Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy. π=2% CB zvyšuje úroky

Transkript

1 Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, Téma 10 Makroekonomická rovnováha

2 Obsah. 10) Makroekonomická rovnováha v modelu AD - AS Cíl: alternativní vysvětlení kolísání produkce a míry inflace. Analýza protiinflační politiky Fluktuace produkce podle Friedmana model trhu práce Teorie reálných hospodářského cyklu B Soukup a kol. s , Mach. s teorie reálného hospodářského cyklu

3 Agregátní nabídka v dlouhém období opakování π Soukup str. 388 kladná produkční mezera AD LRAS π Soukup str. 389 záporná produkční mezera ekonomika je v recesy AD LRAS π=2,5% π=2% CB zvyšuje úroky růst inflačních očekávání * E 1 E 0 SRAS 1 SRAS 0 π=2,5% π=2% CB sníží reálné úrokové sazby, zvýší výdaje, a tím poptávané množství E 0 * E 1 SRAS 0 SRAS 1 Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

4 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Změna makroekonomické rovnováhy: Změna agregátní poptávky: pozitivní a negativní poptávkový šok. Změna agregátní nabídky: pozitivní a negativní nabídkový šok.

5 Pozitivní poptávkový a nabídkový šok

6 Nagativní poptávkový a nabídkový šok

7 model AD AS; vychýlení z rovnováhy V krátkém období je ekonomika vystavena vlivům, které ji vychylují z rovnováhy. Jde o tzv. nabídkové a poptávkové šoky. Změny agregátní poptávky a nabídky mohou být příčinou poptávkové či nabídkové inflace.

8 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky v E 1 jen krátkodobě očekávaná π π 1 =2,5% v E 1 část produkce se neprodá, π 0 =2% vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce snížení transferů E 1 E 0 LRAS E 2 * SRAS 0 SRAS 1 AD 1 AD 0 Výchozí: nulová produkční mezera Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok

9 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky v E 1 jen krátkodobě očekávaná π π 1 =2,5% v E 1 část produkce se neprodá, π 0 =2% vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce snížení transferů LRAS * E 0 SRAS 0 AD 0 Výchozí: nulová produkční mezera Soukup str. 395

10 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky v E 1 jen krátkodobě očekávaná π π 1 =2,5% v E 1 část produkce se neprodá, π 0 =2% vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce snížení transferů E 1 E 0 LRAS * SRAS 0 AD 0 Výchozí: nulová produkční mezera Soukup str. 395

11 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky v E 1 jen krátkodobě očekávaná π π 1 =2,5% v E 1 část produkce se neprodá, π 0 =2% vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce snížení transferů E 1 E 0 LRAS * SRAS 0 AD 1 AD 0 Výchozí: nulová produkční mezera Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok

12 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky v E 1 jen krátkodobě očekávaná π π 1 =2,5% v E 1 část produkce se neprodá, π 0 =2% vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce snížení transferů E 1 E 0 LRAS * SRAS 0 SRAS 1 AD 1 AD 0 Výchozí: nulová produkční mezera Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok

13 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Fiskální restrikce vyvolaná snížením transferových plateb. Pokles agregátní poptávky v E 1 jen krátkodobě očekávaná π π 1 =2,5% v E 1 část produkce se neprodá, π 0 =2% vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky oživení produkce snížení transferů E 1 E 0 LRAS E 2 * SRAS 0 SRAS 1 AD 1 AD 0 Výchozí: nulová produkční mezera Soukup str. 395 kredibilita CB změna očekávání posun AD je negativní poptávkový šok

14 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-AS AS zvýšení vládních nákupů π Růst agregátní poptávky LRAS Soukup str. 398 π 1 =2,5% E 2 SRAS 1 očekávaná π 0 =2% E 0 E 1 SRAS 0 AD 1 * AD 0 posun AD pozitivní poptávkový šok

15 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS 1) Posun daný zrychlenou inflací očekávaná π π 1 =2,5% π 0 =2% Negativní nabídkový šok Např. v důsledku růstu cen ropy 1 stagflace E LRAS E 0 SRAS 1 SRAS 0 Soukup str ) přizpůsobení firem např. inovacemi a návrat do E 0 * AD 0

16 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS CB rozhodne snížit inflaci π z 8% na 3%. Metoda cold turkey je rychlá, avšak za cenu hlubší recese. CB zvýší výrazně reálné úrokové sazby (signál), tím dojde k poklesu agregátní poptávky z AD 0 do AD 1. Nejprve poklesne produkt na 1 (krátké období SRAS 0 ), rovnováha se přesune z E 0 do E 1. Teprve následně dojde i k posunu do SRAS 1 a nové rovnováhy E 2. Léčení poptávkové inflace šokovou terapií cold turkey π π 0 =8% π 1 =3% stagflace E 1 E 0 1 LRAS E 2 * kocovina SRAS 0 SRAS 1 AD 1 B AD 0

17 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Desinflační politika léčení inflace. gradualistická metoda B π LRAS π 1 =8% E 1 E 0 SRAS 0 π 0 =6% π 0 =3% E 3 E 4 E 2 SRAS 1 SRAS 2 AD 2 AD 1 AD 0 *

18 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Koeficient obětování (poměr kumulativní ztráty reáného produktu ke snížení inflace, lomeno snížení inflace) viz Soukup str Negativní nabídkový šok ( cen ropy) a potlačovací politika π CB řešení v případě Změna inflačního očekávání π 1 =7% π 0 =2% v E 1 část produkce se neprodá, vázne odbyt, propouštění nezaměstnanost snížení spotřeby a investic CB sníží úroky stagflace E 2 2 E 1 1 E 3 E 0 * LRAS AD 1 přechodného nabídkového šoku AD 0 SRAS 1 SRAS 0 SRAS 2 zvýšení úroků posune AD a situace se přechodně zhorší

19 1. Makroekonomická rovnováha v modelu AD-ASAS Léčení nákladové inflace (více Soukup str. 410 a násl.): restriktivní politika CB zvýší reálné úrokové sazeb sníží inflaci a produkt, neutrální politika CB nereaguje na negativní nabídkový šok, akomodativní politika CB sníží reálné úrokové sazby zvýší inflaci i produkt neutrální politika π π 1 =4% π 0 =2% 1 E LRAS E 0 E 3 SRAS 1 SRAS 0 Neutrální: Dlouhá recese Značná nezaměstnanost * AD 0

20 2. Friedmanův model trhu práce Předpoklady: dokonale pružné mzdy i ceny; nedokonalé informace pracovníků o cenách. Trh práce v modelu s nedokonalými informacemi: křivka poptávky (firmy)) je determinována skutečnými cenami. Poptávané množství práce reaguje na W/P. křivka nabídky (pracovníci)) je determinována očekávanými cenami (odvozovanými z minulého období). Nabízené množství práce reaguje na W/P e. růst (pokles)) zaměstnanosti je podmíněn mylným výkladem růstu (poklesu)) reálné mzdové sazby. P e P tzv. peněžní iluze P roste více než roste W tzv. peněžní iluze (záměna reálných a nominálních med)

21 2. Friedmanův model trhu práce Růst cenové hladiny správně rozpoznají pouze firmy. Zaměstnancům zvýší nominální mzdy, ale méně než roste cenová hladina (bod A). Zaměstnanci růst cenové hladiny nezaregistrovali a budou ochotni při vyšší mzdě pracovat více. (posun do B). Jakmile, zjistí svou chybu, budou chtít vyšší reálnou mzdu, tedy svou původní a obnoví se rovnováha v E. Model s mylným vnímáním cenové hladiny zaměstnanci w/p w 1 /P 0 w 0 /P 0 = w 2 /P 2 w 1 /P 2 E Soukup str L s B A L L d

22 3. Friedmanův model trhu práce Účinek růstu AD: krátkodobě reagují produkce i ceny; dlouhodobě se pracovníci adaptují k uplynulému vývoji cen (jde o adaptivní způsob tvorby očekávání). P e se přizpůsobí P; mění se proto W až se W/P vrátí na předchozí úroveň; nezaměstnanost se dlouhodobě vrací na tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti u *. se dlouhodobě vrací do přirozené úrovně produktu *. Vedle Friedmanova modelu existuje ještě model Lucasův, který předpokládá milné chápání cen ze strany zaměstnanců i firem, tedy, že všichni mají milné informace.

23 cenová hladina 2. Lucasův model V E 0 se skutečná cenová hladina P 0 rovná očekávané P e 0 a produkce je na úrovni potenciálního prod. *. Nedojde-li ke zvýšení agregátní poptávky v důsledku zvýšení peněžní zásoby, mohou se firmy mylně domnívat, že se jejich ceny zvýšily na P 1 oproti cenám ostatních firem P e 0 a jsou ochotny zvýšit produkci na 1. Dojde-li k poklesu cenové hladiny na P 2 pak při tomto mylném chápání budou produkci snižovat na 2. To vysvětluje krátkodobou rostoucí agregátní nabídku SRAS. Statická adaptivní očekávání P P 1 P 0 = P e 0 P 2 Soukup str E 2 LRAS E 0 2 * 1 SRAS E 1 A nabízená produkce

24 2. Friedmanův model trhu práce Důležitým závěrem modelu je, že anticipované (očekávané, ohlášené) změny peněžní zásoby nemají patřičný vliv na zaměstnanost a produkci. Mění se pouze cenová hladina, protože všechny ekonomické subjekty formují svá očekávání racionálně (zdůvodnění tvaru dlouhodobé agregátní nabídky LRAS). Pouze neanticipovaná změna pak může mít vliv na zaměstnanost a produkci.

25 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle Tradiční teorie cyklů studují výkyvy poptávky např. ΔI; ΔM M... keynesiánské např. s fixní nominální mzdou w neoklasické např. s rovnováhou na trzích práce a informačními bariérami (Friedman, Lukas) Všechny se zabývají kolísáním produktu okolo potencionálního produktu * způsobené například kolísáním míry nezaměstnanosti. RBC se zabývá kolísáním samotného * B

26 Cyklický pohyb cyklické křivky B 2 roky 10 let 45 let *

27 Cyklický pohyb cyklické křivky B *

28 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle Teorie reálných cyklů byla vytvořena školou racionálních očekávání v devadesátých letech. E. Plekot; R. Barrou Výklad vychází z hodnocení dopadů nabídkových cyklů v modelech s nízkou a vysokou úrovní mezd. Zavádí tedy vazbu mezi preferencemi zaměstnanců a jejich mzdou. B

29 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Real Bussines Cycle B Neoklasická varianta rovnovážných cyklů předpokládá dokonale pružné mzdy a cena; neustále vyčištěné trhy. Tj. nabízené zboží = poptávané zboží (statky, služby, obligace a peníze) ceny a úroková míra se rychle přizpůsobují takže Teorie se zaměřuje na nabídkovou stranu ekonomiky

30 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Podle teorie RBC mají na kolísání produkce vliv tzv. reálné šoky (na straně nabídky): posuny produkční funkce, vyvolávají: pozitivními šoky (zvyšujícími produktivitu VF): technologické inovace, např. využití informačních technologií, vysoká úroda v zemědělství, pokles cen energií, negativními šoky (nepříznivý vliv na produktivitu VF): dostupností surovin, danou kolísáním jejich cen apod., klimatické změny, ochrana životního prostředí, zavedení nových předpisů, atd. fiskální politika (vládní poptávka), nikoliv však měnová politika B

31 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Produkční funkce a trh práce B Obecný neoklasický trh práce: technologický šok vede k posunu produkční funkce, zároveň se na trhu práce mění mezní produkt práce, tím se mění objem zaměstnanosti, dochází proto zároveň k posunu po nové produkční funkci.

32 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC produkční funkce B A F 0 F 1 A w/p w 0 /P 0 w 1 /P 1 LD 1 trh práce B LD 0 A B L S L L L 1 L 0 1) negativní nabídkový šok pokles produkce pokles produkce 2) L 1 L 0 2) posunu poptávky po práci 3) snížení počtu zaměstnaných posun po produkční funkci

33 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Mezičasová (intertemporální) substituce práce a volného času Zvláštní interpretace substitučního efektu intertemporální substituce práce a volného času, založená na přechodné změně reálného důchodu: v dobrých časech (jde o vliv technologického šoku na MPN W/P) roste nabízené množství práce (stimulující vliv vysoké W/P a také vysoké reálné úrokové sazby), ve špatných časech, kdy reálné důchody nerostou (bez technologického šoku) klesá nabízené množství práce. To vysvětluje rozkolísanost reálného produktu i při malých změnách W/P. B

34 Reálná agregátní poptávka a nabídka Jde o to včlenit mezičasovou substituci do klasického modelu. r (%) AD R AS R B r * E 0 * Nerozlišuje se krátké a dlouhé období!

35 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC B

36 Reálná agregátní poptávka a nabídka V modelu RBC dochází ke změně produktu i úrokové sazby. r (%) AD R 0 AD R 1 AS R 0 AS R 1 r 1 r 0 E 0 E 1 0 1

37 Reálná agregátní poptávka a nabídka Fiskální expanze posune křivku reálné agregátní poptávky AD R 0 vpravo nahoru do AD R 1.. Nová rovnováha nastává v E 1. Dojde ke zvýšení reálné úrokové míry na r* 1. Následkem toho zaměstnanci nabízejí více svou práci. Pak dojde ke zvýšení růstu produkce na 1. Modelu má flexibilní ceny a mzdy. r (%) r * 1 r * 0 AD R 0 AD R 1 0 E 0 1 AS R 0 E 1

38 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Shrnutí: v důsledku mezičasové substituce příznivý nabídkový šok ovlivňuje reálnou úrokovou sazbu a mzdy, což vede k růstu zaměstnanosti a produkce; posun obou křivek doprava vede k růstu úrokové sazby i produktu (vliv na agregátní poptávku je větší); Je třeba rozlišovat permanentní a dočasné nabídkové šoky, neboť tyto se svými účinky liší; Podle teorie reálného ekonomického cyklu nabídkové šoky mění jak produkci, tak úrokové sazby!

39 Měnová politika v modelu RBC Trh peněz: kombinace poptávané a nabídkové peněžní zásoby L, M a cenové hladiny P P L N P L N 1 P 1 E 0 E 1 P 0 E 0 L N 1 P 0 P 1 E 1 M 0 M 1 M; L N M 0 M; L N

40 3. Teorie reálných hospodářských cyklů RBC Nabídka peněz tj. peněžní zásoba M je závislá na měnové politice. Poptávka po penězích L je závislá na produkci a úrokové sazbě r. Růst nabídky peněz M: Roste M/P pak dojde k efektu reálných peněžních zůstatků. Přebytek M je proto vydán (nákup zboží a obligací). Rostou ceny zboží. Současně rostou ceny obligací, klesá r,, tím rostou výdaje. Roste tudíž opět P.. Reálné peněžní zůstatky M/P se vrací na původní úroveň. Konečný efekt růstu M: : pouze růst P,, nikoliv růst (neutralita peněz) Vliv růstu produkce na trhu peněz: Roste poptávka po penězích, Klesá cenová hladina P. M.V = P.

41 Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.

42 model AD AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky.. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky.. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

43 model AD AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky.. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky.. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

44 model AD AS; posuny křivky AD doprava nahoru (tj. severovýchodně): pozitivní poptávkové šoky.. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. doleva dolů (tj. jihozápadně): negativní poptávkové šoky.. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny.

45 model AD AS; posuny křivky AS doleva nahoru (tj. severozápadně): negativní nabídkové šoky.. Tyto šoky se projevují poklesem výstupu HDP a pokledsem cenové hladiny. doprava dolů (tj. jihovýchodně): pozitivní nabídkové šoky.. Tyto šoky se projevují růstem výstupu a růstem cenové hladiny.

46 příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a)pokles transferů b)likvidace výrobního zařízení c)růst nominálních mzdových sazeb d)růst vládních výdajů e)pokles peněžní zásoby f)pokles nepřímých daní g)růst cen ropy h)růst autonomních spotřeb i)růst produktivity práce j)růst kapitálové vybavenosti

47 příklad - model AD - AS Pozitivní a negativní poptávkový šok v modelu AD-ASAS P P P 1 SAS P 0 SAS P 0 P 1 AD 1 AD 0 AD 0 AD 1 * 1 A pozitivní šok 1 * B negativní šok

48 příklad - model AD - AS Negativní a pozitivní nominální nabídkový šok v modelu AD-ASAS P SAS 1 P SAS 0 P 1 SAS 0 P 0 SAS 1 P 0 P AD AD 1 * C negativní šok * 1 D pozitivní šok

49 příklad - model AD - AS Klasická agregátní nabídka v modelu AD-ASAS P SAS 1 P SAS 0 P 1 SAS 0 P 0 SAS 1 P 0 P 1 AD AD 1 * E negativní reálný nabídkový šok * 1 D pozitivní reálný nabídkový šok

50 příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů vede k poklesu agregátní poptávky B b) Likvidace výrobního zařízení negativním reálným nabídkovým šokem. SAS se posune doleva. C2 c) Růst nominálních mzdových sazeb je negativní nominální nabídkový šok. SAS nahoru. Snížení agregátní nabídky. C d) Růst vládních výdajů povede k růstu AD. A e) Pokles peněžní zásoby povede přímo (neoklasicky) či nepřímo (keynesiánsky) k poklesu AD. A

51 příklad - model AD - AS Zakreslete rovnováhu v modelu AD AS a uvažujte následující změny. Změny znázorněte a vysvětlete. f) Pokles nepřímých daní je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava. D g) Růst cen ropy je pozitivním nominálním nabídkovým šokem. C h) Růst autonomních spotřeb povede k růstu AD. A i) Růst produktivity práce je pozitivním reálným nabídkovým šokem. SAS roste posunem doprava D2 j) Růst kapitálové vybavenosti. Stejně jako i) tj. D2