1 kat. è. 1. (býv. è. 1)

Transkript

1 1 kat. è. 1 (býv. è. 1) (pè. 1) garáž/zan.dùm Nedokonèená novostavba na místì zaniklého domu býv. èp.1 situovaná na západní stranì historického jádra pøi vyústìní severní záhumenní cesty do návsi. Neomítnutá pøízemní stavba, pravdìpodobnì využívaná jako garáž, postavená z tvárnic a cihel. V prùèelí do návsi nová vjezdová støechovitì skládaná vrata se segmentovým záklenkem. V pozadí dvora v tarasní zdi sklípek. Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje na tomto místì k ose návsi podélnì orientovanou chalupu s drobnou pøedstupující patrnì hospodáøskou stavbou na západní stranì. Obì èásti vyznaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Byla to jedna ze tøí samostatných lysovických chalup, zahrnutých do prvního tereziánského èíslování - tedy vysazených pøed rokem Po roce 1826 byl dùm prodloužen na východní stranì. Podobu dnes zaniklé stavby známe z fotodokumentace z padesátých let (SÚPP), zachycující pøízemní dùm s podélnou sedlovou støechou pøetaženou pøed ulièní prùèelí; toto mìlo po levé (západní) stranì dvojici oken se segmentovými záklenky odpovídající obytné místnosti, hlavní vstupní dveøe sínì a napravo od nich okénko náležející nejspíše komoøe; zcela vpravo byl pøedstupující výstupek pravdìpodobnì hospodáøského vstupu. Na západní stranì se k domu pøipojovala nižší pøedstpující pravdìpodobnì rovnìž hospodáøská èást. Prùèelí domu bylo obíleno a podrovnáno. Podle fotografie z roku 1930 (VM) mìl dùm jednoduché hranolové vstupní žudro, v padesátých letech již odstranìné. Zanikl po roce Nedokonèená novostavba na jeho místì z posledních desetiletí. Likvidace hmotovì a dispoziènì tradièního domu byla narušením historické urbanistické struktury PZ a ochuzením jejího stavebního fondu. Novostavba na jeho místì postrádá jakékoliv architektonické hodnoty; v kontextu PZ rušící. 1

2 1 kat. è. 2 (býv. è. 57, pùv. è. 36) Obnovit zaniklou chalupu v rozsahu daném historickými plány; pro obnovu je žádoucí využít dochovanou fotodokumentaci z padesátých a tøicátých let. Stávájící rozestavìný objekt, pokud má zùstat zachován, je tøeby pøizpùsobit kontextu historické zástavby; v pøípadì obnovy èp.1 pøekrýt spoleènou podélnou sedlovou støechou. (pè. 2) zaniklý dùm Odkazy: Václav Burian: Vesnická sídla a lidové stavby na Vyškovsku, Èeskoslovenská etnografie, VIII, Plocha na místì zaniklého domu situovaná pøi vyústìní severní záhumenní cesty na západní stranì historického jádra. Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è , foto V.Procházka 1930 fotoarchiv SUPP v Praze: inv.è , foto Vl.Fyman Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje na tomto místì k ose návsi hloubkovì orientovanou chalupu, situovanou za èp.1, paralelnì se záhumenní cestou. Vyznaèena rùžovì - z nespalného materiálu. Byla to jedna ze tøí samostatných lysovických chalup, zahrnutých do prvního tereziánského èíslování - tedy vysazených pøed rokem Na indikaèní skice stabilního katastru je oznaèena jako èp.36; pravdìpodobnì se v té dobì jednalo o výmìnek usedlosti èp.36 situované na jižní stranì návsi. Dùm, již se samostatným èíslem èp.57, zanikl po roce

3 1 kat. è. 3 Likvidace hmotovì a dispoziènì tradièního domu byla narušením historické urbanistické struktury PZ. èp. 75 (pè. 115) domek Obnovit zaniklou chalupu v rozsahu daném historickými plány. Dùm by mìl být opatøen podélnou sedlovou støechou; výškovou regulaci je tøeba odvodit od sousedních pøízemních domkù èp.67 a Pøízemní domek zdìný pøevážnì z nepálených cihel, situovaný na západním konci severní øady usedlostí lysovické návsi. Hloubkovì orientovaný se vstupní síní pøi návsi; zadní èást domu ubourána. Za ní samostatná pøízemní hospodáøská stavba s pultovou støechou se sklonem k záhumenní cestì. Ulièní prùèelí do návsi s bøizolitovou povrchovou úpravou; má hranolovou korunní øímsu. Èlenìno trojdílným typovým oknem a vstupními dveømi. Zadní štítové prùèelí se štítem skoseným polovalbou, zdìným z nepálených cihel, se dvìma výzorníky a vstupními dvíøky se segmentovým záklenkem; v pøízemí osazeny typové výplnì. Hloubková valbová støecha pøi zadním štítu s polovalbou, krytá betonovými taškami. 3

4 kat. è. 4 2 Novostavba ze druhé poloviny 19.století (pravdìpodobnì vznikla mezi lety ). Stavební podoba domu výraznì poznamenána úpravami ve tøetí ètvrtinì tohoto století, pøi nichž došlo ke zmìnì vnitøní dispozice, osazení typových výplní a byla provedena bøizolitová omítka. èp. 2 (pè. 3) (býv.èp. 73 (pè.114)) usedlost Hmotovì tradièní domek z poslední ètvrti 19.století výraznì poznamenaný znehodnocující pováleènou svépomocnou úpravou. Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je domek objektem dotváøejícím charakter PZ. Zachovat. Vyžaduje rahabilitaci prùèelí; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky a výmìna typových výplní za atypické tradièního formátu a provedení Pøevážnì pøízemní zdìná usedlost situovaná na západním konci severní strany lysovické návsi. Sestává z pøízemního domu úhlového pùdorysu s rohovou patrovou komorou, navazujícího východního pøízemního hospodáøského køídla v zadní èásti se rozšiøující nad sklepem a samostatné kolny s garáží vložené do ohradní zdi vymezující dvùr na západní stranì. Po stranì domu pøi návsi na ulièní køídlo vedle vjezdu navazuje ohradní zeï v linii prùèelí sousedního vydìleného zaniklého domu (výmìnku) býv. èp.73. Dùm má upravenou, v základì však typickou úhlovou dispozici s obytnou místností a postranním návratím (do dvora otevøeným vjezdem) v ulièním køídle; vstupní síò je odsunuta z rohové polohy do ulièního køídla; nad bývalou rohovou síní a zadní komorou je situována druhotnì zvýšená komora. Ulièní køídlo na dvorní stranì rozšíøeno o podélnou pøístavbu. Ulièní prùèelí s bøizolitovou povrchovou úpravou s ozdobnými meziokenními pásy, keramickým soklem, profilovanou korunní øímsou. Èlenìno typovými výplnìmi; po pravé stranì blok patrové komory završený štítem skoseným polovalbou. Po levé stranì na prùèelí navazuje ohradní zeï s bøizolitovou povrchovou úpravou. Dvorní prùèelí rovnìž s bøizolitem a typovými výplnìmi. Sedlové støechy kryty bobrovkou. 4

5 3 Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje usedlost s domem pùdorysnì pøibližnì odpovídajícím dnešní stavbì s žudrem pøedstupujícím pøed východní nároží a chlévovým køídlem kratším o zadní rozšíøenou èást nad sklepem. V zadní èásti dvora byla situována dnes zaniklá pravdìpodobnì pøíènì prùjezdná stodola s rizalitem do zahrady na východní stranì (odpovídajícím snad krytí postranního vjezdu). Všechny objekty znaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Nejspíše až v poslední ètvrtinì 19.století vznikl na místì zahrádky po stranì vjezdu dnes již neexistující výmìnek býv.èp.73. Podobu mateøské usedlosti z padesátých let tohoto století známe díky fotografické dokumentaci a podrobnému zamìøení uloženém v tzv. Atlasu lidové architektury - Kuriálovì archivu. Dùm mìl typickou dispozici s rohovou síní s pøedstupujícím žudrem a èernou kuchyní vloženou po stranì vstupu pøi stìnì svìtnice; v ulièním køídle byla vedle svìtnice umístìna svìtnièka výmenku s kuchyní - síní ve dvorním traktu, pøístupnou z prùjezdu otevøeného do dvora. Za hlavní rohovou síní byla ve dvorním køídle situována dolní komora; horní do krovu vložená lepencová komora nad síní a žudrem byla pøístupná žebøíkovým schodištìm ze sínì. Lepencová komora výmìnku byla vložena nad prùjezd. Ze zadní èásti sínì, která byla hlubší oproti svìtnici bylo pøístupné kryté náspí dvorního køídla se støechou pøetaženou na pilíøích. Dvùr uzavírala pøíènì prùjezdná stodola s postranním vjezdem na východní stranì k jejíž severní stìnì do zahrady byla pøistavìna bednìná kolna (pøístodùlek). Ulièní prùèelí obytného ulièního køídla mìlo historizující úpravu z poslední ètvrtiny 19.století s okny v obílených pravoúhlých olištovaných šambránách se zdùraznìnými klenáky v nadpraží a plochou prùèelí lemovanou hladkým obíleným páskem. Žudr po pravé stranì s charakteristickým høibovitým otvorem byl rovnìž lemován obíleným páskem oddìlujícím i lichobìžný štít s dvìma drobnými výzorníky. Dvorní prùèelí domu bylo hladké s dvoukøídlovými šestitabulkovými okny a nárožím okoseným na stranì návratí. Dvorní køídlo se segmetovými zdùraznìnými cihelnými záklenky. Dùm mìl sedlové støechy kryté bobrovkou; žudr s nižší sedlovou støechou skosenou polovalbou krytou ještì došky. V hloubkovém køídle a síni byly trámové stropy; v síni s trámy s okosem a nábìhy podepøenými støedním hloubkovým prùvlakem. Svìtnice a výmìnek již mìly rovné podhledy. Dnešní stavební podoba domu je výsledkem radikální rekonstrukce provedené na pøelomu padesátých a šedesátých let, pøi níž byl ubourán žudr, na místì lepencové podstøešní rohové komory vyzdviženo komorové patro, síò odsunuta do ulièního køídla na úkor svìtnice a provedeny další vnitøní dispozièní úpravy i stávající úprava prùèelí; dùm byl rovnìž rozšíøen o dvorní podélnou pøístavbu k uliènímu køídlu. V tomto období byla demolována i stodola, kterou nahradila nová kolna s garáží. Dùkladné modernizaèní pøekrytí starších konstrukcí obytného domu znemožòuje posouzení míry zachování starších vodorovných a svislých nosných konstrukcí; lze je však pøedpokládat alespoò u obvodového zdiva ulièního køídlo se zachovanou profilovanou korunní øímsou pocházející z úpravy z poslední ètvrti minulého století; u chlévového køídla pocházejícího z téže úpravy byla v podstatì pouze provedena úprava prùèelí. Pøípadné starší konstrukce sínì, která byla pøed poslední rekonstrukcí domu jeho nejstraší èástí pocházející nejspíše minimálnì z konce 18.století, jsou pouhým povrchovým prùzkumem neidentifikovatelné. Hmotovì a dispoziènì tradièní usedlost s obytným domem architektonicky znehodnoceným pováleènou úpravou svépomocného charakteru, pøi níž jeden z posledních dochovaných žudrù nahradila rohová patrová komora (v podstatì v souladì s vývojem v prostorové skladbì domu, mìnící se od poloviny minulého století). Dùm se do návsi obrací bezduchým prùèelím s nevhodnými typovými výplnìmi a povrchovou úpravou, degradující i prùèelí dvorní. Nová kolna nerušícího charakteru. Parazitní pøistavba ulièního køídla na dvorní stranì velmi rušící. Skladba usedlosti ochuzena o zaniklou stodolu a výmìnek býv.èp.73. Zùstává pøes veškeré negativní zásahy stabilním prvkem historické urbanistické struktury PZ. 5

6 kat. è. 5 3 Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm a hospodáøské køídlo usedlosti objektem dotváøejícím charakter PZ. Zachovat. Pøípadné stavební úpravy by mìly smìøovat k opìtovnému zpøehlednìní vnitøní prostorové skladby domu. Je pøitom tøeba dùslednì respektovat historické stavební konstrukce domu a hospodáøského køídla z období klasicismu a historismu, jejichž existenci je u domu tøeba v pøedstihu provìøit sondami. Pøi obnovì nepøedpokládáme redukci patrové komory ani obnovu žudru. Dùm však vyžaduje rehabilitaci ulièního i dvorních prùèelí vèetnì hospodáøského køídla; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky. Základní podklad pro obnovu vnitøní i vnìjší pøedstavuje zamìøení Kurialova archivu a dochovaná fotodokumentace. Parazitní dvorní pøístavba ulièního køídla k odstranìní. Novou kolnu možno zachovat, kultivovanì upravit. Pøípadný rozvoj usedlosti smìøovat do obnovy zaniklé stodoly v rozsahu zachyceném zamìøením z roku 1956 a výmìnku v pùdorysném rozsahu daném historickými plány s výškovou regulací odvozenou od hlavního domu usedlosti. èp. 3 (pè. 4/2) (èp.123 (pè.4/1); pè.5) RD/zan.usedlost Samostatnì stojící patrový dvojdomek se zvýšenou úrovní pøízemí na místì zaniklé usedlosti v øadové zástavbì severní strany lysovické návsi. Za domy k návsi paralelnì orientované hospodáøské pøízemní stavby s podélnými sedlovými støechami. Prùèelí dvojdomku s typovými výplnìmi, bøizlolitem, keramickými obklady; v patøe støední lodžie; postranní vstupy s pøedloženým schodištìm. Po stranách plechová vjezdová vrata do dvora. Podélná sedlová støecha s oboustrannou polovalbou. Pøi záhumenní cestì v místì zaniklé stodoly nový "plaòkový" plot se segmentovým horním ukonèením. Odkazy: Kuriálùv archiv: zamìøení 05-V 1:25/1:50, Klement, Haltman 1956 Václav Burian: Vesnická sídla a lidové stavby na Vyškovsku, Èeskoslovenská etnografie, VIII, Václav Mencl: Lidová architektura v Èeskoslovensku, Praha 1980 Antonín Kurial: Katalog lidové architektury, èást šestá, okres Vyškov, Brno 1989 Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è , foto Vl. Dufka

7 3 Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje na tomto místì usedlost s domem úhlového pùdorysu s rohovým pøedstupujícím žudrovitým výstupkem na východní stranì a navazujícím hloubkovým východním chlévovým køídlem. Paralelnì s ním byla na západní stranì dvora situována hloubkovì orientovaná kolna. Dvùr uzavírala pøíènì prùjezdná stodola - kolna. Pøi záhumenní cestì byla pak situována hlavní stodola se støedním rizalitem do zahrady, odpovídajícím vjezdu. Všechny objekty jsou znaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Podobu ulièního køídla pøedního domu známe díky fotografii Vl.Dufka z roku 1934, kterému se lépe hodilo k dokomponování snímku žudru sousedního domu èp.2 díky malebnosti zachované doškové krytiny. Ulièní køídlo mìlo hladké obílené prùèelí se dvìma dvoukøídlovými okny výmìnku, vjezdovými vraty návratí s rovným pøekladem a dvojicí menších oken hlavní svìtnice (šestitabulkových se segmentovými záklenky). Z fotografie je zøejmé, že dùm mìl v té dobì již øádnou patrovou rohovou komoru s hloubkovou valbovou støechou. Usedlost zanikla nejspíše až po roce Novostavba dvojdomku na jejím místì ze sedmdesátých - osdmdesátých let. Rovnìž pøestavìná dvorní zadní køídla pováleèná. Po dožití k odstranìní s výhledem obnovy zaniklých staveb usedlosti v pùdorysném rozsahu zachyceném historickými plány a výškovou regulací odvozenou od sousedních usedlostí èp.2 a 4. Jako podklad pro obnovu je k dispozici fotodokumentace z tøicátých let. Souèasné negativní pùsobìní dvojdomku v prostoru návsi možno zmírnit alespoò provedením hladké omítky, odstranìním obkladù a zmìnou zábradlí; odstranit plechová vjezdová vrata do dvora. Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è , foto Vl. Dufka Likvidace usedlosti èp.3 byla hrubým narušením historické urbanistické struktury PZ. Novostavba dvojdomku na jejím místì v duchu socialistického brutalismu nerespektující tuto strukturu postrádá jakékoliv architektonické hodnoty a v kontextu PZ pùsobí velmi rušivì. Vykazuje základní nedostatky pováleèné socialistické výstavby na vesnici motivované snahou po vyrovnání mìstu s nesmyslnými lodžiemi i nevhodným výškovým osazením, odsunutím od komunikace a vytržením z øadové zástavby. Dvorní stavby hmotovì nerušící. 7

8 kat. è. 6 èp. 4 (pè. 7) (býv. pè.6) usedlost Pøevážnì pøízemní zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z domu úhlové dispozice s rohovou patrovou komorou, navazujícího hloubkového jednotraktového hospodáøského køídla a pøíènì prùjezdné stodoly - kolny uzavírající dvùr. Za kolnou na západní stranì zahrady menší, k záhumenní cestì podélnì orientovaná, pøízemní hospodáøská stavba. Pøi záhumenní cestì skládka škváry. Dùm má úhlovou dispozici s rohovou vstupní síní, vedle níž je v ulièním køídle umístìna obytná místnost; v hloubkovém køídle pak dolní komora, nad níž a síní je vyzdviženo patro sýpkové komory. Západní èást ulièního køídla zaujímá bývalý výmìnek oddìlený od svìtnice prùjezdem otevøeným do dvora (návratím). Ulièní prùèelí s typovými výplnìmi a bøizolitovou povrchovou úpravou. Sedlové støechy s dvoudrážkovou pálenou krytinou; patrová komora se støechou do návsi zvalbenou; stodola - kolna v zadní èásti dvora se støechou krytou térovanou lepenkou. Mapa stabilního katastru z roku1826 zachycuje usedlost s domem úhlového pùdorysu s navazujícím východním køídlem a rohovým výstupkem žudru na východní stranì ulièního køídla. Dvùr uzavírala - oproti dnešní - do dvora posunutá stodola - kolna s rizalitem do zahrady, odpovídajícím nejspíše vjezdu. Na západní stranì dvora se na ni kolmo napojovala hloubková kolna. Pøi záhumenní cestì byla situována dnes již rovnìž zaniklá hlavní pøíènì prùjezdná stodola. Objekty usedlosti uzavírající prostor dvora znaèeny rùžovì - z nespalného materiálu; stodola pøi záhumenní cestì žlutì - pravdìpodobnì døevìná. Pøední dùm byl pøestavìn nejdøívì po polovinì minulého století (nejpozdìji pøed polovinou tohoto století) na "modernìjší" bez žudru s øádnou patrovou rohovou komorou, pøièemž ulièní linie byla dorovnána na úroveò žudru. Pøed koncem 19.století byla rovnìž pøestavìna hospodáøská køídla. Dochovaná stavební podoba usedlosti je poznamenána úpravami ve tøetí ètvrtinì tohoto století, které znemožòují upøesnìní pøedcházející pøestavby. Hmotovì a dispoziènì tradièní usedlost s typickým domem s rohovou patrovou komorou nad síní a zadní komorou, obracejícím se do prostoru návsi prùèelím znehodnoceným bezduchou pováleènou úpravou. Stabilní prvek historické urbanistické struktury PZ. Prostor záhumenní degradován velmi rušivou skládkou škváry. 3 8

9 3 kat. è. 7 Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm usedlosti s hospodíøským køídlem objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Stejný význam má v rámci PZ i kolna uzavírající prostor dvora. Zachovat. Pøípadné stavební úpravy musí respektovat prostorové a dispozièní uspoøádání staveb, dochované historické konstrukce a prvky. Ulièní prùèelí vyžaduje rehabilitaci s obnovením tradièního rozvrhu, výmìnou typových výplní za atypické (solidní døevìné dveøe a vrata, vícetabulková dvoukøídlová okna); minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky s barevným odlišením soklu. Odkazy: Václav Burian: Vesnická sídla a lidové stavby na Vyškovsku, Èeskoslovenská etnografie, VIII, èp. 5 (pè. 8) usedlost Zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z domu se sýpkovým polopatrem, k nìmuž je na dvorní stranì na místì zaniklého dvorního køídla pøipojena nedokonèená pøístavba. Z východního dvorního hospodáøského køídla zachována pouze zadní èást - pøízemní se zvýšeným podstøeším. Dvùr uzavírá ohradní zeï na západní stranì k návsi i severní stranì k zahradì, kde se z èásti jedná o obvodové zdivo kolny s vjezdem. Pøi záhumenní cestì je situována pøíènì prùjezdná stodola. Pøední dùm má podélnou jedno - dvoutraktovou dispozici s hloubkovým støedním prùjezdem otevøeným do dvora, znepøehlednìnou posledními nedokonèenými úpravami. Patro po stranách vjezdu zaujímají sýpkové komory. Podstatná èást svislých nosných konstrukcí pøezdìna z tvárnic. Ulièní prùèelí s plastickou omítkou lemováno hladkým páskem, èlenìno vodorovnì soklem z umìlého kamene, geometrizovanou plochou kordonovou øímsou s motivy kosoètvercù a kruhù a odstupòovanou hranolovou øímsou. Kordonovou øímsu ve støedu nad vjezdem pøerušuje v oválném rámu ozdobné è.5. V pøízemí na ose vjezd s rovným nadpražím; vjezdová vrata døevìná panelovaná z padesátých let; okna dvoukøídlová dìlená do T. Vjezd a okna lemovány pravoúhlými olištovanými šambránami; okna s pøímými parapetními øímsami z umìlého kamene. Olištované šambrány lemují i menší okénka sýpkového podstøeší; zde po stranách støedního okénka nad vjezdem symetricky dvì pùlkruhovì zakonèené niky rovnìž lemované šambránami. Po levé stranì na prùèelí navazuje neomítnutá ohradní zeï. 9

10 3 Dvorní prùèelí pøezdìno z tvárnic; neomítnuto. Podélná sedlová støecha zèásti novì kryta dvoudrážkovou pálenou krytinou, zèásti ještì bøidlicí. Prùjezd s trámovým stropem. Sýpkové komory po stranách nad vjezdem se stìnami s vìjíøovitým oblouèkovým dekorem vtlaèovaným prsty do vlhké hlinìné omítky ("Murl"). Murl pokrývá i plochu ohradní zdi a obvodové zdi zaniklé kolny v zadní èásti dvora. Zbytek hospodáøského hloubkového køídla s dvorním prùèelím èlenìným okny a dveømi se zdùraznìnými cihelnými záklenky a ležatými prùduchy podstøeší. Má hloubkovou sedlovou støechu krytou eternitovými šablonami pøetaženou nad zápraží. Stodola pøíènì prùjezdná s podélnou stìnou k záhumenní cestì pøezdìnou z pálených cihel. Prùèelí s odstupòovanou korunní øímsou, se støedním vjezdem s trámovým pøekladem, se svisle bednìnými vjezdovými vraty. Štítové prùèelí v pøízemí se zdivem z nepálených cihel, štít vyzdìný z cihel pálených. Má podélnou sedlovou støechu krytou bobrovkou. Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje na tomto místì usedlost s domem úhlového pùdorysu s výstupkem žudru na východní stranì ulièní køídla a s navazujícím hloubkovým køídlem chlévù, naproti nìmuž byla v zadní èásti dvora situována hloubkovì orientovaná kolna. Pøi záhumenní cestì pak byla na místì dnešní stodoly o nìco menší pøíènì prùjezdná stodola se støedním rozalitem do zahrady, odpovídajícím nejspíše vjezdu. Stodola pøestavìna - rozšíøena do dnešní podoby na pøelomu 19. a 20. století. Pøední dùm je výsledkem radikální pøestavby - novostavby provedené v první ètvrtinì tohoto století, pøi níž linie ulièního prùèelí byla posunuta na úroveò žudru. V téže dobì pøestavìno i chlévové køídlo, z nìhož se zachovala pouze zadní èást. Dochovaná stavební podoba pøedevším pøedního domu je výraznì poznamenána dosud neukonèenými stavebními pracemi masivnì likvidujícími historické kostrukce. Pozùstatek hmotovì a dispoziènì tradièní usedlosti s domem se sýpkovým polopatrem z poèátku tohoto století architektonicky degradovaným dlouhodobì probíhajícími stavebními úpravami provádìnými bez ohledu na historické stavební konstrukce a prostorové a dispozièní uspoøádání stavby. Dùm si nicménì uchoval velmi kvalitní stavitelské prùèelí do návsi s - pro vyškovský nìmecký jazykový ostrùvek - charakteristickým konzervativním geometrizovaným historizujícím èlenìním. Z dalších staveb usedlosti zasluhuje pozornost pøedevším pøíènì prùjezdná stodola pøi záhumenní cestì a ohradní zeï s typickým dekorem "Murlu" uzavírající dvùr. 10

11 kat. è. 8 3 Dle evidence prohlašování a zápisù do státního seznamu vedené SÚPP je usedlost navržena k prohlášení památkou, øízení neukonèeno. Je zapotøebí zamezit další likvidaci autentických historických stavebních konstrukcí a prvkù pøedního domu i hospodáøských staveb usedlosti. Rehabilitovat vnitøní prostrové uspoøádání domu. Staticky posoudit a zabezpeèit jeho dvorní stranu. Parazitní dvorní pøístavba k odstranìní s výhledem obnovy øádného hloubkové dvorního køídla s hloubkovou sedlovou støechou v návaznosti na jeho pøeživší zadní èást. Odkazy: Václav Burian: Vesnická sídla a lidové stavby na Vyškovsku, Èeskoslovenská etnografie, VIII, Archivní fotodokumentace: archiv PÚ v Brnì: foto èp. 6 (pè. 11) (pè. 10) usedlost Zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z obytného domu se sýpkovým polopatrem s navazujícím východním hloubkovým pøízemním dvorním hospodáøským køídlem a pøíènì prùjezdné stodoly pøi záhumenní cestì. Pøední dùm má dispozici na principu podélného dvoutraktu s postranním hloubkovým prùjezdem otevøeným do dvora. V sýpkovém polopatøe vydìlena rohová komora odpovídající bývalé síni a zadní komoøe v pøízemí. Dùm má ulièní prùèelí s typovými výplnìmi s bøizolitovou povrchovou úpravou s propojujícími meziokenními pásy. Sokl do výše parapetu z umìlého kamene (druhotnì pøelíèeného); zachována profilovaná korunní øímsa. Dvorní prùèelí hladké s podrovnáním; po levé stranì dvoukøídlová okna sýpkového podstøeší. Dvorní køídlo s proskleným náspím. Podélná sedlová støecha krytá eternitovými šablonami. Hospodáøské køídlo s hloubkovou sedlovou støechou. Zadní stodola využita jako pila (?). Je pøíènì prùjezdná s plechovými vjezdovými vraty v horní èásti prosklennými a dílenskými dìlenými okny; má odstupòovanou hranolovou korunní øímsu. Podélná sedlová støecha s pálenou krytinou. K záhumenní cestì pøístavek s pøetaženou pultovou støechou a typovými výplnìmi. 11

12 3 Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje na tomto místì usedlost s obytným domem s - oproti dnešnímu stavu - ustupujícím ménì hlubokým ulièním køídlem s rohovým východním výstupkem žudru a navazujícím dvorním východním køídlem. V zadní èásti se k nìmu pøipojoval drobný žlutì znaèený objekt. Stodola pøi záhumenní cestì nezaujímala celou šíøi parcely a mìla do zahrady dnes již neexistující støední rizalit odpovídající nejspíše vjezdu. Mimo žlutì znaèeného, pravdìpodobnì døevìného drobného hospodáøského objektu, jsou hlavní stavby usedlosti znaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Dùm usedlosti byl nejdøíve koncem 19.století (nejpozdìji ve tøicátých - ètyøicátých letech tohoto století, èemuž nasvìdèuje úprava soklu dle informace souèasného majitele) pøi pøestavbì rozšíøen do ulice na úroveò žudru; provedení øádného sýpkového patra probìhlo v jedné nebo dvou stavebních fázích (pokud byla nejdøívì zvýšena pouze rohová komora). Dochovaná stavební podoba domu poznamenána úpravami ve tøetí ètvrtinì tohoto století, pøi nichž byly provedeny vnitøní dispozièní zmìny a úpravy ulièní i dvorních fasád. Stodola byla nejspíše již koncem 19.století rozšíøena na západní stranì na celou šíøi parcely. Souèasná úprava rovnìž ze tøetí ètvrti tohoto století. Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm a hospodáøské køídlo usedlosti objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Stejný význam má v rámci PZ i stodola pøi záhumenní cestì. Zachovat. Pøípadné stavební úpravy musí respektovat prostorové a dispozièní uspoøádání staveb usedlosti, jejich historické stavební konstrukce a prvky. Všechny stavby vyžadují rehabilitaci prùèelí - vnìjších i dvorních; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky; v pøípadì ulièního prùèelí možno zvolit kombinaci plastické omítky s hladkými pásy a šambránovými rámy; nahradit typové výplnì atypickými tradièního formátu a provedení Hmotovì a dispoziènì tradièní usedlost s obytným domem se sýpkovým polopatrem; architektonické pùsobení do návsi, na záhumenní i vnitøního prostoru dvora degraduje bezduchá pováleèná úprava. Stabilní prvek historické urbanistické struktury PZ. 12

13 kat. è. 9 èp. 7 (pè. 12) (pè. 13) usedlost Zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z obytného domu se sýpkovým podstøeším, navazujícího pøízemního východního hloubkového køídla se zvýšeným pùdním podstøeším a samostatného podélnì orientovaného chlívku v zadní èásti dvora; pøi záhumenní cestì je situována pøíènì prùjezdná stodola. Pøední dùm má úhlový pùdorys s ulièním køídlem s dispozicí na principu podélného dvoutraktu s postranním hloubkovým vjezdem otevøeným do dvora ("návratím") na západní stranì ulièního køídla. Sýpkové patro tvoøí dvì komory nad dvorním traktem a oddìlená rohová komora ve východním dílu pùdorysu odpovídající bývalé síni a zadní dolní komoøe; zbývající pùdní prostor otevøen do krovu. Návratí s trámovým stropem; ostatní prostory s rovnými podhledy. Ulièní prùèelí s bøizolitovou povrchovou úpravou a typovými výplnìmi; po levé stranì vjezdová vrata s rovným nadpražím; sokl z umìlého kamene. Dvorní prùèelí s hladkou omítkou; v pøízemí typové výplnì; dvorní køídlo s dílenskými okny. Má podélnou sedlovou støechu krytou bøidlicí; hloubková sedlová støecha pøízemního dvorního køídla kryta eternitovými šablonami. V zadní èásti dvora (na jeho západní stranì) samostatný chlívek se stìnami pokrytými vìjíøovitým oblouèkovým dekorem vtlaèovaným prsty do mìkké hlinìné omítky ("Murl"). Má podélnou sedlovou støechu krytou bobrovkou. Pøíènì prùjezdná stodola pøi záhumenní cestì s asymetricky umístìným mlatem je zdìná z nepálených cihel na soklu z pálených cihel (do dvora z kamene) a s korunními øímsami z na koso kladených pálených cihel. Východní (mladší) díl stodoly s nižším soklem a barevnì odlišnými nepálenými cihlami (korunní øímsa spoleèná). Na záhumenní i do zahrady vjezdová vrata svisle bednìná s trámovým pøekladem. Zbytky hlinìné omítky. Stìny mlatu v interieru plošnì pokrývá "Murl"; po stranì vjezdu do dvora pùlkruhovì zaklenutá nika. Perny s hladkou hlinìnou omítkou. Ve východním dílu stodoly ze zahrady pøístupný hloubkovì orientovaný sklípek v pøední èásti s hloubkovou valenou cihelnou klenbou; v zadní se segmentovými klenbami do traverz. Po stranì sklípku v pøistavìné mladší èásti stodoly ze zahrady zazdìný druhý vjezd. Sedlová podélná støecha kryta bobrovkou. Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje usedlost s domem úhlového pùdorysu s žudrovým výstupkem na východní stranì ulièního køídla, které bylo pouze jednotraktové a navazujícím hloubkovým dvorním køídlem nepatrnì oproti dnešnímu stavu kratším. Stodola pøi záhumenní cestì, která dosud nemìla východní pøístavbu byla do zahrady opatøena støedním vjezdovým rizalitem. Pøední dùm s dvorním køídlem byl pøestavìn do dnešní podoby se sýpkovým polopatrem na pøelomu 19. a 20.století; majitel uvádí, že našel v pøedním domì v sýpkovém polopatøe datovací desku s letopoètem Pøi pøestavbì byl ubourán žudr a ulièní køídlo rozšíøeno o dvorní trakt se sýpkovými komorami. Nárožní komora nad bývalou síní a zadní komorou byla vyzdvižena nejpozdìji pøi této pøestavbì. Dochovaná stavební podoba domu je poznamenána úpravami ve tøetí ètvrtinì tohoto století, kdy byly provedeny dispozièní úpravy i stávající úprava prùèelí. Stodola pøi záhumenní cestì byla pøestavìna do dnešní podoby koncem 19.století, kdy byla doplnìna východní pøístavba, rozšiøující ji na celou šíøi parcely. Do stavby bylo inkorporováno obvodové zdivo starší, patrnì ještì klasicistní stodoly. Zadní èást klenby sklípku pod stodolou byla nahrazena stávající stájovou klenbou až po r.1945, kdy byla prolomena nadmìrným zatížením. Chlívek ve dvoøe pochází rovnìž z konce 19.století. 3 13

14 kat. è Celistvì dochovaná hmotovì a dispoziènì tradièní usedlost s domem se sýpkovým polopatrem obracející se do návsi prùèelím znehodnoceným bezduchou pováleènou úpravou. Z hospodáøských staveb usedlosti zasluhuje pozornost pøedevším hodnotná pøíènì prùjezdná stodola z konce 19.století s klasicistním jádrem s dochovaným "Murlem" na mlatu, ale i drobný chlívek v zadní èásti dvora, jehož stìny pokrývá rovnìž "Murl". Stabilní prvek historické urbanistické struktury PZ. Doporuèujeme podat návrh na prohlášení stodoly usedlosti za kulturní památku. Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm a hospodáøské køídlo usedlosti objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Stejný význam má v rámci PZ i samostatný chlévek v zadní èásti dvora. Zachovat. Pøípadné stavební úpravy musí respektovat vnitøní prostorové a dispozièní uspoøádání a dochované autentické historické stavební konstrukce, prvky a architektonický detail jednotlivých staveb usedlosti. Pøední dùm vyžaduje rehabilitaci prùèelí; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky; v pøípadì ulièního prùèelí možno zvolit kombinaci plastické omítky s hladkými pásy a šambránovými rámy; nahradit typové výplnì atypickými tradièního formátu a provedení èp. 8 (pè. 14) (býv. pè.126) usedlost Pøevážnì pøízemní zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z pøízemního obytného domu s rohovou patrovou komorou nad vstupní síní a zadní dolní komorou, navazujícího východního hloubkového dvorního hospodáøského køídla se zvýšeným podstøeším a pøíènì prùjezdné stodoly - kolny uzavírající prostor dvora. Na ulièní køídlo pøedního domu navazuje na západní stranì ohradní zeï odpovídající prùèelí zaniklého výmìnku. V zadní èásti zahrady pøi záhumenní cestì zachována vnìjší podélná zeï zaniklé pøíènì prùjezdné stodoly. Pøední dùm s ulièním køídlem s dispozicí na principu podélného dvoutraktu s postranním prùjezdem otevøeným do dvora ("návratím") na západní stranì; na východní stranì rohová vstupní síò, nad níž a bývalou zadní dolní komorou je vyzdvižen blok patrové komory. Druhá - pouze podstøešní - komora nad ulièním traktem prùjezdu. Dvorní trakt ulièního køídla tvoøí nižší bývalá kuchynì. Dùm má ulièní prùèelí s typovými výplnìmi a bøizolitovou povrchovou úpravou; po levé stranì vjezdová vrata s rovným nadpražím. Dvorní prùèelí po pravé stranì s otevøeným vjezdem s okoseným nárožím na stranì bývalé letní kuchynì; vícedílná dìlená okna lemovaná obílenými šambránovými rámy. Zadní kolna s cihelnou odstupòovanou øímsou a podrovnáním; s vraty s rovným nadpražím v horní èásti sluncovitì skládanými. Dvorní køídlo do dvora sousední usedlosti èp.9 s cihelnou odstupòovanou øímsou; do vlastního dvora s jednoduchými kovovými dìlenými okny a podrovnáním. 14

15 3 Sedlové støechy s dvoudrážkovou pálenou krytinou; rohová komora se sedlem do návsi skoseným valbou. Rohová komora v patøe s trámovým stropem; v zadní èásti dolní sínì (druhotnì pøedìlené) zachován "Murl". Na p.è. 126 pøi záhumenní cestì na místì zaniklé stodoly její obdovová - dnes ohradní zeï z nepálených cihel na kamenné a cihelné podezdívce se støedními vraty svisle bednìnými; koruna zdi degradována deštìm. Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje usedlost s domem úhlové dispozice s rohovým výstupkem žudru na východní stranì pouze jednotraktového ulièního køídla, které bylo delší na západní stranì o èást dnes již zaniklého výmìnku. Na východní stranì se na dùm napojovalo hloubkové chlévové dvorní køídlo, za nímž byla situována pøíènì prùjezdná kolna - stodola (nepøíliš široká - pouze s jednou pernou). Parelenì s dvorním køídlem bala v zadní èásti dvora umístìna hloubková kolna. Všechny objekty usedlosti znaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Po poøízení stabilního katastru byla pøi záhumenní cestì vystavìna zøejmì ještì pøed koncem 19.století nová pøíènì prùjezdná stodola, z níž se do dnešních dní zachovala pouze vnìjší obvodová zeï. Pøední dùm byl pøestavìn nejdøíve koncem minulého století, kdy zanikl žudr a nad vstupní síní a zadní komorou bylo vyzdviženo øádné patro rohové komory; ulièní køídlo bylo rozšíøeno o druhý trakt nové kuchynì, odsunuté sem z prostoru sínì. Na pøelomu 19. a 20.století byla též pøestavìno i dvorní køídlo a rozšíøena pøíèná kolna - stodola uzavírající prostor dvora, pøièemž zanikla starší hloubková kolna. Stavební podoba pøedního domu je poznamenána úpravami ve tøetí ètvrti tohoto století, pøi nichž byl demolován i výmìnek v západní èásti ulièního køídla. Hmotovì a dispoziènì tradièní usedlost s domem s rohovou komorou v patøe obracejícím se do návsi prùèelím znehodnoceným bezduchou pováleènou úpravou. Dvorní prùèelí si oproti "reprezentativnímu" do návsi uchovala tradièní úpravu. V interieru pøedního domu zachován zlomek dekorativní vìjíøovité úpravy hlinìné omítky zadní èásti dolní sínì ("Murl"). Pozornost zasluhuje i pozùstatek obvodového zdiva zaniklé stodoly pøi záhumenní cestì. Stabilní prvek historické urbanistické struktury. Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm a hospodáøské køídlo usedlosti objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Stejný význam má v rámci PZ i kolna a obvodové zdivo zadní stodoly. Zachovat. Pøípadné stavební úpravy musí repsektovat prostorové a dispozièní uspoøádání staveb (je žádoucí pøitom rehabilitovat vnitøní uspoøádání pøedního domu), dochované historické konstrukce, prvky a architektonický detail. Obnovit prùèelí do návsi; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky; možno zvolit kombinaci plastické omítky s hladkými pásy a šambránovými rámy; nahradit typové výplnì atypickými tradièního formátu a provedení. Zabezpeèit korunu zdi zaniklé stodoly pøi záhumenní cestì jednoduchou støíškou. Rozvoj nemovitosti možno smìøovat do obnovy zaniklého výmìnku v pùdorysném rozsahu daném historickými plány s výškovou regulací odvozenou od ulièního køídla pøedního domu (s protažením sedlové støechy). Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è. _, foto Jiøí Foltýn

16 kat. è èp. 9 (pè. 15) (pè.16) usedlost Zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z obytného domu se sýpkovým polopatrem s navazujícím pøízemním hloubkovým východním hospodáøským (druhotnì zèásti zobytnìným) køídlem se zvýšeným podstøeším, garáže s pultovou støechou na protìjší stranì dvora a podsklepeným hospodáøským objektem pøi záhumenní cestì na místì západní perny zaniklé stodoly. Pøední dùm má ulièní køídlo s dispozicí na principu podélného dvoutraktu na západní stranì s prùjezdem otevøeným do dvora ("návratím"); vnitøní dispozice v pøízemí novì upravována. V sýpkovém polopatøe vydìlena rohová komora nad bývalou síní a zadní komorou druhotnì zobytnìná a komora nad prùjezdem - z nìj pøístupná žebøíkem; ostatní prostor podstøeší otevøen do krovu. Pøední dùm má prùèelí s typovými výplnìmi a bøizolitovou povrchovou úpravou s ozdobnými meziokenními pásy. Dvorní prùèelí rovnìž s bøizolitovou úpravou. Po levé stranì otevøený klenutý vjezd návratí; okosené nároží bývalé kuchynì ve druhém traktu. Prùèelí dvorního køídla hladké s okénky se segmentovým nadpražím a jedním dvoukøídlovým šestitabulkovým oknem na stranì domu; vstupy s rovným nadpražím. Prùjezd s trámovým stropem. Stìny komory nad prùjezdem zèásti ještì pokrývá plošný oblouèkový dekor vtlaèovaný prsty do mokré hlinìné omítky ("Murl"). Hospodáøské køídlo s trámovými stropy. Podélná sedlová støecha s dvoudrážkovou pálenou krytinou. 16

17 3 Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje usedlost s domem úhlového pùdorysu s rizalitem žudru na východní stranì - v té dobì pouze jednotraktového - dvorního køídla s navazujícím východním hloubkovým hospodáøským køídlem. Naproti nìmu v zadní èásti dvora byla situována dnes neexistující hloubkovì orientovaná kolna. V zadní èásti zahrady pøi záhumenní cestì již rovnìž zaniklá pøíènì prùjezdná stodola. Dùm s chlévovým køídlem je na mapì znaèen rùžovì - z nespalného materiálu; stodola a kolna žlutì jako døevìné. Pøední dùm byl spolu s dvorním køídlem pøestavìn koncem 19.století; sýpkové patro nad celým ulièním køídlem vzniklo nejspíše až v prvních desetiletích tohoto století. Odlišení jednotlivých stavebních fází je dnes po provedených modernizaèních úpravách obtížné; lze pøedpokládat mezistupeò pøízemního domu s dvoutraktovým ulièním køídlem s novou kuchyní ve dvorním traktu odsunutou sem z prostoru sínì a s rohovou komorou v patøe nad síní a zadní komorou. Dochovaná podoba pøedního domu a dvorního køídla je poznamenána úpravami ve tøetí ètvrtinì tohoto století a nedokonèenými probíhajícími stavebními zásahy, které mìní vnitøní dispozièní uspoøádání. Ze tøetí ètvrtiny tohoto století pochází i garáž ve dvoøe. Hospodáøský objekt nad sklepem je pozùstatkem rozšíøení dnes již zaniklé stodoly. Pozùstatek hmotovì a dispoziènì tradièní usedlosti s domem se sýpkovým polopatrem obracejícím se do prostoru návsi prùèelím architektonicky degradovaným bezduchou pováleènou úpravou; rovnìž dvorní prùèelí s nevhodnou povrchovou úpravou. Vnitøní dispozièní uspoøádání domu v souèasné dobì likvidováno bezohlednou úpravou nerespektující historické konstrukce, provádìnou bez pochopení jeho prostorové skladby. S dochovaných prostor a prvkù zasluhuje pozornost pøedevším prùjezd do dvora a komora nad ním s dekorem "Murlu". Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm a hospodáøské køídlo usedlosti objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Stejný význam má v rámci PZ i sklípek pod zaniklou zadní stodolou. Zachovat vèetnì hospodáøské stavby nad sklepem pøi záhumenní cestì. Je dùležité zamezit další likvidaci autentických historických konstrukcí stavby; respektovat pøedevším výše uvedené pøeživší konstrukce a prvky; pøi pøípadných dalších stavebních úpravách znovuobnovit prostorovou a dipozièní logiku domu. Pøední dùm vyžaduje rehabilitaci ulièního prùèelí; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky; možno zvolit kombinaci plastické omítky s hladkými pásy a šambránovými rámy; nahradit typové výplnì atypickými tradièního formátu a provedení. Kultivovanou úpravu zasluhuje i dvorní prùèelí pøedního domu. Rozvoj nemovistosti možno smìøovat do obnovy zaniklé stodoly. Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è. _, foto Jiøí Foltýn

18 3 kat. è èp. 10 (pè. 17) usedlost Pøevážnì pøízemní zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z obytného domu se sýpkovým podstøeším s navazujícím hloubkovým jednotraktovým hospodáøským køídlem. Dùm má ulièní køídlo s dipozicí na principu podélného dvoutraktu s hloubkovým do dvora otevøeným prùjezdem oddìlujícím výmìnek v západní èásti pùdorysu. Podstøeší zèásti zobytnìno. Ulièní prùèelí s tvrdou omítkou a typovými výplnìmi se sýpkovým polopatrem oddìleným kordonovou øímsou; mezi okny podtøeší nad bývalou svìtnicí nika. Po stranách oken, niky a vjezdových vrat pásky z èerného opaxitu; sokl oplechovaný, hranolová korunní øímsa. 18

19 3 Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje na tomto místì usedlost s domem úhlového pùdorysu s jednotraktovým ulièním køídlem s rohovým výstupkem žudru na východní stranì ulièního køídla a navazujícím východním hospodáøským chlévovým køídlem. Dvùr uzavírala pøíènì prùjezdná stodola se støedním rizalitem smìrem do zahrady odpovídajícím nejspíše vjezdu. Na stodolu se na západní stranì dvora kolmo napojovala hloubkovì orientovaná kolna. Pøední dùm byl pøestavìn do dnešní podoby se sýpkovým polopatrem pravdìpodobnì až na pøelomu 19.s 20.století. Byl ubourán rohový žudr a dùm prohlouben o druhý trakt ulièního køídla. Pravdìpodobnì až pøi této pøestavbì byla stodola a kolna v zadní èásti dvora nahrazena dnes již rovnìž neexistující pøíènì prùjezdnou kolnou. Dochovaná stavební podoba domu i dvorního køídla poznamenána úpravami ve tøetí ètvrti tohoto století. Kultivovanou úpravu zasluhují i dvorní prùèelí. Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è. _, foto Jiøí Foltýn Pozùstatek hmotovì a dispoziènì tradièní usedlosti s domem se sýpkovým polopatrem obracejícím se do prostoru návsi prùèelím znehodnoceným bezduchou pováleènou úpravou. Stabilní prvek historické urbanistické struktury PZ. Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm a hospodáøské køídlo usedlosti objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Zachovat. Pøípadné stavební úpravy musí respektovat prostorové a dispozièní uspoøádání domu i dvorního køídla, historické konstrukce, prvky a architektonický detail. Vyžaduje rehabilitaci prùèelí do návsi; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky; možno zvolit kombinaci plastické omítky s hladkými pásy a šambránovými rámy; nahradit typové výplnì atypickými tradièního formátu a provedení. 19

20 kat. è. 13 èp. 11 (pè. 18/1) (èp.115 (pè.18/2); pè.19) usedlost Usedlost s vydìleným novým rodinným domem situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z obytného domu se sýpkovým polopatrem s navazujícím východním hloubkovým pøízemním hospodáøským dvorním køídlem a hloubkovì orientované podélnì prùjezdné kolny situované v zadní èásti dvora. Na západní stranì ulièního køídla na místì výmìnku novostavba patrového RD. Pøi záhumenní cestì ohradní zeï se seøíznutými vjezdovými vraty odpovídající zaniklé vnìjší obvodové zdi zaniklé pøíènì prùjezdné stodoly. Na východní stranì navazuje ohradní zeï s plechovými vjezdovými vraty. Pøední dùm s ulièním køídlem s dipozicí na principu podélného dvoutraktu s postranním prùjezdem otevøeným do dvora (návratím); sýpkové podstøeší s vydìlenou rohovou komorou na východní stranì, odpovídající bývalé vstupní síni a zadní komoøe. Má ulièní prùèelí s bøízolitovou omítkou druhotnì pøetøenou latexem s vodorovnými meziokenními pásy, s typovými výplnìmi; má zachovánu profilovanou korunní øímsu, sokl z umìlého kamene. K dvornímu prùèelí pøipojen pøízemní podélný pøístavek. Prùèelí v patøe s plastickou omítkou s okny sýpkového patra s jednoduchými šambránami; odstupòovaná cihelná režná korunní øímsa. Nad vjezdem letopoèet Chlévové køídlo zèásti s trámovými stropy. Podélná sedlová støecha krytá eternitovými šablonami. Dvorní køídlo rovnìž se sedlovou støechou. Kolna s hloubkovým sedlem; jižní štít s polovalbou. Vydìlený patrový dùm èp.115 ustupující oproti historické ulièní èáøe s ulièním prùèelím s tvrdou omítkou, s typovými výplnìmi, sklobetonem, keramickými obklady; èlenìno lodžií. Má podélnou sedlovou støechu s dvoudrážkovou pálenou krytinou. Mapa stabilního katastru z roku 1826 zachycuje usedlost s domem úhlového pùdorysu s jednotraktovým ulièním køídlem s ulièním køídlem v celé šíøi parcely, východním výstupkem žudru a napojujícím se východním dvorním chlévovým, k nìmuž byla v zadní èásti dvora pøipojena dnes již neexistující pøíènì prùjezdná stodola - kolna s postranním rizalitem do zahrady, odpovídajícím nejspíše vjezdu. Paralelnì s hodspodáøským køídlem je v zadní èásti dvora zachycena hloubkovì orinetovaná kolna odpovídající pùdorysnì zachované stavbì. Hlavní pøíènì prùjezdná stodola byla situována pøi záhumenní cestì a byla vybavena støedním vjezdovým rizalitem na stranì zahrady. Všechny objekty znaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Pøední dùm byl nejpozdìji v roce 1938 (dle datování nad vjezdem na dvorní stranì) pøestavìn do podoby domu se sýpkovým polopatrem; rohové komora nad bývalou síní a zadní komorou mùže být pozùstatkem pøedcházející stavební fáze spojené s ubouráním žudru. Dochovaná stavební podoba domu poznamenána úpravami ve tøetí ètvrtinì tohoto století; z této doby pocházejí i dvorní parazitní pøístavky. V jádru klasicistní kolna a chlévy pøestavìny koncem 19.století. Pøední stodola zcela zanikla. Ze zadní pøi záhumenní cestì zachováno pouze vnìjší obvodové zdivo. Výmìnek v západní èásti ulièního køídla zanikl nejspíše až po roce Fotografie J.Foltýna z roku 1977 zachycuje na jeho místì již pouze ohradní zeï. Novostavba na jeho místì z konce sedmdesátých - osmdesátých let. 3 20

21 3 Pozùstatek hmotovì a dispoziènì tradièní usedlosti s domem se sýpkovým polopatrem obracejícím se do prostoru návsi prùèelím znehodnoceným bezduchou pováleènou úpravou. Pozornost zasluhuje jedna ze dvou dochovaných hloubkovì orientovaných podélnì prùjezdných kolen. Novostavba RD nad místì výmìnku nerespektující historickou urbanistickou strukturu pùsobí v kontextu PZ rušivì. Dle návrhu PZ zpracovaného PÚ v Brnì je dùm, hospodáøské køídlo usedlosti a podélnì prùjezdná kolna objektem dotváøejícím charakter PZ ("památkového zájmu"). Stejný význam má v rámci PZ i obvodové zdivo zadní zaniklé stodoly s ohradní zdí. Archivní fotodokumentace: muzeum Vyškovska ve Vyškovì: inv.è. _, foto Jiøí Foltýn Zachovat historické objekty usedlosti (obytný dùm s chlévovým køídlem, hloubkovou kolnu i obvodové zdivo zaniklé stodoly). Pøi pøípadných stavebních úpravách je tøeba respektovat prostorové a dispozièní uspoøádání staveb, autentické historické stavební konstrukce i prvky a architektonický detail (vèetnì úprav z roku 1938). Pøední dùm vyžaduje rehabilitaci ulièního prùèelí; minimálním zásahem by mìlo být provedení hladké vápenné omítky; možno zvolit kombinaci plastické omítky s hladkými pásy a šambránovými rámy dle dochované èásti dvorního prùèelí; nahradit typové výplnì atypickými tradièního formátu a provedení. Kultivovanou úpravu zasluhuje i pøízemí dvorního prùèelí domu i dvorního køídla; je pøitom žádoucí odstranit parazitní pøístavky. Rozvoj nemovitosti možno smìøovat do obnovy zaniklé zadní stodoly. Novostavba RD po dožití k odstranìní; v pøípadì zachování vyžaduje radikální architektonickou úpravu s posunem stavební èáry do úrovnì domu, výškovou redukci s odvozením výšky høebene a okapu podélné sedlové støechy od ulièního køídla domu usedlosti. Minimálním doèasným zásahem by mohlo být odstranìní nevhodného èlenìní prùèelí s ustupující západní polovinou s lodžií v patøe, redukce použitých materiálù s odstranìním nevhodných obkladù a provedení hladké omítky. 21

22 kat. è. 14 èp. 12 (pè. 21) (pè. 20) usedlost Pøevážnì pøízemní zdìná usedlost situovaná na severní stranì lysovické návsi. Sestává z obytného domu s rohovou komorou v patøe s navazujícím hloubkovým pøízemním hospodáøským køídlem, v jehož prodloužení je umístìn na zaèátku zahrady sklep. Dvùr uzavírá ohradní zeï. V zadní èásti zahrady pøi záhumenní cestì pøíènì prùjezdná stodola. Zahrada vymezena na západní stranì ohradní zdí. Pøední dùm s ulièním køídlem na západní stranì s hloubkovým prùjezdem otevøeným do dvora ("návratím"); na východní stranì pøedstupující rizalit odpovídající zazdìnému žudru, nad nímž, bývalou vstupní síní a zadní komorou je vyzdviženo patro rohové hloubkovì orientované komory. Dispozice pøedního domu pøeøešena. Hloubkové chlévové køídlo jednotraktové s pilíøovou arkádou podpírající pøesah støechy nad náspím. Zadní èást dvorního køídla zdìná z nepálených cihel. Ulièní prùèelí pøedního domu s bøizolitovou omítkou a typovými výplnìmi. Dvorní prùèelí vèetnì dvorního køídla a ohradní zdi uzavírající prostor dvora s bøizolotivou omítkou. Sedlové støechy kryté eternitovými šablonami; rohová komora v patøe do návsi s valbou. Rohová komora pøístupná døevìným žebøíkovým schodištìm s trámovým stropem; trámy okosené s prkenným záklopem. Na jednom z trámù datování 1923 (letopoèet rozdìluje monogram E a S CH). Zachovány hloubkovì orientované pøíhrady na obilí a truhla mouènice. Uskladnìn malovaný nábytek z 19.století. V místì napojení nižšího ulièního køídla skrýš. V zadní èásti dvorního køídla trámové stropy, v pøední stájové klenby (segmentové do traverz). Sklípek navazující na dvorní køídlo pøístupný z náspí s kamennou hloubkovou valenou klenbou. Pøíènì prùjezdná stodola pøi záhumenní cestì zdìná z nepálených cihel na kamenném soklu s korunní øímsou z cihel pálených; štít na západní stranì dozdìný z cihel, na východní stranì (kde navazovala zaniklá sousední stodola èp.13) je otevøený. Krov s ležatou stolicí. Má podélnou sedlovou støechu krytou bobrovkou. Mlat s dekorativní hlinìnou omítkou - "Murlem". Ohradní zeï na západní stranì zahrady z nepálených cihel na kamenné podezdívce s korunou vyzdìnou z cihel pálených. Mapa stabilního katastru zachycuje usedlost s domem pøibližnì stejného pùdorysného rozsahu s pouze jednotraktovým ulièním køídlem, rohovým výstupkem žudru na východní stranì ulièního køídla a navazujícím hloubkovým chlévovým køídlem hospodáøským. Dvùr uzavírala dnes již neexistující pøíènì prùjezdná stodola - kolna se støedním rozalitem odpovídajícím vjezdu na stranì zahrady. Na ni se na východní stranì dvora napojovala rovnìž zaniklá hloubkovì orientovaná kolna. V zadní èásti zahrady pøi záhumenní cestì je zachycena pøíènì prùjezdná stodola pùdorysnì odpovídající dochované stavbì. Všechny objekty usedlosti jsou zaèeny rùžovì - z nespalného materiálu. Stodola a hospodáøské køídlo byly pøestavìny koncem 19.století, u stodoly nejspíše s využitím obvodových zdí z nepálených cihel. Pøední dùm byl pøestavìn v roce 1923, kdy byla lepencová komora nad žudrem, vstupní síní a zadní dolní komorou nahrazena øádným komorovým patrem. Na rozdíl od ostatních dochovaných lysovických pøestaveb tohoto typu zùstal zachován rizalit bývalého žudru, o nìjž se rozšíøila vstupní síò. Dochovaná stavební podoba domu je poznamenána poslední úpravou ze šedesátých let tohoto století, pøi níž bylo zmìnìno vnitøní 3 22