INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl"

Transkript

1 INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 2. díl Stavební fiád Stavební fiád doznal oproti úpravû v zákonû ã. 50/1976 Sb. fiady velmi podstatn ch zmûn. Obecnû platí, Ïe tûïi tû rozhodování o umisèování staveb je poloïeno do územního plánování a navazujícího územního fiízení. Tato konstrukce, jiï StavZ zvolil, vede ke komplikovanûj ímu územnímu fiízení, av ak také k jednodu ímu fiízení stavebnímu. Je tfieba zdûraznit, Ïe ani zjednodu ující postupy, které nov StavZ nabízí a které mají stavební úfiady pfiednostnû vyuïívat, neodstraàují povinnosti ukládané jin mi právními pfiedpisy, napfiíklad PamZ. Stavebník a vûbec kaïd subjekt práva je vázán právním fiádem jako celkem: i kdyï jej tfieba jeden pfiedpis zbavuje nûkter ch povinností, nic to nemûní na nutnosti dodrïovat ve keré pfiedpisy ostatní, cel právní fiád. TfiebaÏe nûkteré stavby nevy- Ïadují povolení ani ohlá ení, je k nim zapotfiebí mimo jiné závazné stanovisko orgánu památkové péãe: jestliïe vlastník pozemku v památkové zónû zam lí na nûm vybudovat napfiíklad stavbu pro zemûdûlství podle 103 odst. 1 písm. a) bod 2. StavZ, nemusí ji ohlásit stavebnímu úfiadu, av ak musí si k ní vyïádat závazné stanovisko podle 14 odst. 2 PamZ. StavZ zavádí ve stavebním fiádu tfii reïimy: povolovací ( 109 a následující StavZ), ohla ovací ( StavZ) a voln ( 103 StavZ). Oproti zákonu ã. 50/ 1976 Sb. byl roz ífien katalog staveb a prací, pro nûï není vyïadováno povolení ani ohlá- ení anebo pro které postaãuje ohlá ení. Na tomto místû je tfieba podotknout, Ïe StavZ rozli- uje a ãiní i pokus definovat stavbu ( 2 odst. 3 StavZ), zafiízení ( 3 odst. 2 StavZ) a terénní úpravu ( 3 odst. 1 StavZ). Definice stavby je dosti problematická; pokud by vznikla pochybnost, zda nûco je stavbou, ãi zafiízením, je urãující stanovisko stavebního úfiadu. Paragraf 103 StavZ zavádí taxativní (uzavfien ) v ãet staveb, terénních úprav, zafiízení a udrïovacích prací, které nevyïadují stavební povolení ani ohlá ení. Tento v ãet je velmi kazuistick, a lze se tak obávat, Ïe v praxi bude pûsobit problémy. Jak jiï bylo v e naznaãeno, k zámûrûm vymezen m v tomto ustanovení není sice tfieba stavebního povolení ani ohlá ení, av ak musejí b t splnûny ve keré povinnosti podle zvlá tních právních pfiedpisû. Z hlediska památkové péãe je nutné upozornit na povinnost vyïádat si závazné stanovisko ( 14 PamZ) a téï na oznamovací povinnost a navazující povinnost strpût provedení záchranného archeologického v zkumu podle 22 PamZ. Na rozdíl od 79 StavZ (kter vyluãuje voln reïim pro umisèování staveb, jde-li o kulturní památky) 103 StavZ zná pouze jedinou v jimku z volného reïimu pro pfiípad kulturních památek, a to v 103 odst. 1 písm. e): udrïovací práce na stavbû, která je kulturní památkou, nepodléhají volnému reïimu. Ochrana zájmû památkové péãe v pfiípadû volného reïimu tak leïí prakticky v luãnû na orgánu památkové péãe. Paragraf 104 StavZ nabízí uzavfien v ãet staveb, terénních úprav, zafiízení a udrïovacích prací, které vyïadují ohlá ení stavebnímu úfiadu. Konstrukce ohlá ení ve StavZ je odli ná od konstrukce zavedené v zákonu ã. 50/1976 Sb. Podle zákona ã. 50/1976 Sb. mohl stavební úfiad, obdrïev ohlá ení, stanovit, Ïe ohlá enou drobnou stavbu ãi stavební úpravu lze provést jen na základû stavebního povolení. JestliÏe stavební úfiad do tfiiceti dnû nesdûlil stavebníkovi, Ïe proti ohlá en m pracím nemá námitek, ani v této lhûtû nestanovil, Ïe práce mohou b t provedeny jen na základû stavebního povolení, uplatnila se nevyvratitelná domnûnka vydání souhlasu a stavebník mohl práce provést. Podle StavZ jiï nemûïe stavební úfiad rozhodnout o tom, Ïe ohlá ené práce mohou b t provedeny jen na základû stavebního povolení, mûïe v ak ohlá ené práce zakázat ( 107 StavZ). Rozhodnutí o zákazu mûïe stavební úfiad vydat do tfiiceti dnû ode dne ohlá ení a toto rozhodnutí je prvním úkonem v fiízení (odpadá tedy oznámení o zahájení fiízení). NáleÏitosti ohlá ení upravuje 105 StavZ a navazující provádûcí vyhlá ka. Paragraf 105 odst. 3 StavZ pfiitom stanoví obecnou povinnost pfiiloïit k ohlá ení závazná stanoviska dotãen ch orgánû. Pokud ohlá ení nemá pfiedepsané náleïitosti, není ohlá ením a stavební úfiad je povinen je usnesením odloïit ( 105 odst. 4 StavZ), k ãemuï je mu stanovena patnáctidenní lhûta, a pouãit stavebníka o tom, Ïe se stavbou nelze zaãít. Tento postup se uplatní i v pfiípadû, Ïe ohlá ení nemá povinné pfiílohy závazná stanoviska dotãen ch orgánû; stavebník není v takovém pfiípadû oprávnûn zam lené práce provést. Ohlá ené práce mûïe stavebník realizovat na základû písemného souhlasu stavebního úfiadu. Je tu také zavedena takzvaná fikce souhlasu: jestliïe stavební úfiad nedoruãí souhlas stavebníkovi do ãtyfiiceti dnû od ohlá ení ani mu v této lhûtû nedoruãí zákaz provedení ohlá en ch prací, platí, Ïe souhlas byl udûlen a stavebník mûïe práce provést ( 106 odst. 1 StavZ). Souhlas je ãasovû omezen ( 106 odst. 3 StavZ). JestliÏe stavební úfiad zjistí, Ïe zam lená stavba, terénní úpravy, zafiízení nebo udrïovací práce jsou v rozporu se závazn m stanoviskem dotãeného orgánu, je povinen práce zakázat, jak jiï bylo v e uvedeno. DÛvodÛ pro zákaz zam len ch prací je ov em více, nejde jen o rozpor se závazn m stanoviskem ( 107 StavZ). Stavební úfiad tedy musí nejprve posoudit, zda je obdrïené ohlá ení úplné. Není-li úplné, odloïí je usnesením a stavebníka pouãí o správném postupu. Je-li sice ohlá ení úplné, av ak zam lené práce jsou v rozporu napfiíklad se závazn m stanoviskem orgánu památkové péãe, stavební úfiad provedení prací zaká- Ïe. StavZ tu nabízí mechanismy k ochranû zájmû památkové péãe, pfiedpokládá v ak rychlé a kvalitní jednání jak orgánû památkové péãe, tak i (a to zde pfiedev ím) stavebního úfiadu. Paragraf 108 StavZ zavádí zvlá tní úpravu ohlá ení u v robkû, které plní funkci stavby (jde napfiíklad o montované zahradní domky). Je nutné upozornit, Ïe umístûní nebo uïívání tohoto v robku lze zakázat pouze tehdy, nebyla-li prokázána shoda jeho vlastností s poïadavky na stavby (podle zákona ã. 22/1997 Sb. a jeho provádûcích pfiedpisû) anebo pokud by bylo naru eno Ïivotní prostfiedí v jeho okolí. Nabízí se otázka, jakou formu bude mít závazné stanovisko orgánu památkové péãe, které má b t vy- Ïádáno podle 14 odst. 1 nebo 2 PamZ a které bude pfiílohou ohlá ení: zda pûjde o samostatné správní rozhodnutí, anebo jen závazné stanovisko podle 149 Sp. Text nového 44a PamZ, kter dává pravidlo pro posouzení, jakého druhu bude v stup orgánu památkové péãe (zda rozhodnutí, nebo závazné stanovisko podle 149 Sp ), nasvûdãuje spí e druhé moïnosti. Stavebnímu úfiadu je v pfiípadû ohlá ení dána rozhodovací pravomoc v 107 StavZ: stavební úfiad je v jist ch pfiípadech pfiíslu n rozhodnout o zákazu provedení zam len ch prací. Stavební úfiad sice nemusí svoji rozhodovací pravomoc in concreto vyuïít (nebudou-li splnûny podmínky podle 107 StavZ); jestliïe v ak budou ohlá ené práce v rozporu se závazn m stanoviskem orgánu památkové péãe, musí je stavební úfiad zakázat, jsa tímto závazn m stanoviskem vázán. I v pfiípadû, kdy orgán památkové péãe posoudí zam lené práce jako pfiípustné bez podmínek, nebude zfiejmû vûdût, jaká závazná stanoviska vydají ostatní dotãené orgány a zda bude, ãi nebude stavební úfiad nakonec ohlá en zámûr zakazovat neboli zda stavební úfiad vyuïije svou rozhodovací pravomoc. Lze tak mít za to, Ïe orgán památkové péãe vydá na základû Ïádosti osob uveden ch v 14 odst. 1 nebo 2 PamZ závazné stanovisko coby jednu z pfiíloh ohlá ení ve formû závazného stanoviska podle 149 Sp, nikoli ve formû samostatného rozhodnutí, neboè pro ohlá ení je dána stavebnímu úfiadu pfiíslu nost rozhodovat o zákazu provedení ohlá en ch prací. Stavby, které nejsou zafiazeny do ohla ovacího ani do volného reïimu, podléhají stavebnímu fiízení. Paragraf 109 StavZ upravuje okruh úãastníkû stavebního fiízení a pfiedstavuje zvlá tní úpravu oproti obecné úpravû úãastenství v Sp. Îádost o stavební povolení musí (vedle obecn ch náleïitostí Ïádosti podle Sp ) obsahovat náleïitosti a pfiílohy podle 110 StavZ a navazující provádûcí vyhlá ky. Paragraf 110 odst. 2 písm. d) StavZ stanoví, Ïe jednou z povinn ch pfiíloh Ïádosti jsou závazná stanoviska dotãen ch orgánû, av ak pouze pokud je stavebník obstaral pfiedem. StavZ v ak nestanoví, Ïe by stavebník mûl závazná stanoviska obstarávat pfiedem; pro závazné stanovisko orgánu památkové péãe sice 14 PamZ pfiedepisuje povinnost vyïádat si je, av ak tato povinnost netíïí stavebníka, n brï osoby v tomto ustanovení jmenované (mohou b t sice totoïné se stavebníkem, ale nemusejí). Ov em i kdyï nebude pfiílohou Ïádosti o stavební povolení závazné stanovisko orgánu památkové péãe podle 14 odst. 1 nebo 2 PamZ, je orgán památkové péãe dotãen m orgánem a stavební úfiad je povinen oznámit mu zahájení stavebního fiízení a dát mu moïnost uplatnit závazné stanovisko ( 112 StavZ). Po- INFORMACE 53

2 vinnost oznámit úãastníkûm fiízení a v em dotãen m orgánûm zahájení stavebního fiízení je povinností obecnou a stavební úfiad ji musí splnit vûãi ve ker m dotãen m orgánûm, bez ohledu na to, zda jiï ten ãi onen dotãen orgán uplatnil závazné stanovisko, nebo nikoli. I ve stavebním fiízení je zavedena zásada koncentrace: stavební úfiad stanoví pro uplatnûní závazn ch stanovisek, námitek a pfiípadn ch nov ch dûkazû lhûtu (nejménû desetidenní) a k opoïdûn m podkladûm nepfiihlíïí. Souãástí stavebního fiízení je ústní jednání, pfiípadnû ohledání na místû; od obojího lze za podmínek 112 odst. 2 StavZ upustit. Dotãen m orgánem v oblasti památkové péãe je pro stavební fiízení ten orgán, od nûhoï má b t závazné stanovisko podle 14 PamZ vyïádáno, tedy obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností nebo krajsk úfiad. Pokud není závazné stanovisko vyïádáno osobou podle 14 odst. 1 ãi 2 PamZ, mûïe je dotãen orgán uplatnit ve stavebním fiízení z moci úfiední 112 StavZ. Ve stavebním fiízení je stavební úfiad povinen posoudit podanou Ïádost z hledisek vyjmenovan ch v 111 StavZ. Posuzuje mimo jiné i soulad pfiedloïen ch podkladû s poïadavky, které uplatnily dotãené orgány. Pokud stavební úfiad zjistí, Ïe pfiedloïená projektová dokumentace není v souladu s tûmito poïadavky, vyzve stavebníka, aby tento nedostatek v pfiimûfiené lhûtû odstranil. Pokud tak stavebník neuãiní, stavební úfiad Ïádost o stavební povolení zamítne. Paragraf 114 StavZ upravuje námitky úãastníkû fiízení a reïim jejich vypofiádání. Nedojde-li k dohodû o námitce (ke smírnému vyfie ení), rozhodne o ní stavební úfiad na základû obecn ch poïadavkû na v stavbu, závazn ch stanovisek dotãen ch orgánû nebo technick ch norem. JestliÏe podaná Ïádost splàuje poïadavky podle 111 StavZ, poïadavky dotãen ch orgánû nevyjímaje, vydá stavební úfiad stavební povolení ( 115 StavZ), které je správním rozhodnutím. Jeho obsahové náleïitosti stanovuje provádûcí vyhlá ka. Ve stavebním povolení mûïe stavební úfiad urãit podmínky, napfiíklad k ochranû vefiejn ch zájmû. Je tû je nutné upozornit na 149 odst. 3 Sp, podle kterého je správní orgán v pfiípadû, Ïe bylo v fiízení vydáno závazné stanovisko znemoïàující vyhovût Ïádosti, povinen neprovádût dal- í dokazování a Ïádost zamítnout. JestliÏe tedy napfiíklad orgán památkové péãe uplatní ve stavebním fiízení závazné stanovisko, jímï posoudí zam lené práce jako nepfiípustné, stavební úfiad s odkazem na 149 odst. 3 Sp Ïádost o stavební povolení zamítne, mû- Ïe v ak také vyvolat dohodovací fiízení podle 136 odst. 6 Sp. Stavební povolení má ãasovû omezenou platnost ( 115 odst. 4 StavZ): pozb vá platnosti, není-li stavba zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci; tuto lhûtu mûïe stavební úfiad na Ïádost prodlouïit rozhodnutím podle 101 písm. c) Sp jde o takzvané nové rozhodnutí ve vûci. Jako zvlá tní subkategorii stavebního fiízení zavádí 117 StavZ zkrácené stavební fiízení. Jde o zjednodu- ující postup, kter lze vyuïít pouze za pfiísnû vymezen ch podmínek. Základní podmínkou je smlouva o provedení kontroly projektové dokumentace uzavfiená mezi stavebníkem a autorizovan m inspektorem. Autorizovan inspektor vydá certifikát, jímï stvrzuje, Ïe ovûfiil projektovou dokumentaci a ostatní podklady z hledisek podle 111 StavZ a Ïe navrhovaná stavba mûïe b t provedena. Dal í podmínkou vyuïití zkráceného stavebního fiízení je, Ïe byla opatfiena souhlasná závazná stanoviska v ech dotãen ch orgánû a vyjádfiení osob, které by byly úãastníky stavebního fiízení. Pokud jsou v tûchto vyjádfieních uplatnûny námitky, postupuje autorizovan inspektor podle 117 odst. 4 StavZ: nepodafií-li se mu odstranit rozpory, pfiedloïí vûc stavebnímu úfiadu, kter mûïe námitky vypofiádat, pfiípadnû o nich rozhodnout ( 114 StavZ), anebo rozhodnout o tom, Ïe stavba je pro zkrácené stavební fiízení nezpûsobilá. JestliÏe tedy napfiíklad orgán památkové péãe uplatní k zámûru nesouhlasné závazné stanovisko, nemûïe b t zkrácené stavební fiízení provedeno. Zkrácené stavební fiízení není správním fiízením. Jeho jádrem je postup autorizovaného inspektora, stavební úfiad rozhoduje pouze o námitkách nebo o nezpûsobilosti stavby pro zkrácené stavební fiízení. Stavebnímu úfiadu se stavba pouze oznamuje; o moïnosti provedení stavby rozhoduje autorizovan inspektor tím, Ïe vydá certifikát a související písemnosti podle 117 odst. 3 StavZ. Autorizovan m inspektorem ( 143 a následující StavZ) mûïe b t ministrem pro místní rozvoj jmenována fyzická osoba splàující podmínky podle 143 StavZ. Jmenována je na dobu deset let s moïností prodlou- Ïení ( 143 odst. 4 StavZ). DÛvody zániku funkce autorizovaného inspektora upravuje 144 StavZ. Oprávnûní autorizovaného inspektora ve vztahu k ãinnostem podle StavZ upravuje 149 odst. 1 StavZ. Autorizovan inspektor odpovídá za kodu, kterou zpûsobil pfii v konu své ãinnosti; musí proto mít uzavfieno poji tûní odpovûdnosti za kodu ( 146 odst. 2 StavZ). Svoji ãinnost vykonává na základû písemné smlouvy a za úplatu; odpovídá za odbornou úroveà jím vytvofien ch certifikátû a jin ch dokumentû i své ãinnosti obecnû ( 147 StavZ). Paragraf 118 StavZ upravuje institut zmûny stavby pfied jejím dokonãením; definován je v 2 odst. 6 StavZ jde o zmûnu v provádûní stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci ovûfiené stavebním úfiadem. Rozli uje se pfiitom, zda jde o stavbu povolenou, nebo ohlá enou. Jde-li o stavbu povolenou, rozhoduje o povolení zmûny stavby pfied dokonãením stavební úfiad, a to na základû Ïádosti mající náleïitosti podle 118 odst. 1 StavZ. Stavební úfiad tuto Ïádost projedná s úãastníky fiízení a s dotãen mi orgány v rozsahu, v jakém se dot ká práv úãastníkû a vefiejn ch zájmû chránûn ch dotãen mi orgány. Na fiízení o povolení zmûny stavby pfied dokonãením se vztahují pfiimûfienû ustanovení o stavebním, pfiípadnû územním fiízení; mûïe se uplatnit i zkrácené stavební fiízení ( 118 odst. 2 StavZ) z toho vypl vá napfiíklad povinnost stavebního úfiadu rozhodovat o zmûnû stavby pfied dokonãením v souladu se závazn mi stanovisky dotãen ch orgánû. Jde-li o stavbu ohlá enou, postaãí k provedení její zmûny souhlas stavebního úfiadu ( 118 odst. 4 StavZ), pfiiãemï se pfiimûfienû pouïijí ustanovení StavZ o ohlá ení. K ohlá ení zmûny stavby pfied dokonãením musí tedy b t pfiiloïeno mimo jiné závazné stanovisko orgánu památkové péãe. Paragraf 118 odst. 3 StavZ zavádí zjednodu ené schvalování zmûny stavby pfied dokonãením ve formû zápisu do stavebního deníku nebo záznamu o stavbû; tento zápis mûïe ãinit stavební úfiad nebo autorizovan inspektor. Schválení zápisem se v ak mûïe uplatnit jen za vyjmenovan ch podmínek, mezi nimiï je i podmínka, Ïe se zmûna nedot ká vefiejn ch zájmû chránûn ch zvlá tními pfiedpisy, anebo se jich sice dot ká, ale dotãen orgán se zmûnou souhlasí (písemnû nebo prohlá ením do protokolu, aniï v ak StavZ specifikuje, o jak protokol se má jednat). Závazné stanovisko orgánu památkové péãe vydávané jako podklad pro stavební úfiad posuzující zam - lenou zmûnu stavby pfied jejím dokonãením má podobu závazného stanoviska podle 149 Sp, nikoli samostatného rozhodnutí. Stavební úfiad zde má zakotvenou pfiíslu nost rozhodovat o zmûnû stavby pfied dokonãením nebo (byl-li zámûr pouze ohlá en) o jejím zákazu. Paragraf 190 odst. 3 StavZ je pfiechodné ustanovení, které fie í procesní reïim fiízení zahájen ch pfied nabytím úãinnosti StavZ, tedy pfied Obecnû platí, Ïe stavební úfiad dokonãí fiízení podle dosavadních pfiedpisû (zejména podle zákona ã. 50/1976 Sb.), vyjma tûch stavebních fiízení neukonãen ch v prvním stupni, která se t kají staveb, u nichï podle StavZ postaãuje ohlá ení 190 odst. 3 písm. a) StavZ. Územnû plánovací informace Paragraf 21 StavZ upravuje nov institut územnû plánovací informaci. Paragraf 21 odst. 1 StavZ vyjmenovává, ãeho se poïadované územnû plánovací informace mohou t kat. Územnû plánovací informace má ãasovû omezenou platnost: platí jeden rok ode dne vydání, pokud správní orgán nesdûlí Ïadateli, Ïe v fie- eném území do lo ke zmûnû podmínek, za kter ch byla vydána ( 21 odst. 3 StavZ). Územnû plánovací informace se poskytuje na základû Ïádosti, v níï musí Ïadatel mimo jiné uvést, jak zámûr v území má ( 21 odst. 2 StavZ a navazující provádûcí vyhlá ka). Z hlediska Sp jde o pfiedbûïnou informaci ( 139 Sp ). JestliÏe Ïadatel uvede v Ïádosti nepravdivé, neúplné nebo zkreslené údaje anebo nûkteré údaje zatají, je územnû plánovací informace od poãátku neplatná ( 139 odst. 4 Sp ). Jedním z druhû územnû plánovací informace je informace o podmínkách, za nichï lze provést jednoduchou stavbu bez pfiedchozího územního rozhodnutí nebo souhlasu 21 odst. 1 písm. d) StavZ. Zde StavZ zavádí podstatné zjednodu ení, které se t ká staveb uveden ch v 104 odst. 1 a navazujícím 104 odst. 2 písm. a) d) StavZ; jde mimo jiné o rodinné domky do 150 m 2 zastavûné plochy. Pokud jsou tyto stavby v souladu s územnû plánovací informací (která nahrazuje územní rozhodnutí ãi souhlas), budou umístûny v zastavûném území nebo zastavitelné plo e a jsou 54 INFORMACE

3 splnûny dal í podmínky podle 104 odst. 1 StavZ, postaãí k jejich provedení ohlá ení bez pfiedchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Toto zjednodu ení ov em nijak nevyluãuje povinnosti podle zvlá tních právních pfiedpisû napfiíklad povinnost vy- Ïádat si závazné stanovisko orgánu památkové péãe, je-li ho tfieba (toto závazné stanovisko je povinnou pfiílohou ohlá ení 105 odst. 3 StavZ), nebo povinnost oznámit zámûr Archeologickému ústavu AV âr a strpût provedení záchranného archeologického v zkumu ( 22 odst. 2 PamZ). UÏívání staveb StavZ opou tí institut kolaudace, jak jej zná zákon ã. 50/1976 Sb. kolaudaãní fiízení a rozhodnutí. Stavby lze podle StavZ uïívat na základû oznámení stavebnímu úfiadu a v nûkter ch pfiípadech na základû kolaudaãního souhlasu ( 119 StavZ). Základním dûlicím kritériem je, zda budoucí uïivatelé mohou ovlivnit vlastnosti stavby, jeï má b t uïívána ( 122 odst. 1 StavZ). Stavbu, jejíï vlastnosti nemohou budoucí uïivatelé ovlivnit, lze uïívat v luãnû na základû kolaudaãního souhlasu. Pfiíkladn v ãet toho, o jaké stavby se jedná, podává 122 odst. 1 StavZ (nemocnice, koly a podobnû). Kolaudaãní souhlas se také uplatní v pfiípadû zmûny stavby, která je kulturní památkou. Kolaudaãní souhlas vydává stavební úfiad, a to na Ïádost stavebníka, jejíï povinnou pfiílohou jsou závazná stanoviska dotãen ch orgánû stavebník je povinen si je opatfiit. Její obsahové náleïitosti stanovuje provádûcí vyhlá ka. Stavební úfiad urãí termín závûreãné kontrolní prohlídky stavby, pfii níï zkoumá stavbu z hledisek vyjmenovan ch v 122 odst. 3 StavZ (napfiíklad zda byla stavba provedena v souladu s ohlá ením ãi povolením, zda její skuteãné provedení nebude ohroïovat Ïivot, vefiejné zdraví nebo Ïivotní prostfiedí a podobnû). Posuzuje také závazná stanoviska, která stavebník k Ïádosti o kolaudaãní souhlas (povinnû) pfiedloïil. Závûreãná kontrolní prohlídka je povinná vyjma pfiípadu, kdy je Ïádost doloïena certifikátem autorizovaného inspektora. JestliÏe stavební úfiad nezjistí závady bránící bezpeãnému uïívání stavby ani rozpor se závazn mi stanovisky dotãen ch orgánû, vydá do patnácti dnû ode dne závûreãné kontrolní prohlídky kolaudaãní souhlas. Ten není správním rozhodnutím, z hlediska Sp jde o sdûlení podle 154 a násl. Sp. Pokud stavební úfiad naopak zjistí závady bránící bezpeãnému uïívání stavby nebo zjistí rozpor se závazn mi stanovisky, nevydá kolaudaãní souhlas a uïívání stavby zakáïe správním rozhodnutím, které je prvním úkonem v fiízení (odpadá tedy oznámení o zahájení fiízení). Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladn úãinek. Jakmile stavebník odstraní zji tûné nedostatky stavby, oznámí to stavebnímu úfiadu. Ten je povinen ovûfiit, zda toto písemné oznámení odpovídá skuteãnosti (aniï je blíïe urãeno, jak se má toto ovûfiení provést zfiejmû prohlídkou stavby); pokud ano, vydá kolaudaãní souhlas. Pokud nikoli, mûl by stavební úfiad stavebníkovi sdûlit, jaké nedostatky pfietrvávají, pfiiãemï trvají právní úãinky zakazovacího rozhodnutí. Îádost o vydání kolaudaãního souhlasu mûïe b t doloïena také certifikátem autorizovaného inspektora, kter stvrdí, Ïe stavba nemá závady bránící jejímu bezpeãnému uïívání a není v rozporu se závazn mi stanovisky dotãen ch orgánû, a Ïe tudíï stavební úfiad mûïe vydat kolaudaãní souhlas. V takovém pfiípadû mûïe stavební úfiad upustit od závûreãné kontrolní prohlídky stavby ( 122 odst. 5 StavZ). U staveb, které nejsou uvedeny v 122 odst. 1 StavZ (typicky jde o stavby, jejichï vlastnosti mohou budoucí uïivatelé ovlivnit rodinné domy a podobnû), není vydáván kolaudaãní souhlas tyto stavby lze uïívat na základû oznámení stavebnímu úfiadu. Stavebník je povinen svûj zámûr zaãít uïívat stavbu oznámit stavebnímu úfiadu alespoà tfiicet dnû pfiedem. NáleÏitosti tohoto oznámení stanovuje provádûcí vyhlá ka. JestliÏe stavební úfiad do tfiiceti dnû nezakáïe uïívání stavby (rozhodnutím, které je prvním úkonem v fiízení), lze s uïíváním stavby zaãít. Stavební úfiad je povinen uïívání stavby zakázat z dûvodû vymezen ch v 120 odst. 2 StavZ, napfiíklad pokud stavba ohroïuje bezpeãnost, nesplàuje podmínky ochrany Ïivota nebo zdraví osob ãi zvífiat, pokud je provedena v rozporu s povolením ãi ohlá ením a podobnû. Toto zakazovací rozhodnutí má b t vydáno na základû závûreãné kontrolní prohlídky stavby; lze soudit, Ïe v pfiípadû oznámení zámûru zaãít uïívat stavbu podle 120 odst. 1 StavZ je závûreãná kontrolní prohlídka povinná ( 120 odst. 2 StavZ s ní v slovnû poãítá a na rozdíl od 122 StavZ není stanoveno, v kter ch pfiípadech by od ní bylo moïno upustit). Po odstranûní zji tûn ch nedostatkû, kvûli kter m bylo uïívání stavby zakázáno, mûïe b t zapoãato s uïíváním stavby pouze na základû písemného souhlasu stavebního úfiadu ( 120 odst. 4 StavZ); ten bude zfiejmû vydán na základû Ïádosti stavebníka. Pokud pfii provádûní stavby do lo k nepodstatn m odchylkám skuteãného provedení stavby od stavebního povolení, ohlá ení nebo ovûfiené projektové dokumentace, pfiiloïí stavebník povinnû k oznámení podle 120 StavZ, respektive k Ïádosti o kolaudaãní souhlas podle 122 StavZ, dokumentaci skuteãného provedení stavby. StavZ pfiitom neupravuje, jaká odchylka je nepodstatná bude tedy zfiejmû záleïet na posouzení stavebního úfiadu, zda oznaãí odchylky jako nepodstatné, nebo jako odchylky takové povahy, která zapfiíãiní zákaz uïívání stavby. Dokumentace skuteãného provedení stavby musí b t vïdy pfiiloïena, jde-li o stavby technické nebo dopravní infrastruktury ( 121 StavZ). Paragraf 123 StavZ umoïàuje stavebnímu úfiadu vydat na Ïádost stavebníka za urãit ch podmínek (t kajících se pfiedev ím ochrany Ïivota, zdraví a Ïivotního prostfiedí) ãasovû omezené povolení k pfiedãasnému uïívání stavby pfied jejím dokonãením. Paragraf 124 StavZ upravuje zku ební provoz. Jeho úãelem je ovûfiení funkãnosti a vlastností provedené stavby; mûïe se (podle textu 124 odst. 1 StavZ) uplatnit zfiejmû jen u staveb podléhajících kolaudaãnímu souhlasu. Lze jej uloïit jiï ve stavebním povolení anebo samostatn m rozhodnutím, pro nûï mûïe b t podkladem i poïadavek dotãeného orgánu. Právû vysvûtlené postupy, které StavZ zavádí pro umisèování staveb, se t kají také zmûn dokonãen ch staveb, coï vypl vá z 2 odst. 4 StavZ. Zmûnou dokonãené stavby se pfiitom rozumí ( 2 odst. 5 StavZ) nástavba, pfiístavba, stavební úprava zachovávající vnûj í ohraniãení stavby pûdorysné i v kové a také zateplení plá tû stavby. V této souvislosti nutno odkázat na 81 StavZ upravující územní rozhodnutí o zmûnû stavby. Vzhledem k tomu, Ïe nástavba ani pfiístavba nejsou uvedeny v 103 ani 104 StavZ, lze soudit, Ïe je k nim tfieba stavebního povolení. U stavebních úprav (vãetnû zateplení plá tû stavby) je situace sloïitûj í: nûkteré stavební úpravy jsou v reïimu volném ( 103 StavZ), nûkteré v reïimu ohla ovacím ( 104 StavZ), ostatní (zejména ty, jimiï se zasahuje do nosn ch konstrukcí stavby) v reïimu povolovacím. Paragraf 126 a 127 StavZ upravují zmûnu v uïívání stavby. Stavbu lze uïívat pouze k úãelu stanovenému v dokumentech vyjmenovan ch v 126 odst. 1 StavZ (toto ustanovení pouïívá i pojem kolaudaãní rozhodnutí, ãímï navazuje na úpravu v zákonû ã. 50/1976 Sb.). Zmûna v uïívání stavby, coï je legislativní zkratka pro zmûny vyjmenované v 126 odst. 2 StavZ (zmûny v úãelu uïívání stavby, v jejím provozním zafiízení, ve zpûsobu v roby nebo v jejím podstatném roz ífiení a zmûna v ãinnosti, jejíï úãinky by mohly ohrozit Ïivot a vefiejné zdraví, Ïivot a zdraví zvífiat, bezpeãnost nebo Ïivotní prostfiedí), je pfiípustná pouze na základû souhlasu, pfiípadnû rozhodnutí stavebního úfiadu. Takové zmûny ve zpûsobu uïívání stavby, které podstatnû mûní nároky stavby na okolí (blíïe nedefinované), navíc vyïadují i územní rozhodnutí o zmûnû stavby 81 odst. 2 písm. c) StavZ. Uveden souhlas stavebního úfiadu se vydává na základû oznámení, jehoï povinnou pfiílohou jsou závazná stanoviska dotãen ch orgánû, orgán památkové péãe nevyjímaje 127 odst. 1 StavZ. Stavební úfiad má celkem ãtyfii moïnosti, jak na oznámení reagovat, je-li perfektní (tedy má-li v echny náleïitosti a pfiílohy). JestliÏe se zmûnou v uïívání stavby souhlasí, za le svûj souhlas do tfiiceti dnû oznamovateli. Pokud bude stavební úfiad po dobu tfiiceti dnû neãinn, uplatní se fikce souhlasu. Pokud v ak stavební úfiad se zmûnou v uïívání stavby nesouhlasí (napfiíklad proto, Ïe je v rozporu se závazn mi stanovisky dotãen ch orgánû), do tfiiceti dnû od doruãení oznámení zam lenou zmûnu v uïívání stavby zakáïe, a to správním rozhodnutím, které je prvním úkonem v fiízení. Koneãnû stavební úfiad mûïe písemnû vyrozumût oznamovatele, Ïe zam lená zmûna stavby bude podléhat rozhodnutí o zmûnû v uïívání stavby ( 127 odst. 3 StavZ) a urãí oznamovateli, jaké podklady má do fiízení pfiedloïit. Obecnû pro zmûnu v uïívání stavby platí, Ïe musí b t v souladu se zámûry územního plánování, s vefiejn mi zájmy chránûn mi StavZ a také se zvlá tními právními pfiedpisy ( 126 odst. 3 StavZ). Vzhledem k zakotvení rozhodovací pravomoci stavebního úfiadu nebude mít závazné stanovisko orgánu památkové péãe formu samostatného rozhodnutí, n brï závazného stanoviska podle 149 Sp. INFORMACE 55

4 Vefiejnoprávní smlouvy Sp ve své ãásti páté upravuje vefiejnoprávní smlouvy, coï jsou smlouvy, kter mi se zakládají, mûní nebo ru í práva a povinnosti v oblasti vefiejného práva. Paragraf 159 Sp stanoví, Ïe vefiejnoprávní smlouva nesmí b t v rozporu s právními pfiedpisy, nesmí je obcházet a musí b t v souladu s vefiejn m zájmem. Paragraf 4 odst. 1 StavZ umoïàuje orgánûm územního plánování i stavebním úfiadûm uzavírat s Ïadateli vefiejnoprávní smlouvy namísto toho, aby vydávaly správní rozhodnutí, ov em za dodrïení základní podmínky, Ïe tím nebudou poru ena práva a zájmy dotãen ch osob ani práva dotãen ch orgánû hájících zvlá tní vefiejné zájmy. Podmínkou také je, Ïe StavZ uzavfiení vefiejnoprávní smlouvy namísto vydání urãitého rozhodnutí v slovnû umoïàuje. Podle 78 odst. 3 StavZ mûïe b t uzavfiena vefiejnoprávní smlouva o umístûní stavby, o zmûnû vyuïití území a o zmûnû vlivu stavby na vyuïití území, která nahradí územní rozhodnutí. Ostatní územní rozhodnutí vefiejnoprávní smlouvou nahradit nelze, neboè to StavZ nepfiipou tí. Podmínkou uzavfiení vefiejnoprávní smlouvy je souhlas v ech dotãen ch orgánû; pokud byè jen jedin z nich nevyjádfií souhlas, nelze vefiejnoprávní smlouvu uzavfiít. Podle 116 odst. 1 StavZ mûïe b t namísto vydání stavebního povolení uzavfiena vefiejnoprávní smlouva o provedení stavby nebo terénních úprav, pokud s tím souhlasí v echny dotãené orgány. Je tfieba upozornit, Ïe proces uzavírání vefiejnoprávní smlouvy mezi stavebním úfiadem a Ïadatelem (stavebníkem) není správním fiízením. Není zde tedy prostor pro uplatàování závazn ch stanovisek dotãen ch orgánû, coï musejí mít dotãené orgány na pamûti pfii rozvaïování, zda vyjádfií souhlas s uzavfiením vefiejnoprávní smlouvy, nebo nikoli. Z hlediska památkové péãe je v ak nutné pfiipomenout, Ïe moïnost uzavfiení vefiejnoprávní smlouvy nezbavuje povinnosti vyïádat si závazné stanovisko podle 14 PamZ. OdstraÀování staveb StavZ rozli uje dva druhy odstranûní stavby, terénních úprav a zafiízení: odstranûní zam lené ( 128 StavZ) a odstranûní nafiízené ( 129 StavZ). JestliÏe vlastník stavby zam lí ji odstranit, je povinen tento svûj zámûr ohlásit stavebnímu úfiadu. StavZ zavádí pro dal í postup stavebního úfiadu podobnou konstrukci, jako zavádûl zákon ã. 50/1976 Sb. pro ohlá ení stavby. Vlastník stavby oznámí stavebnímu úfiadu zámûr ji odstranit, a pokud stavební úfiad do tfiiceti dnû nesdûlí, Ïe je k odstranûní stavby tfieba povolení, mûïe b t stavba odstranûna, ov em pfii dodr- Ïení podmínek stanoven ch zvlá tními pfiedpisy ( 128 odst. 2 StavZ). JestliÏe stavební úfiad sdûlí, Ïe stavbu je moïné odstranit jen na základû povolení, urãí také, které podklady je tfieba doplnit, a dnem jejich doplnûní je zahájeno fiízení. Povolení k odstranûní stavby má formu správního rozhodnutí a stavební úfiad je pfied jeho vydáním povinen zámûr projednat s úãastníky fiízení a s dotãen mi orgány ( 128 odst. 3 StavZ). Odstranûní staveb vyjmenovan ch v 103 StavZ (tedy staveb, které lze vybudovat bez povolení i ohlá ení) nevyïaduje oznámení stavebnímu úfiadu. Stejnû tak nevyïaduje ohlá ení stavebnímu úfiadu odstranûní terénních úprav a zafiízení, pokud stavební úfiad ve stavebním povolení nestanovil jinak ( 128 odst. 5 StavZ). V souvislosti s 128 StavZ je tfieba upozornit na povinnosti vlastníka kulturní památky upravené v 9 odst. 1 PamZ: vlastník kulturní památky je povinen chovat se k ní tak, aby nedo lo k jejímu znehodnocení, po kození ãi ohroïení. Podle 9 odst. 3 PamZ je kaïd subjekt povinen poãínat si tak, aby nepûsobil nepfiíznivé zmûny stavu kulturních památek. Z tûchto povinností vypl vá, Ïe vlastník nesmí odstranit (tedy zniãit) stavbu, která je kulturní památkou. To platí i pro terénní úpravy nebo zafiízení, které jsou kulturní památkou, coï v ak bude zfiejmû ménû ãast m pfiípadem. Ani pokud by vlastník stavby-kulturní památky ohlásil stavebnímu úfiadu zámûr ji odstranit a stavební úfiad by byl neãinn, není vlastník kulturní památky oprávnûn ji odstranit. JestliÏe by tak uãinil, poãínal by si protiprávnû, coï vypl vá i z 128 odst. 2 StavZ. Paragraf 128 odst. 6 StavZ pamatuje na situaci, kdy se vlastníkûv zámûr odstranit stavbu, terénní úpravy nebo zafiízení t ká nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, zónû nebo ochranném pásmu podle 17 PamZ. V takovém pfiípadû je vlastník povinen vyïádat si k odstranûní závazné stanovisko orgánu památkové péãe (novelizovan 14 odst. 2 PamZ pamatuje i na závazné stanovisko k odstranûní stavby, zafiízení a terénním úpravám). Pokud toto závazné stanovisko stanoví podmínky, je stavební úfiad povinen ve tfiicetidenní lhûtû stavebníkovi sdûlit, Ïe zam lené odstranûní lze provést jen na základû povolení. To platí zfiejmû i pro pfiípad, kdy orgán památkové péãe posoudí zam lené odstranûní jako nepfiípustné z hlediska zájmû památkové péãe. Paragraf 129 StavZ upravuje nafiízené odstranûní stavby. Stavební úfiad mûïe nafiídit odstranûní stavby z dûvodû vyjmenovan ch v 129 odst. 1 StavZ. DÛvody podle 129 odst. 1 písm. a) StavZ (závadn stav stavby) mohou nastat i u kulturní památky, s ohledem na 9 PamZ v ak nelze pouze nafiídit její odstranûní v reïimu 129 StavZ nejprve musí b t rozhodnuto o zru ení prohlá ení stavby za kulturní památku ( 8 PamZ). Paragraf 129 odst. 2 4 StavZ umoïàuje dodateãné povolení ãerné stavby za urãit ch podmínek stavební úfiad zahájí z moci úfiední fiízení o odstranûní, pfiiãemï je na stavebníkovi ãi vlastníkovi, aby poïádal o její dodateãné povolení a pfiedloïil k tomu pfiíslu né doklady (stejné jako k Ïádosti o stavební povolení). Paragraf 129 odst. 5 StavZ upravuje moïné prodlouïení doby trvání doãasné stavby (podmínkou je Ïádost jejího vlastníka). Paragraf 129 odst. 6 StavZ upravuje takzvané vrácení v pfiede l stav: jde o obnovení pfiedcházejícího stavu stavby, u níï byly v rozporu se StavZ provedeny úpravy spoãívající v odstranûní nûkteré její ãásti; v takovém pfiípadû postupuje stavební úfiad, jako by lo o ãernou stavbu, a to vãetnû moïné Ïádosti vlastníka o dodateãné povolení 129 odst. 6 StavZ. Obdobn postup, kter 129 upravuje pro nafiízené odstranûní staveb, se pouïije i na nafiízené odstranûní terénních úprav a zafiízení, jakoï i na odstranûní staveb, které vyïadují pouze územní rozhodnutí. Stavební dozor a zvlá tní pravomoci stavebního úfiadu StavZ opou tí pojem státní stavební dohled a nahrazuje jej pojmem dozor. Tato zmûna se promítá i do 28 odst. 2 a 29 odst. 2 PamZ. Taxativní v ãet oprávnûní stavebního úfiadu pfii v konu dozoru upravuje 132 odst. 2 StavZ; dozor se t ká zaji Èování ochrany vefiejn ch zájmû, ochrany práv a oprávnûn ch zájmû fyzick ch a právnick ch osob a téï toho, jak fyzické a právnické osoby plní své povinnosti vypl vající ze StavZ a jeho provádûcích pfiedpisû ( 132 odst. 1 StavZ). Paragraf 132 odst. 3 StavZ definuje, co se pro úãely dozoru rozumí vefiejn m zájmem: nejde zde o jak koli vefiejn zájem, n brï pouze o takov vefiejn zájem, kter je v tomto ustanovení uveden. Jedním z vefiejn ch zájmû, kter poskytuje základnu pro v kon zvlá tních (dozorov ch) pravomocí stavebního úfiadu, je i zájem na tom, aby stavba neohroïovala zájmy památkové péãe a archeologické nálezy 132 odst. 3 písm. c) StavZ. Jde-li o národní kulturní památky, je k v konu dozoru z hlediska památkové péãe pfiíslu n krajsk úfiad jako orgán památkové péãe a poïívá pfiitom oprávnûní a pravomocí, které orgánu dozoru dává StavZ. Jde-li o kulturní památky a o nemovitosti, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkové rezervaci, zónû ãi památkovém ochranném pásmu, nese tyto pravomoci orgán památkové péãe obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností (opût v ak jen pro hájení zájmû památkové péãe). Paragrafy 133 a 134 StavZ upravují kontrolní prohlídky stavby, které provádí stavební úfiad za úãelem zji tûní skuteãností vyjmenovan ch v 133 odst. 2 StavZ. Kontrolní prohlídky mohou b t uskuteãàovány jak pfii v stavbû, tedy u rozestavûné stavby, tak i v jin ch pfiípadech ( 133 odst. 1 StavZ), napfiíklad pfii nafiízen ch zabezpeãovacích nebo udrïovacích pracích. Jedním z vefiejn ch zájmû podle 132 odst. 3 písm. a) StavZ je i provádûní stavby v souladu s rozhodnutím nebo jin m opatfiením stavebního úfiadu. Zde je tfieba zdûraznit, Ïe podle 4 odst. 5 StavZ mohou dotãené orgány (tedy i orgány památkové péãe) kontrolovat dodrïování podmínek, které stanovily ve svém závazném stanovisku a které se staly souãástí v roku rozhodnutí, souãástí opatfiení obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úfiadu. Orgány památkové péãe se v pfiípadû tûchto podmínek nemusejí obracet na stavební úfiad, mohou jejich dodrïování kontrolovat samy a pfii neplnûní tûchto podmínek mohou zasáhnout pfiímo. Paragrafy 135 a 136 StavZ pamatují na situaci, kdy stavba hrozí zfiícením a ohroïuje tím Ïivoty osob nebo zvífiat. V takovém pfiípadû je stavební úfiad povinen nafiídit vlastníkovi stavby její neodkladné odstranûní. Hrozí-li nebezpeãí z prodlení, zajistí stavební úfiad odstranûní stavby sám, a to prostfiednictvím stavebního podnikatele 2 odst. 2 písm. b) StavZ. JestliÏe 56 INFORMACE

5 stavba sice nehrozí pfiímo zfiícením a není nutné ji odstranit, ale sv m stavem ohroïuje zdraví a Ïivoty osob nebo zvífiat, stavební úfiad nafiídí jejímu vlastníkovi provedení nutn ch zabezpeãovacích prací. I zde je moïné, aby v pfiípadû nebezpeãí z prodlení zajistil stavební úfiad nutné zabezpeãovací práce sám prostfiednictvím stavebního podnikatele. StavZ nerozli uje, zda stavba poïívá památkové ochrany: zájem na ochranû Ïivota a zdraví tedy staví nad zájmy památkové péãe. Stavební úfiad zji Èuje pouze skuteãn stav stavby, nikoli napfiíklad její právní reïim z hlediska pfiedpisû památkové péãe ( 135 odst. 4 StavZ). Rozhodnutí o neodkladném odstranûní stavby nebo o provedení nutn ch zabezpeãovacích prací mûïe b t vydáno jako v sledek bûïného správního fiízení (s tím, Ïe odvolání proti tomuto rozhodnutí má vylouãen odkladn úãinek), mûïe v ak b t vydáno i jako v sledek fiízení na místû, pokud jsou stavem stavby bezprostfiednû ohroïeny Ïivoty a zdraví osob nebo zvífiat, typicky pokud stavba bezprostfiednû hrozí zfiícením jde o ústní nafiízení odstranûní stavby nebo nutn ch zabezpeãovacích prací; procesnû je upraveno v 143 Sp. NeÏ stavební úfiad nafiídí neodkladné odstranûní stavby nebo provedení nutn ch zabezpeãovacích prací, nafiídí i vyklizení stavby (osobám, které se v ní nacházejí) a pfiípadné vyvedení zvífiat 140 StavZ. Stavební úfiad je také oprávnûn nafiídit vlastníkovi stavby, stavebního pozemku nebo zastavûného stavebního pozemku provedení nezbytn ch úprav ( 137 StavZ), a to v pfiípadech uveden ch v 137 odst. 3 StavZ typicky tehdy, není-li stavba postavena nebo uïívána v souladu s povolením stavebního úfiadu. DÛvody, pro které lze nezbytné úpravy nafiídit, vyjmenovává 137 odst. 1 StavZ; nezbytné úpravy mohou cílit i k zaji tûní ochrany architektonického a archeologického dûdictví 137 odst. 1 písm. i) StavZ. To platí pfiimûfienû i pro terénní úpravy a zafiízení ( 137 odst. 2 StavZ). Vlastník stavby je povinen ji fiádnû udrïovat [ 154 odst. 1 písm. a) a 3 odst. 4 StavZ], a jestliïe tak neãiní, stavební úfiad jej vyzve k provedení udrïovacích prací ( 139 StavZ). Pokud vlastník stavby této v zvy neuposlechne, stavební úfiad mu nafiídí, aby údrïbu stavby realizoval; náklady na udrïovací práce nese vlastník stavby. Je tfieba upozornit, Ïe udrïovací práce musejí b t provádûny v souladu se v emi právními pfiedpisy, které se na nû vztahují, tedy i v souladu s pfiedpisy památkové péãe. Jde-li tedy o údrïbu stavby, která je kulturní památkou, anebo která sice není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, v památkové zónû nebo v památkovém ochranném pásmu, mûïe stavební úfiad rozhodnout pouze v souladu se závazn m stanoviskem pfiíslu ného orgánu památkové péãe. Paragraf 140 StavZ upravuje vyklizení stavby: stavební úfiad je nafiídí, jestliïe jsou závadami na stavbû bezprostfiednû ohroïeny Ïivoty nebo zdraví osob ãi zvífiat nebo jestliïe stavební úfiad hodlá pfiikázat neodkladné odstranûní stavby ãi provedení nutn ch zabezpeãovacích prací. Rozhodnutí o vyklizení bude mít pravidelnû formu ústního nafiízení ( 140 odst. 3 StavZ a 143 Sp ) bez pfiedchozího písemného fiízení. Má-li dojít k vyklizení bytu nebo místnosti slouïící k bydlení, musí b t pro osoby zde Ïijící zaji tûno pfiístfie í. Ochrana vefiejn ch zájmû Paragraf 176 StavZ fie í situaci, kdy pfii postupu podle StavZ nebo v souvislosti s ním dojde k nepfiedvídan m nálezûm kulturnû cenn ch pfiedmûtû, detailû stavby, chránûn ch ãástí pfiírody nebo k archeologick m nálezûm. V takovém pfiípadû je stavebník povinen oznámit nález stavebnímu úfiadu a orgánu památkové péãe, respektive orgánu ochrany pfiírody, a je také povinen práce v místû nálezu pfieru it a uãinit opatfiení nezbytná k tomu, aby nález nebyl po kozen nebo zniãen. Tato povinnost mûïe b t smluvnû pfievedena na stavebního podnikatele nebo na osobu, která zabezpeãuje pfiípravu stavby ãi provádí jiné práce podle StavZ. Stavební úfiad v dohodû s dotãen m orgánem stanoví podmínky k ochranû zájmû památkové péãe, respektive ochranû pfiírody a krajiny; mûïe také rozhodnout o pfieru ení prací ( 176 odst. 1 StavZ). JestliÏe hrozí nebezpeãí z prodlení a podmínky stanovené stavebním úfiadem se ukáïou jako nepostaãující pro ochranu nálezu, mûïe dotãen orgán (tedy orgán památkové péãe nebo orgán ochrany pfiírody) stanovit opatfiení k ochranû nálezu a rozhodnout o pfieru ení prací. K tomu má dotãen orgán lhûtu pût pracovních dnû ode dne, kdy mu byl nález oznámen. JestliÏe dotãen orgán rozhodne o pfieru ení prací, mûïe v nich stavebník pokraãovat aï na základû písemného souhlasu dotãeného orgánu, kter o pfieru ení prací rozhodl ( 176 odst. 3 StavZ). Paragraf 176 odst. 3 StavZ zakotvuje tzv. klauzuli rebus sic stantibus: stavební úfiad mûïe na základû oznámení nálezu zmûnit (nikoli zru it) stavební povolení, a to po dohodû s dotãen m orgánem památkové péãe nebo ochrany pfiírody. Dotãen m orgánem památkové péãe je krajsk úfiad [podle nového 28 odst. 2 písm. d) PamZ] s v jimkou pfiípadû, kdy k nálezu do lo pfii pfiípravû nebo provádûní obnovy kulturní památky ãi pfii pfiípravû nebo provádûní prací v území, na nûmï uplatàuje svûj zájem památková péãe (tedy v památkov ch rezervacích, památkov ch zónách a památkov ch ochrann ch pásmech). V tûchto pfiípadech je dotãen m orgánem obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností, coï vypl vá z nového 29 odst. 2 písm. b) PamZ. Jde-li o dûleïit a cenn nález, mûïe Ministerstvo kultury âr rozhodnout o tom, Ïe jde o nález mimofiádného v znamu, a rozhodnout o jeho prohlá ení za kulturní památku, a to z vlastního podnûtu ( 176 odst. 4 StavZ). Pozoruhodné je, Ïe rozhodnutí o prohlá ení za kulturní památku z vlastního podnûtu Ministerstva kultury âr pfiedpokládá StavZ i u archeologick ch nálezû, které mohou b t prohlá eny podle 3 odst. 1 PamZ za kulturní památku jen na návrh Akademie vûd âr. Lze nicménû soudit, Ïe 176 odst. 4 StavZ pfiedstavuje zvlá tní úpravu vûãi 3 odst. 1 PamZ a Ïe lze v tomto pfiípadû prohlásit archeologick nález za kulturní památku i z vlastního podnûtu Ministerstva kultury âr. Je-li nález prohlá en za kulturní památku, mûïe stavební úfiad po dohodû s Ministerstvem kultury âr zmûnit nebo i zru it stavební povolení ( 176 odst. 5 StavZ). Jako dûsledek postupû upraven ch v 176 StavZ mohou stavebníkovi vzniknout náklady, které by mu jinak nevznikly. Paragraf 176 odst. 6 StavZ mu proto dává moïnost uplatnit nárok na náhradu tûchto nákladû u toho dotãeného orgánu, kter rozhodoval podle 176 odst. 2 StavZ, respektive se kter m stavební úfiad dohodoval zmûnu stavebního povolení podle 176 odst. 3 StavZ. Byl-li nález prohlá en za kulturní památku a stavební povolení bylo v dûsledku toho zmûnûno nebo zru eno podle 176 odst. 5 StavZ, mûïe stavebník uplatnit tento nárok u Ministerstva kultury âr. Pro poïádání o náhradu nákladû má stavebník v obou pfiípadech estimûsíãní promlãecí lhûtu: po jejím marném uplynutí nárok zaniká. ReÏim 176 StavZ se ov em, a to je tfieba pfiipomenout, t ká pouze nepfiedvídan ch nálezû, ke kter m do lo pfii postupu podle StavZ. Net ká se tedy automaticky nálezû uãinûn ch pfii provádûní archeologick ch v zkumû ( 22 PamZ). Net ká se ani tûch nálezû, které jsou sice náhodné, ale do lo k nim pfii postupech, které StavZ neupravuje napfiíklad pfii zemûdûlsk ch ãi lesnick ch pracích, ale také pfii ãinnostech, které StavZ ze své pûsobnosti vyluãuje, coï je napfiíklad provádûní prací nevyïadujících stavební povolení ani ohlá ení ( 103 StavZ). Na takové náhodné nálezy se vztahuje 23 odst. 2 4 PamZ. Paragraf 177 StavZ upravuje mimofiádné postupy pro pfiípad stavu nebezpeãí, nouzového stavu, stavu ohroïení státu, váleãného stavu, pfii bezprostfiednû hrozící Ïivelní pohromû nebo závaïné havárii. V takovém pfiípadû se mohou uplatnit opatfiení, jimiï se pfiedchází bezprostfiednû hrozícím dûsledkûm Ïivelní pohromy ãi závaïné havárie nebo jimiï se ãelí úãinkûm tûchto událostí, tedy zjednodu ené postupy podle 177 odst. 2 StavZ (jde napfiíklad o odstraàování staveb nebo budování terénních úprav bez pfiedchozího povolení ãi oznámení). Paragraf 177 odst. 3 StavZ pak upravuje zjednodu ené postupy pro obnovu staveb nebo terénních úprav po kozen ch Ïivelní pohromou nebo závaïnou havárií. Závûrem I kdyï StavZ nabízí rûzná zjednodu ení, roz ifiuje katalog staveb, které lze provést i bez ohlá ení, upravuje rûzné zjednodu ující postupy a podobnû, nezbavuje to Ïádn subjekt povinností dodrïovat právní fiád jako celek, pfiedpisy památkové péãe nevyjímaje. Vlastník stavby, která je kulturní památkou, tak sice nemusí nûkteré zam lené stavební úpravy ohlásit stavebnímu úfiadu, ale není zbaven povinnosti vyïádat si k nim závazné stanovisko orgánu památkové péãe podle 14 odst. 1 PamZ. StavZ také poskytuje instrumenty pro hájení zájmû památkové péãe: orgán památkové péãe je dotãen m orgánem a jako podklad pro územnû plánovací dokumentace, pro územní rozhodování, pro stavební povolení i pro dal í postupy podle StavZ vydává stanoviska a závazná stanoviska. Je v ak nutné opût upozornit INFORMACE 57

6 jednak na zásadu koncentrace (podle které lze stanovisko ãi závazné stanovisko uplatnit jen v urãité lhûtû, jinak se k nûmu nepfiihlíïí), jednak na vázanost dotãeného orgánu sv m pfiedchozím (závazn m) stanoviskem. Orgán památkové péãe tedy nesmí podcenit v znam Ïádného podkladu, kter stavebnímu úfiadu nebo orgánu územního plánování poskytuje: nemûïe pfiedpokládat, Ïe pfiípadné v hrady vyjádfií aï v navazujícím závazném stanovisku. Dotãen orgán nemûïe napfiíklad posoudit zam lenou stavbu v územním fiízení jako pfiípustnou bez dal ích podmínek a ve stavebním fiízení ji posoudit naopak jako zcela nepfiípustnou. Je tedy nezbytné, aby orgány památkové péãe vydávaly (závazná) stanoviska rychle a pfiitom kvalitnû. To ov em pfiedpokládá bezvadnou spolupráci s Národním památkov m ústavem, o jehoï odbornou pomoc se budou dotãené orgány památkové péãe (zejména obecní úfiady obcí s roz ífienou pûsobností) opírat: Národní památkov ústav musí své vyjádfiení zpracovat rychle a pfiitom natolik dobfie, aby bylo pro dotãen orgán vyuïitelné. Novela zákona o státní památkové péãi V souvislosti s pfiijetím StavZ byl pfiijat také zákon ã. 186/2006 Sb., o zmûnû nûkter ch zákonû souvisejících s pfiijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnûní, kter ve své ãásti první novelizuje PamZ s úãinností od Tato novela pfiiná í do PamZ nûkteré dosti zásadní zmûny, o nichï nyní pojednáme. Novela pfiedev ím sjednocuje pojmosloví novelizovan ch ustanovení PamZ s pojmoslovím Sp a StavZ. Paragraf 11 odst. 3 PamZ tak pfiedepisuje v em správním úfiadûm, mezi nimiï jsou zvlá È zdûraznûny orgány krajû a obcí (coï jsou mimo jiné v echny stavební úfiady), povinnost vydávat rozhodnutí, jimiï mohou b t dotãeny zájmy památkové péãe na ochranû, zachování a vhodném vyuïití kulturních památek, památkov ch rezervací a památkov ch zón, v luãnû na základû závazného stanoviska obecního úfiadu obce s roz ífienou pûsobností nebo jde-li o národní kulturní památku závazného stanoviska krajského úfiadu. Správní orgán, kter rozhoduje v urãité vûci, tedy musí mít nejprve jako podklad pro své rozhodnutí závazné stanovisko, a pak má dvû moïnosti: buì se jím fiídit, neboè obsah závazného stanoviska je pro správní úfiad, kter vydává rozhodnutí, závazn ( 149 odst. 1 Sp ), anebo vyvolat rozpor, kter se bude fie it postupem podle 136 odst. 6 Sp. Pokud jde o stavební úfiad a jeho rozhodování, které je upraveno ve StavZ, je tato povinnost jakoby duplicitní s 4 StavZ, av ak je tfieba podotknout, Ïe 11 odst. 3 PamZ se t ká v ech správních orgánû, nikoli jen v oblastech upraven ch StavZ. Velmi podstatn ch zmûn doznává 14 PamZ: 14 odst. 2 PamZ roz ifiuje katalog prací na nemovitostech v památkov ch rezervacích, památkov ch zónách a památkov ch ochrann ch pásmech, které vyïadují závazné stanovisko obecního úfiadu obce s roz ífienou pûsobností. Pfiitom je pouïito pojmosloví StavZ. Závazné stanovisko je tfieba ke stavbû, ke zmûnû stavby, k terénním úpravám, k umístûní nebo odstranûní zafiízení, k odstranûní stavby, k úpravû dfievin nebo k udrïovacím pracím na nemovitosti. Zafiízením se podle StavZ rozumí i informaãní a reklamní panel, tabule ãi deska, takïe osazování reklam v památkov ch rezervacích a zónách jiï od podléhá reïimu 14 odst. 2 PamZ bez ohledu na to, zda pfii osazování reklamy dojde, nebo nedojde k zásahu do stavby. Naproti tomu 14 odst. 2 PamZ ve spojení s 17 PamZ omezuje okruh prací na nemovitostech v památkov ch ochrann ch pásmech, které vyïadují závazné stanovisko orgánu památkové péãe, aãkoli je lze obsahovû podfiadit pod v ãet v 14 odst. 2 PamZ. Ne kaïd zásah na nemovitosti v památkovém ochranném pásmu, kter lze podfiadit pod v ãet v 14 odst. 2 PamZ, tedy bude vyïadovat závazné stanovisko: podle 17 odst. 1 PamZ je pfiímo ze zákona vylouãena povinnost vyïádat si závazné stanovisko ke stavbû, ke zmûnû stavby, k udrïovacím pracím a k umístûní nebo odstranûní zafiízení, av ak pouze za podmínky, Ïe provedením tûchto prací se Ïádn m zpûsobem nezasáhne do vnûj ího vzhledu nemovitosti. Stejnû tak je podle 17 odst. 1 PamZ moïné, aby po územní rozhodnutí o památkovém ochranném pásmu urãilo nemovitosti, u nichï je vylouãena povinnost vyïádat si závazné stanovisko, pfiiãemï tato v luka se mûïe t kat buì v ech prací (zásahû) vyjmenovan ch v 14 odst. 2 PamZ, anebo jen nûkter ch prací z tohoto v ãtu. Zde jiï nejde o v luku zákonnou, n brï o v luku stanovenou na základû zákona územním rozhodnutím. Lze soudit s vyuïitím argumentu e ratione legis, Ïe tato v luka se net ká jen ochrann ch pásem nemovit ch kulturních památek (v slovnû zmínûn ch v 17 odst. 1 PamZ), n brï v ech památkov ch ochrann ch pásem. Zejména u ochrann ch pásem památkov ch rezervací a zón by bylo absurdní, kdyby se tak nestalo, tfiebaïe zákon tuto otázku v slovnû nefie í. Paragraf 14 odst. 4 PamZ pfiedepisuje stavebnímu úfiadu povinnost (ponûkud duplicitnû ve vztahu k 11 odst. 3 PamZ a 4 StavZ) rozhodovat v území, na kterém uplatàuje zájmy památková péãe, v souladu se závazn m stanoviskem dotãeného orgánu. To platí i pro rozhodování o obnovû kulturních a národních kulturních památek. Dotãen m orgánem je zde obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností (vyjma národních kulturních památek, u nichï je dotãen m orgánem krajsk úfiad). Tato povinnost stavebního úfiadu navazuje na 4 StavZ a je vlastnû podmnoïinou povinnosti rozhodovat na základû závazného stanoviska stanovené v 11 odst. 3 PamZ. V 14 odst. 5 a 7 PamZ je upraven v ãet prací tak, aby odpovídal novému v ãtu v 14 odst. 2 PamZ. Jde-li o práce, k nimï postaãuje ohlá ení, mûïe stavební úfiad souhlasit s provedením ohlá en ch prací, pouze není-li to v rozporu se závazn m stanoviskem orgánu památkové péãe (které je povinnou pfiílohou ohlá ení). Paragraf 15 odst. 3 PamZ je upraven v návaznosti na pfiijetí zákona ã. 184/2006 Sb., o odnûtí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbû (zákon o vyvlastnûní). Obecnou úpravu vyvlastnûní jiï tedy neobsahuje StavZ (na rozdíl od zákona ã. 50/1976 Sb.), n brï tento zvlá tní zákon. Vyvlast- Àování podle VyvlZ nebudou provádût stavební úfiady, n brï vyvlastàovací úfiady ( 15 VyvlZ), coï jsou obecní úfiady obcí s roz ífienou pûsobností, magistráty územnû ãlenûn ch statutárních mûst a Magistrát hlavního mûsta Prahy. V znamn ch zmûn doznává úprava památkov ch ochrann ch pásem v 17 PamZ. Paragraf 17 odst. 5 PamZ v slovnû pfiipou tí moïnost zmûny ochranného pásma. Tato moïnost se t ká ochrann ch pásem nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny: o zmûnû takového ochranného pásma rozhoduje obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností, a to v luãnû na návrh krajského úfiadu, kter je povinen tento návrh pfiedem dohodnout s Ministerstvem kultury âr. MoÏnost zmûny ochranného pásma podle tohoto ustanovení se nevztahuje na ochranná pásma nemovit ch kulturních památek. Paragraf 17 odst. 6 PamZ zakotvuje v návaznosti na 94 StavZ moïnost zmûnit nebo zru it pravomocné rozhodnutí o ochranném pásmu. Toto rozhodnutí lze jednak zmûnit, pokud se zmûní úãel, pro kter bylo ochranné pásmo vymezeno (napfiíklad pokud se zmûní podmínky v nûkteré ãásti památkové rezervace, k jejíï ochranû ochranné pásmo slouïí), jednak je lze zru it, pokud zanikl pfiedmût ochrany (napfiíklad pokud je zru- eno prohlá ení nemovitosti kulturní památky, která je chránûna ochrann m pásmem za kulturní památku). V obou pfiípadech rozhoduje obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností po vyjádfiení Národního památkového ústavu. Tato zmûna nebo zru ení se mûïe t kat v ech ochrann ch pásem podle PamZ ochrann ch pásem nemovit ch národních kulturních památek, nemovit ch kulturních památek, památkov ch rezervací i památkov ch zón. V návaznosti na zmûnu v ãtu prací v 14 odst. 2 PamZ a na vylouãení povinnosti vyïádat si závazné stanovisko k nûkter m zásahûm v památkov ch ochrann ch pásmech podle 17 PamZ doznala odpovídajících zmûn i sankãní ustanovení, konkrétnû 35 odst. 1 písm. h) PamZ a 39 odst. 1 písm. g) PamZ. Paragraf 23b PamZ zavádí nov institut plán území s archeologick mi nálezy. Ten mûïe vydat kraj v pfienesené pûsobnosti formou obecnû závazného právního pfiedpisu nafiízení kraje. Kraj se pfiitom opírá o bezplatnou odbornou pomoc Archeologického ústavu AV âr a Národního památkového ústavu. Plán území s archeologick mi nálezy mûïe b t vydán pro celé území kraje nebo jen pro jeho ãást. Jeho základním cílem je vymezení území, na nichï se vyskytují nebo se mohou odûvodnûnû vyskytovat archeologické nálezy, a naopak i území, která tuto vlastnost nemají. Smyslem je jednak zapojit ochranu archeologického dûdictví do procesû územního plánování (jak to pfiedpokládá ÚArcheo), jednak územnû vymezit území s archeologick mi nálezy, k nûmuï se vztahuje oznamovací povinnost stavebníka podle 22 odst. 2 PamZ. Po vydání plánu území s archeologick mi nálezy bude oznamovací povinnost tíïit stavebníka jen tehdy, bude-li zam let stavební ãinnost na území, které bude v plánu území s archeologick mi nálezy oznaãeno jako úze- 58 INFORMACE

7 mí, v nûmï se archeologické nálezy vyskytují nebo se mohou odûvodnûnû vyskytovat. Plán území s archeologick mi nálezy jakoïto právní pfiedpis je obecnû závazn, a to i pro orgány územního plánování, stavební úfiady a podobnû. Lze jej vydat na dobu maximálnû dvaceti let a lze jej zmûnit, jestliïe se v znamnû zmûní vûdecké poznatky o archeologick ch nálezech a jejich v skytu v území, které je plánem fie- eno ( 23b odst. 3 PamZ). Zmûn doznala také kompetenãní ustanovení PamZ. Ministerstvu kultury âr je v 26 PamZ novû dána pfiíslu nost uplatàovat stanovisko k politice územního rozvoje, k zásadám územního rozvoje a k územnû plánovací dokumentaci pro území, ve kterém se nacházejí památková rezervace, nemovitá vûc nebo soubor nemovit ch vûcí zapsané na Seznamu svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví. Ve vztahu k tomuto území uplatàuje Ministerstvo kultury âr také stanovisko k vymezení zastavûného území 2 odst. 1 písm. d) StavZ. Krajsk úfiad uplatàuje stanovisko k územnû plánovací dokumentaci a k vymezení zastavûného území v pfiípadech vyjmenovan ch v novém 28 odst. 2 písm. c) PamZ. Je také dotãen m orgánem k zabezpeãení nepfiedvídan ch nálezû kulturnû cenn ch pfiedmûtû, detailû stavby nebo archeologick ch nálezû ( 176 StavZ) v pfiípadech stanoven ch v 28 odst. 2 písm. d) PamZ, poskytuje v zájmu zabezpeãení péãe o národní kulturní památky závazná stanoviska a jiné podklady do fiízení veden ch jin mi správními orgány [ 28 odst. 2 písm. e) PamZ] a vykonává dozor pfii obnovû národních kulturních památek podle 28 odst. 2 písm. f) PamZ. Obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností zabezpeãuje pfiedpoklady pro komplexní péãi o kulturní památky a o nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale vyskytují se v památkové rezervaci, v památkové zónû nebo v památkovém ochranném pásmu [ 29 odst. 2 písm. b) PamZ]; k tomu úãelu vydává téï závazná stanoviska a jiné podklady do fiízení veden ch jin mi správními úfiady a v nûkter ch pfiípadech, vyjmenovan ch v novém 29 odst. 2 písm. c) PamZ, uplatàuje stanoviska k územnû plánovací dokumentaci a k vymezení zastavûného území. Obecní úfiad také vykonává z hlediska památkové péãe dozor (dfiívûj í státní stavební dohled) pfii obnovû kulturních památek a pfii stavbû, zmûnû stavby, terénních úpravách, umístûní nebo odstranûní zafiízení, odstranûní stavby nebo udrïovacích pracích na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, v památkové zónû nebo v památkovém ochranném pásmu 29 odst. 2 písm. g) PamZ. Tato dozorová pravomoc se tedy od neomezuje jen na kulturní památky, jako tomu bylo do konce roku Národní památkov ústav je podle novelizovaného 32 PamZ také poskytovatelem údajû podle zvlá tního právního pfiedpisu, jímï je StavZ. Je tedy povinen podle 27 StavZ poskytovat pofiizovateli územnû analytick ch podkladû údaje o území (t kající se napfiíklad kulturních památek ãi území s archeologick mi nálezy), a to bezplatnû. Jifií KLUSO, Martin ZÍDEK (První ãást textu byla uvefiejnûna ve Zprávách památkové péãe 66, 2006, ã. 6, s ) Literatura: 1. MAREâEK, J.: Nov stavební zákon, in: Stavební právo bulletin, 2006, ã. 2, s PLOS, J.: Zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), vydáno DÛvodová zpráva k zákonu ã. 183/2006 Sb. 4. DÛvodová zpráva k zákonu ã. 186/2006 Sb. 5. Návrhy provádûcích vyhlá ek ke stavebnímu zákonu: a) vyhlá ka o dokumentaci staveb, b) vyhlá ka, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení stavebního zákona o územním fiízení, vefiejnoprávní smlouvû a územním plánování, c) vyhlá ka o obecn ch poïadavcích na vyuïívání území, d) vyhlá ka o územnû analytick ch podkladech, územnû plánovací dokumentaci a zpûsobu evidence územnû plánovací ãinnosti. Osobnost Johna Ruskina cesta k moderní památkové péãi Osobnost Johna Ruskina je neodmyslitelnû spjata s v vojem památkové péãe. Ruskin byl jedním z hlavních propagátorû konzervaãního pfiístupu ve vûci ochrany architektonick ch památek. Usiloval o postihnutí vlastní hodnoty historické stavby, která byla uchována dle jeho názoru ve stáfií budovy. 1 Ruskinovo pojetí péãe o stavební památky do jisté míry souviselo s postojem, jejï zastával k umûní, náboïenství a pfiírodû i k dobû a spoleãnosti, v níï Ïil. Právû svou v estranností a v jimeãností patfiil k nejv znamnûj ím muïûm Anglie 19. století. My lenky Johna Ruskina ovlivàovaly její kulturní, sociální i ekonomické pomûry. Nebyl jen uznávan m historikem umûní, estetikem ãi umûleck m kritikem, ale také originálním spisovatelem, filozofem, sociálním reformátorem a hospodáfisk m teoretikem. Velikost v umûní povaïoval Ruskin za projev rozumu velikého ãlovûka stvofieného Bohem. 2 Architektura pro nûj znamenala nejsilnûj í pospolité (spoleãenské) umûní, které reprezentovalo a navïdy bude reprezentovat Ïivot pfiíslu ného národa. Ve sv ch úvahách dospûl k pfiesvûdãení, Ïe umûní jakékoliv zemû je ukazatelem jejích spoleãensk ch a politick ch ctností. 3 Stavební dílo pokládal za symbol jednoty tvofiené pevn m spojením psychického a fyzického úsilí, pfiesnûji fieãeno du evní práce autora a poctivé dovednosti fiemeslníka, podobnû jako plnohodnotn Ïivot. Láska ke kráse u nûj zpoãátku byla vyvolávána neúnavn m pozorováním pfiírody, aï posléze jej uchvátila krása artificiální. Vûfiil, Ïe estetického ideálu v umûní lze dosáhnout pouze zachycením podnûtû pfiicházejících z pfiírody. 4 Johna Ruskina je nutné fiadit k tûm pfiedstavitelûm pozdního romantismu, kter m se podafiilo vytvofiit praktick program zaloïen na úzkém propojení umûní se sociálními a ekonomick mi podmínkami. 5 Ruskin 1 Obr. 1. Profesor John Ruskin. Fotografie pofiízena firmou Elliott & Fry, Lond n. (Pfievzato z John RUSKIN: Sesame and Lilies and the Political Economy of Art, Collins Clear- -Type Pres, London Glasgow) striktnû odmítal odtrïení tvorby od pomûrû, v nichï se rozvíjela. S precizností sobû vlastní se snaïil vyloïit pfiíãiny umûleckého cítûní a potfieby umûlecké tvofiivosti, skryté v lidském nitru. Zab val se pûsobením umûní na celkovou náladu spoleãnosti. AÏ pfiíli ãasto ostfie kritizoval populární vkus své doby a rovnûï prûmysl znetvofiující anglickou krajinu a znevaïující dosavadní kvalitu ruãní práce. 6 RuskinÛv zpûsob my lení Poznámky 1 AÏ Alois Riegl definoval u stavebních památek takzvanou hodnotu stáfií (Alterswert), která mûla b t v budoucnosti stále více oceàována. Srov. Denkmalpflege. Deutsche Texte aus drei Jahrhunderten (ed. Norbert HUSE), C. H. Beck, München 2006, s. 90; Ivo HLOBIL: Alois Riegl a teorie moderní památkové péãe, in: Alois Riegl: Moderní památková péãe, Národní památkov ústav, Praha 2003, s , 119; Petr KROUPA: âas a autenticita památky, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 5, s. 435; Petr KROUPA: Základní principy památkové péãe? (Detektivní pátrání), in: Zprávy památkové péãe 61, 2001, ã. 10, s Katharine Everett GILBERTOVÁ, Helmut KUHN: Dûjiny estetiky, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umûní, Praha 1965, s John RUSKIN: Lectures on Art, Delivered before the university of Oxford in hilary term, 1870, Frank F. Lovell and Company, New York, s. 22: The art of any country is the exponent of its social and political virtues. 4 K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s , TamtéÏ, s. 328; Gustav PAULI: Die Kunst des Klassizismus und der Romantik, Propyläen Verlag, Berlin 1925, s. 138, K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 328, ; Otakar JOSEK: Filosofie Ruskinova, in: âeská mysl II, 1901, ã. 3, s INFORMACE 59

8 lze ãásteãnû objasnit na základû ambivalentního vztahu k vûdû, kter zastával. Ta byla dle jeho soudu schopna ve spolupráci s umûním dospût k definitivnímu zhodnocení kaïdého fenoménu. Ruskin v ak neuznával vûdu v podobû afektované uãenosti, která se utápí v detailech a ru í pfiirozenou jednotu lidské existence. 7 Biografie Johna Ruskina John Ruskin se narodil 8. února roku 1819 v Lond nû manïelûm Johnu Jamesovi Ruskinovi a Margaretû Coxové-Ruskinové. Rodiãe vychovávali svého jediného chlapce opravdu s úzkostlivou péãí. J. James Ruskin byl poctiv starosvûtsk obchodník se panûlsk m vínem a zároveà vá niv milovník umûní. Obzvlá tû lásku k malífiství a poezii v tûpoval synovi odmaliãka. John Ruskin byl zpoãátku vzdûláván v hradnû svou puritánskou matkou. KaÏdodenní proãítání i memorování bible a rovnûï ãtení literárních dûl znám ch autorû, zejména Waltera Scotta, mûlo vliv na formování jeho osobitého stylu psaného projevu. Starostliv m rodiãûm se podafiilo nadlouho ochránit malého Johna pfied nepfiízní okolního svûta a vybudovat mu tak dokonal Èastn domov. Patrnû tehdy byl vloïen Ruskinovi do srdce zárodek exaltovaného, idealistického Ïivotního názoru. 8 V roce 1831 zaãal Ruskin nav tûvovat kolu reverenda Thomase Dalea. Av ak nemoc zánût pohrudnice zpûsobila pfiedãasné pfieru ení kolní v uky. Nejen pro rozpt lení pfii rekonvalescenci hradili rodiãe synovi soukromé hodiny kreslení a malby. O rok pozdûji, ke sv m tfiináct m narozeninám, dostal Ruskin od otce dárek v podobû básnické sbírky Italy od Samuela Rogerse s ilustracemi Josepha Mallorda Williama Turnera. Tak skrze poezii nahlédl do umûleckého svûta Itálie (pfiedev ím Benátek, Florencie, íma) a zároveà do svûta Turnerova díla, které nikdy nepfiestal ctít. 9 V záfií 1836 byl John Ruskin imatrikulován na univerzitû v Oxfordu a vstoupil do Christ Church College. 10 Bûhem studií se pokou el s neutuchající horlivostí psát básnû. Roku 1839 byla Ruskinova básnická aktivita korunována úspûchem, kdyï získal cenu Newdigate za poezii. O Velikonocích 1840, v ãase vrcholících pfiíprav na závûreãné zkou ky v Oxfordu, prodûlal tûïk tuberkulózní záchvat, jenï oddálil témûfi o dva roky dokonãení studia. Na univerzitu se vrátil v dubnu 1842, aby úspû nû získal bakaláfiskou hodnost. O rok pozdûji obdrïel i titul magistra. 11 Ruskin se jiï dávno pfied absolutoriem velmi aktivnû zapojoval do umûlecké kritiky. Ve sv ch sedmnácti letech (1836) hájil dílo jím obdivovaného Turnera proti ostré kritice vlivného Blackwood s Magazine (A Reply to Blackwood s Criticism of Turner). Je tû jasnûji formuloval své základní principy pozdûj ího programu kritiky umûní v ãláncích z let 1837 a 1838 The Poetry of Architecture, vydan ch v The Architectural Magazine. 12 Nicménû jeho zásadní práce teprve získávala ucelenûj í podobu. V dubnu 1843 vy el první svazek Ruskinov ch Modern Painters, díla, které mu ve dvaceti ãtyfiech letech zajistilo pevnou pozici na v sluní tehdej í umûlecké kritiky. Ruskin se v nich mimo jiné pokusil rozvést historii v voje citu pro pfiírodu u rûzn ch národû a vysvûtlit bezprostfiední vztahy mezi pfiírodou a du evním rozpoloïením ãlovûka. Velk úspûch Modern Painters si vyïádal v následujících letech sepsání dal ích dílû. Druh, z roku 1846, zahrnoval originální, silnû náboïensky podbarvenou teorii krásy a v eho umûní. Dílo bylo ukonãeno aï pát m svazkem vydan m roku Ve 40. letech 19. století podnikl Ruskin nûkolik zahraniãních cest, které ovlivnily jeho následná Ïivotní rozhodnutí. Italsk m pobytem (náv tûva Pisy, Luccy a zvlá tû Benátek) byl natolik uchvácen, Ïe se zfiekl dráhy v tvarného umûlce a zasvûtil svûj Ïivot mnohostranné práci uãitele umûní. 14 Ani vleklá nemoc jej neodradila od náv tûvy Amiensu a Normandie. V pozdním létû 1848 se zde, doprovázen svou Ïenou Euphemií Chalmers Grayovou, oddával studiu architektonick ch skvostû gotiky francouzsk ch katedrál. 15 Na základû dojmû z cest po severní Francii sestavil Ruskin sbírku esejû nazvanou The Seven Lamps of Architecture, vydanou na jafie V této práci dál rozvinul rozpracovanou teorii umûní. Pfiesunul zde svûj zájem od benátského malífiství k pro nûj nejsilnûj ímu spoleãenskému umûní k architektufie. V architektonickém v tvoru, v uvûdomûní si jeho historického v znamu spatfioval památku reflektující Ïivot národa. Ruskinovo chápání syntetického stavitelského díla jako obrazu národní ctnosti se tu rozcházelo se zpûsobem Ïivota vy ích spoleãensk ch vrstev viktoriánské Anglie, vyznaãujícím se frivolním luxusem jako symbolem národní dekadence. 16 John Ruskin vidûl hlavní principy architektury pfied boïím oltáfiem jako hofiících sedm lamp symbolizujících obûè, pravdu, sílu, krásu, Ïivot, pamûè a úctu. Lampa obûti reprezentuje dle Ruskina u architektury vlastnost, která naproti pouhému budování zohled- Àuje dûstojnost a krásu, pfiestoïe postrádají úãelnost. Pravda pfiedstavuje kvalitu a poctivost ruãní v roby i vhodn v bûr stavebních materiálû. Síla prezentuje pevnost a trvanlivost jednoduch ch konstrukcí. Krása má stále pfiipomínat skuteãnost, Ïe jí lze dosáhnout jen napodobováním pfiírody, která je bezednou studnicí inspirace. Lampa Ïivota charakterizuje architekturu pfiiná ející naplnûní existence prostfiednictvím forem projevu, smûlost a jedineãnost. PamûÈ, která je obsa- Ïena v architektonickém díle, udrïuje stále Ïivé spojení s minulostí. Ruskin prohla oval, Ïe bez architektury mûïeme Ïít, ctít Boha, ale nemûïeme bez ní vzpomínat. Úcta pak poukazuje na fakt, Ïe v architektufie není moïná absolutní svoboda tvorby. Je nutné respektovat univerzální styl akcentující v e opravdové a osvûdãené. V esejích se stfiídají pasáïe vûnované velmi specifick m technick m problémûm s vá nivû podan mi úvahami o globálních otázkách. 17 Mnoho architektû se cítilo touto knihou dotãeno. VÏdyÈ jejich profesionalitu napadal amatér, a to tím, Ïe je obviàoval z naprostého ignorování estetiky. Soudob design se stal dle Ruskina nositelem chybn ch zdání. Obdobnû hodnotil i v sledky práce restaurátorû star ch budov. Kniha The Seven Lamps of Architecture si získala irok okruh ãtenáfiû pfiedev ím pro Ruskinovy odváïné útoky na konvence a brilantní obhajobu reprezentativního národního stylu. PoÏadoval, aby nejen jednotlivé domy byly krásné, ale mûla b t upravena celá mûsta. Ruskin zdûrazàoval nutnost mimofiádného pfiístupu k vefiejn m budovám urãujícím umûleck vzor. Detailnû promy lenou estetickou koncepcí se mûlo docílit mravního povznesení národa a ífiení v eobecného vzdûlání. Hlavní my lenky Johna Ruskina nezaznamenaly ani po dvaadvaceti letech zásadní zmûnu. Svûdãí o tom jeho pfiedná ky z roku 1870, Lectures on Art, urãené posluchaãûm oxfordské univerzity. 18 Poznámky 7 Srov. O. JOSEK: Filosofie Ruskinova, in: âeská mysl II, 1901, ã. 1, s. 3, 6. 8 Hugo ALTMANN: John Ruskin, in: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon, 1999, Band XV, Spalten , citováno , dostupné z John Ruskin, in: Volné smûry IV, 1900, prosinec, leden a únor ãíslo H. Schwaigra, s H. ALTMANN, cit. v pozn TamtéÏ; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s. 90; John Ruskin, in: Brockhaus Konversations-Lexikon, Band XIV, F. A. Brockhaus, Leipzig Berlin Wien, 1898, s H. ALTMANN, cit. v pozn TamtéÏ. 13 Celkem bylo vydáno sedm separátních dílû. Obecnû se hovofií o pûti svazcích Modern Painters vydan ch v letech 1843 (I), 1846 (II), 1856 (III IV) a 1860 (V). Srov. napfiíklad H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Otakar JOSEK: Apo tol krásy a altruismu, in: Osvûta, listy pro rozhled v umûní, vûdû a politice XXXI, díl II, 1901, s. 885; Ruskin John, cit. v pozn. 10, s H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s Dne 10. dubna 1848 se John Ruskin v Perthu oïenil s o deset let mlad í malífikou Euphemií (Effií) Chalmers Grayovou. Jejich sàatek byl nakonec anulován v roce H. ALTMANN, cit. v pozn Podobn názor jiï obhajovali architekt Augustus Welby Northmore Pugin ãi skotsk historik a filozof Thomas Carlyle. Ten byl Ruskinov m pfiítelem a vzorem. Oba muïi, Ruskin i Carlyle, zastávali shodná stanoviska rovnûï v sociálních a hospodáfisk ch otázkách. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Kenneth FRAMPTON: Moderní architektura. Kritické dûjiny, Academia, Praha 2004, s ; K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s ; Karl O. HARTMANN: Die Baukunst in ihrer Entwicklung von der Urzeit bis zur Gegenwart, Band III, Carl Scholtze (W. Junghaus), Leipzig 1911, s H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Ruskin se na svou práci The Seven Lamps of Architecture odvolával i v Lectures on Art; J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s. 47, 75: I can get no soul to believe that the beginning of art is in getting our country clean and our people beautiful. 60 INFORMACE

9 K Ruskinovu postavení uznávaného umûleckého kritika pfiispûla vedle v e zmiàovan ch kniïních titulû i dal í díla. Mezi ta nejznámûj í se bezpochyby fiadí tfiísvazková práce The Stones of Venice. První svazek Foundations byl vydán v roce 1851, zb vající dva, The Sea Stories a The Fall, roku Zvlá tní v znam s pfiesahem do souãasnosti má druh svazek, vûnovan gotickému umûní. Ruskin vnímal gotiku jako energické a velkomyslné umûní, jeï se projevuje láskou ke svobodû, novotám a pfiírodním jevûm. Do opozice k uctívané gotice stavûl renesanãní architekturu, která zrcadlí lásku k rozmafiilosti a smyslnosti. 19 Jeho brilantní popisy benátsk ch staveb jsou i dnes velice cenn m studijním materiálem, zejména co se t ãe stavebnû-historick ch anal z. Nicménû vûhlasnou se stala kapitola On the Nature of Gothic, v níï se pokusil Ruskin objasnit roli dûlníka (fiemeslníka) ve vztahu k umûleckému dílu. RovnûÏ se snaïil dokázat, Ïe znamenité formy vyspûlé architektury mûly své kofieny v obãanském a regionálním stavitelství. Poprvé zde jasnû formuloval své stanovisko, které zastával v sociálnû-kulturních a hospodáfisk ch otázkách. Vyjádfiil se proti prûmyslové dûlbû práce a degradaci pracovního v konu dûlníka strojem. Na základû teorií ekonoma a filozofa 18. století Adama Smithe konfrontoval tradiãní fiemeslo s odosobnûnou mechanizovanou v robou. 20 Uvedená kapitola druhého svazku The Stones of Venice byla separátnû uvefiejnûna v roce 1854 u pfiíleïitosti zaloïení Working Men s College, kde v letech Ruskin vyuãoval. Tato událost se stala impulsem pro nadcházející ãinnost Williama Morrise ( ), osobitého básníka, pfiekladatele, v tvarného umûlce a agilního socialisty. RuskinÛv text na nûj zapûsobil nejen po stránce obsahové, ale také sv mi literárními kvalitami. V téïe dobû zaãal Morris nav tûvovat i jeho pfiedná ky na univerzitû v Oxfordu. 21 Zhruba od roku 1857 byla kritika umûní Johna Ruskina pomûrnû ãasto ovlivàována jeho spoleãensk mi a politick mi názory. JiÏ v pfiedná kách na Working Men s College poukazoval na odstra ující fakt, Ïe nejdûleïitûj í vlastností urãující Ïivot bûïného Angliãana je chamtivost. Sv m vystoupením bránícím sociálnû slab í proti útisku vzbudil ve viktoriánské Anglii obrovskou boufii rozhofiãení, která podryla jeho povûst proroka krásy. 22 Pohánûn neutuchající vírou v lep í Ïivot pro v echny bez v jimky se pokusil Ruskin zaloïit malou obec, kde mûlo dojít k naplnûní jeho pfiedstav. Za tímto úãelem bylo roku 1871 zakoupeno území v Paddingtonu a ustaven okruh pfiátel, jenï pfiijal jméno Cech sv. Jifií (Guild of St. George). V obci se provozovala pouze rukodûlná v roba, jakákoliv strojová produkce byla naprosto vylouãena. Vznikla zde rovnûï originální sbírka umûleck ch i fiemesln ch v tvorû, pfiírodnin a podobnû, která byla zcela odli ná od obvykl ch sbírek muzejních. Zastoupení v ní mûl vïdy pouze jedin reprezentant svého druhu, a to ten nejdokonalej í, pfiiãemï cílem bylo vzbudit v pozorovateli obdiv. Stala se fakticky jedin m hodnotn m v sledkem kolonizaãního pokusu, ponûvadï obec se záhy rozpadla z dûvodu hromadících se nedostatkû v celkové organizaci. 23 Ruskin zdûdil po smrti svého otce v roce 1864 pomûrnû rozsáhl majetek. Získané jmûní postupnû vyu- Ïil k uskuteãnûní sv ch ideálû a k vefiejnému prospûchu. Vedle financování Cechu svatého Jifií obdaroval také Whitelands College v Chelsea a John Ruskin s School v Camberwellu. Akademickou dráhu zahájil roku 1867 jako lektor na univerzitû v Cambridgi, aby o dva roky pozdûji ode el na oxfordskou univerzitu na novû ustavené místo profesora v tvarn ch umûní. Oficiálnû je zastával od roku V letech byl rovnûï ãlenem malífiské spoleãnosti Old Water-Color Society, s níï pravidelnû vystavoval. 24 Poznámky 19 Srov. K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 334; Jean-Luc CHALUMEAU: Pfiehled teorií umûní. Pfiehled filozofie a historie umûní, Portál, Praha 2003, s H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 52; J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s William Morris nav tûvoval Ruskinovy pfiedná ky v Oxfordu spoleãnû se sv m pfiítelem Edwardem Burne-Jonesem. Právû tito muïi pfiivedli v 60. letech 19. století k Ïivotu druhou fázi prerafaelistick ch aktivit, orientovanou na fiemesla. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Amy DEMP- SEYOVÁ: Umûlecké styly, koly a hnutí, Nakladatelství Slovart, 2002, s ; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s ; Norbert LYNTON: Umûní 19. a 20. století, Artia, Praha 1981, s. 38, 40; William Morris, in: Brockhaus Konversations-Lexikon, Band VIII, F. A. Brockhaus, Leipzig Berlin Wien, 1898, s. 13; G. PAULI, cit. v pozn. 5, s. 141; J. TULC: William Morris a moderní ochrana památek, in: Památky a pfiíroda 9, 1984, ã. 9, s John Ruskin, cit. v pozn. 8, s. 94; Ruskin John, cit. v pozn. 10, s Nicménû Ruskinova neúspû ná obec Cech sv. Jifií zapûsobila na architekty (napfiíklad Ebenezera Howarda, Richarda Normana Shawa) spjaté s hnutím zakládajícím zahradní mûsta v posledním desetiletí 19. století. K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s , 56 57; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s Ruskinovy kresby a akvarely jsou i dnes v Anglii vysoce cenûny. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s Obr. 2. John Ruskin, Study of a Peacock s Breast Feather (Studie pavího pera z oblasti hrudi), 1873, akvarel. (Pfievzato z webu Sheffield Galleries & Muzeums Trust, Ruskin Collection) Obr. 3. John Ruskin, Spray of Dead Oak Leaves (Listy vûtve mrtvého dubu), (Pfievzato z webu Sheffield Galleries & Muzeums Trust, Ruskin Collection) Obr. 4. Light and Shave with Refusal of Colour. Petal-vault of Scarlet Geranium (Svûtlo a stín bez pouïití barvy. Kvûtenství ãerveného mu kátu), Schools of St. George, Elementary Drawing Plate XII. (Pfievzato z John Ruskin: The Laws Of Fésole, Frank F. Lovell nad Company, New York) Obr. 5. The Bible of Amiens, Northern Porch before Restoration (Severní portál katedrály v Amiensu pfied restaurováním) Plate II. (Pfievzato z John Ruskin: Our Fathers Have Told Us, Frank F. Lovell and Company, New York) INFORMACE 61

10 Obr. 6. W. G. Collingwood, John Ruskin in his Study at Brantwood (John Ruskin ve své pracovnû v Brantwoodu), (Pfievzato z the Victorian Web) 6 Roku 1878 prodûlal Ruskin první rozsáhlej í fázi svého nervového onemocnûní. Postupem ãasu se intervaly mezi obdobími du evní nerovnováhy neustále zkracovaly. Pfiesto se mu podafiilo ve Èastnûj ích dobách dopsat jednu z jeho nejvût ích próz vlastní Ïivotopis Praeterita ( ). V roce 1884 ode el John Ruskin do mûsta Conistonu v Lake District. Od roku 1887 se jiï docela stranil vefiejnosti. Zemfiel 20. ledna roku 1900 na svém statku Brantwoodu u Conistonu v Lancashiru. 25 Postoj k památkám jejich ochrana JiÏ ve druhé polovinû 18. století v raznû krystalizovaly snahy o systematickou údrïbu architektonick ch památek. Ta primárnû vycházela z provádûní nezbytn ch oprav historick ch budov. Av ak k prosazení skuteãné památkové péãe stále je tû chybûly organizaãní pfiedpoklady. Nicménû nové tendence v umûleckohistorickém bádání pfiinesly i podstatnou zmûnu v posuzování star ch umûleck ch dûl. Ta jiï nebyla pokládána jen za hodna obdivu po umûlecké stránce, ale bylo zahájeno hledání duchovních hodnot v nich obsaïen ch. Dospûlo se k poznatku, Ïe nejen v kaïdém jednotlivém díle, ale i v dílech urãit ch epoch je zformován v raz vlastní ideje duch doby. Ten mohl b t nejhmatatelnûji zachycen a uchován v dokonalém architektonickém díle, které se mûlo stát absolutním vzorem pro pfiítomnost. Nov trend teoreticky nastínil jiï proslul nûmeck archeolog a historik umûní Johann Joachim Winckelmann, jemuï se podafiilo odhalit onu duchovní hodnotu u starovûk ch památek ve spise z roku 1755 Gedanken über die Nachahmung der griechischen Werke. 26 Romantismus vztáhl analogické úvahy i na památky evropského stfiedovûku. Pro vzkfií ení duchovního odkazu této epochy se zdálo b t opodstatnûn m uvedení (zrestaurování) stavby z období gotiky do podoby, která by co nejpfiesvûdãivûji ztvárnila stfiedovûké pfiedstavy. Ponûkud odli n pohled na vûc zastával napfiíklad mlad Johann Wolfgang von Goethe. Vyjádfiil jej ve své práci z roku 1772 Von deutscher Baukunst, v pasáïi vûnované oslavû trasburského dómu. Goethe sice velebil velkolepost této gotické katedrály, ov em nikoliv jako projev jediné dovr ené umûlecké my lenky. Obecnû nepovaïoval dokonalou kopii starého za jedinou moïnost znovunalezení duchovních hodnot v architektonickém díle. 27 Tyto úvahy se staly pfiedstupnûm hledání nov ch cest smûfiujících k moderní péãi o stavební památky. Rozdílná pojetí V sledkem pfiedchozího v voje bylo vymezení dvou hlavních, nicménû protichûdn ch pfiístupû k ochranû architektonického dûdictví bûhem 19. století restaurátorského a konzervaãního. Zastánci restaurování spatfiovali ve stavební památce historick dokument reprezentující pfiedev ím dobu svého vzniku. Pfii rekonstrukcích vût inou neãinili zásadní rozdíl mezi dochovan m star m a obnovovan m nov m materiálem. NezohledÀovali vypovídací hodnotu autentické hmoty památky ani svûdectví pozdûj ích stavebních etap. 28 Jejich cílem byla slohová ãistota historické budovy, vzorov obraz minulosti, nikoliv zachování stavby jako svûdka dûjinného v voje. 29 Nejvlivnûj ím pfiedstavitelem restaurátorské metody byl bezesporu francouzsk architekt a teoretik umûní Eugène-Emmanuel Viollet-le-Duc ( ), velk obdivovatel stfiedovûku. Na gotick ch katedrálách, které stály ve stfiedu Viollet-le-Ducova zájmu, jej nejvíce fascinovala konstrukãní fantazie nûkdej ích stavitelû. K restaurování architektonického díla pfiistupoval racionálnû a velmi svûdomitû. Na základû dûkladného stavebnû-historického prûzkumu se mu snaïil navrátit pfiedpokládan pûvodní vzhled. 30 Takov to pfiístup ov em nebral v potaz pfiípadné neoãekávané zmûny, které mohly v prûbûhu v stavby v minulosti nastat. V sledkem tedy byla zrestaurovaná stavba, zachovaná pro budoucnost v podobû, ve které pravdûpodobnû nikdy pfiedtím neexistovala. Puristická metoda rekonstrukce (stylového restaurování) architektonick ch památek se rozvíjela nejen ve Francii, ale rovnûï ve Velké Británii, Nûmecku, Rakousku a dal ích zemích. 31 Druhá tendence, vycházející z podnûtn ch my lenek Johna Ruskina, pfiinesla zcela jinou pfiedstavu o za- Poznámky 25 Nelze vylouãit, Ïe pfiíbuzensk vztah manïelû Ruskinov ch jako bratrance a sestfienice mohl b t pfiíãinou váïného nervového onemocnûní jejich syna. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; John Ruskin, cit. v pozn. 8, s Krása památky byla uznána jako produkt historické epochy a jejího specifického ducha. Podrobnûji Handbuch Denkmalschutz und Denkmalpflege (ed. Dieter J. MARTIN, Michael KRAUTZBERGER), C. H. Beck, München 2004, s. 8 9; K. O. HARTMANN, cit. v pozn. 16, s. 233, 264; G. PAULI, cit. v pozn. 5, s , Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s ; K. E. GIL- BERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s. 336; Handbuch Denkmalschutz und Denkmalpflege, cit. v pozn. 26, s Pojem restaurování jiï není u architektonick ch památek spojován pouze s puristick mi snahami v minulosti. Dne ní praxe ukládá, aby kaïd odborn restaurátorsk zásah plnû respektoval autenticitu dochovaného díla. Roman KUBIâKA, Jifií ZELINGER: V kladov slovník malífiství, grafiky a restaurování, Grada Publishing, Praha 2004, s Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s ; Josef TULC: K oïívání romantick ch koncepcí a puristick ch metod pfii sanaci a komplexní obnovû stavebních památek, in: Památky a pfiíroda 9, 1984, ã. 3, s ; J. TULC, cit. v pozn. 21, s ; Zdenûk WIRTH: Zachování a ochrana historick ch a umûleck ch památek. V voj otázky v 19. století, in: âesk ãasopis historick XIII, 1907, s Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s ; Petr KROU- PA: Georg Dehio a koncepce památkové péãe na zaãátku 20. století, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 3, s Pfiedním reprezentantem restaurátorské metody ve viktoriánské Anglii se stal architekt Georg Gilbert Scott, v Nûmecku pak architekt Bodo Ebhardt. I. HLOBIL, cit. v pozn. 1, s ; P. KROUPA, Základní principy, cit. v pozn. 1, s ; Z. WIRTH, cit. v pozn. 29, s Handbuch Denkmalschutz und Denkmalpflege, cit. v pozn. 26, s Srov. J. TULC, cit. v pozn. 29, s. 130; J. TULC, cit. v pozn. 21, s P. KROUPA: âas a autenticita, cit. v pozn. 1, s H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s ; K. O. HARTMANN, cit. v pozn. 16, s , Zdenûk WIRTH: V voj zásad a prakse ochrany památek v období , in: Umûní V, Nakladatelství âeskoslovenské akademie vûd, Praha 1957, s H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s Morris vytvofiil nov návrh funkce obytného domu a zlep ovací plán zahradního mûsta v podobû osídlení 62 INFORMACE

11 chování stavebních památek. 32 Rozhodnû se nejednalo o pouh protest proti aktivitám puristû. Jejím zámûrem bylo provádûní ochrany a údrïby historick ch budov v souladu s naprost m respektováním jejich vypovídací hodnoty coby nenahraditelného hmotného pramene a zdroje autenticity. 33 Jedinû konzervace mohla zprostfiedkovat dûleïité uvûdomûní si dûjinné kontinuity a neopakovatelnost pocitu starobylosti u architektonické památky. 34 John Ruskin byl pfiedním stoupencem konzervaãní metody a nekompromisním odpûrcem restaurování. Jak jiï bylo zmínûno, architekturu vnímal jako nejsilnûj í pospolité umûní, které je schopno charakterizovat národní Ïivot v jeho rozkvûtu ãi úpadku. Aby historicky vûrn obraz národa nebyl fal ován ani jinak pfiizpûsobován panujícímu spoleãenskému mínûní, prosazoval Ruskin v pfiípadû péãe o stavební památky právû konzervaãní pfiístup. Poukazoval na skuteãnost, Ïe prostfiednictvím architektury lze rozvíjet kontakt s minulostí. Nejen pamûè, ale i vzne enost, osobitost v razu, trvanlivost konstrukcí, poctivost fiemeslnické práce, pravost materiálu a respekt k pfiirozenosti zûstávají v architektonickém díle dle Ruskina trvale fixovány. 35 Z uveden ch dûvodû by mûla b t stavební památka udrïována ve stavu, v nûmï se dochovala do pfiítomnosti. To znamená se v emi zmûnami, nedostatky a pfiednostmi svého v voje. Av ak nelze u ní vylouãit potfiebné transformace, kter mi bude procházet pfii realizaci udrïovacích prací v rámci peãlivé konzervace. Právû ta je schopna zpomalit proces chátrání stavby do té míry, Ïe její hodnoty budou moci obdivovat i pfií tí generace. 36 Stejnû jako Viollet-le-Duc byl rovnûï John Ruskin obdivovatelem stfiedovûké epochy. Dle jeho názoru byly právû v gotické architektufie nejpfiíkladnûji skloubeny dovednosti tehdej ích fiemeslníkû, kter m sociální pomûry umoïàovaly pfiem let o své práci a rozvíjet ji. V zdoba ve stfiedovûkém umûní vycházela dle Ruskina z pfiírodních forem. 37 Tyto jeho postoje mimofiádnû silnû zapûsobily na Williama Morrise, kter zaloïil roku 1861 podnik nabízející fiemeslnû zhotovené vybavení a doplàky interiérû inspirovan ch gotikou. 38 Vrátíme-li se je tû na okamïik k osobnosti Viollet-le-Duca, zjistíme, Ïe vedle zanícení pro stfiedovûk a snahy prodlouïit existenci stavebním památkám jej spojovalo s Johnem Ruskinem také úsilí o vytvofiení reprezentativního národního slohu. 39 Ne náhodou se my lenky tûchto mu- ÏÛ staly na pfielomu 19. a 20. století klíãov m podnûtem pro tvorbu celé fiady v znamn ch architektû, jak mi byli napfiíklad Viktor Horta, Antonio Gaudí y Cornet, Hendrik Petrus Berlage ãi Frank Lloyd Wright. 40 Názorová stanoviska Johna Ruskina a Viollet-le-Duca se v pfiístupu k ochranû architektonického dûdictví diametrálnû rozcházela. Pfiesto se v ak spoleãnû podílela na utváfiení ideové platformy moderní památkové péãe. Oba se tak právem zafiadili k duchovním otcûm péãe o stavební památky. 41 Zachování památky údrïba, nutné opravy Prvním stûïejním dílem Johna Ruskina vûnovan m architektufie, v textu jiï nûkolikrát zmiàovan m, se stala práce The Seven Lamps of Architecture. V kapitole The Lamp of Memory se Ruskin poprvé dotkl negativních stránek restaurování starobyl ch budov. Tvrdil, Ïe vzpomínka na ducha a ruce fiemeslníka, kter jednotlivé ãásti architektonického díla tvofiil, je po zásahu restaurátora stejnû tak nenávratnû ztracena jako stopy stáfií, vtisknuté do povrchu stavby tokem dûjin. Chtûl, aby se o památky peãovalo a nebylo nutné je restaurovat: Starejte se o své památky a nebudete mít potfiebu je znovu vytváfiet. 42 Je v ak nezbytné zdûraznit, Ïe Ruskin sice lpûl na autenticitû stavby, nicménû si velmi dobfie uvûdomoval nezbytnost oprav, které mohly památce zajistit del í existenci. Prvofiadá pro nûj byla pravidelná údrïba budovy, spoãívající kupfiíkladu v odstranûní spadl ch listû a vûtví z okapu ãi plevele ze spár kamenné zdi. Ruskinova v zva ve vûci oprav znûla: Hlídejte starou stavbu s úzkostlivou péãí; poãítejte její kameny jako drahokamy v korunû; postavte kolem stráïe jako stráïe u bran pfii obléhání mûsta, svaïte dohromady stavbu Ïelezn m spojem tam, kde je uvolnûná; podepfiete ji trámem tam, kde se naklání; postarejte se o pûkn vzhled této opory: lep í nûjaká opora neï ztracen prvek v konstrukci. Konejte to v echno s citem a neúnavnû, aby mohly i dal í generace stanout v jejím stínu Ïít a zanechat odkaz. Její poslední den musí jednou nastat, ale nezmafite její danou a nepochybnou existenci a nepfiipusète její poníïení a chybnou obnovu, která ji je tû pfiipraví o poslední poctu, uctûte ji vzpomínkou. 43 Je více neï jisté, Ïe zájem Johna Ruskina o architekturu se neomezoval pouze na velkolepé gotické stavby. Dokázal jej oslovit i typick vzhled v carské lidové architektury na úpatí Alp: Ov emïe umûní, které tesá a koloruje prûãelí v carské chalupy, nepatfií k Ïádnému vysoce postavenému druhu umûní; nicménû svûdãí o ucelenosti a jemnosti schopností horala. 44 V pfiípadû v carského domu v tradiãní krajinû se podafiilo staviteli harmonicky skloubit dovednost, krásu a úãelnost. To byly dle Ruskina tfii nepostradatelné atributy stavitelského umûní. 45 Zcela jin postoj v ak zaujal pfii hodnocení celkového v razu krajiny severního Skotska (pohofií Grampiány, mûsto Inverness), kde byl zpoãátku pfiekvapen naprostou absencí pro nûj hodnotné architektury ãi jin ch pfiíkladû umûní. Zdej í horalovo obydlí popsal jako hromadu ed ch kamenû se stfiechou pokrytou ãernou udusanou ra elinou a odumfiel m vfiesem, nicménû jeho vlastní konstatování jej pfiimûlo k dal ímu pfiem lení o vlivu umûní na lidskou mysl. Prostou stavbu skotského domu porovnal s okázalou architekturou Indie, ne v ak z hlediska estetického, n brï na základû morálního principu. Ruskin dospûl k pozoruhodnému (tak jej sám oznaãil) závûru. Ra elinou pokrytá chalupa se pro nûj stala v razem víry, odvahy, obûtavosti a ãistoty, na rozdíl od paláce ze slonoviny, kter pfiedstavoval lest, krutost, zbabûlost, modláfiství a bestialitu. 46 PfiestoÏe byla morálka vesniãana posuzována Ruskinem kladnû, zastával pfiesvûdãení, Ïe pouze lidé patfiiãnû vzdûlaní mohou vnímat krásu, a to vãetnû krásy jejich vlastní zemû (krajiny a mûst), jako památku. Zajisté nepopíral fakt, Ïe národ, kter dokázal vybudovat mûsta s reprezentativní architekturou, dokázal obdobná mûsta také niãit. Na tváfinosti mûsta se v ak mohla stejnû negativnû podepsat lhostejnost jeho obyvatel k minulosti, ke sv m památkám, na kterou Ruskin tak ãasto upozoràoval. Obával se dokonce, Ïe jeho studenti jiï nebudou moci obdivovat nejen pravé hodnoty historick ch svûtsk ch i církevních budov, ale ani malebnost ulic starobyl ch mûst. Ve sv ch pfiedná - kách poukazoval na skuteãnost, Ïe tito svûdkové minulosti mizejí aï pfiíli rychle, a vybízel k pokusu o jejich zachování, pfiinejmen ím prostfiednictvím vûrohodné kresebné dokumentace. 47 My lenky Johna Ruskina t kající se péãe o památky, znovuoïivení fiemeslné ruãní práce, boje proti prûmyslové v robû i kritiky spoleãensk ch pomûrû pfievzal a dále ífiil William Morris. 48 Prohla oval, Ïe se Poznámky zaloïeného na fiemeslnickém cechu ãi druïstvu. V voj hnutí zakládajícího zahradní mûsta byl úzce spjat s rozvojem Arts and Crafts Movement (název od roku 1888). Obrození dekorativního umûní a umûleck ch fiemesel pûsobilo i na pevninû Art Nouveau, Jugendstil, rakouská a ãeská secese. H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s ; Karel B. MÁDL: Sloh na í doby, in: Volné smûry IV, 1900, prosinec, leden a únor ãíslo H. Schwaigra, s ; G. PAULI, cit. v pozn. 5, s. 141; J. TULC, cit. v pozn. 21, s Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 85; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s , H. ALTMANN, cit. v pozn. 8; Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s. 85; K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s Norbert HUSE: Denkmalpflege und Moderne, in: Von der Moderne zu europäischen Stadt, Stuttgart 2002, s Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s Jedná se o úryvek z nûmeckého pfiekladu Ruskinova díla Die sieben Leuchter der Baukunst, Leipzig, 1904, s John RUSKIN: The Two Paths, Delivered in , Frank F. Lovell and Company, New York, s. 9: It is true that the art which carves and colours the front of a Swiss cottage is not of any very exalted kind; yet it testifies to the completeness and the delicacy of the faculties of the mountaineer 45 J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s K tomuto Ruskinovu závûru pfiispûla i tehdej í politická situace. Jednalo se o nejvût í protibritské povstání v Indii, v letech Bûhem konfliktu docházelo na obou stranách k obrovsk m brutalitám a krutostem. J. RUSKIN, cit. v pozn. 44, s J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s Je nutné si uvûdomit, Ïe Ruskinovy úvahy o umûní, architektufie i památkách se témûfi neustále prolínaly se sociálními, náboïensk mi, politick mi a ekonomick mi otázkami. Srov. J. RUSKIN, cit. v pozn. 3, s , INFORMACE 63

12 od svého uãitele Ruskina nauãil vyjadfiovat nespokojenost. ObviÀoval tehdej í vûdce viktoriánské spoleãnosti z toho, Ïe nedokázali zabránit odtrïení práce od radosti, umûní od fiemesla a od individuálního pfiístupu. 49 Morris se rovnûï nechal inspirovat dobou stfiedovûku. Domníval se, Ïe v tomto období evropsk ch dûjin se podafiilo nejlépe uskuteãnit prolnutí umûní s kaïdodenním Ïivotem, bylo dosaïeno rozkvûtu fiemesel a docíleno skuteãného pocitu sounáleïitosti. Pokládal architekturu za vrchol umûní, v nûmï jsou zahrnuty v echny ostatní umûlecké dovednosti. Zvlá tní dûraz kladl na úãelnost. Kupfiíkladu pfii volbû stavebního materiálu, aè jiï lo o kámen, dfievo nebo cihlu, nebylo dle Morrise moïné brát v úvahu pouze jejich krásu, ale bylo nutné dûkladnû zváïit, jak materiál bude vyhovovat konkrétnímu místu a okolním podmínkám. 50 Stejnû jako Ruskin spatfioval i William Morris v restaurování úhlavního nepfiítele architektonick ch památek. V prûbûhu zdafiilého pokusu pfiekazit plán sira Georga Gilberta Scotta, kter chtûl restaurovat, pfiesnûji fieãeno pfiestavût, opatství Tewkesbury, zaloïil Morris roku 1877 Spoleãnost pro ochranu starobyl ch staveb (Society for the Protection of Ancient Buildings). 51 Jejím ãlenem se stal také John Ruskin. Text manifestu této spoleãnosti je po vûcné stránce stále aktuální i pro souãasnou památkovou péãi. NejenÏe se ãlenové uvedené spoleãnosti rozhodli chránit v echny historické budovy ze v ech dob a slohû, ale rovnûï povaïovali za svou povinnost zachovat je ve stavu, v jakém jim je pfiedaly pfiedchozí generace. 52 Postoj Johna Ruskina k architektonick m památkám, kter byl aktivnû rozvíjen Williamem Morrisem, rozhodn m zpûsobem ovlivnil dal í v voj památkové péãe. RuskinÛv odkaz ve vûci ochrany historick ch staveb se stal na pfielomu 19. a 20. století v chodiskem pro památkáfiskou ãinnost historikû umûní Georga Dehia, Aloise Riegla a Rieglova nástupce Maxe Dvofiáka. Jmenovaní muïi se pokusili novû zdûvodnit principiální nutnost památkové péãe. SnaÏili se nalézt vûcná kritéria pro to, aby mohla b t pfiesnû formulována skuteãná podstata dané stavební památky. Usilovali o pfiehledné objasnûní jejích památkov ch hodnot. 53 Na základû názorov ch stanovisek Johna Ruskina zaãala b t architektonická památka posuzována nejen z hlediska celkového historického v voje, ale pfiedev ím z hlediska autenticity. Mûla se stát hodnovûrn m svûdkem minulosti. V ní mûly b t zakódovány lidské osudy, vznik a zánik jednotliv ch epoch, v její hmotû mûl b t trvale zachován patrn bûh ãasu. Stavební památka nemûla zûstat pouh m obrazem dûjin, mûla se stát i jejich formou. Jana KOUDELOVÁ Poznámky 49 William Morris se velmi aktivnû zapojoval do politiky. Po dvouletém ãlenství ( ) v Socialistické demokratické federaci, v jejímï ãele tehdy stál Friedrich Engels, zaloïil svou vlastní Socialistickou ligu. K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 55; K. E. GILBERTOVÁ, H. KUHN, cit. v pozn. 2, s TamtéÏ, s K. FRAMPTON, cit. v pozn. 16, s. 55; J. TULC, cit. v pozn. 21, s âesk pfieklad Manifestu Spoleãnosti pro ochranu starobyl ch staveb je souãástí ãlánku J. TULCE, cit. v pozn. 21, s ; dále napfi. Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s Podrobnûji Denkmalpflege, cit. v pozn. 1, s ; P. KROUPA, cit. v pozn. 30, s ; I. HLOBIL, cit. v pozn. 1, s ; Alois RIEGL: Moderní památková péãe, Národní památkov ústav, Praha 2003, s. 8 75; Max DVO ÁK: Katechismus památkové péãe, Národní památkov ústav, Praha 2004, s Obnova historick ch zahrad a parkû v âr V voj okrasn ch zahrad a parkû 1 má v ãesk ch zemích dlouhou tradici, jeï zaãíná obdobnû jako v jin ch stfiedoevropsk ch státech v období vrcholné gotiky. Bezpochyby nejvût í rozmach ãeského zahradního umûní pfiinesla druhá polovina 18. století, kdy dosáhla svého vrcholu tvorba barokních zahrad. Kromû italské barokní dispozice (úpravy zahrad PraÏského hradu, zámecká zahrada v âeském Krumlovû, Kuks, Krásn DvÛr, KromûfiíÏ), která v âechách vyzrála aï do monumentální podoby, se ojedinûle objevuje i vliv francouzské lenotrovské dispozice. Pfiíkladem ohromující realizace tohoto typu je zámek Troja s plo n m typem architektonické zahrady a s hvûzdicovou dispozicí sadu a zámecká zahrada v Hole ovû. Dal í pfiíklady vrcholné barokní francouzské zahrady najdeme v Dobfií i a v parku Karlovy Koruny u Chlumce nad Cidlinou. Zaãátkem 19. století se u nás objevují první parky zaloïené podle zásad upravené pfiírody a vzorû ze sousedních nûmeck ch zemí, které ãerpaly z kentovského parku anglického. Vliv krajináfiského parku byl ohromn, odolávaly mu jen pfiedmûstské villegiatury. Romantickému uspofiádání krajiny se pfiizpûsobovala i architektura, drobné stavby a pomníky. Z velkého mnoïství pfiíkladû uveìme napfiíklad Klamovku, sentimentální park na Cibulce, park ve Veltrusích, Vla imi, u zámku Kaãina u Kutné Hory, parky v Opoãnû, Hluboké nad Vltavou, v Teplicích, v Sychrovû, Îlebech a na Konopi ti. Od 20. let 19. století vznikaly vefiejné mûstské parky (napfiíklad v Litomûfiicích, Plzni nebo na Karlovû námûstí v Praze) a v neposlední fiadû se navazovalo na PücklerÛv krajinn park (napfiíklad park hrabûte Sylva- -Tarouccy v PrÛhonicích). Boufiliv stavební v voj znamenal ve vût inû na ich mûst utlaãení star ch zahrad, nedostatek voln ch ploch nutil k získávání nov ch za mûstem, kter m se jiï nedostalo kvalitní parkové úpravy. PfiestoÏe je v âechách a na Moravû spousta krásn ch historick ch zahrad a parkû, nacházejí se ãasto kvûli v voji událostí posledních desetiletí v katastrofálním stavu. Kromû rekonstrukcí a obnov nûkolika málo lokalit nedochází v âeské republice ke kvalitním a komplexním obnovám zahradnû-architektonick ch památek. DÛvodÛ je bezesporu více. Památky zahradní architektury mají svá specifika a podle toho k nim musíme pfiistupovat. Návrh rekonstrukce historick ch zahrad a parkû vyïaduje kvalitní odborné zpracování projektové dokumentace a dostateãnou odbornou znalost pfii obnovû jednotliv ch vegetaãních prvkû. Pfii zpracování projektové pfiípravy na obnovu památek zahradní architektury je tfieba pamatovat pfiedev ím na cíl památkové péãe, kter m je zachování od pfiedkû zdûdûn ch cenn ch umûleck ch dûl pro budoucí generace. V rámci pfiípravy obnovy zahradnû-architektonické památky je nutné shromáïdit co nejvíce znalostí o vlastním díle, o jeho tvûrcích, o pfiíslu n ch historick ch obdobích i slozích a pfiistupovat k pfiíslu - né památce a jejím tvûrcûm s dostateãn m respektem. Specifikem památek zahradní architektury je omezená délka Ïivota jejich základního prvku rostlin, proto je památkovou podstatou zachování principu, ne jednotlivé rostliny. Autenticitu památek zahradní architektury vytváfiejí Ïivé i neïivé skladebné prvky, jejich poãet, vlastnosti a uspofiádání, ale i atmosféra objektu, která je do jisté míry ovlivàována vnûj ím okolím objektu, zpûsobem jeho údrïby a vyuïívání. Pfii kaïdé rekonstrukci je tfieba provést dûkladn rozbor kompozice a vyhodnocení historické hodnoty jednotliv ch rostlin, jejich skupin a porostû dfievin. NavrÏené zmûny druhového sloïení historického zahradního díla nemusejí b t vïdy negativní, ãasto se jedná o zmûnu vyuïívání a poïadavkû na jeho funkci, zmûnu stanovi tních podmínek, v skyt chorob a kûdcû, pfiizpûsobení druhové skladby souãasn m moïnostem péãe o dfieviny, svou roli hraji i dostupnost rostlinného materiálu a technologie obnovy vegetaãních prvkû. Autenticita památek zahradní architektury je ideálem, ke kterému se mûïeme pfiiblíïit, ale ne dogmaticky navrátit. Rekonstrukce zahrady nebo parku je proto úkolem nároãn m, nelze se striktnû drïet jednoho hlediska, ale v e je tfieba posuzovat ve vzájemn ch vztazích. Tyto metodologické problémy, dané tím, Ïe zahrady jsou krajnû nestabilní Ïivou památkou, jsou navíc zmnoïeny takfika katastrofálním nedostatkem finanãních prostfiedkû. Finanãní nároky na kvalitní rekonstrukce a údrïbu historick ch parkû a zahrad pfiitom b vají vysoké. V souãasné dobû u nás prakticky neexistuje samostatn specializovan dotaãní program na podporu obnovy historické zelenû v jejích komplexních památkáfisko-environmentálních aspektech. Obnova historické zelenû je v rámci Národního památkového ústavu a resortu kultury podporována v zásadû ze dvou finanãních zdrojû: 1. z takzvan ch mal ch penûz na údrïbu v rámci jednotliv ch objektû ve správû Národního památkového ústavu, 2. z programového financování Ministerstva kultury âr (ISPROFIN). Nyní se napfiíklad zvaïuje finanãní pfiíspûvek Veltruskému parku na zásahy zvy ující hladinu podzemních vod. Urãitou dotaãní podporu lze ov em získat také prostfiednictvím Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr. 64 INFORMACE

13 2 1 3 C K H V B A D A K dispozici je zde Program péãe o krajinu, kter má ov em v zásadû jinou filozofii neï památková péãe, protoïe se na historickou zeleà dívá jako na ekologick systém územní stability krajiny. ProtoÏe neodmyslitelnou souãástí historické zelenû je vodní prvek, uplatnit se mûïe i Program revitalizace fiíãních systémû. 2 Z v e uveden ch dûvodû vznikl v roce 2001 na ministerstvu Ïivotního prostfiedí Program péãe o urbanizované prostfiedí, 3 z nûhoï je moïné finanãnû podporovat pfiípravu projektové dokumentace na rehabilitaci urbanizované krajiny sídel a celkû vyhrazené zelenû, nicménû otevfienû se hlásí i k rehabilitacím historick ch parkû a zahrad, na které se dívá holisticky jako na památku i ekosystém. KaÏdoroãní dotace programu je zhruba 3 miliony korun, za pûtileté pûsobení bylo jiï do zhotovení projektov ch dokumentací investováno cca 15 milionû korun. Bilance tohoto programu poskytuje nezanedbateln vhled do stavu obnov na- ich historick ch parkû a zahrad. V následující tabulce je prezentováno nûkolik nejzajímavûj ích pfiípadû rehabilitací. Poznámky 1 Z hlediska terminologického Mezinárodní charta o historick ch zahradách (tzv. florentská) fiíká, Ïe historická zahrada náleïí stejnû tak mal m, drobn m zahradám jako rozsáhl m tvarovan m nebo krajináfisk m parkûm. V tomto textu se pfiidrïujeme tradiãního rozdûlení na zahrady, jejichï dispozice a struktura jsou formalizované, a parky, které se vûdomû (a mnohdy rafinovanû) snaïí pfiipodobnit volné pfiírodû. 2 Pfii obnovách parkû a zahrad ve vztahu k vodoteãím dochází ãasto ke konfliktûm mezi zájmy památkové péãe a Ïivotním prostfiedím. Dûje se tak ale i jinde; pfiipomeàme téma rehabilitací po kozen ch alejí, jejichï jednotlivé dfieviny jsou ekotopem chránûného brouka páchníka hnûdého. Na odbahnûní vodoteãí se mûïeme dívat souhlasnû, jako to ãiní památkáfi, kter sleduje zájem ãistoty architektonizované pfiírody, nebo se zdviïen mprstem ãi oboãím ekologa, pro nûhoï je biodiverzita vyãi tûného rybníãku men í neï biodiverzita bahnité hladiny, zarûstající rákosinami. 3 I. DEJMAL, T. HÁJEK: Program péãe o urbanizované prostfiedí, in: Vefiejná správa, pfiíloha, leden Rok Místo akce Kraj âástka Dotaãní Objekt âíslo akce (v Kã) titul 2002 Holovousy Královéhradeck historická náves 660/1/ Telã Vysoãina klá terní zahrada 660/9/ Franti kovy Láznû Karlovarsk lázeàsk park 830/10/ Chanovice PlzeÀsk zámeck park 670/23/ âerno ice Stfiedoãesk historická zahrada PÚP/670/01/04 základní umûlecké koly 2004 Vy kov Jihomoravsk zámecká zahrada PÚP/670/23/ Vla imstfiedoãesk zámeck park PÚP/670/06/ Praha, Nové Mûsto Praha Katefiinská zahrada PÚP/670/14/ Habroviny Jihomoravsk zámecká zahrada PÚP/670/26/ Hole ov Zlínsk regenerace zámecké zelenû PUP/670/01/ ZaluÏany Stfiedoãesk regenerace zámecké zelenû PUP/670/02/ Kaãina Stfiedoãesk zámeck park PUP/670/16/ Beãváry Stfiedoãesk zámeck park PUP/670/20/ Befikovice Ústeck areál léãebny PUP/670/18/05 Pfiíklady projektû zpracovan ch z podpory Programu péãe o urbanizované prostfiedí: Obr. 1. Kaãina (okres Kutná Hora), zámeck park, mapa Stabilního katastru, Obr. 2. Kaãina (okres Kutná Hora), zámeck park, kompoziãní schéma: klasicistní krajinné kompoziãní osy (silné linky typu 1), klasicistní vymezovací kompoziãní osy hlavní (linky typu 2), klasicistní vymezovací osy vedlej í (linky typu 3), pohledy mezi jednotliv mi úseky (ãerchované linky typu 4), kompoziãní uzel celoareálového v znamu (K), hlavní kompoziãní uzly (body typu H), vedlej í kompoziãní uzly (body typu V), arboretum (A). Obr. 3. Kaãina (okres Kutná Hora), zámeck park, princip obnovy skupin stromû: skupiny stromû na doïití s následnou obnovou (odstín typ A), skupiny stromû k regeneraci, dosadby, péãe o nárosty (odstín typ B), skupiny stromû na doïití bez obnovy (odstín typ C), skupiny stromû k odstranûní v 1. etapû (1), skupiny stromû k odstranûní v 2. etapû (odstín typ D), skupiny stromû novû zakládané (2). Kaãina návrh v sadeb a pûstebních opatfiení pro zámeck park Kaãina Datum zpracování: listopad Zpracovatel: Ing. Jana Kohlová, Ing. Pavel imek, Ing. Pavel Borusík. Základní princip: Zámek Kaãina, sídlo Národního zemûdûlského muzea, je nejv znamnûj í empírovou stavbou âr a v znamnou empírovou stavbou celé Evropy a jeho zámeck park je mimofiádnû historicky cenn m územím. Jedná se o dûleïitou památku zahradního umûní z konce 18. a první tfietiny 19. století se zachovalou vysokou autenticitou. Byl vyuïíván jak pro reprezentaãní úãely, tak pro pobyt hrabûcí rodiny a pro poskytování hospodáfiského zázemí. Kompozice skupin stromû z velké ãásti odpovídá období zaloïení, komunikace zãásti zanikly, popfiípadû byly pfietrasovány. Pohledové vazby do okolní krajiny postupnû zmizely a je tfieba je obnovit. Souãasn stav území naprosto neodpovídá v znamu místa. Krajinn komplex Kaãinska vznikl jako komponovaná krajina koncem 18. století v duchu klasicistních úprav na barokním základû. Pfii volbû místa pro nov reprezentativní zámek hrála velkou úlohu jeho konfigurace. Vybraná lokalita vévodila celé okolní krajinû a bylo moïno zde uplatnit v plné mífie klasicistní zásady komponování a zároveà vyuïít barokní základ krajiny. Koncept velkolepé úpravy byl rozvíjen postupnû, coï dokládají dochované mapy krajinn ch úprav. Dokonãené krajinné úpravy vãetnû ãestného dvora zámku nejúplnûji dokládá Stabilní katastr z roku Teprve krize v 70. letech 19. století pfiinesla do krajiny zmûny a nûkteré ãásti byly zalesàovány. V pfiedváleãném období byl zámek zcela skryt za novû vysázen mi porosty. Tím byl zcela zru en základní klasicistní princip dominantního umístûní stavby INFORMACE 65

14 4 5 Obr. 4. Beãváry (okres Kolín), zámeck park, plán arcivévody Karla, Obr. 5. Beãváry (okres Kolín), zámeck park, ortofotomapa, v krajinû. Zcela niãiv úãinek pro kompozici navazující baïantnice mûly dosadby v pováleãném období, kter mi byly uzavfieny hlavní prûhledy oborou. Obsah projektu: Pfiedmûtem projektu je návrh v sadeb a pûstebních opatfiení nutn ch k zaji tûní dlouhodobé stability dfievin v fie eném objektu. Kromû základního prûzkumu území obsahuje studie podrobn dendrologick prûzkum, v chodiska návrhu dosadeb vegetaãních prvkû a dal í vegetaãní úpravy, rozbor kompoziãních vazeb v území, principy obnovy skupin stromû, specifikaci rostlin vãetnû rozpoãtu, vazby s okolní krajinou a ir í vztahy. V návrhu je zahrnut projekt arboreta a ovocného sadu s krajov mi odrûdami. Dostupné archivní materiály: mapa Stabilního katastru 1839; mapa území mezi Nov mi Dvory a Sv. Mikulá em s návrhem vodního kanálu a parkov ch úprav, kolem roku 1790; plán krajinn ch úprav, mapa s návrhem nového parku, asi ; katastrální mapa Svatého Mikulá e, Ukázky: mapa Stabilního katastru 1839, kompoziãní schéma, princip obnovy skupin stromû (obr. 1 3). Beãváry studie obnovy parku a památkovû chránûného areálu zámku Beãváry Datum zpracování: Zpracovatel: Ing. David Mikolá ek. Základní princip: Zpracovaná studie má slouïit jako podklad pro posouzení zámûrû a pfiípravy realizace obnovy zámeckého parku a areálu. Park se v pûvodní podobû z dob pfied zaãátkem 20. století nezachoval. Po odstranûní následkû zanedbání péãe o porosty zde zûstaly pfiedev ím dfieviny z úprav proveden ch ve 30. letech. Uspofiádání a skladba porostû v parku odpovídá tehdy obvyklému stylu blízkému je tû doznívající secesi svou dekorativností, pouïitím barevn ch a tvarovû v razn ch kultivarû dfievin s vyuïitím velkého mnoïství dekorativních doplàkû. Ze star í doby mohou b t jen duby a lípy na obvodu pûvodního parku. V hranicích pûvodního parku byla v minul ch letech zfiízena dvû fotbalová hfii tû. Velikost a uspofiádání ploch staveb a zelenû areálu se mnohokrát zmûnily. V plánech zahradních a krajináfisk ch úprav bylo i vybudování velkého parku v polích a na plo e dnes zastavûné zemûdûlsk m podnikem. Podíl skuteãnû realizovan ch úprav jiï není moïné zjistit. V hranicích souãasného zámeckého parku se nedají obnovit pûvodní kompozice cest, porostû a architektonick ch prvkû. Cílem projektu je, aby novû navrïené úpravy na zmen ené plo e parku mûly vztah ke zbytkûm kompozice celého pûvodního parku. Studie doporuãuje i úpravy dvora. Obsah projektu: V projektu jsou obsaïeny dostupné archivní materiály a podklady poskytnuté objednatelem, je zde popis prûzkumov ch prací, kompletace podkladû a fotodokumentace. V rámci zpracované studie byla aktualizována inventarizace stávajících vegetaãních prvkû, byly navrïeny neodkladné v chovné a kompoziãní zásahy vãetnû specifikace prací a cen a cel zámeck areál byl posouzen z hlediska vazeb na pfiírodní prostfiedí a sídlo. V rámci zámûru je navr- Ïena etapizace obnovy a následná péãe o vegetaãní prvky. Dostupné archivní materiály: plán Laudonova panství, 1736; první vojenské mapování, 1781; druhé vojenské mapování, 1852; tfietí vojenské mapování, 1878; katastr z roku 1841; ortofotomapy z let 1938, 1954, 1960, 1968, 1975, 1982, 1986, 1988, 1990, 1993, Ukázky: plán arcivévody Karla, 1800; ortofotomapa, 2003 (obr. 4 5). Hole ov obnova zámeckého parku Datum zpracování: fiíjen Zpracovatel: Ing. Pavel imek Florart; projektovali: doc. Ing. Pavel imek, Ph.D., Ing. Martin Kováfi, Ing. Pavel Borusík. Základní princip: Cílem projektu bylo vyhodnotit stav dfievinn ch vegetaãních prvkû a navrhnout soubor pûstebních opatfiení. Ta jsou koncipována tak, aby respektovala historické principy zaloïení objektu. Kompoziãní zámûr a principy pûstebních opatfiení byly v rozpracovanosti odsouhlaseny Národním památkov m ústavem. V materiálu jsou interpretovány mapové a ikonografické zdroje, které se podafiilo k objektu shromáïdit. Autofii se zámûrnû zab vali spí e star ími zdroji, aby bylo moïno posoudit autenticitu jednotliv ch kompoziãních prvkû objektu. Obsah projektu: Je zde podrobnû zpracován historick v voj území. Hlavním zdrojem informací byla mapa z první poloviny 18. století, která pfiedstavuje plnû barokní podobu zámeckého areálu z doby Franti ka Antonína hrabûte Rottala. Pro potfieby studie je zámeck areál rozdûlen do ãtyfi kompoziãních úsekû (park, baïantnice, ml nská zahrada a zásobní zahrada), kompoziãní úsek parku je dále dûlen na nûkolik kompoziãních oddûlení. Hole ovsk zámeck park je charakteristick trojzubcem kanálû se stfiedov m bazénem, kter najdeme jiï na mapû panství Hole ova z roku Projekt obsahuje rozbor historick ch a jin ch vstupních materiálû, provozu, rozbor stávající kompozice a v chodisek rozvojov ch principû, rozbor vztahû k okolním plochám, podrobn dendrologick prûzkum s metodikou hodnocení dfievin, vyhodnocením aktuálního stavu a návrhem fie ení vãetnû pûstebního zámûru a návrhu pûstebních opatfiení. Speciální kapitola je vûnována hodnocení odrûdové skladby a stavu ovocn ch sadû. Vypracovaná dokumentace je velmi kvalitním prvním krokem ke stabilizaci vegetaãní sloïky parku. Dostupné archivní materiály: plán hole ovského zámku a zámecké zahrady, polovina 18. století; mapa panství Hole ov, 1764; mapa prvního vojenského mapování, ; soubor akvarelû z poãátku 19. století; indikaãní skica, 1830; Hole ov s pfiedmûstím a baïantnicí, mapa 1831; indikaãní skica, 1871; mapa druhého vojenského mapování, ; mapa tfietího vojenského mapování, ; katastrální mapy z let 1830, 1870, 1914, 1946; Obnova zámecké zahrady, Ing. arch. Otakar Kuãa, ; letecké snímky stav zámecké zahrady po obnovû, 70. léta 20. století a stávající stav. Ukázky: plán hole ovského zámku a zámecké zahrady, polovina 18. století; rozdûlení na kompoziãní úseky, oddûlení a skupiny, provozní schéma stávajícího stavu v leteckém snímku (obr. 6 8). Shrnutí V tûchto tfiech projektech jejich autofii velmi dobfie uchopili podstatu památkové obnovy historick ch parkû a zahrad. Nezamûfiili se na jednotlivé detaily, n brï na celek. V souãasné dobû prakticky neexistuje komplexní vzorník dobovû pfiípustn ch a Ïádoucích zásahû do historické zelenû ani vzhledem k originální kompozici, ani k péãi a obhospodafiování. Projektanti nezvládají takové základní ãinnosti jako urãení historické hodnoty dfievin a této historické hodnotû nepfiizpûsobí kompozici. Pokud se rozhodnou k restituci nûjakého pûvodního stavu, jsou nedûslední a nedokáïí se zbavit nahodil ch vegetaãních prvkû. Sylvie MARE OVÁ, Tomá HÁJEK 66 INFORMACE

15 6 7 8 Obr. 6. Hole ov (okres KromûfiíÏ), zámecká zahrada, plán hole ovského zámku a zámecké zahrady, polovina 18. století. Obr. 7. Hole ov (okres KromûfiíÏ), zámecká zahrada, rozdûlení na kompoziãní úseky, oddûlení a skupiny. Obr. 8. Hole ov (okres KromûfiíÏ), zámecká zahrada, provozní schéma stávajícího stavu v leteckém snímku. OSOBNÍ ZPRÁVY Vzpomínání na pana doktora PetrÛ Mûla jsem moïnost blíïe poznat ãlovûka, kter si váïil obyãejn ch vûcí a pilnû pracoval ve prospûch tûch v jimeãn ch. Jeho profesí a skuteãnou doménou bylo umûní. Nosil je v hlavû i v srdci stejnû jako rodinu, pfiátele, milovanou OstruÏnou. PhDr. Jaroslav PetrÛ se narodil 27. dubna 1930 v Duchcovû. Svátek mûl v tent Ï den jako narozeniny. Absolvoval reálné La Quardiovo gymnázium v Praze 7. Dûjiny umûní vystudoval na Univerzitû Palackého v Olomouci. Po promoci v roce 1956 zûstal na Moravû, kde po ãtyfiech letech zaãal pûsobit v památkové péãi. Té se pak neúnavnû vûnoval cel Ïivot. Na Zlínsku stál u jejích zaãátkû, pracoval v Brnû a posléze od roku 1982 v Praze. MnoÏství odborn ch publikací, studií, ãlánkû a statí, z nichï mnohé jsou vûnovány zahradám a parkûm a jejichï poãet se blíïí k tisícovce, samo o sobû mluví o nesmírné erudici PhDr. J. PetrÛ. Velikost jeho odkazu krásnû vystihuje úvaha na téma skuteãné nesmrtelnosti umûleckého díla. Zaznûla v pfiedná ce Cesta k uchopení umûleckého díla vroce 1993 v Ostravû na sympoziu Múzická kreativita jako cesta k obnovû ekologie du e. PhDr. PetrÛ se v ní zab val Tizianov m obrazem Apollon a Marsyas a uvedl ji následující my lenkou: Obraz, jemuï se dnes chceme vûnovat, patfií bezesporu mezi ona vûãnû Ïivá díla, jejichï skuteãná nesmrtelnost prostupuje míjejícími generacemi obohacena ãasem a jeho pfiemûnami, a tak narûstající nov mi v znamy i do daleké budoucnosti. Snahu Jaroslava PetrÛ v emi prostfiedky pozvednout odborné povûdomí v oblasti umûní a památkové péãe dokumentuje téï úsilí o komentované vydání prací jin ch autorû. Patfií k nim napfiíklad Katechismus památkové péãe od spoluzakladatele evropské památkové péãe, prezidenta Rakouského památkového úfiadu ve Vídni, ãeského rodáka Maxe Dvofiáka ( ). PhDr. PetrÛ jej pfieloïil z nûmãiny a napsal k nûmu ediãní poznámku a doslov, stejnû jako k publikaci profesora Václava Richtera Památka a péãe. V odborné redakci PhDr. PetrÛ vy la i publikace Demolovaná krása od Hanse Sedlmayera. Tímto poãinem mûla b t mimo jiné zdûraznûna generaãní kontinuita velk ch osobností v poãátcích památkové péãe; Hans Sedlmayer byl totiï jedním z posledních pfiím ch ÏákÛ Maxe Dvofiáka. O tom, jak velk v znam mûlo zprostfiedkování prací zahraniãních autorû také pro památky zahradního umûní, svûdãí napfiíklad kapitola Krajináfisk park, kterou PhDr. PetrÛ pfieloïil z knihy Hanse Sedlmayera Verlust der Mitte (Ztráta stfiedu) pfii pfiíleïitosti stého v roãí jeho narození ( ). Jen z ní namátkou krátce citujme: Zahradní umûní tvofií nejobsáhlej í formu soudobého umûleckého díla, jakou si lze vûbec pfiedstavit: vrcholné souborné umûlecké dílo (Übergesamtkunstwerk). Z Ïivotní cesty pana doktora a mojí se na tfii a pûl roku staly rovnobûïky, kdyï jsme do poloviny roku 1998 sdíleli spoleãnou kanceláfi ve ãtvrtém patfie Plat zu, sídle tehdej ího PraÏského ústavu památkové péãe. Toto období pro mû velmi mnoho znamenalo, ráda na nû vzpomínám a velmi dobfie si také pamatuji, jak to zaãalo: V miniaturním oddûlení se kolem zahrad a parkû dûlalo v echno, to znamená nejen spisová agenda, konzultace a památkové dozory, ale i dokumentace vãetnû revize fondu a evidence, zatímco pro jiné druhy památek fungovalo samostatné oddûlení dokumentace. Nepfiítomnost jednoho ãlovûka znamenala dosti svízelnou situaci a do té jsem se dostala v souvislosti s odjezdem kolegynû Ing. Inky Truxové do Japonska. Od vedení ústavu jsem mûla pokyn hledat nûkoho, komu by vyhovoval pracovní pomûr na dobu urãitou, aby se kolegynû eventuálnû mohla vrátit na své místo. To samozfiejmû nebylo vûbec jednoduché. Zpoãátku se problém vyfie il díky Ing. Petru Kube ovi, kter se v rámci civilní vojenské sluïby potfieboval dostat do Prahy. Ov em po jeho návratu do Památkového ústavu v Olomouci jsem se v podobné situaci ocitla znovu. Krátce nato iroká odborná vefiejnost zaznamenala, Ïe v oddûlení zahrad a parkû PraÏského ústavu památkové péãe zaãal pûsobit PhDr. PetrÛ. Pfiijetí mé nabídky si peãlivû rozm lel, ale kdyï jsem mu pfiislíbila pfierozdûlení agendy v tom smyslu, Ïe jemu bude pfiíslu et evidence a dokumentace, rychle jsme se domluvili. Pozdûji se k nám pfiipojil je tû Ing. Vlastimil Koupal. Na panu doktorovi jsem obdivovala nejen jeho nesmírné vûdomosti, ale téï vlastnosti jako houïevnatost, pracovitost a k tomu v emu tûïko definovatelnou smûsici pokory a bojovnosti. Îili jsme v dûlné a zároveà velmi pfiátelské atmosféfie. NahlíÏeli jsme vzájemnû do ÏivotÛ na ich rodin. K rodinû pana doktora patfiilo letní stûhování do OstruÏné. Pro pfiesun do JeseníkÛ vïdycky najal majitele dodávky, kter kromû osob dopravil do OstruÏné také domácí zvífiata a kvûtiny. Stejn obfiad se konal pfii pfiesunu zpût. Hroznû se tam vïdycky tû il. A to nejen kvûli v hledûm na vrcholky okolních hor, ale i z dûvodu, Ïe se manïelce Michaele pfiece jen tro ku ulevilo v péãi o jejího otce. Mé pozornosti pochopitelnû nemohla uniknout zvlá tní náklonnost, kterou pan doktor choval k vnuãce Anitce. Dostala jméno po mamince, manïelce syna Jeníka, kter se svou rodinou zûstal v Olomouci. Obdiv mého manïela neznal mezí, kdyï pan doktor okamïitû identifikoval malífie Hausku jakoïto autora obrazu zachycujícího siluetu Hradãan z ménû známého smûru od Letné. ZnalcÛm prestiïní aukãní sínû Dorotheum, která obraz vystavovala, se to totiï nepovedlo. INFORMACE OSOBNÍ ZPRÁVY 67

16 PhDr. Jaroslav PetrÛ (Foto archiv rodiny) Jsem pfiesvûdãena, Ïe na stole pana doktora zûstaly mnohé nedokonãené práce, kdyï 24. záfií 2006, po pûl století ãinorodého pûsobení ve prospûch památek a ãeského umûní vãetnû umûní zahradního, jeho pozemské putování k lítosti nás v ech skonãilo. Do kanceláfie v Plat zu si pan doktor PetrÛ jednoho dne nastûhoval obrovsk fíkus. Byl na nûj velmi py n. KdyÏ jsem v polovinû roku 1998 z ústavu odcházela, daroval mi jej. Loni na jafie zaãal fíkus chfiadnout. Vynesli jsme ho na zahradu, postavili do stínu, rosili a pfiihnojovali. Ale nic nepomohlo. Musela jsem jej hluboce sefiíznout. Na klacíku se za nûjakou dobu objevily tfii nové lístky, ale i ty posléze opadly. BoÏena PACÁKOVÁ-HO ËÁLKOVÁ Bibliografie díla PhDr. Jaroslava PetrÛ byla ve tfiech ãástech uvefiejnûna v následujících periodikách: Zpravodaj památkové péãe a ochrany pfiírody 8, 1989, ã. 1, s ; Bulletin SdruÏení profesionálních pracovníkû památkové péãe, 1999, ã. 4, s. 3 10; Zahrada park krajina XV, 2005, ã. 3, s. VII VIII. Za doc. akad. mal. Jifiím Josefíkem (âeská Tfiebová Mirotice ) Ti e a v ústraní svého domu v Miroticích ode el ve vûku osmdesáti esti let malífi a restaurátor Jifií Josefík. Pro okruh pfiátel a znám ch zcela pfiekvapivû a neãekanû jeho neustál zájem o dûní v oboru a pfiísloveãná vitalita nepfiipou tûly úvahu o moïnosti opu tûní práce, kterou miloval a která se mu stala skuteãnû celoïivotní náplní. V mládí se stal jedním z prvních posluchaãû obnovené Akademie v tvarn ch umûní v Praze, kam nastoupil bezprostfiednû po skonãení války v roce 1945, absolvoval u prof. Sychry (1950) a pokraãoval na novû zaloïené restaurátorské speciálce u prof. Slánského (1953). Hlubok zájem o malífiské techniky a jejich dûvûrná znalost podmínily jeho poãáteãní vlastní tvorbu (mozaiky pro Památník neznámého vojína v Praze, vitráïe pro svûtovou v stavu v Bruselu, fiada portrétû jeho blízk ch a pfiátel), která posléze pfierostla do intenzivního zájmu o restaurování obrazû a nástûnn ch maleb. Pfii zpûtném pohledu vypadá mnoïství obrazû domácích a evropsk ch malífiû, které pro ly Josefíkov m ateliérem, aby v pfiíkladnû restaurovaném stavu s pln m respektem k pûvodnímu tvûrci znovu zdobily interiéry kostelû, galerií nebo instalovan ch objektû, neuvûfiitelnû veliké. Stejnû tak je tomu v pfiípadû nástûnn ch maleb, aè jiï gotick ch nebo barokních, vãetnû transferû, na jejichï záchranû se podílel sám nebo jako ãlen ir- ího kolektivu. Restaurování nástûnn ch maleb tvofiilo znaãnou ãást Josefíkovy pracovní náplnû a jejich dne - ní stav jednoznaãnû vypovídá o dûsledné akribii vûnované jejich záchranû. Restaurování se mu stalo nejen povoláním, ale pfiedev ím posláním, kterému se vûnoval s pln m nasazením nejen v praktické ãinnosti umûlce-restaurátora, ale i jako teoretik. Vûdomí potfieby a nutnosti restaurátorské dokumentace spolu se zájmem o dokumentaãní postupy vedly Josefíka k dûsledné propagaci dokumentaãních materiálû a svou aktivitu na tomto poli prosazoval i v mezinárodním mûfiítku. Mimochodem, peãlivû a pfiíkladnû zpracované restaurátorské dokumentace Josefíkov ch akcí, které dnes vydají na úctyhodnou knihovnu, snesou nejpfiísnûj í mûfiítka a mohou stále slouïit jako pfiíklad a ideální vzor. V razná angaïovanost v restaurátorském oboru, akcentovaná úãastí na fiadû mezinárodních restaurátorsk ch sympozií a setkání, spolu s odbornou publikaãní ãinností stavûla, zvlá tû v 60. letech 20. století, Josefíka do role v znamného protagonisty oboru. V roce 1964 se stal spoluzakladatelem dnes jiï legendární skupiny R 64, která ve své dobû jednoznaãnû nastoupila cestu k modernímu pojetí restaurátorské ãinnosti a spolu s v ukou prof. Slánského na AVU a prof. Veselého na bratislavské V VU vytvofiila jeden ze základû dobré úrovnû restaurátorské praxe v nûkdej ím âeskoslovensku. V roce 1968 se Jifií Josefík habilitoval pro obor restaurování malífisk ch dûl na restaurátorské speciálce praïské AVU. KdyÏ se po roãním pfieru ení pfii pracovním pobytu ve Schweinfurtu, kde restauroval sbírku více neï tfií set obrazû, vrátil na Akademii pfievzít svou docenturu, byl oznaãen za pravicového oportunistu a okamïitû propu tûn. Následovala trudná léta normalizace se znaãnû omezen mi moïnostmi pracovních pfiíleïitostí a s existenãní nejistotou. V chodiskem se doc. Josefíkovi stalo pûsobení na v chodním Slovensku pfii prûzkumech stfiedovûk ch nástûnn ch maleb v regionech Gemeru a Spi e a posléze i pracovní zakotvení v levoãském restaurátorském ateliéru. Právû zde mohl Josefík zúroãit své bohaté znalosti malífisk ch technik a technologie nástûnn ch maleb, a navíc zde vychoval, byè neoficiálnû, fiadu mlad ch restaurátorû. Rehabilitace v roce 1990 a pfiiznání titulu docenta ãásteãnû napravily kfiivdy minul ch let. Josefíkova pracovní aktivita ani pfies pfiece jen vy í vûk nijak neutichala. Dokládají to rozsáhlé kolektivní restaurátorské akce z 90. let na nástûnn ch malbách v Chotû ovû, Slaviãínû, prûzkum v Chabrech a samozfiejmû fiada obnoven ch závûsn ch obrazû, vût inou z galerijních a muzejních sbírek (Banská tiavnica, Olomouc, KromûfiíÏ a podobnû). SoubûÏnû pokraãovaly i Josefíkovy aktivity v nov ch podmínkách organizace oboru, v raznû se zapojil i do pfiípravy nového zákona o památkové péãi. V doc. Jifiím Josefíkovi ode el nejen v znamn pfiedstavitel oboru restaurování a památkové péãe, ale pfiedev ím dobr ãlovûk a pfiítel, nesmlouvav sám k sobû a tolerantní k jin m. ProÏil dlouh a plodn Ïivot naplnûn prací, která mu byla v ím a ve které nacházel skuteãné uspokojení. âest jeho památce. Milan TOGNER Osobnost a dílo Alexandra Skalického (Îivotní a umûlecká pouè jednoho fotografa) Je tomu jiï dlouho, co znám fotografa Alexandra Skalického, kter zaãal pracovat v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovi ti v Pardubicích (tehdy je tû v Památkovém ústavu v Pardubicích), kam nastoupil v pomûrnû zralém vûku na oddûlení evidence a dokumentace, aby pomohl mapovat památkov fond v chodoãeského regionu. On sám se v znamnû podílel na úkolech spojen ch se zpracováváním informací o kulturních památkách, zvlá tû pak pro oblast Náchodska, kam podnikal spanilé jízdy, aby dokumentoval polozapomenuté svûdky minulosti. Tento prostor, jejï dûvûrnû znal, byl zároveà jeho nitern m domovem. A. Skalick se velmi zajímal o plastiky, zejména o venkovská kamenosochafiská díla kultovního, ale i funerálního charakteru. První setkání s ním na mne hluboce zapûsobilo, protoïe ãlovûka s takov m vnitfiním nábojem a zaujetím pro kulturní památky lze v souãasném pfietechnizovaném a odlid tûném svûtû jen tûïko hledat. VÏdyÈ dne ní plnû konzumní spoleãnost je prodchnuta postupn m potlaãováním romantiky, veskrze racionálním pragmatick m uvaïováním a opovrhováním v edními a obecn mi vûcmi, jak je naz vali Jifií Wolker, básník poetismu, ãi literát Karel âapek. Pfii hlub ím poznání irokého spektra zájmû Alexandra Skalického se pfied námi objevil ãlovûk renesanãního zaloïení, jako by se vynofiil z kfiehkého oparu minul ch dob. Mûly na to nepochybnû vliv Ïivotní zku enosti, které získal pfiedev ím studiem a neúnavnou kaïdodenní praxí. Pan Alexandr Skalick se narodil v Praze 7. záfií, v období sklonku zlatistého léta, roku 1932, v dobû IX. sletu v esokolského, pofiádaného na oslavu st ch narozenin dr. Miroslava Tyr e, ve stovûïatém tajemném mûstû, jeï zajisté zanechalo v jeho umûnímilovné du i nejeden hlubok záïitek a podnítilo jeho sbûratelskou vá eà, nejspí e inspirovanou téï magickou dobou rudolfinskou. Snad právû proto v Ïivotû miloval umûní a krásu. V letech zaãal studovat AVU u profesora Vlastimila Rady, snového a zlidovûlého malífie ãeského venkova, jenï ve své tvorbû navazoval na lidov styl rodiny MánesÛ a Mikolá e Al e, tedy vskutku národní umûlce. Z Prahy se A. Skalick pfiestûhoval do v chodoãeského regionu, do kraje BoÏeny 68 OSOBNÍ ZPRÁVY

17 Nûmcové, Aloise Jiráska, Karla a Josefa âapkû, Franti ka Kupky, Josefa ímy a mnoha dal ích umûlcû a spisovatelû. Krajina kolem Náchoda je líbeznû lyrická a pfiímo pfiedurãena pro umûlcovu tvorbu. Také proto v jeho vnitfiním Ïivotû dozrály umûlecké pfiedpoklady, které zúroãil do podoby snov ch obrazû-fotografií i literárních a v tvarn ch pfiíspûvkû pro republiková i regionální periodika. V letech se dostal na konzervatofi, obor fotografie do Hradce Králové k prof. Jánu mokovi, kde se mu otevfiely dal í moïnosti na cestû k umûlecké fotografické tvorbû. Soustavnûji se v ak zaãal zab vat ãernobílou fotografií od roku 1956, kdy nav tûvoval krásná místa a pamûtihodnosti Náchodska i dal ích regionû, nalézal vhodné námûty z oblasti jednoduch ch, ale jedineãn ch artefaktû kamenosochafisk ch dûl, funerálních a svûtsk ch architektur i dal ích umûleck ch památek. I kdyï byl vïdy nerozluãnû spjat s domovem, rád podnikal krátké, av ak inspirující cesty do zahraniãí, kde objevoval zajímavé objekty pro fotografování a také spfiíznûné du e, zejména v Itálii. Od 60. let 20. století, v dobû obnovení zájmu o poetismus, lyriku a surrealistické v tvarné tradice v na í kultufie, se zaãal pfiátelit s v znamn mi osobnostmi v tvarného Ïivota; docházel k nim do ateliérû, kde je zachycoval pfii tvûrãí práci. Vznikla tak galerie osobností, které k nám prostfiednictvím fotografa Skalického promlouvají i dnes a stále Ïijí v jeho tvorbû originální jsou zejména portréty malífie Josefa Istlera, Jifiího Anderleho, surrealisty Josefa VyleÈala, Michaela Rittsteina, ZdeÀka Sklenáfie, lyrického Vladimíra Suchánka a zvlá tû nestora ãesk ch v tvarníkû Jana Baucha. Z regionálních v chodoãesk ch malífiû a grafikû zachytil na fotografiích napfiíklad Jifiího indlera, romanticky ladûného v tvarníka. Ze sochafiû pro dal í generace uchoval podoby Vladimíra Preclíka, Franti ka torka, Jindry Vikové nebo Olbrama Zoubka. Vût ina Skalického pozoruhodn ch poãinû vznikla zejména v dobû 70. a 80. let, kdy umûlec hledal únik z reality a doufal, Ïe nalezne svûj labyrint svûta a ráj srdce. V jeho tvorbû se objevila témata z oblasti existenciální filozofie, sociologie, krásy hledané v hudební a v tvarné kultufie. Rád se vûnoval fotografiím lidsk ch rukou, nástroji, kter ãlovûk dennû potfiebuje k Ïivotu a kter tak ãasto ve sv ch dílech zachycovali Franti ek Bílek nebo Otokar Bfiezina. Ve Skalického díle lze nalézt zachycené a ztvárnûné základní zdroje v eho Ïivého: vodu symbol zrození, zemi symbolizující proces Ïivota, stárnutí a smrti, oheà jako sílu i protiklad zmaru, nebe coby nekoneãn vesmír, ale také spasení a vûãné království BoÏí. Jeho ãernobílá fotografie do konce 80. let 20. století zrcadlila Ïivotní realitu, stále se opakující Teatrum mundi nûkdy nahlíïenou i pfies rûïové br le mámení, jak je ve svém díle popsal Jan Amos Komensk. Nov m impulsem ve Skalického básnicko-poetistické fotografii byl rok 1989, kdy v souvislosti se spoleãensko-ekonomick mi zmûnami dospûl k barevné fotografii a vytvofiil soubor s názvem Îivé terãe. Od tohoto okamïiku se odpoutal od ãernobílé fotografie a hledal novou umûleckou cestu v barevné harmonii, poté se dostal i k problematice architektury. ZároveÀ se ãástí tvorby opût vrátil k surrealismu v podobû cyklu fotografií Poho tûní pro Salvátora Dalího. Skrze svou velkou sbûratelskou vá eà moïná Alexandr Skalick pochopil smysl lidského bytí. Jeho sbûratelské úsilí jej stále udrïovalo v jisté svûïesti a umoïàovalo jiï od 50. let 20. století tvofiit a publikovat texty o umûleck ch památkách, alternativní kultufie a v tvarném umûní. Tyto texty (více neï dvû stû) doplnil pozoruhodn m mnoïstvím vlastních fotografií. Jeho studie, ãlánky a stati mûïeme nalézt v ãasopisech Antique, Domov, Bydlení, Architekt, Umûní a fiemesla, ale také ve Zprávách památkové péãe a jinde. Pro své jedineãné a osobité pojetí témat se umûlcovo fotografické dílo objevilo v Galerii v tvarného umûní v Havlíãkovû Brodû, ve sbírkách Severoãeského muzea v Liberci nebo ve V tvarném centru Chagall v Ostravû. ZároveÀ lze pfiipomenout, Ïe mnohé ãlánky o autorovû Ïivotû a tvorbû vy ly v odborn ch encyklopediích, jako napfiíklad ve Slovníku ãesk ch a slovensk ch v tvarn ch umûlcû; v pravn je katalog Alexandr Skalick, fotografie , v nûmï se odkr vá pomûrnû chronologicky pln ch dvacet let jeho tvorby. KdyÏ listujeme kronikou Ïivota fotografa Alexandra Skalického, mûïeme vidût celé spektrum jednoho lidského osudu, protkaného dokonal m naplnûním tvûrãí, nekonãící umûlcovy práce vykonávané nejen pro vlastní vnitfiní uspokojení, ale pfiedev ím pro radost a poznání skuteãn ch estetick ch hodnot ostatních lidí. Jeho dílo zanechává hlubokou stopu v umûlecké tvorbû nejen regionální, ale i celorepublikové. Co jiného dodat k zajisté jedineãné osobnosti Alexandra Skalického, která se v urãit okamïik zjevila v náchodském regionu, neï parafrázi slov z nesmrtelné Babiãky BoÏeny Nûmcové, jeï knûïnin mi ústy vûãnû promlouvá k pfií tím generacím: Èastn to muï. Oldfiich VA URA O Alexandru Skalickém: 1. BARAN, Ludvík: O svobodu vûdûní, in: Bydlení 19, ã. 3, 1998, s Kdo je kdo: Alexandr Skalick památkáfi a nezávisl fotograf, in: Noviny Náchodska, 23. února 2002, víkendová pfiíloha, s SKALICK, Alexandr: Co mi dalo náchodské gymnázium, in: Almanach: 100 let Jiráskova gymnázia v Náchodû 1997, s , Jiráskovo gymnázium, Náchod Slovník ãesk ch a slovensk ch v tvarn ch umûlcû , XIV., (sh sr), heslo Skalick Alexandr, fotograf, publicista, s. 133, 134, V tvarné centrum Chagall, Ostrava SOMMER, Jan: Fenomén barokních kostelû na Broumovsku (recenze), 6. Alexandr Skalick V bûrová bibliografie Nav tivte Broumov ve Hradeckém Kraji, vlastivûdn propagaãní leták v Broumovû, MNV v Broumovû, Broumov Madona z broumovského klá tera z roku 1420, její mistr a kofieny slohu, in: Hradeck kraj, sborník, Krajsk dûm osvûty, Hradec Králové 1958, s Národopisné sbírky Okresního muzea v Broumovû, in: âesk lid 45, 1958, ã. 3, s UkfiiÏování z Otovic u Broumova, in: Zpravodaj Okresního muzea v Broumovû, 1958, s Nález mincí v Broumovû, in: Zpravodaj Okresního muzea v Broumovû, 1959, s Nález mincí v Broumovû, in: Numismatick sborník âsav, Praha 1962, s ZáÏitek z díla Jana Baucha, in: Katalog v stavy Jana Baucha v Muzeu B. Nûmcové v âeské Skalici. 3. dubna 9. kvûtna Zdenûk Sklenáfi uãitel a mág ãeského moderního man rismu, in: Panorama. âasopis Klubu pfiátel v tvarného umûní, Praha 1980, ã. 3 4, s , ã. 5, s Stodola plná fantasie /Vladimír Preclík/, in: Domov, 1981, ã. 4, s Znovu oïiven ml n, in: Domov, 1982, ã. 4, s Nad tvorbou Josefa Lieslera, in: Panorama. âasopis Klubu pfiátel v tvarného umûní, 1982, ã. 4, s Sochafiská tvorba malífie /Jan Bauch/, in: âeskoslovensk voják, 1983, ã. 11, s. 13. Sbírka lidov ch keramik a fajánsí v Muzeu B. Nûmcové v âeské Skalici, in: âesk lid, 1983, ã. 3, s O jednom podkroví na malém mûstû /Anna Sládková/, in: Domov, 1983, ã. 6, s M. NYKLOVÁ: O ptácích, ktefií nelétají /P. a J. Radovi/ (foto A. Skalick ), in: Domov 1984, ã. 4, s Chalupa v Dobfianech, in: Domov, 1985, ã. 1, s Dílo Vûry Li kové, in: Umûní a fiemesla, 1985, ã. 1, s Pravoslav a Jindfii ka Radovi, in: âeskoslovensk architekt 31, 1985, ã. 14, s. 8. Deset úspû n ch let Vladimíra Suchánka. /Bibliofilie V. S /, in: Zprávy spolku sbûratelû a pfiátel exlibris, 1985, ã. 1, s Zámeck park v Ratibofiicích, in: Domov, 1986, ã. 3, s Zahrádka pro radost, in: Domov, 1986, ã. 4, s OSOBNÍ ZPRÁVY 69

18 M. NYKLOVÁ: Na okraj jednoho domu (foto A. Skalick ), in: Domov, 1986, ã. 4, s Tvorba sochafie Franti ka torka, in: âeskoslovensk architekt 33, 1987, ã. 3, s. 8. Zahrádka pro radost, in: Domov, 1986, ã. 4, s M. NYKLOVÁ: Ml n v Pekle (foto A. Skalick ), in: Domov, 1987, ã. 5, s Ironie architekta Gustava Peichla, in: Architektura âsr XLVII, 1988, ã. 6, s Jak jsem fotografoval národního umûlce Jana Baucha, in: Panorama. âasopis Klubu pfiátel v tvarného umûní, 1989, ã. 2, s Ikonografie broumovského klá tera, in: Náchodsko od minulosti k dne ku, sborník, Okresní muzeum v Náchodû, 1989, ã. 3, s Modernizace venkovské chalupy, in: Domov, 1989, ã. 6, s. 43, Rekonstrukce historického domeãku, in: Domov 30, 1990, ã. 1, s Patfií k ãeské krajinû /Stav památek lidové architektury/, in: PochodeÀ 79, 20. dubna 1990, s Restaurovaná stodola v Praze, in: Domov 31, 1991, ã. 4, s Pfiívûtivé údolí, in: Domov 31, 1991, ã. 5, s Kouzlo znovu objeven ch lidov ch betlémû, in: Domov 31, 1991, ã. 6, 1991, s Kdo podpofií záchranu Dientzenhoferov ch kostelû na Broumovsku, in: Broumovsko 5, 1991, ã. 4, s. 8. PhDr. Stanislav Brandejs historik na eho kraje, in: Broumovsko 5, 1991, ã. 4, s PhDr. Stanislav Brandejs, historik na eho kraje (varianta z ãasopisu Broumovsko, roz ífieno o bibliografii prací Dr. Brandejse), in: Zpravodaj 3, Spoleãnost ochráncû památek ve v chodních âechách, Na samotû v Orlick ch horách, in: Domov 32, 1992, ã. 9, s âtyfii dopisy od malífie Franti ka Kavána, in: Krkono e 25, 1992 ã. 10, s. 22. Rozsah po kození barokních památek na Broumovsku, in: Zpravodaj 3, Spoleãnost ochráncû památek ve v chodních âechách, Dne ní stav lidové architektury na Broumovsku, in: Ná ãas 33, 4. kvûtna 1993, ã. 18, s Historické veduty z Broumovska, in: Muzejní a vlastivûdná práce âasopis spoleãnosti pfiátel staroïitností 101, 1993, ã. 1, s Zahrádka sbûratelû rostlin, in: Domov 33, 1993, ã. 9, s Babylon v Náchodû, in: Domov 33, 1993, ã. 9, s Gotická plastika z Police nad Metují, in: âeské památky 4, 1993, ã. 1, s Zámek v Ratibofiicích, in: Domov 34, 1994, ã. 2, s KfiíÏová cesta ve Stárkovû, in: Ná ãas 34, 1994, ã. 13, s. 4. Klasicistní statek z Broumovska, in: Domov 34, 1994, ã. 2, s Podnût pro imaginaci oheà a kov /Kováfi Jifií Pfeifer, in: Domov 34, 1994, ã. 9, s Josef Istler obrazy a realizace v architektufie, in: Zpravodaj 5, Spoleãnost ochráncû památek ve v chodních âechách, 1994, ã. 3. Novoroãenka Pravoslava Rady, in: Zpravodaj 5, Spoleãnost ochráncû památek ve v chodních âechách, 1994, ã. 4, s Zahrádka po ãesku, in: Domov 35, 1995, ã. 3, s Mûstské divadlo a hotel Beránek, in: Ná ãas 35, 21. bfiezna 1995, ã. 12, s OhroÏené stavby: Jiráskova chata na Dobro ovû, in: Architekt XLI, 1995, ã. 6, s Umûní b t sám sebou /vzpomínka na mistra Baucha/, in: Antique 3, ã. 1, 1996, s Zahrádka jako dlaà, in: Domov 36, 1996, ã. 5, s KfiíÏová cesta v Dolním Ard pachu, in: Ná ãas 36, 20. srpna 1996, ã. 34, s. 5. Zahrada Peggy Guggenheim, in: Domov 36, 1996, ã. 10, s OhroÏené stavby: Barokní památky na Broumovsku, in: Architekt, 1996, ã , s KfiíÏová cesta ve Stárkovû /okr. Náchod/, in: Muzejní a vlastivûdná práce âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností 104, 1996, ã. 3, s Drobné fotografické podobizny. Fotografické medailony z náhrobkû, in: Antique 4, 1997, ã. 5, s Umûní laskavého srdce napsáno k osmdesát m narozeninám náchodské malífiky Anny Sládkové, in: Noviny Náchodska, 16. ãervence 1997, s. 13. Architektonické prolínání Fotografie, A. Skalick st., in: Domov 37, 1997, ã. 5, s Zahrádka v Orlick ch horách, in: Bydlení 18, 1997, ã. 8, s Lidová architektura na Broumovsku v minulosti a dnes, cenn pfiínos ojedinûlosti a charakteru obcí a krajiny, in: Noviny Náchodska, 23. záfií 1997, s Vila v Hronovû navrïená Jindfiichem /Heinrichem/ Kulkou je cennou realizací meziváleãné avantgardy, in: Noviny Náchodska, 10. ledna 1998, s. 13. Oázu nevyhlíïejte jen na pou ti. Penzion pro dûchodce v Novém Mûstû nad Metují, in: Bydlení 19, 1998, ã. 3, s Drobné sakrální stavby a skulptury v krajinû, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 1998, ã. 17, s Smírãí kfiíï u Stárkova, Drobné nálezy na Stárkovsku a Teplicku, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Náchod, 1998, ã. 4, s Náhrobní kámen ze zámku v Dolních Teplicích nad Metují, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Náchod, 1998, ã. 4, s Historické veduty Police nad Metují, in: Broumovsko 12, 1998, ã. 3 4, s Jindfiich /Heinrich/ Kulka: Rodinn dûm ãp. 22 v Hronovû, in: Muzejní a vlastivûdná práce âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností 106, 1998, ã. 4, s PraÏsk atelier v ulici âeskoslovenské armády. /Malífi Jan Bauch/, in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 1999, s e ení pro miniaturní zahradu, in: DÛm a zahrada 4, 1999, ã. 6, s Plakátová tvorba Josefa VyleÈala, in: Umûní a fiemesla 41, 1999, ã. 6, s Genealogie a povaha andûlû a andílkû ãeského baroka, in: Dûdictví Koruny ãeské. âasopis Nezávislé památkové unie v Praze 8, 1999, ã. 4, s Fotografické medailony z náhrobkû, in: Dûdictví Koruny ãeské. âasopis Nezávislé památkové unie v Praze 9, 2000, ã. 1, s. 4. KaÏdé období se nûjak zapsalo do zástavby Broumova, in: Noviny Náchodska, 9. záfií 2000, s. 14. Specifika vesnick ch sídel v na em regionu, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2000, ã. 21, s Richard Klenka architekt koly ve Velkém Pofiíãí, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Náchod 6, 2000, s Zahrady a vily man rismu, in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 2001, s OhroÏen historick objekt barokní fary naleznete také v onovû u Broumova, in: Noviny Náchodska, 20. ledna 2001, s. 14. Jak fotografovat architekturu a umûlecké pfiedmûty, in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezávislé památkové unie v Praze IX, 2001, ã. 1 2, s Stavby Otakara Novotného pro rodinu BartoÀÛ na Náchodsku, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2001, ã. 23, s BrokofÛv úãet na sloup P. Marie v Broumovû, in: Broumovsko XV, 2001, ã. 1 2, s OhroÏená stavba? Mûstská knihovna v Náchodû, Otakar Novotn, in: Architekt, 2002, ã. 4, s Náchod, in: Lipus Radovan, Vávra David: umná mûsta, Petrov, Brno 2002, s Architektura Adolfa Erbena, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2002, ã. 24, s Práce lidov ch kameníkû a sochafiû na Broumovsku v minulosti, in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezá- 70 OSOBNÍ ZPRÁVY

19 vislé památkové unie v Praze XI, 2002, ã. 4, s Stavby ing. Antonína Hartmana v Náchodû, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2002, ã. 25, s Barokní fara v onovû u Broumova, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Náchod 9, 2003, s Vojensk hfibitov v Josefovû, in: Stopami dûjin Náchodska. Sborník Státního okresního archivu Náchod 9, 2003, s In memoriam Josefa Istlera ( ), in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 2003, s Stavby architekta Du ana S. Jurkoviãe na Náchodsku, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2003, ã. 26, s Lidová architektura na Broumovsku, s ; Sochafiské památky v krajinû Broumovska, s , in: Petr BERGMAN, Martin BURIAN, Jana JE ÁBKOVÁ: Broumovsko, interpretace kulturního a historického dûdictví na Broumovsku, Broumov Slatina nad Úpou: rok 1875 a pûvab na ich chalup, in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezávislé památkové unie v Praze XII, 2003, ã. 2, s Pohledové karty, in: Dûdictví koruny ãeské. âasopis Nezávislé památkové unie v Praze XII, 2003, ã. 3, s Barokní fara v onovû u Broumova, in: Zprávy památkové péãe 63, 2003, ã. 5, s Goãárova vila v âerveném Kostelci, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2003, ã. 27, s Kostel sv. Jakuba v âernãicích, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2004, ã. 28, s Novodobá architektura Náchoda, in: Muzejní a vlastivûdná práce âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností 112, 2004, ã. 1, s Interiéry moderní architektury z let v na- em regionu, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2004, s Zahrada a Villa Aldobrandini ve Frascati, in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 2005, s Palazzo Te v Mantovû, in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 2005, s adové rodinné domky Adolfa Loose na Babí, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2005, ã. 30, s Malífi Antonín Hudeãek na Policku, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2005, ã. 31, s Josef ustr, architekt a stavitel, in: Rodn m krajem. Vlastivûdn sborník Kraje Aloise Jiráska, BoÏeny Nûmcové a bratfií âapkû, 2005, ã. 31, s Setkání s Giorgiem Morandim, in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 2006, s Postupim zámek Sanssouci, zahrady a parky, in: Panorama. âlensk vûstník Klubu pfiátel v tvarného umûní v Praze, 2006, s Zahraniãní publikace: Czech Babylon, in: The Architectural Review CXCIII, 1993, ã. 1161, s Temporary Bank Nove Mesto nad Metuji, in: World Architecture, 1994, ã. 31, s Der Kreuzweg von Starkstadt, in: Braunauer Rundbrief, Kloster Rohr, 1996, März, April, 2, 1996, s The culture in Praha between 19th and 20th century, in: Territorio, Politecnico di Milano, 2003, ã. 26, s JUDr. Franti ek Ulrich Mayor and Initiator of the New Hradec Králové, in: Territorio, Politecnico di Milano, 2006, ã. 36, s Monografie: NOVOTN, Otakar: Caca BartoÀ a Náchod, Momenti di Architettura Moderna 21. Alinea Editrice, Firenze 1999, 19 s., 30 ãb. vyobrazení. DENTI, Giovanni, SKALICK, Alexandr: Paesaggi del Barocco Boemo. /Architetture di Christoph e Kilian Ignaz Dientzenhofer nella regione di Broumov/. Alinea Editrice, Firenze 2001, 59 s., 94 vyobrazení a map. Náchod, soupis a popis památek, Státní oblastní archiv Zámrsk Státní okresní archiv Náchod, Náchod 2003, 112 s., 44 ãb. vyobrazení. Josef Goãár, Magazzini Wenke a Jaromûfi, Momenti di Architettura Moderna 32. Alinea Editrice, Firenze 2004, 20 s., 11 vyobrazení, 19 ãb. fotografií. DENTI, Giovanni, SKALICK, Alexandr: Krajinou ãeského baroka. /Církevní stavby Kry tofa a Kiliána Ignáce DientzenhoferÛ na Broumovsku/, nakladatelství JAL- NA, Praha 2004, 66 s., 61 ãb. fotografií, 1 fotografie barevná. Nepublikované práce: Dvacet osm regionálních map Broumovska podle materiálû ONV v Broumovû, originály a otisky, ãerven 1959, pfiíroda, dûjiny, socializace venkova, osobní archiv autora. Sbírka keramiky v Muzeu B. Nûmcové v âeské Skalici, Rudolfinsk man rismus, 30 s. strojopisu, Popis památek mûsta Náchoda, fiíjen 1994, 216 s. strojopisu a 458 fotografií, MûÚ v Náchodû, majetkov odbor, archiv Národního památkového ústavu, ÚOP v Pardubicích. Náchod, památky a v voj mûsta, 2001, 108 s. strojopisu, 105 vyobrazení, SOkA Náchod, fond rukopisû, bez obrazového materiálu. Evidenãní karty, pasporty, fotodokumentace, kresby, archiv Národního památkového ústavu, ÚOP v Pardubicích. SEMINÁ E KONFERENCE AKCE Celostátní semináfi AranÏování kvûtin v historickém interiéru Ve dnech se uskuteãnil celostátní semináfi na téma AranÏování kvûtin v historickém interiéru, tentokrát na státním zámku v Jaromûfiicích nad Rokytnou. Akci uspofiádal Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Brnû ve spolupráci se státním zámkem Jaromûfiice nad Rokytnou a Kvûtinovou galerií Brno. Jaromûfiice nad Rokytnou (okres Tfiebíã), zámek, semináfi AranÏování kvûtin v historickém interiéru. (Foto D. Fetterová) JiÏ posedmnácté se se li na tfiídenním semináfii pracovníci památkov ch ústavû a muzeí, ktefií se zab vají aranïováním kvûtin ve sv ch objektech. Základ tûmto kolením dali PhDr. Miroslava Nováková-Skalická a Ing. Pavel Vlá ek, odborní pracovníci tehdej ího Krajského stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiírody v Brnû v 80. letech 20. století. Program setkání byl sestaven z odborn ch pfiedná- ek o kvûtinách Marta SEDLÁKOVÁ: Cesta tulipánû; Jifií MARTÍNEK: PouÏití letniãek; EvÏen KOPECK : AranÏování z praktického pohledu zámeckého zahradníka; Dagmar FETTEROVÁ: Jaromûfiick park; Slávek RABU IC: Dûjiny aranïování kvûtin s praktick mi ukázkami vázání tentokrát svatebních kytic (Slávek Rabu ic a Marie Bittnerová). Vyvrcholením semináfie bylo samostatné aranïování kvûtin v jednotliv ch místnostech prvního poschodí zámku, ale vyzdobeno bylo i schodi tû a sala terrena s fiímsk mi láznûmi. StûÏejním pfiínosem této jiï tradiãní akce na jiïní Moravû je seznámení úãastníkû s pouïíváním vhodn ch fiezan ch kvûtin, vûtví dfievin a plodû v historick ch objektech. Úãast ãtyfiiceti osmi pracovníkû z tfiiceti ãtyfi hradû a zámkû âr a dvou pracovnic ze zámku Betliar na Slovensku dokazuje, Ïe o semináfi je stále rostoucí zájem a je vedoucími historick ch objektû podporován. Dagmar FETTEROVÁ OSOBNÍ ZPRÁVY SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 71

20 pracovní setkání Historické oranïerie a zahradní stavby, v zkum konzervace vyuïití Pracovní setkání se na rozdíl od pfiedchozího uskuteãnilo mimo jihomoravsk region. Pofiadatelem byl NPÚ ÚOP v Brnû v kooperaci s územními pracovi ti v Ostravû a Olomouci, a dále se správou zámkû v Kunínû, Raduni a Hradci nad Moravicí. Dne byla na zámku v Kunínû ve spolupráci se správou zámku v Lysicích zahájena v stava Od SerenyiÛ k HarrachÛm za úãasti fieditele NPÚ ÚOP v Ostravû Ing. Igora Krãmáfie. Dne byly pfiedneseny následující tematické pfiíspûvky. Vûra SKÁLOVÁ: Zajímavé skleníky ve v chodních âechách; Jozef LA ÁK: Postfiehy k nûkter m olomouck m oranïériím; Lenka K ESADLOVÁ: Zahradní architektura v KromûfiíÏsk ch zahradách; Veronika VÁGENKNECHTOVÁ: Drobné zahradní stavby ve vybran ch parcích SR; Dagmar FETTEROVÁ: OranÏerie v Nûmecku; Petr VÍTÒ: OranÏerie v Telãi. Po pfiedná kách mûli úãastníci jednání mimofiádnou pfiíleïitost nahlédnout do historick ch knih o zahradní architektufie ze sbírek NPÚ ÚP v Praze. Poté probûhla prohlídka zámku a repliky zámecké kuïelny v Kunínû. Následoval exkurzní program s prohlídkou oranïerií v areálech Radkov-Dubová, Dolní Îivotice, Velké Heraltice a RaduÀ. V Hradci nad Moravicí se uskuteãnila noãní prohlídka zámku. Dne program pokraãoval exkurzí do arboreta Nov DvÛr u Opavy s náv tûvou nového skleníkového komplexu a skonãil prohlídkou rekonstruované stfie ní zahrady v Lipníku nad Beãvou. Dagmar FETTEROVÁ Obr. 1. Kunín (okres Opava), zámek, replika kuïelny v parku. (Foto Dagmar Fetterová) Obr. 2. RaduÀ (okres Opava), zámek, obnovená oranïerie se zahradním parterem. (Foto Dagmar Fetterová) V stavy na zámku v Lysicích V letních mûsících roku 2006 byly na zámku v Lysicích instalovány dvû zajímavé v stavy a byla otevfiena nová expozice Historick koãár Berlina. Terakota v zahradách Autofii: EvÏen Kopeck, ªudmila Dufková, OranÏerie Státního zámku v Lysicích, Jako kaïd rok se i letos v zámecké oranïerii státního zámku v Lysicích pofiádala tematicky zamûfiená v stava. V roce 2000, kdy se zde po rekonstrukci uskuteãnila první v stava nazvaná Krása star ch oranïerií, následovaly dal í, napfiíklad Poklady zahradních zákoutí ãi expozice vûnovaná rûzn m druhûm kvûtináãû a starému zahradnímu náfiadí nebo v stava pojmenovaná Voda krásná, voda Ïivá. Tématem leto - ní v stavy byla terakota. Vzhledem k omezen m v stavním moïnostem se autofii snaïili obeznámit náv tûvníky se struãnou historií fenoménu zvaného terakota v textu na prezentaãním panelu. Terakota jako materiál slouïila ke zhotovování sochafisk ch dûl, k v robû nepolévané figurální keramiky, reliéfnû zdoben ch dlaïdic a reliéfû, ozdobn ch prvkû architektury a koneãnû i jin ch ozdobn ch a uïitkov ch pfiedmûtû bûïné produkce, jako byly kvûtinové vázy ãi kvûtináãe. Souãasná expozice byla zamûfiena zejména na objekty, které tvofiily souãást zahrad a architektury. V bûr exponátû byl limitován charakterem a v stavními moïnostmi zdej ího prostoru. V první ãásti v stavy byly pfiedstaveny pfiedmûty, které souvisely pfiímo s architekturou napfiíklad terakotové reliéfy, které byly souãástí títové zdi zdej ího skleníku, dále rûzné dekorativní architektonické prvky nebo zcela bûïná produkce terakotov ch kvûtináãû ãi zahradních obrubníkû. Ve druhé ãásti byly instalovány rûzné druhy zahradních nádob a váz, na nichï mohli náv tûvníci sledovat rûznorodost a bohatost pouïitého vegetabilního dekoru. Dále terakotové plastiky, které b valy umístûné v nikách na budovách, plastiky Ïensk ch postav zvané karyatidy, jeï plnily podpûrné funkce a ãasto na sv ch hlavách nesly jiï zmiàované zahradní vázy. Podle dobov ch fotografií byly tyto karyatidy souãástí zdej í kapucínské zahrady je tû koncem 19. století. Vystavené pfiedmûty pocházely ze zámeck ch i soukrom ch sbírek. Lodní deník Ervína Dubského Autofii v stavy: Filip Suchomel, Marcela Suchomelová, v stavní prostory státního zámku v Lysicích, Druhou expozicí zahájenou v prûbûhu ãervna byla repríza v stavy nazvané Lodní deník Ervína Dubského. V stava vznikla ve spolupráci NPÚ ÚOP v Brnû s Moravskou galerií v Brnû a mûla svoji premiéru na jafie 2006 právû v Moravské galerii. Hrabû Erwin Antonín Anna Dubsk z Lysic, v znamn pfiedstavitel ãeské lechty 19. století, se proslavil jako admirál rakousko-uherského váleãného loìstva. V letech se stal kapitánem na korvetû Erzherzog Friedrich, se kterou podnikl cestu kolem svûta. V prûbûhu cesty nav tívil dvakrát Japonsko a âínu, kde uskuteãnil také ãetné v pravy do vnitrozemí. V prosinci 1874 dokonce nav tívil i japonského císafie. Dále zavítal na indonéské ostrovy a poté se pfies Tich oceán dostal aï do JiÏní a Severní Ameriky. Pfii návratu pfies Atlantik se zastavil na Azorsk ch ostrovech, Gibraltaru a v AlÏíru a koneãnû 21. kvûtna 1876 zakotvila korveta v Pule. Ze své dvouleté cesty si v roce 1876 pfiivezl bohat etnografick materiál, dobovou dokumentaci i fiadu umûleck ch artefaktû, které pfiedstavovaly ukázky dekorativního umûní z porcelánu, keramiky, lakov ch prací, dále velkou sbírku zbraní a numismatickou kolekci pfiedev ím z Japonska, âíny a Siamu. Hrabû Dubsk dovezl edesát beden, které obsahovaly kolem 1300 pfiedmûtû, z nichï se znaãná ãást dochovala právû na lysickém zámku. V zámecké knihovnû se dochoval dvousvazkov vázan deník se záïitky a popisy krajin a obyvatel zemí, jeï nav tívil, které dokládají jeho erudici etnografa, antropologa, pfiírodovûdce i geologa. Mezi nejv znamnûj í dochované pfiedmûty patfií soubor devíti fotografick ch alb, která obsahují volné listy s dobov mi fotografiemi z celé oblasti Dálného v chodu. Tematicky se jedná o krajinné scenerie i zábûry nejv znamnûj ích buddhistick ch chrámû a intoistick ch svatyní nebo komponované fotografie tradiãních japonsk ch ãinností, jako bylo servírování ãaje, hra na hudební nástroje, meditace, cviãení v bojov ch umûních a podobnû. Fotografie pocházejí z dílen nejv znamnûj ích fotografû daného období (Kusakabe Lingej, Tamamura Káhej, Ogawa Kazuma a dal í). Kromû toho byla na v stavû k vidûní i díla chomutovského rodáka barona Raimunda Stillfrieda von Ranthenitz, kter v letech ve svém ateliéru v Jokohamû vychoval celou generaci japonsk ch fotografû. Velká ãást vystaven ch pfiedmûtû, napfiíklad fotografie provedené technikou albuminového papíru, byla vefiejnosti pfiedstavena poprvé. Nová expozice Historick koãár Berlina Dal ím v znamn m v stavním poãinem letní sezony roku 2006 na státním zámku v Lysicích je prezentace lehkého uzavfieného koãáru na vysok ch kolech, zvaného Berlina. Koãár, pocházející z lysického mobiliáfie, byl dlouhá léta uloïen v nevyhovujících podmínkách, a proto bylo nutné jej podrobit komplexnímu restaurátorskému zásahu, na kterém se podíleli specialisté na restaurování dfieva, kovu, textilu, malby, zlacení a konzervaci kûïe. Vzhledem k ãasové i finanãní nároãnosti jednotliv ch pracovních postupû probíhaly restaurátorské práce v nûkolika etapách od roku Na obnovu koãáru byly uvolnûny finanãní prostfiedky z Programu restaurování movit ch kulturních památek Ministerstva kultury âeské republiky i z rozpoãtu státního zámku v Lysicích. V roce 2006 byly pro jeho expozici zrekonstruovány prostory pûvodních barokních koníren v pfiedzámãí, jejichï souãástí je i novû otevfiená kavárna pro náv tûvníky. Ti tak mají pfiíleïitost trávit chvíle odpoãinku v blízkosti historického vozidla, pocházejícího z období kolem roku ªudmila DUFKOVÁ 72 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech mimofiádn ch opravn ch prostfiedkû v obãanskoprávním fiízení

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech mimofiádn ch opravn ch prostfiedkû v obãanskoprávním fiízení P EHLED JUDIKATURY ve vûcech mimofiádn ch opravn ch prostfiedkû v obãanskoprávním fiízení Úvod... 15 A. ÎALOBA NA OBNOVU ÍZENÍ I. DÛvody obnovy 1. Skuteãnosti nastalé po skonãení pûvodního fiízení... 17

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

doby v platy. dobu v platy.

doby v platy. dobu v platy. Generali penzijní fond a.s Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Penzijní plán ã. 3 Generali penzijní fond a.s. Bûlehradská 132 120 84 Praha 2 âást I Úvodní ustanovení âlánek 1 Penzijní pfiipoji

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

ZÁKON ã. 182/2006 Sb.

ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ze dne 30. bfiezna 2006 o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (insolvenãní zákon) *) ve znûní zákonû ã. 312/2006 Sb., ã. 108/2007 Sb., ã. 296/2007 Sb., ã. 362/2007 Sb., ã. 301/2008 Sb.,

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

USNESENÍ O URâENÍ MÍSTNÍ P ÍSLU NOSTI SPRÁVNÍHO ORGÁNU ( 11 odst. 2)

USNESENÍ O URâENÍ MÍSTNÍ P ÍSLU NOSTI SPRÁVNÍHO ORGÁNU ( 11 odst. 2) Vzor ã. 1 USNESENÍ O URâENÍ MÍSTNÍ P ÍSLU NOSTI SPRÁVNÍHO ORGÁNU ( 11 odst. 2) Krajsk úfiad... kraje... Odbor... Krajsk úfiad... kraje, odbor... jako správní orgán pfiíslu n podle 178 odst. 2 zák. ã. 500/2004

Více

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti P EHLED JUDIKATURY ve vûcech ochrany osobnosti ÚVOD... 11 I. Obsah práva na ochranu osobnosti, podmínky pro jeho uplatnûní, pfiedpoklady ochrany 1. K obsahu práva na ochranu osobnosti... 13 2. K obsahu

Více

UCZ/Ele/10. V eobecné pojistné podmínky poji tûní pro pfiípad po kození nebo zniãení elektronick ch zafiízení - zvlá tní ãást - Úvodní ustanovení

UCZ/Ele/10. V eobecné pojistné podmínky poji tûní pro pfiípad po kození nebo zniãení elektronick ch zafiízení - zvlá tní ãást - Úvodní ustanovení UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní pro pfiípad po kození nebo zniãení elektronick

Více

V EOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJI TùNÍ ODPOVùDNOSTI ZA KODU ZPÒSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA VPP POV VOZIKY V/11

V EOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJI TùNÍ ODPOVùDNOSTI ZA KODU ZPÒSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA VPP POV VOZIKY V/11 V EOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJI TùNÍ ODPOVùDNOSTI ZA KODU ZPÒSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA VPP POV VOZIKY V/11 EU 4227/1/A5 âlánek 1. Úvodní ustanovení 1) Tyto V eobecné pojistné podmínky pro poji tûní

Více

PRAVIDLA, KTERÝMI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA ČR NA OBDOBÍ 2007-2013. Opatření III.1.3 III.3.

PRAVIDLA, KTERÝMI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA ČR NA OBDOBÍ 2007-2013. Opatření III.1.3 III.3. 30.4.2008 17:34:02 ČERVENEC KVĚTEN DUBEN 2008 PRAVIDLA, KTERÝMI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA ČR NA OBDOBÍ 2007-2013 Opatření III.1.3 III.3.1 Podpora

Více

Soubor pojistn ch podmínek

Soubor pojistn ch podmínek Soubor pojistn ch podmínek EU 4150/1/E Poji tûní právní ochrany vozidel Poji tûní právní ochrany fiidiãû D.A.S. poji Èovna právní ochrany, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, vloïka 2979 Bene

Více

územní plánování a stavební řád

územní plánování a stavební řád územní plánování a stavební řád Stavební zákon 183/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) územní plánování představuje obsáhlý soubor činností zabývající

Více

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást V eobecné pojistné podmínky obecná ãást UCZ/05 âlánek 1 Úvodní ustanovení Soukromé poji tûní, které uzavírá UNIQA poji Èovna, a.s. (dále jen pojistitel ), se fiídí právním fiádem âeské republiky. Platí

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

Perspektivy institutu opatrovnické rady

Perspektivy institutu opatrovnické rady JURIS_01_13_zlom 29.11.2012 15:35 Stránka 18 Perspektivy institutu opatrovnické rady 18 JUDR. KAREL SVOBODA PH.D., SOUDCE OKRESNÍHO SOUDU PLZE MùSTO Opatrovnická rada je jedním ze staronov ch institutû,

Více

Krajská hygienická stanice jako dotčený orgán státní správy ve stavebním řádu

Krajská hygienická stanice jako dotčený orgán státní správy ve stavebním řádu Krajská hygienická stanice jako dotčený orgán státní správy ve stavebním řádu KHS jako dotčený orgán 77 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Orgán

Více

právních pfiedpisû Zlínského kraje

právních pfiedpisû Zlínského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 1/2008 Roãník 2012 VùSTNÍK právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 1 Rozesláno dne 23. ledna 2012 O B S A H 1. Nafiízení Zlínského kraje, kter

Více

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást

UCZ/05. V eobecné pojistné podmínky obecná ãást V eobecné pojistné podmínky obecná ãást UCZ/05 âlánek 1 Úvodní ustanovení Soukromé poji tûní, které uzavírá UNIQA poji Èovna, a.s. (dále jen pojistitel ), se fiídí právním fiádem âeské republiky. Platí

Více

UCZ/KasMax/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást -

UCZ/KasMax/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást - UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást - UCZ/KasMax/08

Více

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech nájmu bytu

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech nájmu bytu P EHLED JUDIKATURY ve vûcech nájmu bytu Úvod............................... 23 A. NÁJEM BYTU................. 27 1. Pojem bytu...................... 27 2. Posouzení souboru místnostní jako bytu v pfiípadû

Více

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek 2 Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek Povinnosti úãetní jednotky Úãetním jednotkám je ukládána fiada povinností, a to nejen úãetními pfiedpisy, ale i dal ími zákony souvisejícími s podnikáním. Podnikatelé

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz LAND ROVER ASSISTANCE www.land-rover.cz V eobecné podmínky pro poskytování sluïeb LAND ROVER ASSISTANCE (dále v textu jen VP ) Zavolejte nám, v nouzi vás nenecháme! Nonstop Land Rover Assistance 24 hodin

Více

Sbírka instrukcí a sdûlení

Sbírka instrukcí a sdûlení castka3.qxd 7.4.2006 16:23 Stránka 1 Roãník 2005 Sbírka instrukcí a sdûlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI âeské REPUBLIKY âástka 3 Rozeslána dne 00. prosince Cena 00 Kã OBSAH: 15. Pokyn obecné povahy ze dne

Více

UCZ/Kas/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel - zvlá tní ãást -

UCZ/Kas/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel - zvlá tní ãást - UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel - zvlá tní ãást - UCZ/Kas/08 EU

Více

Úvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES

Úvod Smûrnice 1612/68 ãlánku 40, resp. 49 Rozhodnutí komise Rozhodnutí o EURES Chartou EURES Smûrnicí EURES Úvod SíÈ EURES byla ustanovena Rozhodnutím Evropské komise ã. 93/569, vycházejícím ze Smûrnice 1612/68 o volném pohybu pracovních sil. Tento dokument (pfiedev ím ve ãlánku 40, resp. 49) umoïàuje bliï í

Více

UCZ/Kas/10. V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel - zvlá tní ãást. âlánek 4 Pojistná ãástka. Úvodní ustanovení

UCZ/Kas/10. V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel - zvlá tní ãást. âlánek 4 Pojistná ãástka. Úvodní ustanovení UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel - zvlá tní ãást UCZ/Kas/10 EU

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

Soubor pojistn ch podmínek

Soubor pojistn ch podmínek EU 4222/SPP/1/A5 6.6.2012 21:21 Stránka 1 Soubor pojistn ch podmínek EU 4222/SPP/1/A5 Poji tûní vozidel EU 4222/SPP/1/A5 6.6.2012 21:21 Stránka 2 EU 4222/SPP/1/A5 6.6.2012 21:21 Stránka 3 V eobecné pojistné

Více

UCZ/KasMax/11. V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást

UCZ/KasMax/11. V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel KASKO MAX - zvlá tní ãást UCZ/KasMax/11

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009

Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 NOVELA ZÁKONA O DPH OD 1. 1. 2009 str. 1 Novela zákona o DPH od 1. 1. 2009 Ing. Pavel Bûhounek, daàov poradce 3, 4 odst. 3 písm. g, 6 odst. 2, 10 odst. 6, 13 odst. 10 písm. c), 35, 36 odst. 6, 49, 56 odst.

Více

V EOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GE Money Bank, a. s.

V EOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GE Money Bank, a. s. 71-103E 13. 12. 2007 V EOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GE Money Bank, a. s. z 1. listopadu 1999 ÚPLNÉ ZNùNÍ SE ZAPRACOVAN MI ZMùNAMI A DOPL KY ze dne 23. fiíjna 2000, 1. záfií 2001, 22. fiíjna 2001, 1. ledna

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel)

Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel) âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 111 6. âást Cestovní náhrady (mimo provoz vozidel) 111 âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 112 0000 0000 SPRÁVA DANÍ 112 âást6,111-144 26.4.2005 14:23 Stránka 113

Více

Obsah. Použité zkratky... 12. Úvodní slovo... 13 ZÁKONÍK PRÁCE

Obsah. Použité zkratky... 12. Úvodní slovo... 13 ZÁKONÍK PRÁCE Obsah Použité zkratky............................................................ 12 Úvodní slovo.............................................................. 13 ZÁKONÍK PRÁCE Základní zásady pracovněprávních

Více

Soubor pojistn ch podmínek

Soubor pojistn ch podmínek Soubor pojistn ch podmínek EU 4225/SPP/1/A5 Poji tûní motorov ch vozidel V EOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJI TùNÍ ODPOVùDNOSTI ZA KODU ZPÒSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA VPP POV A/10 1) Tyto V eobecné pojistné

Více

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST I. Odpovûdnost za poru ení právní povinnosti 1. K otázce rovnosti zbraní a dûkazního bfiemene ve sporech mezi lékafii a pacienty. K mlãenlivosti lékafie

Více

Pohledávka a její pfiíslu enství

Pohledávka a její pfiíslu enství Obsah âást I DÍL I Pohledávka Pohledávka a její pfiíslu enství Kapitola 1 Pohledávka pojem.............................. 3 Vzor ã. 1 Îaloba na urãení neplatnosti kupní smlouvy (relativní neplatnost právního

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení

Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení âlánky JURISPRUDENCE 3/2014 Úãelnost nákladû fiízení pfii zastoupení úãastníka advokátem v obãanském soudním fiízení TOMÁ PAVLÍâEK SOUDCE OKRESNÍHO SOUDU VE ZLÍNù The Necessity of Costs of an Attorney

Více

STAVEBNÍ PRÁVO II. Program: A. Právní úprava B. STAVEBNÍ ÚŘADY. Stavební úřady - pravomoc. Stavební úřady - druhy. ve věcech stavebního zákona

STAVEBNÍ PRÁVO II. Program: A. Právní úprava B. STAVEBNÍ ÚŘADY. Stavební úřady - pravomoc. Stavební úřady - druhy. ve věcech stavebního zákona Program: STAVEBNÍ PRÁVO II A. Právní úprava B. Stavební úřady C. Zásady činnosti správních orgánů Filip Dienstbier, duben 2008 ve věcech stavebního zákona D. Rozhodování o území (územní rozhodnutí, územní

Více

Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i

Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i pro rodiãe o základních údajích t kajících se zdravotního

Více

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele

Grafick manuál znaãky. Odkaz na zfiizovatele Grafick manuál znaãky Odkaz na zfiizovatele Obsah Úvod 1 Znaãka 2 Základní barevná varianta 2.1 Inverzní barevná varianta 2.2 âernobílá pozitivní varianta 2.3 âernobílá inverzní varianta 2.4 Grafická definice

Více

OBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16

OBSAH. Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 Pfiedmluva k prvnímu vydání...12 Pfiedmluva k druhému vydání...14 PouÏité zkratky...16 âást I. Obecné otázky obchodních závazkov ch vztahû... 17 Hlava I. Pojetí a druhy obchodních závazkov ch vztahû...

Více

Katefiina SAMOJSKÁ. Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval

Katefiina SAMOJSKÁ. Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval Císafisk ml n a jeho rekonstrukce Katefiina SAMOJSKÁ 1 2 Zniãená archeologie rekapitulace pfiípadu V pfiípadû Císafiského ml na stavebník nerespektoval zákonnou povinnost, neohlásil a neumoïnil provedení

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 0 Vymezení zastavěného území 59 stavebního zákona Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem ( 6 odst. 2) nebo

Více

UCZ/Î/10. V eobecné pojistné podmínky pro Ïivotní poji tûní - zvlá tní ãást -

UCZ/Î/10. V eobecné pojistné podmínky pro Ïivotní poji tûní - zvlá tní ãást - UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky pro Ïivotní poji tûní - zvlá tní ãást - UCZ/Î/10

Více

4 Ptáci v zajetí 4.1 OBECNÉ POVINNOSTI CHOVATELE. 1 34 zák. ã. 100/2004 Sb., 89 zák. ã. 114/1992 Sb. 2 s vyuïitím definice v 3 zák. ã. 246/1992 Sb.

4 Ptáci v zajetí 4.1 OBECNÉ POVINNOSTI CHOVATELE. 1 34 zák. ã. 100/2004 Sb., 89 zák. ã. 114/1992 Sb. 2 s vyuïitím definice v 3 zák. ã. 246/1992 Sb. 4 Ptáci v zajetí Ptáci jsou oblíben m pfiedmûtem chovu v zajetí, aè uï pro zájmov chov nebo za jin m úãelem. Z hlediska obãanského práva je pták, stejnû jako kaïd jin Ïivoãich, vûcí. Je tedy pfiedmûtem

Více

Stavební zákon novela na úseku stavebního řádu. Hradec Králové, 24. dubna 2013

Stavební zákon novela na úseku stavebního řádu. Hradec Králové, 24. dubna 2013 Stavební zákon novela na úseku stavebního řádu Hradec Králové, 24. dubna 2013 vyhláška č. 499/2006 Sb. Dne 28.3. 2013 nabyla účinnosti vyhláška č. 62/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb.,

Více

3.13 Osobní automobil po novele zákona o DPH od 1. dubna 2009

3.13 Osobní automobil po novele zákona o DPH od 1. dubna 2009 PRAKTICKÝ PORADCE V DAŇOVÝCH OTÁZKÁCH 3.13 Osobní automobil po novele zákona o DPH od 1. dubna 2009 Zákon o DPH obsahoval v 75 odst. 2 zákaz uplatnit nárok na odpočet z pořízeného osobního automobilu,

Více

a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u

a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u â e s k á a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u platn od 1. ãervna 2002 âeská asociace stolního tenisu vydává nov SoutûÏní fiád stolního tenisu,

Více

PRAVIDLA, KTER MI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA âr NA OBDOBÍ 2007 2013 (DÁLE JEN PRAVIDLA )

PRAVIDLA, KTER MI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA âr NA OBDOBÍ 2007 2013 (DÁLE JEN PRAVIDLA ) Ministerstvo zemûdûlství âr â.j.: 3793/2007-0000 PRAVIDLA, KTER MI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA âr NA OBDOBÍ 2007 203 (DÁLE JEN PRAVIDLA ) Ministerstvo

Více

PRAVIDLA, KTER MI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA âr NA OBDOBÍ 2007 2013 (DÁLE JEN PRAVIDLA )

PRAVIDLA, KTER MI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA âr NA OBDOBÍ 2007 2013 (DÁLE JEN PRAVIDLA ) Ministerstvo zemûdûlství âr â.j.: 37193/2007-10000 PRAVIDLA, KTER MI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA âr NA OBDOBÍ 2007 2013 (DÁLE JEN PRAVIDLA ) Ministerstvo

Více

EIA PO NOVELE 2015. Pro stavební úřady

EIA PO NOVELE 2015. Pro stavební úřady EIA PO NOVELE 2015 Pro stavební úřady Novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (viz zákon č. 39/2015 Sb.,), účinná od 1. 4. 2015, přináší významné změny: -v právní úpravě

Více

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 0 Vymezení zastavěného území 59 stavebního zákona Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem ( 6 odst. 2) nebo

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA

Více

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ:

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: Strana: 1 Programovateln termostat TS-101 âásti balení: 1. Programovateln termostat 2. roubky 3. HmoÏdinky 4. Vrtání

Více

Evropská obãanská iniciativa jako pokus o pfiímou demokracii v Evropské unii

Evropská obãanská iniciativa jako pokus o pfiímou demokracii v Evropské unii Evropská obãanská iniciativa jako pokus o pfiímou demokracii v Evropské unii MAGDALÉNA SVOBODOVÁ KATEDRA PRÁVNÍCH DISCIPLÍN A VE EJNÉ SPRÁVY, METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA European Citizens Initiative

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

Absence ustanovení t kajícího se doplàkové ochrany 35 Pfiístup ÏadatelÛ o mezinárodní ochranu na trh práce 35. Poznámky 46

Absence ustanovení t kajícího se doplàkové ochrany 35 Pfiístup ÏadatelÛ o mezinárodní ochranu na trh práce 35. Poznámky 46 Pfiipomínky k azylovému zákonu Vydalo: Konzorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky v âr, 2007 Obsah: Shrnutí 5 Zákony upravující postavení ÏadatelÛ o mezinárodní ochranu 7 Pfiipomínky k ãásti

Více

AVON KREDITNÍ KARTA. V eobecné obchodní podmínky Podmínky vûrnostního programu Sazebník

AVON KREDITNÍ KARTA. V eobecné obchodní podmínky Podmínky vûrnostního programu Sazebník AVON KREDITNÍ KARTA V eobecné obchodní podmínky Podmínky vûrnostního programu Sazebník Platnost od 6 / 2008 Obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvûru a vydání a uïívání kreditní karty spoleãnosti

Více

S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u

S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u â e s k á a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u platn od 1. ãervna 1998 âeská asociace stolního tenisu vydává nov SoutûÏní fiád, kter je závazn

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

Vylouãení osob podezfiel ch z terorismu z postavení uprchlíka: Sjednocen v klad Soudního dvora EU a jeho aplikace ãlensk mi státy1

Vylouãení osob podezfiel ch z terorismu z postavení uprchlíka: Sjednocen v klad Soudního dvora EU a jeho aplikace ãlensk mi státy1 âlánky JURISPRUDENCE 1/2014 Vylouãení osob podezfiel ch z terorismu z postavení uprchlíka: Sjednocen v klad Soudního dvora EU a jeho aplikace ãlensk mi státy1 LINDA JANKÒ, PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY

Více

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech bezdûvodného obohacení

P EHLED JUDIKATURY ve vûcech bezdûvodného obohacení P EHLED JUDIKATURY ve vûcech bezdûvodného obohacení Úvod............................... 21 A. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA BEZDÒVODNÉHO OBOHACENÍ................. 25 1. Funkce bezdûvodného obohacení...................

Více

OBSAH 1. Stanoviska k některým otázkám stavebně správním...3 1.1 Stavební zákon...4 1.2 Vyhl. č. 499/2006 Sb., (změna 62/2013 Sb.,)...19 1.3 Vyhl. č.

OBSAH 1. Stanoviska k některým otázkám stavebně správním...3 1.1 Stavební zákon...4 1.2 Vyhl. č. 499/2006 Sb., (změna 62/2013 Sb.,)...19 1.3 Vyhl. č. 1 OBSAH 1. Stanoviska k některým otázkám stavebně správním...3 1.1 Stavební zákon...4 1.2 Vyhl. č. 499/2006 Sb., (změna 62/2013 Sb.,)...19 1.3 Vyhl. č. 501/2006 Sb., (změna 269/2009 Sb., 22/2010 Sb., a

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 30. ãervna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského kraje, kter m se vydává závazná ãást Plánu oblasti povodí

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 125 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 27. ãervence 2006 O B S A H 3. Nafiízení, kter m

Více

BPT 093 RX BEZDRÁTOV PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE

BPT 093 RX BEZDRÁTOV PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE BPT 093 RX BEZDRÁTOV PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM 2 NÁVOD K OBSLUZE Strana: 1 BPT 093 RX DIGITÁLNÍ PROGRAMOVATELN TERMOSTAT s individuálním nastavením pro pracovní dny a víkend.

Více

Obsah ČÁST I ÚZEMNÍ ROZHODOVÁNÍ... 1. Předmluva... XIII Zkratky... XIV Právní předpisy... XV Úvodem... XIX

Obsah ČÁST I ÚZEMNÍ ROZHODOVÁNÍ... 1. Předmluva... XIII Zkratky... XIV Právní předpisy... XV Úvodem... XIX Obsah Předmluva......................................................... XIII Zkratky............................................................ XIV Právní předpisy......................................................

Více

I4 Obnova kulturních památek. popřípadě se stavbou, změnou stavby, terénními úpravami, umístěním nebo

I4 Obnova kulturních památek. popřípadě se stavbou, změnou stavby, terénními úpravami, umístěním nebo 1 I. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ NA ÚSEKU PAMÁTKOVÉ PÉČE Obnovu kulturních památek, a to jak movitých, tak nemovitých, objektů v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech upravuje 14 zákona č. 20/1987 Sb.,

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

SOUBOR OBCHODNÍCH PODMÍNEK GE MONEY MULTISERVIS, a.s.

SOUBOR OBCHODNÍCH PODMÍNEK GE MONEY MULTISERVIS, a.s. SOUBOR OBCHODNÍCH PODMÍNEK GE MONEY MULTISERVIS, a.s. Verze IV Platnost od 1 / 2006 Úvod VáÏen zákazníku, tento soubor obchodních podmínek obsahuje samostatné obchodní podmínky spoleãnosti GE Money Multiservis,

Více

âasopis, kter Vám napoví, jak vykonávat funkci jednatele, spoleãníka a manaïera s. r. o. úspû nû a bez rizika âasopis, kter má spád.

âasopis, kter Vám napoví, jak vykonávat funkci jednatele, spoleãníka a manaïera s. r. o. úspû nû a bez rizika âasopis, kter má spád. âasopis, kter Vám napoví, jak vykonávat funkci jednatele, spoleãníka a manaïera s. r. o. úspû nû a bez rizika VERLAG DASHÖFER Nakladatelství odborné literatury SVĚT JEDNATELE âasopis, kter má spád. vyšlo

Více

OBSAH. MontáÏ... 1 Ovládání... 2 Zmûna filtraãního provedení na odtahové... 2 Obrázky... 3 Filtr na zachycení mastnoty... 4 Îárovka osvûtlení...

OBSAH. MontáÏ... 1 Ovládání... 2 Zmûna filtraãního provedení na odtahové... 2 Obrázky... 3 Filtr na zachycení mastnoty... 4 Îárovka osvûtlení... V e s t a v n é s p o t ř e b i č e K u c h y ň s k é o d s a v a č e p a r C F T 1 6 1 N á v o d n a m o n t á ž,, p o u ž i t í a ú d r ž b u OBSAH MontáÏ... 1 Ovládání... 2 Zmûna filtraãního provedení

Více

Sbírka instrukcí a sdûlení

Sbírka instrukcí a sdûlení castka2_fin.qxd 7.4.2006 14:06 Stránka 1 Roãník 2005 Sbírka instrukcí a sdûlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI âeské REPUBLIKY âástka 2 Rozeslána dne 00. prosince Cena 00 Kã OBSAH: 11. P o k y n obecné povahy

Více

104 Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací

104 Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce 104 104 Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací (1) K provedení jednoduchých staveb uvedených v odstavci 2 písm.

Více

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému

Evropské právo vefiejn ch podpor v daàové oblasti obrana obecnou logikou daàového systému 8/2013 JURISPRUDENCE âlánky dy daà osoba jiná neï poplatník vãetnû provedení nezbytné identifikace platby na daàov úãet pronajímatele, kter vedou jednotlivé místnû a vûcnû pfiíslu né finanãní úfiady, mûlo

Více

OSOBNÍ ASISTENCE. pfiíruãka postupû a rad pro poskytovatele.

OSOBNÍ ASISTENCE. pfiíruãka postupû a rad pro poskytovatele. OSOBNÍ ASISTENCE pfiíruãka postupû a rad pro poskytovatele. Standardy kvality sociálních sluïeb promítnuté do praxe poskytování osobní asistence v em cílov m skupinám uïivatelû. Jana Hrdá OSOBNÍ ASISTENCE

Více

Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Mûsíãník Odborového svazu UNIOS âíslo 8 ROâNÍK 14 15. ÍJNA 2003 Konkrétní pfiípad ãlenky jedné na í odborové organizace mû donutil pfiem let nad hodnotami a perspektivami obyãejného fiadového ãlovíãka v na em státû, v této spoleãnosti.

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,

Více

8/4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí

8/4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí Praktick rádce pro spoleãenství vlastníkû jednotek Mgr. Martin Doleãek ãást 8, díl 4, kapitola 3, str. 1 8/4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí V praxi se však velice často stává,

Více

Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû

Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû âíslo 7 ROâNÍK 17 18. ZÁ Í 2006 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Nová vláda koneãnû na svûtû na jak dlouho? Po dlouhé dobû nekoneãn ch pfiestfielek a pokusû o dohodu jmenoval prezident novou vládu. Vláda

Více