MANTINELY VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH INVESTIC DO LIDSKÉHO KAPITÁLU VE VZTAHU K EFEKTIVNOSTI ZDRAVOTNICTVÍ
|
|
- Ivo Vlček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MANTINELY VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH INVESTIC DO LIDSKÉHO KAPITÁLU VE VZTAHU K EFEKTIVNOSTI ZDRAVOTNICTVÍ The limits of public and private human capital investment in the relationship to the health care system effectiveness Jaroslava Durdisová, Jan Mertl 1 Abstract The paper deals with the evaluation and comparison of public and private investment in health. This paper aims to show that the method of human capital to attach any positive value or negative health illness or suffering per se, but merely notes the impact of health on the production capability of individuals or society as a whole and consider the consequences of these phenomena. A sub-goal is to define the differences between public and private investments in human capital health. In circumstances where restrictions on public budgets is highlighted and discussed the involvement of private resources, are the conclusions of the article highly current. It shows, among other things, that even private spending on health care are burdened with limits and restrictions and possible consequences to services sector and employment issues. Klíčová slova Zdraví, zdravotnictví, lidský kapitál, investice do zdraví Keywords Health, healthcare system, human capital, investment in health Úvod Hodnocení efektivnosti ve zdravotnictví je odlišné od ostatních sektorů ekonomiky vzhledem k významu života a zdraví pro vliv na ekonomiku státu, ale i všech subjektů zařazených do zdravotnického systému. Vycházíme ze situace omezených veřejných zdrojů a potřeby zapojení zdrojů soukromých zdrojů. To je obecný problém, který je dán donucovacím charakterem plateb do fondů veřejného zdravotnictví. Tento způsob vede k objektivní evaluaci výdajů na zdravotnictví, současně je ale kritizován z pohledu priorit pacientů, možnosti nadstandardní léčby a také svobody jednotlivce. Proto také v České republice v současné době navýšení veřejných zdrojů není aktuální. Cílem příspěvku je ukázat, že metoda lidského kapitálu nepřisuzuje žádnou kladnou hodnotu zdraví nebo zápornou hodnotu nemocí či utrpení per se, ale všímá si pouze vlivu zdravotního stavu na produkční schopnost jedince či celé společnosti. Cílem je zamyslet se 1 Zpracováno v rámci grantových projektů Reforma sociálních systémů jako nástroj odstranění sociálních pastí a nežádoucích motivačních stimulů IG NF VŠE (doc. Durdisová) a Ekonomické a institucionální aspekty zdravotního pojištění IGA VŠFS (Ing. Mertl). 1
2 nad důsledky těchto jevů. Dílčím cílem je pak vymezit rozdíly mezi veřejnými a soukromými investicemi do lidského kapitálu zdraví. Teoretická východiska Následující teoretická východiska se týkají především problematiky lidského kapitálu jako individuálního investičního statku, praxe zdravotní politiky a veřejného zdravotnictví se od nich často odchyluje. Již v roce 1961 analyzoval lidský kapitál a možnosti investic do něj Schultz 2, který ve svém článku analyzoval tehdejší bariéry pro efektivní investice do lidí a srovnává je s existujícími možnostmi investic do jiných statků. Navrhl také politiky pro zvýšení míry investic do lidského kapitálu. Ukázal, že skrze investice do (vlastního) lidského kapitálu jedinec zvyšuje svoji svobodu a možnost volby a že to je jeden ze způsobů, jak zvýšit své bohatství. Zprvu se ekonomie zabývala lidským kapitálem zejména v oblasti vzdělání. Tento přístup rozvíjí zejména Gary Becker 3, který již v roce 1964 analyzoval peněžní míry výnosu z absolvovaného vzdělání a ukázal, že investice do něj jsou vysoce rentabilní. Specifický přístup k lidskému kapitálu akcentuje Grossman ve svém podrobném matematickém modelu z roku Rozvíjí v něm Beckerův, Schultzův, Mushkinův a Fuchsův koncept lidského kapitálu a provádí analýzu investic do lidského kapitálu na příkladu kapitálu zdraví. Grossmann chápe zdraví jako složku zásoby lidského kapitálu ( component of the stock of human capital ). Zejména staví na hypotéze, že zatímco zásoba znalostního kapitálu jednotlivce ovlivňuje především jeho produktivitu, zásoba zdraví ovlivňuje především čas, který může strávit produktivními činnostmi. Ocitujme v této souvislosti ještě Goulliho, 5 který charakterizuje Grossmannův model takto: Jednotlivec zdědí původní zásobu kapitálu, která se znehodnocuje věkem. Tato zásoba musí být renovována investicemi do zdraví. Je řešen problém, jak je možné v různém období života obnovovat zásobu lidského kapitálu a jaké jsou optimální objemy investic. Přitom optimalizace se dosahuje při respektování rozpočtového a časového omezení.. Jednotlivec tedy vybírá mezi investicemi do zdraví nebo do jiných statků ( U=f (H t, Z t ), kde H t je zdraví a Z t jsou jiné statky v období t). Produkční funkce jsou definovány jako I=(M, T H, E) a Z=(X, T z, E), kde M je zdravotní péče, T H je čas věnovaný její produkci, X jsou vstupy k produkci statku Z, T z je čas potřebný k této produkci, a E reprezentuje zjednodušeně vzato vzdělání (obsahuje myšlenku, že vzdělaní lidé budou efektivnější jak v produkci zdraví tak v produkci jiných statků). Časové omezení je vyjádřeno jako rozložení období Ω (např. 365 dnů v roce) na čas věnovaný investicím do zdraví (T h ), nemoci (T L ), práci (T W ) a času potřebnému k produkci jiných statků (T z ). Ω = T H + T L + T z + T W. Znehodnocování zásoby kapitálu zdraví v čase vyjadřuje Grossman jako 2 SCHULTZ, T.W. Investment in Human Capital. The American Economic Review, Vol. 51, No. 1. (Mar., 1961), pp Stable URL: 3 BECKER, G. S., Human capital: A theoretical and empirical analysis with special reference to education, Second edition. Chicago and London: The University of Chicago Press, (druhé vydání textu publikovaného v r. 1964). Dále Becker rozpracoval přístupy chicagské školy i v oblasti ekonomie rodiny, ekonomie zločinu, ekonomie času, ekonomie diskriminace a dalších tradičně sociologických disciplín definoval pojetí ekonomie jako imperiální vědy. 4 GROSSMAN, M. On the concept of health capital and the demand for health. Journal of Political Economy, 80, GOULLI, R. Zdravotnictví a veřejná ekonomie. In: Analytická, koncepční a hodnotová východiska zdravotní politiky I. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2001), 2
3 H t+1 H t = I t - δ t H t, kde I t hrubé investice, δ t H t opotřebení (znehodnocení) zdraví, H t+1 H t změna zásoby kapitálu zdraví Pokud se týče optimalizace v čase, Grossman konstruuje produkční funkci dnů zdraví production function of healthy days. Obrázek 1 Grossmanův model produkční funkce dnů zdraví Počet dní prožitých ve zdraví 365 H min Zásoba zdraví Zdroj: GROSSMAN, M. On the concept of health capital and the demand for health. Journal of Political Economy, 80, 1972, upraveno Model akcentuje ekonomicky racionální rozhodování jednotlivce tedy to, zda se mu v určitém okamžiku života vyplatí poptávat zdravotní péči investovat do zdraví. Implikuje tudíž i fakt, že jednotlivec si v určitém okamžiku racionálně zvolí i smrt (v tomto okamžiku H t < H min, kde H min odpovídá úrovni v okamžiku smrti neboli nula dnům prožitým ve zdraví). Ve zjednodušené podobě 6 ukazuje logiku Grossmanova modelu následující graf, který obsahuje křivku MEC (mezní efektivnost kapitálu) definovanou jako klesající křivku na základě vztahu MEC=W*G/C, kde W je mzdová sazba, G míra výnosu z investic do zdraví (zákon klesajících výnosů), C přímé náklady investic do zdraví. Ukazuje různou zásobu zdraví odpovídající různé hodnotě nákladů kapitálů, opotřebení δ rostoucí s věkem 7 a na úrovni δ D v pokročilém stáří odpovídající hodnotě H min. Také ukazuje, že optimální zásoba zdraví v mládí je vyšší než ve stáří (H 0 >H 1 ). Z Grossmanova modelu vyplývá také, že s růstem věku rostoucí míra opotřebení zdraví δ stále více zdražuje kapitál, což nakonec vede k již popsanému dobrovolnému výběru smrti, protože je stále méně výhodné investovat vysoké investice do rychle ubývající zásoby zdraví; zvýšení mezd (MEC 0 -MEC 1 ) implikuje vyšší optimální úroveň zásoby zdraví (H w ), tentýž efekt má zvýšení zásoby vzdělání, protože zvyšuje mezní produkt vstupů. 6 The Demand for Health Capital the Grossman Model. < %20Grossman%20Model%20-%202007%20version.pdf>, [cit ]. 7 Nebo např. s progresí chronického onemocnění, tento ukazatel de facto aproximuje odolnost či míru autonomního zhoršování zdravotního stavu. 3
4 Obrázek 2 Grossmanův model různé úrovně zásoby zdraví Náklady držby kapitálu (úroková míra ostatních investic r + míra opotřebení δ ) r+δ D r+ δ 1 r+ δ 0 MEC 1 MEC 0 H min H 1 H 0 H W Zásoba zdraví Zdroj: GROSSMAN, M. On the concept of health capital and the demand for health. Journal of Political Economy, 80, 1972, upraveno I když kritikové tohoto modelu argumentují zejména nerealistickým předpokladem dokonalých informací, příliš velkou mírou jistoty v modelu, tj. že zdravotní péče a zdravotní stav jsou velmi deterministicky svázány, tvoří tento model důležitý nástroj k analýze racionálních investic do vlastního zdraví z vlastního rozhodnutí pacienta. 8 Proto jeho následovníci, jako například Cropper 9, formálně zahrnuli do Grossmanova modelu nejistotu. Výsledkem takové aplikace byla tvrzení o vyšší zásobě zdraví držené bohatšími lidmi než chudšími lidmi. Variabilita zdravotního rizika tedy vede v modelech, které s určitou mírou nejistoty pracují, ke zvýšení objemu spotřebovávané zdravotní péče a zásoby zdraví, do níž jedinec investuje. Modely Liljase 10 rozšiřují tyto úvahy do implikací konceptů veřejného a soukromého zdravotního pojištění. Z poslední doby pak připomeňme zejména Piateckého a Ulmannův model 11, který analyzuje dopad zaměstnanosti ve zdravotnictví. Zdraví je zejména v Ulmannových dalších pracech složkou kvality lidského kapitolu a faktorem globální produkční funkce. Rozbor Se specificitou řešených problémů souvisí také koncept dekomodifikace (Esping- Andersen, 1990). Teoreticky spočívá v tom, že prostřednictvím veřejného financování a veřejného poskytování určitých statků a služeb dochází k odstínění či osvobození člověka od působení tržních sil. Tento proces se v historii uplatňoval zejména v sociálnědemokratickém režimu welfare state. Jeho výhoda spočívá v tom, že umožňoval člověku existenci ve společnosti nezávisle na svých tržních příjmech právě ve vazbě na to, že určité problémy musí řešit každý člověk bez ohledu na to, jak je momentálně trhem ohodnocen. 8 Nicméně vzhledem ke své podstatě neakcentuje problematiku toho, jak řešit otázku zdravotní péče pro ty, jejichž rozhodnutí o investici do vlastního zdraví vyjde záporně. 9 CROPPER, M. L. Health, investment in health, and occupational choice. Journal of Health Economics, LILJAS, B. The demand for health with uncertainty and insurance. Journal of Health Economics, PIATECKI C., ULMANN P. Microéconomie de la santé : Bilan et Perspective. Revue d'economie Financière, Numéro spécial, vol. 34, pp , PIATECKI C., ULMANN P. Croissance endogène et Santé. INSEE Méthodes: Paris, avril,
5 V praxi se projevuje zejména dostupností veřejných služeb a faktickým odstraněním sociálních rizik z běžného života. Racionalita těchto úvah spočívala v tom, že když budou lidé zbaveni závažných sociálních rizik, budou se moci bez obav věnovat produktivní práci a kvalitnímu životu. A také v tom, že v rámci sociální diferenciace řada lidí má omezenou možnost uspokojit si své potřeby na tržním principu protože jejich rozpočtové omezení je nízké a tudíž vlastně nemohou na trhu použít své peněžní hlasy. V praxi se však stal princip re-komodifikace předmětem kritiky, protože řada příslušníků některých sociálních skupin tento princip využila k dlouhodobému sociálnímu parazitismu, často i mezi generacemi. Tento fenomén je známý jak z ČR, tak i z řady zemí EU (Francie), kdy se v souvislosti s globálním vývojem zvýrazňuje. V poslední době se však uplatňuje spíše opačný proces, tedy re-komodifikace, spočívající ve zpětném poskytování služeb na tržním principu, resp. regulací přístupu k veřejným službám, resp. stimulací pracovní aktivity oproti životu na dávkách. V tomto rozčlenění lze také spatřovat rozklíčování některých jednoduchých návrhů na reformy sociálních systémů, spočívajících v přenesení racionality financování jednotlivých oblastí sociální politiky na klienta, resp. na individuální soukromou poptávku. Pokud se jedná o individuální poptávku financovanou ze soukromých zdrojů, je třeba počítat s dvěma základními problémy: rozpočtovým omezením diferencovaným v rámci sociální struktury a reálným chováním jednotlivých poptávajících. Pokud v rámci sociální praxe nedojde k tomu, že jednotlivec svoji individuální poptávku bude skutečně realizovat, vzniká problém, protože takové opatření sociální politiky je poté neúčinné. Pokud se jedná o individuální poptávku financovanou z veřejných zdrojů, problém rozpočtového omezení odpadá, ale otázka reálného chování jednotlivých poptávajících zůstává. Lze ho usměrnit např. formou specifických poukázek. Další možností je pak standardní poskytování veřejných služeb formou veřejného statku či smíšeného veřejného statku (financování z daní a čerpání na základě potřeby). Investice do lidského kapitálu lze rozdělit na veřejné a soukromé. Veřejné investice zvyšují zásobu lidského kapitálu přesto, že není definován a obchodován jako komodita na Esping-Andersenově principu. Naopak soukromé investice vedou k přírůstku lidského kapitálu na principu tržního nákupu služeb, které zvyšují jeho potenciál (zhodnocují jej). Z ekonomického hlediska platí, že metoda lidského kapitálu nepřisuzuje žádnou kladnou hodnotu zdraví nebo zápornou hodnotu nemocí či utrpení per se, ale všímá si pouze vlivu zdravotního stavu na produkční schopnost jedince či celé společnosti. Přínos (léčebného či preventivního programu) je tedy redukován na materiální zdroje, které dokáže ušetřit. Tyto úspory mohou být přímé (náklady na léčení nemoci nebo jejich komplikaci, které by vznikly bez daného programu) i nepřímé (ušlá produktivita pracovní síly v důsledku nemoci). Kapitál je obecně řečeno zásoba, kterou může její vlastník produktivně využít. Pokud ji užívá ke zvýšení individuálního užitku, jde o individuální kapitál, tj. jeho výnosy užívá jednotlivec. Společenský kapitál vzniká etatizací části individuálních užitků v rámci veřejné alokace a redistribuce a především synergickými efekty (např. vzdělanost populace, kolektivní imunita). Současně existuje snaha převzít individuální užitek do společného vlastnictví stupeň této etatizace se liší v různých společenských systémech. Lidský kapitál lze měřit pomocí příjmů z jeho použití, ale také věcně formou zlepšení konkrétních ukazatelů vzdělanosti, zdravotního stavu apod. Ideální je, pokud existuje pozitivní korelace mezi přírůstkem příjmů ve finančním vyjádření a přírůstkem konkrétních ukazatelů typu gramotnost či střední délka života. Často se zapomíná na to, že vedle běžně vnímané vazby člověka poptávajícího určitou službu/statek, např. vzdělávací nebo zdravotnické služby, je existence subjektů akumulujících příslušný typ lidského kapitálu podstatná i pro instituce které se zabývají výrobou těchto 5
6 komodit (zdravotnická zařízení, školy). Vztah je tedy ve skutečnosti oboustranný, byť má charakter např. vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tj. asymetrického vztahu jednotlivce a v zásadě oligopolního (až monopolního) uspořádání poskytovatelů. Významným poznatkem je charakter veřejných a soukromých investic do lidského kapitálu. Veřejné investice dávají prostor pro rozvoj lidského kapitálu, ale mají tendenci efekty (užitky) ze získaného lidského kapitálu ponechat ve veřejném vlastnictví a financovat reprodukci lidského kapitálu pouze prostřednictvím plateb za výrobní faktor práce, tj. mezd. Z toho vyplývá, že produkty akumulace lidského kapitálu nejsou při použití veřejných investic komoditou a jejich všeobecná dostupnost se děje na principu schopnosti či potřeby jejich využití. Např. zdravotní péče je spotřebovávána na principu její objektivní potřeby, vzdělání je spotřebováváno na základě individuálních dispozic k určité úrovni vzdělávání. Navíc neexistuje přímá vazba mezi plátcem a spotřebitelem (jiný platí a jiný spotřebovává). Naopak při použití soukromých investic je akumulace lidského kapitálu předmětem tržní směny a jednotlivé kousky, které zvyšují jeho zásobu, jsou komoditou s tržní cenou, která může být případně předmětem dotací či regulace. Dostupnost této komodity je tedy závislá na ochotě a schopnosti jednotlivce nakupovat a prodávat příslušnou komoditu tak, aby mohla vůbec předmětem tržní směny být. Např. ve zdravotnictví, pokud chceme financovat ze soukromých zdrojů rozvoj nových léčebných metod, je nutno rozdělit platby např. za přístroj do ceny jednotlivých výkonů, tak aby se pořizovací náklady rozdělily mezi jednotlivé pacienty při spotřebě. Ten, kdo spotřebovává, platí. V obou případech má proces reprodukce (akumulace) lidského kapitálu svá omezení. V případě veřejných investic je dáno omezením veřejných rozpočtů, v případě soukromých investic rozpočtovým omezením jednotlivce. V případě veřejných investic je tak omezení jednotné pro všechny občany (což vnímají někteří negativně, někteří pozitivně), v případě soukromých investic je různé, pro některého občana velké, pro někoho malé. Empiricky neplatí, že bohatnutím populace by se eliminovala rozpočtová omezení jednotlivců. Lidé se s vidinou lepšího života stěhují do měst či do míst s pracovním uplatněním (mobilita pracovní síly). Klíčová je tedy vidina společenského uplatnění. Lidský kapitál dává člověku právě možnost produktivně se uplatnit ve společnosti mezi cizími lidmi. Zatímco v rodině se člověk uplatní i tehdy, pokud lidský kapitál ještě nemá, teprve ho nabývá a nebo ho již ztratil. To souvisí i s dobou odchodu do důchodu, která má úzký vztah právě k lidskému kapitálu zdraví. Prodlužování této doby nemůže přesáhnout hranici podstatné ztráty lidského kapitálu jednotlivce, neboť v tomto okamžiku již jednotlivec nemá tržně co nabídnout a jeho další participace na pracovním trhu je neefektivní (i ve vztahu ke konkurenci zaměstnávání mladých pracovníků, kteří teprve začínají svůj lidský kapitál rozvíjet). Prodlužování doby odchodu do důchodu generuje mezigenerační konflikt, protože všichni chtějí (staří ještě, mladí už) svůj lidský kapitál uplatnit, a to ze dvou důvodů. Za prvé existenčních, neboť se zvyšuje závislost na finančních tocích a příjmech. Za druhé z důvodu společenského postavení a odezvy vlastního bytí, neboť to je vnitřním cílem většiny populace. Specifický případ tvoří mladá generace, která ještě nenašla pracovní uplatnění vzhledem k nedostatku příležitostí, a tudíž je z důvodu absence pracovních návyků ani nevyhledává. Závěr Zatímco v běžné tržní alokaci se vztahuje cena k subjektivnímu užitku spotřebitele, tak ve zdravotnictví se poměřují náklady a objektivní prospěch, který pacient získává ze spotřeby zdravotní péče. Tradičně to bývalo tak, že objektivní dokazatelný prospěch vedl k úhradě 6
7 příslušného typu péče z veřejných zdrojů, ale i k zahrnutí dané metody léčby do oficiální medicíny. Záleží na společenském zhodnocení, který typ (či rozsah) zdravotní péče bude uznán jako objektivně nutný, obecně prospěšný a tudíž hodný investic z veřejných prostředků. Subjektivní užitek či nadstandardní komfort by byl ponechán k úhradě ze soukromých zdrojů pacienta. Toto tradiční dělení v poslední době eroduje. Z hlediska technologické mezery a omezenosti zdrojů lze v poslední době identifikovat následující procesy: prohlubující se příjmová diferenciace a zvýšení objemu dostupných soukromých zdrojů u určité části populace spotřeba zdravotní péče už není tak odtažitá, nedostupná a neobvyklá (určitý módní efekt) důraz na kvalitu života po celou dobu jeho trvání kvalitativní posun v rozvoji technologií Výše uvedené změny jsou hlavním faktorem akcelerace soukromé poptávky po zdravotní péči, směřující ke zvýšení zásoby lidského kapitálu zdraví jednotlivců s vazbou na jeho produktivní uplatnění v ekonomice. V případě soukromé poptávky po zdravotní péči žádná objektivní evaluace efektivnosti léčebných metod neprobíhá, protože cena je srovnávána pouze se subjektivním užitkem pacienta podstupujícího zákrok a hradícího jej ze svých soukromých prostředků. Ohledně lidského kapitálu zdraví, lze shrnout následující závěry: Metoda lidského kapitálu tedy nepřisuzuje žádnou hodnotu životu a zdraví lidí. Mění pracovní sílu (důchodci, děti atd.). Je nutno dodat, že nejen odporuje etickému cítění, ale také nemá žádné pevné zakotvení v ekonomické teorii. Její používání by vedlo k vážným chybám z hlediska alokační efektivity. Sítem tohoto testu by prošlo zřejmě velice málo programů. Finanční prostředky v porovnání s nulovou variantou (žádná zdravotní péče) skutečně ušetří jen některé preventivní programy (např. očkování v dětském věku). V praxi by jistě metoda lidského kapitálu byla použita spíše ke zjištění, zda nově zvažované programy vedou k úsporám v porovnání s již existujícími. Při důsledné aplikaci pravidla lidského kapitálu (financovaného ze soukromých zdrojů) by se velmi rychle ukázalo, že většina zdravotní péče je v konečném důsledku zbytečná. Souvisí to i s tím, že koncept lidského kapitálu v sobě neobsahuje individuální dyskomfort spojený s onemocněním. Případně se může ukázat, že pro trh nehodnotné a tudíž zbytečné jsou i sociální standardy. Neplatí, že spontánní tržní alokací bude automaticky docházet k sociálnímu pokroku. V oblasti zdraví a medicíny narážíme na další problém kterým je nutnost přímého stanovení finanční hodnoty lidského života, věc pro mnoho lidí zcela nepřijatelná. Tyto nedostatky se snaží obejít metoda ekonomického hodnocení speciálně vyvinutá pro potřeby péče o zdraví: hodnocení efektivity nákladů (cost effectiveness analysis). Hodnotu života stanovit přímo neumíme. Tato skutečnost se obchází oceňováním zdravotní péče nutné k jeho udržení. Ve veřejném zdravotnictví se mohou centrálně stanovené limity nákladů na péči, při jejichž překročení se daná zdravotní péče prostě nenabízí (Velká Británie). V tržním systému je toto omezení individualizováno do konkrétních pojistných smluv, kdy úhrada od pojišťovny končí na určitém pojistného limitu. 7
8 Literatura 1. ARROW, K. A Difficulty in the Concept of Social Welfare. Journal of Political Economy, V. 58, s a ARROW, KENNETH, Social Choice and Individual Values, 2nd Edition, New York: John Wiley & Sons, ASPALTER, CH. (2003). The Welfare State in Emerging Market Economies, Case Verde Publishing 3. BECKER, G. S. Human capital: A theoretical and empirical analysis with special reference to education, Second edition. Chicago and London: The University of Chicago Press, CROPPER, M. L. Health, investment in health, and occupational choice. Journal of Health Economics, DURDISOVÁ, J. (2005). Ekonomika zdraví. Praha: VŠE. 6. ENGLIŠ, K. (1916). Sociální politika. Praha: Topič. 7. ESPING-ANDERSEN, G. (1990). The Three Worlds of Welfare Capitalism. Cambridge: Polity Press. 8. GOULLI, R. Zdravotnictví a veřejná ekonomie. In: Analytická, koncepční a hodnotová východiska zdravotní politiky I. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, GROSSMAN, M. On the concept of health capital and the demand for health. Journal of Political Economy, 80, KREBS, V. a kol. (2007). Sociální politika. 4.vyd. Praha: ASPI LILJAS, B. The demand for health with uncertainty and insurance. Journal of Health Economics, MARSHALL, T. (1975). Social Policy. London: Hutchinson. 13. MERTL, J. Ekonomické aspekty zdravotnictví v moderní společnosti. Praha: VŠE. Disertační práce NISKANEN, W. A.: Bureaucracy and Public Economics, Aldershot: Edward Elgar Publishing: Aldershot, OSBORNE, D. GAEBLER, T. (1992) Reinventing Government. Reading : Addison Wesley 16. PIATECKI C., ULMANN P. Croissance endogène et Santé. INSEE Méthodes: Paris, avril, PIATECKI C., ULMANN P. Microéconomie de la santé : Bilan et Perspective. Revue d'economie Financière, Numéro spécial, vol. 34, pp , POTŮČEK, M. a kol. (2002). Sociální doktrína. Praha: Socioklub. 19. SCHULTZ, T.W. Investment in Human Capital. The American Economic Review, Vol. 51, No. 1. (Mar., 1961), pp Stable URL: SMITH, A. (1759). The Theory of Moral Sentiments. London: Millar. 21. TITMUSS, M. (1969). Essays on the Welfare State. Boston: Beacon Press. 22. TULLOCK, G. The General Irrelevance of the General Impossibility Theorem, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 81, No. 2. (May, 1967), pp Stable URL: Adresa autorů doc. Ing. Jaroslava Durdisová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. W. Churchilla 3, Praha 3 durdis@vse.cz Ing. Jan Mertl, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní Estonská 500, Praha 10 honza.mertl@gmail.com 8
Rozšíření Grossmanova modelu a nová interpretace. Tomáš Kosička VŠFS Praha
Rozšíření Grossmanova modelu a nová interpretace Tomáš Kosička VŠFS Praha 30.1.2013 Grossmanův model poptávky po zdravotní péči Teoretický model investic do zdraví zformuloval M.Grossman (1972), v podobě
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceObsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..
Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské
VíceAbstrakt. Klíčová slova. Obsah. Úvod
Abstrakt Zdravý životní styl je téma, které je v poslední době velmi často zmiňované, a to s mnoha tématy. Jsou to například rizika spojená s kouřením, s obezitou, s nádorovými chorobami a s dalšími závažnými
VíceVysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské ekonomiky, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel. 02_3382297, fax.
HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTů PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Helena Sůvová Vysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské ekonomiky, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel. 02_3382297,
VíceMetodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium
Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. Lekce Národohospodářské agregáty Struktura lekce: 9.1 Životní
VíceDopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě
Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví
VíceANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS
ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceÚvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceHodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP
Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceVedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.
Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly
VíceObsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie
Obsah Předmluva autora... VII Oddíl A Metoda a předmět ekonomie 1. Jaká věda je ekonomie?... 3 1.1 Pozitivní věda... 3 1.2 Vize a model v ekonomii... 5 1.3 Ekonomie věda o lidském jednání... 7 1.4 Racionalita
VíceMONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI
MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI Jiří Havránek katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 0 Praha 6 - Suchdol Anotace: Vliv typu
Více8. téma: Prostorové aspekty veřejných financí (fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance)*) **) VIII **)
8. téma: Prostorové aspekty veřejných financí (fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance)*) **) 8.1. Prostorové aspekty veřejných financí Fiskální federalismus 8.2. Fiskální decentralizace
VíceObsah. O autorce... V Předmluva... VII Seznam obrázků... XV Seznam tabulek... XIX Vybrané osobnosti ekonomie trhů práce... XXI
O autorce...................................................... V Předmluva..................................................... VII Seznam obrázků................................................ XV Seznam
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceZáklady veřejných financí
Základy veřejných financí Vyučující: Ing. Miroslav Červenka, Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení:
VíceEkonomie zdravotnictví. Daniel Smutek
Ekonomie zdravotnictví Daniel Smutek Tržní selhání ve zdravotnictví nedokonalá konkurence informační převaha poskytovatele nad pacientem faktor nejistoty a nekomplexnost trhu smíšené kolektivní statky
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceFinancování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí
Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceSvětová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh
Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
VíceVybrané otázky z ekonomie zdravotní péče
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně Vybrané otázky z ekonomie zdravotní péče Studijní text pro studenty distančního studia Management ve zdravotnictví, ESF MU V Brně, listopad 1996
VíceFINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB
FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,
VíceVeřejné a klubové statky
Veřejné a klubové statky Čistý veřejný statek statek, kterýmusí být poskytován všem členům společnosti ve stejném množství definice nese dvě vlastnosti společnou spotřebu/nabídku nemožnost/neefektivnost
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceMetoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.
Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Přístupy k hodnocení návratnosti investic V tržních podmínkách je hlavním užitkem investic přírůstek
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceDISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE
DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Tabulka. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2009) Graf. Poměr mezd mužů a žen v ČR (2000-2009) Tabulka. Mzdová mezera ve vybraných zemích Vysvětlení mzdového rozdílu Jak vysvětlit,
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceKřivka investičních příležitostí (CIO)
Kapitálový trh Křivka investičních příležitostí (CIO) Říká, jaké má jednotlivec objektivní možnosti jaké kombinace současného (PE) a budoucího příjmu (FE) může dosáhnout Pokud se vzdá nějaké částky současného
Vícei R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení
Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu
VíceSTRATEGICKÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ VČETNĚ PROJEKTOVÉ STUDIE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR VEŘEJNÁ SPRÁVA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ STRATEGICKÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ VČETNĚ PROJEKTOVÉ STUDIE TEZE Jméno diplomanta: Vedoucí diplomové
VíceACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 5 Číslo 3, 2005 Možnosti využití nástrojů ekonomie blahobytu
VíceMarginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté. Představitelé
Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté Představitelé Základní charakteristika Subjektivita, subjektivnost rozhodování, náklady obětované příležitosti Problém alokace
VíceNemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost
Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR České nemocnice - ZAMĚSTNANCI stresující pracovní podmínky
VíceOPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ VEŘEJNÉHO STATKU
OPTIMÁLNÍ ÚROVEŇ VEŘEJNÉHO STTKU lexandr Soukup KET, PEF, Česká zemědělská univerzita Praha The article is interested in a determination of the optimal level of the common good. It uses Pareto s model
VíceObsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN
Obsah Trh kapitálu Trh práce Dělba práce Trh kapitálu Investice dělíme I = IR+ IN Kapitál je představován kapitálovými statky Je zároveň vstupem a výstupem výrobního procesu a)obnovovací (restituční) investice
VíceVšeobecná rovnováha 1 Statistický pohled
Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceCvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně
Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu
VíceOBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie
Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce
VíceČeský zdravotnický systém
Český zdravotnický systém Bakalářské studium Vyučující:.. Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:... volitelný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 6 (KS) Způsob
Více6.1 Modely financování péče o zdraví
6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
Více4.1 Vliv zdanění na ochotu pracovat
4 DAŇOVÉ STIMULY 4.1 Vliv zdanění na ochotu pracovat 4.1.1 Důchodový a substituční efekt daně ze mzdy 4.2 Různé daně a ochota pracovat 4.2.1 Daň důchodová proporcionální a progresivní 4.2.2 Paušální daň
VíceMaturitní témata pro obor Informatika v ekonomice
1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VíceSociální politika. Sylabus předmětu
Sociální politika Sylabus předmětu Identifikace Denní bakalářské studium oboru sociální politika a sociální práce. Rozsah a zařazení předmětu: jarní semestr Zakončení: zkouška (splnení průběžných úkolů
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceKrize veřejných zdravotních systémů a reforma financování
Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ
VíceHypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník
Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines
VíceVeřejné a soukromé financování rozvoje lidského kapitálu ve zdravotnictví
Veřejné a soukromé financování rozvoje lidského kapitálu ve zdravotnictví Jaroslava Durdisová, Jan Mertl Úvod Současná ekonomická teorie stále častěji zdůrazňuje jako podmínku ekonomického rozvoje kvalitní
VíceTeorie regionálního rozvoje. Neoklasické teorie
Teorie regionálního rozvoje Neoklasické teorie Lokalizační teorie o tom jsme už mluvili co s tím? regionální věda Walter Isard (1919) multidisciplinarita a propojení ekonomie s geografií a prostorovým
VíceTémata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková
Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.
VíceKudy tečou peníze ve zdravotnictví?
Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference
VíceMUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče
MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008 Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče Měření výkonnosti Slovo výkonnost je českou obdobou slova performance
VíceEkonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky:
Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): skutr 1) Pojem: Ekonomie je společenskou vědou o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti ekonomie zkoumá, jak se chová
VíceÚvod do ekonomie. Důležitost samostudia s využitím literatury. Přednášky a konzultace jsou jen pomocnou formou výuky. 1. Předmět a definice ekonomie
Úvod do ekonomie Důležitost samostudia s využitím literatury. Přednášky a konzultace jsou jen pomocnou formou výuky. 1. Předmět a definice ekonomie Ekonomie ve smyslu obecné ekonomické teorie, zkoumá nejobecnější
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceMakroekonomické výstupy
Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních
VícePoptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní
Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory
VíceVEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012
VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání
VíceJak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services?
Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services? Ladislav Průša Abstrakt Cílem předloženého příspěvku je navrhnout systém opatření ke zvýšení
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceTrh práce. Obsah. Trh práce Dělba práce. Trh práce v DK. Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda)..
Obsah Trh práce Dělba práce Trh práce Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda).. Je limitována mikroekonomicky do kvality do kvantity- Práci poptávají : A) Poptávka po
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VíceC. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:
b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007,
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
Více1 Zdraví, právo na zdraví
1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem
VíceEkonomická efektivnost podniků v agrárním sektoru, možnosti trvale udržitelného rozvoje v zemědělských podnicích.
Ekonomická efektivnost podniků v agrárním sektoru, možnosti trvale udržitelného rozvoje v zemědělských podnicích. Eva Rosochatecká Vysoká škola zemědělská Praha, Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské
VíceOtázka: Mezinárodní obchod - Ekonomie, hodnocení a hospodářský proces
Otázka: Mezinárodní obchod - Ekonomie, hodnocení a hospodářský proces Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jan Gebhart Základní ekonomický problém Co vyrábět? Jaké výrobky? Jaké množství? Jak
VíceOtázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby
Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který
VíceÚVOD. Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace)
INVESTICE ÚVOD Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace) Změna stavu zásob Růst zásob investice/pokles zásob desinvestice Reálné investice cílem
VíceProfesionalizace Armády České republiky a problém hospodárnosti. kpt. Ing. Bohuslav PERNICA. otázky oponentů
Profesionalizace Armády České republiky a problém hospodárnosti kpt. Ing. Bohuslav PERNICA otázky oponentů 1 Oponenti: prof. Ing. Dušan HALÁSEK, CSc. VŠB - TU v Ostravě Ekonomická fakulta plk. doc. Ing.
VíceN_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS
N_MaE_II Makroekonomie II (Mgr) A LS 2011-2012 Garant předmětu: Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. Katedra ekonomie a mezinárodních vztahů Makroekonomie II navazuje na bakalářský předmět Makroekonomie I. Obsahuje
Více5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:
5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky
VíceFiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí
Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Ing. Irena Opluštilová, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy oplustii@econ.muni.cz Systémy územních rozpočtů Jaro
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
VíceEkonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů
Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů Investiční příležitosti Investiční příležitost = jakákoliv příležitost přinášející výnos Projevem investičních schopností Primární Sekundární
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceFinancování zdravotní péče v roce 2018 a dále z pohledu SZP ČR. Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR Mikulov Hospicon 2018
Financování zdravotní péče v roce 2018 a dále z pohledu SZP ČR Ing. Ladislav Friedrich, CSc. prezident SZP ČR Mikulov Hospicon 2018 Celkový vývoj financování zdravotní péče 2003-2019 Vývoj podílu jednotlivých
VíceEfektivita III. pilíře - 3 scénáře změn. 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí
Efektivita III. pilíře - 3 scénáře změn 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody 28. 6. 2019 Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 Závěry minulého jednání neefektivita III. pilíře Třetí pilíř neplní
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
VícePotenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti
Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy
Více