Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2007

Transkript

1 Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2007 Duben 2008

2

3 O B S A H SEZNAM ZKRATEK...4 Ú V O D...6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE...22 I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Struktura hospodářství I.3. Trh práce I.4. Cenová a fiskální politika I.4.1. Cenová politika I.4.2. Fiskální politika I.5. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.5.1. Měnová politika I.5.2. Přímé zahraniční investice a podpora investic I.6. Kapitálový trh I.7. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry II. PRŮMYSL...72 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Finanční situace průmyslových podniků III. STAVEBNICTVÍ...92 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční situace ve stavebnictví IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky IV.2. Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností TABULKOVÁ PŘÍLOHA 2

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PXE Energetická burza Praha PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM Systému (dříve PK-30) RM S RM Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile ÚPH účetní přidaná hodnota VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska ZSV základní stavební výroba 4

6 5

7 Ú V O D V roce 2007 pokračoval ve vývoji české ekonomiky trend silné ekonomické aktivity. Po růstu o 6,4 % v předchozích dvou letech se výkon ekonomiky vyjádřený hrubým domácím produktem zvýšil meziročně reálně o 6,5 % a dosáhl tak rekordní úrovně v novodobé historii České republiky. Na straně tvorby zdrojů byl růst produktu nejvíce podporován zpracovatelským průmyslem a na straně užití zejména výdaji domácností na konečnou spotřebu. Dosaženou dynamikou se Česká republika zařadila k nejrychleji rostoucím zemím v Evropě. Rychleji rostly jen pobaltské republiky a především Slovensko, které růstem 10,4 % dosáhlo svého nejlepšího výsledku. Eurozóna jako celek vzrostla o 2,6 %, což z hlediska vyspělých evropských ekonomik představuje stále solidní dynamiku s pozitivním dopadem na odbytové možnosti českého vývozu. V průběhu roku se však hospodářský vývoj eurozóny zpomaloval. Vyšší dynamika hospodářského růstu v České republice ve srovnání s eurozónou, resp. s Evropskou unií (která dosáhla růstu 2,9 %), vedla k posílení její mezinárodní ekonomické pozice charakterizované objemem hrubého domácího produktu na obyvatele. Podle předběžných propočtů ČSÚ dosáhla Česká republika v tomto ukazateli (v paritě kupní síly) v roce 2007 již 82 % úrovně průměru EU-27 (v roce 2006 podle Eurostatu 79,3 %). Pokud se týká vnitřních podmínek české ekonomiky, relativně nízká a stabilní inflace se udržela pouze na počátku roku. Od konce 1. čtvrtletí spotřebitelské ceny s menšími výkyvy postupně rostly, od září pak progresivně, až na 5,4 % meziročního zvýšení v prosinci. K jejich akceleraci došlo poté, co se k dopadům administrativních opatření přidal zejména růst cen potravin a energií. Na druhé straně protiinflačně působila silná koruna. Zrychlující se tempo cenového růstu povýšilo domácí inflaci nad úroveň zemí EU, takže Česká republika patřila mezi země s nejrychleji rostoucí inflací (v prosinci až o 2,3 p.b. nad průměr EU). Zrychlení cenového vývoje v průběhu roku se projevilo na úrovni reálných výdajů domácností na konečnou spotřebu. Zatímco za celý rok vzrostla spotřeba domácností o 5,7 %, ve 4. čtvrtletí pouze o 4,0 %. Přes zpomalení spotřeby v závěru roku představoval celoroční výsledek nejvyšší růst za poslední čtyři léta, když vyšší poptávka domácností byla povzbuzena zejména růstem zaměstnanosti a vyššími příjmy obyvatelstva (průměrná nominální mzda vzrostla meziročně o 7,1 %). Zejména vlivem vyšších výdajů zdravotních pojišťoven se meziročně zvýšila také konečná spotřeba vlády, a to o 0,9 %. Úlohu hlavního zdroje hospodářského růstu postupně přebírají investice. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu vzrostly meziročně o 6,1 %, což bylo nejvíce za posledních šest let 6

8 (ve 4. čtvrtletí 2007 přispěly investiční výdaje k hospodářskému růstu již 2,0 p.b., tj. stejně jako konečná spotřeba domácností). Nejvíce rostly investice do dopravních prostředků (8,6 %) a do strojů a zařízení (7,9 %). K růstu hrubého domácího produktu přispěl také vnější sektor, když pokračovala tendence předstihu růstu reálného vývozu zboží a služeb (14,5 %) před růstem jejich dovozu (13,7 %). Tento vývoj svědčí o dobré exportní kondici české ekonomiky, ale i o její značné dovozní náročnosti. Převaha vývozu nad dovozem vyústila v rekordní přebytek obchodní bilance (85 mld. Kč v běžných cenách), který byl proti roku 2006 více než dvojnásobný. Česká republika současně jako jediná z nových členských států Evropské unie vykázala kladné saldo zahraničního obchodu. Úspěšně se rozvíjela obchodní výměna se zeměmi Evropské unie, jejichž podíl na celkovém obratu činil 78,2 %. Přebytek v obchodě s Evropskou unií dosáhl téměř 415 mld. Kč a pokryl vysoké deficity s mimoevropskými zeměmi (174 mld. Kč), SNS (63 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (53 mld. Kč). Z jednotlivých zemí si pozici největšího obchodního partnera udrželo Německo (kam směřovalo 30,8 % tuzemského vývozu) před Slovenskem (s podílem 8,8 %). V komoditní struktuře vývozu si upevnily svoje dominantní postavení stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl na celkovém vývozu dosáhl již 54,2 % (když v polovině devadesátých let se pohyboval na úrovni 30 %). V bilanci strojů se export meziročně zvýšil o 17,4 % a její přebytek (který dosáhl 312,5 mld. Kč) o 41,5 mld. Kč. Na druhé straně celkovou obchodní bilanci negativně ovlivnil zejména deficit obchodu s minerálními palivy, přestože v důsledku poklesu dovozních cen se meziročně snížil ze 139 mld. Kč na 124 mld. Kč. Deficit běžného účtu se meziročně snížil (na 2,5 % HDP), když pokračující růst bilance výkonů (s vyšším přebytkem v bilanci zboží než služeb) stačil z téměř 70 % kompenzovat progresivně narůstající schodek bilance výnosů (při současném zhoršení záporného salda účtu běžných převodů). Při stagnaci přílivu zdrojů na finančním účtu (2,9 % HDP) byl souhrnný výsledek platební bilance kladný (15,7 mld. Kč, tj. 0,9 mld. USD). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla průmyslová produkce meziročně o 8,2 %. Ve srovnání s rokem 2006 došlo sice k určitému zpomalení (v roce 2006 dosáhl index průmyslové produkce 11,2 %), ale tento vývoj byl doprovázen žádoucími změnami ve prospěch odlehčenější výrobní struktury, které charakterizoval zejména rychlejší růst odvětví s vyšší přidanou hodnotou (automobilový, elektronický a počítačový průmysl). Více než polovina průmyslové produkce byla v minulém roce orientována na export, u samotného zpracovatelského průmyslu byl tento podíl ještě vyšší (asi 60 %). Užití produkce na export se rychle zvyšuje, o čemž svědčí srovnání s rokem 2000, kdy se tržby z přímého vývozu podílely 7

9 na celkových průmyslových tržbách pouze mírně nad třetinou (37,5 %). Rostl především vývoz automobilů a jejich příslušenství a kancelářských strojů a počítačů. Z hlediska dalšího růstu konkurenceschopnosti průmyslu pokračovala příznivá vývojová tendence předstihu růstu produktivity práce před mzdami. Zatímco průměrná reálná mzda v průmyslu se v minulém roce meziročně zvýšila o 4,5 %, produktivita práce vzrostla o 6,6 %. Tohoto výsledku bylo dosaženo při současném růstu zaměstnanosti o 1,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,2 %. Méně příznivá je skutečnost, že růst zaměstnanosti se ve 2. pololetí roku zpomalil (ve zpracovatelském průmyslu na 1,7 %) především vlivem rostoucí napjatosti na trhu práce. Stále výrazněji se totiž projevuje nedostatek pracovníků určitých profesí, zejména technických na středním a vyšším kvalifikačním stupni, ale i pracovníků obslužných provozů a pomocného personálu. Stavební výroba vzrostla o 6,7 % s tím, že se v průběhu roku projevily v jejím vývoji značné výkyvy. Tento nerovnoměrný vývoj, který zahrnoval zejména rychlý růst v 1. čtvrtletí roku, souvisel zejména s příznivými podmínkami vlivem mírné zimy (a také nízkou srovnávací základnou na počátku roku 2006). Hlavními faktory rozvoje byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s nejvyššími přírůstky dokončených bytů od roku Obdobně jako v průmyslu, také ve stavebnictví je pociťován nedostatek požadovaných profesí, který by se mohl stát bariérou dalšího růstu odvětví. Uvedené strukturální nedostatky v nabídce pracovní síly oslabily celkově pozitivní tendence na trhu práce, které charakterizovalo zvýšení zaměstnanosti a snížení míry nezaměstnanosti. Počet pracovníků v národním hospodářství meziročně vzrostl o 1,9 % (na 4,9 mil. osob). Průměrná roční míra nezaměstnanosti poklesla na 6,6 %, tj. meziročně o 1,5 procentního bodu a byla nejnižší od roku Ke zrychlení došlo ve mzdovém vývoji, když průměrná mzda vzrostla o 7,1 % (v reálném vyjádření o 4,2 %). Vyšší zaměstnanost a rostoucí příjmy obyvatelstva současně povzbudily poptávku domácností po zboží a službách. Dokládají to tržby na vnitřním trhu, které meziročně vzrostly o rekordních 7,7 %. Na jejich expanzi se podílely rovněž další faktory, jako např. sílící sklon ke spotřebě (podporovaný přístupností úvěrových produktů, ale i avizovaným zvyšováním životních nákladů v roce 2008), boj o zákazníka mezi silnými obchodními společnostmi a atraktivní nabídka. Tržby rostou nepřetržité již devět let a jejich nárůst v roce 2007 byl nejvyšší v celé časové metodicky srovnatelné řadě. x x x 8

10 V letošním roce se česká ekonomika bude muset vyrovnat se ztíženými podmínkami. Pokud jde o vnější prostředí, je zřejmé, že hospodářský růst světové ekonomiky zpomalí, především vlivem hrozby recese ve Spojených státech a rostoucí nejistoty na finančních trzích. Dopad na jednotlivé země Evropské unie bude diferencovaný, přičemž růst ekonomiky za unii jako celek se nyní odhaduje na 2,0 % (podle EU interim forecasts z února t.r.). Vedle globálního zpomalení může další riziko s negativním dopadem na hospodářský růst představovat také rychlé posilování kurzu koruny a růst cen surovin. Z hlediska vnitřních podmínek považujeme skokové zvýšení inflace v lednu 2008 na 7,5 % za přechodné, protože je vedle růstu regulovaných cen v oblasti bydlení ovlivnily zejména netržní faktory, jako efekty spuštěného reformního balíčku, změny spotřebních daní, zavedení ekologických daní, poplatků ve zdravotnictví apod. V průběhu roku by se měl cenový vývoj znovu stabilizovat s tím, že očekávaná průměrná roční míra inflace pro letošní rok ve výši kolem 6 % by měla klesnout pod 3 % v příštím roce. Nicméně lze očekávat, že letošní vyšší cenová hladina ovlivní zejména úroveň reálné spotřeby domácností. Vzhledem ke změněným podmínkám ekonomického prostředí předpokládáme, že růst hrubého domácího produktu dočasně zpomalí. Naše očekávání pro letošní rok se pohybují mírně pod 5 % s tím, že k oživení nad tuto úroveň by mohlo dojít již v roce K růstu ekonomiky by měla nadále přispívat především domácí poptávka, přičemž dynamika tvorby hrubého fixního kapitálu (v roce 2008 očekáváme růst 7,4 %) by si měla udržovat předstih před dynamikou konečné spotřeby (růst 3,9 %). Tento předpoklad odráží přijatá reformní opatření v oblasti veřejných rozpočtů, která poznamenají konečnou spotřebu vlády i domácností. Přes globální zpomalení počítáme, že v zahraničním obchodě bude v letošním roce pokračovat tendence předstihu reálného růstu vývozu zboží a služeb před dovozem, což se promítne do pozitivního příspěvku vnějšího sektoru k hospodářskému růstu. V nominálním vyjádření bude letos zřejmě dosaženo mírně nižšího přebytku obchodní bilance ve srovnání s minulým rokem, který očekáváme na úrovni 74 mld. Kč (loni 85 mld. Kč). Důvody spočívají zejména v globálním zpomalení ekonomického růstu a méně výhodných směnných relacích. Na nabídkové straně ekonomiky předpokládáme, že průmysl poroste letos kolem 7,0 %. Zpracovatelský průmysl postupně zvyšuje konkurenceschopnost, prosazuje se na zahraničních trzích a tento trend byl měl v nadcházejícím období pokračovat i přes pomalejší vývoj světové ekonomiky. Za růstem stavební výroby o cca 5 % by měl být rozvoj dopravní, technické a občanské infrastruktury. Pokračovat by měla také realizace developerských projektů a bytové výstavby. Na trhu práce očekáváme, že se stále solidní růst ekonomiky odrazí v mírném zvýšení zaměstnanosti (letos o 1,6 %) a dalším poklesu míry nezaměstnanosti (pro letošní rok předpokládáme průměrnou míru nezaměstnanosti 4,4 %). Příčiny zpomalení poklesu nezaměstnanosti v porovnání 9

11 s vývojem v předchozích třech letech souvisí především se strukturálním nesouladem mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou v požadované kvalifikační struktuře. Ve mzdovém vývoji by se vyšší úroveň cen měla projevit zmírněním jeho růstu v reálném vyjádření (ze 4,2 % v roce 2007 na 1,4 % letos). Lze tedy předpokládat, že produktivita práce (růst 3,1 %) poroste rychleji než reálná mzda a udrží se tak tendence rostoucí konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Kvantifikace očekávání dalšího vývoje hlavních ekonomických indikátorů je uvedena v tabulce (meziroční změna v %, stálé ceny): Ukazatel Skutečnost Odhad Predikce Hrubý domácí produkt 6,5 4,8 5,2 Spotřeba domácností a neziskových organizací 5,6 3,9 4,7 Spotřeba vlády 0,9-0,5-0,6 Tvorba fixního kapitálu 6,1 7,4 7,5 Podíl tvorby fixního kapitálu na HDP (v % z běžných cen) 24,1 24,6 25,4 Index průmyslové produkce 8,2 7,0 8,0 Stavební výroba 6,7 5,0 5,5 Tržby maloobchodu 7,7 6,0 6,4 Vývoz zboží (b.c.) 15,3 11,9 10,3 Dovoz zboží (b.c.) 13,4 12,8 10,3 Saldo obchodní bilance (v mld Kč b.c.) 85,0 74,0 81,0 Běžný účet platební bilance (mld USD) -4,5-5,1-4,2 Podíl běžného účtu platební bilance na HDP (v % z běžných cen) -2,5-2,4-1,9 Průměrná míra inflace (v %) 2,8 6,0 2,8 Spotřebitelské ceny (v %) 5,4 4,3 2,9 Zaměstnanost (NÚ) 1,8 1,6 1,1 Míra nezaměstnanosti (průměr v %, VŠPS) 5,3 4,4 4,1 Nominální mzda 7,1 7,5 6,9 Reálná mzda 4,2 1,4 4,0 Produktivita práce (HDP na 1 pracovníka ) 4,6 3,1 4,1 Pramen: ČSÚ (skutečnost), MPO (odhad, predikce) Poznámka: Kvantifikace očekávaného vývoje vychází zejména z analýzy časových trendů, zohlednění efektů přijímaných hospodářských opatření, perspektiv vývoje vnitřního a vnějšího prostředí a využití dalších dostupných informací, vč. konzultací s ekonomickými pracovišti zabývajícími se ekonomickými predikcemi. Její nedílnou součástí je využívání dílčích matematicko-statistických propočtů s cílem zajištění provázanosti a respektování vztahů mezi jednotlivými veličinami. Predikce vychází z předpokladu, že v průběhu uvedeného období nedojde k mimořádným vlivům, které by mohly významně poznamenat hospodářský vývoj. 10

12 11

13 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2007 I. Makroekonomický vývoj Česká ekonomika vzrostla v roce 2007 o 6,5 %, což je nejlepší výsledek v její novodobé historii. Růst nad 6 %-ní úrovní pokračoval již jedenácté čtvrtletí v řadě, z toho ve 4. čtvrtletí minulého roku dosáhl 6,6 %. Hlavním zdrojem růstu reálného hrubého domácího produktu, stejně jako v roce 2006, byla domácí poptávka. Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly meziročně reálně o 5,7 % zejména v souvislosti s vývojem na trhu práce (charakterizovaným růstem zaměstnanosti a rostoucími příjmy obyvatelstva). Výdaje vlády se meziročně zvýšily o 0,9 % (po jejich stagnaci v roce 2006). Také tvorba fixního kapitálu zrychlila růst, když po meziročním zvýšení o 5,5 % v roce 2006, vrostla o 6,1 %. Nejrychleji rostly investice do dopravních prostředků (8,6 %), dále do strojů a zařízení (7,9 %), obydlí (7,2 %) a do ostatních budov a staveb (4,8 %). V zahraničním obchodě pokračovala již čtvrtým rokem tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb ve stálých cenách (14,5 %) před jejich dovozem (13,7 %). Aktivní saldo bilance zahraničního obchodu (v běžných cenách) se meziročně zvýšilo o 66,3 mld. Kč na 165,9 mld. Kč. Na nabídkové straně ekonomiky přispěl k růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce zpracovatelský průmysl (3,0 p.b.), významný byl také přínos odvětví obchodu, pohostinství a dopravy (která v úhrnu přispěla 2,5 p.b.) a dále peněžnictví a služeb pro podniky (1,7 p.b.). Na druhé straně k meziročnímu poklesu hrubé přidané hodnoty došlo zejména v zemědělství a energetice. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 32 % (z 31,7 % v roce 2006), a to výlučně zásluhou zpracovatelského průmyslu (jehož podíl vzrostl meziročně o 0,8 p.b. na 27,5 %). Podíl HPH v zemědělství vzrostl na 2,8 % (z 2,6 %), zatímco podíl stavebnictví stagnoval (6,4 %). Podíl celkových služeb se snížil na 58,8 % (z 59,3 %). Při růstu zaměstnanosti o 1,8 % vzrostla národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) o 4,6 % (v roce 2006 o 4,4 %). Již čtvrtým rokem v řadě tak pokračovala příznivá tendence rychlejšího vývoje produktivity než reálné mzdy (v roce 2007 činil tento předstih 0,4 p.b.). Ekonomická expanze se odrazila i ve vývoji hospodářských struktur. Meziroční nárůst počtu registrovaných ekonomických subjektů (2,1 %) byl nejvyšší za poslední čtyři roky, zvláště výrazně (o 6,8 %) se zvýšil počet registrovaných právnických osob. Koncem roku dosáhl počet obyvatel ,1 tisíc, když meziročně vzrostl o 93,9 tisíc. Nárůst populace ovlivňovalo především kladné saldo zahraniční migrace (83,9 tisíc) ale i přirozený přírůstek počtu obyvatel (10 tisíc). Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) meziročně mírně poklesl o 1,1 tisíc na 5 198,3 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,5 p.b. na 58,8 % a naopak míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, s rostoucím počtem pracovníků, vzrostla o 0,6 p.b. na 55,6 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření ČSÚ, meziročně vzrostl o 93,9 tisíc, tj. o 1,9 % na tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila 12

14 v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 49,9 tisíc na 1 979,3 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 49,4 tisíc na 2 766,4 tisíc osob a naopak poklesla vprimárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 5,4 tisíc na 176,3 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vykázal nejvyšší nárůst počet zaměstnanců o 79,2 tisíc na 4 111,2 tisíc. Zvýšil se i celkový počet pracovníků podnikatelské sféry o 16,9 tisíc na 796,1 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, vzrostl o 64,5 tisíc, tj. o 1,6 % na 4 138,8 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zaměstnanost zvýšila o 49,7 tisíc (o 1,5 %) na tisíc osob. Nejvyšší nárůst zaměstnanců vykázaly zahraniční firmy (o 107 tisíc, tj. o 17,9 % na 704,7 tisíc osob). Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 55,2 tisíc na 240,2 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob, včetně cizinců kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, o 31,3 tisíc na 154,9 tisíc a vzrostl i počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 23,9 tisíc na 85,4 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, k meziročně vzrostl o 3,1 tisíc na 68,8 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem roku 2 054,3 tisíc, když se meziročně zvýšil o 23,6 tisíc osob (o 1,2 %). Míra registrované nezaměstnanosti v průběhu roku vykazovala výrazný meziroční pokles a k dosáhla 6 % (tj. o 1,7 bodu méně než před rokem). V ročním průměru meziročně poklesla o 1,5 bodu na 6,6 %. Počet uchazečů o zaměstnání koncem roku meziročně poklesl o 93,7 tisíc, tj. o 26,4 % na 354,9 tisíc. Počet nezaměstnaných žen se snížil o 47,6 tisíc na 191,2 tisíc, avšak jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o 0,7 p.b. na 53, 9 %. Podle krajů vykázaly koncem roku nejvyšší míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (11 %) a Moravskoslezský (9,6 %) a nejnižší byla dosažena v Praze (2,2 %). Počet uchazečů meziročně nejvíce poklesl v Moravskoslezském kraji (o 19,6 tisíc). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (15,5 %) a nejnižší v okrese Praha-západ (1,6 %). K bylo na trhu práce 141,1 tisíc volných pracovních míst (meziročně o 47,6 tisíc více). Podle krajů bylo nejvyšší nabídka volných míst v Praze (28,7 tisíc) a nejnižší v Karlovarském kraji (3,2 tisíc). Na 1 volné pracovní místo připadalo koncem roku 2,5 uchazečů (před rokem 4,8), z toho nejvíce v okrese Děčín (16,1) a nejméně na Praze-východ (0,4). Se zlepšující se situací v ekonomice přibývalo volných pracovních míst avšak v některých podnicích se začal projevovat nedostatek pracovníků, zejména technických profesí na středním a vyšším kvalifikačním stupni. Ve struktuře nezaměstnaných zůstávají ohroženou skupinou uchazeči starší 50 let, jejichž podíl na celkovém počtu uchazečů se meziročně zvýšil o 3,5 p.b. na 30,6 %, dále uchazeči se zdravotním postižením, s nízkým vzděláním a matky s dětmi. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2007 vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 7,75 mld. Kč, tj. meziročně o 3,7 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo ve stejném období vydáno 7,24 mld. Kč, při meziročním poklesu o 1,7 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla meziročně o 7,3 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 4,4 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. 13

15 odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 7,1 % na Kč a reálná mzda o 4,2 %. Mzdová náročnost HDP dosáhla 28,4 % a byla meziročně o 0,3 p.b. nižší. Relativně nízká a stabilní inflace z předchozích let se udržela pouze na počátku roku V následujících měsících se spotřebitelské ceny naopak začaly zvedat progresivněji než v uplynulých letech. K jejich akceleraci došlo v listopadu a v prosinci (meziročně na 5,0 %, resp. 5,4 %) poté, co se k dopadům administrativních opatření přidal růst cen potravin a energií. Vyvrcholila v lednu 2008 meziroční hodnotou 7,5 %. Průměrná míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) od ledna klesala, v srpnu a v září stagnovala na 2,0 %, od října změnila trend a vzrostla na 2,8 % v prosinci a 3,4 % v lednu Ceny průmyslových výrobců v průběhu roku 2007 výrazně meziročně rostly (z 2,6 % na konci roku 2006 na 5,2 % v prosinci a 6,0 % v lednu 2008), s mírným zvolněním dynamiky v srpnu, především díky přechodnému poklesu cen ropy. Meziroční růst cen průmyslových výrobců byl nejvyšší za poslední tři roky a byl tažen především růstem cen v odvětvích uhlí, lignit, rašelina, ropa (v průměru o 8,8 %), energie, plyn a voda (v průměru o 7,4 %), základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (v průměru o 6,7 %). Dovozní ceny se v průběhu roku 2007 držely (s výjimkou června a července) pod úrovní předchozího roku (v prosinci o 1,3 %) a vytvářely podmínky pro oslabování vnějších nákladových tlaků na růst domácích cen. Ceny stavebních prací ještě dále v průběhu roku 2007 zrychlovaly svoje progresivní tempo růstu (z 3,2 % v prosinci 2006 na 4,4 % v prosinci 2007 a 4,6 % v lednu 2008). Ceny zemědělských výrobců si po celý rok 2007 držely převážně dvouciferný meziroční růst, ve 2. pololetí přírůstky nabraly ještě výraznější tempo a v prosinci dosáhly 26,6 %, v lednu 2008 pak 26,9 %. Oproti vývoji v předchozích cenových okruzích, ceny tržních služeb v produkční sféře snížily v roce 2007 významně tempo růstu, z 3,2 % v průměru za rok 2006 na 1,6 % v roce 2007 (když v lednu 2008 se opět meziročně zvedly o 2,9 %). Hospodaření státní pokladny skončilo v roce 2007 schodkem 66,39 mld. Kč, který byl o 24,9 mld. Kč nižší než předpokládal zákonem schválený rozpočet (oproti roku 2006 se jednalo o 31,2 mld. Kč lepší výsledek). Příjmy činily 1 025,88 mld. Kč, výdaje 1 092,27 mld. Kč. Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky vykázalo přebytek 9,4 mld. Kč (rozpočet předpokládal schodek 6,7 mld. Kč) vlivem nižších výdajů. Rozhodující část přebytku ve výši 8,3 mld. Kč vytvořily obce a DSO, kraje 1,1 mld. Kč. Hospodaření veřejných rozpočtů (včetně čistých půjček) se meziročně výrazně zlepšilo a schodkem 35,9 mld. Kč dosáhlo zhruba třetiny deficitu vykázaného v roce Celkové příjmy činily 1 375,7 mld. Kč, výdaje 1 411,6 mld. Kč. V roce 2007 pokračoval dlouhodobý trend růstu státního dluhu (meziročně o 89,9 mld. Kč), nastoupený v roce 1997, který se tak zvýšil na 892,3 mld. Kč. Saldo vnitřního dluhu vzrostlo o 88,5 mld. Kč, vnějšího dluhu o 1,4 mld. Kč. Návazně vzrostl dluh veřejných rozpočtů (meziročně o 95,5 mld. Kč), který koncem roku 2007 dosáhl 973,2 mld. Kč a představoval 27,4 % HDP. Peněžní zásoba (agregát M 2 ) se počátkem roku 2007 vrátila k dvoucifernému meziročnímu růstu, který kulminoval v prosinci (o 13,2 %, tj ,3 mld. Kč). Dvouciferná dynamika meziročního růstu peněžního agregátu M 1, po přechodném zvolnění ve 3. čtvrtletí, se dále zvýšila (v prosinci o 16 % na 1 438,6 mld. Kč) a korespondovala s vývojem meziročního tempa růstu jednodenních 14

16 vkladů (v prosinci o 18 % na 1 114,6 mld. Kč) u domácností i podniků. Také objem oběživa se dále zvyšoval (v prosinci o 9,8 %, na 324,1 mld. Kč) a vysoká dynamika jeho meziročního růstu kulminovala v květnu (o 13,4 %). Tempo růstu úvěrů podnikové sféře, které dva a půl roku dosahuje dvouciferných hodnot, dále intenzívně rostlo (v prosinci o 21,1 % na 902,4 mld. Kč). Meziroční růst úvěrů domácnostem, který na přelomu let 2006 a 2007 krátkodobě klesl pod hladinu 30 %, v průběhu roku postupně zrychloval (v prosinci o 34,3 %, na 726,3 mld. Kč). Česká koruna sledovala především vývoj eurodolarového trhu, pohyb měn středoevropského regionu a globální tok spekulativního kapitálu. V průběhu roku nebyl její pohyb vždy jednoznačný, přesto pokračovala vdlouhodobém trendu zhodnocování, který zatím kulminoval 10. prosince, dosažením nových historických maxim jak k euru (kurzem 26,000 CZK/EUR), tak k dolaru (kurzem 17,662 CZK/USD). Meziročně v průměru za rok 2007 zhodnotila k euru o 2 %, k dolaru o 10,2 %. Souhrnný výsledek platební bilance za rok 2007 byl kladný (15,7 mld. Kč, tj. 0,9 mld. USD), a byl vytvořen převážně ve 4. čtvrtletí, když po nevýrazném aktivu v 1. a ve 3. čtvrtletí si ve 2. čtvrtletí transakce vůči zahraničí vyžádaly zapojení devizových rezerv. Při stagnaci přílivu zdrojů na finanční účet (104,5 mld. Kč, tj. 5,4 mld. USD a 2,9 % HDP) byl tento výsledek generován poklesem deficitu běžného účtu (89 mld. Kč, tj. 4,5 mld. USD a 2,5 % HDP), růstem aktiva na dosud objemově méně významném kapitálovém účtu (19,7 mld. Kč, tj. 1 mld. USD), ale i růstem záporného salda kurzových rozdílů, chyb a opomenutí (19,5 mld. Kč, tj. 1 mld. USD). Devizové rezervy centrální banky v průběhu roku 2007 převážně klesaly, až na 631 mld. Kč k (meziročně se snížily o 25,6 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 34,9 mld. USD (tj. o 3,4 mld. USD). Pokrývaly 2,9 měsíčního dovozu zboží a služeb a zůstaly tak těsně pod hranicí tříměsíčního krytí, které je považováno za bezpečné. V následujícím období devizové rezervy dále klesly, až na 615,5 mld. Kč koncem února činily. Hrubá zahraniční zadluženost potvrdila dlouhodobý trend růstu a k se zvýšila na 1 348,8 mld. Kč (74,6 mld. USD). Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,9 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 36,9 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic v roce 2007 vzrostl meziročně o 36,4 % a dosáhl 185,3 mld. Kč, tj. 9,3 mld. USD. Přitom reinvestovaný zisk činil 130,6 mld. Kč (tj. 6,4 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 57,5 mld. Kč (tj. 2,8 mld. USD) a ostatní kapitál -2,8 mld. Kč, jeho pokles byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem. Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Nizozemí (53,4 mld. Kč), dále z Lucemburska (23,8 mld. Kč), Rakouska (21,7 mld. Kč), Francie (19,9 mld. Kč) a Německa (15,4 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z Korejské republiky (7,9 mld. Kč), USA (7,0 mld. Kč) a z Japonska (5,0 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky a do finančního zprostředkování. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v roce 2007 poklesl meziročně o 18,4 % a činil 27,1 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD, z toho tvořily investice do reinvestovaného zisku 10,5 mld. Kč, ostatního kapitálu 11,0 mld. Kč a základního kapitálu 5,6 mld. Kč. V roce 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 55 společností vcelkovém rozsahu investice 30,9 mld. Kč s předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst. 15

17 MPO rovněž v roce 2007 rozhodlo o podpoře 57 projektů technologických center s celkovou předpokládanou investicí 6,3 mld. Kč a novými pracovními místy a 56 projektů center strategických služeb s investicí 13,6 mld. Kč a novými pracovními místy. Rok 2007 byl na BCPP plný extrémů, ale jako ostatní středoevropské burzy kopírovala vývoj na hlavních trzích. Její index PX rostl a vykázal i mimořádné výsledky. Prosinec uzavřel na hodnotě 1 815,1 bodu, což je meziroční zvýšení o 14,2 % (za leden však oslabil o 17,4 %), s ročním minimem 1 565,3 a maximem 1 936,1 bodu. Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 11,3 %, nejvíce ve službách (o 12,8 %), dále ve stavebnictví (o 12,2 %), v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 11,2 %), v průmyslu (o 11,1 %), v obchodě (o 10,6 %), v dopravě, skladování a spojích (o 9,9 %) a v ubytování a stravování (o 3,6 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 8,2 %, na 716,6 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,9 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (810,8 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 9,1 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (368,2 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 19,6 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 9,9 %, výkonová spotřeba o 9,4 %. Rychlejší růst výkonů než výkonové spotřeby byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb a ubytování a stravování. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích nefinanční sféry a dosáhly těchto podílů: 39 % na zaměstnanosti, 55 % na výkonech a 51 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 7,7 % při vyšší zaměstnanosti o 11 %. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 6,9 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, meziročně klesl o 2,2 p.b. na 47,4 %. Dále ve struktuře aktiv zaznamenaly nejvyšší meziroční růst (v p.b.) pohledávky (o 1,5), poskytnuté úvěry (o 0,9) a zásoby (o 0,4). V pasivech klesl podíl vlastního kapitálu o 1,3 p.b. na 53,6 %. Ve struktuře pasiv naopak vzrostly (v p.b.) přijaté úvěry (o 0,7) a závazky (o 0,8 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 11,5 %, přičemž nejvíce k celkovému růstu za nefinanční sféru přispěl průmysl, dále obchod a stavebnictví. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce vzrostla v roce 2007 o 8,2 % (meziroční zpomalení růstu o 3 p.b. bylo způsobeno zmírněním růstu ekonomik v zemích EU a vysokou základnou předcházejícího roku). Za dynamickým růstem byla produkce výrobních kapacit zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit, zejména v gumárenském a plastikářském průmyslu, strojírenství, elektronickém a počítačovém a automobilovém průmyslu, které byly taženy vysokou poptávkou. Tržby (ve s.c.) se zvýšily o 9,3 % a předstihly růst produkce, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 13 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 56,2 %). V členění podle hlavních průmyslových seskupení rostla nejvíce produkce pro dlouhodobou spotřebu o 17,7 % (zvýšená spotřebitelská poptávka podpořená růstem příjmů). Pokračující investiční aktivita v ekonomice se projevila nárůstem produkce pro investice o 14,4 %. 16

18 Hlavním nositelem růstu byl zpracovatelský průmysl vjehož rámci vysokou výkonnost vykazovaly podniky pod zahraniční kontrolou. Produkce vzrostla o 8,9 %, tržby (ve s.c.) o 9,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,9 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu se podílely 55,5 % a na tržbách sekce 59,9 %). Vysoký nárůst zaznamenala zejména výroba pryžových a plastových výrobků o 19,7 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 17,5 % a výroba elektrických a optických přístrojů o 15,7 %. Vývoj uzavřených zakázek se promítl do zpomalování růstové dynamiky průmyslu. Nově uzavřené zakázky celkem (podíl na celkových tržbách průmyslu 60 %) vzrostly o 9,8 % (meziroční snížení růstu o 9,9 p.b.), z toho zakázky ze zahraničí o 11,8 %, tržby u vybraných oddílů (v b.c.) byly vyšší o 11,6 % (snížení růstu o 1,1 p.b.). Růst celkových zakázek ukázal na zpomalení dynamiky průmyslu. Zpracovatelský průmysl dále posílil, jeho podíl na celkových tržbách průmyslu se zvýšil na 92,6 % (meziroční nárůst o 0,5 p.b.), při poklesu podílu zbývajících sekcí, energetické na 5,5 % (o 0,3 p.b.) a surovinové na 1,9 % (o 0,2 p.b.). Nové investice, probíhající strukturální změny a pokračující vysoká poptávka (především zahraniční) se projevily v růstu zaměstnanosti v průmyslu (od poloviny roku 2005 dochází k absorpci pracovních sil u vybraných průmyslových odvětvích) o 1,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,2 %. Rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb i při zvýšené celkové zaměstnanosti, se odrazil růstem produktivity práce (ze s.c.) o 6,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 6,7 %, v surovinové sekci o 3,6 % a v energetické sekci o 3,4 %. Její příznivý vývoj umožnil podnikům rychlejší růst průměrné nominální mzdy, která vzrostla o 7,4 %. Reálná mzda byla vyšší o 4,5 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a o 3,2 % při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců. Růst produktivity práce tak předstihl dynamiku reálných mezd o 3,4 p.b. (přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců), resp. o 2,1 p.b. (při přepočtu indexem spotřebitelských cen). Vyšší růst nominálních mezd než růst produktivity práce se projevil zvýšením jednotkových nominálních nákladů o 0,8 %, zatímco reálné klesly o 3,2 %. Ve velikostní struktuře dosáhly nejvyššího růstu tržeb (ve s.c.) organizace s zaměstnanci a to o 35,8 %, při zvýšení jejich podílu na celkových tržbách o 1,5 p.b. na 5,6 %). Vysoký nárůst zaznamenala i jejich zaměstnanost o 15,1 %. V této velikostní skupině působí zejména soukromé podniky pod zahraniční kontrolou z úspěšných odvětví, s velmi dobrými vývozními možnostmi, které se projevily vysokým růstem tržeb z přímého vývozu o 60,7 %. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů trvala vysoká výkonnost podniků soukromých pod zahraniční kontrolou růstem tržeb (ve s.c.) o 12,5 %, při zvýšení podílu na celkových tržbách na 60,2 % (meziročně o 1,6 p.b.). Jejich počet se v letech 2000 až 2007 zvýšil téměř dvojnásobně (na 2093 podniků) a jejich podíl o více než třetinu (na 60,2 %). Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů zaznamenal výrazný nárůst tržeb (ve s.c.) Jihomoravský kraj o 25,3 %, který se stal oblíbeným regionem nových investorů (vysoká koncentrace vysokoškolských studentů), kde jich investovaly zhruba čtyři desítky, převážně do podniků zabývajících se vývojem softwaru a strojírenstvím. Z dalších zaznamenaly vysoký nárůst tržeb (ve s.c.) Zlínský kraj o 13,5 % a Pardubický kraj o 13 %. Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 11,1 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 14,5 %), v těžbě surovin o 2,7 %, zatímco v energetické sekci klesla o 2 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 9,1 % při vyšší zaměstnanosti o 2 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu (o 11,7 %), kde zaměstnanost vzrostla o 2,6 %. V energetice vzrostla produktivita o 1,2 %, kde zaměstnanost poklesla o 2,8 %. 17

19 Výkony vč. obchodní marže (9,2 %) přestihly růst výkonové spotřeby (8,6 %), přitom v energetice vzrostly výkony o 4,1 % při růstu výkonové spotřeby (o 6 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 10,3 % a výkonová spotřeba o 9,1 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 5,7 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 10,7 %, v těžbě surovin se snížila o 5,8 %, v energetice poklesla o 1,2 %. Ve struktuře aktiv nejvíce poklesl podíl dlouhodobého majetku o 2,6 p.b. na 44 %. Vzrůst se naopak týkal poskytnutých úvěrů a pohledávek (o 1,8 resp. 1,5 p.b.). V pasivech nejvíce klesl podíl vlastního kapitálu (o 1,4 p.b.) na 53 %. Nejvyšší růst podílu se pak týkal poskytnutých úvěrů (o 1,1 p.b.). Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 8,3 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 10,2 %, a v energetice o 4,6 %. Pokles zaznamenala sekce těžby surovin o 2,5 %. III. Stavebnictví Stavebnictví v roce 2007 pokračovalo v dynamickém rozvoji a jeho produkce zrychlila meziroční tempo růstu na 6,7 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 5,8 % při podílu na produkci odvětví 68,7 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 5,7 % a opravy a údržba poklesly o 2,8 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 51,6 % (při nízkém podílu 3,5 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce se zvýšila o 7,5 % při poklesu zaměstnanosti o 1,5 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) o 3,7 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení se meziročně snížil o 13,3 % na , orientační hodnota povolených staveb poklesla o 0,9 % na 357,7 mld. Kč. V lednu 2008 vzrostla stavební produkce meziročně o 1,0 %. Bytovou výstavbu v roce 2007 charakterizoval rekordní přírůstek dokončených bytů (38,0 %) doprovázený stagnací v zahajování bytů (0,1 %), což se pozitivně projevilo v klesající dynamice růstu rozestavěnosti (1,3 %), kdy absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených. Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se více jak polovinou na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 12,2 %, při rychlejším růstu výkonů (8,4 %) než výkonové spotřeby (7,6 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 14,3 % na 669,5 tis. Kč/zam., při poklesu zaměstnanosti o 1,9 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 13 % na 155 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky a peníze a účty v bankách. V meziroční změně podílu jednotlivých položek 18

20 na aktivech došlo stejně jako v celé nefinanční sféře k poklesu dlouhodobého majetku (o 1,9 p.b. na 15,1 %). Na rozdíl od nefinanční sféry však ve stavebnictví nastal velký vzrůst podílu peněz (o 3,4 %). V pasivech nejvíce vzrostl podíl přijatých úvěrů a půjček (o 1,7 p.b.) a závazků (o 1,3 p.b.) Objem vlastního kapitálu meziročně klesl o 1,5 p.b. na 30 %. Zásoby meziročně vzrostly o 15 % na 13 mld. Kč, jejich růst nejvíce ovlivnily zásoby nedokončené výroby (tvoří téměř 80 % z celkových zásob). Zahraniční obchod Zahraniční obchod se zbožím již třetím rokem skončil v přebytku, který dosáhl rekordních 85 mld. Kč (tj. meziročně více o 45,2 mld. Kč). Obrat činil 4 859,7 mld. Kč, z toho vývoz 2 472,4 a dovoz 2 387,4 mld. Kč. Dynamiky byly dvouciferné, vývoz předstihl dovoz o 1,9 p.b. (15,3 % ku 13,4 %). Příznivě působila směnná relace, která v důsledku růstu vývozních cen (o 1,3 %) při současném poklesu cen dovozních (o 1 %) dosáhla v průměru za celý rok 102,3, což znamenalo meziroční zlepšení o 3,8 bodu. To ovlivnilo přebytek obchodní bilance v rozsahu 61 %. Ve stálých cenách bylo tempo růstu dovozu rychlejší než v běžných cenách, dovoz vzrostl meziročně o 14,9 % a vývoz o 14,3 %. Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním posílením koruny k dolaru i euru (o 10,2 % resp. 2 %). Proto dynamiky vývozu i dovozu vyjádřené v USD byly výrazně vyšší než v korunách (v dolarech vývoz vzrostl o 28,7 %, dovoz o 26,6 %). V eurech byla tempa vývozu a dovozu jen mírně vyšší než v korunách (17,8 % resp. 15,9 %). Vývoz dosáhl 122,4 mld. USD (v EUR 89,1 mld.) a dovoz 118,3 mld. USD (v EUR 86,1 mld.). Kladné saldo obchodní bilance činilo 4,1 mld. USD, v EUR 3,1 mld., jednalo se o meziroční zlepšení o 2,4 mld. USD a 1,7 mld. EUR. Celkový vývoz se meziročně zvýšil o 327,8 mld. Kč, rostl do všech teritoriálních oblastí, ale různými tempy. Na přírůstku vývozu se z 86 % podílely vyspělé tržní ekonomiky přesto, že jejich podíl mírně oslabil na 91,1 %. Na přírůstku dovozu, který činil 220,9 mld. Kč, se ze tří čtvrtin podílely vyspělé tržní ekonomiky. Vlivem výrazného růstu dovozu z Číny dosáhl nejvyšší dynamiky dovoz z mimoevropských zemí (o 44,2 %). Výši celkového přebytku obchodní bilance (85 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami, zejména s EU o 71,7 mld. Kč na 414,7 mld. Toto kladné saldo pokrylo vysoké ztráty především v obchodě s mimoevropskými zeměmi (deficit dosáhl 173,6 mld. Kč), se SNS (63,3 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (52,7 mld. Kč). Stroje a dopravní prostředky upevnily dominantní postavení objemem 1 339,9 mld. Kč ve vývozu v důsledku meziročního růstu o 17,4 %. Dovoz vzrostl o 18 % na 1027,3 mld. Kč. Podíl posílil ve vývozu o 1 p.b. na 54,2 % a v dovozu (o 1,6 p.b.) na 43 %. Kladné saldo se zvýšilo o 41,5 mld. Kč na 312,5 mld. Kč. Naproti tomu k výraznému zhoršení salda došlo u tržních výrobků snížením přebytku ze 16,7 mld. Kč na 4,3 mld.kč. Nejvyšší deficit vznikl u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů, přestože meziročně poklesl o 15 mld. Kč na 124 mld. Kč. Toto snížení způsobil především pokles dovozních cen paliv v průměru za celý rok o 1,3 %. Druhé nejvyšší pasivum, chemikálií a příbuzných výrobků, se meziročně zvýšilo o 14,7 mld. Kč na 103,8 mld. Kč. Schodek obchodní bilance potravin vzrostl o 2,8 mld. Kč na 29,8 mld. Kč. Ve struktuře obchodu dle stupně zpracování udržují dlouhodobě výraznou převahu výrobky s vyšším stupněm zpracování, na vývozu se podílely téměř 88 % a na dovozu 80 %. Z pohledu 19

21 struktury dovozu dle předpokládaného užití tvoří dlouhodobě zhruba polovinu dovozy pro výrobu a 30 % dovozy pro investiční užití. I v lednu 2008 vykázal zahraniční obchod velmi příznivý výsledek, když obchodní bilance skončila vysokým přebytkem. Dosáhl 12,2 mld. Kč a byl o 2,4 mld. Kč vyšší než v lednu 2007, když vývoz vzrostl o 11 % a dovoz o 10,3 %. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Obchod s podílem 14,7 % na celkové zaměstnanosti je druhým největším odvětvím v národním hospodářství. Na celkové hrubé přidané hodnotě se podílel 13,1 %. Rekordní růst tržeb obchodu kromě růstu příjmů a snižování nezaměstnanosti ovlivnila řada dalších faktorů zejména rostoucí sklon ke spotřebě, avizované zvyšování životních nákladů v roce 2008, vybavování domácností předměty dlouhodobé spotřeby v souvislosti s inovačními cykly domácností a výstavbou nových bytů a v neposlední řadě i boj o zákazníka mezi silnými obchodními společnostmi. Tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v běžných cenách bez DPH objemu 3 173,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,9 %. Vzrostly ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 9,1 %, v maloobchodě o 8,7 % a v motoristickém segmentu o 8,8 %. Výkony vč. obchodní marže se v celém odvětví meziročně zvýšily o 2,2 %, výkonová spotřeba o 2,5 % a účetní přidaná hodnota o 2,0 %. Objem obchodní marže meziročně poklesl o 2,2 %. Tržní podíl velkých obchodních podniků (se 100 a více zaměstnanci) na celkových tržbách se stále zvyšuje, a to ve všech segmentech odvětví obchodu. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,9 %). Proces koncentrace obchodní činnosti stále pokračuje, velké obchodní podniky (se 100 a více zaměstnanci) trvale zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, nejvíce v maloobchodě (45,6 %). V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se i nadále dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků realizovaly v roce 2007 více než 81 % objemu tržeb. Tržby maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) ve stálých cenách se meziročně zvýšily o 7,7 %, když tržby motoristického segmentu vzrostly o 9,6 % a maloobchodu o 6,8 %. Jedná se o nejvyšší tempa růstu od počátku srovnatelné časové řady od roku V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu vzrostl meziročně objem prodeje o 2,8 %, v prodejnách snepotravinářským sortimentem o 9,6 %. Cenový deflátor u potravin meziročně stoupl na 105,6 %, zatímco u nepotravinářského zboží poklesl meziročně na 99,2 %. Objem úspor domácností v posledních 10 letech zůstává přibližně stejný, příjmy i spotřeba se zvyšují téměř shodnými tempy. Růst příjmů se tak nepromítá do zvýšení objemu úspor domácností a stagnace objemu úspor vede při růstu příjmů k poklesu míry úspor. Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností pokračuje i nadále růst podílu výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje. 20

22 Snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji meziročně o 0,3 p.b. ukazuje, že dlouhodobý růst objemu dováženého zahraničního zboží na spotřebitelský trh zpomalil. V lednu vzrostl meziročně fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) o 4,1 %, přičemž samotný maloobchod (OKEČ 52) o 3,3 % a tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 6,0 %. Objem tržeb maloobchodu (OKEČ 52) roste již 50 měsíců v řadě. Prodej potravin vzrostl o pouze 0,7 %, prodej nepotravinářského sortimentu vzrostl 5,1 %. 21

23 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Roční růstová dynamika české ekonomiky dosáhla v roce 2007 rekordní úrovně Česká ekonomika vzrostla v roce 2007 o 6,5 %, což je nejlepší výsledek v její novodobé historii. K akceleraci hospodářského růstu došlo již v průběhu roku 2004 (v jehož 4. čtvrtletí byla překonána 5 %-ní úroveň) s tím, že v následujícím roce bylo dosaženo růstového vrcholu (ve 4. čtvrtletí 2005 se výkon ekonomiky zvýšil o 7,0 %). V letech 2006 a 2007 si ekonomika udržovala stabilní vysokou dynamiku, která oscilovala kolem 6,5 %. Ve 4. čtvrtletí minulého roku dosáhl růst 6,6 %. Odhady meziročního růstu za předchozí čtvrtletí roku 2007 ČSÚ zpřesnil na 6,5 % v prvním i druhém (z původních 6,4 %, resp. 6,3 %) a na 6,3 % ve třetím čtvrtletí (z 6,0 %). Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny) 8,0 7,0 6,0 5,3 5,8 6,4 6,3 7,0 6,6 6,4 6,5 6,5 6,6 6,3 6,2 6,3 5,0 4,0 3,6 3,9 3,8 3,9 4,3 4,4 3,0 3,0 2,0 2,1 2,1 1,6 1,8 1,0 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO Na přírůstku nominálního produktu se z jedné třetiny podílelo zvýšení úhrnné cenové hladiny Reálný hrubý domácí důchod rostl rychleji než reálný hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl 3 557,7 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 10,1%. Ve srovnání s předchozím rokem (růst 8,2 %) došlo ke zrychlení růstu nominálního produktu, které bylo ovlivněno zvýšením úhrnné cenové hladiny měřené implicitním deflátorem HDP o 3,4 % (zatímco v roce 2006 vzrostly ceny pouze o 1,7 %). Hlavním faktorem rychlejšího cenového růstu bylo zlepšení směnných relací o 1,2 p.b. (když vývozní ceny zboží a služeb vzrostly meziročně o 0,2 % a dovozní poklesly o 1,0 %). Příznivý vývoj směnných relací, který vyjadřuje zlepšení ve zhodnocení národní práce na zahraničních trzích, se projevil předstihem tempa růstu reálného hrubého domácího důchodu před reálným hrubým domácím produktem. Zatímco v roce 2006 vyzněla tato relace ještě ve prospěch reálného hrubého domácího produktu (o 0,8 p.b, když HDP vzrostl o 6,4 %), v roce 2007 vzrostl reálný hrubý domácí důchod meziročně o 7,5 % a předstihl tak růst reálného hrubého domácího produktu o 1,0 p.b. 22