Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007 Říjen 2007

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 3 ÚVOD... 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky...20 I.2. Trh práce...23 I.3. Cenová a fiskální politika...31 I.3.1. Cenová politika...31 I.3.2. Fiskální politika...35 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice...38 I.4.1. Měnová politika...38 I.4.2 Přímé zahraniční investice...46 I.5. Kapitálový trh...49 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry...53 II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita...57 II.2. Finanční situace průmyslových podniků...69 III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita...74 III.2.Bytová výstavba...80 III.3. Finanční situace ve stavebnictví...81 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky...84 IV.2. Teritoriální struktura...87 IV.3. Komoditní struktura...89 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu...95 V.2. Konečná spotřeba domácností...99 Tabulková příloha 1

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

4 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod RM index RM Systému (dříve PK-30) PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM S RM Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

5 Analýza vývoje ekonomiky a odvětví v působnosti MPO je zpracovávána pravidelně každé čtvrtletí. Obsahuje souhrn základních tendencí v hospodářském vývoji a podrobnou analytickou část, včetně řady číselných a grafických příloh. V makroekonomickém souhrnu je hodnocen vývoj hlavních indikátorů jakož i podmínek, ve kterých probíhala činnost odvětví resortu. Situaci v průmyslu, stavebnictví, zahraničním a vnitřním obchodě jsou věnovány samostatné kapitoly. Při zpracování byly využity prameny ČSÚ, statistické údaje MPO a řady dalších resortů, výzkumných pracovišť a mnohé jiné domácí i zahraniční zdroje. Na tento materiál navazuje pravidelně Finanční analýza průmyslu a stavebnictví, která je detailněji zaměřena na finanční výsledky produkčních odvětví. Počínaje rokem 2007 je doplněna Benchmarkingovým diagnostickým systémem finančních ukazatelů INFA, který je umístěn na internetových stránkách MPO a slouží podnikům k pohotovému ověřování jejich finančního zdraví a porovnávání vlastních výsledků s aktuálně nejlepšími firmami v odvětví, nebo průměrem za odvětví. Umožňuje identifikovat přednosti i problémy podniku a napomáhá tak formování optimální podnikové strategie, když konkrétní propočty v různých variantách je možno provádět on-line. Analytické materiály odboru analýz a statistiky slouží prioritně k zajištění výkonu kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu a představují významnou službu především podnikatelské sféře, ale například i ekonomickému školství. V průběhu doby se staly předmětem širšího zájmu veřejnosti a medií. To jsou důvody pro jejich zveřejňování na webových stránkách MPO. 4

6 Ú V O D Česká republika se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropě. V posledních dvou letech růst hrubého domácího produktu osciloval kolem 6,5 % a také letos, přes určité zpomalení, nekleslo jeho tempo pod 6 %. Produkt vzrostl o 6,4 % a 6,0 % v 1. resp. 2. čtvrtletí, což rezultovalo v jeho meziroční zvýšení za 1. pololetí o 6,2 %. Tento vývoj vedl k dalšímu sblížení výkonnosti české ekonomiky s úrovní dosahovanou v Evropské unii, která vyjádřená hrubým domácím produktem na obyvatele (v paritě kupní síly) činila podle odhadů Eurostatu za rok 2006 cca 79 % průměru Evropské unie (EU-27). Zlepšení pozice je dáno pomalejším růstem ekonomiky Evropské unie, která ve 2. čtvrtletí meziročně zpomalila na 2,8 % ze 3,3 % v 1. čtvrtletí (především v důsledku útlumu investic, vládních výdajů a nižších zásob). S výjimkou Maďarska (růst 1,8 % ve 2. čtvrtletí) rostly nadprůměrným tempem nové členské země, mezi nimiž k nejlepším patřilo již tradičně Slovensko (9,4 %). V rámci středoevropského regionu zrychlil také vývoj v Polsku (na 6,9 %). Z hlediska vnitřních podmínek pokračovala tendence relativně nízkého růstu inflace, přestože došlo k rozsáhlým deregulacím a úpravám sazeb spotřebních daní. Inflační tlaky začaly nabírat na síle ve 2. čtvrtletí v důsledku rostoucích tržních cen, zejména potravin, ale jejich vzestup byl vyrovnaný. Spotřebitelské ceny vzrostly ve 2. čtvrtletí v průměru meziročně o 2,5 % a za celé 1. pololetí o 2,0 %. V nominálním vyjádření byl za 1. pololetí vytvořen hrubý domácí produkt v objemu 1 717,4 mld. Kč, tj. meziročně vyšší o 10,2 %. K tomuto růstu výrazně přispěl vývoj úhrnné cenové hladiny, když implicitní deflátor HDP se meziročně zvýšil o 3,7 %. Jeho rychlejší růst ve srovnání s inflací byl důsledkem zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě, ke kterému došlo vlivem růstu vývozních cen zboží a služeb v průměru o 0,5 % a poklesu dovozních cen o 1,6 %. Na celkovém meziročním přírůstku hrubého domácího produktu ve výši 158,3 mld. se podílel vliv růstu úhrnné cenové hladiny 37,6 % a zvýšení fyzického objemu 62,4 %. Z hlediska struktury užití produktu (ve stálých cenách) pokračovala tendence sílícího vlivu domácí poptávky s tím, že na jeho růstu se podílely v zásadě stejnou měrou výdaje na konečnou spotřebu (které se realizovaly v sektoru domácností, zatímco u vlády poklesly) 5

7 a tvorba hrubého kapitálu. Spotřeba domácností vzrostla o 6,8 % jako důsledek situace na trhu práce, kde určitá napjatost v hledání nových pracovníků v požadované struktuře tlačila na růst mezd. K růstu tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 % přispěly výrazněji investice do budov a staveb (jejich podíl na celkových investičních výdajích přesáhl 52 %) než do strojů a zařízení. Reálný vývoz zboží a služeb si od 2. čtvrtletí 2004 (s výjimkou 2. čtvrtletí 2005) udržuje dvoucifernou dynamiku růstu, ale protože se v letošním roce prohloubila závislost na dovozu, jeho přínos k hospodářskému růstu se výrazně snížil. V běžných cenách bylo tempo růstu vývozu zboží rychlejší (16,7 %) než dovozu (14,8 %) a obchodní bilance skončila přebytkem 56,4 mld. Kč, tj. o 24,6 mld. Kč meziročně vyšším. Na příznivém výsledku se projevil vliv směnných relací (které při hodnotě 103,4 ovlivnily přebytek obchodní bilance v objemu 20 mld. Kč) a vývoje koruny, jejíž zpevnění se realizovalo zejména vůči USD, což zlevnilo především dovozy surovin (koruna posílila k USD meziročně v průměru o 8,7 % a k EUR o 1,2 %). Již tradičně se dařilo obchodu v rámci EU, přičemž meziroční navýšení přebytku obchodní bilance o 35,9 mld. Kč v tomto teritoriu se realizovalo zejména se Slovenskem a Německem (o 13,8 mld. Kč resp. 8,5 mld. Kč). Mimo země EU došlo k největšímu zlepšení obchodu s Ruskem (snížením deficitu o 13,4 mld. Kč), když hodnota dovozu klesla téměř o desetinu. Dále se prohloubil deficit s Čínou (o 22,9 mld. Kč), protože vedle dovozu textilu, obuvi a levného spotřebního zboží posílily také dovozy komponentů a dílů zejména pro výpočetní a telekomunikační techniku, které se po zpracování a kompletaci dále vyvážely. Podle komoditního členění pokračoval příznivý vývoj obchodu se stroji a dopravními prostředky, který se projevil růstem přebytku obchodní bilance o 20 mld. Kč. Celkový přebytek ovlivnil rovněž obchod s minerálními palivy a surovinami, když v důsledku poklesu cen se deficit minerálních paliv meziročně snížil (o 12 mld. Kč) a bilance surovin přešla z pasiva do aktiva (zlepšení o 7,0 mld. Kč). Přes kladné saldo obchodu se zbožím a službami skončil běžný účet platební bilance deficitem 28,3 mld. Kč (který byl meziročně téměř dvojnásobný), protože se ve struktuře platební bilance stále výrazněji prosazuje dopad narůstajícího deficitu bilance výnosů. Při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (15,4 mld. Kč), který byl částečně korigován zvýšením aktiva na kapitálovém účtu, si platební bilance vyžádala zapojení devizových rezerv (7,7 mld. Kč). 6

8 Na nabídkové straně ekonomiky dosáhla hrubá přidaná hodnota v běžných cenách objemu 1552,0 mld. Kč, což v reálném vyjádření bylo o 6,3 % meziročně více. Nadprůměrně rostlo váhově nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu (10,9 %), dále pak obchod a opravy motorových vozidel (16,5 %) a služby pro podniky (9,9 %). Index průmyslové produkce si udržel dvouciferný růst, i když dosažené tempo ve výši 10,4 % bylo ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku mírně nižší (loni růst 12,3 %). V odvětví průmyslu dále vzrostla váha podniků pod zahraniční kontrolou, které se na celkových tržbách podílejí téměř 61,0 %. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, které reagovaly na rostoucí poptávku především po technicky náročnější produkci a projevily se růstem podílu těchto odvětví (gumárenský a plastikářský průmysl, strojírenství, elektrotechnický průmysl a automobilový průmysl). Zvýšená poptávka byla doprovázena růstem zaměstnanosti. Celková zaměstnanost odvětví průmyslu se meziročně zvýšila o 2,3 % (o zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,7 %, zatímco surovinová a energetická sekce zaznamenaly pokles (o 5,2 %, resp. 0,9 %). Ve zpracovatelském průmyslu roste zaměstnanost nepřetržitě od 3. čtvrtletí Za průmysl celkem bylo dosaženo předstihu růstu produktivity práce před růstem reálných mezd o 4,3 p.b. a poklesu reálných jednotkových mzdových nákladů o 4,0 p.b. Celková stavební produkce vzrostla meziročně o 12,7 %, přičemž dosažená dynamika byla výrazně ovlivněna mimořádně příznivými klimatickými podmínkami v zimních měsících roku. Z věcného hlediska se realizovaly zejména rozsáhlé developerské projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů a klesající dynamikou růstu rozestavěnosti. Ve struktuře stavebních prací vzrostl podíl pozemního stavitelství na úkor podílu staveb na infrastruktuře. Rostoucí ekonomika vytváří na trhu práce nové pracovní příležitosti a na tuto situaci firmy reagují tím, že ve stále větším měřítku přijímají cizí státní příslušníky. Celková zaměstnanost se zvýšila meziročně o 1,7 %, a to zejména v sekundárním a terciárním sektoru, přičemž narůstá počet zaměstnanců i podnikatelů. Klesá nezaměstnanost (míra registrované nezaměstnanosti k dosáhla 6,3 % a byla tak o 1,4 p.b. meziročně nižší), v některých lokalitách se dokonce začíná projevovat nedostatek pracovníků. Při růstu volných pracovních 7

9 míst (v červnu se zvýšil tento počet meziročně o 37,3 tisíc na 123,3 tisíc) scházejí pracovníci v některých, zejména technických, oborech. Nízká míra nezaměstnanosti tlačí na růst mezd a zaměstnavatelé jsou nuceni přistupovat na vyšší mzdové požadavky. Mzdový vývoj je tak významně ovlivňován především podnikatelskou sférou. Celkové nominální mzdy (včetně odhadu za malé subjekty) rostly rychleji než v posledních pěti letech (7,4 % v 1. pololetí), zrychlení vykázaly i reálné mzdy (na 5,3 %). Při současném zpomalení růstu souhrnné produktivity práce (na 4,3 %), tak byl přerušen příznivý trend předstihu růstu produktivity před mzdami. Na vnitřním trhu se vyšší příjmy domácností projevily růstem tržeb maloobchodu (vč. motorových vozidel) o 8,7 %. 8

10 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2007 I. Makroekonomický vývoj Rychlý růst ekonomiky pokračoval i ve 2. čtvrtletí, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,0 %. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %), od té doby dochází k mírnému zpomalování, a to na 6,4 % v průměru za loňský rok a 6,2 % za 1. pololetí letos. Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly v 1. pololetí o 6,8 % a výrazně zrychlily dynamiku meziročního růstu (loni 3,9 %). Sklon ke spotřebě je odrazem situace na trhu práce, kde problémy s nacházením nových zaměstnanců tlačí na růst mezd (reálná mzda v celém hospodářství meziročně vzrostla o 5,3 %). Konečná spotřeba vlády poklesla o 0,7 % (loni růst 1,5 %). V rámci tvorby hrubého kapitálu se zpomalil růst investičních výdajů na 4,1 % (proti 7,2 % loni), přičemž rozhodující vliv měly investice do budov a staveb (mimo bytových), které zajistily 41 % celkové tvorby fixního kapitálu. Zvýšil se stav zásob, v nominálním vyjádření o 74,7 mld. Kč. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo ke změně tendence, když dovoz začal růst rychleji (15,0 %) než vývoz (14,6 %). Aktivní saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) vzrostlo o 31,7 mld. Kč (na 95,3 mld. Kč), a to v obchodu se zbožím o 26,5 mld. Kč a v obchodu se službami o 5,2 mld. Kč. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se podíl průmyslu snížil na 33,3 % (z loňských 34,0 %), a to zejména vlivem nižší produkce odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody v důsledku poklesu spotřeby zemního plynu. Služby celkem zvýšily podíl na hrubé přidané hodnotě na 58,3 % (z 57,8 %), přičemž vzrostl především podíl služeb pro podniky (na 16,7 %) a obchodu (na 12,5 %). Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,3 % (proti 5,1 % v 1. pololetí loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje (reálná mzda vzrostla o 5,3 %) byl v letošním roce přerušen příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami. Celkový počet obyvatel České republiky se zvyšuje již pátým rokem. K dosáhl ,9 tisíc, když meziročně vzrostl o 59,3 tisíc osob. Populační růst je především důsledkem imigrace cizinců. Od roku 2006 je populační vývoj také ovlivňován početní převahou živě narozených nad zemřelými. Ve struktuře obyvatel starších 15ti let došlo k meziročnímu poklesu počtu ekonomicky aktivních osob a k nárůstu počtu ekonomicky neaktivních. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,6 p.b. na 58,7 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření, v 1. pololetí meziročně vzrostl o 83,9 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 889,5 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru ( průmysl, stavebnictví) o 38,4 tisíc na 1 958,8 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 49,1 tisíc na 2 752,2 tisíc osob, naopak klesla 9

11 v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 3,3 tisíc na 177,7 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 66 tisíc na 4 083,9 tisíc i podnikatelů o 19,9 tisíc na 790,1 tisíc osob. Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 67,8 tisíc na 4 113,6 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost meziročně vzrostla o 43,6 tisíc, tj. o 1,3 % na 3 302,7 tisíc osob. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v zahraničních firmách. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 44,2 tisíc na 209,3 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 31,7 tisíc na 140,6 tisíc, i počet vydaných pracovních povolení o 12,5 tisíc na 68,7 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl o cca 1 tisíc na 65,8 tisíc k Míra registrované nezaměstnanosti k dosáhla 6,3 %, když byla meziročně o 1,4 bodu nižší. Počet uchazečů o zaměstnání činil 370,8 tisíc, když meziročně poklesl o 80,3 tisíc osob. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl za stejné období o 1,4 bodu na 55,4 %. Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 37,3 tisíc na 123,3 tisíc a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od vzniku ČR. Na 1 volné pracovní místo připadali 3 uchazeči (před rokem 5,2), z toho nejvíce v okrese Jeseník (28,3 uchazečů na 1 volné místo). Podle krajů zůstává k nejvyšší míra nezaměstnanosti i nadále v Ústeckém (11,9 %) a v Moravskoslezském kraji (10,7 %) a nejnižší v Praze (2,4 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (17,4 %), Karviná (15 %) a Teplice (13 %) a naopak nejnižší byla v okrese Praha-západ (1,6 %). Ve struktuře uchazečů o zaměstnání meziročně poklesl počet nezaměstnaných absolventů škol i uchazečů se zdravotním postižením. Na druhé straně vzrostl podíl uchazečů starších 50 let a se základním vzděláním. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,22 mld. Kč, tj. meziročně o 7 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vydáno 3,8 mld. Kč, tj. meziročně o 3 % méně. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 7,6 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,5 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 7,4 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,3 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 9,2 % a reálně o 7,1 %.Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně poklesla o 0,2 p.b. na 28,2 %. Prohlubují se mzdové rozdíly. V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví finančního zprostředkování ( Kč) a nejnižší v ubytování a stravování ( Kč). Podle typu hospodaření byly 10

12 nejvyšší mzdy dosaženy u mezinárodních společností ( Kč) a nejnižší u družstev ( Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze ( Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji ( Kč). Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 1,7 % v prosinci 2006 na 2,5 % v červnu a 2,4 % v srpnu), kromě regulovaných cen zejména v sektoru bydlení, se od 2. čtvrtletí výrazně projevil i růst cen v oddílech potraviny, nápoje a tabák. Návazně růst míry inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračoval v poklesu (z 2,5 % v prosinci na 2,1 v červnu a 2 % v srpnu). Do vysokého tempa růstu cen průmyslových výrobců (z 2,6 % v prosinci na 4,6 % v červnu, když v srpnu se vrátilo na 3,7 %), se promítl především růst cen v odvětví základní kovy, hutní a kovodělné výrobky, dále pak např. v odvětví dřeva, a energie, plyn a voda. Ceny staveních prací využívaly pokračující konjunkturu odvětví a ještě dále rostly (z 3,2 % v prosinci 2006 na 3,7 % v červnu a 3,6 % v srpnu), tentokrát i vlivem růstu cen materiálů ve stavebnictví (meziročně v červnu o 7,4 %, když v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %). Ceny zemědělských výrobců si držely nastoupený růst (meziročně z 4,9 % v prosinci na 9,1 % v červnu a na 15,6 % v srpnu), ovlivněný růstem cen rostlinných výrobků, který však zaznamenal ve 2. čtvrtletí určité zvolnění. Ceny živočišných výrobků naopak zmírnily svůj meziroční pokles (v srpnu již meziročně vzrostly o 2,6 %). Hospodaření státní pokladny se v průběhu 1. pololetí vyvíjelo rozkolísaně, v kumulaci za leden-červen však skončilo přebytkem 1,27 mld. Kč, tj. 0,1 % HDP. Příjmy dosáhly 483,32 mld. Kč (meziroční růst o 3,1 %), výdaje 482,05 mld. Kč (meziroční růst o 4,5 %). Hospodaření územních samosprávných celků (kraje, obce, dobrovolné svazky a regionální rady), které získaly 182,6 mld. Kč a čerpaly 164,4 mld. Kč, skončilo převahou příjmů ve výši 18,2 mld. Kč. Z toho obce, dobrovolné svazky a regionální rady vykázaly přebytek ve výši 13,9 mld. Kč a na celkových příjmech se podílely 67,1 %, na celkových výdajích 66,2 %. Státní dluh pokračoval v růstu, z 802,49 mld. Kč na počátku roku, na 856,05 mld. Kč (tj. o 6,7 %). Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh (o 52,06 mld. Kč). Růst státního dluhu byl částečně zmírněn přebytkovým hospodařením státu v l. pololetí. Peněžní zásoba (agregát M 2 ) postupně zvyšovala dvouciferný meziroční růst (z 9,9 % v prosinci 2006 na 11,2 % v červnu, tj. na 2305,3 mld. Kč a na 11,4 % v červenci). Jeho hlavním zdrojem byl růst domácí úvěrové emise, především růst úvěrů podniků (meziročně o 15,7 %, na 820,9 mld. Kč v červnu, o 16,4 % v červenci) a domácností (meziročně o 31,5 %, na 616,4 mld. Kč v červnu a 31,6 % v červenci). Koruna vůči euru postupně klesala ke slabším hodnotám, když její kurz reagoval hlavně na vývoj globálních trhů. V rámci tohoto vývoje proti počátku roku v červnu znehodnotila o 2,8 %, ale meziročně ještě v průměru zhodnotila v červnu o 1,2 % (v srpnu posílila o 1,1 %, resp. v průměru oslabila o 0,3 %). K dolaru koruna v dubnu zhodnotila na nové maximum, ale proti počátku roku v červnu byla slabší o 1,2 %, když meziročně v průměru zhodnotila v červnu o 8,7 % (v srpnu byla silnější o 2,7 %, resp. v průměru o 8,4 %). 11

13 Platební bilance za 1. pololetí 2007 si vyžádala zapojení devizových rezerv (7,7 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD), když po slabém přebytku za 1. čtvrtletí byl ve 2. čtvrtletí výsledek ekonomických transakcí se zahraničím záporný. Byl důsledkem růstu deficitu běžného účtu meziročně na téměř dvojnásobek (28,3 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD a 1,6 % HDP), při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (15,4 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD a 0,9 % HDP). Jejich záporné saldo bylo částečně korigováno vysokým zvýšením aktiva na dosud objemově nevýznamném kapitálovém účtu (2,9 mld. Kč, tj. 0,13 mld. USD) a kladnou hodnotou v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (2,3 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Devizové rezervy ČNB ve srovnání s koncem loňského roku ke konci června vzrostly (o 8,6 mld. Kč) na 665,2 mld. Kč, tj. 31,3 mld. USD. V následujícím období devizové rezervy klesly, na 651,4 mld. Kč koncem srpna. Zahraniční zadluženost k činila 1 312,5 mld. Kč a 61,7 mld. USD. Její úroveň představovala 38,8 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 37,8 %) a stále zůstává pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic v 1. pololetí 2007 vzrostl meziročně o 29,0 % a dosáhl hodnoty 68,1 mld. Kč, tj. cca 3,2 mld. USD. Reinvestovaný zisk činil 67,3 mld. Kč (tj. cca 3,2 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 22,6 mld. Kč (tj. cca 1,0 mld. USD). Pokles ostatního kapitálu o 21,8 mld. Kč (tj. cca 1,0 mld. USD) byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem. Většina přímých zahraničních investic (97,4 %) pocházela ze zemí EU-27, nejvíce z Nizozemí (28,3 mld. Kč), dále z Německa (15,4 mld. Kč), Rakouska (10,9 mld. Kč), Belgie (7,6 mld. Kč) a Kypru (5,3 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (6,2 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,6 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. pololetí 2007 činil 10,2 mld. Kč, tj. cca 0,5 mld. USD, z toho tvořily investice do reinvestovaného zisku 4,7 mld. Kč, ostatního kapitálu 4,2 mld. Kč a základního kapitálu 1,3 mld. Kč. V 1. pololetí 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 29 společností v celkové výši cca 17,35 mld. Kč a s předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst. MPO rovněž do 30. června 2007 rozhodlo o podpoře 53 projektů technologických center s celkovou výší investic cca 6,2 mld. Kč a novými pracovními místy a 52 projektů center strategických služeb s investicemi ve výši cca 13,5 mld. Kč a novými pracovními místy. Český akciový trh dosáhl v 1. pololetí, jak pod vlivem sentimentu na světových trzích a v regionu, tak i silné domácí ekonomiky, pozitivních výsledků. Jeho index PX vykázal mimořádné hodnoty (l. pololetí uzavřel na 1 859,1 bodu, tj. meziročně se zvýšil o 33,7 %, od počátku roku o 14,9 %). Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 12,3 %, nejvíce ve stavebnictví (o 29,4 %), dále v obchodě (o 14,8 %), ve službách (o 13,5 %), v dopravě, skladování a spojích (o 13,3 %), 12

14 v průmyslu (o 10,7 %), v ubytování a stravování (o 8,2 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 7,9 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9,9 %, na 364,8 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,2 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (419,8 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 9,2 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (176 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 15,7 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 10 %, výkonová spotřeba o 9,1 %. Rychlejší růst výkonů než výkonové spotřeby byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb a zemědělství, lesnictví a rybolovu. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 5,6 %, s růstem ve všech odvětvích s výjimkou dopravy, skladování a spojů. Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, meziročně klesl o 1,2 %, jeho podíl v aktivech o 3,3 p.b. na 47,3 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly poskytnuté úvěry a půjčky (o 67,9 %) a pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 16,7 %). V pasivech vzrostl vlastní kapitál o 3 %, nejvíce závazky z obchodního styku a přijaté zálohy (o 17,7 %), dále vydané dluhopisy a směnky (o 12,3 %) a přijaté úvěry a půjčky (o 8,3 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 9,7 %, nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 16,3 %, zásoby materiálu o 10,9 %, zásoby výrobků o 8,7 % a zásoby zboží o 1,2 %. Počet návrhů na konkurz a vyrovnání se meziročně zvýšil o 2,6 % na Prohlášeno bylo 600 konkurzů, o 11,2 % meziročně méně. Počet vyřízených pokračoval v růstu a to o 4,3 % na Více jak jedna třetina z nich skončily zamítnutím návrhu pro nedostatek majetku. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmysl si v 1. pololetí 2007 (přes mírné zpomalení v květnu a červnu) zachoval dvouciferný růst o 10,4 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 12,3 %), tržby (ve s.c.) se zvýšily o 11,4 %, z toho tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,5 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57 %). Hlavním nositelem růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou. V členění podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela produkce pro investice s meziročním růstem o 14,9 % (váha 24,4 %), příznivý vývoj příjmů se odrazil ve zvýšeném zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby, které vzrostly o 13,5 % (váha 2,8 %). Zpracovatelský průmysl zaznamenal v 1. pololetí 2007 růst produkce o 11,5 %, tržeb (ve s.c.) o 12,5 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,2 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu se podílely 56,2 % a na tržbách sekce 60,6 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků o 23,1 %, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 21,7 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 21,4 % a výroba elektrických a optických přístrojů o 19,4 %. K poklesu produkce nedošlo v žádném odvětví. 13

15 V surovinové sekci produkce vzrostla o 2,2 %, tržby (ve s.c.) o 2,9 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 81,3 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 25,9 %), zatímco v energetické sekci byla produkce nižší o 1,5 %, tržby (ve s.c.) o 2,5 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,6 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 4,9 %). Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů se zvýšily o 8,9 %, z toho vlivem silné vnější poptávky zakázky ze zahraničí o 13 % (na celkových zakázkách se podílely 63,9 %). Tržby u vybraných oddílů stouply o 14,4 % (v běžných cenách), z toho zakázky ze zahraničí o 14,9 %. Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami, které se odrazily v růstu jeho podílu na průmyslu celkem na 92,8 % (meziroční nárůst o 0,9 p.b.), na úkor poklesu energetické sekce na 5,4 % (o 0,8 p.b.) a surovinové sekce na 1,8 % (o 0,1 p.b.). Zvýšená poptávka spolu s růstem nových zakázek přinesla u průmyslových podniků rozšiřování výroby a vyvolala nábor nových pracovníků. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 2,3 % (o zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,7 % (o zaměstnanců), zatímco ostatní sekce vykázaly pokles a to surovinová sekce o 5,2 % (o zaměstnanců) a energetická sekce o 0,9 % (o 450 zaměstnanců). Pokračující rychlý růst objemu průmyslové produkce a tržeb, i při vyšší celkové zaměstnanosti, se příznivě projevil zvýšením produktivity práce z tržeb o 8,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu a v surovinové sekci shodně o 8,8 %, zatímco v energetické sekci byl zaznamenán pokles o 1,6 %. Příznivý vývoj tržeb a produktivity práce (při zvýšené zaměstnanosti), umožnil podnikům rychlejší nárůst průměrné nominální mzdy o 7,7 % (ve stejném období předcházejícího roku 6,4 %), z toho v surovinové sekci o 8,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8 % a v energetické sekci o 5,2 %. Reálná mzda byla vyšší o 5,6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 3,9 %. Při vysokém tempu růstu produktivity práce a rychlejším růstu mezd bylo dosaženo předstihu růstu produktivity práce před růstem reálných mezd o 4,3 p.b. (v surovinové sekci o 5,7 p.b., ve zpracovatelském průmyslu o 3,9 p.b. a v energetické sekci o 0,4 p.b.) a poklesu jednotkových mzdových nákladů nominálních o 0,5 % a reálných o 4 %. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb (ve s.c.) malé organizace s zaměstnanci a s zaměstnanci o 22,3 %, resp. o 20,5 %, významnější měrou k tomu zřejmě přispěly přijaté programy podpory malého a středního podnikání. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů trvá vysoká výkonnost podniků soukromých pod zahraniční kontrolou, jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 15,1 % a podíl na celkových tržbách o 2 p.b. na 60,8 % na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o 1,9 p.b. na 34,2 % a veřejného sektoru o 0,1 p.b. na 4,3 %. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů výrazně stouply tržby (ve s.c.) v Jihomoravském o 32,3 % (podíl na celkových tržbách vzrostl o 1,1 p.b. na 7,7 %) a ve Zlínském kraji o 20 % (jejich podíl o 0,4 p.b. na 5,7 %). O více než patnáct procent vzrostly tržby v dalších pěti krajích (Ústecký, Pardubický, kraj Vysočina, Olomoucký a Jihočeský). 14

16 Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem (včetně odhadu) vzrostla o 10,7 %, při předstihu růstu výkonů vč. obchodní marže (8,1 %) před výkonovou spotřebou (7,3 %). Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 10,7 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 17,2 %), v těžbě surovin o 7,2 %, zatímco v energetické sekci klesla o 15,6 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 9,2 % při vyšší zaměstnanosti o 1,4 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu (o 14,8 %), kde zaměstnanost vzrostla o 2,1 %. V energetice klesla produktivita o 11,8 %, zaměstnanost o 4,3 %. Výkony vč. obchodní marže (8,4 %) přestihly růst výkonové spotřeby (7,6 %), přitom v energetice klesly výkony i výkonová spotřeba (o 5,3 %, resp. o 1,7 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 11,4 % a výkonová spotřeba o 9,6 %. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a dosáhly podílu: 49 % na zaměstnanosti, 61 % na výkonech a 57 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla o 7,5 % při vyšší zaměstnanosti o 3,6 %. V sektoru soukromých podniků národních byl meziroční růst výkonů a výkonové spotřeby nízký v důsledku poklesu těchto ukazatelů v energetické sekci. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 5,4 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 8,5 %, v těžbě surovin o 2,1 %, v energetice jen o 0,3 %. Ve struktuře aktiv nejvíce vzrostly poskytnuté půjčky a úvěry (o 81,3 %), dále pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 11,7 %) a akcie, podíly a účasti (o 15,8 %). V pasivech se nejvíce zvýšil objem přijatých úvěrů a půjček (o 14,6 %) a dále závazků z obchodního styku (10,7 %); vlastní kapitál vzrostl o 2,9 %. Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 9,2 %, při růstu v energetice o 23,9 % a ve zpracovatelském průmyslu o 8,4 %, zatímco v těžbě surovin klesly o 3,2 %.V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 13,8 %, dále zásoby materiálu o 9,9 % a zásoby výrobků o 8,6 %, zatímco zásoby zboží klesly o 12 %. III. STAVEBNICTVÍ Stavební výroba v 1. pololetí 2007 pokračovala v dynamickém rozvoji a jeho produkce zrychlila meziroční tempo růstu z 4,1 % na 12,7 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů. K útlumu došlo na výstavbě infrastruktury. K vysoké dynamice přispělo příznivé počasí v prvních měsících roku. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 11,5 % při podílu na produkci odvětví 63,7 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 11,7 % a opravy a údržba poklesly o 2,5 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 77,2 % (při nízkém podílu 3,1 % na celkovém objemu stavebních prací). 15

17 Produktivita práce se zvýšila o 12,5 % při poklesu zaměstnanosti o 0,9 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 6,2 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 8,4 % na , přičemž orientační hodnota staveb vzrostla o 1,0 % na 167,8 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se zvýšila o 10,2 % na tis. Kč. V červenci 2007 poklesla stavební produkce meziročně o 1,7 %. Bytovou výstavbu v 1. pololetí 2007 charakterizoval rekordní přírůstek dokončených bytů (o 24,6 %) doprovázený absolutním poklesem počtu zahájených bytů (o 4,8 %), což se pozitivně projevilo v klesající dynamice růstu rozestavěnosti (5,9 %), kdy absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 9 zaměstnanců) vzrostla účetní přidaná hodnota meziročně o 23,8 % na 69,9 mld. Kč. Výkony se zvýšily o 17,3 % a předstihly růst výkonové spotřeby (15,5 %). Organizace s 50 a více zaměstnanci se podílely na celkových výkonech stavebnictví skoro polovinou. Tokové ukazatele v této skupině podniků se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota se zvýšila meziročně o 29,4 % na 30,8 mld. Kč. Vysoké dynamiky bylo dosaženo předstihem růstu výkonů před výkonovou spotřebou (o 1,9 p.b.). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zvýšila o 30,7 % na 281,3 tis. Kč při poklesu zaměstnanosti o 1 % na 109,3 tis. osob. Z institucionálních sektorů dosáhly soukromé podniky národní vyššího meziročního růstu než podniky pod zahraniční kontrolou, které však stále dosahují vyšší úrovně produktivity práce. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Jejich aktiva vzrostla o 14,3 % na 142,2 mld. Kč. Nejvíce tento růst ovlivnily pohledávky z obchodního styku, které se na aktivech podílely téměř polovinou. V pasivech rostl mírně rychleji vlastní kapitál (14,9 %) než cizí zdroje (14 %). Podíl vlastního kapitálu se změnil jen nepatrně na 31,4 %. IV. Zahraniční obchod Zahraniční obchod udržel v běžných cenách dvouciferná tempa růstu při předstihu vývozu před dovozem, vývoz vzrostl o 16,7 % a dovoz o 14,8 %. Dosažený přebytek obchodní bilance 56,4 mld. Kč byl meziročně vyšší o 24,6 mld. Kč. Ve stálých cenách byl naopak v předstihu dovoz před vývozem (16 % ku 14,6 %), tzn. že fyzický objem dovozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji než v hodnotovém vyjádření. V důsledku růstu vývozních cen (meziročně o 2,4 %) při současném poklesu cen dovozních (o 1 %) působila směnná relace 103,4 pozitivně na výši kladného salda obchodní bilance (na rozdíl od 1. pololetí 2006, kdy směnná relace 96,1 byla nevýhodná). Nejvíce vzrostly 16

18 vývozní ceny surovin (o 19,1 %), v dovozu významně poklesly ceny minerálních paliv (o 6,7 %). Vývoj cen přispěl k pololetnímu saldu ve výši 20 mld. Kč. Podíl zahraničního obchodu se zbožím na hrubém domácím produktu dosáhl ve vývozu 70,6 % (meziročně vyšší o 3,9 p.b.) a v dovozu 66,4 % (vyšší o 2,6 p.b.). Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním zpevněním koruny (v průměru za 6 měsíců k EUR o 1,2 % a k USD o 8,7 %). V EUR na rozdíl od korunového vyjádření, byly proto dynamiky zahraničního obchodu za leden až červen rychlejší (vývoz vzrostl o 18,1 %, dovoz o 16,1 %), v přepočtu na USD export a import rostly ještě rychleji než v EUR (27,6 % ku 25,5 %). Vyspělé ekonomiky se na celkovém vývozu podílely 91,5 %, jejich postavení je zcela dominantní, přestože podíl mírně oslabil. Na meziročním přírůstku celkového exportu (173,6 mld. Kč) se však podílely 88 %. V důsledku vysokého růstu vývozu do ostatních (Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam) tzv. mimoevropských zemí (o 45,8 %) a Společenství nezávislých států (o 28,4 %) se zvýšil i jejich podíl na 3,4 % resp. 0,6 % (jednalo se především o zvýšené vývozy do Číny a Ruska). Přírůstek dovozu z EU (112,5 mld. Kč) tvořil tři čtvrtiny zvýšení celkového dovozu. Nejvyšší růst dovozu (46,8 %) byl z mimoevropských zemí. Na tomto přírůstku se 78 % podílelo zvýšení dovozu strojírenských výrobků z Číny. O více než polovinu se zvýšila hodnota dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a téměř o pětinu z rozvojových zemí. Naproti tomu dovoz ze Společenství nezávislých států poklesl (o 8,3 %). S vyspělými tržními ekonomikami bylo dosaženo aktiva obchodní bilance 182,2 mld. Kč (meziročně vyšší o 34,2 mld. Kč), v tom s EU 211,3 mld. Kč (vyšší o 35,9 mld. Kč). Na celkový přebytek obchodní bilance působil rovněž pokles deficitu se Společenstvím nezávislých států o 16,4 mld. Kč (na 37,5 mld. Kč). Naopak k prohloubení pasiva došlo v obchodě s mimoevropskými zeměmi o 23,5 mld. Kč (na 73,5 mld. Kč) a rozvojovými zeměmi o 2,9 mld. Kč (na 22,9 mld. Kč). Ze zemí EU došlo k výraznému zlepšení obchodu se Slovenskem (navýšení aktiva o 13,8 mld. Kč na 42 mld. Kč), Německem (zvýšení přebytku o 8,5 mld. Kč na 52,8 mld. Kč) a Polskem (přechod pasiva 0,9 mld. Kč do aktiva 5,3 mld. Kč). Mimo země EU si výrazně polepšil obchod s Ruskem poklesem pasiva ze 45,7 mld. Kč na 32,3 mld. Kč. Naproti tomu nejvyšší deficit, s Čínou, se dále prohloubil o 22,9 mld. Kč na 72 mld. Kč. Dle komoditního členění příznivý vliv na vývoj bilance měl již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (dosažený přebytek 164,7 mld. Kč, tj. meziročně více o 20 mld. Kč), především automobilový a elektrotechnický průmysl. Pozitivně celkový přebytek ovlivnilo snížení deficitu minerálních paliv o 12 mld. Kč na 59,8 mld. Kč a přechod pasivní bilance surovin 1,6 mld. Kč do aktivní 5,4 mld. Kč. Saldo se zhoršilo u tržních výrobků (poklesem aktiva z 11,4 mld. Kč na 1,6 mld. Kč), chemikálií (prohloubením deficitu o 7,8 mld. Kč na 51,1 mld. Kč) a potravin (zvýšením pasiva o 3,4 mld. Kč na 16,1 mld. Kč). Ve struktuře dovozu členěného dle předpokládaného užití oslabil (o 1,4 p.b.) podíl dovozů pro výrobní užití na 50 %. V souvislosti s novými zahraničními investicemi nejrychleji rostly dovozy pro investiční užití (o 15,6 %). V důsledku nasycenosti trhu nepatrně poklesly dovozy pro osobní spotřebu. 17

19 Při enormních tempech celkového vývozu i dovozu došlo jen k nepatrným změnám podílu HI-TECH výrobků. Na celkovém vývozu se meziročně snížil (o 0,2 p.b.) na 11,8 % při zvýšení hodnoty o 15,1 %. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která tvořila téměř polovinu vývozu HI-TECH výrobků. Podíl HI-TECH výrobků na dovozu rovněž poklesl o 0,2 p.b. (na 13,5 %) v důsledku růstu hodnoty dovozu o 12,6 %. Deficit obchodní bilance HI-TECH výrobků se meziročně snížil ze 13,6 mld. Kč na 12,2 mld. Kč. V červenci vznikl první letošní deficit. Obchodní bilance sice skončila schodkem 0,7 mld. Kč, ale meziročně nižším o 2,7 mld. Kč. Červenec vykazuje schodek obchodu již 14 let, což se dává do souvislosti s celozávodní dovolenou ve velkých průmyslových podnicích. Mírný deficit neovlivnila ani vysoká tempa vývozu i dovozu. V meziměsíčním srovnání byly dynamiky rychlejší s tím, že vývoz předstihl dovoz o 2 p.b. (20,7 % ku 18,7 %). V kumulaci za leden červenec 2007 vývoz vzrostl o 17,3 % a dovoz o 15,3 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 55,7 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 27,3 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Odvětví obchodu intenzivně napomáhá a zároveň i těží z celkového pozitivního hospodářského vývoje. Základním rysem současného vývoje tržní spotřeby je akcelerace růstu tržeb. Stabilně vysoký růst tržeb předchozích let pokračující i v roce 2007 je důsledkem působení řady faktorů, a to zejména rostoucí kupní síly domácností, narůstajícím sklonem domácností ke spotřebě, jež se promítá zejména do růstu prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby, participací podnikatelského i veřejného sektoru na tržbách obchodu, ostrou konkurencí velkých nadnárodních společností s pozitivním dopadem na cenovou úroveň i dynamický rozvoj obchodních center. Tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v běžných cenách bez DPH v 1. pololetí 2007 objemu 1 496,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 9,1 %. Vzrostly ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 9,8 %, v maloobchodě o 8,8 % a v motoristickém segmentu o 7,0 %. Tržní podíl velkých obchodních podniků (se 100 a více zaměstnanci) na celkových tržbách se stále zvyšuje, a to ve všech segmentech odvětví obchodu. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,4 %). V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se i nadále dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem v 1. pololetí 2007 vzrostl téměř na 63 %, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde se podílely na tržbách z více než 80 %. Objem tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50+52) ve stálých cenách se meziročně zvýšil o 8,7 %, což je největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady. Tržby motoristického segmentu vzrostly o 10,4 % (meziroční růst akcelerace o 5,1 p.b.) a maloobchodu o 7,9 % (tempo růstu meziročně vzrostlo o 0,9 p. b.). V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu vzrostl meziročně objem prodeje o 4,7 %, tempo růstu se snížilo oproti stejnému období minulého roku 18

20 o 1,2 p.b. Prodejny s nepotravinářským sortimentem zvýšily objem prodeje meziročně o 10,7 %, což představuje meziroční akceleraci růstu o 2,4 p.b. Výdaje na spotřebu rostly rychleji než disponibilní příjmy (8,4 % proti 7,8 %), došlo k poklesu tempa růstu hrubých úspor z 6,7 % na 3,9 %, míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) poklesla meziročně o 0,3 procentního bodu na 7,9 %. Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností pokračuje i nadále růst podílu výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje. Snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 3,1 p. b. ukazuje že po dlouhodobém růstu podílu dováženého zahraničního zboží je spotřebitelský trh relativně nasycen. V červenci vzrostl meziročně fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) o vysokých 8,9 %, přičemž samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,4 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 12,0 %. Z dlouhodobějšího pohledu lze konstatovat, že zatímco tempo růstu tržeb samotného maloobchodu od počátku roku roste pouze nepatrně, tempo růstu tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) výrazně akceleruje. 19