Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO za rok 2006

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2006 Duben 2007

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 19 I.1. Výkonnost ekonomiky 19 I.2. Struktura hospodářství 23 I.3. Trh práce 25 I.4. Cenová a fiskální politika 33 I.4.1. Cenová politika 33 I.4.2. Fiskální politika 36 I.5. Měnová politika a přímé zahraniční investice 42 I.5.1. Měnová politika 42 I.5.2. Přímé zahraniční investice 51 I.6. Kapitálový trh 54 I.7. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 59 II. PRŮMYSL 65 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 65 II.2. Investice v průmyslu 82 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 84 III. STAVEBNICTVÍ 95 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 95 III.2. Bytová výstavba 100 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 102 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 105 IV.1. Souhrnné výsledky 105 IV.2. Teritoriální struktura 108 IV.3. Komoditní struktura 110 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 117 V.1. Odvětví obchodu 117 V.2. Konečná spotřeba domácností 120 Přílohová část 125 1

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. březnu 2007

4 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PX-GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM-Systému (dříve PK 30) RM-S RM-Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

5

6 ÚVOD Česká ekonomika si v roce 2006 udržela rekordní tempo růstu hrubého domácího produktu, když (stejně jako v roce 2005) zvýšila svůj ekonomický výkon o 6,1 %. Dosaženou dynamikou se zařadila k nejrychleji rostoucím zemím v Evropě. Rychleji rostly jen pobaltské republiky a Slovensko, které růstem 8,3 % obdobně dosáhlo svého nejlepšího výsledku. V zemích eurozóny byl růst sice výrazně pomalejší, ale meziroční zvýšení hrubého domácího produktu o 2,6 % znamenalo ve srovnání s rokem 2005 (růst pouze 1,4 %) významné zrychlení. Došlo k němu zejména v závěru roku (ve 4. čtvrtletí růst 3,3 %) s tím, jak rostla intenzita oživení investiční a zahraniční poptávky. Protože tendence pozitivního vývoje se plně projevila také v Německu (ve 4. čtvrtletí zrychlení růstu na 3,7 %), byl vývoj vnějšího prostředí významným faktorem, ze kterého profitovala také česká ekonomika. Pro tuzemskou ekonomiku vyplývá význam obchodní výměny z vysokého podílu hodnoty vývozu a dovozu na HDP. V roce 2006 podíl vývozu zboží meziročně dále posílil na 66,9 % (z 62,9 % v roce 2005) a dovozu na 65,5 % (z 61,6 %). Z hlediska příspěvku k hospodářskému růstu se však úloha zahraničního obchodu v roce 2006 oslabila, protože zrychlily zejména dovozy (vlivem výraznějšího růstu investiční poptávky a zvýšení závislosti exportní produkce na dovozu). Ve srovnání s rokem 2005 tak došlo k zásadní změně ve struktuře výdajových položek produktu. Hlavním zdrojem hospodářského růstu se nově stala domácí poptávka, v jejímž rámci činil příspěvek tvorby hrubého kapitálu 3,2 procentního bodu a celkové konečné spotřeby 2,3 p.b. Příspěvek zahraničního obchodu se snížil na 0,5 p.b. (ze 4,0 p.b. v roce 2005). Tvorba hrubého kapitálu (ve stálých cenách) vzrostla meziročně o 12,2 %, přičemž k tomuto rychlému vývoji přispěly investice i zásoby. Zrychlení růstu fixního kapitálu na 7,3 % (proti 1,3 % v roce 2005) bylo založeno zejména na vyšších výdajích na dopravní prostředky (růst 25,1 %) a stroje a zařízení (8,5 %). Současně představovalo nejrychlejší růst investic za posledních deset let, který vytvořil potenciál pro pokračování příznivých růstových dynamik. Zvýšení celkových zásob o cca 73 mld. Kč (v běžných cenách) se realizovalo v materiálových, zbožových a výrobních zásobách. Zrychlil také růst konečné spotřeby domácností, když příznivý hospodářský vývoj se odrazil ve zvýšení konečných výdajů obyvatelstva meziročně o 4,6 % (ve srovnání s 2,8 % v roce 2005). Protože výdaje obyvatelstva rostly rychleji než jejich disponibilní příjmy (reálný růst 3,4 %), realizovala se část spotřeby na úkor úspor. Míra hrubých úspor poklesla meziročně o 0,92 procentního bodu na 5,14 %. V zahraničním obchodě pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb ve stálých cenách (14,6 %) před jejich dovozem (14,2 %), i když se tento předstih (vlivem již zmíněného výraznějšího zrychlení dovozu) ve srovnání s rokem 2005 podstatně zúžil (o 5,2 p.b.). Zrychlení dovozu se projevilo v obchodu se zbožím i službami, v sektoru služeb však dovoz rostl dokonce rychleji než vývoz. V bilanci zahraničního obchodu (v běžných cenách) se uvedené tendence promítly kladným saldem ve výši 56,8 mld. Kč, na kterém se obchod se zbožím podílel 44,4 mld. Kč a obchod se službami 12,4 mld. Kč. V meziročním srovnání bylo dosaženo v zásadě shodné úrovně celkového přebytku, když zlepšení v obchodní bilanci o 5,8 mld. Kč (přes negativní dopad cca 9 mld. Kč vlivem zhoršení směnné relace) bylo ve stejném rozsahu kompenzováno zhoršením v bilanci služeb. V obchodě se zbožím se úspěšně rozvíjela obchodní výměna se zeměmi EU, které se na obratu podílely více než ze tří čtvrtin. Přebytek vytvořený v obchodě s EU (328 mld. Kč) pokryl vysoké deficity 5

7 s ostatními tzv. mimoevropskými zeměmi (120,6 mld. Kč), SNS (98,6 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (45,4 mld. Kč). Ve zbožové struktuře se dále zlepšil obchod se stroji a dopravními prostředky, který zvýšil svůj podíl na celkovém vývozu na 53,1 %. Současně dosáhl přebytku 274,4 mld. Kč, tj. meziroční zvýšení o 62,1 mld.kč. Na druhé straně se v důsledku růstu cen (který nestačila eliminovat ani posilující koruna) nejvíce prohloubil deficit minerálních paliv, a to téměř o 29 mld. Kč (na 139 mld. Kč). Přes příznivý vývoj obchodní bilance se deficit běžného účtu platební bilance meziročně téměř zdvojnásobil na 4,2 % HDP, když pokračovalo zhoršování salda všech jeho dalších položek. Souhrnný výsledek platební bilance byl kladný (saldo 2,1 mld. Kč), ale představoval nejnižší přebytek vytvořený od výchozího roku Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně reálně o 6,4 %. Její rychlejší dynamika ve srovnání s hrubým domácím produktem byla ovlivněna vyšším růstem dotací na produkty (3,8 %) než daní z produktů (3,3 %). Ke zvýšení hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl průmysl (růst 12,7 %), především zpracovatelský (14,0 %), a z dalších odvětví s vysokým podílem na hrubé přidané hodnotě především obchod (8,9 %). Z hlediska sektorů se na růstu hrubé přidané hodnoty podílel sekundární sektor 4,1 p.b. a terciární 2,5 p.b., zatímco vliv primárního sektoru byl (vzhledem k meziročnímu poklesu hrubé přidané hodnoty) negativní. Růst průmyslové produkce zrychlil na 9,7 % (proti 6,7 % v roce 2005) a překonal dosud rekordní nárůst z roku 2004 (9,6 %). Rozhodující vliv měly investice spojené s náběhem nových výrobních kapacit, zejména v automobilovém, elektronickém a počítačovém průmyslu. Pokračovaly strukturální změny, které se projevily růstem odvětví vyrábějící technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou (podíl výroby dopravních prostředků na celkových tržbách dosáhl 21,0 %, výroby elektrických a optických prostředků 15,7 % a výroby a oprav strojů a zařízení 8,0 %). Přes růst zaměstnanosti (1,0 %) rostla produktivita práce rychleji (9,2 %) než mzdy (nominální růst 9,0 %), což se promítlo do příznivého vývoje jednotkových mzdových nákladů. Také stavební výroba zrychlila růst, a to na 6,6 % (proti 4,2 % v roce 2005). Hlavními faktory rozvoje byly významné investiční akce v dopravní infrastruktuře a rozsáhlé developerské projekty zaměřené především na výstavbu administrativních a multifunkčních center. Příznivá situace na trhu hypotečních úvěrů a očekávané změny sazby DPH na bytovou výstavbu ovlivnily růst vydaných povolení na výstavbu nových bytů (8,3 %), který se projevil vyšší rozestavěností v bytové výstavbě. Ekonomický růst byl doprovázen zlepšením situace na trhu práce, které se promítlo do růstu příjmů domácností, a tím i jejich spotřeby a životní úrovně. V cenovém vývoji se projevil pouze mírný růst inflačních tlaků. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) dosáhla 2,5 %, tj. meziroční zvýšení o 0,6 p.b. Jejím hlavním zdrojem se opět staly jednorázové úpravy administrativně stanovených cen, ovlivněné jak vnitřními, tak i vnějšími nákladovými tlaky (především cenami paliv a energií odvíjejících se od vývoje cen dovážených energetických surovin). Naproti tomu protiinflačně působil posilující kurz koruny. Odstup tuzemské cenové hladiny se od průměrné hladiny cen v EU příliš nezměnil, když harmonizovaný index spotřebitelských cen dosáhl v průměru za rok 2,1 %, zatímco v EU-25 hodnoty 2,2 %. Počet pracovníků v národním hospodářství se meziročně zvýšil o 1,3 % (na tis. osob) a dosáhl nejvyšší úrovně od roku Výrazně (o 5 %) rostla zaměstnanost zejména ve zpracovatelském průmyslu. Sekundární sektor posílil svůj podíl na celkové zaměstnanosti na 40 %, což je nejvyšší podíl v EU-25. Tento výsledek vyplývá nejen z průmyslových tradic republiky, ale i z expanze v posledních letech. Na druhé straně se struktura zaměstnanosti v ČR ve srovnání s EU vyznačuje nižším zastoupením terciárního sektoru (odvětví služeb). Jeho podíl dokonce oslabil o 0,3 bodu na 56,2 %. Míra registrované nezaměstnanosti se dále snižovala a k dosáhla 7,7 %, tj. o 1,2 bodu méně než před rokem. Příznivý vývoj na trhu práce dokresluje také skutečnost, že úřady práce koncem roku evidovaly 93,4 tisíce volných pracovních míst (tj. meziroční nárůst o téměř 80 %). Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství dosáhla Kč, když meziročně vzrostla o 6,4 % (v reálném vyjádření o 3,8 %). Vedle nízkého inflačního očekávání ovlivňuje mzdový vývoj i tlak sílící koruny na exportní podniky, které ve snaze zůstat konkurenceschopné 6

8 zvyšují mzdové náklady velmi opatrně. Srovnání vývoje reálné mzdy s vývojem produktivity práce ukazuje, že reálné jednotkové mzdové náklady meziročně poklesly o 0,6 p.b. Přiměřenost mzdového vývoje obdobně dokládá mzdová náročnost HDP (podíl objemu mezd na HDP v běžných cenách), která dosáhla 28,7 % a byla zhruba stejná jako před rokem. * * * Vývoj české ekonomiky v horizontu predikce do roku 2008 by měl pokračovat v pozitivních tendencích, které budou odrazem stabilizovaného ekonomického prostředí. Předpokládáme zejména pomalý růst cen, nízkou úroveň úrokových sazeb a relativně stabilní kurz české koruny vůči euru (s tendencí mírného posilování). Pokud jde o vnější podmínky, potvrdil vývoj eurozóny v minulém roce odolnost oživení, když podle prvních odhadů vzrostl hrubý domácí produkt o 2,6 %. K mírnému zpomalení by mohlo dojít v prvních měsících letošního roku vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty v Německu. Z hlediska celoročního vývoje je však významné, že roste indikátor celkové důvěry podnikatelského sektoru a zvyšuje se tvorba pracovních míst, která by měla podpořit příjmy a spotřebu domácností. Tím sílí předpoklady k revizi očekávaného růstu v eurozóně pro rok 2007 směrem vzhůru (podzimní prognóza EK počítá s růstem 2,1 %). V české ekonomice dosáhl hospodářský růst (podle čtvrtletních údajů) svého vrcholu v posledním čtvrtletí 2005 (6,7 %). Od té doby se prosazuje tendence postupného zpomalování růstu, která bude zřejmě pokračovat i v nejbližších letech. Pro letošní rok uvažujeme s růstem hrubého domácího produktu 5,0 % a pro příští rok 4,8 %. Stejně jako v roce 2006 by úlohu rozhodujícího faktoru růstu měla zajišťovat domácí poptávka s tím, že v obou letech očekáváme rychlejší vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu než konečné spotřeby domácností. V zahraničním obchodě by měla pokračovat tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) před jejich dovozem, která se projeví kladným příspěvkem čistého vývozu k hospodářskému růstu. U salda obchodní bilance (v běžných cenách) se počítá s jeho dalším zlepšením, a to na 52 mld. Kč letos a 60 mld. Kč v roce Průmysl zpomalí v letech tempo jen mírně (na 8,8 %, resp. 8,5 %), protože vyčerpání impulsu spojeného s náběhem nových kapacit velkých investičních akcí bude zřejmě kompenzováno růstem jeho konkurenceschopnosti a pokračujícím globálním oživením. Za růstem stavební výroby o 5,5 %, resp. 5,0 %, by měl být další rozvoj dopravní infrastruktury a pokračování realizace developerských projektů a bytové výstavby. Pokračující růst ekonomiky by se na trhu práce měl projevit mírným růstem zaměstnanosti a postupným poklesem míry nezaměstnanosti (v roce 2007 očekáváme průměrnou míru nezaměstnanosti 6,1 % a v dalším roce 5,9 %). Při předpokládaném umírněném mzdovém vývoji poroste produktivita práce rychleji než reálná mzda. Růst reálných příjmů se mírně zpomalí (na 3,6 % v roce 2007 a 3,4 % v roce 2008), což se zřejmě promítne rovněž zpomalením dynamiky tržeb maloobchodu. Kvantifikace očekávání dalšího vývoje hlavních ekonomických indikátorů podle MPO je uvedena v tabulce (meziroční změna v %, stálé ceny): 7

9 Ukazatel Skutečnost Odhad Predikce Hrubý domácí produkt 6,1 5,0 4,8 Spotřeba domácností a neziskových organizací 4,6 4,5 4,3 Spotřeba vlády 0,3-0,3-0,4 Tvorba fixního kapitálu 7,3 7,7 7,6 Podíl tvorby fixního kapitálu na HDP (v % z běžných cen) 25,1 25,6 26,2 Index průmyslové produkce 9,7 8,8 8,5 Stavební výroba 6,6 5,5 5,0 Tržby maloobchodu 6,4 6,2 6,0 Vývoz zboží (b.c.) 14,7 9,9 9,1 Dovoz zboží (b.c.) 14,7 9,7 8,9 Saldo obchodní bilance (v mld Kč b.c.) 44,4 52,0 60,0 Běžný účet platební bilance (mld USD) -5,9-4,7-4,5 Podíl běžného účtu platební bilance na HDP (v % z běžných cen) -4,2-3,0-2,6 Průměrná míra inflace (v %) 2,5 2,4 2,5 Spotřebitelské ceny (v %) 1,7 3,0 2,3 Zaměstnanost (SNÚ) 1,6 1,0 0,9 Míra nezaměstnanosti (průměr v %, VŠPS) 7,1 6,1 5,9 Nominální mzda 6,4 6,1 6,0 Reálná mzda 3,8 3,6 3,4 Produktivita práce (HDP na 1 pracovníka ) 4,4 4,0 3,9 Predikce vychází z předpokladu, že v průběhu uvedeného období nedojde k mimořádným vlivům, které by mohly významně poznamenat hospodářský vývoj. 8

10 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2006 I. Makroekonomický vývoj V roce 2006 pokračoval rychlý vývoj ekonomiky, když hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 6,1 %. Při zvýšení zaměstnanosti o 1,6 % vzrostla národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) o 4,4 % a zajistila tak růst produktu téměř ze tří čtvrtin. Ve 4. čtvrtletí se výkon ekonomiky zvýšil o 5,8 %. Ve srovnání s předchozím rokem se výrazně změnila struktura produktu, když se snížil příspěvek zahraničního obchodu (který byl v roce 2005 hlavním faktorem hospodářského růstu) a byl nahrazen rostoucím vlivem výdajů na konečnou spotřebu domácností a tvorbu kapitálu. Konečná spotřeba domácností ve stálých cenách zrychlila meziroční růst na 4,6 % (proti 2,8 % v předchozím roce). Vzhledem k tomu, že reálné disponibilní příjmy obyvatelstva vzrostly za rok pouze o 3,4 %, realizovaly se výdaje domácností také na úkor úspor (míra hrubých úspor poklesla na 5,14, tj. meziročně o 0,92 p.b.). Výdaje vlády na konečnou spotřebu zpomalily na 0,3 % (z 1,0 %). K rychlému růstu tvorby hrubého kapitálu o 12,2 % přispěl vývoj investic i zásob. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně vyšší o 7,3 %, přičemž v její struktuře rostly zejména investice do dopravních prostředků (25,1 %) a strojů a zařízení (8,5 %). Zvýšení celkových zásob o 72,7 mld. Kč (v běžných cenách) zahrnovalo nárůst zásob materiálových o 26,1 mld. Kč, zbožových o 23,7 mld. Kč a výrobních o 22,9 mld. Kč. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) vzrostl vývoz o 14,6 % a dovoz o 14,2 %. Ve srovnání s předchozím rokem se předstih růstu vývozu před dovozem zúžil o 5,2 procentního bodu, což se projevilo ve snížení příspěvku vnějšího sektoru k hospodářskému růstu. Tento vývoj byl důsledkem zrychleného růstu domácí poptávky a vyšších dovozů surovin a polotovarů. V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 32,6 % (z 31,6 % v roce 2005), z toho zpracovatelského na 26,3 % (z 25,9 %). Mírně vzrostl také podíl stavebnictví na 6,7 % (z 6,6 %), na druhé straně poklesl podíl zemědělství na 2,7 % (z 2,9 %) a zejména služeb celkem na 58,0 % (z 58,9 %). Údaje o počtu registrovaných ekonomických subjektů vypovídají o silných nárůstech do roku 2000, které vlivem vysoké srovnávací základny a stabilizace výrazně zpomalily v následujících létech. Tento vývoj prodělaly jak počty soukromých podnikatelů-fyzických osob, tak počty právnických osob, v jejichž rámci ubývaly státní podniky, takže jejich rozsah je již zcela minoritní. Z hlediska institucionálních sektorů se dlouhodobě snižuje podíl domácností (i když je stále daleko nejvyšší) a roste podíl soukromých podniků a korporací, z toho zejména podíl podniků pod zahraniční kontrolou, který se od roku 1995 téměř ztrojnásobil. Vývoj v roce 2006 představoval pokračování dlouhodobých trendů. K bylo do Registru ekonomických subjektů zapsáno jednotek, meziroční nárůst o 1,8 % navazuje na vývoj v předchozích dvou letech. Počet právnických osob vzrostl o 5,1 %, tj. o 4,2 procentního bodu 9

11 10 rychleji než soukromníků-fyzických osob. Počet samotných živnostníků vzrostl o 1 %, což je nejvíce za uplynulé tři roky, samostatně hospodařících rolníků klesl o 1,7 %. Koncem roku dosáhl počet obyvatel ,2 tisíc, když meziročně vzrostl o 36,1 tisíc. Na tomto nárůstu se podílelo kladné saldo zahraniční migrace (34,7 tisíc) i přirozený přírůstek počtu obyvatel (1,4 tisíc). Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) se meziročně zvýšil o 25,2 tisíc na 5 199,4 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,1 bodu na 59,3 %, a naopak míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, vlivem nárůstu počtu pracovníků, vzrostla o 0,3 bodu na 55 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření ČSÚ, meziročně vzrostl o 64,1 tisíc, tj. o 1,3 % na 4 828,1 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 48,9 tisíc na 1 929,4 tisíc a v terciárním sektoru (služby ) o 23,4 tisíc na tisíc osob a naopak poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 7,7 tisíc na 181,7 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 52,5 tisíc na tisíc a počet pracovníků podnikatelské sféry o 16 tisíc na 779,2 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, vzrostl o 44,9 tisíc tj. o 1,1 % na 4 034,9 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zvýšil o 47,4 tisíc (o 1,5 %) na 3 273,8 tisíc osob. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti byl v zahraničních firmách (o 10,9 %). Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k meziročně vzrostl o 33,3 tisíc na 185,1 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob, včetně cizinců kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, o 27,1 tisíc na 123,6 tisíc a vzrostl i počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 6,2 tisíc na 61,4 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, k meziročně poklesl o 1,5 tisíc na 65,7 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem roku 2 030,8 tisíc, když se meziročně zvýšil o 24,9 tisíc osob (o 1,2 %). V průběhu roku se míra registrované nezaměstnanosti, kromě sezónních výkyvů, snižovala ak dosáhla 7,7 %, když byla o 1,2 bodu nižší než před rokem.v průměru za rok meziročně poklesla o 0,9 bodu na 8,1 %. Počet uchazečů o zaměstnání koncem roku meziročně poklesl o 61,9 tisíc, tj. o 12,1 % na 448,5 tisíc. Počet nezaměstnaných žen se přitom snížil jen o 26,9 tisíc na 238,7 tisíc, tím jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o 1,2 bodu na 53,2 %. Podle krajů vykázaly koncem roku nejvyšší míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (13,8 %) a Moravskoslezský (12,6 %) a nejnižší byla v Praze (2,7 %). Počet uchazečů meziročně nejvíce poklesl v Moravskoslezském kraji (o 11,1 tisíc). Podle okresů byla dosažena nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (19,5 %) a nejnižší v okresech Praha-východ a Praha-západ (2,1 %). K bylo na trhu práce 93,4 tisíc volných pracovních míst (meziročně o 41,3 tisíc více). Podle regionů bylo nejvyšší nabídka volných míst v Praze (16,2 tisíc) a nejnižší v Karlovarském kraji (2,4 tisíc). Na 1 volné pracovní místo připadalo koncem roku 4,8 uchazečů (před rokem 9,8), z toho nejvíce v okrese Karviná (34,2) a nejméně na Praze-východ (0,9). Ve struktuře nezaměstnaných zůstávají ohroženou skupinou uchazeči starší 50 let, jejichž podíl se zvýšil o 1,9 p.b. na 27,1 %, dále s nízkým vzděláním a dlouhodobě nezaměstnaní. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2006 vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 7,5 mld. Kč, tj. meziročně o 18,1 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti, bylo ve stejném období vydáno 7,4 mld. Kč, při meziročním nárůstu o 3,5 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla o 6,5 % na Kč a reálná mzda se zvýšila

12 o 3,9 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 6,4 % na Kč a reálná mzda o 3,8 %. Mzdová náročnost HDP dosáhla 28,7 % a byla zhruba stejná jako před rokem. Po zrychlení tempa meziročního růstu spotřebitelských cen v lednu (o 2,9 % oproti 2,2 % v prosinci 2005) se inflace kolem této úrovně stabilizovala. V říjnu klesla na 1,3 % a poté do konce roku mírně vzlínala (na 1,7 % v prosinci). Hlavním zdrojem inflace se v roce 2006 opět staly jednorázové úpravy administrativně stanovených cen, především ceny paliv a energií odvíjející se od vývoje cen dovážených energetických surovin. Protiinflačně po celý rok působil posilující kurz koruny. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) si tak až do konce září zachovala růstovou tendenci (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,8 % v září,), když v dalších měsících postupně klesala (na 2,5 % v prosinci a v lednu 2007 na 2,4 %). Po stagnaci na průměrném meziročním růstu o 0,3 % v 1. čtvrtletí 2006, ceny průmyslových výrobců od dubna nabraly vzestupný trend až na 2,7 % v srpnu, poté zmírnily na 1,9 % v říjnu, v prosinci pak vzrostly o 2,6 % (v lednu 2007 o 2,8 %), v průměru za rok o 1,6 %. Ceny stavebních prací, ovlivněné pokračující konjunkturou odvětví, v roce 2006 nadále rostly stabilním a dynamickým tempem, v prosinci meziročně o 3,2 %, od počátku roku v průměru o 2,9 %. Naproti tomu ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, které korespondovaly s vývojem cen průmyslových výrobců, v roce 2006 snížily výrazně svůj růst, meziročně v průměru na 1,3 %. Ceny zemědělských výrobců koncem 1. čtvrtletí obrátily trend a v dalších měsících roku 2006 nepřetržitě rostly (meziročně v prosinci o 4,9 %). Příčinou byly vysoce volatilní ceny rostlinných výrobků, které po lednovém meziročním poklesu zahájily růst, až na 23,5 % prosinci. Naopak ceny živočišných výrobků se po celý rok držely pod úrovní předchozího roku (v prosinci o 3,9 %). Ceny tržních služeb v produkční sféře si hned od počátku roku 2006 zachovávaly trend relativně vysokého meziročního růstu (meziročně v prosinci o 3,9 %). V jejich rámci nejvyšší cenový nárůst zaznamenaly v prosinci podnikatelské služby a služby v oblasti nemovitostí a pronájmu (o 5,9 %), následovány cenami stočného (o 5 %). Hospodaření státní pokladny se vyvíjelo v průběhu roku rozkolísaně a skončilo schodkem 97,58 mld. Kč (tj. 3,0 % HDP), který znamenal druhý nejhorší výsledek od roku 1993 a zhoršení o 13,87 mld. Kč, tj. o 16,6 %, proti schválenému rozpočtu. Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - skončilo deficitem 3,9 mld. Kč, z toho na kraje připadly 2,2 mld. Kč. Celkové příjmy dosáhly 359,5 mld. Kč (plnění na 98,3 %), výdaje byly čerpány v objemu 363,4 mld. Kč (plnění na 97,0 %). Obce a dobrovolné svazky se na celkových příjmech podílely 68,3 %, na výdajích 68,1 %. Hospodaření veřejných rozpočtů (včetně čistých půjček) dosáhlo objemem 142,1 mld. Kč (v předchozím roce přebytek 0,6 mld. Kč) dosud nejvyššího schodku. Ke zhoršení výsledků přispěly, kromě zdravotního pojištění a Pozemkového fondu ČR, všechny subjekty vládního sektoru, nejvýrazněji státní rozpočet. V roce 2006 pokračoval dlouhodobý trend růstu státního dluhu, nastoupený v roce 1997, když se od počátku roku zvýšil o 111,3 mld. Kč, na 802,5 mld. Kč (tj. meziročně o 16,1 %). Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh - o 99,2 mld Kč, na 680,9 mld. Kč, vnější dluh vzrostl o 12,2 mld. Kč, na 121,6 mld. Kč. Peněžní zásoba v roce 2006 zvýšila dynamiku meziročního růstu z konce roku 2005 (z 8 % na 9,9 %, tj. na 2188,6 mld. Kč v prosinci 2006), která byla krátkodobě zpomalena ve 2. čtvrtletí v důsledku poklesu růstu čistých zahraničních aktiv (na 7,8 % v květnu). Příznivé podmínky financování zajistily pokračování trendu vysokého tempa růstu klientských úvěrů (v prosinci o 20,5 % na 1286,3 mld. Kč). Dvouciferných hodnot dosahuje již druhým rokem tempo růstu úvěrů podnikové sféře (meziročně v prosinci o 14,8 %, na 745,6 mld. Kč). Úvěry domácnostem si zachovaly trend vysokého růstu, jeho tempo ale od 2. čtvrtletí zvolnilo, a v prosinci 2006, poprvé po 32 měsících, kleslo pod hladinu 30 % (na 29,4 %, tj. na 540,7 mld. Kč). 11

13 Koruna k euru dva a půl roku nepřetržitě posilovala, takže 20. prosince dosáhla historického maxima kurzem 27,420 CZK/EUR, meziročně v průměru za rok zhodnotila o 4,8 %. K dolaru postupně korigovala své krátkodobé oslabení kolem přelomu roku 2005 a 2006, od dubna nastoupila opět trend zhodnocování, který vyvrcholil rekordním kurzem 20,761 CZK/USD dne 20. prosince, meziročně v průměru za rok zhodnotila o 5,6 %. Saldo všech účtů platební bilance za rok 2006 bylo kladné (2,1 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD), ale představovalo nejnižší roční příliv zdrojů v historii ČR. Vzhledem k tomu, že příliv zdrojů na finanční účet (111,6 mld. Kč, tj. 4,9 mld. USD a 3,5 % HDP) a rostoucí přebytek kapitálového účtu (8,6 mld. Kč a 0,4 mld. USD), nestačily k pokrytí narůstajícího deficitu běžného účtu (133,8 mld. Kč, tj. 5,9 mld. USD a 4,2 % HDP), konečný kladný výsledek byl generován v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (15,6 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD). Devizové rezervy v průběhu roku 2006 převážně klesaly, na 656,6 mld. Kč koncem roku (tj. meziroční pokles o 70,1 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se naopak zvýšily na 31,5 mld. USD (tj. o 1,9 mld. USD). Pokrývaly 3,3 měsíčního dovozu zboží a služeb (koncem roku 2005 to bylo 4,2), když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Hrubá zahraniční zadluženost pokračovala v dlouhodobém trendu růstu, k 31. prosinci 2006 na 1217 mld. Kč, tj. 58,3 mld. USD, a tím i na nejvyšší hodnotu od roku Úroveň zahraničního dluhu představovala 38 % HDP (koncem roku 2005 to bylo 38,5 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic v roce 2006 dosáhl hodnoty 134,7 mld. Kč, tj. cca 6,0 mld. USD (meziroční pokles o 144,5 mld. Kč byl způsoben vysokou srovnávací základnou, vyvolanou příjmy z prodeje státních podílů v Unipetrolu a v Českém Telecomu v roce 2005). Reinvestovaný zisk činil 82,1 mld. Kč (3,6 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 35,5 mld. Kč (1,6 mld. USD) a ostatní kapitál 17,1 mld. Kč (0,8 mld. USD). Většina přímých zahraničních investic (118,7 mld. Kč) pocházela ze zemí EU-25, nejvíce z Lucemburska (29,1 mld. Kč), a dále z Německa (26,2 mld. Kč), Rakouska (18,9 mld. Kč), Nizozemí (15,0 mld. Kč), Kypru (12,5 mld. Kč) a Velké Británie (11,9 mld. Kč). Směřovaly zejména do zpracovatelského průmyslu (49,5 mld. Kč) a dále do nemovitostí a služeb pro podniky (44,2 mld. Kč), do obchodu a oprav a do finančního zprostředkování. V roce 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 149 společností v celkové výši cca 108 mld. Kč a s předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst. MPO rovněž v roce 2006 rozhodlo o podpoře 52 projektů technologických center a center strategických služeb. Investice do těchto projektů by měla dosáhnout výše 4,3 mld. Kč a zároveň by mělo dojít k vytvoření nových pracovních míst. MPO přijalo v roce 2006 investiční záměry firem na vybudování či rozšíření 13 technologických center a 40 center strategických služeb, s uvažovanou investicí v celkové výši 4,4 mld. Kč s uplatněním pro více než osob. Odliv přímých zahraničních investic z ČR v roce 2006 činil 30,4 mld. Kč, tj. 1,3 mld. USD, z toho největší část tvořily investice do základního kapitálu 22,1 mld. Kč (1,0 mld. USD), reinvestovaný zisk byl 7,2 mld. Kč (0,3 mld. USD). České společnosti investovaly nejvíce do zemí EU-25, konkrétně do Nizozemí (11,6 mld. Kč), na Slovensko (2,3 mld. Kč) a do Německa (2,2 mld. Kč). Z odvětvového hlediska směřovala převážná část investic do průmyslu, a to zejména do energetiky (18,2 mld. Kč) v souvislosti se zahraničními aktivitami společnosti ČEZ a do zpracovatelského průmyslu (2,0 mld. Kč). Index pražské burzy PX navázal na předchozí vysoký růst, ale v roce 2006 pokračoval mírnějším tempem (o 7,9 %) a uzavřel rok na 1588,9 bodech. Objemy obchodů na akciovém trhu dosáhly druhé nejvyšší hodnoty v historii (849,0 mld. Kč), když zaostaly v meziročním srovnání o 18,5 % za maximem dosaženým v roce Obchody s dluhopisy činily 598,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,3 %. Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) zrychlily meziroční 12

14 růst, který byl jak v celku, tak i ve struktuře ovlivněn organizačními změnami v energetice a plynárenství. Vybrané finanční ukazatele zaznamenaly následující meziročního vývoj: Účetní přidaná hodnota zrychlila růst z 6,3 % (v roce 2005) na 11,9 %. Nejvíce vzrostla v podnikatelských a ostatních službách (o 26,1 %), dále v obchodě (o 17,6 %), ve stavebnictví (o 16,4 %), v průmyslu (o 11,1 %), v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 4,7 %), v dopravě, skladování a spojích (o 4,4 %) a v ubytování a stravování (o 1,1 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9,3 %, na 697,1 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,4 %. Hrubý zisk vzrostl o 26,8 % na 336,7 mld. Kč. Nejvíce vzrostl v obchodě a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 59,1 %, resp. o 59 %), dále v podnikatelských službách (o 36,3 %), ve stavebnictví (o 28,3 %), v průmyslu (o 28,2 %) a v dopravě skladování a spojích (o 4,5 %). Meziročně klesl v ubytování a stravování (o 11,1 %) a v ostatních službách (o 21,9 %). Ztráta klesla o 14,1 %, počet ztrátových organizací o 4 %. Celkové výnosy rostly rychleji (14 %) než celkové náklady (13,3 %), z nich největší položka - výkonová spotřeba vzrostla o 18,6 %, její podíl o 2,5 p.b. na 56,3 %. Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 12,9 %, v nich vlastní kapitál o 10,8 %. Rentabilita vlastního kapitálu se zlepšila o 1,9 p.b. na 14,7 %. Zásoby zrychlily meziroční růst na 10,4 %, nejvíce vzrostly zásoby výrobků (o 20,6 %), dále zásoby materiálu (o 12,8 %), zásoby nedokončené výroby (o 10,5 %) a zásoby zboží (o 0,9 %). Obrátka zásob se zrychlila o 1 den na 31,2 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání vzrostly meziročně o 8,9 % na případů. Prohlášeno bylo konkurzů (z toho 7 vyrovnání), tj. o 0,7 % meziročně více. Počet vyřízených vzrostl meziročně o 4,8 % na V nich bylo zamítnutých návrhů na konkurz pro nedostatek majetku, což bylo meziročně o třetinu více. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce dosáhla v roce 2006 růstu o 9,7 % (nejvyšší nárůst od vzniku samostatné ČR). Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 10,3 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,6 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 54,2 %). Za dynamickým růstem byly investice spojené s náběhem nových výrobních kapacit do provozu, zejména v automobilovém, elektronickém a počítačovém průmyslu. Souběžně se rozvíjely i obory s nimi spojené formou subdodávek (elektrická výzbroj automobilů, gumárenský a plastikářský průmysl). Zvýšená poptávka se příznivě promítla na růstu tradičního strojírenství a oživení hutní výroby. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu s meziročním růstem o 27,6 %, s přispěním růstu spotřebitelské poptávky, tažené růstem příjmů. Vysoký nárůst zaznamenala i výroba pro investice o 18,3 %, výroba meziproduktů byla vyšší o 7,3 %. Produkce ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 10,5 %, tržby (ve s.c.) o 10,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,2 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb se podílejí 58,2 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba dopravních prostředků o 20,6 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 18 %, výroba elektrických a optických prostředků o 16,3 % a výroba pryžových a plastových výrobků o 14,6 %. Na druhé straně pokračoval pokles produkce ve 13

15 výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 1,6 %, kde zejména poklesl oděvní průmysl o 20,1 %. V surovinové sekci byla produkce vyšší o 2,1 %, tržby (ve s.c.) o 10,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 102,5 %, v energetické sekci vzrostla produkce 2 %, tržby (ve s.c.) o 1,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,2 %. Vysoký růst průmyslové produkce koresponduje s dynamikou nově uzavřených zakázek (sledovaných ve vybraných oddílech) zvýšením o 18,8 % (na celkových tržbách se podílejí 60,8 %), z toho ze zahraničí o 16,5 % (podíl 63,3 %) a domácích zakázek o 22,9 % (podíl 36,7 %). Tržby u těchto vybraných oddílů (v s.c.) byly vyšší o 12,7 %. Zpracovatelský průmysl měl v rámci celkových tržeb průmyslu rozhodující roli podílem 92 %, při meziročním růstu o 0,5 p.b., podíl energetické sekce se snížil o 0,5 p.b. na 5,9 %, podíl surovinové sekce stagnoval na 2,1 %. Dynamické zvyšování produkce a rychlý růst nových zakázek se projevily na růstu zaměstnanosti o 1 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 1,5 %, při poklesu v energetické sekci o 5,2 % a surovinové sekci o 2,9 %. Vysoký růst tržeb i při zvýšené celkové zaměstnanosti se projevil růstem produktivity práce o 9,2 %, z toho v surovinové sekci o 13,7 %, ve zpracovatelském průmyslu o 9,3 % a v energetické sekci o 7,3 %. Příznivý růst produktivity práce umožnil podnikům zvýšit průměrnou nominální mzdu o 6 %, z toho v energetické sekci o 8,1 %, v surovinové sekci o 7,6 % a ve zpracovatelském průmyslu o 6 %. Reálná mzda byla vyšší o 3,4 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 4,3 %. Růst produktivity práce předstihl reálnou mzdu přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců o 4,9 p.b., z toho v energetické sekci o 6,7 p.b., v surovinové sekci o 6,1 p.b. a ve zpracovatelském průmyslu o 4 p.b. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 2,9 % a reálné o 4,5 %. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků bylo dosaženo nejvyššího nárůstu tržeb u organizací s zaměstnanci o 68,2 % (podíl se zvýšil o 1,5 p.b. na 4,6 %). Tato skupina byla rozšířena o novou automobilku TPCA Kolín. Pokles tržeb byl zaznamenán ve třech velikostních skupinách (20-49, a zaměstnanci). Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů si zachovávají vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž mateřské společnosti usnadňují přístup na zahraniční trhy a mají tedy dobré vývozní podmínky. Jejich tržby (ve s.c.) se zvýšily o 18,4 % (růst podílu meziročně o 3,9 p.b. na 58,7 %) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 15,2 % (podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru byl 67,7 %). Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů bylo dosaženo nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) v Plzeňském kraji o 22,9 %, při zvýšení podílu na celkových tržbách o 0,6 p.b. na 6,4 % (díky své poloze je přitažlivý pro zahraniční investory). Z dalších byl dosažen nárůst tržeb o více než deset procent v krajích Vysočina, Pardubickém, Moravskoslezském, Středočeském, Libereckém, Olomouckém a Zlínském. Jedině Karlovarský kraj vykázal mírný pokles tržeb o 0,7 %. Průmyslová produkce si v lednu 2007 udržela vysoký meziroční růst o 9,8 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11,6 %, zatímco energetická a surovinová sekce zaznamenaly pokles o 5,3 %, resp. o 2,9 %. V rámci zpracovatelského průmyslu se nejrychlejším tempem rozvíjela výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 31,5 %, výroba pryžových a plastových výrobků o 27,9 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 26,1 % a zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků o 20,7 %. Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně jen mírně vzrostly o 1,5 % (v s.c.) zejména v souvislosti s vysokou srovnávací základnou v roce Investice do budov a staveb (s podílem 30,1 %) poklesly o 5,8 %, investice do strojů a zařízení (s podílem 68,2 %) vzrostly o 3,1 %, jakož i ostatní investice (s nízkým podílem 1,7 %) o 15,0 %. 14

16 Ve zpracovatelském průmyslu se investice meziročně snížily o 0,6 %. Nejvýznamněji v odvětví výroby dopravních prostředků (o 31,5 %), dále v odvětví výroby chem. látek, přípravků a vláken, výroby a opravy strojů a zařízení a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků. Naopak vysoký růst (o 55,8 %) zaznamenaly investice do výroby koksu a rafinérského zpracování ropy, avšak s minimálním podílem (0,8 %) na celkovém objemu průmyslových investic. V energetice došlo k meziročnímu zmírnění růstu investic o 3,8 p. b. na 7,9 %, v odvětví těžby nerostných surovin byl ve sledovaném období vykázán meziroční nárůst o 24,7 %. Nehmotné investice v průmyslu meziročně vzrostly o 41,8 %, který byl výrazně ovlivněn nárůstem obchodování s emisními povolenkami. Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) zrychlila meziroční růst z 5,6 % na 12,2 %, při předstihu růstu výkonové spotřeby (18,8 %) před výkony (17,1 %). Dynamiku finančních výsledků průmyslových organizací se 100 a více zaměstnanci ovlivnila restrukturalizace v energetice a plynárenství. Jejich meziroční vývoj byl následující: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 11,1 %, zejména s vysokým růstem v energetice (o 20,2 %), ve zpracovatelském průmyslu (o 9,7 %) a v těžbě surovin (o 4,4 %). Výkony rostly pomaleji (17,5 %) než výkonová spotřeba (19,6 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 10,6 % při růstu zaměstnanosti o 0,5 %. Výrazně vzrostla v energetice (o 28,6 %), při poklesu zaměstnanosti o 6,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8,5 % při vyšší zaměstnanosti o 1,1 %. Hrubý zisk vzrostl o 28,2 % na 237,8 mld. Kč, díky jeho růstu v energetice (o 52,2 %) a ve zpracovatelském průmyslu (o 24,3 %), zatímco v těžbě surovin klesl o 6,7 %. Na růstu salda hrubého zisku se nejvíce podílely ziskové organizace, jejich počet vzrostl o 3,8 %, jejich hrubý zisk o 23,1 % na 263 mld. Kč. Objem ztráty meziročně klesl o 10,8 %, počet ztrátových organizací o 9,3 % (tvořily 22 % z celkového počtu organizací). Výnosy rostly v průmyslu rychleji (16,6%) než náklady (15,9 %) díky zpracovatelskému průmyslu (10,9 % ku 10,2 %), v energetice byl růst nákladů rychlejší (66,1 % ku 64,4 %). Tempo růstu nákladů ovlivnila výkonová spotřeba (růst o 19,6 %), přičemž v energetice vzrostla o 81,1 %. Podíl výkonové spotřeby ve struktuře nákladů dosáhl 71,2 %. Aktiva = Pasiva meziročně zrychlila růst na 15,9 %, přitom v energetice vzrostla o 31,8 %, v těžbě surovin o 20,7 % a ve zpracovatelském průmyslu o 9 %. Rentabilita vlastního kapitálu vzrostla o 1,9 p.b. na 16,1 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 2,2 p.b.) na 18,4 %. Celkové zásoby meziročně vzrostly o 14,2 % na 303,2 mld. Kč, při růstu v energetice o 209,4 % a ve zpracovatelském průmyslu o 9,2 %, zatímco v těžbě surovin klesly o 2,6 %.V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby výrobků (o 26,3 %), dále zásoby materiálu (o 12 %), nedokončená výroba (o 10,3 %) a zásoby zboží (o 4,7 %). Obrátka zásob se zrychlila o 0,7 dne na 35,4 dne. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a meziročně zrychlily růst finančních ukazatelů. V sektoru soukromých podniků národních se výrazně meziročně zpomalil růst finančních ukazatelů (zejména tokových). III. Stavebnictví Stavební výroba zrychlila meziroční tempo růstu z 4,2 % na 6,6 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly významné investiční projekty v dopravní infrastruktuře, rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu administrativních a multifunkčních center a intenzivní bytová výstavba. 15

17 Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 6,6% při podílu na produkci odvětví 69,3 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 6,0 % a opravy a údržba o 6,3 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 73,7 % (při nízkém podílu 2,5 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce se zvýšila o 6,3 % při růstu zaměstnanosti o 0,3 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 2,0 procentní body. Počet vydaných stavebních povolení sice meziročně poklesl o 5,3 % na , avšak orientační hodnota staveb vzrostla o 10,8 % na 360,9 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení se zvýšila o 17,0 % na 2,7 mil. Kč. V lednu 2007 byla vzhledem k mimořádně příznivým klimatickým podmínkám stavební produkce meziročně vyšší o 29,2 %. Byla zahájena výstavba bytů, což bylo nejvíce od roku Bytovou výstavbu charakterizoval rychlý růst počtu zahájených (o 8,3 %) a rozestavěných bytů (o 8,8 %), spojený s poklesem dokončených bytů (o 8,1 %). Finanční výsledky za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se zlepšily v kontextu růstu stavební výroby, když se zvýšila účetní přidaná hodnota meziročně o 12,9 %, ve stejném období předchozího roku o 4,2 %. Růst výkonové spotřeby byl shodný s růstem výkonů (13 %). Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci si udržují svůj podíl na celkových výkonech na necelé polovině. Jejich finanční výsledky se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 16,4 % na 49,7 mld. Kč. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty na zaměstnance se zvýšila o 15,3 % (v b.c.) na 647,3 tis. Kč při mírném růstu počtu zaměstnanců. Výsledek hospodaření před zdaněním rostl už šestým rokem, v roce 2006 se zvýšil meziročně o 28,3 % na 14,7 mld. Kč. Na růst zisku působil kladně produkční faktor (růst o 3,6 mld. Kč) a záporně neprodukční faktor (pokles o 0,3 mld. Kč). Podíl ztrátových organizací vzrostl o 0,3 p.b. na 14,9 %, jejich ztráta vzrostla o třetinu na 1,1 mld. Kč. Celkové náklady rostly pomaleji než výnosy. Jejich růst byl ovlivněn zejména růstem výkonové spotřeby o 16,4 %, která zvýšila svůj podíl na celkových nákladech o 0,5 p.b. na 81 %. Osobní náklady vzrostly o 10,6 % a ostatní nespecifikované náklady o 25,5 %. V aktivech měly velký podíl pohledávky (44,5 %), stálá aktiva tvořila 24 % a zásoby 8,8 % aktiv. Stav zásob ke konci roku se zvýšil meziročně o 11,5 % na 15,6 mld. Kč a doba jejich obratu se zrychlila o 0,7 dne na 14,9 dní. Na straně pasiv se snížil podíl vlastního kapitálu o 1,9 p. b. na 33,4 %. Cizí zdroje rostly meziročně rychleji než vlastní, když jejich největší část tvořily závazky z obchodního styku. Podniky pod zahraniční kontrolou dosahují dlouhodobě lepší efektivnosti, ke zlepšení došlo iusoukromých podniků národních. 16

18 IV. Zahraniční obchod Výsledky zahraničního obchodu odrážejí růst ekonomiky a její otevřenost. Význam zahraničního obchodu vyplývá z vysokého podílu vývozu zboží na HDP, v běžných cenách se vývoz podílel 66,9 % a dovoz 65,5 %, což je u vývozu meziroční zlepšení o 4 body a u dovozu o 3,9 p.b. Zahraniční obchod již druhý rok skončil v přebytku, který dosáhl 44,4 mld. Kč (tj. meziročně více o 5,8 mld. Kč). Obrat dosáhl rekordní hodnoty 4 243,6 mld. Kč, z toho vývoz činil a dovoz 2 099,6 mld. Kč. Dynamiky byly dvouciferné, vývoz i dovoz vzrostly shodně o 14,7 % (v roce 2005 byla tempa výrazně nižší). Negativně působila směnná relace, která v důsledku růstu dovozních cen (o 0,8 %) při současném poklesu cen vývozních (rovněž o 0,8 %) dosáhla v průměru za rok 98,4, což znamenalo jen nepatrné meziroční zlepšení (o 0,1 bodu). Proti roku 2005 měl cenový vývoj mírnější dopad na obchodní bilanci. Ve stálých cenách byl růst vývozu i dovozu mírně vyšší než v běžných cenách, vývoz vzrostl meziročně o 15,9 % a dovoz o 15,4 %. Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním posílením koruny k dolaru i euru (o 5,6 % resp. 4,8 %). Proto dynamiky vývozu i dovozu vyjádřené v USD i EUR byly vyšší než v korunách (v dolarech vývoz vzrostl o 22 %, dovoz o 22,1 % a v eurech růst vývozu i dovozu byl shodný 20,5 %). Vývoz dosáhl 95,1 mld. USD (v EUR 75,7 mld.) a dovoz 93,2 mld. USD (v EUR 74,1 mld.). Kladné saldo obchodní bilance činilo 1,9 mld. USD, v EUR 1,6 mld., u obou měn šlo o meziroční zlepšení o 0,3 mld. Celkový vývoz se meziročně zvýšil o 275,4 mld. Kč, rostl do všech teritoriálních oblastí, ale různými tempy. Na přírůstku vývozu se z 88 % podílely vyspělé tržní ekonomiky přesto, že jejich podíl mírně oslabil na 90 %. Na přírůstku dovozu, který činil 269,6 mld. Kč, se ze dvou třetin podílely vyspělé tržní ekonomiky a z jedné čtvrtiny společně mimoevropské země a Společenství nezávislých států. Výši přebytku obchodní bilance (44,4 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami, zejména s EU o 55,9 mld. Kč na 328 mld. Toto kladné saldo pokrylo vysoké ztráty především v obchodě s mimoevropskými zeměmi (deficit dosáhl 120,6 mld. Kč), SNS (98,6 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (45,4 mld. Kč). Stroje a dopravní prostředky upevnily dominantní postavení objemem 1 138,9 mld. Kč ve vývozu v důsledku meziročního růstu o 20 %. Dovoz vzrostl o 17,3 % na 864,6 mld. Kč. Podíl posílil ve vývozu o 2,3 p.b. na 53,1 % a v dovozu (o 0,9 p.b.) na 41,2 %. Kladné saldo se zvýšilo o více než čtvrtinu na 274,4 mld. Kč. Naproti tomu k výraznému zhoršení salda došlo u tržních výrobků snížením přebytku z 32 mld. Kč na 19,4 mld. Kč především v důsledku předstihu dovozu. Nejvyšší deficit vznikl u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů, který se meziročně prohloubil o 28,8 mld. Kč na 139 mld. Kč. Toto navýšení způsobil především růst dovozních cen paliv o 12,8 %. Druhé nejvyšší pasivum, chemikálií a příbuzných výrobků, se zvýšilo o 7 mld. Kč na 89,5 mld. Kč. Schodek obchodní bilance potravin vzrostl o čtvrtinu na 26,1 mld. Kč. Dle struktury předpokládaného způsobu užití nejrychleji vzrostly dovozy pro investiční užití (o 20,9 %) a jejich podíl se tak zvýšil o 1,5 bodu na 29,1 %. Dominantní postavení mají dovozy pro výrobní užití, které tvořily polovinu veškerých dovozů v důsledku meziročního růstu o 13,6 %. Nejnižší růst měl dovoz pro osobní spotřebu (o 9,7 %). Podíl HI-TECH výrobků se meziročně zvýšil ve vývozu (o 1,2 p. b.) na 13,4 % a v dovozu (o 0,6 p.b.) na 14,9 %. Deficit těchto výrobků meziročně poklesl o 9,5 mld. Kč na 25,2 mld. Kč. Největší vývozní i dovozní položkou byla výpočetní technika, která ve vývozu dosáhla hodnoty 161,7 mld. Kč a v dovozu 132 mld. Kč. Druhou nejsilnější položkou této skupiny byly výrobky elektroniky a telekomunikace. V lednu vývoz v běžných cenách vzrostl meziročně o 13,8 % a dovoz o 15,5 %. Dovoz byl v předstihu poprvé od července Obchodní bilance skončila přebytkem 11 mld. Kč, který byl meziročně nižší o 1 miliardu. Příznivě saldo ovlivnil pokles schodku v obchodě s minerálními 17

19 palivy o 1,4 mld. Kč a naopak negativně působilo snížení aktivní bilance ve strojírenské skupině o 1,4 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Činnost obchodu charakterizují především tržby z prodeje zboží a služeb. Ty dosáhly 2 886,8 mld. Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 5,8 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, v motoristickém segmentu o 7,2 %, v maloobchodě o 6,1 %, ve velkoobchodě o 5,4 %. Pokračoval rychlý růst tržeb velkých maloobchodních podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 10,2 %), tržby podniků s menším počtem zaměstnanců meziročně vzrostly o 2,9 %. Velké obchodní podniky zvýšily svůj podíl na celkových tržbách ve všech segmentech obchodu na 36,5 % (nejvíce v maloobchodě na 45,5 %). Přesto si však ve struktuře obchodních formátů stále udržují malé obchodní podniky významné postavení. V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se nadále rozvíjely nadnárodní podniky, jejichž podíl na tržbách odvětví dosáhl 63,4 %. Nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde realizují více než 80 % tržeb. V celém odvětví se meziročně výkony zvýšily o 8,6 %, výkonová spotřeba o 7,8 % a účetní přidaná hodnota o 9,6 %. Obchodní marže vzrostla o 0,5 p.b. na 15,9 %, nejvíce ve velkoobchodě o 0,6 p.b. na 14,4 %, nejméně v motoristickém segmentu o 0,1 p.b. na 10,4 % a v maloobchodě vzrostla o 0,4 procentního bodu na 22,0 %. Růst tržeb a dobré hospodářské výsledky byly provázeny růstem zaměstnanosti. Počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 1,7 % na 718,8 tisíc osob, což představuje více 12 % podíl na celkové zaměstnanosti v ČR Spotřebitelskou poptávku charakterizuje fyzický objem prodeje v maloobchodě včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52), který se meziročně zvýšil o 6,4 % ve stálých cenách, to je největší nárůst od r (tj. od počátku srovnatelné časové řady). Odráží to sílící kupní sílu spotřebitelů. Tržby maloobchodu přitom vzrostly o 6,5 % a tržby motoristického segmentu o 6,3 %. Za rekordními tržbami maloobchodu stál, z hlediska nabídky zejména růst prodeje textilu, obuvi, nábytku a elektrospotřebičů. Běžné příjmy sektoru domácností meziročně vzrostly o 6,2 % a dosáhly 2 396,8 mld. Kč, běžné výdaje (především daně a pojistné) se meziročně zvýšily o 7,0 % na 780,5 mld. Kč. Disponibilní důchod, určený buď k hrazení spotřeby či tvorbě úspor meziročně vzrostl o 88,4 mld. Kč, tj. o 5,8 % a dosáhl objemu 1 616,3 mld. Kč. Spotřeba domácností rostla, zejména vlivem atraktivní nabídky a dostupnosti spotřebitelských úvěrů, vyšším tempem (7,0 % v b.c.) než disponibilní příjmy, což mělo za následek meziroční pokles míry úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) z 6,1 % na 5,1 %, což signalizuje rostoucí sklon ke spotřebě. V lednu objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně vzrostl ve stálých cenách o 7,7 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,1 %, tržby motoristického segmentu (OKEČ 50) o 9,3 %. Opakoval se vývoj předchozích dvou let, kdy v lednu, vlivem povánočních slev a výprodejů, rostly tržby výrazněji než v prosinci. 18