8. Inflace. 8.1 Definice a měření
|
|
- Josef Vopička
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 8. Inflace 8.1 Definice a měření Inflace je definována jako růst cenové hladiny, tj. růst veškerých cen jak cen vstupů, tak cen meziproduktů, tak cen finálních statků. O inflaci nelze hovořit, rostou-li pouze některé/několik málo cen. Inflaci měříme pomocí některého z indexů, jehož prostřednictvím porovnáváme ceny aktuálního/běžného období a ceny základního období. V praxi se používají tyto indexy: 1. deflátor HDP: Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.2, deflátor HDP je podíl nominálního a reálného HDP, tedy podíl HDP vytvořeného v určitém kalendářním období a vyjádřeném v cenách tohoto kalendářního období ku HDP vytvořeném v tomto období a vyjádřeném v cenách minulého základního období. Deflátor HDP tedy měří změnu cen všech statků. To však činí jeho použití problematickým, neb zjištění cen všech statků je velmi komplikované. Proto se deflátor HDP používá s časovým zpožděním - ex post, poté, co se podaří (alespoň přibližně) cenu všech/většiny statků zjistit. 2. index spotřebitelských cen: Je to nejčastější způsob měření inflace. Změna cen se sleduje na vybraném souboru/koši finálních produktů, tzv. spotřebitelském koši. U jednotlivých produktů se dále stanoví váha produktu v koši (v %, respektive v setinách), jež v zásadě odpovídá procentu výdajů, který na daný statek v průměru vynakládají domácnosti. Index spotřebitelských cen (CPI) má potom následující tvar: CPI = (Σ v i *p ib )/ (Σ v i *p iz ), (R8.1) kde: v i = váha i-tého výrobku v koši (v setinách), p ib = cena i-tého výrobku v běžném období, p iz = cena i-tého výrobku v základním období Příklad 8.1: Předpokládejme, že CPI je složen ze tří produktů A, B a C. Jejich váhy jsou 30 %, 20 % a 50 %. Ceny v běžném období jsou 120 (A), 240 (B) a 360 (C), ceny v základním období jsou 100 (A), 200 (B) a 300 (C). Můžeme spočítat CPI: CPI = (120*0, *0, *0,5)/(100*0, *0, *0,5) = 1,2, tj. 20 %. 3. index výrobních cen (PPI): je založen na stejném principu jako CPI, koš indexu výrobních cen ale zahrnuje ceny vstupů producentů. Vzhledem k tomu se uvádí, že změna PPI se za 3-9 měsíců projeví ve změně PPI nejprve se mění ceny výrobců, následně tuto změnu výrobci zahrnují do cen svých statků, takže roste i CPI. Jak je uvedeno výše, nejčastěji se pro měření inflace používá index spotřebitelských cen CPI. Proti tomuto způsobu měření jsou často uváděny nejrůznější námitky: - stanovení koše. Inflace se měří na pevném koši statků. Pokud nějaký statek v koši není, tak změny jeho cen se v měření inflace neprojeví. Změny koše se přitom dělají jednorázově (zhruba jednou za 5 let). Nové statky, které se objeví mezi jednotlivými změnami indexu (typu mobilní telefony), se v něm tedy nemusí hned odrazit. - pevné váhy statků. Pokud roste cena nějakého statku a ceny ostatních statků stagnují nebo rostou pomaleji, budou domácnosti snižovat výdaje na tento statek (dochází k tzv. substitučnímu efektu). Tato skutečnost by se měla 124
2 odrazit i ve změnách vah statků. Váhy jsou však stanoveny pevně stejně jako statky v koši se mění cca jednou za 5 let, což měření inflace zkresluje. - ve změně cen není zahrnut růst kvality statku: Typickým příkladem mohou být automobily, které jsou obecně kvalitnější, ale v důsledku toho i dražší než v minulosti. Můžeme tak porovnávat sice statky stejného druhu, ale jiného typu, což není přesné. - otázka cen. Stejný statek stojí různě v různých obchodech. Je poměrně obtížné stanovit správnou cenu statku to platí pro základní i běžné období. Pokud použijeme ceny z obchodů, které nejsou reprezentativní, můžeme inflaci podhodnotit i nadhodnotit. Příklad 8.2: V hypermarketech jsou zpravidla levnější ceny statků. Pokud pro výpočet inflace používáme ceny z jiných obchodů než z hypermarketů, můžeme inflaci nadhodnotit. Přes výše uvedené námitky platí, že (zatím) nemáme lepší způsob měření cen CPI. Proto je tento způsob vyjadřování inflace používán. Odpovězme ještě na otázku jak se liší deflátor HDP na straně jedné a CPI nebo PPI na straně druhé? - deflátor zahrnuje ceny všech statků, CPI a PPI ceny vybraných statků - deflátor má pohyblivé váhy (vycházejí v zásadě z objemu vyprodukovaných statků), CPI a PPI pevné váhy - deflátor zahrnuje ceny statků vyprodukovaných na daném území, CPI a PPI mohou zahrnovat i ceny statků vyprodukovaných na jiném území (v zahraničí), ale prodávané na domácím území. Pokud tedy měříme inflaci prostřednictvím CPI nebo PPI může dojít k tomu, že daný index roste proto, že se zvyšují ceny statků vyprodukovaných v zahraničí. To opět měření inflace poněkud zkresluje. Tabulka 8.1: Míra inflace v ČR vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců) v %. Rok ,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Poznámka. Takto vyjádřená míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů a pod. 8.2 Příčiny inflace Hlavní příčinou inflace je růst množství peněz v oběhu (peněžní zásoby). Intuitivně lze předpokládat, že, pokud se zvýší množství peněz v oběhu třeba dvakrát a nic dalšího se nezmění (zejména nevzroste množství vyprodukovaných statků), tak by i ceny statků měly vzrůst dvakrát. K tomu, abychom toto tvrzení prokázali, však potřebujeme znát další údaje. Ekonomická teorie rozeznává podle toho, který inflační impuls, vedl k růstu cenové hladiny, inflaci způsobenou poptávkou, inflaci způsobenou nabídkou a očekávanou inflaci. Rozeberme si jednotlivé druhy inflace podrobněji. 125
3 8.2.1 Inflace tažená poptávkou V případě inflace tažené poptávkou roste agregátní poptávka (množství všech statků které lidé poptávají), firmy však z nějakého důvodu nezvyšují své produkční kapacity (zejména proto, že už žádné volné zdroje nejsou k dispozici). Potom na vyšší agregátní poptávku musí firmy reagovat jedině růstem cen. Dělají-li tak všechny firmy, roste cenová hladina. Zvýšení agregátní poptávky však musí mít nějakou příčinou, kterou je zvýšení množství peněz v oběhu. Není totiž možné, aby rostly ceny všech statků a nezvyšovalo se množství peněz v oběhu. K tomu, aby si lidé mohli koupit stejné nebo dokonce větší množství statků, přičemž u všech statků poroste jejich cena, musí mít více peněz. Vzhledem k tomu, že reálné/vyprodukované množství statků neroste, neporostou ani důchody jejich producentů/vlastníků výrobních faktorů, neboli tito vlastníci výrobních faktorů si nevydělají více peněz. Jediné vysvětlení proč tedy ceny všech statků rostou je, že roste množství peněz v oběhu k tomuto zvyšování množství peněz v oběhu může docházet i tak, že se vláda snaží stlačit skutečnou míru nezaměstnanosti pod přirozenou míru nezaměstnanosti a skutečný produkt zvýšit za úroveň potenciálního produktu Inflace tažená nabídkou V případě inflace vyvolané nabídkou (tzv. negativní nabídkový šok) se posouvá křivka agregátní nabídky (souhrn všech statků, které producenti produkují a nabízejí/prodávají při dané cenové hladině) doleva nahoru 1, takže klesá vyprodukované množství statků a roste cenová hladina. K růstu cenové hladiny, tj. všech cen však dochází pouze ve výjimečných případech (typu zemětřesení, válek apod.), kdy se snižuje množství všech vyprodukovaných statků. Jako příklad negativního nabídkového šoku bývá označován i růst cen základních surovin (ropa, uhlí apod.), protože tyto suroviny jsou používány při produkci většiny statků. Jak víme z mikroekonomie, růst cen vstupů posouvá nabídkové křivky doleva nahoru, rostou-li ceny všech vstupů, posune se křivka agregátní nabídky doleva nahoru. Oba dva případy nabídkového šoku mají společné to, že se výrobní faktory stávají vzácnějšími a tudíž dražšími. I v případě nabídkové inflace je ale růst cen způsoben růstem množství peněz v oběhu. Pokud by množství všech statků klesalo (ať už z důvodu války, nemocí nebo růstu ceny základních vstupů) a rostla by jejich cena, tak při nezměněném množství peněz v oběhu nemohou lidé kupovat stejné množství všech statků. Své příjmy/důchody by proto vynakládaly jen na statky, které jim přinášejí největší užitek pravděpodobně tedy na statky, které uspokojují jejich nejdůležitější potřeby. Na některé statky by tedy lidem nezbyly peníze, což by vedlo k posunu poptávky po těchto statcích doleva dolů (jihozápadně). Posun poptávky po těchto statcích by se měl odrazit v poklesu jejich cen, nedocházelo by tedy k všeobecnému růstu cen, čili k růstu cenové hladiny. Obdobně růst cen všech výrobních faktorů vede k tomu, že si producenti některé výrobní faktory nebudou moci dovolit koupit. Křivka poptávky po těchto výrobních faktorech se posune doleva dolů, cena těchto výrobních faktorů poklesne. Jinými slovy nabídkový šok za situace, kdy se množství peněz v oběhu nemění, 1 Podrobněji je problematika negativního nabídkového šoku rozebrána v kapitolách 11.4 a
4 povede k růstu pouze některých cen statků a výrobních faktorů. U jiných statků a výrobních faktorů by ale cena měla klesat, nebude tedy docházet k růstu všech cen, tj. cenové hladiny, inflace by se tedy neměla měnit. I u nabídkového šoku je růst cen všech statků možný jen tehdy, když se zvyšuje množství peněz v oběhu, když tedy lidé mají peníze na to, aby si všechny statky koupili za vyšší ceny Očekávaná inflace Teorie očekávané inflace říká, že skutečná hodnota inflace se může rovnat očekávané hodnotě inflace. Příklad 8.3: Všichni lidé v dané společnosti očekávají, že v příštím kalendářním období vzroste cenová hladina o 10 %. Protože lidé tento růst očekávají, tak jej zakomponují do svých úvah a zařídí se podle toho dodavatelé zvýší ceny o 10 %, pracující budou požadovat zvýšení mezd o 10 %, vlastnící dalších výrobních faktorů budou za tyto použití/prodej výrobních faktorů požadovat ceny o 10 % vyšší, prodejci tudíž taktéž zvýší ceny o 10 %. Ale i v případě očekávané inflace k tomu, aby vskutku k růstu cen došlo, musí nejprve vzrůst množství peněz v oběhu. Nestane-li se tak, tak platí, výše uvedené: při stejném množství peněz v oběhu a růstu všech cen si producenti nebudou moci dovolit koupit některé výrobní faktory, křivka poptávky po některých výrobních faktorech se posune doleva dolů. Stejně tak dojde k posunu poptávky po některých statcích doleva dolů a k poklesu jejich cen. Některé ceny porostou, jiné budou klesat, nebude tedy docházet k růstu všech cen, tj. cenové hladiny, inflace by se neměla měnit. K tomu, aby rostly všechny ceny, musí i zde růst množství peněz v oběhu. 8.3 Důsledky a náklady inflace Inflace má řadu negativních důsledků a nákladů a způsobuje řadu potíží. Rozeberme si je podrobněji: 1. náklady ošoupaných/opotřebených podrážek/bot : inflace snižuje kupní sílu/hodnotu peněz, což nutí osoby, aby peníze, jež dostanou, co nejdříve utratili. Vede to i k tomu, že lidé kupují i nepotřebné statky, jen aby se peněz co nejrychleji zbavili. 2. zvýhodnění dlužníků, znevýhodnění věřitelů, respektive obecně přerozdělení bohatství. Tím, že inflace snižuje kupní sílu peněz, znevýhodňuje věřitele - peníze, kterým jim dlužníci v budoucnu vrátí budou mít nižší kupní sílu: dlužníci věřitelům vrátí nominální hodnotu svého závazku, v důsledku inflace ale bude reálná hodnota takto vrácených peněz výrazně nižší. Daná skutečnost vede k neochotě věřitelů půjčovat, což má ale negativní vliv na výši investic a dlouhodobý hospodářský růst. Uvedenému nebezpečí se dá čelit sice tím, že se očekávaná inflace zabuduje do úrokové míry, pokud se však inflace neočekávaně změní, mohou být věřitelé stejně poškozeni. 3. přerozdělení bohatství: inflace obecně poškozuje ty, kteří získávají svůj příjem, či mají uloženo bohatství v penězích, protože se reálná hodnota tohoto příjmu či bohatství v penězích snižuje. Poškozeni mohou být třeba dělníci je-li uzavřena mzdová dohoda, jež nepočítá s inflacím dostávají dělníci nižší reálnou mzdu. 127
5 4. šum v cenovém systému: ceny, jak známo z mikroekonomie, plní informační, stimulační/motivační a alokační funkci říkají producentům, které statky mají produkovat (ty, po nichž je nejvyšší poptávka) a jakým způsobem (s nejnižšími náklady tj. při produkci mají používat ty výrobní faktory, které jsou nejlevnější). Pokud se mění ceny v důsledku inflace, ztrácejí producenti informace, co spotřebitelé poptávají i jaké jsou nejlevnější produkční postupy. Přinejmenším v krátkém období přitom producenti nejsou schopni rozlišit, zda-li ceny statků se mění proto, že je po nich vysoká poptávka (tj., že jsou vzácné) nebo v důsledku inflace. Stejně tak producenti nejsou schopni rozlišit, zda-li ceny výrobních faktorů rostou proto, že se tyto výrobní faktory stávají vzácnějšími, respektive proto, že dochází k růstu cenové hladiny. Inflace tak může vést k chybným podnikatelským rozhodnutím, a tím i ke stagnaci HDP, nezaměstnanosti atd. 5. narušení dlouhodobých plánů: vysoká a kolísající inflace stěžuje strategické rozhodování, dlouhodobé plánování, stěžuje odhady, kolik a kam mají podnikatelské subjekty investovat, kolik a jak mají domácnosti spořit apod. Tato nemožnost dlouhodobých plánů se opět odráží negativně na HDP i míře nezaměstnanosti. Podle své výše můžeme inflaci rozdělit na mírnou (do 10 %), pádivou (cca do 50 %) a hyperinflaci (nad 50 %). Výše uvedené negativní důsledky se týkají zejména pádivé inflace a hyperinflace. Někteří ekonomové potom říkají, že mírná a stabilní inflace (do maximálně 3 % ročně) v zásadě nemá negativní účinky. Naopak mírný růst cen nutí lidi, aby peníze používali, aby spotřebovávali, aby peníze někam ukládali (do bank, akcií, podílových fondů apod.), tím de facto investovali, respektive nenechávali leže peníze ladem. 8.4 Inflace a úrokové míry 2 Nominální úroková míra je dána hodnotou úrokové míry např. 5, 10, či 15 %. Reálná úroková míra je úroková míra po odečtení inflace. Přesný vzorec pro výpočet reálné úrokové míry (v desetinném tvaru) je: (1 + r) = (1+i)*(1-π), tj.: r = i- π - i*π, (R8.2) 3, kde: r = reálná úroková míra v setinách, i = nominální úroková míra v setinách, π = míra inflace v setinách. Roste-li míra inflace, zpravidla roste (byť většinou s určitým časovým zpožděním) i nominální úroková míra. Zvláště věřitele totiž zajímá reálný výnos, tj. kolik mu půjčka vynese po odečtení inflace. Prostřednictvím úrokových měr můžeme spočítat budoucí hodnotu peněz, budoucí reálnou hodnotu peněz apod. Pro budoucí nominální hodnotu peněz platí: FV = A*(1+i) n, (R8.3) Pro reálnou hodnotu peněz platí: RV = A*(1-π) n, (R8.4) Pro budoucí reálnou hodnotu peněz potom platí: FRV = A*(1+i) n *(1-π) n, (R8.5) kde: FV = budoucí hodnota peněz, RV = reálná hodnota peněz, FRV = budoucí reálná hodnota peněz, A = peněžní částka, n = počet období (zpravidla počet let), i, π = nominální úroková míra, respektive míra inflace za dané období v desetinném tvaru. 2 Tato kapitola může být nad rámec bakalářského kurzu. 3 Protože výraz i*π je obvykle malé číslo, často se používá pro výpočet reálné úrokové míry pouze vzorec: r= i-π 128
6 Příklad 8.4: Mějme 100 Kč, které uložíme na 1 rok při 10% úrokové míře, Kolik budeme mít za tento rok? FV = 100*(1+0,1) 1 = 110 Kč. Kolik budeme mít za dva roky? FV = 100*(1+0,1) 2 = 121 Kč. Příklad 8.5: Mějme 100 Kč, míra inflace je 10 % ročně 4. Jaká bude kupní síla/hodnota těchto peněz za rok? A za dva roky? RV 1 = 100*(1-0,1) 1 = 90 Kč. RV 2 = 100*(1-0,1) 2 =81 Kč. 8.5 Deflace Deflace je opak inflace, při deflaci tedy dochází k poklesu cenové hladiny, tj. klesají ceny všech statků. Jak by se mohlo zdát, že deflace nemá negativní důsledky, ekonomická teorie upozorňuje, že i deflace (stejně jako inflace) má na ekonomiku negativní vliv 5. Důvody jsou následující: - ceny při deflaci zpravidla neklesají rovnoměrně. Některé ceny (zejména vstupů např. mzdy jako ceny práce) jsou z různých důvodů strnulé (podrobněji bude rozebráno dále), takže sice klesají ceny finálních statků, neklesají však ceny vstupů, čili firmy/podnikatelé se dostávají do ztráty. To je nutí k omezování produkce na agregátní úrovni může docházet k poklesu HDP. - je-li deflace trvalým jevem, může řada subjektů odkládat nákup řady finálních statků (zejména dlouhodobé spotřeby), až jejich ceny ještě více klesnou. Toto odkládání spotřeby se na makroekonomické úrovni projevuje poklesem agregátní poptávky, což (opět) nutí firmy omezovat produkci, takže dochází k poklesu HDP. - i při deflaci dochází k přerozdělování bohatství. Tentokrát jsou znevýhodněni dlužnici: jejich závazky vyjádřené v nominálních hodnotách reálně neklesají - jsou vyjádřeny v hodnotě před deflací, čili naopak rostou, zatímco jejich příjem reálně klesá. Často tak dlužníci nejsou schopni své závazky splácet, což vede k jejich bankrotům a dalším negativním jevům, jež se opět projevují v poklesu HDP. 8.6 Inflace, nabídka a poptávka po penězích 6 Výše jsme uvedli, že inflace je peněžním jevem, že hlavní příčinou inflace je růst peněz v oběhu, neboli že se zvyšuje nominální množství peněz, tj. roste nominální peněžní zásoba, respektive nabídka peněz. V kapitole, která se týkala peněz, jsme ovšem nehovořili pouze o nabídce peněz, ale i o poptávce po penězích. Je nutno si proto položit otázku, zda každé zvýšení množství peněz v oběhu (posun nabídky peněz) vede k inflaci. Odpověď zní, že nikoliv. Pokud dochází k posunu křivky reálné poptávky po penězích, tj. pokud lidé reálně poptávají více peněz, tak k tomu, aby jejich poptávka byla uspokojena a nedošlo k růstu úrokové míry, musí dojít ke zvýšení množství peněz v oběhu, tj. musí dojít k růstu nabídky peněz. Připomeňme, že reálná poptávka po penězích se mění v důsledku změny reálných faktorů, nikoliv proto, že v důsledku zvýšení množství peněz v oběhu vzrostla cenová hladina. Při změně reálných faktorů k tomu aby subjekty byli schopny nakoupit vyšší (reálné) množství statků či výrobních faktorů, potřebují více peněz. 4 Pokud se inflace měří ročně, či pokud se úroková míra vyjadřuje ročně, často se používá pro vyjádření roku výraz p.a. (= per anum, tj. ročně) 5 Z hlediska Velké deprese ve 30. letech 20. století platí, že deflace, tj. pokles cen, ke kterému v té době došlo, prohloubila Velkou depresi. 6 Tato kapitola může již být nad rámec bakalářského studia. 129
7 Jak víme z kapitoly, která se týkala problematiky peněz, reálné poptávané množství peněz se zvyšuje, pokud roste reálný HDP, tj. pokud ekonomika reálně vyprodukuje více statků. Potom, za předpokladu, že se nezvyšuje rychlost obratu peněz, je potřeba větší množství reálných peněžních zůstatků, aby si lidé toto větší reálné množství statků byli schopni koupit. Roste-li reálný HDP, dochází k posunu křivky reálné poptávky po penězích severovýchodně. Pokud se za této situace nemění nabídka peněz, roste reálná úroková míra. Růst úrokové míry však zdražuje investiční výdaje, což zpětně vede k poklesu reálného HDP. Podívejme se na obrázek 8.1. V prvním případě v důsledku posunu/růstu reálného HDP z úrovně Y1 do úrovně Y2 (Y2>Y1) došlo k posunu křivky reálné poptávky po penězích z polohy L1 do polohy L2. Protože však nedošlo ke zvýšení množství peněz v oběhu, křivka nabídky peněz zůstala stejná, došlo k růstu reálné úrokové míry z hodnoty r1 do hodnoty r2. Jak již víme růst reálné úrokové míry, vede k poklesu investičních výdajů, tedy působí negativně na HDP. Pokles investičních výdajů pak znamená pokles poptávky po některých statcích, což vede k poklesu cen těchto statků. I ve druhém případě opět vzrostl reálný HDP z úrovně Y1 na úroveň Y2. Tentokrát však vrostla i nabídka peněz, a to takovým způsobem (z polohy M1/P do polohy M2/P), že reálná úroková míra se nezměnila a stále zůstala na úrovni r1. r M/P L2 = k*y2-hr L1=kY1-hr M/P, L r M1/P M2/P L1 = ky1-hr L2 = ky2-hr M/P, L Obr 8.1: vývoj reálné úrokové míry při změnách poptávky po penězích v důsledku změny reálného HDP, pokud se mění či nemění nabídka peněz Výše uvedené řádky můžeme zobecnit: - pokud roste reálná poptávka po penězích, tak růst (nominální) peněžní zásoby ve stejném poměru jako růst reálné poptávky po penězích nevyvolává inflaci. - roste-li nominální peněžní zásoba rychleji než reálná poptávka po penězích, dochází k inflaci - roste-li reálná poptávka po penězích pomaleji než reálná poptávka po penězích, může docházet k deflaci Matematicky lze tedy míru inflace rovněž vyjádřit jako: π = m s -µ, (R8.6) 130
8 kde: π = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální) peněžní zásoby, µ, = tempo růstu reálné poptávky po penězích Je třeba ještě jednou zdůraznit, že ve výše uvedeném textu a v rovnici R8.6 předpokládáme konstantní rychlost obratu peněz. Pokud totiž roste reálný HDP a zároveň dochází ke stejnému růstu rychlosti obratu peněz, není nutno, aby se množství peněz v oběhu (nabídka peněz) měnili. Větší množství reálných statků si lze totiž koupit za stejné množství peněz díky větší rychlosti obratu peněz. Příklad 8.6: Předpokládejme ekonomiku, ve které se vyrábí pouze chleba. Za kalendářní období se vyrobí 100 bochníku chleba. V ekonomice jsou k dispozici peníze o nominální hodnotě 500 PJ (např. v 100 bankovkách o nominální hodnotě 5 PJ). Nechť rychlost obratu peněz je 1, neboli každá bankovka je použita za dané kalendářní období k jedné transakci. Potom jeden chleba bude stát 5 PJ. Předpokládejme dále, že se množství chleba v ekonomice zvýší na 200 bochníků a že zároveň vzroste rychlost obratu peněz na hodnotu 2. tj. že každá bankovka je v daném kalendářním období použita dvakrát. Potom nemusí růst množství peněz v oběhu, cena bochníku chleba zůstane stále 5 PJ. Lze předpokládat, že rychlost obratu peněz je v dlouhém období relativně stabilní, respektive, že změny v rychlosti obratu peněz nejsou dramatické. Pokud přijmeme tento předpoklad, tak je zřejmé, že k tomu, aby si lidé byli schopni koupit větší množství reálně vyprodukovaných statků, potřebují větší množství peněz. Tempo růstu množství peněz v oběhu, tj. nabídky peněz, by tedy v dlouhém období mělo odpovídat tempu růstu reálného HDP. Tento vztah bývá často označován jako zlaté pravidlo růstu nabídky peněz viz subkapitola Jak je ale v subkapitole uvedeno, reálný růst HDP se obtížně předem odhaduje. Pokud se centrální banka s růstem peněžní zásoby splete a tento růst neodpovídá růstu reálného HDP, povede to k inflaci či deflaci, respektive poklesu HDP. Krátkodobě navíc může docházet ke změnám rychlosti obratu peněz a i v dlouhém období se hodnota rychlosti obratu peněz může změnit ilustrativně řečeno 7 : po určité dlouhé období několika let může být např. rychlost obratu peněz 2, po další dlouhé období např. v důsledku rozvoje bankovních technologií, platebních karet apod. může mít hodnotu 3. Pokud se dlouhodobě změní rychlost obratu peněz, tak na tuto změnu musí zareagovat i centrální banka i změnou tempa růstu nabídky peněz, jinak bude docházet k inflaci či deflaci Příklad 8.7: Kdyby příkladu 8.6 centrální banka nevěděla, že se rychlost obratu peněz zdvojnásobila, a kdyby centrální banka zdvojnásobila v důsledku zdvojnásobení počtu vyprodukovaných bochníků (tj. HDP) množství peněz v oběhu, tak by v ekonomice činila nabídka peněz 1000 PJ. Reálný HDP by činil 200 bochníků chleba. Rychlost obratu je dvě. Cena chleba (cenová hladina) je potom ze vzorce M*V = P*Y rovna: P = M*V/Y, tj. P = 1000*2/200 = 10 PJ. Došlo by tedy k růstu cenové hladiny (inflaci). O tom, že se mění rychlost obratu peněz se ale centrální banka dozvídá až ex post poté, co ke změně dojde. Centrální banka dále neví, zda-li tato změna rychlosti obratu peněz je trvalá nebo dočasná. Jinými slovy poměrně snadno může dojít k tomu, že tempo růstu množství peněz v oběhu spolu s rychlostí obratu peněz neodpovídá tempu růstu reálného HDP, čili, že v ekonomice dochází k inflaci či deflaci. Pokud bychom chtěli situaci dále zesložitit, musíme připomenout, že centrální banka nejčastěji poskytuje peníze komerčním bankám, které z nejrůznějších důvodů nemusí tyto peníze (alespoň určitou jejich část) poskytnout dalším subjektům. Jinými slovy tempo růstu peněz v oběhu může být zbržďováno. Všechny výše uvedené skutečnosti způsobují, že monetární politika je velmi komplikovanou záležitostí a že k jisté inflaci může snadno docházet. Podrobněji se k dané problematice vrátíme v kapitole Zde zmíněné hodnoty rychlosti obratu peněz jsou vskutku pouze ilustrativní. 131
Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VícePhilipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.
Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceInflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu
Otázka: Finanční strategie Předmět: Ekonomie Přidal(a): Minninka Inflace- všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu Deflace- je opakem, všeobecný pokles cen v čase
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
VíceInflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace
Téma cvičení Makroekonomie I Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Osnova k teorii inflace Vymezení
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceObsah. Inflace. Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR.
Obsah Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR Def: P prům. úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnáním se zákl. období
Více2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost
2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceInflace. Inflace. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Měření inflace
Inflace P prům. úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnáním se zákl. období 2015 Spotřební koš (svetr, čokoláda, rum) ČR = 1000 P = 1 2016 Spotřební koš (svetr, čokoláda, rum) ČR =
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceI N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.
I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power
Více11 Inflace a metody jejího léčení
11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova
Víceobsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace
obsah PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace Cenová hladina Měření inflace Příčiny a dopady inflace Ovlivňování inflace Prameny pro přednášku: ČSÚ, ČNB, M 1 2 Cenová hladina Inflace projev ekonomické nerovnováhy, jejímž
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceSLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2
SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
Více1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0
1. Makroekonomická data slide 0 Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1 Hrubý
VíceAgregátní poptávka (AD)
Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka
VíceInflace a nezaměstnanost. Inflace
= projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování
Více5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka
5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
Vícei R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení
Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
VíceINFLACE.
INFLACE MĚŘENÍ INFLACE Inflace znamená růst všeobecné cenové hladiny Všeobecná cenová hladina- Průměrná cenová hladina Některé se zdraží o 5% některé o 2%, cena se nemění, jiné i zlevňují v průměru však
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceMakroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Řešení. Příklad Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co je znázorněno? 1). 2).. 1) Růst AD 2) Inflace tažená AD Náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky skutečně
VíceInflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství
Inflace Mojmír Sabolovič Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace základní pojmy Inflace Makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny Růst peněžní zásoby v ekonomice
VíceMAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy
MAKROEKONOMICKÁ DATA Zadání 1. Farmář vypěstuje bušl pšenice za prodá ho mlynáři za 1 $. Mlynář přemění pšenici na mouku a prodá ji pekaři za 3 $. Pekař použije mouku na a prodá inženýrovi za 6 $. Inženýr
VíceAgregátní poptávka a agregátní nabídka
Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VíceEkonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VíceNEZAMĚSTNANOST, INFLACE
10 NEZAMĚSTNANOST, INFLACE 1. Nezaměstnanost Ztráta zaměstnání = snížení životní úrovně dnes, nejistota do budoucna a ztráta sebeúcty Nezaměstnaní nepřispívají k HDP Nedostatek pracovních příležitostí:
VíceROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?
ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení
VíceModel agregátní poptávky a nabídky:
Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová
VíceMĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),
VíceTrh peněz a finančních aktiv
Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,
Více4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.
Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou
VíceMakroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015
Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P
VíceHlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010
Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit
VíceÚvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 11 Tomáš Cahlík Obsah Makroekonomie a hospodářská politika Úvod Agregátní poptávka a Agregátní nabídka Hospodářský cyklus a stabilizační politika Inflace Hospodářská politika na
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceCvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně
Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu
VíceHOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST
HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám
VíceAGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Úvod Jak se míra inflace projeví v rozhodování firem AS ukazuje velikost reálného produktu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace Nutné rozlišovat
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
VíceModel AD AD- -ASS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly
Model AD-ASAS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou
Více1. 1. MA M KROE O KON O OM O I M C I KÁ K Á DAT A A T slide 0
1. MAKROEKONOMICKÁ DATA slide 0 Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1 1.1.
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceMakroekonomie I cvičení
Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
VíceNárodní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů
Národní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim 2012 Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů 1 Magický lichoběžník/rovnoběžník (Korytárová) 2 Ukazatelé výkonnosti, růstu atd. HDP
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VíceEkonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz
Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25
Více1 Testové otázky Strukturální deficit je důsledkem strukturální nezaměstnanosti. 3. Deflátor zahrnuje ceny chleba, oblečení, lístků na MHD.
1 Testové otázky 1 1 Testové otázky 1. Depreiace zlepšuje obchodní bilanci. 2. Strukturální deficit je důsledkem strukturální nezaměstnanosti. 3. Deflátor zahrnuje ceny chleba, oblečení, lístků na MHD.
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:
VíceUKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.
Více8. ISLM model. slide 0
8. ISLM model slide 0 Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceNezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně
Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
Více8. kapitola Inflace Úvod 8.1 Měření inflace Index spotřebitelských cen (CPI)
8. kapitola Inflace Úvod Inflace je jedním z fenoménů vývoje ekonomik, který budí značnou pozornost nejen mezi ekonomy, ale i mezi politiky a obyčejnými lidmi. Inflace je chápána jako něco, co má negativní
Vícepředmětu MAKROEKONOMIE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem
VíceEkonomika Inflace
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 12. Inflace Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
Více1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS
Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní
VíceInflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové
Inflace a měna Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Témata případových studií na 3. seminář sem. skup. dr. Kyncla 1. Trh práce nabídka,
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim14 Vypracoval, Dne
VícePrémie nad inflaci. Garantovaný vklad s prémií Srpen 2013
Prémie nad inflaci Garantovaný vklad s prémií Srpen 2013 Prémie nad inflaci Centrální banky opakovaně deklarují zvýšenou toleranci kinflaci, kterou se vřadě případů snaží cíleně povzbudit extrémně uvolněnou
VíceÚvod do ekonomie Týden 8. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 8 Tomáš Cahlík Systém národních účtů Trh práce - mzdy Domácnosti Úspory Trh zboží a služeb - spotřeba Firmy Investice Vládní nákupy Daně - D Finanční sektor Čistý export NX Vláda
VíceŠetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika
šetření prognóz makroekonomického vývoje v ČR, HDP zemí EA9, cena ropy Brent, M PRIBOR, výnos do splatnosti R státních dluhopisů, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz USD/EUR, hrubý domácí produkt, příspěvek
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceMetodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST
Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející
Víceb) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
8. Monetární politika 1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní
VíceSPOTŘEBA, INVESTICE A
SPOTŘEBA, INVESTICE A ROVNOVÁŽNÝ HDP KEYNESOVA TEORIE SPOTŘEBY Velikost spotřeby závisí na: velikosti důchodu(y) + úrokové míře YD čím více máme peněž tím více utrácíme -i spotřebitel se rozhoduje, kolik
Více