Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001

Transkript

1 Odbor národohospodářských analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Duben 2002

2 OBSAH Seznam zkratek 3 Úvod 5 Shrnutí tendencí ekonomického vývoje za rok I. Hlavní tendence makroekonomického vývoje 19 I.1. Výkonnost ekonomiky 19 I.2. Zaměstnanost a mzdy 24 I.3. Cenová a fiskální politika 33 I.3.1. Cenová politika 33 I.3.2. Fiskální politika 38 I.4. Měnová politika 44 I.4.1. Měnová politika 44 I.4.2. Přímé zahraniční investice 54 I.5. Kapitálový trh 57 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 62 II. Průmysl 69 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 69 II.2. Pozice průmyslových podniků v zahraničním obchodu ČR 80 II.3. Investice v průmyslu 84 II.4. Finanční situace průmyslových podniků 87 III. Stavebnictví 95 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 95 III.2. Bytová výstavba 100 III.3. Finanční situace ve stavebnictví 101 IV. Zahraniční obchod 105 IV.1. Hlavní tendence ve vývoji zahraničního obchodu 105 IV.2. Změny v teritoriální struktuře 108 IV.3. Změny v komoditní struktuře 111 V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba 117 V.1. Odvětví obchodu 117 V.2. Konečná spotřeba 119 Tabulková a grafická příloha 123 1

3 Poznámka: V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 10. dubnu 2002, část o veřejném dluhu dle podkaldů Ministerstva financí.

4 SEZNAM ZKRATEK 1. IF Živnobanka 1. investiční fond Živnobanka a. s. akciová společnost A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie CPI index spotřebitelských cen CZK česká koruna ČEZ České energetické závody ČKA Česká konsolidační agentura ČNB Česká národní banka ČP Česká pojiš ovna ČR Česká republika ČSOB Československá obchodní banka ČSÚ Český statistický úřad DAX index akciového trhu SRN DEM německá marka DPFO daň z příjmů fyzických osob DPH daň z přidané hodnoty ECB Evropská centrální banka EMU Evropská měnová unie EU Evropská unie (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Velká Británie) EUR Euro EUROSTAT Statistický úřad Evropské unie Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FNM Fond národního majetku FTSE index akciového trhu Velké Británie GŘC Generální ředitelství cel HDP hrubý domácí produkt HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky IPB Investiční a poštovní banka IPP index průmyslové produkce JE Jaderná elektrárna JETE Jaderná elektrárna Temelín KB Komerční banka KoB Konsolidační banka M1 oběživo + netermínované korunové vklady M2 celková peněžní zásoba MF Ministerstvo financí MMF Mezinárodní měnový fond 3

5 MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.a. per annum (meziroční úroková sazba) p.b. procentní bod P. I. F. 1. Privatizační investiční fond PK 30 index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) PPF První privatizační fond, investiční společnost a.s. PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM S RM Systém s. c. stálé ceny s. p. ú. státní peněžní ústav s. r. o. společnost s ručením omezeným SCP Středisko cenných papírů SEDVO Středoevropská dohoda volného obchodu SFA státní finanční aktiva SITC Standard International Trade Classification (nomenklatura zboží používaná v OSN) SNS Společenství nezávislých států SNÚ sektor národních účtů SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SRN Spolková republika Německo SSŽ Stavby silnic a železnic UMTS mobilní sítě třetí generace USA Spojené státy Americké USD americký dolar v. o. s. veřejná obchodní společnost WIG index akciového trhu Polska 4

6 ÚVOD V roce 2001 rostla ekonomika nejrychleji za posledních pět let. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,6 % a jeho objem ve stálých cenách poprvé přesáhl úroveň roku 1990 (při výrazných změnách v jeho kvalitě). Protože se české hospodářství, na rozdíl od většiny vyspělých ekonomik, nacházelo v růstové fázi ekonomického cyklu, byl jeho růst rychlejší než ve většině ostatních zemí. Tento vývoj se příznivě odrazil ve vzájemné relaci s vyspělými ekonomikami, ve které došlo k zúžení výkonností mezery. V současné době tak dosahuje hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v České republice (v paritě kupní síly) cca 62 % průměrné úrovně v zemích Evropské unie (lepšího výsledku však bylo dosaženo v roce 1996, kdy tento podíl činil 64 %). Pokračování růstové tendence české ekonomiky (při mírně se zpomalující dynamice v průběhu roku) bylo dosaženo v podmínkách ochlazení světové ekonomiky, které bylo prohloubeno teroristickým útokem na USA z 11. září. Dvanáct zemí eurozóny zaznamenalo v minulém roce meziroční růst HDP pouze o 1,5 % a americká ekonomika rostla ještě nepatrně pomaleji. Současně však výsledky některých vyspělých zemí ze závěru roku přinesly určité signály brzkého zlepšení (ke zvýšení ekonomiky zemí OECD v posledním čtvrtletí roku proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 % přispěly zejména Spojené státy růstem o 0,3 %). Z hospodářské recese se však dosud nevzpamatovalo Německo, což komplikuje vyhlídky exportérů na tento, z hlediska tuzemské ekonomiky, nejvýznamnější trh (v Německu poklesl HDP ve 4. čtvrtletí ve srovnání se 3. čtvrtletím o 0,3 %). Vliv ochlazení vnější hospodářské konjunktury se v české ekonomice výrazně neprojevil. Na klesající zahraniční poptávku reagovala vláda fiskální politikou vedoucí k podpoře domácí poptávky (státní rozpočet, také vlivem dalších faktorů, skončil deficitem na úrovni 3,2 % HDP). Při současně nízké úrovni reálných úrokových sazeb vytvářel mix hospodářských politik významný impuls pro podporu hospodářského růstu. Na druhé straně se s přísnějšími měnovými podmínkami musely vyrovnávat exportně orientované firmy, protože koruna postupně posilovala (zejména vlivem přílivu zahraničního kapitálu a realizací významných privatizačních projektů). Ke zpomalení tohoto trendu se vláda a centrální banka dohodly na přesném mechanismu nakládání s devizovými privatizačními příjmy, který spočívá v jejich konzervování na devizovém účtu ČNB. Po oživení domácí poptávky v roce 2000, se její růst vlivem příznivého vnitřního ekonomického prostředí loni dále zrychlil. K akceleraci růstu přispěla zejména pokračující investiční aktivita, spojená s masivním přílivem přímých zahraničních investic a zlepšením situace nefinančního sektoru (tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 7,0 % a z jejího celkového objemu směřovaly téměř tři čtvrtiny do nefinančního sektoru). Také váhově nejvýznamnější položka, spotřeba domácností, zrychlila růst (na 3,7 %). Tento vývoj byl umožněn růstem disponibilních důchodů a vyšším využíváním spotřebitelských úvěrů v prostředí příznivého očekávání budoucího vývoje. V zahraničním obchodě pokračoval růst vývozu i dovozu zboží, ve srovnání s předchozím rokem (i v průběhu roku) však došlo k jeho zpomalení (vlivem nižší dynamiky světového zahraničního obchodu a vysoké srovnatelné základny). V důsledku rychlejšího růstu vývozu než dovozu v běžných cenách, který byl ovlivněn meziročním poklesem dovozních cen (v tom zejména poklesem cen paliv a strojů a dopravních prostředků), došlo ke snížení záporného salda obchodní bilance. Na rozdíl od vývoje v běžných cenách, růst vývozu ve stálých cenách zaostával za růstem dovozu a protože stejná tendence se prosazovala i v obchodě se službami, celkově zahraniční obchod ekonomický růst zpomaloval. Mírné snížení deficitu obchodní bilance (meziročně o 2 mld. Kč), který jinak citelně zatěžuje běžný účet platební bilance, přispělo ke zlepšení platebních vztahů k zahraničí. Podíl běžného účtu na hru- 5

7 bém domácím produktu se vrátil pod bezpečnou mez 5 % a vzhledem k aktivu finančního účtu nebyly problémy s jeho financováním. Příliv přímých zahraničích investic dosáhl cca 4,9 mld. USD, tj. objemu, který sám o sobě postačoval k pokrytí deficitu běžného účtu. Na nabídkové straně ekonomiky se dynamicky rozvíjel průmysl, když jeho růst měřený indexem průmyslové produkce dosáhl 6,8 %. V průběhu roku byl vývoj nevyrovnaný, tendence klesající dynamiky, která se s určitými výkyvy postupně prosazovala, byla ve 4. čtvrtletí zastavena. V užití průmyslové produkce se oslabení vnější poptávky a sílící koruna projevily zpomalením exportu, ale tento vliv byl do určité míry kompenzován silnou investiční aktivitou a vysokou domácí spotřebitelskou poptávkou. Produktivita práce z tržeb rostla rychleji než reálná mzda, a to při mírném růstu zaměstnanosti. Pokračoval růst podílu podniků pod zahraniční kontrolou, který na celkových tržbách dosáhl téměř 42 % a na celkové zaměstnanosti 27,5 %. Stavební výroba vzrostla meziročně o 9,6 %. K růstu přispěla zejména realizace projektů zahraničních investorů v průmyslových zónách, státních investičních zakázek v dopravní infrastruktuře a výstavba nových obchodních i administrativních objektů. Vysokou růstovou dynamiku zaznamenala produktivita práce ze stavebních prací, která výrazně předstihla růst mezd. Vývoj spotřebitelských cen se od počátku roku postupně zrychloval, až na 5,9 % v červenci (měřeno meziročním přírůstkem), zejména vlivem faktorů nákladového charakteru, především zvýšením cen potravin a bydlení. V dalším období došlo ke změně trendu, spočívající ve zpomalení cenového růstu a v posledních měsících roku prakticky ke stabilizaci cenové hladiny, protože poptávkově inflační tlaky nenastaly a působení nákladových faktorů bylo značně omezeno (určité narůstání mzdově nákladových tlaků eliminoval příznivý vývoj dovozních cen). Průměrná roční míra inflace dosáhla 4,7 % (deregulace přispěly k tomuto růstu 2,0 procentními body). Rovněž vývoj na trhu práce prošel dvěma odlišnými fázemi. Na počátku roku míra nezaměstnanosti klesala (až na 8,1 % v květnu a červnu.) Od července naopak postupně narůstala (zejména vlivem náročnějších podmínek ekonomického prostředí a sezónnosti), v prosinci dosáhla 8,9 % a mírně překročila úroveň předchozího roku. V průměru za 12 měsíců dosáhla míra nezaměstnanosti 8,5 % a byla o 0,5 bodu nižší než v roce Zaměstnanost vzrostla celoročně o 0,4 % a stejně jako nezaměstnanost vykázala příznivější vývoj v 1. pololetí roku (růst o 0,6 %). Růst ekonomiky se odrazil také v dynamickém mzdovém vývoji. Průměrná měsíční nominální mzda se zvýšila meziročně o 8,0 %, přičemž rychleji rostla v nepodnikatelské sféřem vlivem zvýšení mzdových tarifů o 6 %, a jejich dalším zvýšením u vybraných povolání ve školství a zdravotnictví. Předstih v absolutní úrovni mezd podnikatelské sféry se tedy částečně snížil. Reálná mzda vzrostla o 3,2 %, ale protože růst národohospodářské produktivity práce (3,0 %) byl pomalejší, mohlo by pokračování tohoto vývoje snížit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky. V této souvislosti je významná skutečnost, že nosná produkční odvětví ekonomiky, průmysl a stavebnictví, rostla zdravě, na základě rychlejšího růstu produktivity práce než reálných mezd. 6