Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.

Transkript

1 Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2008 Říjen 2008

2

3 O B S A H Strana SEZNAM ZKRATEK... 4 Ú V O D... 6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Trh práce I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Přímé zahraniční investice a podpora investic I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Finanční situace průmyslových podniků III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční situace ve stavebnictví IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky IV.2. Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Souhrnné výsledky obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností Tabulková příloha 2

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HIGH-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PXE Energetická burza Praha PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM Systému (dříve PK-30) RM S RM Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile ÚPH účetní přidaná hodnota VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska ZSV základní stavební výroba 4

6 5

7 Ú V O D Vývoj české ekonomiky probíhal v 1. pololetí ve ztížených podmínkách, jejichž projevem bylo zejména oslabení globálního růstu (vyvolané rostoucí nejistotou světového finančního systému), zvýšení cen surovin a rychlé posilování kurzu koruny. Hrubý domácí produkt (očištěný o sezónní a kalendářní vlivy) vzrostl meziročně reálně o 5,0 %, což bylo o 1,8 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku. Tendence zpomalování pokračovala také v průběhu pololetí. Po růstu o 5,4 % v 1. čtvrtletí vzrostla česká ekonomika ve 2. čtvrtletí o 4,6 %, ale i tento výsledek ji řadil k nejrychleji rostoucím zemím Evropské unie. Rychleji rostlo jen Rumunsko (9,3 %), Slovensko (7,6 %), Polsko (6,1 %) a Litva (5,5 %). Také maďarská ekonomika dosáhla lepšího výsledku (1,8 %) než byl průměr Evropské unie (1,6 %), který snižovala zejména stagnující Itálie a také Francie (růst 1,1 %). Německá ekonomika sice vzrostla meziročně o 1,7 %, ale ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím došlo k poklesu o 0,5 %, což společně s klesající úrovní sentimentu zhoršuje vyhlídky největšího obchodního partnera České republiky. Vnitřní ekonomické prostředí bylo zatíženo akcelerací inflace (meziročně na 6,7 % v červnu), která byla vyvolána především růstem regulovaných cen (hlavně v sektoru bydlení) a úpravami nepřímých daní vsouvislosti s přijatými reformními opatřeními. V kategorii tržních cen se zvýšily zejména ceny potravin a pohonných hmot, když dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích byl částečně kompenzován sílícím kurzem koruny. Ve srovnání s EU byl cenový vývoj rychlejší, a to především vlivem administrativních opatření, která posunula domácí harmonizovaný index spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí na 4 p.b. nad průměr zemí EU 27 a ve 2. čtvrtletí na necelé 3 p.b. Důsledkem rychlého cenového růstu bylo oslabení reálné domácí poptávky. Výdaje domácností na konečnou spotřebu vnominálním vyjádření sice zrychlily meziroční růst na 9,6 % (proti loňským 8,6 %), ale jejich růst ve stálých cenách zpomalil na 3,1 % (z loňských 6,8 %). Negativní dopad na dynamiku hospodářského růstu mělo také snížení stavu zásob, vlivem kterého se růst tvorby hrubého kapitálu zpomalil na 1,7 % (proti 10,9 % loni). Výdaje do fixního kapitálu vzrostly o 4,2% (loni o 5,5 %) při rychlejším růstu investic do staveb než strojů a zařízení. Výrazněji než domácí poptávka přispěl k růstu ekonomiky zahraniční obchod se zbožím a službami, jehož reálný vývoz vzrostl meziročně o 13,5 % a dovoz o 10,6 %. Pokračovala tak tendence rychlejšího vývoje vývozu před dovozem s tím, že její příznivý vliv na hospodářský růst byl umocněn hlubším poklesem vývozních cen než dovozních. 6

8 V obchodu se zbožím vývozní ceny meziročně klesly o 5,2 % a dovozní o 3,7 % (při růstu dovozních cen paliv o 20,3 %), když se do jejich úrovně promítal jak vývoj cen v zahraničí, tak výrazně posilující kurz koruny (v průměru za 1. pololetí o 22,2 % k USD a 10,5 % k EUR). Dynamika vývozu a dovozu v běžných cenách (6,0 %, resp. 5,6 %) tak byla zhruba dvakrát pomalejší než ve stálých cenách. Přebytek obchodní bilance dosáhl 65,5 mld. Kč, tj. meziročně více o 8,2 mld. Kč (což představuje nejlepší výsledek za 1. pololetí od r. 1993). Z teritoriálního hlediska, vedle pokračujících nejvyšších obchodních přebytků s Německem (56,8 mld. Kč) a Slovenskem (45,4 mld. Kč), došlo k významnému meziročnímu zlepšení obchodu s Francií (přebytek vzrostl o 10,4 mld. Kč na 19,7 mld.kč) a Nizozemskem (přechod z pasiva 0,3 mld. do aktiva 10,1 mld. Kč). Naopak se opět prohloubil deficit s Čínou (o 15,4 mld. Kč na 88,4 mld. Kč) v důsledku růstu dovozu strojírenských a průmyslových výrobků a dále s Ruskem (o 12,6 mld. Kč na 45,9 mld. Kč) vlivem růstu dovozních cen paliv. V komoditní struktuře si tak nejvíce pohoršila minerální paliva (prohloubením deficitu o 20,7 mld. Kč na 80,4 mld. Kč), naopak tradičně si nejlépe vedly stroje a dopravní prostředky (posílením přebytku o 25,6 mld. Kč na 191,2 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně o 5,0 %, tj. stejně jako hrubý domácí produkt. K jejímu meziročnímu přírůstku nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, který kromě toho, že je váhově nejvýznamnějším odvětvím, dosáhl také nejrychlejší růstové dynamiky (12,5 %). Na příznivém vývoji odvětví se projevily pokračující změny ve prospěch technologicky náročnější výroby (ve struktuře jeho produkce se podíl HIGH-TECH meziročně zvýšil o 1,5 p.b. na 12,8 %). Nadprůměrně vzrostla hrubá přidaná hodnota také v peněžnictví a pojišťovnictví (růst 7,9 %) a obchodě (5,5 %), k jejímu poklesu naopak došlo ve stavebnictví (o 3,7 %) a zejména v zemědělství (o 11,0 %). Index průmyslové výroby (za celé odvětví) zpomalil v 1. pololetí růst na 5,8 % (proti 10,3 % ve stejném období loni). Prorůstově působilo zejména zprovoznění nových kapacit zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu, které se projevilo zvýšením celkové zaměstnanosti o 2,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,8 % (zaměstnanost zde roste nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004). Opačný dopad na výkonnost průmyslu mělo zpomalení ekonomik EU a silný kurz koruny. Nově uzavřené zakázky se zvýšily pouze o 0,8 %, zatímco zakázky ze zahraničí (které se na celkových zakázkách podílely 64 %) zaznamenaly pokles o 3,3 %. Produktivita práce v průmyslu vzrostla o 2,8 %. Protože její růst byl pomalejší než vývoj mezd (nominální mzda vzrostla o 10,0 % a reálná, přepočtená indexem cen průmyslových výrobců, o 4,4 %) došlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 7,0 % a reálných o 1,5 %). Pokračování této tendence by mohlo ohrozit konkurenceschopnost průmyslu. 7

9 Rovněž stavební výroba zpomalila meziroční tempo růstu, a to na 0,9 %, protože se ve 2. čtvrtletí nepodařilo (především vlivem prohloubení poklesu produkce v pozemním stavitelství) udržet příznivý vývoj z počátku roku. Z hlediska užití stavebních prací vzrostly (v rámci stagnující nové výstavby) práce v inženýrském stavitelství (o 5,8 %), které svým růstem o 14,0 % dominantně ovlivnily také objem prací na opravách a údržbě. V bytové výstavbě se projevuje trend klesajícího růstu rozestavěnosti, doprovázený přírůstky jak dokončených, tak i zahajovaných bytů. Na trhu práce pokračovala tendence růstu zaměstnanosti, když počet pracovníků v národním hospodářství se meziročně zvýšil o 1,9 % na více než tisíc. Při omezených zdrojích pracovních sil došlo současně ke změně ve vývoji míry nezaměstnanosti, která koncem pololetí zastavila svůj pokles (v červnu činila 5 %, ale v meziročním srovnání byla o 1,3 p.b. nižší). Výrobní sféra proto stále více řešila své potřeby najímáním cizinců, především z méně vyspělých zemí Evropské unie a třetích zemí (počet cizinců v postavení zaměstnanců dosáhl 272,5 tis. osob, tj. zvýšení od počátku roku o 32,3 tis. osob). Mzdový vývoj si udržel rychlou dynamiku. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (včetně odhadu za malé firmy) se meziročně zvýšila o 8,8 %. Vzhledem k vysokému růstu spotřebitelských cen však vývoj reálných mezd zpomalil na 1,6 %, a to při výrazném prohloubení diferenciace mezi podnikatelskou (v podnicích s 20 a více pracovníky růst o 1,9 %) a nepodnikatelskou sférou (pokles o 3,7 %). Zpomalení růstu reálných příjmů a sílící podíl výdajů domácností mimo spotřebitelský trh se odrazily ve zvolnění tempa hmotného objemu nákupů v maloobchodě na 2,3%, tj. meziročně o 6,4 p.b. Vlivem výrazného růstu cen potravin mírně poklesl prodej potravinářského zboží, zatímco prodej motorových vozidel a nepotravinářského sortimentu rostl, ale podstatně nižšími tempy než v předchozích letech. 8

10 9

11 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2008 I. Makroekonomický vývoj Meziroční růst hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí o 4,6 % (po sezónním očištění, ve stálých cenách) potvrdil tendenci zpomalování dynamiky hospodářského růstu. Za 1. pololetí se výkonnost ekonomiky zvýšila o 5,0 % (loni ve stejném období o 6,8 %). Zpomalení ekonomického vývoje bylo doprovázeno změnami ve struktuře výdajových položek. Oslabil vliv domácí poptávky (tvorba hrubého kapitálu meziročně reálně vzrostla v 1. pololetí pouze o 1,7 % a konečná spotřeba o 2,5 %), který byl částečně kompenzován zvýšením čistého vývozu. Na růstu hrubé přidané hodnoty meziročně o 5,0 % se v rozhodující míře podílel zpracovatelský průmysl (který vzrostl meziročně o 12,5 %). K poklesu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (o 3,7 %) a zejména v zemědělství (o 11,0 %). Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) vzrostla za celé národní hospodářství o 2,9 % (loni o 4,5 %). Počet pracovníků vnárodním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, v1. pololetí meziročně vzrostl o 91,4 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 980,9 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru ( průmysl, stavebnictví) o 61,1 tisíc na 2 019,9 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 42 tisíc na 2 794,2 tisíc osob, naopak poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 11,2 tisíc na 166,5 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 82,5 tisíc na 4 166,4 tisíc a podnikatelů o 12,5 tisíc na 802,6 tisíc osob. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných k meziročně vzrostl o 63,2 tisíc na 272,5 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 45,2 tisíc na 113,8 tisíc a rostl i počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska), o 18 tisíc na 158,7 tisíc. Celkový počet podnikatelů, evidovaných v Živnostenském registru ČR jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem 1. pololetí 2 083,2 tisíc, při meziročním nárůstu o 46,7 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl k o 7,7 tisíc na 73,5 tisíc osob. Míra registrované nezaměstnanosti k 30.6., činila 5 % (tj. meziročně o 1,3 p.b. méně). Proti předchozímu období se její pokles zpomalil. Počet uchazečů o zaměstnání klesl o 72,9 tisíc na 297,9 tisíc osob. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl za stejné období o 0,5 p.b. na 55,9 %. Podle krajů zůstává k nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (9,3 %) a nejnižší v Praze (2 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (12,4 %) a naopak nejnižší byla v okrese Praha-východ (1,5 %). Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 28,6 tisíc na 151,9 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadali 2 uchazeči (před rokem 3). Podle krajů bylo nejvíce volných míst v Praze (29,8 tisíc). Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 8,8 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 1,6 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 10,4 % a reálně o 3,1 %. Mzdová náročnost HDP (relace mezd k HDP) v běžných cenách se meziročně zvýšila o 0,8 p.b. na 28,9 %. 10

12 V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví finančního zprostředkování ( Kč) a nejnižší v ubytování a stravování ( Kč), podle typu hospodaření byly nejvyšší mzdy dosaženy u zahraničních firem ( Kč) a nejnižší u družstev ( Kč) a podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze ( Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji ( Kč). Akceleraci inflace (meziročně na 6,7 % v červnu a 6,5 % v srpnu) vyvolal růst regulovaných cen a úpravy nepřímých daní, z tržních cen potraviny a pohonné hmoty. Dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích do inflace byl tlumen sílícím kurzem koruny. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) tak v červnu vrostla na 5,4 % (v srpnu 6,1 %). Vývoj cen komodit ve světě se odrážel v cenách průmyslových výrobců diferencovaně. Jejich letošní meziroční růst kulminoval v lednu 2008, koncem 1. pololetí 2008 se držel mírně nad 5 % (v srpnu zesílil na 5,7 %). Táhly ho ceny v odvětví koksu, a rafinérských ropných produktů, které vzrostly od počátku roku v průměru o 27,8 % (v roce 2007 v průměru o 4,4 %). Ceny stavebních prací prodloužily dlouhodobý růstový trend, který však ještě zrychlil tempo, až na 5,1 % meziročně v červnu (v srpnu oslabilo na 4,7 %). Naproti tomu cenový růst materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví zpomaloval (na 2,0 % v červnu). Ve srovnání s předchozím rokem se hospodaření státního rozpočtu vletošním roce vyvíjí podstatně hůře. V červnu však dosáhlo výrazný přebytek, který snížil kumulovaný deficit za 1. pololetí až na 5,65 mld. Kč. Od července se pohybuje v přebytku, za leden až srpen 5,32 mld. Kč. Státní dluh za 1. pololetí 2008 dále vzrostl, z 897,4 mld. Kč koncem roku 2007 na 933,3 mld. Kč (tj. 25,4 % HDP). Vnitřní státní dluh však tentokrát klesl (o 12,1 mld. Kč na 762,3 mld. Kč), vlivem vyšších splátek než činily půjčky. Naproti tomu vzrostl vnější státní dluh (o 48,0 mld. Kč na 171 mld. Kč), když v červnu byla na zahraničních trzích vydána 3. emise eurobondů v objemu 2 mld. EUR. Hospodaření územních rozpočtů skončilo za 1. pololetí 2008 přebytkem 38,1 mld. Kč (nejvyšší dosažený přebytek za poslední tři roky). Vyšší část přebytku vytvořily obce, DSO a regionální rady, 21,2 mld. Kč, kraje 17,0 mld. Kč. Schodek běžného účtu platební bilance za 1. pololetí narostl o více než 30 mld. Kč (na 32,2 mld. Kč a 1,7 % HDP) a byl generován vysokým růstem deficitu v bilanci výnosů (meziročně až o téměř tři čtvrtiny, na 161 mld. Kč). Přestože bilance obchodu se zbožím si udržela svižnou dynamiku růstu (o 14 %, na 83,2 mld. Kč) a vysokým tempem vzrostla bilance služeb (o více než 40 %, na 42,9 mld. Kč), nedokázaly eliminovat schodek, vytvořený růstem vyplacených dividend z výnosů přímých investic. Řádově vzrostl i finanční účet (na 66,4 mld. Kč) kde kromě dominantního přílivu přímých investic (79,9 mld. Kč) tentokrát zaznamenaly příliv zdrojů i portfoliové investice (26,3 mld. Kč), a to díky emisi vládních dluhopisů (v hodnotě 2 mld. EUR) na zahraničních finančních trzích. Do devizových rezerv tak z výsledku platební bilance připlynulo 36,9 mld. Kč. Česká koruna vprůběhu 1. pololetí zrychlila trend dlouhodobého zhodnocování vůči oběma referenčním měnám, vůči EUR v průměru na 10,5 % a vůči USD dokonce na 22,2 % (zatímco v průměru za rok 2007 vůči euru posílila o 2 % a vůči dolaru o 10,2 %). Tento vývoj vyvrcholil v červenci (průměrně zhodnotila o 11,5 % vůči euru, o 23,1 % vůči dolaru), v srpnu se zhodnocování zbrzdilo na 11,6 % vůči euru, resp. na 22,7 % vůči dolaru. 11

13 Příliv přímých zahraničních investic v 1. pololetí 2008 dosáhl 90,0 mld. Kč. Přitom reinvestovaný zisk činil 60,6 mld. Kč, investice do základního kapitálu tvořily 25,6 mld. Kč a ostatní kapitál 3,8 mld. Kč. Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Německa (48,5 mld. Kč), dále z Lucemburska (10,6 mld. Kč) a Rakouska (9,0 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (5,7 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,8 mld. Kč). Navýšení základního kapitálu směřovalo zejména do nemovitostí a služeb pro podniky, reinvestovaný zisk do finančního zprostředkování a do sféry obchodu a oprav. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. pololetí 2008 činil 10,2 mld. Kč, ztoho reinvestovaný zisk 7,1 mld. Kč, ostatní kapitál 4,0 mld. Kč, přičemž základní kapitál se snížil o 0,9 mld. Kč. Pokles tuzemských akcií na BCPP navázal na propad světových burz. Pražský burzovní index PX, který v jednotlivých měsících střídavě propadal a následně zase posiloval, celkově od počátku roku do konce června klesl o 18,4 % (meziročně o 20,2 %), na 1 483,5 bodu a až na 1 167,6 bodu Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 4,7 % proti 12,3 % ve stejném období loni, nejvíce v nemovitostech a pronájmu (o 19,3 %), dále v ostatních službách (o 18,1 %), ve stavebnictví (o 7,8 %), v obchodu (o 7,1 %), v průmyslu (o 3 %), v dopravě, skladování a spojích (o 0,6 %), v zemědělství, lesnictví a rybolovu klesla (o 0,6 %) a v ubytování a stravování se snížila (o 6,8 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 2,1 % na 370,1 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,6 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (424,4 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 1,7 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví a rybolovu (190,9 tis. Kč/zam.) s meziročním vzrůstem o 7,4 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 7,2 % proti 10 % ve srovnatelném období, výkonová spotřeba o 8,1 % proti 9,1 % ve srovnatelném období. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou stavebnictví a nemovitostí a pronájmu. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou svou pozicí dominují na výsledcích nefinanční sféry a dosáhly těchto podílů: 40,3 % na zaměstnanosti, 55,3 % na výkonech a 50,9 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty se snížila o 2,5 % při vyšší zaměstnanosti o 4,8 %. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 8,9 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, meziročně klesl o 1,1 p.b. na 46,2 %. O stejnou hodnotu poklesl také podíl poskytnutých úvěrů. Ve struktuře aktiv zaznamenaly nejvyšší meziroční růst (v p.b.) pohledávky (o 1,1), akcie, podíly a účasti (o 1,0). V pasivech klesl podíl vlastního kapitálu o 1,3 p.b. na 52,0 %. Ve struktuře pasiv pak vzrostly (v p.b.) přijaté úvěry (o 1,5 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 12,1 % proti 9,7 % ve srovnatelném období, přičemž nejvíce vzrostly zásoby v odvětví průmyslu, obchodu a ostatních služeb. 12

14 II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Do vývoje průmyslu nepříznivě zasáhlo zpomalení ekonomik EU a oslabení zahraniční poptávky, produkce v 1. pololetí 2008 zaznamenala meziroční růst o 5,8 % (ve stejném období předcházejícího roku o 10,3 %). Z dalších vlivů působil silný kurz koruny, zvýšené náklady na energie, dopravu a také vysoká základna předcházejícího roku. Hlavním faktorem růstu byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu. Podniky pod zahraniční kontrolou postupně ovládají průmysl (na celkových tržbách se podílely 59,5 %). Spotřebitelská poptávka podpořená rychlým růstem platů se příznivě projevila, v členění průmyslu podle hlavních průmyslových seskupení, vysokým růstem produkce pro dlouhodobou spotřebu (o 35,1 %). Pokračující investiční aktivita přispěla ke zvýšení produkce pro investice o 8,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu se dynamicky vyvíjela odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Produkce vzrostla o 6,3 %, tržby (ve s.c.) o 5,8 %, orientace na vývoz vedla k nárůstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 8 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 61,2 %, na celkových tržbách průmyslu 57 %). Pokračující strukturální změny se odrazily meziročním růstem produkce HIGH - TECH o 19,8 %, MEDIUM HIGH -TECH o 8,4 % a mírně se zvýšila i produkce MEDIUM LOW - TECH o 1,5 %. Naproti tomu u LOW - TECH byl pokles o 2,9 %. Z odvětví zaznamenal nejvyšší růst elektrotechnický průmysl (o 20,6 %), z dalších vzrostlo strojírenství (o 10,2 %), výroba dopravních prostředků (o 8,1 %) a chemický průmysl (o 6,4 %). Pokles zahraniční poptávky se projevil na nižším růstu nově uzavřených celkových zakázek u sledovaných oddílů (o 0,8 %). Zakázky ze zahraničí poklesly o 3,3 %, s podílem 64 % na celkových zakázkách. Tržby u vybraných oddílů v běžných cenách byly vyšší o 3,5 %. Uvádění nových výrobních kapacit zahraničních investorů a nábory nových pracovníků se odrazily ve zvýšení celkové zaměstnanosti o 2,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,8 % (zaměstnanost zde roste nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004). Vysoký růst nominálních mezd (10 %), při nižším tempu produktivity práce (2,8 %) vedl k růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů (o 7 %) a reálných jednotkových mzdových nákladů (o 1,5 %), což je nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů měly vyšší výkonnost podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 6,4 % (meziroční zpomalení z 15,1 %), jejich podíl na celkových tržbách průmyslu byl 59,5 %. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů byl zaznamenán vysoký nárůst tržeb (ve s.c.) v Plzeňském kraji o 18,2 %, jehož podíl na celkových tržbách průmyslu se zvýšil o 0,5 p.b. na 6,4 %. Tento kraj je svojí geografickou polohou přitažlivý pro zahraniční investory a jsou v něm soustředěna i úspěšná odvětví. Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 3 % proti 10,7 % ve stejném období loni, nejvíce v těžbě nerostných surovin (o 30,4 %), v energetice o 20,5 %, ve zpracovatelském průmyslu poklesla o 1,5 %. 13

15 Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 1,7 % na 424,4 tis. Kč/zam. při vyšší zaměstnanosti o 1,3 %. Nejvíce vzrostla v těžbě nerostných surovin (o 35,1 %), kde zaměstnanost klesla o 3,5 %. V energetice vzrostla produktivita o 27 %, při poklesu zaměstnanosti o 5,2 %. Ve zpracovatelském průmyslu produktivita naopak poklesla o 3,3 % při růstu zaměstnanosti o 1,8 %. Výkonová spotřeba (7,7 % proti 7,6 % ve srovnatelném období) přestihla růst výkonů vč. obchodní marže (6,5 % proti 8,4 % ve srovnatelném období), přitom v těžbě nerostných surovin vzrostly výkony o 19,5 % při růstu výkonové spotřeby o 6,6 %, v energetice vzrostly výkony o 20,5 % při růstu výkonové spotřeby také o 20,5 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 3,7 % a výkonová spotřeba o 5,3 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 9,4 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 8,1 %, v těžbě surovin o 37 %, v energetice o 7,3 %. Ve struktuře aktiv poklesl podíl dlouhodobého majetku o 0,8 p.b. na 41,8 % a podíl poskytnutých úvěrů o 1,7 p.b. Vzrůst se naopak týkal celkových pohledávek (o 1,6 p.b.). V pasivech nejvíce klesl podíl vlastního kapitálu (o 1,8 p.b.) na 51,7 %. Nejvyšší růst podílu se pak týkal přijatých úvěrů (o 1,4 p.b.). Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 14,7 % proti 9,2 % ve srovnatelném období, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 11,4 %, v těžbě surovin o 4,9 % a v energetice o 58,7 %. III. Stavebnictví Stavebnictví v 1. pololetí 2008 vzhledem k vysoké srovnávací základně stejného období roku 2007 zpomalilo meziroční tempo růstu z12,6 % na 0,9 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly především velké investiční projekty v dopravní infrastruktuře, zvyšující se objem prací na opravách a údržbě v inženýrském stavitelství a také intenzivní bytová výstavba spojená s přírůstky dokončených i zahajovaných bytů. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) meziročně snížily dynamiku růstu na 0,4 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace přitom poklesly (o 1,0 %), opravy a údržba naopak zaznamenaly vysoký růst (o 7,4 %) podpořený zejména inženýrským stavitelstvím. Obdobného růstového trendu dosáhly také ostatní práce (o 6,2 %). Stavební práce v zahraničí se zvýšily o 13,6 % (při nízkém podílu 3,3 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce ze S (stavební práce) se zvýšila o 0,7 % při klesající zaměstnanosti (pokles o 0,3 %). Růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) předstihl růst produktivity práce ze S (stavební práce) o 6,1 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 8,1 % na a orientační hodnota staveb o 17,8 % na 197,7 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení se tak zvýšila na tis. Kč. V červenci 2008 byla stavební produkce meziročně vyšší o 6,9 %. Bytovou výstavbu v 1. pololetí 2008 charakterizoval růst zahájených (o 14,0 %) i dokončených bytů (o 8,8 %), spojený s klesající dynamikou růstu rozestavěnosti (o 2,0 %), absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. 14

16 Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se více jak polovinou na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 7,8 % proti 29,4 % ve srovnatelném období, při rychlejším růstu výkonů (4,4 % proti 20,4% ve srovnatelném období) než výkonové spotřeby (3,6 % proti 18,4 % ve srovnatelném období). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 10 % na 306,8 tis. Kč/zam. při poklesu zaměstnanosti o 1,9 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 6,2 % na 150,6 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky a peníze a účty v bankách. V meziroční změně podílu jednotlivých položek na aktivech došlo k poklesu dlouhodobého majetku (o 1,3 p.b. na 14,9 %). Vzrůst se naopak týkal podílu peněz a účtů v bankách (o 1,7 p.b.). V pasivech nejvíce vzrostl podíl přijatých úvěrů a půjček (o 2,7 p.b.). Poklesl naopak objem vlastního kapitálu o 1,5 p.b. na 29,9 % a celkové závazky o 1,5 p.b.. Zásoby meziročně klesly o 11,8 % na 13,5 mld. Kč proti růstu o 35 % ve srovnatelném období. Jejich pokles nejvíce ovlivnily zásoby nedokončené výroby (tvoří 74 % z celkových zásob). IV. Zahraniční obchod Obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 5,8 % a dosáhl mld. Kč, z toho vývoz činil 1 289,7 mld. Kč a dovoz 1 224,2 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 138,5 mld. Kč měl převažující podíl vývoz 52,9 %. Tempa růstu vývozu i dovozu (6,0 % ku 5,6 %) meziročně zpomalila zhruba o 10 p.b. vlivem cenového vývoje. Kumulativní přebytek obchodní bilance ve výši 65,5 mld. Kč byl meziročně vyšší o 8,2 mld. Kč, vyššího přebytku v 1. pololetí nebylo od r dosaženo. Hodnotové výsledky zahraničního obchodu jsou stále více ovlivňovány cenovými podmínkami. Ceny v zahraničním obchodě, které dopadají na tuzemské obchodníky odrážejí jak vývoj cen v zahraničí, tak i změny kurzu koruny k EUR a USD, což jsou rozhodující měny, ve kterých probíhá většina obchodních operací. Dynamiky zahraničního obchodu v přepočtu na USD a EUR byly několikanásobně vyšší než v korunách, a to vlivem posílení kurzu koruny k USD v průměru za 1. pololetí o 22,2 % a k EUR o 10,5 %. Vývozní ceny meziročně poklesly o 5,2 % (o více než 7 % poklesly ceny jak strojírenských výrobků, tak i průmyslového spotřebního zboží) a ceny dovozní klesly o 3,7 %. Zvlášť nepříznivý byl růst dovozních cen paliv o 20,3 %. Směnná relace se zhoršila na 98,4 a byla o 5 p.b. meziročně horší. Vývoz a dovoz ve stálých cenách byl dvakrát rychlejší než v b.c. (12,4 % ku 10,5 %). Podíl vývozu na HDP činil 68,7 % a dovozu 65,4 % (meziročně oba mírně oslabily). Krytí dovozu vývozem se nepatrně zlepšilo na 105,4 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla 67,3 %, což potvrzuje význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku, která je jednou z nejotevřenějších v EU. Z teritoriálního hlediska vedle nejvyšších obchodních přebytků, s Německem a Slovenskem, došlo k významnému meziročnímu zlepšení obchodu s Francií (přebytek vzrostl o 10,4 mld. Kč) a Nizozemskem (přechod z pasiva 0,3 mld. do aktiva 10,1 mld. Kč). Naopak k prohloubení deficitu došlo tradičně s Čínou (o 15,4 mld. Kč na 88,4 mld. Kč) v důsledku růstu dovozu strojírenských a průmyslových výrobků a Ruskem (o 12,6 mld. Kč na 45,9 mld. Kč) v důsledku růstu dovozních cen paliv. 15

17 V komoditní struktuře dlouhodobě dominují stroje a dopravní prostředky stálým navyšováním vývozu a aktiva obchodní bilance. Většina komoditních skupin saldo zlepšila, zhoršilo se u paliv, chemikálií, průmyslového spotřebního zboží a surovin. Nejlépe si vedly stroje a dopravní prostředky (posílením přebytku o 25,6 mld. Kč na 191,2 mld. Kč) a nejvíce si pohoršila minerální paliva (prohloubením deficitu o 20,7 mld. Kč na 80,4 mld. Kč). Červencová obchodní bilance skončila po prvé od roku 1993 v přebytku, dosáhla 7,2 mld. Kč (v červenci 2007 činil schodek 0,8 mld. Kč), jednalo se tedy o zlepšení ve výši 8 mld. Kč. Saldo příznivě ovlivnilo zvýšení přebytku strojů a dopravních prostředků (o 7,2 mld. Kč) a naopak negativně na něj působilo prohloubení deficitu minerálních paliv (o 2,8 mld. Kč). V kumulaci za 7 měsíců vývoz vzrostl o 5,6 % a dovoz o 4,7 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 72,8 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 16,3 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Tržby meziročně vzrostly ve všech segmentech obchodu, ale jejich celkový růst byl pomalejší než před rokem. Dosáhly 1 708,1 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 7,3 %, tj. o 2,1 p.b. pomaleji než v 1. pololetí Zmírnění růstu tržeb se promítlo do meziročního zpomalení růstu účetní přidané hodnoty (5,5 % proti 11,1 % v 1. pololetí 2007), výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony (11,1 % proti 8,2 %). Obchodní marže se v 1. pololetí meziročně snížila o 0,4 p.b. na 14,0 % a pokračuje tak v sestupu od roku 2004, kdy dosáhla 16,1%. Již jen v maloobchodě pokračuje proces prosazování velkých prodejních formátů. Jejich podíl na tržbách roste nepřetržitě a dosáhl 48,1 %. V motoristickém segmentu a ve velkoobchodu dosáhla expanze velkých podniků vrcholu již v letech 2005 a 2006 a od té doby má jejich podíl spíše sestupnou tendenci. Průměrná mzda vzrostla meziročně o 10,7 % na Kč měsíčně a předstihla růst tržeb připadajících v průměru na jednoho pracovníka o 6,5 p.b. Mzdy v obchodě rostly o 1,6 p.b. rychleji než v celém hospodářství, jejich úroveň je však o 9,7 % nižší než celkový průměr. Změny v jednotlivých segmentech trhu byly diferencované. Fyzický objem prodeje (tržby ve stálých cenách) v meziročním srovnání nejvíce zvolnil u prodeje a oprav motorových vozidel (z 13,3% na 1,9). Zpomalený růst reálných disponibilních příjmů domácností ovlivnil spotřebu i tvorbu úspor. V 1. pololetí 2008 vzrostly meziročně pouze o 2,9 %, což bylo méně než v předchozích dvou letech (3,9 % a 5,2 %). Konečná spotřeba domácností rovněž zpomalila, vzrostla meziročně o 3,1 % a jen mírně přestihla růst příjmů. Na snížený růst reálných příjmů reagovaly domácnosti zpomalením tvorby úspor, míra úspor (podíl úspor a disponibilního důchodu) proto meziročně klesla o 0,2 p.b na 8,1 %. V červenci pokračoval meziroční pokles fyzického objemu prodeje potravin o 1 % ovlivněný růstem cen, citelně se však zvýšilo tempo růstu fyzického objemu tržeb za nepotravinářské zboží v maloobchodě (1. čtvrtletí 3,2 %, 2. čtvrtletí 4,5 %, červenec 6,6 %) a potřetí v měsíční řadě vzrostlo meziroční tempo fyzického objemu tržeb za prodej a opravy motorových vozidel na 4,0 % a bylo zhruba dvojnásobné než průměr za dosavadních 7 měsíců roku. 16

18 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Růst ekonomiky zpomalil v 1. pololetí na 5,0 %, když Hrubý domácí produkt vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 4,6 % (po sezónním očištění, ve stálých cenách), přičemž tento výsledek potvrdil tendenci zpomalování dynamiky hospodářského růstu, která začala ve druhé polovině minulého roku. Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla ekonomika v 1. čtvrtletí o 5,4 % (původní údaj byl 5,3 %), takže za 1. pololetí se její výkonnost zvýšila o 5,0 % (loni ve stejném období o 6,8 %). Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 2,2 1,8 1,81,8 2,9 3,5 4,0 4,0 4,0 5,1 4,6 4,2 5,7 6,3 6,4 6,8 6,8 6,8 6,9 6,6 6,8 6,8 6,5 6,3 5,4 4,6 1,0 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO při slábnoucím vlivu domácí poptávky pozitivně působil na růst zahraniční obchod Z hlediska poptávkové struktury produktu byla hlavní příčinou zpomalení hospodářského růstu v 1. pololetí slabší domácí poptávka. U konečné spotřeby domácností se projevila růstem reálných výdajů o 3,1 % (proti 6,8 % ve stejném období minulého roku) jako důsledek zvýšení úhrnné cenové hladiny spotřebitelských cen o 6,6 %. V rámci domácí poptávky zpomalily svůj vývoj také výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, a to zejména vlivem nižšího přírůstku zásob. Naproti tomu výdaje do hrubého fixního kapitálu meziročně vzrostly o 4,2 % (loni o 5,5 %), z toho především investice do obydlí (růst 8,9 %). Současně investice do nebytových budov a staveb rostly rychleji (5,4 %) než do strojů a zařízení bez dopravních prostředků (3,7 %). Nižší vliv domácí poptávky na růst hrubého domácího produktu byl částečně kompenzován vnějším sektorem, který meziročně zvýšil přebytek salda bilance obchodu se zbožím a službami (ve stálých cenách). Tento vývoj významně ovlivnilo zhoršení směnných relací na hodnotu 98, když zejména v souvislosti s mimořádným posilováním kurzu koruny došlo k poklesu cen zahraničního obchodu (který byl hlubší u cen vývozních než dovozních). Vývoz zboží a služeb tak reálně vzrostl o 13,5 % (loni o 15,4 %) a dovoz o 10,6 % (loni 15,2 %) s tím, že pokračující tendence předstihu růstu vývozu zboží a služeb před jejich dovozem se projevila příznivým dopadem na růst ekonomiky. 17

19 Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč pololetí pololetí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. pololetí Konečná spotřeba 1280,3 4,6 2,2 2,8 2,5 - domácností 900,7 6,8 2,9 3,2 3,1 - vlády 366,1-0,3 0,7 1,8 1,3 - neziskových institucí 13,5 4,6-3,0-2,9-2,9 Tvorba hrubého kapitálu 486,9 10,9 8,4-4,7 1,7 - fixní kapitál 447,8 5,5 4,4 4,0 4,2 Vývoz zboží a služeb 1469,9 15,4 13,6 13,5 13,5 - zboží 1283,3 16,8 13,0 13,4 13,2 - služeb 186,6 6,0 18,0 13,7 15,8 Dovoz zboží a služeb 1368,4 15,2 12,2 8,9 10,6 - zboží 1221,4 17,3 12,8 9,1 11,0 - služeb 147,0 0,2 7,2 7,4 7,3 Čistý vývoz 101,5 0,7 x / 1,7 x / 4,0 x/ 2,9 x / Hrubý domácí produkt 1868,7 6,8 5,4 4,6 5,0 Pramen: ČSÚ x / Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Ve 2. čtvrtletí se zahraniční obchod podílel na růstu ekonomiky již rozhodující měrou Pokud jde o vývoj v jednotlivých čtvrtletích roku, struktura produktu se výrazně lišila. Z propočtů přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt vyplývá, že v 1. čtvrtletí byl růst hrubého domácího produktu o 5,4 % tažen zejména domácí poptávkou (a v jejím rámci především tvorbou hrubého kapitálu a spotřebou domácností s příspěvkem 2,2 p.b., resp. 1,5 p.b.). Vnější sektor přispěl 1,7 p.b. ve 2. čtvrtletí zpomalení růstu HDP na 4,6 % odráželo meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu (negativní příspěvek 1,3 p.b.), který byl v rámci domácí poptávky kompenzován zejména konečnou spotřebou domácností (1,5 p.b.). Úlohu hlavního faktoru růstu tak od domácí poptávky převzal zahraniční obchod (příspěvek čistého vývozu činil 4,0 p.b.). Růst HPH o 5,0 % byl více než z poloviny zajištěn zvýšením produktivity práce V nominálním vyjádření byl podíl odvětví na HPH ovlivněn rozdílným cenových vývojem Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (po sezónním očištění, ve stálých cenách) v 1. pololetí meziročně o 5,0 %, tj. stejně jako hrubý domácí produkt. Rozhodující část tohoto přírůstku (cca čtyři pětiny) zajistil zpracovatelský průmysl, který zvýšil přidanou hodnotu meziročně o 12,5 %. K poklesu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (o 3,7 %) a zejména v zemědělství (o 11,0 %). Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) vzrostla za celé národní hospodářství o 2,9 % (loni o 4,5 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil zejména podíl sektoru služeb: 18

20 Tabulka č. I.l.2 Odvětvová struktura HPH (běžné ceny, podíl v %) čtvrtletí 1. pololetí Hrubá přidaná hodnota (mld. Kč) 794,4 840,7 1569,7 1676,1 Zemědělství 2,5 2,9 2,6 2,9 Průmysl celkem 32,7 31,6 32,1 31,2 v tom: zpracovatelský 27,5 25,8 26,7 25,3 Stavebnictví 6,3 6,3 6,3 6,5 Služby celkem 58,4 59,2 59,0 59,4 v tom: obchod 13,2 13,6 13,6 13,8 služby pro podniky 13,6 14,0 13,7 14,1 Pramen: ČSÚ, propočty MPO Odvětvovou strukturu přidané hodnoty významně ovlivnil cenový vývoj, přičemž jeho působení bylo v jednotlivých odvětvích značně diferencované (např. v odvětví zemědělství došlo ve 2. čtvrtletí k růstu deflátoru o 37,1 %, zatímco ve zpracovatelském k poklesu o 11,0 %). Podíl zpracovatelského průmyslu na přidané hodnotě se snížil zejména vlivem poklesu cen v zahraničním obchodě. I.2. Trh práce Počet obyvatel roste už šestým rokem Poklesla míra ekonomické aktivity K 30. červnu dosáhl počet obyvatel České republiky tisíc, když se v 1. pololetí zvýšil o 43,8 tisíc. Nárůst počtu obyvatel byl především výsledkem aktivního salda zahraniční migrace (37 tisíc), když přirozený přírůstek činil 6,8 tisíc. Ve struktuře obyvatel starších 15ti let došlo k vyššímu nárůstu skupiny osob ekonomicky neaktivních než aktivních (viz tabulka č. I.2.1). Zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob bylo ovlivněno růstem zaměstnanosti, na zvýšení počtu ekonomicky neaktivních osob měl vliv nárůst počtu důchodců a studentů vysokých škol. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %. Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob) 1. pololetí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Obyvatelstvo 15 a více let 8 759, , ,2 100,0 100,0 97,8 1,1 - ekonomicky aktivní (pracovní síla) 5 196, , ,2 58,7 58,4 30,8 0,6 - zaměstnaní 4 805, , ,9 55,4 55,8 91,4 1,9 - nezaměstnaní 390,4 292,9 232,3 3,3 2,6-60,6-20,7 - ekonomicky neaktivní 3 563, , ,0 41,3 41,6 67,0 1,8 - z toho: řádní starobní důchodci 1 820, , ,9 21,6 21,6 21,7 1,1 invalidní důchodci 277,3 238,5 267,4 2,7 3,0 28,9 12,1 studenti na stř. škole vč.učňů 518,1 524,3 520,2 5,9 5,8-4,1-0,8 studenti na VŠ 259,5 278,8 310,2 3,2 3,5 31,4 11,3 péče o rodinu, v domácnosti 309,7 343,4 352,7 3,9 4,0 9,3 2,7 ostatní 378,3 353,8 333,6 4,0 3,7-20,2-5,7 Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil 19

21 Zaměstnanost rostla v sekundárním i v terciárním sektoru Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 91,4 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 980,9 tisíc osob. Podíl žen se snížil z 43,1 % na 42,9 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) se meziročně zvýšila o 0,4 p.b. na 55,8 %. Počet pracovníků rostl v sekundárním (průmysl, stavebnictví) i v terciárním sektoru (služby) a naopak poklesl v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) - viz tabulka č. I.2.2. Tabulka č. I.2.2 Vývoj zaměstnanosti v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob) 1. pololetí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Počet pracovníků celkem 4 805, , ,9 100,0 100,0 91,4 1,9 I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) 181,0 177,7 166,5 3,6 3,3-11,2-6,3 II. sektor (průmysl a stavebnictví) 1 920, , ,9 40,1 40,6 61,1 3,1 III. sektor (služby celkem) 2 703, , ,2 56,3 56,1 42,0 1,5 Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Zvýšil se počet zaměstnanců i podnikatelů Podle postavení v hlavním zaměstnání byl nárůst počtu pracovníků ovlivněn meziročním zvýšením počtu zaměstnanců (o 82,5 tisíc na 4 166,4 tisíc), ale vzrostl i celkový počet podnikatelů (o 12,5 tisíc na 802,6 ) - viz tabulka č. I.2.3. Tabulka č. I.2.3 Vývoj počtu osob podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob) 1. pololetí Podíl v % Změna ( ) absol. v % Celkem 4 805, , ,9 100,0 100,0 91,4 1,9 - zaměstnanci 4 017, , ,4 83,5 83,7 82,5 2,0 - podnikatelé celkem 770,2 790,1 802,6 16,2 16,1 12,5 1,6 - z toho: se zaměstnanci 188,3 191,0 174,2 3,9 3,5-16,8-8,8 bez zaměstnanců 549,0 568,1 599,5 11,6 12,0 31,4 5,5 pomáhající rod. příslušníci 32,9 31,0 28,9 0,6 0,6-2,1-6,8 - členové družstev 17,1 14,5 11,9 0,3 0,2-2,6-18,0 - ostatní 0,4 1,0 0, ,9. Pramen: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Nejvyšší nárůst zaměstnanosti byl v zahraničních firmách Rostl počet cizinců v zaměstnaneckém poměru Podle podnikového výkaznictví, počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, meziročně vzrostl o 58,6 tisíc (tj. o 1,4 %) na 4 178,7 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 35,3 tisíc, tj. o 1,1 % na tisíc osob. Zaměstnanost rostla nejrychleji v zahraničních firmách (meziročně o 8,8 %), v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel (o 6,1 %) a v Moravskoslezském kraji (o 2,8 %). K pokrytí zvýšených požadavků, zejména na kvalifikované pracovní sily v technických oborech, přijímají firmy cizí státní příslušníky. Celkový počet zaměstnaných cizinců vzrostl k meziročně o 63,2 tisíc na 272,5 tisíc osob 20

22 (viz tabulka č. I.2.4). Z celkového počtu cizinců pocházelo nejvíce osob ze Slovenska (102,1 tisíc), dále z Ukrajiny (72,2 tisíc) a z Polska (22,5 tisíc). Ve struktuře se výrazně zvýšil počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí, ale vzrostl i počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) - viz tabulka č. I.2.4. Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stav k Podíl v % Změna ( ) absol. v % Počet evidencí celkem , ,8 - občané EU/EHP a Švýcarska , ,2 - cizinci bez povinnosti pracovního povolení , ,0 Počet pracovních povolení , ,7 Počet cizích státních příslušníků celkem , ,2 Pramen: MPSV Zvýšil se počet zaregistrovaných podnikatelů a podnikatelůcizinců Celkový počet podnikatelů, zaregistrovaných v Živnostenském rejstříku ČR jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem 1. pololetí 2 083,2 tisíc (viz tabulka č. I.2.5), když meziročně vzrostl o 46,7 tisíc osob (o 2,2 %). Živnostenský rejstřík registruje podnikatele bez ohledu na to, zda-li tuto činnost vykonávají jako hlavní zaměstnání (tím se tento údaj odlišuje od údajů v tabulce I.2.3). Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění Stav k Změna ( ) absol. v % Podnikatelé celkem ,2 - fyzické osoby ,8 - právnické osoby ,7 Podnikatelé - cizinci ,7 - podíl v % 3,22 3,23 3,52 0,29 x Pramen: MPO, živnostenský rejstřík Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl o 7,7 tisíc na 73,5 tisíc osob. Nejvíce podnikatelůcizinců pocházelo z Vietnamu (28 589), dále z Ukrajiny (21 854) a ze Slovenska (8 927). Koncem 1. pololetí se zastavil pokles nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti v červnu zastavila svůj pokles a stagnovala na 5 %, naměřených v květnu. Proti stejnému období předchozího roku byla o 1,3 p.b. nižší. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1. pololetí meziročně poklesla o 1,6 p.b. na 5,6 %. 21

23 Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0 9,0 8, % 7,0 6, ,0 4, měsíce Pramen: MPSV, graf MPO klesl počet uchazečů o zaměstnání Nezaměstnanost byla nejvyšší v Ústeckém kraji Zpomalil se nárůst počtu volných pracovních míst Rostl podíl uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let V červnu klesl počet uchazečů o zaměstnání, registrovaných na úřadech práce, meziročně o 72,9 tisíc na 297,9 tisíc. Z celkového počtu uchazečů bylo 279,6 tisíc, tj. 93,9 % dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů meziročně vzrostl o 0,5 p.b. na 55,9 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo koncem 1. pololetí 96,7 tisíc uchazečů (před rokem 106,5 tisíc), tj. 32,5 % všech evidovaných osob. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti k činila Kč a meziročně byla o 455 Kč vyšší. Podle krajů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (9,3 %), a naopak nejnižší byla v Praze (2 %). Snižování nezaměstnanosti se nejvíce projevilo v oblastech kde byla míra nezaměstnanosti nejvyšší (viz příloha, tabulka č. I). Podle okresů přetrvávala nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (12,4 %), zatímco nejnižší byla na okrese Praha-východ (1,5 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na celostátní průměrné míře, meziročně poklesl, podle propočtu MPO, o 1,8 p.b. na 45,3 %. Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 28,6 tisíc na 151,9 tisíc k 30.6., když od února t.r. se téměř nezměnil. Na 1 volné pracovní místo připadali v průměru 2 uchazeči (před rokem 3). Podle krajů bylo k dispozici nejvíce volných míst v Praze (29,8 tisíc). Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst ve třídě 7 - pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře, v celkové výši 49,6 tisíc, což je 32,7 % všech volných míst. Podle vzdělání byla nejvyšší nabídka volných míst pro uchazeče se základním vzděláním (62,9 tisíc, tj. 41,4 % všech volných míst). Přes početní pokles vzrostl meziročně podíl uchazečů se zdravotním postižením o 1,9 p.b. na 20,2 %, tj. na zhruba pětinu celkového počtu. Podle věkové struktury vzrostl podíl uchazečů nad 50 let o 2 p.b. na 32,1 % všech uchazečů (podrobněji viz příloha Tabulka č. I). Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k činil 40,8 let. 22

24 Klesl podíl dlouhodobě nezaměstnaných Nárůst prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti Také v Evropské unii byla míra nezaměstnanosti meziročně nižší Nárůst nezaměstnanosti v letních měsících Nominální mzdy měly vysokou dynamiku Zhoršila se relace mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou Zpomalil se růst reálných mezd Podle délky nezaměstnanosti klesl meziročně podíl největší skupiny, tj. dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (déle než 1 rok), o 5,1 p.b. na 37,9 %. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové pracovní síle, podle výpočtu MPO, meziročně poklesla o 0,9 p.b. na 2 %. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,9 mld. Kč, tj. meziročně o 30,9 % více. Z vynaložených prostředků bylo od počátku roku k vytvořeno 5,9 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 5,4 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst zřízených u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vyplaceno 3,6 mld. Kč, tj. meziročně o 5,8 % méně. V červnu 2008 činila míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie 6,8 %, tj. o 0,3 p.b. méně než před rokem. Podle metodiky a údajů Eurostatu dosáhla v ČR míra nezaměstnanosti 4,3 % a byla tak o 1,1 p.b. nižší než byl dosažený průměr v EU. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla registrována ve Španělsku (10,7 %), a naopak nejnižší v Dánsku (2,6 %). Podle odhadu Eurostatu bylo v Evropské unii v červnu zhruba 16,3 milionů nezaměstnaných. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla míra nezaměstnanosti v červnu v USA 5,5 % a v Japonsku 4,1 %. Míra nezaměstnanosti v červenci a srpnu vzrostla z červnových 5 % na 5,3 %. Jde o zvýšení, které souvisí s příchodem nových absolventů škol na trh práce. V meziročním porovnání byla v obou měsících míra nezaměstnanosti o 1,1 p.b. nižší. Počet nových pracovních míst mírně klesl z 151,9 tisíc v červnu na zhruba 150 tisíc v červenci a v srpnu. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1. pololetí meziročně zvýšila o 9,1 % na Kč a reálná mzda vzrostla, vlivem růstu cen, jen o 1,9 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, vzrostla v 1. pololetí o 8,8 % na Kč a reálná mzda o 1,6 %. Celkový mzdový růst byl ovlivňován především podnikatelskou sférou. V meziročním porovnání došlo ke zhoršení relace mezi průměrnou nominální mzdou v podnikatelské sféře a platem v nepodnikatelské sféře o 6,5 p.b. na 88,6 %. Vzhledem k vysokému nárůstu indexu spotřebitelských cen došlo ke zpomalení vývoje reálných mezd z 5,5 % na 1,9 % (viz tabulka č. I.2.6). V nepodnikatelské sféře došlo k meziročnímu poklesu reálné mzdy o 3,7 p.b. Průměrná hodinová mzda v ČR vzrostla v roce 2007 reálně od roku 2000 o 41 % (ročně v průměru o 5,9 %), zatímco v Evropské unii jen o 8 % (ročně v průměru o 1,1 %). 23