Zmapování aktuální situace a potřeb pro optimální začleňování dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních v ČR

Transkript

1 Zmapování aktuální situace a potřeb pro optimální začleňování dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních v ČR Analýza výstupů z dotazníkového šetření Řešitel projektu: MUDr. Ivana Kořínková, Consult Hospital, s.r.o Spolupráce na projektu: Mgr. Marie Bílková Bc. Veronika Kontrová PhDr. Jiří Šafr, Ph.D externí konzultant Projekt byl realizován za finanční podpory programu NPVP MZČR v rámci Evropského roku dobrovolnictví

2 Úvod Po 11 letém období rozvoje dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních v ČR nebyly dostupné dostatečně komplexní celostátně evidované údaje o dobrovolnických programech. Část aktuálních databází zahrnuje pouze ty programy, na kterých s nemocnicemi spolupracují nestátní neziskové organizace (evidence akreditovaných programů MVČR a sběr dat v rámci satelitního účtu neziskových institucí ČSÚ), ale nejsou evidované programy, které si nemocnice řídí samy. O tato celková data je mezi zdravotnickými zařízeními, odbornou veřejností i mezi dobrovolníky stále větší zájem, proto byl dotazníkový průzkum zvolen jako jeden z vhodných projektů realizovaných v rámci pracovní skupiny Dobrovolnictví ve zdravotnictví a Evropského roku dobrovolnictví 2011 (ERD). Hlavní cíle projektu: Jednorázovým celoplošným zmapováním dosavadního vývoje a aktuální situace v realizaci dobrovolnických programů ve všech lůžkových zdravotnických zařízeních v ČR zjistit v kolika nemocnicích dobrovolnický program opravdu funguje, v jakém organizačním systému, rozsahu a kvalitě a jaké s ním jsou praktické zkušenosti. Projekt je předstupněm pro následný pravidelný roční monitoring počtu dobrovolníků, jimi odpracovaných hodin a spolupráce zdravotnických zařízení s nestátními neziskovými organizacemi, který bude prováděn formou ročních statistických výkazů ÚZIS od roku Zmapování konkrétních potřeb a zájmu o dobrovolnické programy v těch zdravotnických zařízeních, ve kterých s nimi dosud nemají zkušenosti. Z kvantitativních i kvalitativních dat udat další směr vývoje dobrovolnických programů v systému zdravotní péče u nás. 2

3 I. Výběr respondentů a distribuce dotazníků S žádostí o vyplnění dotazníku byla oslovena všechna lůžková zdravotnická zařízení registrovaná ÚZIS, z původních 7 typů zdravotnických zařízení bylo v průzkumu následně ponecháno 5. Otázky dotazníku byly po obsahové stránce zaměřeny na existenci dobrovolnického programu ve zdravotnickém zařízení, dobu jeho realizace, způsob řízení a koordinaci programu, způsob práce s dobrovolníky a zájem o zavedení dobrovolnických programů. Dotazy zároveň směřovaly na míru potřeby zlepšit psychosociální podmínky hospitalizovaných pacientů. Výsledné formulace otázek a jejich vzájemná provázanost byla konzultována s odborníkem na sociologické výzkumy a analýzy, asistentem Fakulty humanitních studií UK v Praze, PhDr. Jiřím Šafrem, Ph.D. (Dotazník viz příloha) Ve spolupráci s Oddělením kvality MZČR a Odborem zdravotně sociálních služeb MZČR byl připraven průvodní dopis k dotazníku (viz příloha), vysvětlující smysl a význam projektu realizovaného v průběhu Evropského roku dobrovolnictví, jehož hlavním cílem bylo zvýšit motivaci pro vyplnění a zpětné odeslání dotazníku. Dotazníky byly rozesílány em, vždy na dva zástupce managementu zdravotnického zařízení, většinou na adresu hlavní sestry nebo náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a na sekretariát ředitele zdravotnického zařízení. V první fázi bylo celkem rozesláno 403 dotazníků do 7 typů lůžkových zdravotnických zařízení (ZZ) vybraných ze seznamu uvedeného ÚZIS: 1. Fakultní nemocnice 2. Nemocnice, specializovaná léčebná centra, psychiatrické léčebny a LDN 3. Zařízení typu kojeneckého ústavu a dětského domova pro děti do 3 let věku 4. Rehabilitační léčebná zařízení 5. Zařízení hospicové péče 6. Lázeňská zařízení, ozdravovny 7. Zařízení estetické a plastické chirurgie Po vyhodnocení první části navrácených dotazníků bylo zřejmé, že je aktuálně malá pravděpodobnost návratnosti dotazníků z posledních dvou skupin zdravotnických zařízení, proto do druhé fáze sběru a výsledného vyhodnocení dotazníků už tyto dvě kategorie nebyly zahrnuty. V kategorii Dětské domovy do 3 let jsou zařazena pouze samostatně fungující zařízení, nejsou tam vyčleněna ta dětská centra, která zastřešuje větší zdravotnické zařízením a jejich dobrovolnický program je tedy zahrnutý v informacích a číslech za celou nemocnici. 3

4 Tab. 1 - Přehled počtu dotazníků: Distribuce dotazníků Rozeslané dotazníky Navrácené dotazníky 1. fáze Červen fáze Srpen 2011 Do všech sedmi typů ZZ 403 Výsledný počet poslaných dotazníků po redukci výběru do pěti typů ZZ 281 Konec července Polovina září Výstupy jsou zpracovány podle hlavních témat a doplněny komentářem. V přílohách jsou uvedeny tabulky a grafy zpracované z dat z dotazníků: - Základní informace o respondentech - Statistické údaje k dobrovolnickým programům v ZZ - Analýzy porovnávající vybraná kritéria 4

5 II. Co vyplynulo ze ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ o respondentech 1. Návratnost dotazníků: Návratnost dotazníků ze ZZ činila 47,6 %. Největší návratnost vykázala kategorie fakultních nemocnic (82 %), naopak nejmenší byla ze zařízení typu dětských domovů do 3 let (11%). Kategorii dětských domovů jsme obeslali se samostatným dotazem ještě jednou koncem září, ale opět bez většího úspěchu. Dotazník poslalo 1 zařízení a z jednoho dalšího jsme dostali dotazník tak pozdě, že již nebylo možné ho do zpracování zařadit. 2. Způsob zpracování dotazníků: Data z navrácených dotazníků byla zpracována statisticko-analytickým softwarem IBM SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Pro zpracování analýz byla zvolena následující kritéria: - Typ ZZ - Zřizovatel ZZ - Region, ve kterém se ZZ nachází - Velikost města, obce - Velikost ZZ podle počtu lůžek Charakteristika respondentů: - Nejvíc respondentů bylo z krajů Středočeského, Moravskoslezského, Prahy, Ústeckého a Jihomoravského. - Pro 42 % respondentů je zřizovatelem kraj, další jsou ZZ přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem obrany ČR % respondentů bylo z kategorie měst a obcí do 50 tis. a 15 tis. obyvatel - 82 % respondentů byla ZZ velikosti do 200 a do 500 lůžek Charakteristickým respondentem v tomto průzkumu je zdravotnické zařízení s maximem 500 lůžek ve městě/obci do 50 tis obyvatel. 5

6 III. Co vyplynulo z ANALÝZ a STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT Statisticky byly zpracovány údaje týkající se: - Existence dobrovolnického programu v ZZ, jeho doby trvání a případného přerušení - Organizace a způsobu koordinace dobrovolnického programu v daném ZZ - Počtu dobrovolníků na smlouvu a k jednorázovým akcím - Typu oddělení, kam dobrovolníci docházejí, typu dobrovolnických činností - Způsobu výběru a proškolení dobrovolníků - Existence, frekvence a způsobu supervizní podpory dobrovolníků - Spokojenosti s dobrovolnickým programem - Zájmu o zavedení dobrovolnického programu a zájmu o proškolení koordinátora - Existence dalších podpůrných psychosociálních programů v ZZ Křížové analýzy pak umožnily porovnat vybrané kategorie vzájemně. 56 respondentů ze 129 tj. 43,4 % uvedlo, že dobrovolnický program u nich byl zaveden a funguje. Dalších 5 respondentů uvedlo, že dobrovolnický program u nich je v procesu zavádění. 1. Existence dobrovolnického programu (DP) Existence DP podle typu ZZ Tab. 2 Typ ZZ Fakultní nemocnice Nemocnice, LDN, psychiatrické léčebny Rehabilitační ústavy Rozesláno dotazníků Vráceno dotazníků DP zaveden funguje DP zaveden nefunguje DP nezaveden DP začíná Hospice Dětské domovy do 3 let CELKEM Ze získaných dat je zřejmé, že procentuálně je nejvyšší procento implementace dobrovolnických programů ve fakultních nemocnicích a hospicích. 6

7 Existence DP podle krajů Tab. 3 Kraj DP zaveden, funguje DP zaveden nefunguje DP nezaveden DP začíná Středočeský Moravskoslezský Praha Ústecký Jihomoravský Existence DP podle doby trvání: Většina fungujících dobrovolnických programů, 40 z uvedených 56 trvá 3 9 let: - 22 dobrovolnických programů v ZZ trvá 6 9 let (17%) - 18 dobrovolnických programů v ZZ trvá 3 5 let (14%) Počátky těchto programů se pohybují počínaje rokem 2002 maximálně do roku Je to tedy období, kdy vstupoval v platnost zákon č. 198/2008 Sb. O dobrovolnické službě a následovalo období tvorby prvních metodik pro vymezení mantinelů a práci koordinátora dobrovolníků, což mohly být iniciační impulsy pro zvýšený zájem a ochotu startovat ve zdravotnických zařízeních něco nového. 2. Kategorie ZZ podle počtu dobrovolníků a způsobu jejich registrace: Následující tabulka průřezově ukazuje nejčastější kategorie ZZ ve vztahu: - k rámcovému počtu dobrovolníků - k typu registrace dobrovolníka smlouvou nebo pouze k jednorázovým aktivitám Tab. 4 Kategorie ZZ Počet ZZ (rok 2009) Dobrovolníci se smlouvou Dobrovolníci na jednorázové akce Do 20 dobrovolníků dobrovolníků dobrovolníků dobrovolníků 4 1 Víc než 150 dobrovolníků Nejvíce ZZ (33)má v programu maximálně 20 dobrovolníků - Většina ZZ má v dobrovolnických programech s dobrovolníky uzavřené smlouvy, registrace dobrovolníků k jednorázovým aktivitám je v menšině, ale doplňuje dobrovolnické aktivity vázané smlouvou ve všech kategoriích ZZ. 7

8 3. Způsob organizace a koordinace DP Tab. 5 Způsob organizace a řízení DP Počet ZZ Procento ZZ Zajišťuje ZZ + NNO (externě interní model) Zajišťuje samo ZZ (interní model) Zajišťuje NNO (externí model) s fungujícím, začínajícím nebo obnovovaným programem 28 45,1 % 21 33,9 % 13 20,9 % CELKEM 62 99,9 % V průzkumu lehce převažuje model spolupráce ZZ s externí NNO nad interním modelem řízení DP. Nejméně je v průzkumu zastoupen externí model řízení. Vyplnění všech informací o DP do dotazníku mohlo být z tohoto hlediska nejnáročnější právě pro ta ZZ, která mají DP zajišťovaný externí NNO, protože to předpokládalo: - Mít nebo si sehnat kontakt a komunikační cestu na koordinátora externí NNO - Ochotu investovat čas a energii do získání informací o programu - Projevit zřetelný zájem o program, který probíhá v mém ZZ, ale řídí ho někdo jiný a snahu ke spolupráci Tento výsledek může znamenat i to, že mezi respondenty chybí některá ZZ s externě řízenými dobrovolnickými programy. (?) Tab. 6 Způsob koordinace DP Počet ZZ Procento ZZ 2 koordinátoři ZZ + NNO (externě interní model) 1 koordinátor v ZZ (interní model) 1 koordinátor v NNO (externí model) s fungujícím, začínajícím nebo obnovovaným programem 17 27,4 % 32 51,6 % 9 14,5 % Jinak 3 4,8 % Neuvedeno 1 1,6 % CELKEM 62 99,9 % Z čísel uvedených v tab. 5 a 6 vyplývá určitý nesoulad mezi modelem řízení programu a koordinačními funkcemi: - V externím modelu chybí u 4 respondentů s externím DP koordinátor za NNO - Koordinátorů v ZZ je o 4 víc než kolik respondentů uvádí interní model řízení 8

9 To může vypovídat jak o nepřesnosti nebo nedostatečné informovanosti, tak případně i o nejasném překryvu rolí, kompetencí a zodpovědností v některých DP. 4. Vývoj dobrovolnického programu Ve většině případů (57 ZZ) probíhá dobrovolnický program v respondentských ZZ kontinuálně, jen v 5 případech byl přerušen, z toho 4x dočasně a 1x byl ukončen. 5. Místa realizace DP a typy dobrovolnických činností Velká většina respondentských ZZ má dobrovolnické programy na odděleních pro dospělé pacienty (61 ze 62 ZZ), více než 1/3 ZZ má dobrovolnický program pro dětské pacienty. V typech oddělení jsou zastoupeny většiny typů základních i specializovaných oddělení pro dětské i dospělé pacienty: Oddělení pro dospělé pacienty: - Interní oddělení a kliniky - lůžková i ambulantní část, metabolická klinika - Léčebny dlouhodobě nemocných, geriatrická oddělení, oddělení následné péče, sociální lůžka, ošetřovatelská lůžka, - Rehabilitační kliniky a oddělení, centra doléčování a rehabilitace, protetické oddělení, - Chirurgické kliniky pro dospělé, úrazové oddělení - Onkologické a hematoonkologické kliniky ambulance, oddělení radiační onkologie, lůžková oddělení komplexní onkologické péče - Oddělení paliativní péče a samostatná hospicová zařízení - Spinální jednotky, OCHRIP, ARO - Neurologické kliniky včetně JIP - Pneumologické kliniky a plicní oddělení - Gynekologické oddělení - Oddělení ambulantních provozů - Psychiatrické léčebny, psychiatrické kliniky a oddělení (uzavřené ženské oddělení ; geronto oddělení, otevřené mužské rehabilitační oddělení) - Diagnosticko-terapeutické centrum - Zdravotní oddělení pro pacienty s roztroušenou sklerózou - Foniatrická klinika - lůžkové oddělení Oddělení pro dětské pacienty: - Pediatrické kliniky a dětská oddělení - oddělení větších i menších dětí, do 3 let včetně - Kliniky dětské hematologie a onkologie - Oddělení a kliniky dětské neurologie a neurochirurgie - Kliniky dětské chirurgie a traumatologie lůžková i ambulantní část - Dětská psychiatrická klinika - Ortopedická klinika - Dětská klinika ORL - Dětské kardiocentrum 9

10 33 zdravotnických zařízení má dobrovolnický program na více než 30 % svých oddělení a 11 % respondentů má program jen na 6 10 %. Ve většině ZZ s dobrovolnickým programem převažuje pravidelná docházka dobrovolníků za pacienty, výraznější je to u individuálních kontaktů dobrovolníka s pacientem. Nepravidelný charakter převažuje jednoznačně pouze u skupinového typu činnosti. Pravidelná docházka převažuje i u dobrovolnických činností na specifických odděleních. 6. Kompetence koordinátora a vnitřní organizační model Proškolení koordinátora: Na otázku č. 16 odpovědělo 44 respondentů, že na koordinaci dobrovolníků mají vyškoleného koordinátora buď přímo v kurzu pro koordinátory, nebo někdo ze zaměstnanců absolvoval alespoň nějaký typ informačního semináře. 17 zdravotnických zařízení vyškoleného koordinátora pro dobrovolníky nebo dobrovolnický program ale nemá. To se může promítat i do odpovědí ne nebo částečně na otázku č soulad s Metodickým doporučením pro zavádění dobrovolnických programů v nemocnicích v souladu s procesy řízení rizik a bezpečnosti pacientů (celkem takto odpovědělo 8 respondentů, 3 respondenti na otázku souladu s metodikou neodpověděli vůbec). Kontaktní osoby: Existence funkce kontaktní osoby je jednou z bezpečnostních pojistek DP. 43 respondentů uvedlo, že mají určenou kontaktní osobu všude, kde probíhá dobrovolnický program, 8 uvedlo, že kontaktní osoba je většinou nebo někde a u 7 respondentů funkce kontaktní osoby v programu zavedena není. Osoba zodpovědná za DP v ZZ: V otevřené otázce č. 14 uváděli respondenti jako osobu zodpovědnou za dobrovolnický program v ZZ následující funkce: - Náměstkyni pro ošetřovatelskou péči/nelékařská zdravotnická povolání/hlavní sestru (25x) - Vedoucí sociální pracovnici (7x) - Zdravotně sociální pracovnici (4x) - Koordinátora dobrovolníků (6x) - Ředitelku (1x) - Vrchní sestru (3x) - Fyzioterapeuta (2x) - Psychologa (1x) - Vedoucí odboru následné péče (1x) - Vedoucí Charitní hospicové poradny (1x) - Pracovnici fund-raisingu (1x) - Tiskovou mluvčí (1x) - V ZZ není nikdo zodpovědný, zodpovídá zástupce NNO 10

11 V minimálně 50% dobrovolnických programů v ZZ zodpovídá za bezpečnost a realizaci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, tedy člen top managementu. Široký rozptyl funkcí v roli osoby zodpovědné za realizaci DP v ZZ ale svědčí o ne zcela dostatečném vědomí toho, že za kvalitu realizace dobrovolnického programu ve svém důsledku zodpovídá vedení ZZ. 7. Výběr, proškolení a supervizní podpora dobrovolníků Vstupní pohovor s dobrovolníky: Převážná většina (55 respondentů) vypověděla, že vstupní pohovor s dobrovolníkem je u nich rutinní záležitostí, jen 4 respondenti uvedli, že pohovor není pravidlem. Vstupní školení dobrovolníků: Mapována byla délka a systém školení dobrovolníků, z výsledků je zřejmé, že převažují půldenní jednorázová proškolení: Tab. 7 4 hodinové školení 8 hodinové školení Jinak Jednorázové proškolení Série školicích akcí ANO, všichni Není to pravidlem NE Supervizní podpora dobrovolníků: Supervizní podpora dobrovolníků je jedním z důležitých bezpečnostních prvků k ochraně pacienta i dobrovolníka a k zajištění kvality dobrovolnického programu vůbec. Proto bylo mapováno jak její nastavení, tak její formy a frekvence: Tab. 8 Existence supervize D. Počet ZZ % ZZ NE, není 11 17,74 % ANO, externí % ANO, intervize 9 14,5 % ANO, kombinace ext. a intervize 19 30,6 % Jinak 4 6,45 % Neuvedeno 1 1,61 % CELKEM 62 99,9 % 11

12 Tab. 9 Frekvence supervize Počet ZZ % ZZ Žádná 10 16,3 % 1 2x ročně 13 20,9 % 3 4x ročně 17 27,4 % 5 6x ročně 7 11,3 % 1x za měsíc 6 9,6 % Jinak 5 8 % Neuvedeno 4 6,4 % CELKEM 62 99,9 % Nejčastěji uvedená forma supervizí je kombinace externí supervize s intervizí. To může být pro řadu dobrovolnických programů funkční a dostačující, zároveň i šetřící finanční náklady, pokud je intervize realizována z vnitřních zdrojů ZZ. Nutné je ale dobře odhadnout skutečné nároky vzhledem k náročnosti a rizikům programu. Nejčastější frekvence supervizních setkání 3-4x ročně odpovídá zajištění průměrně náročných programů, vyšší frekvence odpovídá DP na specifických odděleních a v hospicové péči. Alarmující je poměrně vysoký počet programů, ve kterých není supervize vůbec nastavena (nebo o tom osoba zodpovědná za vyplnění dotazníků neví?). Pro posouzení významu tohoto faktu by bylo potřeba znát další informace o těchto programech, menší riziko by tento údaj znamenal v případech, že se jedná o program malého rozsahu a postavený více na nepravidelných skupinových aktivitách, než na pravidelné docházce dobrovolníků za pacientem. 8. Existence a forma oceňování dobrovolníků Nejčastěji (28 respondentů) byla uváděna kombinace více forem oceňování dobrovolníků, zahrnující poděkování, drobný dárek, ústní pochvalu aj. 6 respondentů uvedlo poděkování od vedení nemocnice a v 1 případě je předáváno písemné uznání a osvědčení. Tab. 10 Oceňování dobrovolníků Počet ZZ % ZZ ANO 41 66,1 % NE 20 32,2 % Neuvedeno 1 1,6 % CELKEM 62 99,9 12

13 9. Spokojenost s dobrovolnickým programem Celková spokojenost managementu ZZ s DP je poměrně vysoká, respondenti nejčastěji uvedli spokojenost s podporou potřeb pacientů a spokojenost s organizací DP, což bylo potvrzeno i odpověďmi v otevřené otázce č. 24. Tab. 11 Spokojenost managementu ZZ s DP Počet ZZ % ZZ ANO 48 77,4 % NE 4 6,5 % Částečně 8 12,9 % Neuvedeno 2 3,2 % CELKEM % Spokojenost s DP v jednotlivých krajích Největší spokojenost s DP je podle respondentů v ZZ v krajích Moravskoslezském, Ústeckém, Praze, Středočeském a v kraji Vysočina. Spokojenost s DP podle typu ZZ Významná spokojenost panuje s dobrovolnickými programy ve fakultních nemocnicích, z hlediska kvantity je důležitá převažující spokojenost v nejvíce zastoupené druhé kategorii ZZ. Tab. 12 Typ ZZ ANO Částečně NE Fakultní nemocnice Nemocnice, PL, LDN Rehabilitační ústavy Hospice Spokojenost s DP podle délky jeho trvání Z údajů v následující tabulce lze odvodit, že: - první dva roky vývoje programu jsou převážně pozitivní fází očekávání a nadšení - doba 3 5 let je fází reality, s důsledky nerealistických očekávání a testem vytrvalosti - doba 6 9 let a více než 10 let je fází stability, ve které přínosy převažují a s drobnými problémy se počítá 13

14 Tab. 13 Délka trvání ANO Částečně NE Víc než 10 let let let roky Zdůvodnění spokojenosti s DP koresponduje s deklarovanými přínosy v otázce č. 24: - Spolupráce s dobrovolníky plně splňuje naši představu pro aktivizační a motivační činnosti našich klientů s externími spolupracovníky, koordinátorka organizace nám vychází 100% vstříc při zohlednění našich požadavků a především přání našich klientů - Rozsah a komplexnost, počet dobrovolníků, počet aktivit, pestrost a škála poskytovaných služeb - Dobrovolníci vyplní volný čas našich pacientů a jsou jejich "spojením" se světem mimo ústav - Vhodný výběr dobrovolníků, spokojenost klientů, zapojení personálu - Ano, spokojení jsou pacienti i zdravotní personál - Dobrovolnická činnost je jednoznačně prospěšná našim pacientům, příznivě ovlivňuje jejich spokojenost s poskytovanou zdravotní péčí během hospitalizace, a tím se přímo podílí na procesu zvyšování kvality v našem zdravotnickém zařízení - Pacienty i rodinnými příslušníky je toto vnímáno kladně a je to velice přínosné pro duševní stav pacienta. Využíváme i canisterapii, která je náhradou mazlení, chybějících dotyků a vede ke zlepšení emocí. Jako důvod nespokojenosti byl naopak uváděn nedostatek dobrovolníků, nedostatky v DP, nedostatky ze strany ZZ a kombinace více faktorů. 26 respondentů se k důvodům spokojenosti nebo nespokojenosti nevyjádřilo. V otevřených otázkách č. 22 a č. 24 na důvod nespokojenosti, problém nebo nedostatky související s DP se respondenti vyjádřili takto: - Malé zapojení personálu, až despekt zdravotníků vůči DP - Externí koordinátor nemůže zajistit dostatečnou informovanost personálu na oddělení, když chybí interní koordinátor - Hlavně pro malé ZZ je náročné zajistit bezpečný DP a vysoké požadavky na jeho organizaci, když jsou zároveň omezené možnosti financování koordinátora - Implementace DP je zdlouhavý proces - Program plně nepokrývá potřeby ZZ - Program není akreditován u MVČR - Je malý zájem ze strany dobrovolníků a dlouho nevydrží - Je nedostatek dobrovolníků vyplývající z nepravidelných návštěv a velké fluktuace D. 14

15 V návrzích na zlepšení se nejčastěji objevovalo financování DP (9x) v podobě podpory od zřizovatele, uceleného finančního systému nebo dotací určených přímo pro ZZ. V otevřené otázce č. 25 byly uvedeny tyto další potřeby ZZ a návrhy na zlepšení: - Je zájem a potřeba většího počtu dobrovolníků (8x) - Potřeba lepší edukace veřejnosti k větší ochotě se zapojit a oslovení různých kategorií obyvatel (3x) - Spolupráce se studenty - Větší zainteresovanost zdravotnického personálu - Možnost dát úvazek zaměstnanci ZZ na koordinaci dobrovolníků (5x) - Koordinační místo pro DP uvnitř ZZ, v blízkosti oddělení - Komplexní informace o dobrovolnických programech ve zdravotnictví na webu MZ - Jasně danou výhodu pro ta ZZ, která mají kvalitně vyškolené a dobře fungující dobrovolníky bodový seznam výkonů /aktivit - Možnost bezplatných seminářů a školení pro dobrovolníky - Nabídku supervizorů - Zájem o spolupráci s NNO a akreditovaný program u MVČR 10. Zájem o zavedení DP Z 67 respondentů, ve kterých DP není zaveden, má zájem o jeho zavedení 41: - 1 fakultní nemocnice - 35 z 57 nemocnic, psychiatrických léčeben a LDN - 3 ze 7 rehabilitačních ústavů - 1 ze 2 hospiců - 1 zařízení typu dětského domova do 3 let Nezájem uvedlo 27 respondentů z následujících důvodů: - Nezájem pacientů (6x) - Náročná organizace DP (2x) - Nedostatek kvalifikovaného personálu (1x) - Kombinace důvodů (4x) - Jiné (8x) - Převažující skladba velmi náročných pacientů na péči a negativní zkušenost s předchozími dobrovolníky Příklad jedné z odpovědí na doplňující otevřenou otázku k důvodům nezájmu o zavedení DP (otázce č. 26): 1. Absence poptávky ze strany pacientů nebo jejich příbuzných po takové službě. 2. Nejasné vymezení odpovědnosti dobrovolníků za jejich činnost ve zdravotnickém zařízení a odpovědnosti zdravotnického zařízení za "nestandardní" působení "dobrovolníka" (poškození duševně nemocného člověka ze strany odborně 15

16 nekompetentní osoby, za jejíž působení na své půdě může zdravotnické zařízení obtížně přebírat odpovědnost - pokud se nejedná o zaměstnance). 3. Absence institucionované ("se zárukou") nabídky takového typu služby v regionu. Z hlediska krajů vyjádřili největší zájem respondenti v kraji Praha, Středočeském, Moravskoslezském, Jihočeském, Libereckém. Naopak malý zájem je v kraji Olomouckém a Zlínském a žádný zájem v Královéhradeckém kraji. 11. Existence dalších podpůrných programů v ZZ Dobrovolnický program není jediným z možných podpůrných psychosociálních programů ve zdravotnických zařízeních v ČR. Na otázku č. 27, týkající se existence dalších programů v ZZ, odpovědělo pozitivně 61 respondentů nejčastěji jsou tyto programy zaměřené: - na podporu pacientů a jejich rodin (36) - na personál (3) - kombinaci cílových skupin (20) V odpovědích na otevřenou otázku č. 27 jsou specifikovány tyto typy podpůrných činností: - Ergoterapie, arteterapie, aktivizační činnosti, výtvarné dílny - Hudební kroužky a kulturní vystoupení - Programy Zdravotních klaunů na dětských a některých dospělých odděleních - Canisterapie - Psycho-edukační programy a edukační programy pro pacienty - Nabídka domácí a hospicové péče - Kaplanská a spirituální služba, psychologická podpora a péče o truchlící a pozůstalé - Supervize pro personál - V rehabilitačních zařízeních mohou být/jsou psychosociální a kulturní programy běžnou součástí nabídky profesionálních placených služeb Na realizaci dalších podpůrných programů se podílejí místní i celostátně působící NNO, specificky zaměřené nadační fondy, ČsČK, Základní a střední umělecké školy, pacientské organizace aj. 12. Zájem o vyškolení koordinátora Zájem o proškolení koordinátora vyjádřilo 59 respondentů: - 40 respondentů, kteří DP nemají zavedený - 16 respondentů, kde je DP zaveden a funguje - 2 respondenti, kde je DP v procesu zavádění - 1 respondent, kde byl program zaveden, ale nefunguje Z hlediska typu ZZ, kde DP zatím není, mají zájem o proškolení koordinátora: - Všechny fakultní nemocnice - 2/3 nemocnic, psychiatrických léčeben a LDN - 50% rehabilitačních ústavů, hospiců i Dětských domovů do 3 let 16

17 Souhrn 1. Z charakteristik respondentů průzkumu vyplývá, že důležitými lídry a nositeli stabilních dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních jsou fakultní nemocnice, tedy velké lůžkové komplexy přímo řízené MZČR. Většina respondentů v průzkumu ale reprezentuje menší ZZ z regionů. Statistické a analytické výstupy průzkumu reflektují situaci, která je typická právě pro tento typ ZZ, proto je potřeba při rozvoji dobrovolnických programů ve zdravotnictví s těmito faktory počítat. 2. Aktuální potvrzená existence dobrovolnických programů v 61 zdravotnických zařízeních znamená, že dobrovolnický program již našel své uplatnění zhruba ve 25% běžných lůžkových zdravotnických zařízení u nás. Toto číslo navíc velmi pravděpodobně není úplné, protože dotazník neodeslala některá ZZ, ve kterých dobrovolnické programy již existují. Upřesnění tohoto údaje by mohla přinést již nová statistika UZIS za rok 2011, zahrnující i evidenci dobrovolnických programů. 3. Široká škála typů oddělení pro dětské i dospělé pacienty ukazuje, že velký prostor pro dobrovolnickou činnost je nejen na odděleních s dlouhodobou hospitalizací, lůžkách následné a ošetřovatelské péče, ale i na náročných a velmi specifických odděleních jako je ARO, OCHRIP, spinální jednotky, hematoonkologická oddělení nebo psychiatrie. Průzkum ukázal, že zdravotnický personál si význam a přínos dobrovolníků na těchto specifických odděleních uvědomuje a pro dobrovolnický program je možné i tady zajistit bezpečné podmínky. 4. Zájem 41 respondentů o zavedení dobrovolnického programu a 59 respondentů o proškolení koordinátora vyjadřuje vědomí přínosu a zároveň významu bezpečné realizace jako jednoho z klíčových kritérií, kterým je nutné v dalším rozvoji programu dostát. Týká se především kvalitní a systematické práce s dobrovolníky, optimálního organizačního nastavení programu v daných podmínkách včetně adekvátního vymezení kompetencí a zodpovědností. Metodická doporučení již existují, dalším nezbytným předpokladem je nejen morální podpora programu jako takovému, ale i odpovídající systémové zajištění ekonomicko-organizační. MUDr. Ivana Kořínková Řešitelka projektu Praha,