: tato varianta nenastává, neboť svátek nepřipadne na směnu od pátku noční do neděle odpolední B) 4směnný 12ti hod. nepřetržitý režim: tato varianta může nastat, pouze pokud svátek připadne na zaměstnanci nenaplánovanou směnu v rámci pracovního týdne - zaměstnanci náleží měsíční mzda + 100% příplatek za práci ve svátek + 50% příplatek za práci přesčas. U zaměstnanců v hodinové bance shora uvedené varianty vypadají následovně: C) 3směnný 8mi hod. režim: tato varianta nenastává, neboť svátek nepřipadne na směnu od pátku noční do neděle odpolední D) 4 směnný 12ti hod. nepřetržitý režim: tato varianta může nastat, pouze pokud svátek připadne na zaměstnanci nenaplánovanou směnu v rámci pracovního týdne - zaměstnanci náleží 100% příplatek za svátek + odpracované hodiny (11 hod.) spadají do hodinové banky jako přesčasové. 2. Nepracuji ve svátek jsem doma - pokud mám na svátek naplánovanou směnu a nepracuji, obdržím plnou měsíční mzdu Naši zaměstnanci většinou v odborech nejsou; Naproti tomu paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová odbory chválí: Já si nesmírně vážím odborů a jejich práce Velký význam odborů vidím v jejich vyjednávání o mzdách. Nebýt odborů, byla by u nás úroveň mezd v podnikatelské sféře minimálně o 20% nižší. Podle mě toto čeští zaměstnanci vůbec nedoceňují. Vždyť tam kde jsou uzavírány kolektivní smlouvy, mají zaměstnanci v průměru ročně o víc než třicet tisíc korun vyšší příjem. A co mě jako ženu těší, nedochází tam k tak velké mzdové diskriminaci žen jako v podnicích, kde odbory nepůsobí. Děkuji všem odborářům za práci, která je skutečně nelehká. Od odborů čerpám na tripartitě velmi cenné poznatky pro svou práci a doporučuji to ostatním politikům, protože odbory působí přímo na pracovištích, rozumějí problémům zaměstnanců a snaží se je řešit. Nezapomínejme, že lidí v zaměstnaneckém poměru je v ČR kolem čtyř milionů. Zdroj: SONDY revue, 3/2015 Vliv změny času na pracovní dobu/ mzdu zaměstnance Nařízení vlády č. 222/2011 Sb., o zavedení letního času v letech 2012 až V 2 NV byl konec letního času stanoven na rok 2015 na 25. října 2015, kdy se o 3. hodině letního času posunou hodiny na 2. hodinu středoevropského času. V 3 NV má ukončení letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu následující vliv: Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2012 až 2016 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu delší. Uvedení do praxe závodu FST: Zaměstnancům bude vykázána směna stále jako 11 hodinová. Úprava docházkového systému proběhne automaticky po nastavení p. Dobiášem, tzn., že žádné ruční úpravy nejsou nutné. Odborářský občasník č.35 strana 2

3 Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou bez ohledu na počet odpracovaných hodin v kalendářním měsíci. Nelze tedy odvodit, že by zaměstnanci pracovali o hodinu navíc zadarmo. Další informace k nařizování přesčasové práce Opět za mnou přicházíte s dotazem jak je to s možností zaměstnavatele Vám nařídit práci přes čas. Mohu Vás ubezpečit, že k žádné změně legislativy v tomto směru nedošlo. S vedením závodu jsme v této problematice v intenzivním jednání od března Celou prezentaci k této problematice naleznete na: did 80094\Pravni_servis. Většinu prezentace uvádíme zde: Co je a co není práce přesčas Podle ustanovení 78 odst. i) ZP je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Kdy je možné práci přesčas nařídit, kdo ji může nařídit nebo požadovat a za jakých podmínek Toto řeší 93 ZP. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu, to je v den nepřetržitého odpočinku v týdnu jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Při nařizování práce přesčas musí zaměstnavatel dodržet: 93 ZP který hovoří jaká je vůbec myšlenka přesčasové práce mimořádná pracovní aktivita, výjimečná nahodilá 92 ZP nepřetržitý odpočinek v týdnu 91 ZP definuje dny pracovního klidu (DPK), na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Prací přesčas je práce, která pře- týdenní pracovní kročí stanovenou dobu a je vykonávána zaměstnanpředem stanovený roz- cem mimo vrh směn: Práci přesčas je možné konat jen výjimečně, (tzn. jen z vážných pro- a nemůže být tedy vozních důvodů součástí plánovaného rozvrhu zaměstnavatele) na základě naříze- (nadřízeného ní zaměstnavatele zaměstnance) daného předem se souhlasem zaměstnavatele (nadří- Bližší vymezení pro nařizování zeného zaměstnance). práce přesčas u konkrétních za- může být upraveno městnavatelů např. v kolektivní smlouvě nebo pracovním řádu. Pokud taková bližší úprava chybí, je potřeba popřiměřeně konkrétním stupovat podmínkámm jednotlivých případů nařizování práce přesčas za dodr- ustanovení zákoníku žování všech práce tedy zřejmě bude lišit podle konkrétních okolností těchto pro- vozních důvodů. Odborový občasník č. 1 strana 3

4 Nepřetržitý odpočinek v týdnu dle 92 ZP Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. Dny pracovního klidu dle 91 ZP Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky. Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: a) naléhavé opravné práce, b) nakládací a vykládací práce, c) inventurní a závěrkové práce, d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu Jak má zaměstnavatel kompenzovat zaměstnanci práci přesčas Práce přesčas představuje pro zaměstnance vždy zvýšenou psychickou či fyzickou zátěž. Proto ZP v 114 stanovuje, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek. Podle naší kolektivní smlouvy náleží zaměstnanci 25 % průměrného výdělku pro osmihodinové směny a 50 % průměrného výdělku pro dvanáctihodinové směny; pokud se však zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle předcházejícího odstavce. Shrnutí k práci přesčas Za práci přesčas se považuje práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem (tj. například s vědomím nadřízeného) nad stanovenou týdenní pracovní dobu mimo rozvrh směn zaměstnance. Jsou jí i zlomky hodin odpracovaných přesčas, nikoli tedy až celé půlhodiny či dokonce hodiny. Nařídit Vám může zaměstnavatel maximálně, však 150 hodin v kalendářním roce další práci přesčas s Vámi musí dohodnout. Pokud vykonáváte práci přesčas, ať již nařízenou nebo na základě dohody se zaměstnavatelem, musí vám za ni zaměstnavatel vždy poskytnout kompenzaci. To v první řadě znamená, že zaměstnavatel za dobu této práce vyplatí mzdu. Vedle dosažené mzdy pak má zaměstnanec nárok na něco navíc - jako dorovnání za vyšší náročnost práce přesčas oproti běžné práci. Tím je buď příplatek za práci přesčas, nebo náhradní volno namísto tohoto příplatku Zákoník práce jednoznačně stanovuje, že za práci přesčas přísluší mzda a příplatek za práci přesčas. Dále stanovuje možnost dohodnout se na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Z toho jednoznačně vyplývá, že Vám zaměstnavatel jednostranně náhradní volno nařídit nesmí. Jiná situace nastane, když se zaměstnavatelem dohodnete na čerpání náhradního volna místo příplatku (je jedno, jestli v rámci ZP stanovené době 3 kalendářních měsíců po vykonání práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době). V tomto případě Vám zaměstnavatel může čerpání náhradního volna nařídit dle svého uvážení a potřeby! A to tehdy, jestliže jste si se za- nedohodl jiné pod- městnavatelem mínky pro poskytnutí (čerpání) náhradního volna. Činnost a poslání odborů O tom, co jsou odbory, jaké je je- a jakou plní funkci, jich poslání koluje ve společnosti a zejména mezi mladými lidmi řada nesmyslů. Patří mezi ně například tvrzení, podle nichž jsou odbory jakýmsi státním orgánem financovaným z daní. Odbory jsou ve skutečnosti občanským sdružením, financova- příspěvků svých ným z členských členů. Pokud ani Vy nevíte, proč jsou tady odbory neboli odborová organi- zace, tak se přesvědčte! Jsme tady pro Vás připraveni hájit Vaše prá- nad bezpečností práce va, dohlížet aj. Kancelář odborů se nachází v prvním patře vpravo od schodiště.

5 KOMENTÁŘ K TABULCE Zeleně označené dny v tabulce s označením DPK znamenají pro zaměstnance v nepřetržitém provoze dny praextem DPK. covního klidu dle 91 ZP tedy středa a čtvrtek v tzv. dlouhém týdnu je sobotou a nedělí. V krátkém týdnu je sobotou a nedělí skutečná sobota a neděle rovněž označeno zeleně s Z tabulky vyplývá, že zaměstnavatel nemůže nařídit přesčasovou práci na dny pracovníhoo klidu - středu a čtvrtek v dlouhém týdnu (jen práce uvedené v 91 ZP). Práci přesčas může nařídit v krátkém týdnu, tak aby dodržel rozestupy mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, ctil dny pracovního klidu. Osm hodin v každém týdnu a zároveň celkový rozsah nařízené přesčasové práce nesmí přesáhnout 150 hodin v kalendářním roce. Odborový občasník č. 1 strana 5