Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice Diplomová práce Brno 2009 Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr David, Ph.D. Vypracovala: Bc. Markéta Varaďová

2

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování diplomové práce.

4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně v knihovně Provozně ekonomické fakulty a zpřístupněná ke studijním účelům.

5 Abstrakt Varaďová M., Dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v ČR. Diplomová práce. Brno, 2009 Diplomová práce je zaměřena na stanovení hodnot charakteristik incidence spotřební daně z cigaret v České republice. Určuje míru daňového dopadu změny sazby této daně na kupující a prodávající u deseti vybraných druhů cigaret v letech Další určení daňového dopadu, a to na domácnosti, je provedeno pro roky pomocí metody kvantifikace daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní. Práce také určuje, zda národní sazba daně z cigaret plnila v letech podmínky stanovené Evropskou unií, a analyzuje spotřebu cigaret v České republice od roku Abstract Varaďová, M., Tax incidence of the changes of the consumer tax rate from the cigarettes in the Czech Republic. Diploma thesis, Brno 2009 This diploma thesis is focused on the impact of the values of characteristic of the change of the consumer tax rate from the cigarettes. The diploma thesis estabilishes volume of the change of the consumer tax rate on the buyers and the producers at 10 chosen kinds of cigarettes in years Further establishing of incidence, as for the households, is done for years by means of the method of the quantification of the incidence based on comparing indexes of concentration of the revenue from taxes. Also the thesis designates if national tax rate meets conditions assessed by the European Union and analyses the consumption of the cigarettes in the Czech Republic since 1993.

6 OBSAH Úvod práce 8 Cíl práce 10 Metodika práce 11 I. Teoretická část Selektivní spotřební daně Spotřební daň z tabáku Předmět daně Základ daně Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků Harmonizace akcízů Harmonizace akcízu z cigaret v EU Harmonizace tabáku a tabákových výrobků v EU Implementace akcízu z tabáku a tabákových výrobků v ČR Daňový dopad a přesun Faktory určující velikost daňového přesunu Daňový přesun na konkurenčních trzích Další faktory ovlivňující velikost daňového dopadu a přesunu Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu Třídění daní podle stupně progrese Třídění daní podle stanovení hodnoty vzhledem k základu daně Třídění daní podle dopadu na tržní mechanismus Dopad daní na domácnosti Lorenzova křivka Měření progresivity daní 30 II. Praktická část Vývoj sazby spotřební daně z cigaret Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret Cenový vývoj vybraných druhů cigaret Mars Start filter Petra KS Sparta L&M 46

7 7.7 Memphis classic Lucky strike Camel filter Marlboro KS Davidoff Akcíz z cigaret v ČR Spotřeba cigaret v ČR Měření progresivity spotřební daně z tabáku 65 Závěr 71 Zkratky 74 Použité zdroje 75

8 Úvod práce Daně lze spolu s poplatky a půjčkami zařadit mezi základní pojmy používané v daňové terminologii. Daň představuje transfer finančních prostředků od sektoru soukromého k sektoru veřejnému. Jedná se o povinnou, nenávratnou, neúčelovou, neekvivalentní a zákonem stanovenou platbu opakující se v pravidelných či nepravidelných intervalech. Za nejdůležitější funkci daní je považována funkce fiskální. Jedná se o historicky nejstarší funkci, která je obsažena také ve všech hlavních ekonomických funkcích veřejného sektoru, a to ve funkci alokační, stabilizační a redistribuční. Za jedno z nejzákladnějších hledisek třídění daní je považováno rozlišení daní podle vazby na poplatníka na daně přímé a nepřímé. Mezi přímé daně se řadí daně z příjmů, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň dědická, daň darovací a daň silniční. Do daní nepřímých spadají spotřební daně (akcízy) a daň z přidané hodnoty. Diplomová práce je zaměřena na daně nepřímé, konkrétně na spotřební daň z cigaret, která se spolu s dalšími pěti daněmi řadí mezi daně spotřební. Práce se zabývá dopady změn sazby spotřební daně z cigaret v České republice. Jedná se o aktuální problematiku, jelikož sazba spotřební daně z těchto komodit bývá téměř každoročně měněna. Změny týkající se zdaňování cigaret a tabákových výrobků obecně neprobíhají pouze na národní úrovni. Evropská komise přijala loni v červnu návrh, kterým nejenom že zvyšuje minimální sazby těchto daní, ale mění i definici komodit podléhající akcízu z tabáku. Diplomová práce v sobě zahrnuje dvě části část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje východiska pro část praktickou a skládá se z pěti kapitol. První se zaměřuje na definici a funkce selektivních spotřebních daní, do kterých cigarety spadají. Druhá kapitola obsahuje základní charakteristiky ze zákona č. 353/2003 Sb. upravující spotřební daň z tabáku. Přehled o obsahu základních směrnic Evropské komise týkajících se cigaret a ostatních tabákových výrobků je uveden ve čtvrté kapitole. Následující kapitola zahrnuje daňový dopad, faktory ovlivňující jeho velikost a třídění daní používané k analýzám jejich dopadu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá daňovým dopadem na domácnosti. Je zde vysvětlen princip daňového dopadu na domácnosti prostřednictvím Kakwaniho metody. Praktickou část tvoří pět kapitol. První zobrazuje vývoj sazby spotřební daně z cigaret v uplynulých šesti letech. Druhá kapitola obsahuje výpočty a komentáře týkající se daňové incidence změny sazby spotřební daně z cigaret na spotřebitele a výrobce 8

9 u deseti vybraných druhů cigaret v letech Zahrnuje také vývoj cen vybraných značek cigaret. Následující kapitola se zabývá velikostí akcízu z cigaret v České republice. Na analýzu spotřeby cigaret v České republice od roku 1993 je zaměřena kapitola čtvrtá. Poslední kapitola měří pomocí Kakwaniho metody daňový dopad spotřební daně z tabáku na jednotlivé příjmové skupiny domácností v České republice. 9

10 Cíl práce Cílem práce je stanovit hodnoty charakteristik daňového dopadu spotřební daně z cigaret, vhodným způsobem tyto hodnoty interpretovat a na závěr formulovat doporučení daňové politiky v této oblasti. Jednou z charakteristik daňového dopadu, kterou se práce zabývá, je určení incidence změny sazby spotřební daně z cigaret na spotřebitele a výrobce v letech Pro stanovení míry daňového dopadu na tyto subjekty bylo vybráno deset značek cigaret představující nejznámější reprezentanty jednotlivých cenových kategorií. Jedná se o cigarety značky Mars, Start filter, Sparta, Petra KS, L&M, Memphis classic, Lucky strike, Marlboro KS, Camel filter a Davidoff. Dílčím cílem je v této oblasti identifikace vztahu mezi změnou daňové sazby a cenou cigaret. Práce také měří daňovou progresivitu spotřební daně z tabáku u jednotlivých příjmových skupin domácností prostřednictvím Kakwaniho metody daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní. Práce si klade také za cíl určit, zda národní sazba daně dosahovala v letech velikosti minimální daně stanovené Evropskou komisí ve směrnicích upravujících akcíz z cigaret. Dále je v diplomové práci analyzován vývoj spotřeby cigaret od vzniku samostatné České republiky, tedy od roku 1993, a zjištění vlivu zvyšování cen cigaret na jejich spotřebu. Toto zkoumání je postaveno na analýze vývoje cen vybraných deseti druhů cigaret. Teoretická část práce si klade za cíl charakterizovat selektivní spotřební daně, vysvětlit důvody jejich vysokého daňového zatížení, jejich funkce a nevýhody. Definuje také předmět spotřební daně z cigaret, její základ, sazby a způsob výpočtu daně. Tato část práce popisuje také daňovou harmonizaci v oblasti spotřebních daní z cigaret a ostatních tabákových výrobků. Zabývá se daňovými dopady této daně jak na trhu výrobků a služeb, tak i dopady na domácnosti. 10

11 Metodika práce Při zpracování diplomové práce bylo použito metod analýzy, syntézy, komparace, identifikace, kvantifikace a zjišťování. Analýza našla uplatnění v kapitole zabývající se vývojem sazby spotřební daně z cigaret, v kapitole zachycující cenový vývoj deseti vybraných druhů cigaret a části zachycující spotřebu cigaret v České republice. Metoda komparace byla použita pro srovnání výše národní sazby daně s minimální sazbou daně požadovanou Evropskou komisí. Dále se komparace uplatnila při srovnání daňových dopadů změny sazby spotřební daně z cigaret na kupující a výrobce těchto komodit. Kvantifikace a identifikace se využily v kapitolách praktické části zabývající se určením daňového dopadu na spotřebitele a výrobce cigaret a na jednotlivé příjmové skupiny domácností. Identifikace našla uplatnění také při zjišťování vztahu mezi změnou sazby daně a cenou cigaret. Při získávání dat z databáze ČSÚ (spotřeba cigaret v České republice, příjmy a vydání jednotlivých příjmových skupin domácností) a z databáze Celního úřadu Kolín (počty vydaných tabákových nálepek) bylo použito metody zjišťování. Tato metoda našla uplatnění také při získávání údajů ohledně cen vybraných druhů cigaret a dat změny jejich ceny. V závěru diplomové práce bylo pro shrnutí výsledků jednotlivých kapitol praktické části využito metody syntézy. Pro určení daňového dopadu změny sazby spotřební daně z cigaret na kupující a výrobce bylo vybráno deset druhů cigaret, které lze rozdělit do třech cenových kategorií. Mezi levné byly zařazeny značky Mars a Start filter. Do skupiny středně drahých byly zahrnuty Sparta, Petra KS, L&M a Memphis classic. Drahými značkami byly označeny Marlboro KS, Lucky strike, Camel filter a Davidoff. Ceny těchto cigaret byly zjišťovány dvěma způsoby. Ceny cigaret a data změny těchto cen v letech byly získány z databáze objednávek společnosti Tabák plus. V dalších dvou letech byly ceny zjišťovány pozorováním. Postup výpočtu jednotlivých daňových dopadů zobrazuje následující schéma. Podrobný metodický popis uvádí Varaďová (2007, s. 9). 11

12 Schéma č. 1 Metodický postup výpočtu daňového dopadu X (výchozí rok) (srovnávané roky) DPH 1 (22 %) = 22/122 * p 1 DPH 2 (22 %) = 22/122 * p 2 DPH 2 (19%) = 19/119 * p 2 SPD 1 = procentní Sd * p 1 SPD 2 = procentní Sd * p 2 + pevná Sd * počet kusů + pevná Sd * počet kusů Min SD 1 = Sd minimální * počet kusů Min SD 2 = Sd minimální * počet kusů Porovnání Min Sd 1(2) a SD 1(2) v dalších výpočtech se použije částka vyšší Celková incidence (Celkem) = (SPD 2 SPD 1 ) + (DPH 2 DPH 1 ) Incidence na straně kupujících (K) = p 2 p 1 Incidence na straně výrobců (V) = Celkem K Zdroj: Vlastní konstrukce Velikost akcízu z cigaret v České republice byla určována v letech Nejdříve byla podle počtu vydaných tabákových nálepek, které byly poskytnuty celním úřadem Kolín, zjištěna nejžádanější cenová kategorie v letech Výpočet minimální sazby daně akcízu z cigaret v jednotlivých letech probíhal následujícím způsobem. Pro výpočet minimální sazby v roce 200X se jako částka, ze které se akcíz počítal, použita nejžádanější cenová kategorie roku 200X-1. Z této částky se vypočítala spotřební daň za použití všech sazeb, které byly v roce 200X účinné. Pokud vypočítaná spotřební daň nedosáhla výše daně minimální, byla pro další účely použita daň minimální. Vypočítaná (nebo minimální) daň byla poté přepočítána na eura kurzem platným k prvnímu pracovnímu dni měsíce října roku 200X-1. Z přepočítané hodnoty byl poté stanoven akcíz v procentech z prodejní ceny a akcíz na tisíc kusů cigaret. Daňový dopad na domácnosti (jednotlivé příjmové skupiny) byl měřen Kakwaniho metodou, jejíž postup je teoreticky popsán v páté kapitole diplomové práce. Tato metoda však musela být modifikována pro podmínky České republiky. Výchozí data nutná pro měření progresivity počet osob, příjem a spotřeba tabáku byla získána z databáze ČSÚ. Při měření bylo použito třídění domácností na kvintily. Na rozdíl od původní Kakwaniho metody bylo pracováno místo s hrubými příjmy s příjmy čistými. Statistický úřad 12

13 poskytuje údaje ohledně příjmů a spotřeby příjmových skupin pro počet domácností. Tyto údaje bylo nutné přepočítat na hodnoty vyjadřující příjem a spotřebu pro počet osob v jednotlivých příjmových skupinách. Křivky koncentrace důchodu a daní byly sestrojeny načtením kumulativního příjmu (křivka důchodové koncentrace) a kumulativní spotřeby (křivka daňové koncentrace). Giniho koeficient koncentrace důchodu byl vypočten statistickým softwarem Gretl, který je volně dostupný na internetu. Diplomová práce byla zpracována v aplikaci Microsoft Word, grafy v aplikaci Microsoft Excel. Pro výpočty indexů progresivity byl použit statistický software Gretl. Při zpracování práce bylo čerpáno z odborné literatury, internetových zdrojů a v neposlední řadě také z konzultací s vedoucím diplomové práce. 13

14 I. Teoretická část 14

15 1. Selektivní spotřební daně Spotřební daň z cigaret, na kterou je tato diplomová práce zaměřena, se řadí mezi tzv. selektivní spotřební daně, neboli akcízy (Excese Duty). Široký (2008, s. 291) definuje akcíz jako selektivní daň ze spotřeby, která je uvalena na vybrané druhy komodit, v naprosté většině případů jednotková daň. Mezi další okruh komodit, na který je tato daň uvalena jsou tabák a ostatní tabákové výrobky, minerální oleje, pivo, víno a meziprodukty. Podle Kubátové (2003, s. 238) patří akcízy mezi nejstarší daně vůbec. Široký (2008, s. 31) uvádí, že akcíz jako daň z oběhu zboží vystupoval ve funkci spotřební daně již ve 12. století a postihoval jednotlivé druhy komodit v oběhu, jeho výše se řídila množstvím nebo stanovenou užitnou hodnotou. Této dani pak podléhal dobytek, sukno, svíčky, víno, pivo a jiné druhy obchodovaného zboží. Jeho podstatou bylo zaplacení poplatku z právního převodu zboží podle jeho ceny. Při vícenásobném prodeji mohlo být jedno zboží podrobeno dani opakovaně. V období třicetileté války vzniklo dokonce,,akcízové hnutí, které mělo za cíl odstranění všech ostatních daní s výjimkou akcízů. Tohoto cíle nebylo naštěstí dosaženo. Široký (2008, s. 187) uvádí, že výrobky podléhající selektivní spotřební dani se od ostatních komodit odlišují svým výrazně vyšším daňovým zatížením. Tento okruh spotřebního zboží podléhá jak selektivní spotřební dani, tak i spotřební dani všeobecné. Zdanění je ukázáno na následujícím schématu. V případě výpočtu DPH se zásadně používá základní, nebo, pokud existuje, zvýšená sazba daně. Zboží je zdaněno dvakrát a daňový úřad inkasuje dvakrát taktéž. Schéma č. 2 Výpočet selektivní spotřební daně a její vazba na DPH Zdroj: Široký (2008, s. 188), vlastní zpracování Podle Kubátové (2003, s. 238) se jako hlavní důvody vysokého daňového zatížení těchto výrobků uvádí odrazení lidí od škodlivé spotřeby a příliv peněz do státní pokladny. 15

16 První z důvodů je vysvětlován tvrzením, že lidé mají být daní, která může být vnímána jako forma nějaké pokuty, odrazováni od škodlivých návyků (kouření cigaret či pití alkoholu). Výnos z této daně má pak umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti zahrnující například léčbu nemocných kuřáků. V praxi to ovšem vypadá tak, že až na výjimky není výnos z akcízů účelově vázán, např. daň z cigaret neplyne zdravotnickým zařízením na léčbu nemocí kouřením způsobených ani na osvětu (Široký, 2008, s. 189). Akcízy mají také řadu nevýhod. Jednou z nich je distorzní působení selektivní daně. Distorzní působení této daně vede k neefektivní alokaci zdrojů a k odchylce od paretoefektivní struktury rovnovážné ekonomiky (Kubátová 2003, s. 238). Selektivní spotřební daně zpravidla mění relativní ceny jak zdaněných, tak nezdaněných statků, čímž v případě nenulových elasticit poptávky a nabídky vyvolávají substituci spotřebitelů a také výrobců. Platí, že čím vyšší jsou elasticity, tím vyšší nastává substituce a neefektivnost. Tento substituční efekt má však i nápravný charakter v tom, že sníží nadspotřebu, která je umožněna nezahrnutím negativních externalit do ceny výrobku. Další nevýhodou je regresivní dopad daně. Ten v současných daňových systémech vyplývá ze skutečnosti, že spotřeba tabáku, alkoholických výrobků či ropy není proporcionální důchodům poplatníka. Z menších důchodů je na ni určen větší podíl. V některých zemích je vyšší podíl spotřeby tabáku u chudších vrstev. Vysoké selektivní spotřební daně tak mohou nežádoucím způsobem ovlivnit spravedlnost daňového systému. Selektivní spotřební daně patří spolu s všeobecnými daněmi mezi tzv. daně ze spotřeby. Rozdělení těchto daní je ukázáno na následujícím schématu. 16

17 Schéma č. 3 Rozdělení daní ze spotřeby Zdroj: vlastní tvorba 2. Spotřební daň z tabáku V legislativě České republiky je spotřební daň z cigaret, která patří mezi daně z tabákových výrobků, upravena zákonem č. 353/2003 Sb. Tento zákon upravuje také mino jiné spotřební daň z piva, vína a meziproduktů, minerálních olejů a lihu. 2.1 Předmět daně Podle Zákona č. 335/2003 Sb. předmětem daně z tabákových výrobků jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák. Cigaretami se pak rozumí tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou ani doutníky ani cigarillos. Dále jsou to tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do cigaretového papíru. 17

18 Doutníky a cigarillos jsou tabákové smotky, které se kouří jako takové a obsahují výlučně přírodní tabák, mají krycí list z přírodního tabáku. Dále sem patří tabákové smotky obsahující tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30 o k podélné ose tabákového smotku. Naposledy se sem řadí smotky, které obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod min. jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm. Tabákem ke kouření se podle výše uvedeného zákona rozumí řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený, zvlákněný nebo lisovaný do bloků vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování. Dále je to tabákový odpad upravený pro konečného spotřebitele, který se neřadí ani mezi cigarety ani cigarillos či doutníky, a který je vhodný ke kouření. Tabákem ke kouření se rozumí také tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotných tabákových částic užších než 1 mm (jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret). 2.2 Základ daně V případě tabákových výrobků se daň skládá ze dvou částí, a to z části procentní a části pevné. Pro procentní část daně je základem u cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku cena pro konečného spotřebitele, jejíž stanovení je uvedeno ve schématu č. 1. V případě pevné části daně je jejím základem u cigaret, doutníků a cigarillos množství vyjádřené v kusech, u tabáku je to množství vyjádřené v kilogramech. 2.3 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků U cigaret je daňová sazba tvořena dvěma částmi, procentní a pevnou. Do roku 2002 byla používána pouze sazba pevná (vývoj sazeb u těchto komodit bude podrobněji rozveden v praktické části diplomové práce). Výše daně se potom vypočítá jako součet 18

19 součinu procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem a součinu pevné části sazby daně a počtu kusů (obvykle 20 ks). Je li takto vypočtená výše daně nižší než daň vypočtená pomocí minimální sazby daně, použije se vyšší vypočtená daň. Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. 3. Harmonizace akcízů v EU Právní základ pro harmonizační proces v oblasti akcízů vychází z článku 99 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, který opravňuje Radu příjímat rozhodnutí směřující ke sladění právních předpisů týkající se akcízů (Široký, 2006, s. 98). Podle Nerudové (2008, s. 47) harmonizaci těchto akcízů, kam patří i akcíz z cigaret, v Evropských společenstvích upravují tři skupiny směrnic. První z nich je směrnice č. 92/12/EEC nazývána také horizontální směrnice, která obsahuje všeobecnou úpravu v této oblasti týkající se výroby, držení a přepravy výrobků spadající pod akcízy. Směrnice zavádí pro výrobky, které se pohybují mezi jednotlivými členskými státy režim tzv. podmíněného osvobození od daně, což znamená, že výrobek je zdaněn až v zemi určení (v zemi původu je od daně osvobozen). Druhou skupinu tvoří strukturální směrnice, které harmonizují strukturu těchto daní a dělí je na akcíz z energetických produktů a elektrické energie (dříve akcíz z minerálních olejů), alkoholu a alkoholických nápojů a tabáku a tabákových výrobků. Poslední skupinu směrnic tvoří čtyři směrnice k aproximaci sazeb těchto akcízů. 3.1 Harmonizace akcízu z cigaret v EU Historicky první směrnicí, která byla v oblasti akcízu z cigaret v této oblasti přijata je směrnice č. 72/464 EEC upravující speciální ustanovení v oblasti struktury akcízu z cigaret. Definice cigaret je zakotvena ve směrnici č. 79/32/EEC. Tato je definovala jako tabákové provazce, které se kouří a nejsou doutníky ani cigarillos, tabákové provazce, 19

20 které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru a tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru. Směrnice č. 92/79/EEC o sbližování daní z cigaret stanovila, že pro vytvoření vnitřního trhu k 1. lednu 1993 je nezbytné stanovit celkovou minimální spotřební daň z cigaret. Minimální spotřební daň byla stanovena na 57 % z prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret a nesmí činit méně jak 60 EUR za 1000 ks cigaret nejžádanější cenové kategorie. Podle zákona č. 353/2003 Sb. se cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u pověřeného celního úřadu za předchozí kalendářní rok. Členské státy, které vybírají celkovou minimální spotřební daň ve výši nejméně 95 EUR na 1000 ks cigaret nejžádanější cenové kategorie, nemusí požadavek minimálního dopadu ve výši 57 % splnit. Minimální sazby daně z cigaret upravuje jako poslední směrnice Rady 2002/10/ES následujícím způsobem. Minimální spotřební daň (57 % z prodejní ceny) nesmí činit od 1. července 2006 méně jak 64 EUR za 1000 ks cigaret. U celkové spotřební daně se částka 95 EUR nahrazuje částkou 101 EUR. 16. července 2008 přijala Komise Návrh Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Jedná se o návrh zvyšující minimální sazby spotřební daně z tabáku. Navyšování má být postupné - do roku Jedním z cílů Komise je snížit spotřebu cigaret v následujících pěti letech o 10 %. Podle návrhu minimální spotřební daň z cigaret musí být od 1. ledna 2010 ve výši alespoň 57 % maloobchodní prodejní ceny, v absolutní částce pak alespoň 64 EUR na 1000 kusů cigaret. Od 1. ledna 2014 bude činit minimální spotřební daň z cigaret 63 % vážené průměrné maloobchodní ceny, minimálně však 90 EUR z 1000 kusů cigaret. Zároveň platí, že vybírají-li od 1. ledna 2010 státy daň alespoň 101 EUR z 1000 kusů cigaret, nevztahuje se na ně pravidlo 57 %. Stejně tak se od 1. ledna 2014 nebude vztahovat pravidlo 63 % na členské státy, které uplatňují spotřební daň ve výši alespoň 122 EUR z 1000 cigaret. Návrh také počítá se zrušením konceptu nejžádanější cenové kategorie. Dosavadní úprava odvozovala spotřební daň z tabáku od nejžádanějšího druhu cigaret. Toto ustanovení však podle Komise bylo v rozporu s cíli vnitřního trhu, protože s sebou přinášelo rozdělování trhů s tabákem členských států. Návrh proto počítá s blokovým použitím minimální spotřební daně 64 EUR u všech cigaret. Princip odvozování daně od nejžádanějších cigaret by se měl změnit na pravidlo odvozování od vážených průměrných cen cigaret. 20

21 Návrh směrnice také mění definici cigaret. Tabákový smotek se pro účely spotřebních daní považuje za dvě cigarety, je-li bez filtru nebo náustku delší než 9 cm, ne však delší než 18 cm, jako tři cigarety, je-li bez filtru nebo náustku delší než 18 cm, ne však delší než 27 cm, atd. Aby mohla být snížena spotřební daň z cigaret, byly uvedeny na trh nové výrobky, které se skládají z tabákového smotku dlouhého 18 cm a oddělené dutinky pro filtr. Smotky se poté rozřežou na tři kusy a vloží do dutinky pro filtr. Tři cigarety se v důsledku toho zdaní jako dvě. Aby se tomuto trendu zabránilo, tabákový smotek se považuje za dvě cigarety, je-li bez filtru nebo náustku delší než 9 cm, ne však delší než 12 cm, nebo jako tři cigarety, je-li delší než 12 cm, ne však delší než 15 cm, atd. Tabulka č. 1 Minimální sazby daně akcízu z cigaret rok % z prodejní ceny EUR z 1000 ks Zdroj: Směrnice 92/79 EEC, 2002/10 EHS, Návrh směrnice Rady, vlastní zpracování 3.2 Harmonizace tabáku a tabákových výrobků v EU Všeobecným ustanovením týkající se akcízu z tabáku se zabývá směrnice s číslem 72/464/EEC. Směrnice č. 79/32 EEC rozděluje ostatní tabákové výrobky (s výjimkou cigaret) na cigára, cigarillos a tabák ke kouření, který se rozlišuje na řezaný, nebo jinak dělaný tabák vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování a ostatní tabák ke kouření. Nově rozdělila tabák na cigarety, doutníky a doutníčky a na tabák ke kouření (dělící se na jemně řezaný tabák k výrobě cigaret a ostatní tabák ke kouření) směrnice č. 95/59/EC. Minimální sazby spotřební daně podle směrnice Rady 92/80/EHS o sbližování daní z tabákových výrobků jiných než cigarety u těchto výrobků jsou shrnuty v následující tabulce. 21

22 Tabulka č. 2 Minimální sazby daně podle směrnice č. 92/80/EHS doutníky a doutníčky jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret ostatní tabák ke kouření % z maloobchodní ceny EUR z 1000 ks 5 11 EUR za kg Zdroj: Směrnice 92/80/EHS, vlastní zpracování 3.3 Implementace akcízu z tabáku a tabákových výrobků v ČR Česká republika se stala členem Evropských společenství (EU) v roce 2004, čímž se zavázala, že bude do svého daňového systému implementovat směrnice vydané Radou Evropské unie. Spotřební daní zdaňuje stejný okruh komodit, jaký požadují směrnice Evropské unie, již od roku 1993, kdy byla do té doby používána daň z obratu nahrazena daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi (Široký 2006, s. 113). Podle portálu české daňové správy Evropská unie přistoupila na přechodné období pro postupné zvyšování sazeb spotřebních daní u cigaret na úroveň minimálních sazeb platných v Evropské unii, a to do pro dosažení 57% spotřební daně z ceny pro konečného spotřebitele a podmínky 60 Eur za 1000 ks cigaret. Dále se Česká republika zavázala implementovat směrnici 2002/10/ES upravující nově sazby spotřební daně z tabákových výrobků do Podle Širokého (2006, s. 113) k všechny hodnoty akcízů s výjimkou cigaret splňovaly, dokonce v některých případech překračovaly, požadované minimální sazby. Na této skutečnosti se podílely tři zásadní faktory. Zvyšováním cenové hladiny klesaly reálné hodnoty sazeb akcízů, které byly stanoveny (s výjimkou cigaret od 1. ledna 2002) jako daně jednotkové. Zpevňováním kurzu CZK vůči euru se posunovaly hodnoty akcízů k požadovaným minimálním sazbám a nominální hodnoty akcízů byly postupně zvyšovány. 22

23 4. Daňový dopad a přesun Musgrave a Musgraveová (1994, s. 219) uvádí, že daně nejsou dobrovolnou platbou, nýbrž zákonnou veřejnou dávkou, která platí při jakýchkoliv přijatých daňových zákonech. Jakmile se daně jednou zavedou, stávají se závaznými platbami a také břemenem, kterému se lidé snaží vyhnout, nebo jej přesunout na druhé. Podle Kubátové (2006, s. 65) daň dopadá na subjekty buď ze zákona (tzv. zákonný dopad daně), nebo skutečně (tzv. efektivní dopad daně). Jak uvádí Musgrave a Musgraveová (1994, s. 219) konečné daňové břemeno nesou vždy jednotlivci. Firmy sice mohou platit daně (ze zákona), avšak konečné břemeno je nutné hledat u jednotlivých domácností, tedy u vlastníků firem, zaměstnanců nebo spotřebitelů výrobků. Podle Kubátové (2006, s. 66) může být daň přesunuta dvěma směry, a to dopředu (přesun na kupujícího na trhu), nebo dozadu (přesun na prodávajícího). Takový přesun může být stoprocentní (plný), nebo i více než stoprocentní (tento přesun bude dobře patrný v případě cigaret dražší cenové kategorie v praktické části diplomové práce) a částečný. Pokud k přesunu nedojde, jedná se o přesun nulový. 4.1 Faktory určující velikost daňového přesunu Kubátová (2006, s. 78) uvádí, že mezi nejvýznamnější faktory určující velikost přesunu daně patří charakter trhu (konkurenční, monopolní a oligopolní prostředí), elasticita poptávky a elasticita nabídky. Mezi další významné faktory daňové dopadu a přesunu řadí významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor Daňový přesun na konkurenčních trzích Diplomová práce je zaměřena na daňový dopad spotřební daně z cigaret patřící mezi zboží obchodované na trhu výrobků a služeb (konkurenčním trhu). Podle Kubátové (2006, s. 67) je cena prodávaného zboží a rozsah daňového přesunu na konkurenčním trhu determinována průběhem křivek nabídky a poptávky. 23

24 Velikost daňového přesunu závisí na cenových elasticitách poptávky a nabídky, jelikož právě tyto určují sklon křivek v jednotlivých bodech a rozdělení daňového břemene mezi subjekty na trhu. V případě nulové elasticity poptávky nakupuje kupující stejné množství zboží při jakékoliv ceně a prodávající tak může cenu zvýšit o celou daň (stoprocentní přesun daně). Nízkou elasticitu poptávky mají základní životní potřeby jako potraviny, ale také alkohol a tabák. U potravin je stoprocentní přesun spotřební daně ( a také daně z přidané hodnoty) terčem kritiky již staletí. V případě tabáku a alkoholu se považuje za spravedlivý. Tento přesun je dobře viditelný na následujícím grafu. Graf č. 1 Nulová elasticita poptávky Zdroj : Kubátová (2003, s. 69), vlastní zpracování Jak je vidět z dalšího grafu, v případě nekonečně elastické poptávky i sebemenší zvýšení ceny vyvolá pokles poptávky po zboží. Celou daň v tomto případě nesou prodávající. Velkou cenovou elasticitu mají luxusní předměty. Graf č. 2 Absolutně elastická poptávka Zdroj : Kubátová (2003, s. 69), vlastní zpracování 24

25 Poznatky ohledně elasticit poptávky lze shrnout následujícím způsobem. Čím je poptávka pružnější, tím menší je přesun daně z prodávajícího na kupujícího. Daňový dopad při nulové elasticitě nabídky demonstrován grafem č. 3 je přesně opačný než v případě nulové elasticity poptávky. Celou daň nese prodávající (daňový přesun je nulový). Graf č. 3 Nulová elasticita nabídky Zdroj : Kubátová (2003, s. 70), vlastní zpracování Poslední graf zachycuje nekonečnou nabídkovou elasticitu. Při nekonečné elasticitě nabídky nese celou daň naopak kupující. Elasticita na trhu zboží a služeb je závislá na možnostech výrobců měnit výrobní kapacity, což je snazší v investičně nenáročných oborech. Graf č. 4 Absolutně elastická nabídka Zdroj : Kubátová (2003, s. 70), vlastní zpracování 25

26 4.1.2 Další faktory ovlivňující daňový přesun a dopad Jak již bylo řečeno na začátku kapitoly, mezi další významné faktory ovlivňující daňový dopad a přesun se řadí významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor. V případě časového faktoru přesunu daně podle Kubátové (2006, s. 79) platí, že každou daň nese okamžitě spíše její zákonný plátce, či poplatník, než ostatní subjekty. U spotřebních daní bývá daň přesunuta dopředu na kupujícího zpravidla okamžitě, někdy již před ohlášením budoucí změny. Dlouhodobě je daň stále více přesouvána i na jiné vlastníky, spotřebitele atd. Skutečný daňový dopad a přesun závisí zejména na elasticitách nabídky a poptávky. Čím je ekonomika otevřenější, tím jsou tyto dva faktory vyšší. Nabídka výrobních faktorů (včetně práce) je pružnější a při změně ceny se tyto mohou přesunout do zahraničí. Pružnější je také poptávka po domácích produktech, kdy uživatelé při zvýšení ceny výrobku domácího zboží přesunou svoji poptávku směrem k levnějšímu zboží ze zahraničí. Změny na malém trhu v cenách, výstupech a následné změny v množství použitých výrobních faktorů a investičních fondů nebudou mít podstatný vliv na nabídku a poptávku ostatních trhů. V České republice nemůže odliv zaměstnanců z odvětví zpracování mramoru zapříčinit celkové zvýšení nabídky práce v jiných odvětvích. Na druhé straně důsledky zdanění na velkém trhu, u nás kupříkladu v textilním průmyslu, by zasáhly podstatně i ostatní odvětví ekonomiky. 4.2 Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu V daňové teorii jsou uplatňována různá hlediska třídění daní podle dopadu daně na poplatníka, objektu daně, významnosti, druhu sazby a jiné. Kromě těchto třídění daní, které jsou většinou známé, existují i třídění, která běžný občan ani nevnímá. Podle Širokého (2008, s. 51) je jedním z nich i třídění daní používané pro analýzy vlivu daní na tržní mechanismus a chování účastníků hospodářského života. 26

27 4.2.1 Třídění daní podle stupně progrese Podle Kubátové (2006, s. 28) je toto třídění zvláště důležité v souvislosti s požadavkem spravedlnosti, kdy je užitečné vědět, zda relativně větší daň je placena chudými, nebo bohatými. Podle toho, jak se mění míra zdanění s růstem důchodu, rozlišujeme daně na proporcionální, progresivní a regresivní. V případě proporcionálních daní s růstem důchodu zůstává míra jeho zdanění neměnná. Poplatník pak platí stejné procento důchodu jako daň bez ohledu na jeho výši. U progresivních daní platí poplatník tím větší část svého důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. V tomto případě tedy s růstem důchodu míra zdanění roste. Regresivní daně jsou daně, u kterých s růstem důchodu míra zdanění klesá. Čím je důchod vyšší, tím menší část svého důchodu poplatník platí jako daň Třídění daní podle stanovení hodnoty vzhledem k základu daně Jak uvádí Kubátová (2006, s. 22) podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu rozlišujeme daně na daně specifické a daně ad valorem. Daně specifické, označovány také jako jednotkové, se stanovují podle množství jednotek daňového základu, nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (počet litrů čistého alkoholu). Mezi daně specifické se řadí daně spotřební, pozemkové a domovní stanovující se podle rozlohy pozemku nebo velikosti užívané plochy a také daň z hlavy. Mezi daně ad valorem, nebo-li z hodnoty, patří daň z přidané hodnoty a daň obratová. Určují se podle ceny zdaňovaného základu Třídění daní podle dopadu na tržní mechanismus Široký (2008, s. 51) uvádí, že každá daň vyvolá u poplatníka dva efekty důchodový a substituční. Substituční efekt motivuje poplatníka ke změně aktivit s cílem minimalizovat svou daňovou zátěž. Poplatník tak může nahrazovat zdaněnou mzdu volným časem, nebo spotřebou zboží zatíženého spotřební daní, jeho blízkým substitutem. V případě zdanění má subjekt méně peněžních prostředků a struktura jeho výdajů se 27

28 přesouvá ke zboží s nižší elasticitou poptávky. Podle efektu daně který vyvolají, dělíme daně na distorzní a nedistorzní. Distorzní daně v sobě nesou jak efekt důchodový, tak i substituční narušující volbu účastníků ekonomických aktivit. Daně nedistorzní (neutrální) vyvolávají pouze efekt důchodový. Poplatník není motivován k přesunu svých aktivit. 5. Dopad daní na domácnosti V předchozí kapitole byly ukázány přesuny a dopady daní, kdy se daň uložená na jeden subjekt přesune zcela, nebo z části na subjekt jiný. Kubátová (2006, s. 111) uvádí, že z hlediska spravedlivého zdanění musí být sledován i dopad různých typů daní na různé příjmové skupiny jedinců zejména u skupiny daní nepřímých, jako jsou spotřební daně a daň z přidané hodnoty spotřebního typu, s jejichž přesunem do cen počítají již sami zákonodárci. Podle Musgravea a Musgraveové (1994, s. 222) se při porovnání situace před a po zdanění postavení některých domácností zlepší, jiných naopak zhorší. Tyto konečné změny lze měřit jako výslednou změnu jejich reálného důchodu, který se může měnit v důsledku pohybu nominálního důchodu, nebo změny cen nakupovaných výrobků. Disponibilní reálný důchod (DRY) lze zapsat schématicky jako: DRY = [(Y T Y )/(P + T S )] + NT, kde Y jsou důchody členů domácnosti, T S daň z prodeje, T Y daň z důchodu, P cena nakoupených výrobků, NT transfery (Široký, 2008, s. 114). 28

29 5.1 Lorenzova křivka Dopad změn daňových sazeb, podle Širokého (2008, s. 114), se na přerozdělování disponibilního reálného důchodu v ekonomice jako celku měří pomocí Lorenzovy křivky. Ta také slouží k měření globální progresivity daní, jak bude ukázáno v následující subkapitole. Kubátová (2006. s, 113) definuje Lorenzovu křivku jako graf znázorňující kumulativní percentuální podíl obyvatelstva (domácností) na ose vodorovné a kumulativní podíl získaného důchodu na ose svislé. Podle Širokého (2008, s. 114) je důležitým pravidlem kumulativní způsob načítání příjmů domácností od těch s nejnižšími příjmy až po domácnosti s příjmy nejvyššími. Následující graf znázorňuje stupeň nerovnosti rozdělení důchodu pomocí Lorenzovy křivky. Graf č. 5 Lorenzova křivka Zdroj: Kubátová (2006, s. 114), vlastní zpracování Kubátová (2006, s. 133) uvádí, že podle výše ukázaného grafu hodnota Lorenzovy křivky v bodě D vyjadřuje, jaký podíl na celkovém důchodu má 40 % obyvatel s nejnižšími důchody. Při zcela rovnoměrném rozdělení důchodu (znázorněno bodem E) je Lorenzova křivka představována osou kvadrantu OC. Čím je Lorenzova křivka vzdálenější od osy OC směrem dolů, tím je distribuce důchodů nerovnoměrnější. Míru, ve které se Lorenzova křivka odchyluje od linie rovné distribuce, měří Giniho koeficient nerovnosti. Podle Kubátové (2006, s. 115) lze Giniho koeficient vypočíst dvěma způsoby, a to použitím algebraického vzorce, nebo pomocí grafu Lorenzovy křivky. Pokud vyjdeme 29

30 z grafu č. 5, kde je plocha pod Lorenzovou křivkou označena jako A a plocha mezi touto křivkou a linií rovné distribuce jako B, můžeme Giniho koeficient vyjádřit pomocí těchto ploch. Sám Gini již v roce 1914 dokázal, že velikost Giniho koeficientu odpovídá dvakrát obsahu plochy mezi linií rovné distribuce a Lorenzovou křivkou koncentrace důchodu. Platí tedy: G = 2B = 1 2A = B/0,5. Algebraicky lze vypočítat Giniho koeficient jako: G = 2 µ, kde je střední diference hodnot důchodů : x j - x i / n(n-1), 0 2 µ i j x j, x i - individuální důchody (i j) a µ je průměrný důchod. 5.2 Měření progresivity daní Podle Širokého (2008, s. 118) se globální progresivita daní měří Lorenzovou metodou analýzy příjmového rozložení, která měří kumulativní proporci příjmů v závislosti na kumulativní proporci daňových poplatníků, nejčastěji metodou Musgravea a Thina a Kakwaniho metodou, na jejíž popis je tato kapitola zaměřena. Prakticky bude této metody využito ve druhé části práce při měření daňového dopadu spotřební daně na různé příjmové skupiny domácností v České republice. Podle Kubátové (1997, s. 77) Kakvaniho metoda spočívá v porovnání indexů koncentrace důchodu a daní. Indexy koncentrace jsou odvozeny z výše zmíněné Lorenzovy křivky. Tato metoda zavádí index daňové progresivity (regresivity) odvozený od křivky daňové koncentrace C(p), která vyjadřuje proporci daně placenou procentem domácností s nejnižšími důchody. Křivka daňové koncentrace také ukazuje, jaký podíl daně platí každá důchodová skupina (kvartilová, kvintilová nebo decilová část poplatníků). Obě křivky koncentrace, křivku koncentrace důchodu L(p) a křivku koncentrace daní C(p), lze zakreslit do jednoho grafu. Vzájemná poloha křivek vyjadřuje stupeň progresivity daně, což je ilustrováno v následujícím grafu, kde je kvadrant rozdělen na tři oblasti podle jejich polohy. V případě, že se křivka koncentrace daní bude nacházet v oblasti označené I, bude daň relativně více postihovat příjemce vyšších důchodů 30

31 (progresivní daň). V oblasti II je daň regresivní a ve třetí oblasti, nad linií rovné distribuce, bude daň vysoce progresivní. Graf č. 6 Křivky koncentrace Zdroj: Kubátová (1997, s.78), vlastní zpracování Matematicky lze Kakwaniho index progresivity daně P vyjádřit jako rozdíl indexu daňové koncentrace C a Giniho indexu důchodové koncentrace G, tedy : P = C G. P je pozitivní (negativní), když je daňová elasticita vzhledem k důchodu větší (menší) než jedna, a je rovné 0, když je tato elasticita rovna jedné (daň je proporcionální). Platí tedy: při P = 0 je daň proporcionální, při P > 0 je daň progresivní, při P < 0 je daň regresivní. tabulce. Klasifikace indexů progresivity a vyjádření jejich velikosti je shrnuto v následující 31

32 Tabulka č. 2 Hodnocení indexů progresivity a regresivitu výše indexu progresivity hodnocení (regresivity) [%] méně než -30 velmi regresivní -30 až -15 dosti regresivní -15 až -5 mírně regresivní -5 až 5 převážně proporcionální 5 až 15 mírně progresivní 15 až 30 dosti progresivní 30 a více velmi progresivní Zdroj: Kubátová (1997, s. 79), vlastní zpracování 32

33 II. Praktická část 33

34 6. Vývoj sazby spotřební daně z cigaret Sazba daně z cigaret je od roku 2002 složena ze dvou částí části pevné a procentní. Pro účely diplomové práce budeme sledovat vývoj sazby spotřební daně z cigaret od roku 2003 do roku V roce 2003 byla pevná sazba spotřební daně z cigaret stanovena ve výši 0,36 Kč/ks, procentní ve výši 22 % a minimální sazba činila 0,67 Kč/ks. V následujícím roce (2004) prodělala sazba daně dvě změny. Prvního ledna se zvýšila pevná sazba na 0,48 Kč/ks, procentní na 23 % a minimální sazba na 0,90 Kč/ks. K prvnímu dubnu 2004 (současně se vstupem České republiky do Evropské unie) byla navýšena pouze minimální sazba daně, a to na 0,94 Kč/ks. K další změně daňové sazby došlo prvního července 2005, kdy byla pevná sazba stanovena ve výši 0,60 Kč/ks, procentní na 24 % a minimální sazba na 1,13 Kč/ks. V roce 2006 (s účinností od 1. června) činily sazby 0,73 Kč/ks, 25 % a minimální sazba 1,36 Kč/ks. Nová změna byla uskutečněna v roce 2007 (1. ledna), kdy byly sazby stanoveny na 0,88 Kč/ks, 27 % a minimální sazba na 1,64 Kč/ks. Poslední změna daňové sazby byla uskutečněna k prvnímu lednu 2008 následujícím způsobem 1,03 Kč/ks, 28 % a minimální sazba daně 1,92 Kč/ks. 7. Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret byl sledován u deseti vybraných druhů cigaret vždy ke změně sazby spotřební daně v letech Pro sledování daňové incidence byly vybrány značky Mars, Start filter, Petra KS, Sparta, L&M, Memphis classic, Lucky strike, Camel filter, Marlboro KS a Davidoff. Tyto značky byly vybrány jako nejznámější reprezentanti jednotlivých cenových kategorií. Daňový dopad v letech bude komentován u jednotlivých značek cigaret souhrnně. Podrobný komentář lze nalézt u Varaďové (2007, s. 32). Postup zjišťování daňového dopadu byl popsán a schématicky zobrazen v metodice diplomové práce. 34

35 7.1 Cenový vývoj vybraných druhů cigaret Vývoj cen u vybraných deseti druhů cigaret zachycuje následující tabulka a graf. Od roku 2003 byly cigarety postupně zdražovány (i když ne v pravidelných frekvencích a současně se změnou daňové sazby) až do té míry, že cena nejlevnějších cigaret značky Mars přesáhla v roce 2008 cenu u nejdražších cigaret Davidoff z roku Průměrně se cena u vybraných druhů cigaret zvýšila o 25,- Kč. Nejvíce podražily cigarety značky Marlboro KS, a to o 29,- Kč. Naopak nejméně, o 18,- Kč, narostla cena cigaret L&M. Tabulka č. 3 Cenový vývoj cigaret Značka cigaret MARS 31,5 Kč 34 Kč 39 Kč 39 Kč 42 Kč 42 Kč 52 Kč 57 Kč START FILTER 33 Kč 35 Kč 40 Kč 40 Kč 43 Kč 49 Kč 59 Kč 59 Kč PETRA KS 40 Kč 44 Kč 44 Kč 44 Kč 50 Kč 59 Kč 65 Kč 65 Kč SPARTA 42 Kč 46 Kč 46 Kč 46 Kč 46 Kč 61 Kč 69 Kč 69 Kč L&M 45 Kč 49 Kč 55 Kč 55 Kč 55 Kč 62 Kč 63 Kč 63 Kč MEMPHIS 48 Kč 48 Kč 55 Kč 57 Kč 62 Kč 70 Kč 70 Kč 70 Kč LUCKY STRIKE 50 Kč 54 Kč 57 Kč 57 Kč 63 Kč 70 Kč 70 Kč 78 Kč CAMEL FILTER 53 Kč 54 Kč 60 Kč 58 Kč 58 Kč 64 Kč 76 Kč 76 Kč MARLBORO KS 53 Kč 57 Kč 60 Kč 60 Kč 66 Kč 70 Kč 82 Kč 82 Kč DAVIDOFF 56 Kč 59 Kč 65 Kč 65 Kč 68 Kč 72 Kč 72 Kč 76 Kč Zdroj: Vlastní zjišťování V letech byly všechny druhy cigaret, s výjimkou značky Memphis classic, zdraženy dokonce dvakrát. Toto zvyšování cen cigaret bylo zatím také nejvyšší. Do roku 2007 probíhalo navyšování cen postupně ceny se zvyšovaly po korunách. V uplynulých dvou letech však byly ceny cigaret navyšovány po desetikorunách. Kupříkladu cigarety Mars podražily o 10,- Kč a posléze o 5,- Kč v témže roce. U žádné jiné sledované značky se však nestalo to, co v případě cigaret značky Camel, kdy z důvodu předchozího zvýšení ceny nad ceny konkurence, byla cena v roce 2005 snížena ze 60,- Kč na 58,- Kč. 35

36 Graf č. 7 Cenový vývoj cigaret 90 Kč 75 Kč 60 Kč 45 Kč 30 Kč 15 Kč 0 Kč MARS START FILTER PETRA KS SPARTA LM MEMPHIS CL LUCKY STRIKE CAMEL FILTER MARLBORO KS DAVIDOFF Zdroj: Vlastní konstrukce 7.2 Mars Krabička cigaret značky Mars stála v počátečním roce sledování (v roce 2003) 31,50 Kč. V průběhu sledovaných let se cena změnila ještě dvakrát (ne vždy současně se změnou daňové sazby) a to na 34,- Kč a 39,- Kč. Spotřební daň u této značky cigaret přesahovala výši minimální daně pouze v roce 2003 a v dalších letech musela být pro výpočty použita daň minimální. Ve výchozím roce byla účinná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 22 %. Daň z přidané hodnoty u cigaret Mars v tomto roce dosahovala výše 5,68 Kč a spotřební daň činila 14,13 Kč. Sazba daně z přidané hodnoty byla na 19 % změněna k 1. květnu Daňový dopad se během let (zjišťovaný vždy ke změně daňové sazby z cigaret) postupně přesouval od výrobců ke spotřebitelům. V prvním sledovaném období se cena cigaret oproti výchozímu období nezměnila, proto 100% daňový dopad nesli výjimečně výrobci. V dalším období (od 1.5.) byla již cena cigaret o 2,50 Kč vyšší a celková daňová incidence (4,42 Kč) se téměř rovnoměrně rozdělila mezi oba sledované subjekty. Výrobci nesli daň ve výši 1,92 Kč a kupující 2,50 Kč. S další změnou daňové sazby (od ) přišlo i zvýšení ceny cigaret na 39,- Kč. Daňový dopad se přenesl podstatnou částí (83 %) na spotřebitele. Na výrobce dopadla daň pouze necelými 17 %. K další změně ceny cigaret do konce roku 2006 již 36

37 nedošlo. K se změnila sazba spotřební daně z cigaret. Jelikož cena cigaret zůstala stejná jako předchozí sledované období, nezměnila se ani daňová incidence na straně spotřebitelů. Na celkovém daňovém dopadu (13,62 Kč) se kupující podíleli 53 % a výrobci 45 %. Tabulka č. 4 Daňová incidence cigaret Mars MARS K (Kč) K (%) V (Kč) V (%) Celkem ,50 92,1 2,19 7,9 27, ,50 76,2 6,39 23,8 26, ,50 53,3 9,20 46,7 19, (od 1.4.) 7,50 55,1 6,12 44,9 13, (od 1.7.) 7,50 83,1 1,52 16,9 9, (od 1.5.) 2,50 56,6 1,92 43,4 4, , ,87 Zdroj: Vlastní výpočty Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret v letech K nové změně daňové sazby u cigaret došlo 1. ledna Zvýšila se také cena krabičky těchto cigaret na 42,- Kč. Daň z přidané hodnoty z nové ceny činila 6,71 Kč. Spotřební daň z této nové ceny byla 28,94 Kč, nedosahovala však výše minimální daně (32,80 Kč) a pro výpočty byla použita daň minimální. Se zvýšením se ceny cigaret vzrostl i daňový dopad na straně kupujících, a to na 10,50 Kč. Celková daňová incidence činila 19,70 Kč a dopad na straně výrobců dosáhl výše 9,20 Kč. Daňové dopady byly ke změně daňové sazby z cigaret v roce 2007 téměř vyrovnané kupující se podíleli na celkovém dopadu 53 % a výrobci 47 %. Tabulka č. 5 DPH a spotřební daně u Mars MARS p 1 p 2 Dph 1 Dph 2 SD 1 SD , ,68 9,10 14,13 38,40* , ,68 8,30 14,13 38,40* , ,68 6,71 14,13 32,80* (od 1.4.) 31, ,68 6,23 14,13 27,20 * (od 1.7.) 31, ,68 6,23 14,13 22,60 * (od 1.5.) 31, ,68 5,43 14,13 18,80 * ,50 31,50 5,68 5,68 14,13 18 * Zdroj: Vlastní výpočty *Vypočtená spotřební daň nedosahuje výše minimální daně, proto je použita daň minimální. 37

38 Daňový dopad změny sazby spotřební daně z cigaret v letech Další změna v daňové sazbě z cigaret a v ceně sledovaného druhu se uskutečnila prvního ledna následujícího roku (2008). Cena cigaret Mars se zvýšila skokově o 10,- Kč na 52,- Kč. Pro účely výpočtu daňového dopadu musela být i tentokrát použita daň minimální, protože spotřební daň z této ceny ani v tomto případě nedosáhla výše minimální sazby daně (která byla 38,40 Kč) spotřební daň byla pouze 35,16 Kč. Daň z přidané hodnoty byla 8,30 Kč. Nárůst ceny cigaret Mars znamenal samozřejmě také zvýšení daňového dopadu na kupující, a to až na 20,50 Kč. Z celkového daňového dopadu, který činil 26,89 Kč, nesli kupující 76% podíl. Na výrobce daň dopadla 24 % (6,39 Kč). Daňová incidence se přenesla na stranu kupujících. V roce 2008 změnily cigarety Mars svoji cenu ještě jednou. V druhé polovině tohoto roku stála krabička cigaret této značky již 57,- Kč. Ani při zvýšené ceně cigaret nedosáhla spotřební daň 38,40 Kč (spotřební daň byla pro tuto cenu vypočtena ve výši 36,56 Kč), daň z přidané hodnoty dosáhla výše 9,10 Kč. Na celkovém daňovém dopadu, který podstatně nevzrostl oproti minulému sledovanému období ve druhé polovině roku 2008 byl ve výši 27,69 Kč, se kvůli zvýšení ceny cigaret o 5,- Kč podíleli podstatnou částí, a to 92 % kupující. Na výrobce dopadla daň pouze 8 %. Graf č. 8 Daňová incidence cigaret Mars (od 1.4.) (od 1.5.) Kupující Prodávající Celkem Zdroj : Vlastní konstrukce 38