Odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2007

Transkript

1 Odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2007 Leden 2008

2

3 O B S A H Strana SEZNAM ZKRATEK...4 Ú V O D...6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ČTVRTLETÍ I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE...18 I.1. Výkonnost ekonomiky...18 I.2. Trh práce...21 I.3. Cenová a fiskální politika...28 I.3.1. Cenová politika...28 I.3.2. Fiskální politika...32 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice...36 I.4.1. Měnová politika...36 I.4.2. Přímé zahraniční investice...44 I.5. Kapitálový trh...48 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry...52 II. PRŮMYSL...55 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita...55 II.2. Investice v průmyslu...64 II.3. Finanční situace průmyslových podniků...66 III. STAVEBNICTVÍ...70 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita...70 III.2. Bytová výstavba...74 III.3. Finanční situace ve stavebnictví...76 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD...78 IV.1. Souhrnné výsledky...78 IV.2. Teritoriální struktura...81 IV.3. Komoditní struktura...83 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ...88 V.1. Odvětví obchodu...88 V.2. Konečná spotřeba domácností...92 Tabulková příloha 2

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PXE Energetická burza Praha PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM Systému (dříve PK-30) RM S RM Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 4

6 5

7 Ú V O D Česká ekonomika roste nepřetržitě od roku 1999, přičemž od 2. čtvrtletí 2005 nekleslo její meziroční růstové tempo pod 6 %. Za čtvrtletí 2007 se výkon ekonomiky zvýšil o 6,3 % s tím, že na straně tvorby zdrojů byl nejsilněji podporován zpracovatelským průmyslem a na straně užití zejména výdaji domácností na konečnou spotřebu. V průběhu roku došlo sice k mírnému zpomalení, ale šestiprocentním růstem dosaženým ve 3. čtvrtletí se tuzemská ekonomika stále řadí mezi nejrychleji rostoucí země Evropy. Vyšší míra hospodářského růstu v České republice než byl průměr v Evropské unii (za 3. čtvrtletí zvýšení o 2,9 %) vedla k dalšímu posílení její mezinárodní ekonomické pozice. V objemu hrubého domácího produktu na 1 obyvatele (v paritě kupní síly), který podává syntetický pohled na ekonomickou úroveň jednotlivých zemí, dosáhla česká ekonomika již 81,5 % průměru EU-27 (podle předběžných propočtů ČSÚ za tři čtvrtletí 2007). Růstová dynamika v zemích Evropské unie byla značně diferencovaná, když tradičně nejrychleji rostly nové země EU. Platí to zejména o Litvě (růst 11,6 %), Lotyšsku (11,1 %) a v rámci středoevropského regionu Slovensku (9,4 %). Eurozóna jako celek vzrostla o 2,7 % a v jejím rámci největší obchodní partner české ekonomiky, Německo, o 2,5 %. Z hlediska vyspělých evropských ekonomik šlo o solidní dynamiku s pozitivním dopadem na odbytové možnosti tuzemského vývozu. Pokud se týká vnitřních podmínek, relativně nízká a stabilní inflace se udržela pouze na počátku roku. Od konce 1. čtvrtletí ceny smenšími výkyvy postupně rostly, meziročně až na 2,8 % v září (v říjnu a listopadu dokonce na 4,0 %, resp. 5,0 %). K jejich akceleraci došlo poté, co se k dopadům administrativních opatření přidal zejména růst cen potravin a energií. Na druhé straně protiinflačně působila silná koruna. K hospodářskému růstu přispěla především domácí poptávka a v jejím rámci nejvíce výdaje domácností na konečnou spotřebu, které se za čtvrtletí meziročně reálně zvýšily o 6,1 %. Spotřeba domácností plní roli hlavního růstového faktoru již druhým rokem, přičemž tento vývoj je zejména podporován zrychlením jejich disponibilních příjmů (reálná mzda se ve sledovaném období 2007 zvýšila o 5,1 %). U výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu se meziroční tempo v posledních dvou letech v zásadě stabilizovalo, což potvrdil i vývoj za čtvrtletí 2007, kdy bylo dosaženo růstu 5,5 %. Realizovaly se především developerské projekty, veřejné investice do dopravní infrastruktury a investice do strojního vybavení a dopravních prostředků. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (14,6 %) než dovozu (14,3 %), i když tento předstih se meziročně snížil o 0,5 p.b. Kladný vliv čistého vývozu na hrubý domácí produkt byl proto ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku také nižší (vnější sektor přispěl k hospodářskému růstu 0,7 p.b., což bylo o 0,3 p.b. méně než v roce 2006). V obchodě se zbožím pokračoval příznivý vývoj, když kladné saldo obchodní bilance (v běžných cenách) se zvýšilo v meziročním srovnání téměř na dvojnásobek, tj. na 67,2 mld. Kč s tím, že jeho přírůstek měl však v jednotlivých čtvrtletích sestupnou tendenci. Vývoj obchodní bilance pozitivně ovlivnilo o čtvrtinu vyšší aktivum se státy s vyspělou tržní ekonomikou, které dosáhlo 270,4 mld. Kč (v tom přebytek s EU se zvýšil z 256,7 mld. Kč na 311,1 mld. Kč). Z jednotlivých zemí došlo ke zlepšení zejména se Slovenskem (o 19,4 mld. Kč na 64,6 mld. Kč) a Německem (o 9,5 mld. Kč na 74,7 mld. Kč), na druhé straně dlouhodobě zatěžují obchodní bilanci pasiva s Čínou (119,5 mld. Kč), Ruskem (46,8 mld. Kč, se kterým se však podařilo snížit deficit meziročně o 20,8 mld. Kč) a Japonskem (46,2 mld. Kč). 6

8 V komoditní struktuře se již tradičně na zlepšení bilance podílel obchod se stroji a dopravními prostředky, který zvýšil svůj přebytek o dalších 26,6 mld. Kč (na 232,9 mld. Kč). Naopak značný pokles aktiva (o 13,4 mld. Kč) zaznamenaly tržní výrobky tříděné. Z deficitních položek se zmírnil nepříznivý dopad obchodu s minerálními palivy (poklesem záporného salda o 15,9 mld. Kč), zatímco u chemikálií a potravin pasivum dále vzrostlo (o 10,4 mld. Kč, resp. 3,2 mld. Kč). Vedle obchodní bilance se zlepšila také bilance služeb, ale protože zároveň došlo ke zhoršení účtu běžných převodů, a zejména bilance výnosů, skončil běžný účet platební bilance deficitem ve výši 2,8 % hrubého domácího produktu (v roce 2006 činil deficit 2,3 %). Při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (2,2 % HDP) byl souhrnný výsledek platební bilance záporný a vyžádal si zapojení devizových rezerv (2,5 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Na nabídkové straně ekonomiky plnil úlohu hlavního zdroje růstu nadále průmysl, ikdyž v průběhu roku docházelo k mírnému zpomalování tempa jeho vývoje. Za čtvrtletí se jeho výkonnost zvýšila o 8,9 %, což do značné míry souviselo s produkcí nových výrobních kapacit v automobilovém, elektronickém a počítačovém průmyslu. Vedle těchto odvětví se rychle rozvíjel i gumárenský a plastikářský průmysl (jako významný subdodavatel automobilového průmyslu), energetické strojírenství (v důsledku zvýšené poptávky) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (v souvislosti s růstem stavebnictví). Rozhodující úlohu v celkových tržbách průmyslu měl zpracovatelský průmysl, jehož podíl dosáhl 92,9 % při meziročním zvýšení o 0,6 p.b. Podíl energetické sekce poklesl na 5,2 % (o 0,4 p.b.) a surovinové sekce na 1,9 % (o 0,2 p.b.). Z hlediska struktury zpracovatelského průmyslu byl jeho rozvoj doprovázen požadovanými změnami ve prospěch technologicky náročnějších odvětví s nižší energetickou spotřebou. Celková zaměstnanost v průmyslu se zvýšila o 2,2 % (o 24,9 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,5 % (o 26,3 tis. zaměstnanců). Při růstu produktivity práce v průmyslu o 7,1 % vzrostly jednotkové mzdové náklady v nominálním vyjádření o 0,6 %, zatímco reálně byly nižší o 3,1 %. Ve stavebnictví vzrostla produkce meziročně o 7,4 %, přičemž rychlejšího vývoje bylo dosaženo na počátku roku vlivem mírné zimy. Hlavními faktory rozvoje byly rozsáhlé stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů a klesající dynamikou růstu rozestavěnosti. Na druhé straně došlo k útlumu ve výstavbě infrastruktury. Na trhu práce se v souvislosti s ekonomickým růstem zvýšila zaměstnanost (o 1,9 %) a dále klesla míra nezaměstnanosti (na 6,2 % k 30.9). Současně pokračoval růst volných pracovních míst jako důsledek strukturálního nesouladu mezi potřebami zaměstnavatelů a nabízenou pracovní silou, který byl jen částečně zmírněn zvýšeným zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Rostoucí napjatost na trhu práce tlačila také na růst mezd, jejichž vývoj v reálném vyjádření (5,1 %) byl rychlejší než růst národohospodářské produktivity práce (4,5 %). Tendence zaostávání produktivity za mzdami se začala projevovat již ve 4. čtvrtletí 2006 a její delší pokračování představuje riziko z hlediska udržení konkurenceschopnosti tuzemských výrobců. 7

9 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ČTVRTLETÍ 2007 I. Makroekonomický vývoj Růst české ekonomiky dosáhl ve 3. čtvrtletí 6,0 %, což je úroveň, pod kterou neklesla růstová dynamika již desáté čtvrtletí v řadě. Za čtvrtletí se výkon ekonomiky meziročně zvýšil o 6,3 %. Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,1 % (v roce 2006 o 5,1 %) zejména v důsledku rychlého růstu mezd (reálná mzda meziročně vzrostla o 5,1 %). Výdaje vlády se zvýšily o 0,4 %, když úsporná opatření se výrazněji projevila teprve ve 3. čtvrtletí (kdy vedla k meziročnímu poklesu výdajů o 0,4 %). Meziroční růst investičních výdajů o 5,5 % si prakticky udržel úroveň předchozího roku (5,6 %). Byl zabezpečován především developerskými projekty, veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury a podnikovými investicemi do strojního vybavení a dopravních prostředků. Zásoby vzrostly nominálně o 101,2 mld. Kč. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (14,6 %) než dovozu (14,3 %), i když tento předstih se meziročně snížil o 0,5 p.b. Příznivější relace vývozu před dovozem bylo dosaženo v běžných cenách s tím, že aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně zvýšilo o 48,7 mld. Kč (na 130,1 mld. Kč). Hrubá přidaná hodnota (v běžných cenách) dosáhla 2362,1 mld. Kč, přičemž v její odvětvové struktuře oslabil zejména průmysl. Snížení stále vysokého podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě (na 31,9 % z 32,3 % ve stejném období předchozího roku) ovlivnila zejména výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, jejíž pokles nebyl kompenzován ani dále se zvyšujícím podílem zpracovatelského průmyslu (na 27,8 % z 27,1 %). Mírně vzrostl podíl stavebnictví (na 6,2 % z 6,1 %), podíl sektoru služeb na hrubé přidané hodnotě stagnoval (58,7 %). Počet obyvatel České republiky k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, meziročně vzrostl o 70,9 tisíc na ,4 tisíc. Na tomto přírůstku se podílelo zejména kladné saldo zahraniční migrace, ale i další nárůst počtu živě narozených dětí (současně se snížením počtu zemřelých). S nárůstem celkového počtu obyvatel vzrostl i počet osob starších 15 let. Vjejich struktuře meziročně poklesl počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) o 7,7 tisíc na 5 191,1 tisíc osob a naopak vzrostl počet ekonomicky neaktivních osob o 75,9 tisíc na tisíc. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, poklesla o 0,5 p.b. na 59,3 %. Počet pracovníků vnárodním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, v čtvrtletí meziročně vzrostl o 90,1 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 906,9 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 42,1 tisíc na 1 967,4 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 53,9 tisíc na 2 761,9 tisíc osob a naopak poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 5,9 tisíc na 177,6 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 73,1 tisíc na 4 096,5 tisíc a vzrostl také počet podnikatelů o 19 tisíc na 795,1 tisíc osob. Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 64,8 tisíc, tj. o 1,6 % na tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně 8

10 zvýšil o 49 tisíc, tj. o 1,5 % na 3 314,7 tisíc osob. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v zahraničních firmách. Zvyšuje se zaměstnanost cizích státních příslušníků a jejich celkový počet k30.9. meziročně vzrostl o 44,8 tisíc na 222,8 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 25,6 tisíc na 138,2 tisíc a vzrostl i počet cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání o 3,4 tisíc na 9 tisíc.také počet pracovních povolení udělených cizincům se meziročně zvýšil o 15,7 tisíc na 75,6 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl k o cca 2 tisíce na 67,5 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem září 2 046,7 tisíc, když vzrostl o 22,3 tisíc. Míra registrované nezaměstnanosti, jejíž pokles je důsledkem zejména rychlého růstu ekonomiky, k dosáhla 6,2 %, když meziročně klesla o 1,6 p.b. Počet uchazečů o zaměstnání k30.9. dosáhl cca 365 tisíc, když se meziročně snížil o 89,2 tisíc, tj. o 19,6 %. Z celkového počtu bylo 340,4 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání (meziroční pokles o 87 tisíc). Počet nezaměstnaných žen klesl meziročně o 45,4 tisíc na 203,6 tisíc a jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o1 p.b. na 54,8 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 103,1 tisíc uchazečů, tj. 28,2 % všech evidovaných osob. Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla ve všech krajích, avšak regionálně zůstává i nadále nevyrovnaná. Koncem září byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji Ústeckém (11,3 %) a Moravskoslezském (10,2 %) a nejnižší v Praze (2,4 %) Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (16,6 %) a nejnižší na Praze-západ (1,8 %). Počet volných pracovních míst se rychle zvyšuje a k dosáhl 137,4 tisíc při meziročním nárůstu o 39,9 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 2,7 uchazečů (před rokem 4,7), z toho nejvíce v okrese Děčín (16 uchazečů). Prohlubuje se nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a nabízenou pracovní silou. Mezi ohrožené skupiny patří osoby se zdravotním postižením, starší 50 let, těhotné ženy a ženy pečující o dítě do 15 let. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 3,84 mld. Kč, tj. meziročně o 10,8 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za stejné období vyplaceno 5,44 mld. Kč, tj. o 3,5 % méně než před rokem. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,3 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 7,4 % na Kč a reálná mzda o 5,1 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl reálně o 6,8 %. Mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,2 p.b. na 28 %. V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda ve finančním zprostředkování ( Kč) a nejnižší v odvětví ubytování a stravování ( Kč). V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě ( Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin ( Kč tj. 20,2 % úrovně nejvyšší vyplacené mzdy). Podle typu hospodaření byla nejvyšší mzda dosažena u mezinárodních společností ( Kč) a nejnižší u družstev ( Kč). 9

11 Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze ( Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji ( Kč). Lednové zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (na 1,3 % z 1,7 % v prosinci 2006) bylo jen přechodné a ceny s menšími výkyvy postupně rostly, v září o 2,8 %, v říjnu a listopadu pak o 4,0 %, resp. o 5,0 %. Ceny průmyslových výrobců vprůběhu tří čtvrtletí 2007 poměrně výrazně meziročně rostly (z 2,6 % v prosinci 2006 na 4,0 % v září a 4,4 % v říjnu), s přechodným mírným zvolněním dynamiky v srpnu, především díky poklesu cen ropy. Dovozní ceny se v průběhu čtvrtletí držely (s výjimkou června a července, kdy zaznamenaly 0,5%, resp. 0,1% růst) pod úrovní předchozího roku (v září o 1,1 %) a vytvářely podmínky pro oslabování vnějších nákladových tlaků na růst domácích cen. Ceny stavebních prací si držely stabilní tempo růstu (v průměru za tři čtvrtletí 3,7 %), což souviselo se stále vysokou poptávkou, zejména po výstavbě bytů a rodinných domů. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví však tentokrát rostly vyšším tempem (v červnu meziročně o 7,4 % a v září o 5,3 %, když ještě v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %). Ceny zemědělských výrobců rostou od 2. čtvrtletí Jejich dvouciferné meziroční přírůstky z počátku roku 2007 ve 2. čtvrtletí přechodně zvolnily, v souvislosti se snížením tempa růstu cen produktů rostlinné výroby (zvláště brambor a obilovin). V září byly meziročně vyšší o 18,1% (v říjnu o 24,4 %). Oproti vývoji v předchozích cenových okruzích, ceny tržních služeb v produkční sféře snížily významně tempo růstu (z 3,2 % na konci roku 2006 na 1,6 % v září, v říjnu na 2,0 %). Kromě cen silniční nákladní dopravy a stočného kleslo ve všech okruzích (v nich zejména reklamních služeb a pronájmu). Rozkolísané hospodaření státní pokladny, pohybující se v prvních měsících roku převážně v záporných hodnotách, se v červnu zastavilo a šest měsíců po sobě státní rozpočet vykazoval v kumulaci od počátku roku kladné saldo (v září 36,31 mld. Kč, v listopadu 12,77 mld. Kč). Ke konci roku 2007 se opět vrátil do schodku (66,39 mld. Kč). Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků a regionálních rad) dosáhly 268,02 mld. Kč (plnění na 71,7 %), výdaje byly čerpány ve výši 248,15 mld. Kč (plnění na 65,2 % rozpočtu). Jejich hospodaření tak skončilo převahou příjmů o 19,87 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 4,6 mld. Kč a obce 15,4 mld. Kč. Státní dluh se za l čtvrtletí 2007 dále prohloubil, z 802,49 mld. Kč na začátku roku 2007, na 842,72 mld. Kč (tj. o 5,0 %), když saldo vnitřního státního dluhu se zvýšilo o 38,54 mld. Kč, vnějšího dluhu o 1,69 mld. Kč. Dvouciferný meziroční růst peněžní zásoby kulminoval v květnu (o 12,1 %) a poté jeho dynamika zvolnila (na 11 % v září, tj ,6 mld. Kč a na 10,6 % v říjnu). Hlavním zdrojem růstu M 2 je již více než rok domácí kapitál, zejména růst domácích úvěrů podnikům a domácnostem. Reálný pokles tržních úrokových sazeb (i přes zvyšování úroků) podpořil poptávku podnikové sféry po úvěrech, které, podporované dobrými finančními výsledky a vysokým ekonomickým růstem, dynamicky rostly (meziročně o 19 % v září, na 872,6 mld. Kč, o 19,8 % v říjnu). Úvěry domácnostem, které na přelomu let 2006 a 2007 krátkodobě klesly pod hladinu 30 %, pokračovaly v růstu s vysokou dynamikou (meziročně o 31,7 % v září, na 662,1 mld. Kč, v říjnu o 32,4 %). 10

12 Vývoj kurzu koruny nebyl v průběhu čtvrtletí 2007 jednoznačný a podléhal volatilitě. V rámci tohoto vývoje koruna vůči euru v průměru meziročně zhodnotila v září o 1,3 % (v listopadu o 1,8 %), ve vztahu k dolaru v září o 8,6 % (v listopadu o 9,9 %). Záporný výsledek platební bilance za čtvrtletí 2007 si vyžádal zapojení devizových rezerv (2,5 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Deficit byl generován rostoucím schodkem běžného účtu (73,9 mld. Kč, tj. 3,6 mld. USD a 2,8 % HDP), při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (58,9 mld. Kč, tj. 2,9 mld. USD a 2,2 % HDP). Jejich záporné saldo bylo částečně korigováno přebytkem na kapitálovém účtu (6,4 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD) a kladnou hodnotou položky kurzových rozdílů, chyb a opomenutí (6,2 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD). Devizové rezervy ČNB v průběhu čtvrtletí 2007 převážně klesaly, koncem září na 640 mld. Kč (takže proti konci roku 2006 se snížily o 16,7 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 32,9 mld. USD (tj. o 1,4 mld. USD). Pokrývaly 3 měsíční dovozy zboží a služeb, které jsou zároveň považovány za bezpečnou hranici krytí. V následujícím období devizové rezervy ještě dále klesly a koncem listopadu činily 613,5 mld. Kč. Hrubá zahraniční zadluženost k 30. září 2007 vzrostla na 1 308,1 mld Kč, tj. 67,2 mld. USD a představovala 37,7 % HDP (stejně, jako koncem roku 2006), takže zůstala nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic v čtvrtletí 2007 vzrostl meziročně o 22,0 % a dosáhl hodnoty 118,6 mld. Kč, tj. cca 5,7 mld. USD. Reinvestovaný zisk činil 101,3 mld. Kč (tj. cca 4,8 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 43,3 mld. Kč (tj. cca 2,1 mld. USD). Pokles ostatního kapitálu o 26,0 mld. Kč (tj. cca 1,2 mld. USD) byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem. Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Nizozemí (52,1 mld. Kč), dále z Lucemburska (22,2 mld. Kč) a Rakouska (13,8 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (6,9 mld. Kč) a z Korejské republiky (6,7 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v čtvrtletí 2007 činil 16,5 mld. Kč, tj. cca 0,8 mld. USD, z toho tvořily investice do reinvestovaného zisku 6,1 mld. Kč, ostatního kapitálu 4,3 mld. Kč a základního kapitálu 6,1 mld. Kč. V čtvrtletí 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 44 společností v celkové výši cca 25,58 mld. Kč s předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst. MPO do 30. září 2007 rozhodlo o podpoře 53 projektů technologických center s celkovou předpokládanou investicí 6,2 mld. Kč a novými pracovními místy a 53 projektů center strategických služeb s investicí 13,51 mld. Kč a novými pracovními místy. Pražská burza v prvních třech čtvrtletích 2007 kopírovala vývoj na světových trzích a její index PX od počátku roku nadále rostl a vykázal mimořádné výsledky. Září uzavřel na hodnotě 1 816,3 bodu, což je zvýšení od počátku roku o 14,3 % (meziročně o 25,5 %). V říjnu ( ) dosáhl zatím nejvyšší hodnoty 1 936,1 bodu, tj. 21,9% nárůst od počátku roku. Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 11,9 %, nejvíce ve stavebnictví (o 19,2 %), dále v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 16,9 %), ve službách (o 15,1 %), v průmyslu (o 11,5 %), v obchodě (o 10,7 %), v dopravě, skladování a spojích (o 8,9 %) a v ubytování a stravování (o 4,9 %), 11

13 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9 %, na 542,7 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,8 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (614,9 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 9,5 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (381,1 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 25,3 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 10,2 %, výkonová spotřeba o 9,5 %. Rychlejší růst výkonů než výkonové spotřeby byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb, ubytování a stravování, dopravu, skladování a spoje. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,4 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, meziročně vzrostl o 1 %, jeho podíl v aktivech klesl o 3 p.b. na 47,6 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly poskytnuté úvěry a půjčky (o 32,5 %) a pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 15 %). V pasivech vzrostl vlastní kapitál o 6 % (jeho podíl v pasivech o 0,1 p.b. na 54,8 %). Největší růst měly vydané dluhopisy a směnky (o 22 %), dále přijaté úvěry a půjčky (o 16 %) a závazky z obchodního styku (o 10 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 14,2 %, nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 22,5 %, dále zásoby materiálu o 12,4 %, zásoby zboží o 13,3 % a zásoby výrobků o 8,2 %. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce vykazovala vysokou dynamiku, v čtvrtletí 2007 byl její růst 8,9 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 10,2 % a předstihly růst produkce o 1,3 p.b., tržby z přímého vývozu (ve s.c.) vzrostly o 14,1 %. V průběhu jednotlivých čtvrtletích docházelo k mírnému zpomalování. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou s vysokým podílem na celkových tržbách průmyslu 60,6 %, V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení vykázala vysoký růst výroba pro investice o 14,4 % a v důsledku příznivého vývoje mezd a zaměstnanosti i výroba pro dlouhodobou spotřebu o 12,8 %. Produkce zpracovatelského průmyslu byla vyšší o 9,8 %, tržby (ve s.c.) o 10,9 %, orientace na vývoz se projevila nárůstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 14 %, na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 59,9 % a na celkových tržbách průmyslu 55,7 %. Vysoký nárůst zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků o 21,2 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 19,6 % a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 18 %. V surovinové sekci produkce mírně vzrostla o0,4 %, tržby (ve s.c.) byly nižší o 0,6 %, zatímco tržby z přímého vývozu (ve s.c.) vykázaly růst o 34 %. Energetická sekce zaznamenala nízký pokles produkce o 0,2 %, tržby (ve s.c.) byly vyšší o 1,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,7 %. Vývoj růstu celkových zakázek ukázal na zpomalení růstové dynamiky průmyslu. Nově uzavřené zakázky celkem (u vybraných oddílů) se zvýšily o 9,7 % (1. 3. čtvrtletí 2006 o 19,3 %), z toho zakázky ze zahraničí o 13,2 % (z 15,4 %). Podobný vývoj zaznamenaly i tržby u těchto vybraných oddílů (ve s.c.), které se zvýšily o 11,3 % (z 14,7 % ve stejném období předcházejícího roku). Zpracovatelský průmysl má v celkových tržbách průmyslu rozhodující úlohu, jeho podíl se dále zvýšil a dosáhl 92,9 % (meziroční zvýšení o 0,6 p.b.) při snížení podílu energetické sekce (o 0,4 p.b.) na 5,2 % a surovinové sekce (o 0,2 p.b.) na 1,9 %. 12

14 V období probíhajících strukturálních změn a rostoucí poptávky (zejména zahraniční), zaměstnanost v průmyslu se zvýšila o 2,2 % (o 24,9 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,5 % (o 26,3 tis. zaměstnanců). V průmyslu tak nyní pracuje téměř třetina celkového počtu zaměstnaných v české ekonomice. Rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb, i při zvýšené celkové zaměstnanosti, se odrazil růstem produktivity práce (ze s.c.) o 7,1 % (meziročně o 1,5 p.b.), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 7,4 %, v surovinové sekci o 5,1 % a v energetické sekci o 0,1 %. Příznivý vývoj tržeb a produktivity práce (při zvýšené zaměstnanosti), umožnil podnikům rychlejší nárůst průměrné nominální mzdy o 7,7 %, z toho v surovinové sekci o 7,9 %, ve zpracovatelském průmyslu o 7,8 % a v energetické sekci o 6,5 %. Reálná mzda byla vyšší o 5,4 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 3,8 %. Růst nominálních mezd předstihl o 0,6 p.b. produktivitu práce, což mělo za následek zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 0,6 %, reálné jednotkové mzdové náklady byly nižší o 3,1 %, Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si dlouhodobě udržují vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou růstem tržeb (ve s.c.) o 13,7 %, při zvýšení meziročního podílu o 1,9 p.b. na 60,6 %, na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o stejnou hodnotu na 34,4 %. Hrubé hmotné investice v průmyslu za čtvrtletí 2007 meziročně vzrostly o 6,5 %. Investice do budov a staveb (s podílem 27,7 %) o 5,7 % a investice do strojů a zařízení (s podílem 63,9 %) o 4,1 %. Ve zpracovatelském průmyslu došlo k meziročnímu nárůstu investic o 9,8 %. Nejvyšší byl v odvětví výroby chemických látek, přípravků a vláken (o 46,6 %), dále ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (o 43,4 %) a ve výrobě a opravách strojů a zařízení j. n. (37,2 %) a elektrických a optických přístrojích a zařízení (o 22,2 %). Naopak nejvyšší pokles (o 52,2 %) zaznamenaly investice do zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků kromě nábytku, avšak s nízkým podílem (1,3 %) na celkovém objemu průmyslových investic. V energetice došlo k meziročnímu mírnému růstu investic o 0,7 %, v odvětví těžby nerostných surovin byl ve sledovaném období vykázán meziroční pokles o 26,7 %. Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem (včetně odhadu) vzrostla o 11,2 %, při předstihu růstu výkonů vč. obchodní marže (8,6 %) před výkonovou spotřebou (7,8 %). Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 11,5 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 16,8 %), v těžbě surovin o 3,2 %, zatímco v energetické sekci klesla o 11,1 %, Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 9,6 % při vyšší zaměstnanosti o 1,8 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu (o 14 %), kde zaměstnanost vzrostla o 2,4 %. V energetice klesla produktivita o 8,6 %, zaměstnanost o 2,8 %, Výkony vč. obchodní marže (9,1 %) přestihly růst výkonové spotřeby (8,3 %), přitom v energetice klesly výkony o 1,9 % při růstu výkonové spotřeby (o 1 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 11,5 % a výkonová spotřeba o 9,8 %. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a dosáhly těchto podílů: 49 % na zaměstnanosti, 62 % na výkonech a 57 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla o 8,4 % při vyšší zaměstnanosti o 3,6 %. V sektoru soukromých podniků národních byl meziroční růst výkonů nízký, výkonová spotřeba mírně klesla. 13

15 Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 6 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 11,4 %, v těžbě surovin o 1,1 %, v energetice klesla o 3,3 %. Ve struktuře aktiv nejvíce vzrostly poskytnuté půjčky a úvěry (o 44,3 %), dále přijaté dluhopisy (o 25,2 %), zásoby (o 14,2 %) a pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 13 %). V pasivech se nejvíce zvýšil objem přijatých úvěrů a půjček (o 20,1 %) a vydaných dluhopisů (o 11 %), objem vlastního kapitálu vzrostl o 4,2 %. Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 14,2 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 16,5 %, v energetice a v těžbě surovin klesly (o 3,4 %, resp. o 0,1 %).V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 22,5 %, dále zásoby materiálu o 12,7 %, zásoby zboží o 10,4 % a zásoby výrobků o 8,8 %. III. Stavebnictví Stavební výroba v čtvrtletí 2007 pokračovala v dynamickém rozvoji, když zrychlila meziroční tempo růstu z5,4 % na 7,4 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů. K útlumu došlo ve výstavbě infrastruktury. K vysoké dynamice přispělo rovněž příznivé počasí počátkem roku. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) meziročně vzrostly o 6,5 %, takže jejich podíl na produkci odvětví jako celku dosáhl 66,1 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 6,9 % a opravy a údržba poklesly o 6,7 %. Stavební práce v zahraničí rostly o 57,6 %, když tato dynamika je velmi volatilní a souvisí s nízkým podílem (3,2 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce se zvýšila o 7,9 % při poklesu zaměstnanosti o 1,3 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 3,0 procentní body. Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 11,4 % na , přičemž orientační hodnota staveb poklesla o 3,0 % na 258,4 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se zvýšila o 9,5 % na tis. Kč. V říjnu 2007 vzrostla stavební produkce meziročně o 3,5 %. Bytovou výstavbu v 1.-3.čtvrtletí 2007 charakterizoval vysoký přírůstek dokončených bytů (o 31,2 %) doprovázený stagnací v zahajování bytů (-0,3 %), což se pozitivně projevilo v klesající dynamice růstu rozestavěnosti (4,7 %), kdy absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. Účetní přidaná hodnota ve stavebnictví celkem (včetně odhadu) vzrostla o 16,1 %, výkony vč. obchodní marže o 11,4 % a výkonová spotřeba o 10,2 %. Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se 52 % na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 19,2 %, při rychlejším růstu výkonů (vč. obchodní marže) o 13,4 % než výkonové spotřeby, růst o 12,1 %, Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 21,2 % na 466,5 tis. Kč/zam., při poklesu zaměstnanosti o 1,6 %, 14

16 Podle institucionálních sektorů se o zlepšení finančních výsledků zasloužily organizace v sektoru soukromých podniků národních, které se podílely skoro 80 % na finančních výsledcích stavebnictví. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou meziročně zhoršily účetní přidanou hodnotu a produktivitu práce, její úroveň je však stále nad úrovní soukromých podniků národních. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 11 % na 149,8 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky celkem, když v jejich struktuře vzrostly nejvíce ostatní pohledávky o 61,7 % a pohledávky z obchodního styku o 9,9 %. V pasivech nejvíce vzrostly přijaté úvěry a půjčky (o 60,8 %) a dále ostatní závazky (o 30,9 %). Objem vlastního kapitálu meziročně vzrostl o 13,8 %. Zásoby meziročně vzrostly o 22,7 % na 15,1 mld. Kč, což bylo ovlivněno především zásobami nedokončené výroby, které vzrostly o 20,4 % na 11,9 mld. Kč (téměř 80 % z celkových zásob). Zahraniční obchod Výsledek zahraničního obchodu byl příznivý, meziroční růst exportu zesílil i při zpevňování kurzu koruny a přebytek obchodní bilance se zvýšil i při vysoké náročnosti hospodářského růstu na dovozy. Objem obchodní výměny rostl rychleji než HDP a ekonomika zvýšila míru otevřenosti. Hodnota vývozu představovala za tři čtvrtletí letošního roku 69,3 % HDP a hodnota dovozu 65,8 %. Podíl vývozu na HDP meziročně posílil o 4,1 procentního bodu a dovozu o 2,8 p.b. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 3 563,8 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 815,5 a dovoz 1 748,3 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 16,8 %, dovoz o 15 % a vzniklé kladné saldo obchodní bilance 67,2 mld. Kč bylo meziročně téměř dvojnásobné. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 8,6 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 27,8 %, resp. o 25,8 %). Vývoz dosáhl hodnoty 87 mld. USD, dovoz 83,8 mld. USD a přebytek obchodní bilance se meziročně zvýšil na více než dvojnásobek 3,2 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 18,3 % (na 64,7 mld. EUR), dovoz o 16,5 % (na 62,3 mld. EUR) a kladné saldo 2,4 mld. EUR bylo rovněž dvojnásobné při posílení koruny k EUR o 1,3 %. Směnná relace podpořila hodnotové výsledky zahraničního obchodu. Meziročně se zlepšila o 5,9 procentních bodů z nevýhodných 97,2 na pozitivní hodnotu 103,1 v důsledku růstu vývozních cen o 2,2 % při současném poklesu cen dovozních o 0,9 %. Největší pokles v dovozu zaznamenaly ceny minerálních paliv (o 5,3 %) a ve vývozu největší růst ceny surovin (o 16,4 %). Proti běžným cenám vývoz ve stálých cenách rostl pomaleji než dovoz (14,8 % ku 16,1 %). Vlivem příznivého cenového vývoje byl hodnotový pohyb vývozu rychlejší o 2 p.b. než hmotný vývoz, naopak u dovozu byl o 1,1 p.b. pomalejší. Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik. Z260,9 mld. Kč celkového přírůstku vývozu tam směřovalo 228,6 mld. Kč, z toho do EU 217,8 mld. Kč. Na meziročním přírůstku dovozu o 228,4 mld. Kč se více než třemi čtvrtinami podílely vyspělé ekonomiky. Dovoz vzrostl meziročně ze všech teritoriálních skupin s výjimkou Společenství nezávislých států, kde poklesl o 7 % vlivem cenového vývoje minerálních paliv. Výši kladného salda obchodní bilance (67,2 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 54,3 mld. Kč na 270,4 mld. Kč (v tom s EU o 54,4 mld. Kč na 311,1 mld.). 15

17 Negativně působil zejména růst pasiva s mimoevropskými zeměmi o 41,6 mld. Kč (na 121,7 mld. Kč). Naopak se SNS deficit poklesl o 23,7 mld. Kč (na 56,4 mld. Kč). V komoditní struktuře pozitivně na zvýšení celkového salda obchodní bilance působily zejména stroje a dopravní prostředky růstem přebytku o 26,6 mld. Kč (na 232,9 mld. Kč), když jejich podíl posílil v dovozu (o 1,8 p.b.) na 42,1 % a vývozu (o 0,7 p.b.) na 53,4 %. Příznivě působil i obchod s minerálními palivy poklesem deficitu o 15,9 mld. Kč (na 92,6 mld. Kč). Naopak výši salda srazily chemikálie a potraviny růstem pasiva (o 10,4 mld. Kč, resp. 3,2 mld. Kč) a tržní výrobky tříděné poklesem aktiva (o 13,4 mld. Kč). Dle struktury předpokládaného způsobu užití nejvíce vzrostl dovoz pro investiční užití (o 13,9 %) a jeho podíl se tak zvýšil na 30,3 %. Podíl dovozů pro výrobní užití mírně oslabil na 49,8 % % v důsledku meziročního růstu o 2,4 %. Nejnižší růst měly dovozy pro osobní spotřebu (o 1,3 %). Podíl HI-TECH výrobků, při vysokých tempech celkového vývozu i dovozu, nepatrně poklesl ve vývozu (o 0,3 p.b.) na 12,1 % a v dovozu (o 0,4 p.b.) na 13,6 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI-TECH se meziročně snížilo o 1,1 mld. Kč na 19,5 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 14,1 % při růstu dovozu o 12,2 %. Největší položka, výpočetní technika, dosáhla hodnoty vývozu 111 mld. Kč a v dovozu překročila 90 mld. Kč. V říjnu skončila obchodní bilance zahraničního obchodu mimořádně dobrým výsledkem, když přebytek dosáhl 8,6 mld. Kč, což je meziročně více o 4,8 mld. Kč a zároveň to byl nejlepší říjnový výsledek v historii ČR. Vývoz v b. c. vzrostl meziročně o 13,6 % a dovoz o 11,5 %. V kumulaci za leden říjen 2007 vývoz vzrostl o 16,4 % a dovoz o 14,6 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 75,8 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 37,3 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Obchod je z hlediska zaměstnanosti druhým největším odvětvím v národním hospodářství s podílem 12,4 % a třetím největším odvětvím v národním hospodářství z hlediska tvorby hrubé přidané hodnoty s podílem větším než 13 %. Výrazným rysem současného vývoje je akcelerace růstu tržeb. Za 1. až 3. čtvrtletí vzrostly tržby odvětví obchodu meziročně o 9,0 %. Expanzi tržeb kromě růstu příjmů v hmot ovlivňuje řada dalších faktorů např. rostoucí sklon ke spotřebě, avizované zvyšování životních nákladů v roce 2008, vliv nákupní turistiky, boj o zákazníka mezi silnými obchodními společnostmi. Tempo růstu tržeb maloobchodu (OKEČ 52) se meziročně zvýšilo o 2,8 p.b. na 8,7 %. Tržby motoristického segmentu (OKEČ 50) meziročně vzrostly o 7,0 %. Tržby velkých podniků s více než 100 zaměstnanci v maloobchodě, které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety meziročně vzrostly o 10,8 %, tržby menších podniků o 6,9 %. Proces koncentrace obchodní činnosti stále pokračuje, velké obchodní podniky (se 100 a více zaměstnanci) trvale zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, nejvíce v maloobchodě (45,6 %). V rámci velkých podniků se nejvíce daří podnikům pod zahraniční kontrolou. Jejich podíl na tržbách velkých firem ve 3. čtvrtletí 2007 činil více než 62 %. Nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde se podílely na tržbách z více než 80 %. Tržby maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) ve stálých cenách se v souhrnu v čtvrtletí 2007 meziročně zvýšily o 8,1 %, což je největší meziroční růst od 16

18 počátku srovnatelné časové řady od roku 2000, tržby motoristického segmentu vzrostly o 9,3 % a maloobchodu o 7,4 %. Růst prodeje potravin je tlumen cenami. Hmotný růst prodeje v prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl jen o 3,7 %, když cenový deflátor stoupl meziročně na 104,1 %. V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 10,1 %, když cenový deflátor činil 99,0 %. Objem úspor domácností v posledních 10 letech zůstává přibližně stejný, příjmy i spotřeba se zvyšují téměř shodnými tempy. Růst příjmů se tak nepromítá do zvýšení objemu úspor domácností a stagnace objemu úspor vede při růstu příjmů k poklesu míry úspor. Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností pokračuje i nadále růst podílu výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje. Snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 2,6 p. b. ukazuje, že dlouhodobý růst podílu dováženého zahraničního zboží na spotřebitelský trh zpomalil, tento stav trvá již po tři čtvrtletí. V říjnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 9,4 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,9 % a motoristický sortiment (OKEČ 50) o 12,5 %. Říjen potvrdil stále výrazný rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,4 %) a prodeje potravin (4,1 %). 17

19 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Pokračoval rychlý ekonomický růst, i když s mírným zpomalením Růst české ekonomiky dosáhl ve 3. čtvrtletí 6,0 %, což je úroveň, pod kterou neklesla růstová dynamika již desáté čtvrtletí v řadě. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005, poté následovalo postupné zpomalování vývoje, které bylo přerušeno pouze na počátku roku 2007 (růst 6,4 %). Za čtvrtletí se výkon ekonomiky meziročně zvýšil o 6,3 %. Zároveň s odhadem za 3. čtvrtletí ČSÚ v návaznosti na časovou řadu ročních národních účtů za léta zpřesnil vybrané čtvrtletní ukazatele. Odhad růstu hrubého domácího produktu za 1. čtvrtletí 2007 přitom zůstal nezměněn (6,4 %), za 2. čtvrtletí byl zvýšen z 6,0 % na 6,3 %. Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0 6,4 7,0 6,6 6,4 6,3 6,0 5,3 5,8 6,3 6,4 6,3 6,2 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 3,8 3,9 3,2 3,7 3,2 2,5 2,2 1,9 2,1 2,1 1,8 3,0 3,6 4,3 4,4 3,9 3,9 3,8 1,0 1,6 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO Zrychlení vývoje nominálního produktu odráželo vyšší cenový růst Rostla zejména domácí poptávka, a to Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl za čtvrtletí na 2 621,3 mld. Kč, tj. meziročně o 9,9 % (v roce 2006 ve stejném období o 7,9 %). Při růstu úhrnné cenové hladiny měřené implicitním deflátorem HDP o 3,4 % se tak cenový růst podílel na meziročním zvýšení hrubého domácího produktu téměř z jedné třetiny. Rychlejší cenový vývoj ve srovnání s předchozím rokem (růst 1,4 %) byl ovlivněn zejména příznivým vývojem směnných relací v zahraničním obchodě, když ceny vývozu zboží a služeb se zvýšily o 1,2 %, zatímco ceny dovozu poklesly o 0,4 %. Vývoj směnných relací současně odráží zlepšení ve zhodnocení národní práce na zahraničních trzích, vyjádřené rychlejším růstem reálného hrubého domácího důchodu (7,5 %) než hrubého domácího produktu (6,3 %). Z hlediska struktury reálných výdajů na hrubý domácí produkt pokračovaly v čtvrtletí v zásadě tendence předchozího roku. Hlavním faktorem růstu byla domácí poptávka s významným přínosem jak konečné spotřeby, tak i tvorby 18

20 hrubého kapitálu. V menší míře přispěl k hospodářskému růstu zahraniční obchod se zbožím a službami, protože vyšší dovozní náročnost se projevila zúžením předstihu růstu vývozu před dovozem. jak konečná spotřeba, tak i investice Ve vnějším sektoru pokračovaly příznivé tendence Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,1 % (v roce 2006 o 5,1 %) zejména v důsledku rychlého růstu mezd (reálná mzda meziročně vzrostla o 5,1 %). Zrychlení mzdového vývoje souvisí s napjatostí na trhu práce, na kterém se dále zvýšila nabídka pracovních míst. Výdaje vlády vzrostly o 0,4 %, když úsporná opatření se výrazněji projevila teprve ve 3. čtvrtletí (kdy vedla k meziročnímu poklesu výdajů o 0,4 %). Meziroční růst investičních výdajů o 5,5 % si prakticky udržel úroveň předchozího roku (5,6 %). Byl zabezpečován především developerskými projekty, veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury a podnikovými investicemi do strojního vybavení a dopravních prostředků. V běžných cenách bylo za čtvrtletí proinvestováno 626,4 mld. Kč. Zásoby v uvedeném období vzrostly nominálně o 101,2 mld. Kč. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (14,6 %) než dovozu (14,3 %), i když tento předstih se meziročně snížil o 0,5 p.b. Příznivější relace vývozu před dovozem bylo dosaženo v běžných cenách s tím, že aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně zvýšilo o 48,7 mld. Kč (na 130,1 mld. Kč). Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 2000) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč čtvrtletí čtvrtletí 3. čtvrtletí čtvrtletí Konečná spotřeba 1761,3 3,4 3,7 4,3 - domácností 1237,7 5,1 5,6 6,1 - vlády 505,6-0,5-0,4 0,4 - neziskových institucí 18,0 11,9 2,0 3,1 Tvorba hrubého kapitálu 729,9 11,3 9,4 9,4 - fixní kapitál 626,4 5,6 5,7 5,5 Vývoz zboží a služeb 2062,8 13,8 14,8 14,6 Dovoz zboží a služeb 1932,7 13,0 14,2 14,3 Čistý vývoz 130,1 1,0 */ 0,8 */ 0,7 */ Hrubý domácí produkt 2621,3 6,4 6,0 6,3 Pramen: ČSÚ */ příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Vliv domácí poptávky na hospodářský růst byl určující ve všech čtvrtletích Domácí poptávka plnila úlohu hlavního zdroje růstu ve všech čtvrtletích roku Z propočtů přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt vyplývá, že v 1. čtvrtletí se na růstu hrubého domácího produktu o 6,4 % podílela domácí poptávka 5,6 p.b. a v jejím rámci zejména spotřeba domácností (příspěvek 3,1 p. b.) a tvorba hrubého kapitálu (2,2 p.b.). Celková konečná spotřeba (3,5 p.b.) přispěla k hospodářskému růstu výrazněji než tvorba hrubého kapitálu, nízký byl příspěvek zahraničního obchodu (0,8 p.b.), 19

21 ve 2. čtvrtletí při růstu hrubého domácího produktu o 6,3 % se relace mezi příspěvky domácí poptávky (5,8 p.b.) a čistého vývozu (0,5 p.b.) dokonce prohloubila. Ve struktuře domácí poptávky došlo také ke změnám, když se zvýšil vliv tvorby kapitálu (o 0,6 p. b. na 2,8 p.b.) a ve stejném rozsahu snížil příspěvek konečné spotřeby (na 2,9 p.b.), ve 3. čtvrtletí mírné zpomalení hospodářského růstu na 6,0 % bylo ovlivněno snížením příspěvku domácí poptávky (na 5,2 p.b.), který však nadále výrazně převyšoval úroveň příspěvku zahraničního obchodu (0,8 p.b.). Tento vývoj byl souvisel s tendencí postupně slábnoucího vlivu konečné spotřeby na hospodářský růst a v její struktuře se projevil snížením příspěvku spotřeby domácností (na 2,7 p.b.) a negativním příspěvkem spotřeby vlády (-0,1 p.b.). Příspěvek tvorby hrubého kapitálu se již vyrovnal příspěvku celkové konečné spotřeby (2,6 p.b.). Tabulka č.i.l.2 Příspěvky k růstu HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí Hrubý domácí produkt 6,4 6,3 6,0 Domácí poptávka 5,6 5,8 5,2 1. Konečná spotřeba 3,5 2,9 2,6 v tom: domácností 3,1 2,8 2,7 vlády 0,3 0,0-0,1 2. Tvorba hrubého kapitálu 2,2 2,8 2,6 Vnější poptávka (netto vývoz) 0,8 0,5 0,8 Pramen: ČSÚ K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl zejména zpracovatelský průmysl V odvětvové struktuře HPH se podíl průmyslu celkem snížil Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota reálně o 6,1 %, tj. o 0,2 p.b. méně než hrubý domácí produkt (vlivem předstihu růstu daní z produktů před dotacemi na produkty). K tomuto růstu nejvýrazněji přispěly zpracovatelský průmysl a obchod vč. oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Hrubá přidaná hodnota (v běžných cenách) dosáhla 2 362,1 mld. Kč, přičemž v její odvětvové struktuře oslabil zejména průmysl. Snížení stále vysokého podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě (na 31,9 % z 32,3 % ve stejném období předchozího roku) ovlivnila zejména výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, jejíž pokles nebyl kompenzován ani dále se zvyšujícím podílem zpracovatelského průmyslu (na 27,8 % z 27,1 %). Mírně vzrostl podíl stavebnictví (na 6,2 % z 6,1 %). Podíl sektoru služeb na hrubé přidané hodnotě stagnoval (58,7 %), když v jeho rámci se zvýšil především podíl služeb pro podniky (na 13,4 % z 12,9 %) a v menší míře také finančního zprostředkování (na 3,6 % z 3,4 %) a obchodu (na 13,0 % z 12,9 %). Růst produktivity zaostával za růstem mezd Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,5 % (ve srovnání se 4,6 % ve stejném období předchozího roku). Produktivita tak rostla pomaleji než mzdy (reálná mzda se zvýšila o 5,1 %), což je tendence, která se prosazuje již od 4. čtvrtletí roku