obsah 4/2013 Abstrakty ãlánkû 2 âlánky Monitoring judikatury

Transkript

1 specialista na komentování judikatury âasopis Jurisprudence je recenzovan m ãasopisem dle Seznamu recenzovan ch neimpaktovan ch periodik vydávan ch v âr. ROâNÍK XXII vydává Wolters Kluwer âr, a. s. obsah / Abstrakty ãlánkû éfredaktor Doc. JUDr. Petr Bûlovsk, Dr. pfiedseda redakãní rady Mgr. Tomá DoleÏil, LL.M. Eur., Ph.D. redakãní rada JUDr. PhDr. Marek Anto, Ph.D. JUDr. Jifií Hrádek, Ph.D., LL.M. JUDr. Tomá Rychl Doc. Mag.phil. Dr.iur. Harald Scheu, Ph.D. Doc. JUDr. PhDr. Ivo losarãík, LL.M., Ph.D. JUDr. Ing. Jifií Zemánek, CSc. rada poradcû JUDr. Tomá âihula, LL.M. Eur. Mgr. David Hip r Doc. JUDr. Zdenûk Kühn, PhD., LL.M. JUDr. Radim Polãák, Ph.D. JUDr. Václav Stehlík, LL.M., Ph.D. Doc. JUDr. NadûÏda i ková, Ph.D. grafická úprava, tisk SERIFA, s. r. o. Jinonická 0, Praha ãasopis vychází osmkrát roãnû (pût ãísel do konce ãervna, tfii ãísla po prázdninách) Pfiedplatné pro rok ( ãísel) ãiní Kã bez DPH Cena jednoho v tisku je 00 Kã adresa Wolters Kluwer âr, a. s. U Nákladového nádraïí 00 Praha tel fax: redakce@jurisprudence.cz Iâ: 0 âlánky Promûny v zji Èování skutkového stavu v novû úãinné a chystané právní úpravû o.s.fi. Jana Kfiiváãková... ObÏivnutí zru eného právního pfiedpisu Zdenûk Koudelka... Zamy lení nad ústavností správního deliktu provozovatele vozidla Pavel Mates, Karel emík... Problematika dûkazního bfiemene v evropském antidiskriminaãním právu Harald Christian Scheu... ZneuÏití dominantního postavení na trhu státním monopolem v judikatufie SDEU Martin Lyãka... Monitoring judikatury Monitoring judikatury soudû âeské republiky Jan Tryzna... 0 Monitoring judikatury Evropského soudního dvora Jan Tlamycha... Monitoring judikatury Evropského soudu pro lidská práva Pavla Bouãková... 0 inzerce Iva Suchnová tel. 00 zasílání autorsk ch pfiíspûvkû redakce@jurisprudence.cz V echny pfiíspûvky nabízené k publikaci procházejí recenzním fiízením.

2 ABSTRAKTY âlánkò Promûny v zji Èování skutkového stavu v novû úãinné a chystané právní úpravû o. s. fi. Jana Kfiiváãková âlánek se soustfieìuje na zmûny ve zji Èování skutkového stavu v obãanském soudním fiízení zavedené novelou ã. 0/ Sb. Pfiedev ím se v nûm autorka zab vá novû zaveden mi v jimkami z koncentrace fiízení a zmûnou rozsahu uplatnûní vy etfiovací zásady. Dále je pojednáno o navrhované harmonizaãní novele obãanského soudního fiádu, která vy etfiovací zásadu zcela vyluãuje ze sporného fiízení. Shifts in the finding of facts in the newly effective and forthcoming legislation Civil Procedure Jana Kfiiváãková The article focuses on the changes in the fact-finding process in civil proceedings established by Amendment No. 0/ Coll. Above all; the author discusses the newly-established exceptions to the concentration of proceedings and the changes of the scope of application of the principle of inquiry. Furthermore, the article deals with the proposed amendment to the Civil Procedure Code, which completely excludes principle of inquiry from contentious proceedings. ObÏivnutí právního pfiedpisu Zdenûk Koudelka Text se zab vá obïivnutím právního pfiedpisu, kter byl zru en právním pfiedpisem, jenï byl následnû zru en Ústavním soudem. Poukazuje na nejednotn pfiístup k fie ení. Text vychází ze zásady, Ïe pokud v slovnû právo nestanoví jinak, zru en právní pfiedpis neobïivne tím, Ïe se zru í pfiedpis, kter jej zru il. A Revive of a Legal Act Zdenûk Koudelka The text deals with reviving of the legal regulation, which had been cancelled by the legal regulation subsequently cancelled by the Constitutional Court. The text shows nonuniform kind of solution. The text works on the following principle the cancelled legal regulation will not revive after cancelling of the regulation which had it cancelled earlier, unless otherwise stated by an act. Zamy lení nad ústavností správního deliktu provozovatele vozidla Pavel Mates, Karel emík Od ledna leto ního roku vstupuje v úãinnost novela silniãního zákona, jejímï proklamovan m cílem je zlep it postih osob, které nedodrïují pravidla silniãního provozu. Uzákonûn byl tzv. univerzální správní delikt, jehoï pachatelem se stává provozovatel vozidla, pokud do lo k pfiestupku a nebyl zji tûn jeho pachatel. Je nepochybné, Ïe v daném pfiípadû není respektováno ústavnû garantované právo zaji Èující zákaz sebeobviàování, protoïe provozovatel je donucován uvést sebe ãi osobu blízkou nebo zaplatit pokutu. Thoughts on the constitutionality of the administrative offense of the vehicle Pavel Mates, Karel emík Since January of this year the amendment of the Traffic Act enters into effect, with a stated goal to enhance penalties for those who fail to comply with traffic rules. The so-called universal administrative offense was introduced the offender becomes the operator of the vehicle when the offense was comited and the perpetrator was found. There is no doubt that in the present case the constitutionally guaranteed right to ensure the prohibition of self-incrimination is not respected, because the operator is compelled to state himself or kin or pay a fine. Problematika dûkazního bfiemene v evropském antidiskriminaãním právu Harald Christian Scheu Pfiíspûvek pfiedstavuje v voj vedoucí k zakotvení institutu pfievrácení dûkazního bfiemene v evropském antidiskriminaãním právu a upozoràuje na nûkteré problematické aspekty tohoto institutu. V dûsledku aktivistické judikatury se institut pfievracení dûkazního bfiemene promûnil z jemného nástroje uplatnûného jen ve zvlá tních pfiípadech ve standardní nástroj urãen k plo né aplikaci ve v ech pfiípadech údajné diskriminace. Dva pomûrnû nové pfiípady rozhodnuté Nejvy ím soudem USA a Soudním dvorem EU demonstruje, k jak m nesmysln m v sledkûm povede aplikace rigidních pravidel dokazování v souãasném antidiskriminaãním právu. The issue of burden of proof in the European Anti-Discrimination Law Harald Christian Scheu The article deals with the reversal of the burden of proof in European anti-discrimination law and highlights some of the problematic aspects of this institute. As a result of activist jurisprudence the reversal of the burden of proof was transformed from a fine instrument designed for special cases only into a standard tool that shall be applied in all cases of alleged discrimination. Two relatively recent cases decided by the U.S. Supreme Court and the Court of Justice of the EU demonstrate how the application of rigid rules of evidence in the current anti-discrimination law may lead to absurd consequences. ZneuÏití dominantního postavení na trhu státním monopolem v judikatufie SDEU Martin Lyãka âlánek SFEU zakazuje ãlensk m státûm EU zavádût ãi zachovat v platnosti právní pfiedpisy pfiijaté v souvislosti se svûfiením v luãn ch ãi zvlá tních práv vefiejn m podnikûm, které jsou rozporné s ustanoveními na ochranu hospodáfiské soutûïe, zejména ãlánkem SFEU. Pfiedcházející judikatura Soudního dvora Evropské unie ( Soudní dvûr ) stanovuje, Ïe právní pfiedpisy, jejichï dûsledkem je konflikt zájmû ãi neschopnosti drïitele v luãn ch práv uspokojit trïní poptávku. Ov em z recentního rozhodnutí Soudního dvora ve vûci DEI se podává, Ïe skuteãnost, Ïe pfiítomnost b valého monopolisty na trh vede ke ztíïení pfiístupu na tento trh, není sama o sobû rozporná s ãlánky a SFEU. The abuse of a dominant market position by the state monopoly in the CJEU case law Martin Lyãka Article TFEU prohibits EU Member States from enacting or maitaining in force any measures, adopted in relation to the grant of exclusive or special rights to public undertakings, that would be contrary to the EU competition law rules, in particular Article TFEU. The previous case law of the Court of Justice of the European Union ( CJEU ) has established that measures giving rise to conflicts of interest or the inability of the exclusive licence holder to satisfy customer demand amount to such a breach. However, in accordance with the recent decision of CJEU in DEI the mere fact that the presence of a former monpoly in the market makes access to that market more difficult and costly does not constitute a breach of Articles and TFEU

3 0 0 0 âlánky Promûny v zji Èování skutkového stavu v novû úãinné a chystané právní úpravû obãanského soudního fiádu JUDR. JANA K IVÁâKOVÁ, PRÁVNICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO, OLOMOUC Zákonem ã. 0/ Sb. do lo s úãinností ke dni. ledna k novelizaci zákona ã. / Sb., obãansk soudní fiád (dále jen o. s. fi.). Hlavní zmûna, kterou uveden zákon pfiinesl, se t ká dovolacího fiízení. Podstatné zmûny ov em dostála také právní úprava zji Èování skutkového stavu vûci. Poslanecká snûmovna zároveà v souãasné dobû projednává návrh zákona, kter smûfiuje k novelizaci o. s. fi. tzv. harmonizaãní novelu, jeï také zásadnû zasáhne do této oblasti. Nové v jimky z koncentrace fiízení Jako první lze uvést doplnûní ustanovení o koncentraci fiízení. To vychází v nûkter ch bodech z dlouhodobû vyt kan ch nedostatkû dosavadní právní úpravy. Jedná se zejména o doplnûní v jimek z koncentrace fiízení uveden ch v b odst., kter doposud znûl následovnû: K pozdûji uveden m skuteãnostem a oznaãen m dûkazûm smí soud pfiihlédnout, jen jde-li o skuteãnosti nebo dûkazy, jimiï má b t zpochybnûna vûrohodnost proveden ch dûkazních prostfiedkû, které nastaly po pfiípravném jednání nebo které úãastník nemohl bez své viny vãas uvést, jakoï i ke skuteãnostem nebo dûkazûm, které úãastníci uvedli poté, co byl nûkter z nich vyzván k doplnûní rozhodujících skuteãností podle a odst.. Novû je v jimkou i situace, kdy skuteãnost nebo dûkaz vznikne aï po prvním jednání, nebylo-li pfiedtím provedeno pfiípravné jednání. Tímto krokem dochází k v slovnému vyfie ení nerovného postavení úãastníkû fiízení, v nûmï bylo provedeno pfiípravné jednání, a úãastníkû fiízení, v nûmï pfiípravné jednání neprobûhlo. Znûní právní úpravy bylo v tomto ohledu neúplné a nerovnost v právní úpravû obou zcela totoïn ch situací tak byla kompenzována v kladem per analogiam v souvislosti s principem rovnosti. V slovné upfiesnûní právní úpravy potom lze chápat jako nikoli bezpodmíneãnû nutné, ov em s ohledem na právní jistotu úãastníkû fiízení a jednoznaãnost, urãitost a pfiedvídatelnost aplikace ustanovení obãanského soudního fiádu za pfiínosnou zmûnu. Naopak bez pov imnutí zûstala absence explicitního vyjádfiení pouãovací povinnosti soudu stran koncentrace fiízení k okamïiku skonãení prvního jednání. Zde opût lze postupovat s ohledem na shodnost situací analogicky s úpravou koncentrace fiízení v pfiípravném jednání a povinnost pouãení dovodit i s ohledem na obecnou pouãovací povinnost soudu dle o. s. fi., nicménû ujasnûní právní úpravy i v tomto bodû by bylo jistû Ïádoucí. Dal í zmûnu uãinûnou novelou pfiedstavuje roz ífiení v jimek z koncentrace fiízení v souvislosti s aplikací a o. s. fi. Dosavadní právní úprava se omezovala na stanovení v jimky z koncentrace fiízení v souvislosti s pfiedchozím pouãením dle a odst. o. s. fi., tedy situace, kdy soud pouãil úãastníky fiízení o tom, Ïe má za to, Ïe vûc je moïné po právní stránce posoudit jinak neï podle úãastníkova právního názoru, a proto vyzve úãastníka, aby v potfiebném rozsahu doplnil vylíãení rozhodn ch skuteãností. Tato v jimeãná situace je jako v jimka z koncentrace fiízení zcela pochopitelná a logická. Jedná se o stav, kdy úãastníci uvedli ve keré skuteãnosti a dûkazy prokazující jejich tvrzení, ãímï splnili povinnost tvrzení a dûkazní povinnost. Nicménû aï na základû tûchto skuteãností dospûje soud k závûru, Ïe vûc je tfieba právnû posoudit odli nû od právního názoru úãastníkû. Aby takto mohl uãinit, je nutné doplnit je - tû dal í skuteãnosti, které by ov em pfii neexistenci této v jimky z koncentrace zpravidla doplnûny b t nemohly, neboè úãastníci by po pouãení dle a odst. mohli uvést pouze ty skuteãnosti a navrhnout ty dûkazy, které by byly podfiaditelné pod v jimky z koncentrace uvedené v b o. s. fi. Tento ãlánek vznikl v rámci fie ení grantového projektu PF 00, Projekt Studentské grantové soutûïe UP v Olomouci. K tomu srovnej i Hamuºáková, Klára. Zásada koncentrace fiízení a její uplatnûní v civilním soudním fiízení. Praha: Leges,, s..

4 / JURISPRUDENCE âlánky Novelou zavedené dal í v jimky se t kají a odst. a odst., tedy situací, kdy soud dospûje k závûru, Ïe úãastník doposud neuvedl ve keré rozhodné skuteãnosti nebo nepfiedloïil relevantní dûkazy. Jakkoli se mûïe krok zákonodárce jevit zcela logick m a správn m, protoïe povede k pfiesnûj ímu zji tûní skutkového stavu (obdobnû jako u pouãení dle a odst. nebudou úãastníci jiï ve sv ch skutkov ch tvrzeních a návrzích dûkazû v reakci na tato pouãení limitováni v ãtem dosavadních v jimek z koncentrace dle b o. s. fi.) a posílí se tím z urãitého pohledu i pfiedvídatelnost soudního rozhodování, nelze nevidût také negativní dopady této nové právní úpravy v jimek z koncentrace fiízení v praxi soudû. Jistû pozitivním následkem této novelizace koncentrace fiízení je, Ïe soud mûïe s ohledem na stav objasnûní vûci pouïitím pouãení dle a odst. nebo docílit úplnûj ího a tím pádem i správnûj ího zji tûní skutkového stavu. To jistû také bylo zámûrem zákonodárce. Je totiï zcela proti smyslu soudního fiízení, v nûmï má b t poskytnuta ochrana skuteãn m právûm, aby soud byl nucen rozhodnout zcela formalisticky a to jen proto, Ïe neúplnost objasnûní skutkového stavu byla zji tûna aï poté, co nastala koncentrace fiízení. Takové rozhodnutí by bylo nejen nespravedlivé, ale s ohledem na nevûdomost úãastníkû o tom, Ïe pro soud zûstaly rozhodné skuteãnosti neprokázány, i zcela nepfiedvídatelné. Na druhou stranu je tfieba si uvûdomit, Ïe uïitím pouãení dle a odst. nebo nemá b t fie en stav, kdy soud z vlastní vûle bez dostateãn ch dûvodû ve své podstatû zamezí nastání koncentrace fiízení ãi ji prolomí. Pouãení dle a odst. a pfiedstavují zcela specificky úãelovû zamûfiené instituty slouïící k napravení nedostatku splnûní povinnosti tvrzení a povinnosti dûkazní ze strany úãastníkû a nemohou b t pouïity a priori jako pojistka pro pfiípad, Ïe se v dal ím prûbûhu ukáïe nedostateãnost plnûní tûchto povinností. Je dále zcela v rozporu s úãelem koncentrace fiízení, kter m je posílení zásady rychlosti a hospodárnosti fiízení, budou-li úãastníci spoléhat na to, Ïe aãkoli zûstanou neãinní, nebude to pro nû mít negativní následky v podobû nastolení koncentrace fiízení a tím i nemoïnosti dodateãnû splnit své procesní povinnosti a unést bfiemeno tvrzení a bfiemeno dûkazní. K tomu v ak reálnû mûïe a dle mého názoru také bude docházet. Tento následek v ak musel b t zákonodárci jistû patrn a proto je tfieba se pozastavit nad tím, jak mají soudy v nastalém pfiípadû postupovat. BohuÏel, dojde-li k uvedenému stavu, kdy pro soud zûstanou napfi. tvrzení jedné strany neprokázána nebo bude-li míra splnûní povinnosti tvrzení jednou ze stran nedostateãná, nezbude soudu nic jiného, neï pouãení dle a odst. a pouïít. Tento závûr plyne ze zcela jednoznaãného znûní uveden ch ustanovení, kdy dle odst. ( UkáÏe-li se v prûbûhu jednání, Ïe úãastník nevylíãil v echny rozhodné skuteãnosti nebo Ïe je uvedl neúplnû, pfiedseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a pouãí jej, o ãem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnûní této v zvy. ) a odst. ( Zjistí-li pfiedseda senátu v prûbûhu jednání, Ïe úãastník dosud nenavrhl dûkazy potfiebné kprokázání v ech sv ch sporn ch tvrzení, vyzve jej, aby tyto dûkazy oznaãil bez zbyteãného odkladu, a pouãí jej o následcích nesplnûní této v zvy. ) je povinností soudu úãastníka pouãit vïdy, nastane-li nûkterá ze zákonem pfiedvídan ch situací. JestliÏe by soud úãastníka nepouãil a v dûsledku neunesení nûkterého z bfiemen rozhodl v jeho neprospûch, jednalo by se o vadu fiízení a poru ení práva na spravedliv proces. Není tedy objektivnû moïné odli it laxní pfiístup stran k objasnûní skutkového stavu nebo dokonce zámûrnému prodluïování fiízení (a ve své podstatû sankcionovat nepouãením dle a odst. nebo ãi preventivnû pûsobit kpfiedcházení tûmto situacím, tím, Ïe toto pouãení bude vázáno na zohlednûní dosavadního pfiístupu úãastníkû k fiízení) od situací, kdy pfiestoïe strany sporu plní své povinnosti, z pohledu soudu je tfieba nûkteré okolnosti dojasnit. Pfiistoupení k pouãení tedy nemûïe pfiedcházet úvaha soudu o okolnostech dosavadního neuvedení rozhodn ch skuteãností. Novelou zavedená v jimka z koncentrace tak mûïe vést k úvahám o znovuzavedení sv m zpûsobem soudcovské koncentrace fiízení (tak jako tomu bylo pfied tzv. souhrnnou novelou (z. ã. /0 Sb.), kdy nastolení koncentrace se dostává ãásteãnû do rukou soudu a to právû s ohledem na moïné pfiistoupení k pouãení dle a odst. a. ízení tedy bude koncentrováno do momentu, neï soud k takovému pouãení pfiikroãí. PÛvodní soudcovská koncentrace byla zaloïena na opaãném principu, kdy fiízení ze zásady koncentrováno nebylo (vyjma fiízení taxativnû vyjmenovan ch v dfiívûj ím znûní b o. s. fi.). K nastolení limitu pro uvádûní skuteãností a navrhování dûkazû dle c o. s. fi. ve znûní pfied tzv. souhrnnou novelou docházelo z úvahy soudu na návrh úãastníka aï pro prûtahy zpûsobené jednou stranou fiízení, jevil- Srov. napfiíklad nález Ústavního soudu ze dne. listopadu, sp. zn. IV. ÚS /, nález Ústavního soudu ze dne. fiíjna 0, sp. zn. I. ÚS /0, nález Ústavního soudu ze dne. fiíjna 0, sp. zn. I. ÚS /

5 âlánky JURISPRUDENCE / li se takov postup úãeln m. Jednalo se tedy oreakci na nevhodn prûbûh fiízení, je tû podmínûn návrhem nûkterého z úãastníkû fiízení a závisl na úvaze soudu o úãelnosti takového postupu. Závislost této formy koncentrace na návrhu úãastníka v ak nebyla pfiíli praktická a soudu svazovala ruce. S jist mi úpravami v ak mohl tento institut mít své opodstatnûní a pûsobit jak sankãnû tak preventivnû. Samotné pouãení soudu dle ustanovení odst. a o. s. fi. pfies jasné zákonné vymezení situací, kdy má b t uskuteãnûno, ve své podstatû pro úãastníky není pfiedvídatelné, resp. nemusí b t. Podnûtem je totiï náhled soudu na plnûní procesních povinností úãastníkû fiízení, neboè ten posuzuje, které skuteãnosti jsou pro nûj rozhodné a dûleïité a zda jsou tvrzení úãastníkû dostateãnû prokázána na základû dûkazû do fiízení vnesen ch. Z jejich pohledu úãastníkû se ov em mûïe míra splnûní povinnosti tvrzení i povinnosti dûkazní zdát dostateãnou. Znaãnû nepfiedvídatelnou se v ak v dûsledku novelizace obãanského soudního fiádu stává samotná koncentrace fiízení, neboè je právû na úvaze soudu, pouãí-li je dle a odst. nebo. Tento nedostatek v ak obecnû nijak nejde na úkor úãastníkû, resp. správného zji tûní skutkového stavu. Smûfiuje k zji tûní skuteãného skutkového stavu a pfiedcházení pfiekvapiv m rozhodnutím. Vyjma opodstatnûn ch uïití v ak zavedení této v jimky z koncentrace otevírá cestu k úmyslnému protahování fiízení, jak bylo uvedeno v e. Nové znûní 0 o. s. fi. v novelizované právní úpravû a dal í zmûny v této oblasti Novela obãanského soudního fiádu ã. 0/ Sb. tedy pfiinesla urãitou liberalizaci v koncentraci fiízení. Dále roz ífiila znûní 0 odst. o fiízení o neplatnost v povûdi z nájmu bytu a fiízení o jednostranném zv ení nájemného z bytu. Navrhovaná novela, k níï má dojít v souvislosti s harmonizací obãanského soudního fiádu a NOZ, obsahovala pûvodnû také zmûnu ustanovení 0 odst. o. s. fi. S ohledem na návrh zákona o zvlá tních fiízeních soudních do lo u 0 odst. k vypu tûní v ech fiízení, která budou novû upravena v tomto zvlá tním zákonû. Ustanovení 0 odst. mûla dle této verze novely znít následovnû: V fiízení o pfiivolení k v povûdi z nájmu bytu, v fiízení o neplatnosti v povûdi z nájmu bytu a v fiízení o jednostranném zv ení nájemného z bytu mûïe soud provést i jiné neï úãastníky navrïené dûkazy v pfiípadû, kdy jsou potfiebné ke zji tûní skutkového stavu. Neoznaãí-li úãastníci dûkazy potfiebné k prokázání sv ch tvrzení, vychází soud pfii zji Èování skutkového stavu z dûkazû, které byly provedeny. Od tohoto znûní bylo v poslední chvíli odstoupeno a zvolena byla mnohem razantnûj í varianta. Tou je úplné vylouãení obsahu stávajícího odst. z 0 o. s. fi. Odstavec druh 0 má novû znít: Soud mûïe provést jiné neï úãastníky navrïené dûkazy v pfiípadech, kdy jsou potfiebné ke zji tûní skutkového stavu a vypl vají-li z obsahu spisu. Neoznaãí-li úãastníci dûkazy potfiebné k prokázání sv ch tvrzení, vychází soud pfii zji Èování skutkového stavu z dûkazû, které byly provedeny. Nynûj í odst. se dle návrhu zru uje a odstavec ãtvrt byl ponechán a má se stát odstavcem tfietím. Navrhovaná novela zároveà v b, c, b a a a a odstraàuje odkaz na fiízení uvedená v 0 odst., tj. v echny uvedené instituty se novû mají aplikovat na fiízení vedená dle obãanského soudního fiádu bez v jimky, tj. dojde ke generálnímu uplatnûní koncentrace fiízení a neúplné apelace pfii odvolání. Novela ve znûní, které se nyní nachází jiï na pûdû PS PâR, tedy pro fiízení dle o. s. fi. zcela vyluãuje aplikaci zásady vy etfiovací ve smyslu dne ního znûní 0 odst. o. s. fi. DÛvodová zpráva k tomuto kroku uvádí pouze, Ïe s pfiesunem v ech nesporn ch fiízení do zvlá tního zákona ztrácí toto ustanovení v rámci obãanského soudního fiádu svûj smysl, neboè zásada vy etfiovací je zásadou nesporného fiízení. Pfiesto K otázkám promûn v koncentraci srov. Kfiiváãková, Jana, Hamuºáková, Klára. Devût mûsícû úãinnosti nové právní úpravy koncentrace v civilním soudním fiízení z pohledu praxe. Právní rozhledy,, roã., ã., s.. Detailnû k institutu koncentrace potom in Hamuºáková, Klára. Zásada koncentrace fiízení a její uplatnûní v civilním soudním fiízení. Praha: Leges,. s. Je tfieba chápat tento krok zákonodárce jako urãit návrat ãi posílení zásady materiální pravdy. Koncentrace fiízení ve své podstatû mûïe b t chápána jako produkt zásady formální pravdy, to v ak jen tehdy, pokud úãastníci k plnûní sv ch povinností pfiistupovali nezodpovûdnû a soudu do nastolení koncentrace neposkytli ve keré rozhodné skuteãnosti a dûkazy. Návrh zákona, kter m se mûní zákon ã. / Sb., obãansk soudní fiád, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a nûkteré dal í zákony. Cit. dne... Dostupné na < Navrhovan zákon o zvlá tních fiízeních soudních (Cit. dne... Dostupné na a dále ve Snûmovním tisku ã. /0) potom v obsahuje ustanovení upravující postup soudu pfii zji Èování skutkového stavu tak, Ïe dle odst. tohoto paragrafu je Soud je povinen zjistit v echny skuteãnosti dûleïité pro rozhodnutí. Pfiitom není omezen na skuteãnosti, které uvádûjí úãastníci. Druh odstavec potom stanoví, Ïe Úãastník mûïe uvádût rozhodné skuteãnosti a oznaãovat dûkazy aï do vydání nebo vyhlá ení rozhodnutí. Tím není dotãeno právo úãastníka uvádût nové skuteãnosti a dûkazy v odvolacím fiízení. Dle soud provede i jiné dûkazy potfiebné ke zji tûní skutkového stavu, neï byly úãastníky navrhovány. Dle odst. v odvolacím fiízení mohou b t uvádûny nové skuteãnosti a dûkazy, které nebyly uplatnûny pfied soudem prvního stupnû. K nov m skuteãnostem nebo dûkazûm odvolací soud pfiihlédne, i kdyï nebyly uplatnûny. Ve své podstatû jde ov em o nahrazení dne ního odst. obsahem ustanovení odstavce. Byla vypu tûna jen úvodní slova Nejde-li o fiízení uvedená v odstavci. Snûmovní tisk ã. /0. Zákon ã. 0/ Sb.

6 / JURISPRUDENCE âlánky se zde doãteme také to, Ïe v nynûj ím 0 odst. se nenacházejí pouze nesporná fiízení. Dal í vysvûtlení eliminace vy etfiovací zásady a to i z nyní v odst. obsaïen ch sporn ch fiízení jiï zpráva neobsahuje. Tento v sledek legislativní práce ov em ponûkud koliduje spfiedchozí novelizací ustanovení 0 odst., kdy novelou ã. 0/ Sb. byla do nûj vãlenûna právû dal í fiízení a to charakteru sporného. Lze tedy pouze usoudit, Ïe pûvodnû navrhované znûní bylo upu tûno pro zfiejmou rozporuplnost, neboè pfii zachování vy etfiovací zásady v tûchto fiízeních pfii souãasném zavedení koncentrace a neúplné apelace v nich, by se proces dokazování jednoznaãnû zkomplikoval. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, podle níï je soud povinen v fiízeních uveden ch v 0 odst. o. s. fi. provést i jiné dûkazy potfiebné ke zji tûní skutkového stavu, neï byly úãastníky navrhovány, neukládá právní úprava navrhovaná novelou soudu v Ïádném z fiízení povinnost provádût i dal í úãastníky nenavrïené dûkazy. Soud mûïe (nikoli musí) postupovat tak, Ïe do fiízení vnese sám dûkazy. Navíc k tomu mûïe pfiistoupit jen tehdy, jsou-li dal í dûkazy potfiebné ke zji tûní skutkového stavu a zároveà tyto vypl vají ze spisu. Je nutné dospût k závûru, Ïe soud nebude provádût dal í dûkazy, nebude-li toto pro zji tûní skutkového stavu potfieba. Provádûní v ech moïn ch dal- ích dûkazû nad rámec jejich potfiebnosti pro prokázání ãi zji tûní rozhodn ch skuteãností by bylo nejen neúãelné, ale zároveà by vedlo k nedûvodnému prodluïování délky fiízení. Bure k tomu uvádí, Ïe: Dokazování z iniciativy soudu by mûlo b t vyhrazeno jen pro v jimeãné situace, kdy úãastníku nelze pfii jednání poskytnout pouãení podle a odst., ze spisu se pfiitom jednoznaãnû podává dûkaz, jehoï prostfiednictvím soud zjistí stav sporné skuteãnosti a jeví se nepfiimûfien m tento dûkaz neprovést jen proto, Ïe chybí úãastníkûv návrh na jeho provedení. Neuvedou-li úãastníci Ïádné dûkazy, bude soud dle pfiipravovaného návrhu vycházet zproveden ch dûkazû. Z ãehoï ov em plyne, Ïe se poãítá s tím, Ïe soud bude mít moïnost samozfiejmû nûjaké dûkazy provést. Jak by mûl ov em soud postupovat, pokud úãastníci pfies snahu soudu Ïádné dûkazy neuvedou, pouze tvrdí rozhodné skuteãnosti a to je tû vzájemnû rozporné a tudíï soud nemûïe aplikovat ani 0 odst. o. s. fi.? Jak by se v této situaci fie ily pfiípady, kdy soud je povinen ex offo pfiihlédnout k urãité skuteãnosti, nicménû tuto nemá prokázánu dûkazními návrhy úãastníkû? Primárnû je tedy nutné v takové situaci (nedojde-li k odstranûní nedostatku jiï ve fázi pfiípravy jednání) pouïít pfii jednání postup dle a odst. o. s. fi. Dal í moïností je, aby soud za splnûní podmínek v 0 odst. (budoucím odst. ) sám provedl potfiebn dûkaz. Bure uvádí ve vztahu k uïití 0 odst. o. s. fi., Ïe toto je tfieba uïít tam, kde je nemoïné úãastníka pouãit dle a odst. o. s. fi. a dále, Ïe dojdeli k aplikaci 0 odst. o. s. fi., je soud vïdy limitován koncentrací fiízení nastalou vûãi tomu úãastníku fiízení, v jehoï prospûch je dûkaz provádûn. S tímto názorem se plnû neztotoïàuji, neboè se domnívám, Ïe uvedené ustanovení není zaloïeno na rozli ování toho, komu bude provedení dûkazu prospû né, ale má slouïit k objasnûní skutkového stavu, tj. nalezení pravdy o skutkovém stavu obecnû, tak aby soud na nûj mohl aplikovat pfiíslu nou právní normu. Soud zde nejedná v zájmu jedné ze stran ãi jednoho z úãastníkû, není jeho zástupcem. Jde tedy oprostfiedek naplnûní základní my lenky civilního procesu, jímï je vydat spravedlivé a správné rozhodnutí. Tento v sledek je pak obecnû vïdy v zájmu naplnûní tohoto úãelu fiízení a tak ivzájmu úãastníkû fiízení, jakkoli to mûïe vést krozhodnutí, které subjektivnû mûïe nûkterá ze stran povaïovat za svou prohru. Mohlo by tak totiï dojít k situaci, kdy soud sám do té doby o nutnosti provést dûkaz sice nenavrhnut, nicménû plynoucí ze spisu, nevûdûl, a tudíï jej do fiízení nevnesl (coï nebude nic neobvyklého), nicménû pro nastalou koncentraci fiízení by nemohl následnû postupovat dle nového 0 odst. (nyní odst. ) o. s. fi. a sám do fiízení vnést dûkazy potfiebné pro objasnûní skutkového stavu (vyjma v jimek z koncentrace). Tím by samozfiejmû skutkov stav potfiebnû nezjistil a ve vûci by ani nemohl následnû v urãit ch pfiípadech správnû rozhodnout. Jedinou moïností by potom bylo pouãit úãastníky dle a odst. a otevfiít tak cestu k uplatnûní nov ch dûkazû jako v jimek z koncentrace fiízení jak pro úãastníky, tak zprostfiedkovanû i pro sebe, pokud by úãastníci sami tento dûkaz ná- Soud by zfiejmû v zájmu pfiedejití komplikacím spojen m s koncentrací a neúplnou apelací musel jít cestou uïití tzv. eventuálních dûkazû, tj. do fiízení by od poãátku zahrnoval dûkazy pro pfiípad budoucí nedostateãnosti plnûní dûkazní povinnosti a uná ení bfiemene dûkazního úãastníky. Negativem tohoto postupu je jistû urãitá absurdita, tûïkopádnost a nepfiehlednost fiízení. Jedin m pozitivem pak snad mûïe b t shledáno, Ïe úãastnici tím získají dopfiedu znalost o tûchto dûkazech a také na nû mohou reagovat vlastními dûkazními návrhy in eventum. Reálnû to ov em znamená zahlcenost spisu mnohdy zcela irelevantními podklady. Bure, Jaroslav in Drápal, Ljubomír, Bure, Jaroslav. Obãansk soudní fiád. I. aï 0za. Komentáfi.. Vydání. Praha: C. H. Beck, 0, s. ( 0). Autorka tímto nechce deklarovat povinnost nalezení materiální pravdy pfies procesní neãinnost úãastníkû, spí e poukázat na fakt, Ïe nûkteré skuteãnosti, jako napfi. absolutní neplatnost právního jednání ãi prekluze také musejí b t mnohdy zji tûny prostfiednictvím dokazování, coï by nemuselo b t proveditelné a jednoznaãnû by znamenalo následné nesprávné a protiprávní rozhodnutí

7 âlánky JURISPRUDENCE / slednû neuvedli. I kdyï pfiijmeme tuto cestu jako proveditelnou a pfiijatelnou, nask tá se otázka, jak by mohl soud vnést do fiízení nové dûkazy, pokud by úãastníci nebyli pfiítomni na jednání a nemohli by tedy b t pouãení dle a. S ohledem na v e uvedené a zámûr nalézt co nejjednodu í fie ení se v ak domnívám, Ïe nelze omezovat soud v postupu dle 0 odst. (resp. po novele odst. ) koncentrací fiízení a tato se uplatní jen ve vztahu k úãastníkûm fiízení. MÛÏe se sice objevit argument, Ïe nebude-li soud vázán koncentrací fiízení, potom mûïe docházet k nepfiedvídatelnému postupu soudu, na nûjï úãastníci nebudou pfiipraveni a nebudou tedy moct vãas zareagovat, neboè jiï nastane koncentrace. Zde je dle mého názoru tfieba tento argument vyvrátit jako lich, neboè jednou z v jimek z koncentrace fiízení je dle b odst. o. s. fi. i moïnost tvrzení skuteãností ãi navrhování dûkazû, které úãastník nemohl uvést bez své viny. A pokud úãastník nemohl objektivnû pfiedvídat takovou situaci, tj. z prûbûhu fiízení neplynulo (jakkoli dûkaz plynul ze spisu), Ïe by uvedená skuteãnost ãi dûkaz mohl b t pro soud relevantní, nelze mu pfiiãítat za vinu, Ïe jiï dfiíve neuvedl jinou skuteãnost ãi dûkaz, kter m by na soudem novû vnesené dûkazy reagoval. MoÏnost reagování i na dûkazy vnesené do fiízení soudem za této situace je potom projevem v kladu této v jimky v souladu se zásadou rovnosti a kontradiktornosti. V opaãném pfiípadû by to vedlo k zahlcenosti soudu dûkazními návrhy in eventum. Závûrem JiÏ úãinná novelizace obãanského soudního fiádu provedená zákonem ã. 0/ Sb. zásadnû roz ifiuje v jimky z koncentrace navázáním moïnosti prolomení koncentrace na pouãení dle a odst. a, vedle do té doby uvádûného pouze odst.. Zfiejm m úmyslem bylo umoïnit soudu náleïité zji tûní skutkového stavu a tedy jak si opûtovn pfiíklon k zásadû materiální pravdy. Jakkoli se mûïe tento krok jevit pfiínosn m pro zji tûní skutkového podkladu vûci, otevírá cestu pro zneuïití tohoto systému úãastníky fiízení, neboè soud vïdy bude muset pfii nedostateãnosti plnûní povinnosti tvrzení a dûkazní povinnosti postupovat dle a odst. a, bez ohledu na to, zda tyto povinnosti nejsou úãastníky plnûny úmyslnû za úãelem zdrïení fiízení ãi pro neuvûdomûní nedostateãnosti uná ení bfiemen tvrzení a dûkazního (kdy pouãení je tedy aplikováno v zájmu pfiedejití pfiekvapiv m rozhodnutím). Koncentrace fiízení tak pfiestává b t plnû funkãní z pohledu plnûní role prevence ãi sankce za nezodpovûdn pfiístup k plnûní procesních povinností ze strany úãastníkû fiízení. Jak jiï bylo uvedeno v e, novelou, která je v souãasnosti projednávána Poslaneckou snûmovnou Parlamentu âr, navrhovaná formulace 0 odst. o. s. fi. je prakticky totoïná s formulací 0 odst. o. s. fi. Ani v jednom z tûchto ustanovení ov em není uvedeno, Ïe by se na tuto ãinnost soudu vztahovala koncentrace fiízení. Tuto limitaci potom dle mého názoru nelze dovodit ani z jiného ustanovení obãanského soudního fiádu, kdy není moïné pouïít pfii v kladu analogii zaloïenou na podobnosti situace s postavením úãastníkû fiízení, ktefií jsou ze zákona limitováni koncentrací fiízení. Opaãn závûr by fakticky ztûïoval aplikaci 0 odst. (resp. dne ního odst. ) a tím by znemoïàoval plnûní jeho úãelu. Tím je úãinné reagování na nedostateãné objasnûní skutkového stavu, ãehoï je tfieba k následnému spravedlivému rozhodnutí ve vûci. Není zde namístû uvést ani protiargument spoãívající v tom, Ïe odpovûdnost leïí primárnû na úãastnících a soud není v postavení jejich peãovatele. To uvedené ustanovení ani neumoïàuje, neboè jeho aplikace má vést ke korekci stavû charakteristick ch nedostateãností informací o skuteãnostech a to je tû v raznû omezenû co do okruhu dûkazních prostfiedkû ( 0 odst. lze vnést v podstatû jen to, co jiï se ve spise nachází, jen doposud s tím nebylo jako s dûkazem relevantním nakládáno). Smyslem ustanovení je pouze zjednodu- ení fie ení situací, kdy k rozhodnutí vûci je potfiebné provést dûkaz soudu zcela patrn ze spisu, nicménû úãastníci sami jej nenavrhnou. Namítat lze sice ãásteãnou nepfiedvídatelnost tohoto postupu. Proti tomuto tvrzení je moïno uvést, Ïe z 0 odst. (dle novely odst. ) nelze dovodit automatickou povinnost soudu nahrazovat ãinnost úãastníkû a soud takto bude postupovat zpravidla aï poté, nebude-li (ãi nebude-li moci b t) nedostatek napraven po pouãení dle a odst. o. s. fi. A dále na takto vnesen dûkaz budou moci zfiejmû reagovat tvrzením skuteãnosti ãi navrïením dûkazu, neboè pûjde o v jimku z koncentrace fiízení, kdy úãastník nemohl tuto skuteãnost ãi dûkaz bez své viny uvést dfiíve. Nemohl-li soud poskytnout úãastníku pouãení dle citovaného ustanovení proto, Ïe se nedostavil k jednání, není oprávnûn a povinen mu sdûlovat potfiebná pouãení jinak a není ani povinen jen z tohoto dûvodu odroãovat jednání (viz Drápal, L., Bure, J. a kol. Obãansk soudní fiád I. aï 0za. Komentáfi.. vydání. Praha: C. H. Beck, 0, s. a násl.). Obdobnû napfi. srov. rozsudek Nejvy ího soudu ze dne. bfiezna, sp. zn. Cdo /0, usnesení Nejvy ího soudu ze dne. bfiezna, sp. zn. Cdo /0. Pouze v jimeãnû je moïné poskytnout pouãení i jin m vhodn m zpûsobem dle nálezu Ústavního soudu ze dne. fiíjna 0, sp. zn. I. ÚS /0.

8 / JURISPRUDENCE âlánky ObÏivnutí zru eného právního pfiedpisu ZDENùK KOUDELKA Pokud nastane situace, kdy Ústavní soud zru í právní pfiedpis, kter sám zru oval jiné právní pfiedpisy, pfiípadnû je mûnil, nastávají tyto otázky:. ObÏivne ãi ne pûvodnû zru en cel právní pfiedpis?. ObÏivne ãi ne pûvodní ustanovení v novelizovaném právním pfiedpise? e ení tûchto otázek je rûzné v závislosti na konkrétním právním fiádu. Právní vûda nemá jednotné stanovisko k vûci. Lze pfiijmout argumenty, Ïe byl-li zru en právní pfiedpis, mûl by se právní stav od okamïiku vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu vrátit do stavu pfied vydáním vadného právního pfiedpisu. Tento pfiístup má oporu v tom, Ïe v opaãném pfiípadû daná oblast spoleãensk ch vztahû zûstane bez právní regulace. Druh pfiístup je, Ïe jednou zru en právní pfiedpis se automaticky neobnovuje, pokud se zru í pfiedpis, kter jej ru il. NeboÈ i právní pfiedpis zru en Ústavním soudem jako vadn byl platn a úãinn aï do jeho zru- ení (platnost zru ovacího nálezu ex nunc). I obïivnutí právního pfiedpisu je tvorba práva. Pfii obïivnutí právního pfiedpisu se Ústavní soud stává pozitivním zákonodárcem, k ãemuï nemá ústavní oprávnûní. Problematické je, pokud zru en právní pfiedpis jin v slovnû neru il, ale pouze mûnil jeho nûkterá ustanovení. Pokud bychom pfiistoupili na to, Ïe nové znûní je zru eno Ústavním soudem a pûvodní se neobnovuje, mûïe vzniklá mezera v právním pfiedpisu z pûvodního právního pfiedpisu uãinit nepouïiteln logick nesmysl. Takovému nebezpeãí mûïe zákonodárce, ãi je tû lépe ústavodárce, pfiedejít tím, Ïe v slovnû uzná, Ïe se obnovuje pûvodní znûní tam, kde bylo mûnûno pozdûj ím právním pfiedpisem následnû zru en m Ústavním soudem. ProblémÛm mûïe pfiedejít Ústavní soud tím, Ïe pouïije odloïenou vykonatelnost svého nálezu ru ícího právní pfiedpis a poskytne normotvûci ãas pro pfiijetí nové právní úpravy. Jiná je situace u právních pfiedpisû, které nebyly právním pfiedpisem zru en m Ústavním soudem pfiímo ru eny (derogovány), ale vy ly z uïívání (obrogovány) na základû v kladového pravidla, Ïe norma mlad í stejné právní síly má pfiednost pfied star í (téï speciální má pfiednost pfied obecnou). Takové normy v právních pfiedpisech nepfiestaly b t formálnû souãástí právního fiádu a mûïe se obnovit jejich uïívání. ByÈ se ãasto uvádí, Ïe mlad í právní pfiedpis ru í star í, nejde o skuteãné zru ení, ale aplikaãní pfiednost. Prevence âasto v ak mohou nastat spory. Proto je lep í, aby právo tûmto sporûm preventivnû pfiedcházelo. První prevencí je, Ïe Ústavní soud zru í derogaãní právní pfiedpis v dobû jeho platnosti, ale nikoliv je tû úãinnosti, takïe ru ící ustanovení ru eného právního pfiedpisu je tû nemûla právní závaznost. Vzhledem ke krátkostem na- ich legisvakanãních lhût a délce fiízení u Ústavního soudu jde o nepravdûpodobnou moïnost. Dal ím preventivním opatfiením je dûsledné dodrïování zásady, Ïe novela právního pfiedpisu nemá samostatnou existenci a stává se souãástí novelizovaného právního pfiedpisu. Tedy návrh na zru ení musí smûfiovat proti novelizovanému a ne novelizujícímu právnímu pfiedpisu. Tuto zásadu pûvodnû Ústavní soud plnû akceptoval. Pozdûji v ak tento právní názor zmûnil s odûvodnûním, Ïe neústavnost vznikla pfii procesu pfiijímání novelizujícího právního pfiedpisu a tedy je nutné zru it jen tento pfiedpis, nikoliv i pfiíslu ná ustanovení v pûvodním Tento pfiístup je pouïíván ãásteãnû na Slovensku vûãi mûnûn m zákonûm a v Rakousku, kdy podle ãl. odst. Ústavy Rakouské republiky nab vají po zru ení protiústavního zákona opût úãinnost zákonná ustanovení, která byla zru ena zákonem prohlá en m Ústavním soudním dvorem za zru en. Tento postup se pouïívá ãásteãnû na Slovensku, pokud byl zru en cel právní pfiedpis. a ods. zákona ã. / Z.z., o organizaci Ústavního soudu Slovenské republiky, o jednání pfied ním a o postavení jeho soudcû ve znûní zákona ã. / Z.z., kde se neobnovuje platnost pûvodnû zru eného celého zákona, ale v pfiípadû dílãích zmûn se obnovuje pûvodní znûní pfiedpisû zmûnûn ch právním pfiedpisem prohlá en m slovensk m Ústavním soudem za neústavní ãi nezákonn. Dále se tento pfiístup pouïívá v Itálii i v Nûmecku. Tento pfiístup podporuje Filip J.: Vybrané kapitoly z ústavního práva.. vydání Brno, s. a. vydání Brno 0, s. i imíãek V.: Ústavní stíïnost.. vydání Praha, s.. Názor, Ïe zru ením protiústavního pfiedpisu neoïívá ustanovení dfiívûj í, které bylo protiústavním ustanovením právního pfiedpisu zru eno ãi zmûnûno, je vysloven poprvé v nálezu ã. /0 Sbírky nálezû a usnesení Ústavního soudu (/0 Sb., Pl.ÚS/0), imíãek V.: âlánek Ústavy podle Ústavního soudu dûsledky pro legislativní ãinnost. Právní zpravodaj /0, s. p.. Tento názor, byè poukazuje na urãité v hrady i u nás, zastává i Vedral, J.: K právním úãinkûm derogaãního nálezu ÚS. Právní zpravodaj /0, s.. Tak je tomu na Slovensku. a ods. zákona ã. / Z.z., o organizaci Ústavního soudu SR, o jednání pfied ním a o postavení jeho soudcû ve znûní zákona ã. / Z.z. Obdobn právní názor v rozhodnutích Nejvy ího správního soudu body rozsudku ze.. 0, ãj. Afs /0, bod odûvodnûní rozsudku Nejvy ího správního soudu ze.. 0, Afs /0-. PÛvodní názor, Ïe má b t napaden novelizovan právní pfiedpis nálezy Pl.ÚS / a /0, usnesení Pl.ÚS /00. Filip J.: Vybrané kapitoly z ústavního práva.. vydání Brno 0, s.. Wagnerová E., Dostál M., Langá ek T., Pospí il I.: Zákon o Ústavním soudu s komentáfiem. Praha 0, odst. bod, s

9 âlánky JURISPRUDENCE / novelizovaném pfiedpisu. Ani vada v procesu pfiijetí novelizujícího pfiedpisu v ak nebrání tomu, aby Ústavní soud zru il novelizované ãásti pûvodního právního pfiedpisu a nejen vadnû pfiijat novelizující pfiedpis. Právní moïnosti fie ení Pokud právní fiád (ústava, zákon o ústavním soudu) stanoví fie ení dané situace, postupuje se podle nûj. V na em právním fiádu taková v slovná direktiva v pozitivním právním fiádu není. Jinak lze otázku obïivnutí zru eného právního pfiedpisu fie it rozdílnû podle úãinkû rozhodnutí Ústavního soudu. Úãinky nálezu Ústavního soudu ex tunc Zpûtnou pûsobnost nálezu Ústavního soudu lze pfiipustit, pokud budeme povaïovat vyhlá ené právní pfiedpisy za akty, jejichï platnost je podmínûna ústavností a které mají pouhou presumpci správnosti (ústavnosti u zákonû a dále je tû zákonnosti u podzákonn ch právních pfiedpisû). Bude-li následnû autoritativnû proklamována jejich vadnost a neprávnost, tuto presumpci ztratí. ProtoÏe jde jen o vyvratitelnou domnûnku, která byla vyvrácena, je moïné úãinky autoritativního rozhodnutí o neprávnosti právního pfiedpisu vztáhnout na pfiedpis zpûtnû (ex tunc). V takovém pfiípadû nov právní pfiedpis de iure neexistoval, tedy nemûl Ïádné právní úãinky zru ující ãi mûnící pfiedchozí právní pfiedpisy. V takovém pfiípadû se v ak nejedná o obïivnutí, ale jen nepfiihlédnutí k nûãemu, co de iure neexistovalo. âeskoslovensk ústavní soudce Franti ek Zikán ve své zpravodajské zprávû z.. ve vûci ústavnosti zákona o zmûnû zmocàovacích zákonû stál na stanovisku, Ïe nález ãeskoslovenského Ústavního soudu je deklaratorním aktem o platnosti daného pfiedpisu, protoïe ústavnost zákona je podmínkou jeho platností s tím, Ïe aï do vyhlá ení nálezu Ústavního soudu je dána presumpce právní správnosti i platnosti zákona: aï do vyhlá ení nálezu Ústavního soudu musí b t pfiedpokládáno, Ïe objektivnû platnou právní normou je, Ïe v ak tato pro zákonodárné sbory, vládu, v echny úfiady a soudy závazná presumpce jeho ústavní platnosti pomíjí, jakmile ve Sbírce zákonû a nafiízení byl uvefiejnûn nález, Ïe pfiedpis ten je v rozporu s ústavním zákonem a tudíï neplatn. Zikán zde navázal na právní názory prvního tajemníka a druhého pfiedsedy Ústavního soudu Jaroslava Krejãího, kter s odkazem na uvozovací zákon k Ústavní listinû uvedl, Ïe ústavnost je podmínkou platnosti zákona apokud Ústavní soud autoritativnû konstatuje jeho neústavnost, dûsledkem je prostá zmateãnost zákona s úãinky ex tunc. Problémem bylo, Ïe nûkter mi právními teoretiky byla s poukazem na zákona o Ústavním soudû prohla ována jen zniãitelnost takového zákona a jeho zru ení rozhodnutím Ústavního soudu s úãinky do budoucna ex nunc. Takov to v klad obyãejného zákona o Ústavním soudû je podle Krejãího neústavní a tedy neplatn. Krejãí poukazuje, Ïe nejen Ústavní soud, ale z dûvodu vadného vyhlá ení mûïe kaïd soud prohlásit zákon za neplatn také s úãinky ex tunc: Prohlásí-li soudce zákon (tfieba jen pro vadné vyhlá ení) nebo nafiízení za neplatné, znamená to, Ïe se zákonem nebo nafiízením nakládá tak, jako kdyby nikdy nebylo vydáno, tj. povaïuje se bezúãinné. Ov em z hlediska principu zákazu pravé retroaktivity v právním fiádu, coï jsou i úãinky ex tunc vûãi právním pfiedpisûm, pokud ústava ãi alespoà zákon v slovnû nestanoví jinak, je nutné konstatovat, Ïe v dne ním právním fiádu nejsou stanoveny úãinky nálezu Ústavního soudu o zru- ení právního pfiedpisu ex tunc. Proto nelze vyvozovat obïivnutí právní úpravy zru ené právním pfiedpisem zru en m Ústavním soudem. Nález ã. /0 Sb., kter m byl zru en zákon ã. 0/0 Sb., jenï mûnil obchodní a obãansk zákoník a nûkteré dal í zákony. DÛvodem bylo, Ïe Ústavní soud konstatoval, Ïe text zákona byl postoupen Poslaneckou snûmovnou Senátu v nesprávném znûní, kdyï podle Ústavního soudu nelze akceptovat postup Poslanecké snûmovny, která po schválení zákona revokovala pûvodní usnesení o pfiijetí jednoho pozmûàujícího návrhu. Nález Ústavního soudu ã. /0 Sb., kter m byl zru en zákon ã. /0 Sb. novelizující zákon o stfietu zájmû. DÛvodem zru ení bylo, Ïe novela podle názoru Ústavního soudu mûla b t podle ãl. 0 Ústavy ã. / Sb. pfiijata i Senátem jako volební zákon, neboè obsahovala i zmûnu volebního zákona. Pfiitom Ústavní soud neminimalizoval fie ení vûci právû jen na zru ení ãásti t kající se zmûny volebního zákona, ale prosadil maximalistické fie ení zru ení celé novely. Dále napfi. nález ã. 0/ Sb. (Pl.ÚS /), kter m se ru í zákon ã. / Sb., kter m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s úsporn mi opatfieními v pûsobnosti Ministerstva práce a sociálních vûcí. Langá ek T.: Ústavní soud âeskoslovenské republiky a jeho osudy v letech 0. Praha, s.. Nález nebyl vydán, jelikoï fiízení o pfiezkumu nebylo skonãeno nálezem z dûvodu zmûny právních pomûrû dle ãl. III zmocàovacího ústavního zákona ã. 0/ Sb., které ústavním zákonem prohla ovalo vládní nafiízení vydaná podle zmocàovacích zákonû za právní pfiedpisy s mocí zákona zpûtnû od poãátku jejich úãinnosti. Krejãí J.: Principy soudcovského zkoumání zákonû v právu ãeskoslovenském. Praha, s.. Zákony odporující ústavní listinû, jejím souãástkám a zákonûm ji mûnícím a doplàujícím jsou neplatné. âl. I odst. uvozovacího zákona k Ústavní listinû ã. /0 Sb. Hoetzl J.: Ústavní listina âeskoslovenské republiky. Zvlá tní otisk ze Slovníku národohospodáfiského, sociálního a politického, Praha, s.. Weyr F., Neubauer Z.: Ústavní listina âeskoslovenské republiky. Praha, Brno, s.. Sander F.: Zur Frage der Verfassungsgerichtsbarkeit in d. Tchechoslowakischen Republik. Prager Juristische Zeitschrift /0, sl.. Uvefiejnûní nálezu ve Sbírce zákonû a nafiízení má ten úãinek, Ïe ode dne uvefiejnûní zákonodárné sbory, vláda, v echny úfiady a soudy jsou nálezem vázány. zákona ã. /0 Sb., o Ústavním soudû. Ústavní listiny uvozené zákonem ã. /0 Sb. Krejãí J.: Principy soudcovského zkoumání zákonû v právu ãeskoslovenském, Praha, s..

10 / JURISPRUDENCE âlánky Úãinky pûsobení nálezu Ústavního soudu ex nunc DÛsledky nálezu Ústavního soudu v Brnû, kter m ru í právní pfiedpis, mají úãinky do budoucna (ex nunc), nikoliv zpûtnû (ex tunc). Tedy právní pfiedpis, byè vadn, byl pfied rozhodnutím Ústavního soudu platn a zpravidla i úãinn, proto také ke dni své úãinnosti zru il, pfiípadnû zmûnil právní pfiedpisy dfiívûj í, které novelizoval. Nález Ústavního soudu, kter m se zru uje právní pfiedpis, má stejné úãinky jako kdyby dfiívûj í právní pfiedpis byl ru en jin m právním pfiedpisem napfi. zákon zákonem. Pouze, pokud bude právní pfiedpis, kter mûní ãi ru í jiné právní pfiedpisy, zru en po své platnosti, ale je tû pfied úãinností, zûstanou pfiedchozí právní pfiedpisy nedotãeny. Nález ve vûci návrhu na zru ení právního pfiedpisu je zvefiejàován ve Sbírce zákonû. Právní pfiedpis je zru en ke dni, kter je v nálezu urãen (obvykle dnem zvefiejnûní ve Sbírce zákonû). Ústavní soud mûïe odloïit vykonatelnost nálezu a poskytnout ãas normotvûrci, aby znovu upravil urãitou spoleãenskou oblast právem, jestliïe by se okamïité zru ení, byè vadné právní úpravy, jevilo jako neïádoucí. Z principu právní jistoty a zákazu retroaktivity plyne, Ïe Ústavní soud nemûïe zru it právní pfiedpis zpûtnû, ale teprve od vyhlá ení nálezu. ZdÛvodu poïadavku na vefiejnost a známost práva je nutné nález publikovat ve Sbírce zákonû. Ov- em obãas Ústavní soud urãil za den zru ení právního pfiedpisu jiï den ústního vyhlá ení nálezu. Jde o popfiení staré zásady, Ïe právo musí b t formálnû publikované, vãetnû právních aktû ru ících platné právní pfiedpisy. Ústavní soud se snaïí zavést skuteãnost, Ïe státní orgány mají jednat podle zpravodajství televize arozhlasu o této události, pfiípadnû textu vyhlá eného na webov ch stránkách Ústavního soudu, které v ak nemají oficiální publikaãní zpûsobilost. Tuto cestu by bylo moïno pfiipustit jen pro vyhlá ení mimofiádn ch aktû v dobû války anebo pádu komety na na e území. Kdyby Ústavní soud mûl opravdu zájem na urychlené publikaci, mohl se s redakcí Sbírky zákonû domluvit na pfiednostním vydání nálezu ve Sbírce zákonû. PfiipomeÀme, Ïe tak závaïn zákon pro hospodáfiství státu o oddûlení mûny od spoleãné ãeskoslovenské koruny v roce byl fiádnû publikován v pfiednostnû vydané ãástce Sbírky zákonû bûhem jednoho dne. TéÏ zákon o pfiechodu Úrazové nemocnice v Brnû byl po svém podepsání prezidentem.. 0 podepsán pfiedsedou vlády a publikován následující den.. 0. Zákon nab val úãinnost prvním dnem kalendáfiního mûsíce po dni vyhlá ení. Pfiíãinou urychlené publikace bylo zjednodu it finanãní toky v rámci uceleného rozpoãtového roku. Pfiitom zákon byl pfiijat pfieváïnû opoziãními poslanci, ne lo o návrh vládní. Senát jej ve lhûtû 0 dnû neprojednal a prezident vyuïil témûfi cel ch dnû k rozhodování o podpisu zákona, neboè návrh mu byl doruãen.. 0. Pfiesto vydavatel Sbírky zákonû pfiednostnû vydal pfiíslu nou ãástku. Bylo by pochopitelné vázat vykonatelnost na ústní vyhlá ení nálezu Ústavního soudu, pokud by vydavatel Sbírky zákonû dûlal obstrukce. Pokud tomu tak není, Ústavní soud nerespektováním zásady, Ïe právní pfiedpisy státu i jejich ru ení mají b t pfied úãinností (vykonatelností) formálnû publikovány v oficiální sbírce právních pfiedpisû, poru uje obecnû uznávané principy právního státu. Pokud jsou úãinky nálezu ex nunc a neexistuje v slovná právní úprava stanovící nûco jiného, zru ením derogaãní právní normy neobïivne zru en právní pfiedpis jako celek, ani jeho zmûnûné ãi doplnûné ãásti. To platí pro normotvûrce ipro Ústavní soud, kter je pouh m negativním normotvûrcem. Pokud by sám o své vûli bez toho, aby byl k tomu právem zmocnûn, oïivoval pûvodní zmûny zákonû, stává se jiï pozitivním zákonodárcem, coï mu z ústavní úpravy nepfiíslu í. Nejvy í správní soud to vyjádfiil slovy: prost m zru ením derogaãního ustanovení bez v slovnû provedeného projevu vûle záko- Jaroslav Krejãí: Principy soudcovského zkoumání zákonû v právu ãeskoslovenském. Praha, s.. Nález ã. /0 Sbírky nálezû a usnesení Ústavního soudu s. 0 (/0 Sb., Pl.ÚS./0). Tento názor Ústavní soud potvrdil i v nálezu ã. /0 Sbírky nálezû a usnesení Ústavního soudu s. (/0 Sb., Pl.ÚS./0), ale bohuïel jedním dechem pfiipustil v konkrétním pfiípadû v jimku. Tu odûvodnil i poukazem na dfiívûj í nález ã. / Sbírky nálezû a usnesení Ústavního soudu (/, Pl.ÚS. /) ve vûci trestního fiádu ã. / Sb. Rozsudek Nejvy ího správního soudu ã. Sbírky rozhodnutí Nejvy ího správního soudu ã. /0 ( Afs /0-): Pouh m zru ením derogaãního ustanovení nedochází k opûtovnému nabytí platnosti a úãinnosti dfiíve derogovan ch zákonn ch ustanovení. Pfiímou derogací je totiï pûvodní pfiedpis zru en, pfiestal b t souãástí právního fiádu a k obnovení formálnû zru eného pravidla mûïe dojít pouze jeho v slovn m opûtovn m pfiijetím v zákonodárném procesu. Balák F.: DÛsledky zru ení derogaãního ustanovení zákona. Právní rozhledy /0, s.. Mikule S.: MÛÏe Ústavní soud zru it ústavní zákon?. Jurisprudence /, s.. Ústavní soud tak uãinil v nálezu ã. /0 Sb. (/0 Sbírky nálezû a usnesení Ústavního soudu, Pl.ÚS /0), kter m byl zru en zákon ã. /0 Sb. mûnící zákon ã. / Sb., o stfietu zájmû. Nález ã. /0 Sb. (Pl.ÚS /0), kter m byla zru ena ãást zákona ã. /0 Sb., o vefiejn ch neziskov ch ústavních zdravotnick ch zafiízeních. Nález ã. /0 Sb., kter m byl zru en ústavní zákon ã. /0 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké snûmovny. Kritické stanovisko k postupu Ústavního soudu Josef Vedral: K právním úãinkûm derogaãního nálezu ÚS. Právní zpravodaj /0, s.. Zákon ã. 0/ Sb., o oddûlení mûny. Schválen.. a publikován ve Sbírce zákonû... Zákon ã. /0 Sb., o pfiechodu Úrazové nemocnice v Brnû publikovan v ãástce Sbírky zákonû rozeslané