SELEKTOVATELNÉ GENY V JADERNÉ TRANSGENOZI ROSTLIN. Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BC AV ČR, v.v.i. a PřF JU, Branišovská České Budějovice
|
|
- Božena Doležalová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SELEKTOVATELNÉ GENY V JADERNÉ TRANSGENOZI ROSTLIN Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BC AV ČR, v.v.i. a PřF JU, Branišovská České Budějovice
2 Selektovatelný gen: gen zajišťující rezistenci k látce přidávané do kultivačního média (in vitro) nebo používané k postřiku rostlin (in vivo), což vede k selekci transgenních buněk a pletiv. Signální (reportérový) gen: gen, jehož biochemický produkt je možné snadno detekovat a kvantitativně stanovovat. Do současné doby použito v transgenozi rostlin (jaderné i plastidové) kolem 55 druhů selektovatelných či signálních genů.
3 SELEKTOVATELNÉ GENY Lze je rozdělit do dvou velkých skupin: Geny zajišťující pozitivní selekci Geny zajišťující negativní selekci V obou případech pak může být selekce podmíněna buď přítomností externího substrátu, nebo jeho přítomnost není vyžadována. Pozitivní selekce: dochází k podpoře růstu a diferenciace transformovaných buněk a pletiv. Negativní selekce: vede k inhibici růstu nebo smrti transformovaných buněk a pletiv.
4 SELEKTOVATELNÉ GENY Pozitivní selektovatelné geny spojené s použitím toxických látek (antibiotika, herbicidy apod.) byly prvními vyvinutými a používanými selekčními systémy.
5 SELEKTOVATELNÉ GENY
6 SELEKTOVATELNÉ GENY Později byly vyvíjeny pozitivní selekční systémy, kde selekčním agens je netoxická látka, která u transformovaných buněk slouží jako další (dodatkový) zdroj energie,čímž je zvýhodňuje v růstu a diferenciaci.
7 SELEKTOVATELNÉ GENY Nejnovější strategie jsou tvořeny pozitivními selektovatelnými geny, které nevyžadují žádný externí substrát a které mění fyziologické procesy zajišťující vývoj rostliny.
8 SELEKTOVATELNÉ GENY Negativní selektovatelné geny resp. jejich produkty konvertují netoxickou externí látku na toxickou, která vede ke smrti transgenních buněk.
9 SELEKTOVATELNÉ GENY Přes již zmíněný vysoký počet nejrůznějších selektovatelných genů, které kdy byly vyvinuty, pouze pár jich je skutečně masivně používáno.
10
11
12
13 SELEKTOVATELNÉ GENY Ne všechny selektovatelné geny jsou např. vhodné pro všechny rostlinné druhy (kanamycin x Viciaceae, Poaceae). Nejzávažnější problémy: i) přílišná toxicita látky (kanamycin x hygromycin) ii) příliš malý selekční efekt iii) příliš dlouhá selekce (až měsíce) Příklad kanamycinu (obv. konc. při selekci v mg/l): A. thaliana a B. napus 50; N. tabacum, Petunia, chryzantéma 100; rododendron 150; Kalmia 200; rajče 300, Clematis 800; karafiát 1600;
14 SELEKTOVATELNÉ GENY Je proto nutné otestovat před každým použitím určité selekční látky citlivost netransgenních rostlin. Po zhruba měsíci (u kanamycinu) hodnotíme s tím, že danou koncentraci látky můžeme použít k selekci, jestliže rostliny přestávají růst, nově vyrašené listy jsou bílé a rostliny nekoření. Při použití např. hygromycinu bývají používané koncentrace zhruba 10 x nižší a citlivost k němu nemusí korelovat s citlivostí ke kanamycinu.
15 Chmel na hygromycinu SELEKTOVATELNÉ GENY
16 1. Enzymy modifikující aminoglykosidická antibiotika (kanamycin, neomycin, gentamicin, paromomycin) 1.1. Neomycinfosfotransferáza II (NPT II) - katalyzuje ATP dependentní fosforylaci 3 -hydroxylové skupiny některých antibiotik (viz výše) - gen nptii (neo) pochází z transpozonu Tn5 z E. coli - nejužívanější (v r % prací zabývajících se transgenozí rostlin využívalo k selekci tento gen) 1.2. Hygromycinfosfotransferáza (HPT) - katalyzuje ATP dependentní fosforylaci 7 -hydroxylové skupiny hygromycinu B - gen aphiv (hph, hpt) pochází z E. coli - druhý nejužívanější selekční systém
17 1.3. Streptomycinfosfotranferáza (SPT, APH) - gen pochází opět z bakteriálního transpozonu Tn5 - systém nedoznal obecného rozšíření - enzymy pod body 1.1. až 1.3. patří do aminoglykosid-ofosfotransferáz 1.4. ATP-binding casette (ABC) transporter - jeden z velké rodiny genů ABC transportérů u A. thaliana je gen Atwbc19, u nějž byla o prokázáno, že je u transgenních rostlin zodpovědný za rezistenci vůči kanamycinu (Mentewab a Stewart 2005) -může být cenným při transgenozi důležitých plodin či dřevin
18 1.5. Aminoglykosid-N-acetyltransferázy (AAC) -různé enzymy tohoto typu acetylují gentamycin, kanamycin, tobramycin, neomycin, paromomycin a apramycin - jeden z genů (6 gat ze Shigella sp.) je funkční alternativou genu nptii 1.6. Aminoglykosid-O-nukleotidyltransferázy - např. bakteriální gen aada kóduje aminoglykosid-3 - adenyltransferázu a zajišťuje tak rezistenci transgenních rostlin ke spektinomycinu a streptomycinu - selekce se však v tomto případě odehrává spíše na úrovni zelené x chlorotické pletivo než přežívající x rostoucí pletivo - pro selekci jaderných transgenů nevýznamný, avšak zatím nezastupitelný při selekci plastidových transformantů
19 2. Rezistence k bleomycinu - fleomycin a bleomycin jsou antibiotika glykopeptidového charakteru, jež způsobují místně specifické, jedno- i dvouřetězcové zlomy DNA -2 různé geny rezistence (z Tn5 E. coli a Streptoalloteichus hindustanus) pod promotorem 35S vedly k vysoké úrovni rezistence k fleomycinu u tabáku - systém se nerozšířil 3. Mutantní dihydropteroátsyntáza (DHPS) - sulfonamidy s antimikrobiální aktivitou inhibují enzym dihydropteroátsyntázu - gen rezistence suli z plazmidu R46 kóduje mutantní formu DHPS, která je rezistentní k inhibici sulfonamidy, mechanismem selekce tedy není (jako dosud) detoxifikace selekční látky - aby byl gen u rostlin účinný, musí být enzym směrován do plastidů
20 4. Streptotricinacetyltransferáza (SAT) - streptotriciny jsou produkovány streptomycetami a inhibují proteosyntézu vazbou na malou podjednotku ribozómů - gen sat3 z E. coli kóduje enzym SAT, který tyto látky inaktivuje - popsáno v r u 4 druhů 5. Chloramfenikolacetyltransferáza (CAT) - enzym CAT pochází z Tn9 E. coli - jako selektovatelný gen málo účinný, ale citlivost testu enzymové aktivity CAT umožňovalo používat tento gen jako gen signální (nyní se však už nepoužívá)
21 6. Selekční systémy s herbicidy 6.1. Fosfinotrin-N-acetyltransferáza - fosfinotricin (PPT) je účinnou složkou řady herbicidů (Basta, Ignite, Liberty ) a je kompetitivním inhibitorem glutaminsyntázy, která je jediným rostlinným enzymem, jenž katalyzuje asimilaci amonných iontů - inhibice GS vede ke kumulaci amonných iontů a nakonec ke smrti rostlinné buňky - rezistence k PPT může být dvojího typu: i) zvýšením úrovně exprese GS s použitím silného promotoru (prakticky nevyužíváno)
22 ii) vnesením bakteriálních genů: bar (bialophos resistance, bialophos se skládá z PPT a 2 alaninů) ze Streptomyces hygroscopicus nebo pat (phosphinothricin N-acetyltrans-ferase) ze S. viridochromogenes. Oba kódují PAT, jež acetyluje volnou amino skupinu PPT, takže ten není schopen se vázat na GS - v publikacích z r byl gen bar mezi rezistencemi k herbicidům nejužívanějším selekčním genem (4-31 %)
23 6.2. Enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntáza (EPSP) - glyfozát je účinnou složkou herbicidu Roundup a působí jako inhibitor plastidového enzymu 5-enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntázy, který je esenciální pro biosyntézu aromatických aminokyselin - možné mechanismy rezistence ke glyfozátu: i) zvýšená exprese EPSP z petúnie pomocí promotoru 35S, což vedlo k násobnému zvýšení exprese a tím k toleranci transgenních petúnií k herbicidu ii) exprese mutantní EPSP (gen aroa ze S. typhimurium nebo E. coli) cílené do plastidů; tento mutantní enzym má senzitivitu ke glyfozátu až o tři řády nižší iii) vnesením genu, který glyfozát katabolizuje, např. genu pro glyfozátoxidoreduktázu (GOX); syntéza enzymu musí být cílena do plastidů - tento systém selekce je stále široce využíván
24 6.3. Acetolaktátsyntáza (ALS) - ALS (AHAS=acetohydroxyacid synthase) se podílí na regulaci biosyntézy aminokyselin s rozvětveným řetězcem v plastidech - je inhibována některými skupinami herbicidů (sulfomočoviny, imidazolinony, triazolopyrimidiny, pyrimidinylthiobenzoáty) - mutantní formy ALS (např. gen surb z tabáku) mohou fungovat jako účinné selektovatelné systémy 6.4. Bromoxynilnitráza - oxynilové herbicidy inhibují fotosystém II - gen bnx z Klebsiella pneumoniae kóduje enzym s nitrilázovou aktivitou, jež vede k detoxifikaci bromoxynilu na netoxické produkty - využíváno velmi málo
25 6.5. Glutamát-1-semialdehydaminotransferáza (GSA-AT) - selekční agens je gabakulin (bakt. fytotoxin) - mutantní forma GSA-AT směrovaná do plastidů a kódovaná genem heml ze Synechococcus byla využita k selekci transgenních rostlin tabáku - navrženo jako systém vhodný pro selekci transformovaných plastidů, ale dosud nepoužito 6.6. Kyanamidhydratáza - kyanamid používán jako hnojivo či jako preemergentní herbicid - gen cah (z půdní houby Myrothecium verrucaria) kóduje kyanamidhydratázu, která detoxifikuje kyanamid na močovinu
26 6.7. Gen pro α-tubulin - v r Yemets et al. popsali využití mutantních forem přirozeně se vyskytujícího genu pro α-tubulin z kalužnice indické (Eleusine indica), které zajišťují svému nositeli rezistenci vůči řadě herbicidů s inhibičními účinky na tvorbu mikrotubulů (např. trifluralin, TFL) - autoři testovali použití selekčního genu při transformaci různých druhů (s TFL jako selekční látkou) a zjistili srovnatelnou transformační účinnost jako při použití kanamycinu nebo PPT
27 6.8. Protoporfyrinogenoxidáza (PPO) - enzym je klíčový při biosyntéze chlorofylu a je inhibován herbicidem butafenacilem - mutantní rezistentní enzym PPO z Arabidopsis lze použít jako selektovatelný gen (kukuřice, 2003) 7. Jiné pozitivní selekční systémy deoxyglukóza-6-fosfátfosfatáza - 2-deoxyglukóza je v cytosolu přeměňována na 2-deoxyglukóza- 6-fosfát, který funguje jako kompetitor glukóza-6-fosfátu, což vede nakonec k buněčné smrti - gen DOG R -1 z kvasinek vede k rezistenci transgenních rostlin k 2-deoxyglukóze
28 7.2. Aldehyddehydrogenáza - malé aldehydy, jako např. betainaldehyd, jsou pro rostliny toxické - existují enzymy, např. betainaldehyddehydrogenáza (BADH) ze špenátu, které je mohou konvertovat na netoxické produkty - enzym je směrován do plastidů - systém použit při jaderné transformaci u rajčete, ale s účinností nižší než při použití genu nptii - naopak při použití k selekci plastidových transformantů byl vysoce účinný a je nadějí do budoucna 7.3. Tryptofandekarboxyláza (TDC) - selekční systém využívá gen tdc z barvínkovce růžového (Catharantus roseus), který kóduje enzym přeměňující toxický 4- metyltryptofan na netoxický 4-metyltryptamin - použito zatím jen u tabáku
29 7.4. Dihydrofolátreduktáza (DHFR) -některé látky, např. metotrexát, se váží na aktivní místo enzymu dihydrofolátreduktázy, což v konečných důsledcích vede k buněčné smrti - rezistentní DHFR byla nalezena např. v E. coli či v Candida albicans a u petúnie bylo ukázáno, že může být použita k selekci transgenních rostlin 7.5. Xylózaizomeráza - rostliny většinou nedokáží metabolizovat D-xylózu, ale enzym xylózaizomeráza (D-xylóza-ketol-izomeráza) ji konvertuje na D- xylulózu, která je po fosforylaci xylulokinázou využívána rostlinným metabolismem v pentosofosfátové dráze - gen xyla (Streptomyces rubiginosus, Thermoanaerobacterium thermosulfurogens) pro xylózaizomerázu byl použit při transformaci rajčete, tabáku a bramboru
30 7.6. UDP-glukóza:galaktóza-1-fosfáturidyltransferáza - selekční látkou galaktóza, která je v rostlinách fosforylována interním enzymem na galaktóza-1-fosfát inhibující fosfoglukomutázu - enzym kódovaný genem galt z E. coli použit k selekci transformantů u bramboru a řepky 7.7. Manóza-6-fosfátizomeráza (PMI) - selekční látkou je manóza, která má na většinu rostlin toxické účinky, které se přisuzují manóza-6-fosfátu, jenž vzniká z manózy v rostlinné buňce po fosforylaci vnitřní hexokinázou - produkt genu pmi (mana z E. coli) konvertuje M-6-P na fruktóza- 6-fosfát, který je dále metabolicky využitelný - použito u celé řady plodin (kukuřice, pšenice, řepa, maniok, Arabidopsis, pomerančovník)
31 7.8. -glukuronidáza - selekční látka benzyladenin N-3-glukuronid je hydrolyzována produktem genu uida (gusa) z E. coli, tj. -glukuronidázou, na aktivní cytokinin, takže na médiu se selekční látkou (a bez aktivních cytokininů) transformované buňky rostou a diferencují, zatímco netransformované buňky trpí nedostatkem cytokininů -ověřeno u tabáku -současně (a hlavně) signálním genem 7.9. Ferredoxin-like protein (PFLP) - selekčním agens suspenze patogena Erwinia carotovora - gen pflp (pepper ferredoxin-like protein) zajišťuje transgenním rostlinám vůči tomuto patogenu rezistenci - využito zatím u orchidejí rodu Oncidium
32 7.10. D-laktátdehydrogenáza (Wienstroer et al. 2012) - selekční látkou je D-laktát případně methylglyoxal - transgenní rostliny konstitutivně nadprodukující D-laktát dehydrogenázu z A. thaliana na selekčním médiu rostly a vyvíjely se (D-laktát byl metabolizován na pyruvát), zatímco vývoj netransgenních rostlin byl zastaven krátce po vyklíčení semen - autoři postulují, že vyvinuli nový selekční systém umožňující selekci v následné generaci transformovaných rostlin
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
VíceMendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceTransformace ptdna tabáku genem E7/GUS a eliminace selekčního genu za využití homologní rekombinace
Transformace ptdna tabáku fúzním genem E7/GUS a eliminace selekčního genu za využití homologní rekombinace Jiřich ich BřízaB 1,, Josef Vlasák 1, Štěpán n Ryba, Viera Ludvíkov ková 3, Hana Niedermeierová
VíceInvestujeme do naší společné budoucnosti
Investujeme do naší společné budoucnosti TECHNICKÝ LIST TOLERANCE K ALS INHIBITORŮM U CUKROVÉ ŘEPY STRUČNĚ V roce 2014 firma SESVANDERHAVE veřejně oznámila nalezení rostlin cukrové řepy tolerantních k
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin Geneticky modifikované rostliny v zemědělské praxi - přínosy a rizika Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný
Víceanalýza dat a interpretace výsledků
Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat
VíceBAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
VíceModifikace dědičné informace rostlin I. modifikace
Modifikace dědičné informace rostlin I Klasická genetická modifikace Lukáš Fischer, KEBR Legislativa: Genetická modifikace (GM) = vnesení genetické informace (úseku DNA) či změna > 20 nt způsobem, který
VíceBi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 09 Genetické modifikace pro zlepšení výţivy člověka doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Nový trend zlepšení výţivy lidí Výţiva a zdraví člověka Prevence
VíceBuněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceRezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit
VíceNové směry v rostlinných biotechnologiích
Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše
VíceNázev materiálu: Antimikrobní látky MUDr. Zdeňka Kasková. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceCitlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva
Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Sylva Janovská Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceGeneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme
Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. ÚMBR BC AV ČR,v.v.i. & katedra genetiky PřF JU Branišovská 31, 370 05 České Budějovice GM crops
VíceTransgenoze a reverzní genetika. Metody transformace rostlinných buněk Rekombinace
Transgenoze a reverzní genetika Metody transformace rostlinných buněk Rekombinace Využití transgenoze 2 Mutageneze (ztráta funkce) Využití transgenoze 3 Charakterizace promotoru na základě exprese reportérového
VíceMIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického
VíceAplikovaná botanika BOT/ABP
zimní semestr 2010/2011 Aplikovaná botanika BOT/ABP Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky 4. setkání 11. října 2010 3.5. Regulace plevelů - herbicidy přibližně od 50.
VíceRegulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceSíra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VíceBakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel
VíceR o z h o d n u t í. rozhodlo
Ministerstvo životního prostředí odbor environmentálních rizik Praze dne 30. dubna 2007 Čj.: 4675/ENV/07 R o z h o d n u t í Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad příslušný podle 5 zákona
VíceNÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ
NÁVRH A PŘÍPRAVA PEPTIDŮ A LIPOPEPTIDŮ S ANTIMIKROBIÁLNÍM ÚČINKEM A STUDIUM JEJICH BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ A. Macůrková R. Ježek P. Lovecká V. Spiwok P. Ulbrich T. Macek Antimikrobiální peptidy přírodní
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceBAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE Petr Zouhar, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.; UK v Praze, PřF, Katedra fyziologie V této úloze se v hrubých rysech seznámíte s některými metodami používanými v běžné molekulárně
VíceTUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC
VíceINTERPRETACE VÝSLEDKŮ CITLIVOSTI NA ANTIBIOTIKA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ CITLIVOSTI NA ANTIBIOTIKA Milan Kolář Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci Současná medicína je charakteristická svým multidisciplinárním přístupem k řešení mnoha
VíceAntibiotika a chemoterapeutika. Karel Holada
Antibiotika a chemoterapeutika Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Antibiotika Selektivní toxicita Baktericidní Bakteriostatický Terapeutický index MIC a MIB Testování citlivosti Mechanizmus účinku
VíceR o z h o d n u t í. rozhodlo
Ministerstvo životního prostředí odbor environmentálních rizik Praze dne 30. dubna 2007 Čj.: 20955/ENV/07 R o z h o d n u t í Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad příslušný podle 5 zákona
VíceR o z h o d n u t í. rozhodlo. společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o., Zemědělská 2520/16, Šumperk, k uvádění
Ministerstvo životního prostředí odbor environmentálních rizik Praha 9. dubna 2010 K č.j. 107046/ENV/09 Č.j. 31222/ENV/10 R o z h o d n u t í Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad příslušný
VíceGENETICKY MODIFIKOVANÉ
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ROSTLINY (GMR) Lukáš Fischer Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Geny základ vlastností organismů Změny genetické informace rostlin a definice genetické modifikace dle
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 zimní semestr 2011/2012 Aplikovaná botanika BOT/ABP Téma: Herbologie regulace plevelů Snížení zaplevelenosti
VíceANTIBIOTIKA. Mgr. Marie Vilánková. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena
ANTIBIOTIKA Mgr. Marie Vilánková 1 Antibiotika - látky působící na mikroorganismy Antibiotika = původně získávána biologickou cestou (produkována plísněmi nebo bakteriemi) Chemoterapeutika = chemický původ,
VíceMIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceArabidopsis thaliana huseníček rolní
Arabidopsis thaliana huseníček rolní Arabidopsis thaliana huseníček rolní - čeleď: Brassicaceae (Brukvovité) - rozšíření: kosmopolitní, od nížin až do hor, zejména na výslunných stráních - poprvé popsána
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceAbiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
VíceZdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna
Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem
VíceJsou vůbec GM plodiny zapotřebí?
Obsah přednášky 1) Základní informace a přehled typů modifikací 2) GM kukuřice 3) Zlatá rýže 4) Brambory amflora 5) Produkty GM rostlin ve výživě 6) Popis dalších druhů GM rostlin a jejich využití Jsou
VíceANTIBIOTICKÁ LÉČBA OFF-LABEL Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci
ANTIBIOTICKÁ LÉČBA OFF-LABEL Z POHLEDU MIKROBIOLOGA Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci Septický pacient s nozokomiální pneumonií Endosekret: KLPN + ESCO Terapie: PPT + GEN INTERPRETACE?
VíceMolekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.
Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceBakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2017-2018 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu. Školitel Mgr.
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VícePoužití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat?
Poslanecká sněmovna parlamentu ČR 3. května 2017 Použití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat? Mgr. Tomáš Moravec, PhD., Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Laboratoř virologie Praha Modifikování
VíceR o z h o d n u t í. Univerzitě Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, Olomouc. se p r o d l u ž u j e
Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. ledna 2017. ODESÍLATEL: Ing. Karel Bláha, CSc. ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha
VíceGeneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy Ivo Frébort KBC/BAM Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost Dolly the Sheep Genetické modifikace a baktérií a kvasinek - Běžná praxe Nadexprese proteinů Velkoobjemové
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceDusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)
Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy
VíceRNDr. David Novotný Ph.D Biologické přípravky na bázi bakterií
RNDr. David Novotný Ph.D. +420 777 664 756 Biologické přípravky na bázi bakterií Zabýváme se přípravky na bázi symbiotických půdních bakterií PGPR (Plant grow-promoting rhizobacteria) Fungujeme na českém
VíceMUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE) Nejrozšířenější použití transpozonů je mutageneza za účelem lokalizace genů a jejich charakterizace. Výhody: 1. vyšší frekvence mutace než při
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceVÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ
LABORATORNÍ LISTY Srpen č.27/2015 2015 Vážené kolegyně a kolegové, v tomto čísle našich Laboratorních listů Vám předkládáme statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme testovali standardní
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
VíceD E T E K C E G E N Ů R E Z I S T E N C E N A A N T I B I O T I K A V K A L E C H Z Č O V
D E T E K C E G E N Ů R E Z I S T E N C E N A A N T I B I O T I K A V K A L E C H Z Č O V D A N A V E J M E L KOV Á, I VA N K A R P Í Š E K Analytika odpadů, 21. 11. 2018 ANTIBIOTIKA látky, které usmrcují
Více3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceRegulace plevelů v řepce s využitím odrůd s tolerancí k herbicidům
Regulace plevelů v řepce s využitím odrůd s tolerancí k herbicidům J. Soukup M. Jursík V. Venclová M. Kolářová katedra agroekologie a biometeorologie Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
VíceCo musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci?
Co musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci? V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF a VFN Praha Rezistenci máme v rukou Klasifikace
VíceRůst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceBUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VíceZbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie
Zbytky léčiv v ŽP a jejich dopady na potravinářské technologie DETEKCE PŘÍTOMNOSTI ANTIBIOTIKA V TEKUTÉM MÉDIU JAROMÍR FIALA Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceTransgenní rostliny využitelné ve fytoremediacích
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Transgenní rostliny využitelné ve fytoremediacích Ing. Jitka Viktorová, Ph.D. Ing. Martina Nováková, Ph.D. Prof. Ing. Tomáš Macek, CSc. Ing. Neumannová, Ing.
VíceÚloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce)
Úloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce) Úkol: Sepište krátký rukopis vědeckého původního článku na téma "Směrovaný transport auxinu přes plazmatickou membránu hraje úlohu
VíceNové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém
Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém Lesk a bída GM plodin Lesk a bída GM plodin Problémy konstrukce GM plodin: 1) nízká efektivita 2) náhodnost integrace transgenu 3) legislativa
VíceBakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2018-2019 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu Školitel Mgr.
VíceGENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN VERTIKÁLNÍ PŘENOS VLASTNOSTÍ DĚDIČNOST považoval člověk za samozřejmou zákonitost Evoluce
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Glykolýza a neoglukogenese
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Glykolýza a neoglukogenese z řečtiny glykos sladký, lysis uvolňování sled metabolických reakcí od glukosy přes fruktosa-1,6-bisfosfát
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceRegulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
VíceFunkční vzorek 5454/2017. Set ke stanovení minimálních inhibičních koncentrací antimikrobiálních. látek u Pseudomonas spp.
Funkční vzorek 5454/2017 Set ke stanovení minimálních inhibičních koncentrací antimikrobiálních látek u Pseudomonas spp. Autoři: MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství,
VíceGENETICKÁ TRANSFORMACE OBILOVIN
GENETICKÁ TRANSFORMACE OBILOVIN Pokročilé biochemické a biotechnologické metody 2.11.2015 K. Holubová ÚVOD Kukuřice pšenice rýže - ječmen Obiloviny: potrava, krmivo, průmyslní výroba Klimatické změny:
VíceDISTRIBUCE GENŮ REZISTENCE NA ČOV
VODA 2017, Poděbrady, 20. 9. 2017 DISTRIBUCE GENŮ REZISTENCE NA ČOV Eva Proksová Karol Król Kristýna Časarová Jana Říhová Ambrožová Dana Vejmelková PROBLEMATIKA REZISTENCE NA ANTIBIOTIKA MOŽNOSTI DETEKCE
VíceVÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ
LABORATORNÍ LISTY Listopad č.29/2016 2016 Vážené kolegyně a kolegové, v tomto čísle našich Laboratorních listů Vám předkládáme statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme testovali
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceČeská komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (ČK GMO)
Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (ČK GMO) Stanovisko Věc: Stanovisko ČK GMO k žádosti o dovoz řezaných květů karafiátů linie FLO-40685-2 do EU Stav
VíceN 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i
1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy
VíceLABORATORNÍ LISTY Vážené kolegyně a kolegové,
LABORATORNÍ LISTY Červen Vážené kolegyně a kolegové, VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ Horní cesty dýchací Streptococcus pyogenes č. 19/2018 2018 v tomto čísle našich laboratorních listů Vám předkládáme
VíceMENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2007 MICHAL ROHRER Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VíceKontrola genové exprese
Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceSTUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010. M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich
STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010 M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a potravin Oddělení analýzy
VíceObsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin
Obsah přednášky 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin 2 Zákon č. 78/2004 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12.3.
VíceKlonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Více4) Reakce rostlin k abiotickému stresu
2010 4) Reakce rostlin k abiotickému stresu a) Vodní deficit b) Zasolení a osmotické přizpůsobení a jeho role v toleranci k suchu a zasolení 1 Jenks M et al. (2005) Plant Abiotic Stress. Blackwell Publishing
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Více