Evropská měnová unie

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Evropská měnová unie Bakalářská práce Autor: Alena Dolejší Bankovnictví, Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Michael Kohajda, PhD. Praha Duben 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Milevsku dne Alena Dolejší

3 Na tomto místě chci poděkovat vedoucímu práce JUDr. Michaelovi Kohajdovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, jimiž přispěl k vypracování mé bakalářské práce.

4 Anotace Předmětem bakalářské práce Evropská měnová unie je zhodnocení měnové strategie ČNB v souvislosti se vstupem ČR do EU, provedení analýzy dopadu zavedení eura na daňový systém v ČR a zároveň potřebné právní úpravy při eventuálním vstupu do eurozóny. První kapitola práce charakterizuje evropskou měnovou unii, její historii, vývoj, současnou podobu, výhody a nevýhody členství v měnové unii. Druhá kapitola se zaměřuje konkrétně na Českou republiku a EMU, hodnotí měnovou strategii ČNB a vyhodnocuje plnění konvergenčních kritérií. Třetí kapitola se zabývá daňovým systémem v ČR v souvislosti se zavedením eura a vyzdvihuje potřebné právní úpravy, které nás čekají. Závěrem práce vyhodnocuje, pomocí empirického průzkumu, pohled veřejnosti na problematiku ČR a přijetí eura. Annotation The subjekt of this thesis is the evaluation of Mostary union CNB Monetary Strategy in the kontext of accession to the EU, the analysis of the impal of the introduction of the euro in the tax systém in the country and also the necessary legislativ for the eventual entry into the eurozone. The first charter describes the European Monetary Union, its history, development, current form, the advantages and disadvantages of membership in a Monetary Union. The second charter focuses specifically on the Czech Republic and EMU, Mostary strategy, the CNB assesses and evaluates the performance of the konvergence kriteria. The third charter deals with the tax systém in the Republic in connection with the introduction of the euro and highlights the necessary legal adjustments that arit us. Finnaly, the work is evaluated by using empirici research on issues of public perception and the CR adoption of the euro.

5 Obsah Obsah... 5 Úvod Evropská měnová unie Vznik EMU Evropský měnový systém Evropská měnová unie Evropská měnová unie v současnosti Přistoupení k EMU Maastrichtská konvergenční kritéria Reálná konvergence Výhody a nevýhody rozšíření eurozóny Očekávané přínosy Nevýhody měnové unie Česká republika a evropská měnová unie Institucionální zajištění zavedení eura v České republice Úkoly České národní banky Časování vstupu do eurozóny Plnění nominálních kritérií konvergence v ČR Dopad zavedení eura na právní řád a daňový systém ČR Právní úprava procesu přechodu na euro Dopad změn právního řádu v souvislosti s eventuálním vstupem ČR do eurozóny Legislativní úprava vstupu Obecná úprava změnového zákona Veřejnoprávní předpisy

6 Zákon o ČNB Soukromoprávní předpisy Obchodní zákoník Daňová problematika vstupu ČR do EMU Empirický průzkum názorů společnosti ve vztahu k EMU Závěr Seznam použité literatury

7 Úvod Dlouholeté snahy o evropskou integraci vyústily ve vytvoření Hospodářské a měnové unie (EMU)1 založené na používání společné evropské měny, eura. Od vzniku a prvního zavedení eura už uplynulo téměř 10 let, v Evropě však stále představuje velmi aktuální téma, ať už v zemích, ve kterých se euro již stalo zákonným platidlem, tak i v nových členských zemích Evropské unie, ve kterých má k jeho přijetí teprve dojít. Mezi ně se řadí i Česká republika. Euro již od samého začátku doprovází debaty plné rozdílných názorů na to, zda tato uměle vytvořená měnová jednotka přinese jednotlivým členským zemím EMU žádoucí výhody a bude schopna efektivně fungovat i v rámci světové ekonomiky. Ve své práci jsem se rozhodla zaměřit konkrétně na Českou republiku. Jednak mě tato problematika zajímá z pozice občana České republiky a potažmo i zřejmě budoucího člena Evropské měnové unie. Cílem práce je zhodnocení měnové strategie ČNB v souvislosti se vstupem ČR do EU. Provedení analýzy dopadu zavedení eura na daňový systém ČR. Vyhodnocení ekonomického přínosu společné měny v rámci EMU empirickým výzkumem. Práci je strukturována následovně. V první kapitole se budu zabývat charakteristikou evropské měnové unie, jejím historickým vývojem až po její současnou podobu. Je zde též vymezeny výhody a nevýhody členství v měnové unii. Druhá kapitola se zabývá konkrétně Českou republikou a EMU. Je zde vytyčeno institucionální zajištění zavedení eura, hlavní úkoly České národní banky a nutné změny v měnové politice ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR. Závěrem této kapitoly je vyhodnocení plnění nominálních konvergenčních kritérií za Českou republiku. Kapitola třetí popisuje změny, které nastanou v souvislosti se zavedením eura. Nejprve jsou zmíněny změny v oblasti daňové soustavy, tzn. státní rozpočet, vztah k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, správa státního dluhu, účetnictví, daně, cla. Na to navazuje i potřeba dosažení změn v právním řádu ČR. Poslední čtvrtá kapitola této práce je provedený empirický výzkum veřejnosti na problematiku vstupu ČR do eurozóny. 7

8 1.Evropská měnová unie Evropská měnová unie je oblast společné jednotné měny v rámci jednotného trhu Evropské unie, kde se lidé, služby, zboží a kapitál pohybují bez omezení. 1 Členy Evropské hospodářské a měnové unie, často zkráceně Evropské měnové unie, jsou všechny země EU, což například znamená, že jejich centrální banky spolupracují v Evropském systému centrálních bank, nebo že je mezi nimi zabezpečen volný pohyb kapitálu. 1.1 Vznik EMU Vznik evropské unie znamenal vyvrcholení dlouhodobých snah evropských zemí o ekonomickou integraci. Počátek evropských snah o vytvoření jednotného trhu se datuje do roku 1957, kdy došlo k podpisu tzv. Římských dohod, zakládajících Evropské hospodářské společenství (EHS). V souvislosti se vznikem EHS se ještě neobjevuje myšlenka o měnové unii Římské smlouvy se dotýkají měnové politiky pouze okrajově, patrně v důsledku toho, že v 50. letech fungoval bretton-woodský systém pevných měnových kurzů s úzkými pásmy oscilace poměrně bez problémů. 2 Konkrétní podnět pro vytvoření měnové unie zazněl na konferenci v Haagu v roce Na jeho základě došlo k vypracování tzv. Wernerova plánu skupinou ekonomů pod vedením lucemburského ministra financí P. Wernera, jehož cílem bylo vytvoření hospodářské a měnové unie v průběhu deseti let. Plán předpokládal poměrně rychlou koordinaci národních měnových a fiskálních politik, zavedení plné směnitelnosti měn, udržování stabilních devizových kurzů a jednotnou politiku v oblasti pohybu kapitálu. Navrhoval také převedení odpovědnosti za měnovou politiku na konkrétní společný orgán na úrovni společenství. Plán se setkal s odporem některých zemí, zejména Francie, které nechtěly přijmout ztrátu svých národních kompetencí v oblasti hospodářské politiky. Určitým východiskem byl v dubnu 1972 tzv.systém měnového hada. Centrální banky členských zemí se dohodly intervenovat na devizových trzích tak, aby se bilaterální ústřední 1 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita 8

9 kurzy pohybovaly + 2,25 vůči sobě navzájem, ale ne k americkému dolaru. Země však nebyly v důsledku rozdílného hospodářského vývoje schopny takto úzká oscilační pásma udržet a tento systém opouštěly (ke konci systému hada v tunelu v roce 1978 jich zde bylo pouze Evropský měnový systém V březnu roku 1979 vzniká na popud Německa a Francie Evropský měnový systém (Europeanmonetarysystem, EMS). Toto považujeme jako další pokus o vytvoření hospodářské a měnové unie. Úkolem vzniku EMS byla obnova kurzových vztahů mezi jednotlivými měnami, které měly vést k hlubší ekonomické integraci. EMS měl fungovat na těchto základech: Společná nadnárodní jednotka ECU (EuropeanCurrency Unit) Její hodnota byla stanovena košovou metodou (v koši byly zastoupeny měny členských zemí ES, na základě hrubého národního produktu a účasti na mezinárodním obchodě jim byly přiděleny váhy zastoupení na hodnotě ECU). Měla sloužit k vzájemnému zúčtování mezinárodních operací a v souvislosti s poskytováním mezinárodních úvěrů Společný kursový mechanismus ( Exchange RateMechanism, ERM ) ERM představoval kombinaci systému téměř pevných devizových kurzů mezi zeměmi zúčastněnými v ERM navzájem a systému volného floatingu ve vztahu k ostatním měnám mimo rámec regionu Každá měna měla stanoven ústřední kurz vůči ECU doplněný povoleným oscilačním pásmem ±2,25% a od tohoto ústředního kurzu k ECU byly pomocí křížového pravidla odvozeny bilaterální kurzy měn navzájem. ERM založen na existenci symetrické odpovědnosti, tzn.že pokud se ústřední kurz měny dostal mimo povolené rozpětí, musely centrální banky obou zemí usilovat o obnovení parity Co se týče měnové autonomie, EMS představoval značný posun, protože paritu směnných kurzů bylo možné změnit pouze se souhlasem ostatních členských zemí toto vzájemné navázání měn umožňovalo snižovat kurzová rizika a zlepšit prostředí pro 3 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 9

10 vzájemné obchodní a kapitálové transakce Systém potenciálních devizových facilit Jednalo se o mechanismy velmi krátkodobých úvěrů a mechanismy krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé podpory. Úvěry byly poskytovány členským zemím k devizovým intervencím a při poruchách platebních bilancí EMS v žádném aspektu nebyl měnovou unií (zúčastněné státy nadále prováděly vlastní měnovou politiku a používaly svoje národní měny), ve své době však znamenal velký přínos. Svým fungováním napomohl vytvořit podmínky pro měnovou unii tím, že se mu do jisté míry podařilo snížit vzájemnou voatilitu směnných kurzů, zajistit stabilnější ekonomické prostředí a sbližovat hospodářskou politiku jednotlivých zemí. V průběhu existence ERM sice docházelo ke změnám ústředních kurzů měn, ale jejich frekvence se od roku 1979 neustále snižovala. Od poloviny 80.let až do roku 1992 byly ústřední kurzy relativně stabilní. Ránu tehdejším snahám o dosažení kurzové stability zasadila vážná měnová krize v roce 1992 vyvolaná spekulativními útoky proti některým slabším měnám, která donutila Velkou Británii a Itálii k vystoupení z ERM a v srpnu roku 1993 si vyžádala rozšíření pásem až na ±15%, aby mohl být systém zachován. I přes tyto problémy se však EMS stal do té doby nejúspěšnějším pokusem o stabilizaci měnových kurzů a dal se považovat za předchůdce měnové unie Evropská měnová unie Evropská rada v červnu roku 1988 potvrdila záměr postupně zavést Hospodářskou a měnovou unii (HMU) a pověřila výbor skupiny expertů, jemuž předsedal tehdejší předseda Evropské komise Jasques Delors, aby vytvořil návrh konkrétních etap směřujících k této unii. Výsledkem byla v dubnu 1989 Zpráva o hospodářské a měnové unii evropských společenství, tzv. Delorsova zpráva, která je považována za třetí pokus o vytvoření měnové unie. 5 Delorsova zpráva se stala závazným dokumentem, stanovovala nezbytné podmínky a základní organizační principy vybudování Hospodářské a měnové unie včetně konkrétních návrhů jejího zavedení. Přechod k měnové unii se měl uskutečnit ve třech samostatných avšak 4 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita 10

11 na sebe navazujících stádiích, výsledkem měla být měnová oblast, kde měnová politika bude centrálně řízena nadnárodní měnovou institucí a bude používána jednotná měna. Aby mohla země vstoupit do měnové unie, musí dojít k zavedení pevných devizových kurzů členských měn bez kurzového rozpětí a k liberalizaci pohybu kapitálu v ES. Stručný výklad jednotlivých etap v Delorsově zprávě: První etapa EMU První etapa realizace Měnové unie byla zahájena 1. července 1990 a trvala do roku Tato etapa počítala s: prohloubením koordinace hospodářských a měnových politik, zapojení všech zemí do systému pevných kurzů ERM a volnou směnitelností měn, zrušením veškerých omezení pohybu kapitálu mezi členské státy. 6 Druhá etapa EMU Druhá etapa byla spojena se založením Evropského měnového institutu (EMI) 1.ledna Hlavními úlohami EMI bylo přispět k posílení spolupráce centrálních bank členských zemí EU a větší koordinaci jejich měnových politik s cílem zajistit cenovou stabilitu. V souvislosti s přípravou na třetí etapu měl EMI za úkol připravovat nástroje a postupy pro realizaci jednotné měnové politiky a vznik jednotné měny v poslední etapě (např. dohlížet na technickou přípravu bankovek budoucí společné měny), bylo mu také svěřeno provádění příprav nezbytných k ustavení Evropského systému centrálních bank (ESCB). 7 Dalšími úkoly bylo posílení hospodářské konvergence, zákaz úvěrování veřejného sektoru centrálními bankami a v neposlední řadě také přípravné práce na třetí etapě. Třetí etapa EMU Třetí závěrečná fáze vzniku EMU začala 1. ledna 1999 neodvolatelným stanovením směnných kurzů měn k euru u měn jedenácti členských zemí, které se rozhodly účastnit se měnové unie. Byly tak završeny snahy o vznik evropské měnové unie. 8 Od tohoto data bylo zavedeno euro a nahradilo tak původní měnovou jednotku ECU 6 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita 7 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 8 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita 11

12 v poměru 1:1. Od ledna 2002 byly eurobankovky a euromince dány do oběhu jako zákonné platidlo. Veškeré kontrakty a ekonomické transakce tak byly prováděny pouze v euru. Původní měny daných států byly v oběhu paralelně s eurem po dobu dvou měsíců. Bylo je možné prostřednictvím obchodních bank směnit za euro v centrálních bankách, a poté byly zcela staženy z oběhu. Od začátku třetí etapy EMU nabyl účinnosti mechanismus směnných kurzů v rámci EU (ERM II), který stanovuje pro členské státy mimo oblast eurozóny vazbu jejich měny na euro s fluktuačním pásmem ± 15 procent. Dalším krokem bylo provádění jednotné měnové politiky Evropskou centrální bankou (ECB), která spolu s národními centrálními bankami zemí eurozóny tvoří tzv. Evropský systém centrálních bank ( ESCB). 9 Primárním úkolem ECB je zajištění cenové stability ve státech eurozóny tak, aby neklesala kupní síla eura. ECB usiluje o meziroční zvýšení harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu maximálně o 2 procenta. To se snaží zajistit dvěma způsoby: kontrolou množství peněz v oběhu, mimo jiné spočívající ve stanovení úrokových sazeb v rámci eurozóny. monitorováním cenových trendů a posuzováním rizik, ovlivňujících stabilitu cen v eurozóně Evropská měnová unie v současnosti Eurozóna, oficiálně nazývaná euro oblast, je území Evropské unie, na kterém se používá společná evropská měna euro. Jejími členy jsou tedy státy, které vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie (EMU) a tím euro na svém území zavedly. Eurozónu v současnosti tvoří 17 z 27 členských států Evropské unie, tj. Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Deset států evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie. 9 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 10 JÍLEK, J: Peníze a měnová politika.:vyd 1. Praha: Grada, s. ISBN Str

13 Obrázek 1.1 Země eurozóny Zdroj: Evropský měnový systém. Wikipedia [online]. Dostupné na měnový systém, Dalšími státy požívající euro je Vatikán, Monako, San Marino a Andorra. Tyto země používají euro jako vlastní měnu a mají také právo, s výjimkou Andorry, razit vlastní euromince. Po jednostranném rozhodnutí používá vlastní měnu euro též Kosovo a Černá Hora. Euro jako měnová jednotka vystupuje celkem pro více než 317 milionů lidí a takto prováděné transakce bezpochyby dosahují obrovského ekonomického významu. Tím, že se zavedlo euro se podstatně změnilo rozmístění světových finančních trhů do tří zásadních oblastí trhu eurového, dolarového a jenového. 11 Před zavedením eura v roce 1999 byl za vedoucí světovou měnu považován dolar díky roli Spojených států ve světové produkci a obchodu, jejich stabilní ekonomice a hloubce a likviditě finančního trhu. Zatímco přetrvávala domněnka, že dolar neztratí svou dominantní roli, sílily také hlasy, že euro se brzy stane mezinárodní měnou, která se svým významem vyrovná americkému dolaru a částečně ho nahradí. Tyto optimistické předpovědi se zakládaly 11 ZUKAL, J. Euro slaví páté narozeniny. [online].[cit ]. Dostupné z: 13

14 na velikosti ekonomiky eurozóny a jejím významu ve světovém obchodu nová jednotná měna by reprezentovala největší měnovou oblast na světě a druhý největší kapitálový trh. 12 Jak se vyplnila tato prognóza? Americký dolar má pořád vedoucí roli v mnoha oblastech, ale jeho dominantní postavení se zmenšilo díky zavedení eura. Euro si během svého krátkého působení na světové scéně upevnilo své postavení druhé nejdůležitější měny mezi subjekty soukromého sektoru i měnovými autoritami na kapitálovém a devizovém trhu a v mezinárodním obchodu. 13 Euro sice má stále určitý potenciál k dalšímu růstu jeho významu, nicméně zřejmě nadále neohrozí prvenství dolaru jako mezinárodní a rezervní měny, i přes poměrně velký externí deficit americké ekonomiky a slabý dolar: co do velikosti je ekonomika eurozóny stále menší než ta americká měnové složení rezerv předně odráží zvolený kurzový režim a také územní skladbu obchodu a finančních toků. Ekonomiky asijských zemí se daleko více orientují na USA a není příliš pravděpodobné, že by některá z nich začala vázat měnu spíše k euru. mezinárodní komoditní trhy jsou v současnosti denominovány převážně v dolarech, proto je zde vliv na eura velmi omezený. Ve prospěch dolaru a neprospěch eura hovoří takové faktory jako setrvačnost, tradice a ekonomické výhody jedné měny pro denominaci na komoditních trzích Přistoupení k EMU Proces přijetí společné evropské měny trvá přibližně tři roky. Výsledkem je rozhodnutí Rady EU, která jej vydá na základě zprávy Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky. Konvergenční zprávu vydává Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou každé 2 roky nebo na základě žádosti některé z členských zemí. Zpráva se zaměřuje na členské státy, 12 TOMÁŠEK, M. Euro největší finanční transakce v dějinách. [online].2002, [cit ]. Dostupné z 13 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita 14 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita 14

15 které zatím nesplnily vstupní kritéria pro zavedení jednotné měny, a hodnotí jejich pokrok v přípravách na vstup do eurozóny. Země, která usiluje o začlenění do eurozóny musí splňovat jisté právní předpoklady (slučitelnost práva s právem EMU) a zároveň Maastrichtská kritéria, jejichž dodržení zajišťuje ekonomickou konvergenci nominálních veličin Maastrichtská konvergenční kritéria Konvergenční kritéria přesně vymezuje článek 121 Smlouvy o založení Evropského společenství a dále podrobněji pak v protokolu připojeném ke Smlouvě. Jejich smyslem je posoudit vývoj ekonomiky daného členského státu a snaha zajistit jeho připravenost na vstup do měnové unie. 16 Kritéria můžeme rozčlenit do 3 okruhů: Měnová kritéria Fiskální kritéria Legislativní kritéria Měnová kritéria Členský stát musí dosáhnout vysokého stupně cenové stability, což znamená, že nárůst spotřebitelských cen (měřený podle indexu spotřebitelských cen) během jednoho roku před provedeným šetřením nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu míru inflace tří států Evropské unie (nikoli pouze eurozóny), které v oblasti cenové stability dosáhly největší stability (jde o nevážený aritmetický průměr míry inflace ve třech zemích s nejnižší mírou inflace. 17 Členský stát musí prokázat stálost konvergence se zeměmi eurozóny, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí přesahovat průměr úrokových sazeb tří cenově nejstabilnějších zemí o více než 2 15 LACINA, L. a kol. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, s. ISBN Evropský měnový systém [online].[cit ]. Dostupné z 17 European Central Bank. : Convergence kriteria. [online].[cit ]. Dostupné z: 15

16 procentní body (úrokové sazby jsou zajišťovány na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů). 18 Účast země v kurzovém mechanismu ERM II pod dobu minimálně dvou let před vstupem do EMU, aniž by v této době provedla úpravu ústředního kurzu vůči měně jakéhokoli členského státu. Směnný kurz vůči euru by se měl blížit centrální paritě stanovené v rámci EMS a být udržován v normálním fluktuačním rozpětí ± 15procent (podle dokumentů ECB a EK se však očekává větší kurzová stabilita, odvozená od původního rozpětí pásma oscilace v ERM, tj. ± 2,25%). 19 Fiskální kritéria Ve fiskální oblasti je požadovaným kritériem dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, z toho vyplývá, že: Plánovaný nebo skutečný deficit státního rozpočtu nesmí přesáhnout referenční hodnotu stanovenou jako 3 % HDP, kromě případů, kdy se podíl veřejných výdajů na HDP postupně dostatečně snižuje a přibližuje referenční hodnotě, nebo došlo k malému překročení referenční hodnoty pouze dočasně a výjimečně. 20 Státní dluh by neměl přesáhnout 60% HDP, popřípadě se poměr veřejného zadlužení k HDP snižuje a blíží se k úrovni doporučované hodnot Legislativní kritéria Je požadována nezávislost centrální banky kandidátského státu. Především se posuzuje finanční, funkční, institucionální a personální nezávislost). Dalším požadavkem je právní integrace národní banky do ESCB Reálná konvergence Kromě nominální konvergence je také žádoucí, aby daný stát konvergoval se členy eurozóny i reálně. Reálná konvergenční kritéria představují jisté neformální požadavky 18 European Central Bank. : Convergence kriteria. [online].[cit ]. Dostupné z: 19 JÍLEK, J: Peníze a měnová politika.:vyd 1. Praha: Grada, s. ISBN Str European Central Bank. : Convergence kriteria. [online].[cit ]. Dostupné z: 16

17 na vstup do měnové unie. Nejsou výslovně formulována v žádném dokumentu ECB ani Evropské komise, ale lze je odvodit výkladem některých ustanovení Smlouvy o ES. 21 Nejsou ani kvantitativně specifikována takovým způsobem jako Maastrichtská kritéria. 22 Pod pojmem reálná konvergence se skrývá jak přibližování ekonomické úrovně dané kandidátské země k ekonomické úrovni ostatních členských zemí EMU ( měřené prostřednictvím ukazatele HDP na obyvatele, který je ukazatelem rozvoje země ), tak strukturální konvergence. Ta zahrnuje vytvoření lepší institucionální struktury, v rámci které ekonomika funguje, a na kterou se dá nahlížet jako na základ pro příznivé ekonomické prostředí a pro budoucí efektivnější alokaci finančních zdrojů. Konkrétně jde např. o odpovědnost vlády, vývoj právního systému, vyšší efektivitu státní správy nebo o kvalitu soudnictví Výhody a nevýhody rozšíření eurozóny Vzájemný obchod mezi zeměmi EU tvoří až 60% celkového objemu obchodu Unie. Význam jednotného evropského trhu, který zahrnuje volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu na území států EU, je bezesporu obrovský. Otázkou však je, zda vytvoření dobře fungující zóny volného obchodu nezbytně vyžaduje existenci měnové unie, tedy zda je měnová unie hospodářskou nutností. 24 Obhájci měnové unie předpokládají, že zavedení společné měny je nutné ke zdokonalení jednotného volného trhu zboží a služeb. Skeptici naopak tvrdí, že všechny výhody volného obchodu je možné mít i bez jednotné měny a přechod na euro by mohl dokonce vést k oslabení prosperity v Evropě v důsledku vzrůstu nezaměstnanosti, cyklických výkyvů ekonomické aktivity v rámci jednotlivých států a následně vyšší míry inflace NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. Ekonomika, právo, politika, č. 16/2002. ISBN str VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita str VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita str, AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 25 FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit ]. Dostupné z 17

18 Podle některých kritiků měnové unie usilují o EMU ti, kteří jejím prostřednictvím chtějí směřovat k politické unii. Společná měna by tak představovala efektivní způsob, jak přesunout rozhodovací pravomoci o měně a případné fiskální politice z jednotlivých metropolí do Bruselu 26 V tuto chvíli je jisté, že vznik (popřípadě rozšíření) EMU nese jak značné výhody, tak je ale spojen i s řadou nevýhod. Zkusme si nyní tyto výhody a nevýhody přiblížit Očekávané přínosy Vytvoření měnové unie, která je založená na společné měnové jednotce má význam tehdy, pokud zisky plynoucí z jejího používání vyváží ztráty s tím spojené. Nejčastějšími argumenty, které zaznívají od zastánců používání společné měny jsou výhody plynoucí z: Integrace obchodu Transparentnosti cen Vzrůstající ekonomické stability Eliminace nákladů na konverzi měn a transakčních nákladů. Integrace obchodu Připojení k EMU přináší prokazatelně celkové zvýšení obchodu a díky přínosům vyšší konkurenceschopnosti také roste celkový výkon. Společná měna umožňuje vytvořit proces vysoce likvidní a integrovaný kapitálový trh v zemích, které ji používají. Další nespornou výhodu představuje zjednodušení a zrychlení platebního styku. 27 Transparentnost cen Jedním z velkých přínosů zavedení eura pro obyvatelstvo a obchodníky je bezesporu snadná porovnatelnost cen zboží a služeb v různých zemích, není proto nutné přepočítávat cenové hladiny. Snadnost porovnání cen posiluje obchod a konkurenceschopnost firem a 26 FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit ]. Dostupné z 27 European Central Bank.: EU enlargement. [online].[cit ]. Dostupné z: 18

19 vytváří tlak na hospodářský růst a sblížení cen směrem dolů. 28 Státy eurozóny tak mohou mít prospěch za stability cen, která je hlavním cílem ECB. Vzrůstající ekonomická stabilita V měnové unii zanikají kurzová rizika, což odstraňuje měnové problémy ve vzájemném obchodu v rámci Unie a eliminuje nejistotu subjektů pramenící z obav o stabilitu měnových kurzů a narušující investiční a obchodní činnost. Zrušení měnových fluktuací může způsobit další rozvoj vzájemné obchodní aktivity mezi členy EU, kterým kurzové riziko mohlo smazat zisky z transakcí se zahraničními subjekty a zabraňovalo tak v rozšiřování obchodů do ostatních zemí. 29 To výrazně zvyšuje důvěru investorů, kteří pak nepožadují za své investice tak velký výnos, a ve výsledku způsobí pokles úrokových sazeb. Efektivnější jednotný trh tak slibuje zvýšení objemu domácích i zahraničních investic, podporuje hospodářský růst a zaměstnanost a poskytuje lepší ochranu proti vnějším šokům. Význam tohoto přínosu se zvětšuje s rozšiřováním eurozóny. 30 Eliminace nákladů na konverzi měn a transakčních nákladů Přijetí eura je spojeno s eliminací nákladů na směnu peněz a transakčních nákladů souvisejících s konverzí měn. Před zavedením eura byla v EU výše transakčních nákladů odhadována na 20 a 25 miliard euro (cca 0,5% HDP Evropské unie) 31. Většině těchto nákladů byly vystaveny podniky. Praktický význam, který z toho plyne pro obyvatelstvo je takový, že při cestování po zemích EMU nemusí lidé směňovat peníze a platit poplatky, s tím spojené. Obchodníkům tak přináší úsporu nákladů a možnost držet účet v jedné měně, mohou tak více prostředků investovat do pracovních míst a růstu VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita str FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit ]. Dostupné z 30 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 European Central Bank.: EU enlargement. [online].[cit ]. Dostupné z: 32 VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita str.22 19

20 Politický význam V neposlední řadě, má měnová integrace také rozsáhlý politický význam. Má jednak zajistit růst vážnosti EU a také silnější vyjednávací pozici vůči americkému dolaru a japonskému jenu. Funguje jako jednotící prvek pro evropskou identitu a jako faktor stability a prosperity. Euro navíc slouží jako katalyzátor dalšího vývoje v ostatních oblastech integrace, jako například dovršení jednotného trhu (včetně finančních služeb) nebo větší koordinovanost makroekonomické politiky Nevýhody měnové unie Pro členskou zemi znamená akceptace společné měny nejen množství nesporných výhod, ale také nutnost vypořádat se s řadou stinných stránek a nákladů. Ztráta samostatné měnové politiky Se vstupem do měnové unie je spojen zánik nezávislosti národní centrální banky v oblasti ovlivňování měnové politiky (v současnosti to znamená, že země přijdou o možnost určovat vlastní úroveň úrokových sazeb jako hlavní nástroj měnové politiky). Jednotlivé centrální banky musejí jednat v souladu s hlavními směrnicemi a instrukcemi Evropské centrální banky, která formuluje jednotnou měnovou politiku. Ta ovšem nemusí všem zemím eurozóny vyhovovat, protože v důsledku rozdílného vývoje ekonomik potřebuje část zemí volnější a jiná část zemí naopak přísnější monetární politiku. 34 Jednotná měnová politika může ekonomiku země dostat do problémů, jestliže úrokové sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro celou eurozónu neodpovídají jejímu vývoji hospodářství (př. pro zemi s vysokou inflací je příliš nízká). Pokud se některá ze zemí eurozóny například potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, nemůže s tímto problémem bojovat uvolněním monetární politiky, pokud toto rozhodnutí nepadne na centrální úrovni. 35 Je proto poměrnou výhodou, aby země přistupující do měnové unie vykazovaly podobnou hodnotu makroekonomických ukazatelů (úrokových měr, míru inflace, deficitu platební 33 AWD Česká republika s.r.o.: Měnová unie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit ]. Dostupné z /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx/ 35 HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit ]. Dostupné z /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx/ 20

21 bilance a veřejného zadlužení), což by zaručilo, že centrálně přijímaná rozhodnutí by měla pozitivní vliv na hospodářský vývoj na celém území měnové oblasti. 36 Směnný kurz Už po vstupu do Evropské unie přichází členský stát o část volnosti při provádění kurzových opatření, kdy musí brát ohled na ostatní členské státy. V důsledku zavedení společné měny ztratí země také možnost regulovat reálný směnný kurz prostřednictvím změn v nominálním směnném kurzu vlastní nezávislé měny. 37 Kurz sdílené měny není oproti kurzu volně plovoucí národní měny determinován pouze zájmem zahraničních investorů o hospodářství určité země, zájmem vlastních občanů o cizí zboží nebo schopnostmi domácích exportérů, ale závisí i na faktorech majících vliv na dovoz, vývoz a investice v ostatních členských zemích měnové unie. 38 Pokud by se ekonomika určité země s vlastní volně plovoucí měnou potýkala s recesí, pokles zájmu o dovoz zboží by způsobil depreciaci měny. V důsledku toho by došlo ke stimulaci exportu, tzn.proběhlo by léčivé znehodnocení měny, které by pomohlo ekonomice z recese. V případě, že by země vlastní měnu neměla a sdílela společnou měnu v rámci měnové unie, pokles zájmu o importované zboží by se na hodnotě měny neodrazil. Ozdravná depreciace by tedy neproběhla (jinak by tomu bylo samozřejmě v případě, kdyby byla recesí postižena úplně celá oblast měnové unie, například důsledkem vnějšího šoku, pak by ozdravná depreciace nastala). 39 Z toho vyplývá, že v měnové unii nebude možné provést změny nominálních kurzů, tak aby tyto nominální kurzy měly potřebný vliv na směnné kurzy reálné. Jediným řešením tak zůstává snížení úrovně domácích cen. To s sebou pravděpodobně ponese negativní 36 HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit ]. Dostupné z /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx/ 37 FELDSTEIN, M. Argumenty proti evropské měnové unii. [online].1992, [cit ]. Dostupné z 38 NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. Ekonomika, právo, politika, č. 16/2002. ISBN NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. Ekonomika, právo, politika, č. 16/2002. ISBN

22 následek v podobě zvýšení nezaměstnanosti. Vhodnější variantou by tedy byl pokles hodnoty nominálního směnného kurzu. Společná evropská měnová jednotka těmto regulacím nominálního směnného kurzu zabrání a posílí změny reálného směnného kurzu snižováním mezd a cen. 40 Teorie měnových oblastí Mundellova teorie optimálních měnových oblastí zkoumá vliv vnějšího šoku na měnovou oblast (tj. skupinu zemí, resp. regionů používajících jednu společnou měnu nebo neodvolatelně zafixované směnné kurzy) a porovnává rozdíly v následcích oproti případu, kdy by země používaly měnu vlastní. 41 Hodnotí tedy schopnost ekonomiky obstát v prostředí jednotné měny. 42 Podle Mundellovy teorie je optimální měnová oblast založena na určitých kritériích. Ta by měla zaručit efektivní fungování hospodářské politiky navzdory zřeknutí se samotné měnové politiky: -mezi zeměmi existuje volný pohyb pracovní síly spojený s vysokou mobilitou pracovní síly, což představuje určitou náhradu vyrovnávací funkce měnového kurzu v případě, že se do hospodářství přenáší exogenní šok. V rámci celé oblasti se tak pracovní síla bude moct přesunovat z regionů, kde se poptávka po ní snižuje, do regionů s velkou poptávkou. Jinak řečeno, pokud existují oddělené trhy práce, měly by být zachovány oddělené trhy měn 43 -důležitými faktory, významně přispívajícími k tlumení exogenních šoků, jsou komoditní diverzifikace a dostatečně pružný cenový systém a trh práce, který by vyvažoval ztrátu vlastní měnové politiky a ztrátu možnosti přizpůsobovat cenovou a mzdovou hladinu vůči zahraničním odběratelům a dodavatelům pohybem směnného kurzu VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita str HAZUCHA, D. Je EMU optimální měnovou oblastí? [online].2005, [cit ]. Dostupné z /Articles/384-je-emu-optimalni-menovou-oblasti.aspx 42 NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. Ekonomika, právo, politika, č. 16/2002. ISBN str NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. Ekonomika, právo, politika, č. 16/2002. ISBN str Economia, a.s. [online]. [cit ]. Dostupné z: 22

23 V rámci měnové unie je výhodou, když členské státy tvoří celek, z hlediska podobné struktury trhů a výroby. Ekonomiky všech členských států jsou pak méně náchylné k podobným vnějším šokům, což umožní je včas předpovídat a předcházet jim. 45 Dalším důležitým faktorem je potřebná harmonizace v oblasti fiskální politiky, dále je nezbytný vysoký stupeň integrace finančního trhu, na kterém by volný pohyb kapitálu vyrovnal změny relativních nákladů a cen. 46 Podle Mundella by volně pohyblivé kurzy měly využívat ty země, které se vyznačují stabilitou mezd a mezi nimiž nedochází k pohybu pracovních sil. Měnová unie tak více vyhovuje malým otevřeným ekonomikám, 47 pro které je prostředkem stabilizace cenové hladiny, mezinárodního obchodu a platební bilance. Aplikace Mundellovy teorie na Evropskou měnovou unii. Otázkou je, zda EMU tvoří optimální měnovou oblast, i když v mnoha případech nesplňuje výše uvedené podmínky. Státy EMU jsou rozdílné ve velikosti, struktuře i míře otevřenosti ekonomiky. Tyto rozdílnosti ještě více zvyšuje fakt jednotného trhu, z kterého plyne vyšší specializace výroby. Navzdory snahám zůstává mobilita pracovní síly velmi nízká. Jejímu zvyšování brání ve velké míře přirozené překážky v podobě jazykových a kulturních rozdílů 48. V souvislosti s obavami, aby neunikala pracovní síla a investice z méně rozvinutých regionů do rozvinutějších oblastí, docházelo k zavádění mechanismů s cílem určitého omezení mobility pracovní síly. 49 Výsledkem jsou poměrně přeregulované systémy, především na trhu práce, ve většině států eurozóny. 45 JAVUREK, P. Dopady na zavedení eura na český bankovní sektor Bakalářská práce Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, VODIČKOVÁ, Š. Zavádění eura ve vybrané zemi EMU Diplomová práce. Masarykova univerzita str. 47 JAVUREK, P. Dopady na zavedení eura na český bankovní sektor Bakalářská práce Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, NIEDERMAYER, L. Měnová politika a příchod eura: sborník textů ze seminářů č. 16/2002. Edited by Marek Loužek. Vyd. 1. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. Ekonomika, právo, politika, č. 16/2002. ISBN str TOMÁŠEK, M. Euro největší finanční transakce v dějinách. [online].2002, [cit ]. Dostupné z 23

24 2. Česká republika a evropská měnová unie Česká republika se k tomu, že přijme euro jako svou měnu zavázala ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Oficiálně se hovoří o tom, že na přijetí eura se postupně připravujeme, avšak laicky si to můžeme vysvětlit tak, že se připravujeme pomalu a že tato oblast je dána do ústraní. Přesto vláda rozdělila úkoly k jeho přijetí. Česká národní banka má na starost měnovou politiku, institucionální přijetí eura spadá pod Ministerstvo financí. Dne 20. února 2006 byla založena Národní koordinační skupina, ta také pracuje na přijetí eura. Má na starosti spolupráci veškerých institucí, které se na přijetí eura podílejí. Protože se proces zavedení eura dotkne všech obyvatel, organizací a institucí, musí spolupráce fungovat na všech úrovních, a jejím hlavním cílem je hladké zavedení eura do běžného života Institucionální zajištění zavedení eura v České republice Základním dokumentem institucionálního zajištění je dokument Ministerstva financí nazvaný Institucionální zajištění zavedení eura v České republice. Byl schválen usnesením vlády ČR č dne 23. listopadu Hlavním cílem tohoto materiálu je umožnění zpracování Národního plánu zavedení eura. Nesnaží se proto ani o analýzu legislativních či institucionálních aspektů přistoupení, pouze nastiňuje základní zásady a možnosti, s přihlédnutím na dosavadní historický vývoj a očekávání. V tomto dokumentu se v jeho závěrečné části představuje Národní koordinační skupina (NKS). Tu na podzim roku 2005 ustanovila vláda České republiky. Úkolem NKS je koordinace technických, organizačních a legislativních úkolů, které souvisejí se zavedením eura v ČR a dále pak příprava Národního plánu zavedení eura a jeho implementace. Tato instituce funguje jako mezirezortní orgán, v jehož čele stojí zástupce Ministerstva financí Národní koordinátor zavedeni eura v ČR. Národní koordinační skupina zřídila pracovní skupiny složené ze zástupců relevantních orgánů státní správy a profesních organizací, které se zabývají konkrétními úkoly spojené se zavedením eura a předkládají NKS odborné podklady. Na činnost pracovních 24

25 skupin dohlíží určení gestoři. Přehled pracovních skupin Pracovní skupina pro legislativu Gestor: Ministerstvo spravedlnosti Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu Gestor: Ministerstvo financí Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu Pracovní skupina pro finanční sektor Gestor: Česká národní banka Pracovní skupina pro informatiku a statistiku Gestor: Ministerstvo vnitra Pracovní skupina pro komunikaci Gestor: Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou 50 Pro zajištění organizačního a administrativního zázemí NKS byl na ministerstvu financí zřízen Organizační výbor NKS. Vedle podpory a koordinace aktivit NKS i pracovních skupin se tento útvar věnuje též shromažďování a distribuci informací o praktických aspektech zavádění eura v jiných členských státech Evropské unie. Aktivně se též podílí na přípravě metodických textů. 51 Do kompetencí NKS nepřísluší samostatné rozhodování o aspektech přijetí eura, nýbrž koordinace činností jednotlivých orgánů státní správy tímto pověřených a příprava odborných podkladů pro rozhodovací činnost. Zde je důležité zdůraznit, že povinnosti členského státu obsažené ve Smlouvě, Přistupovém Aktu a ostatních pramenech měnového statutu, jsou primárně povinností Vlády ČR. Na plnění jednotlivých dílčích kroků nezbytných k naplnění konvergenčních kritérií se však podílí mj. ústřední orgány státní správy (zejména jednotlivá ministerstva), přičemž některé úkoly spadají výhradně do jejich gesce, zatímco u jiných má jejich činnost pouze subsidiární povahu. Nezastupitelnou úlohu v procesu přijetí eura jakožto celku plní ČNB, která v právních vztazích souvisejících s přistoupením do třetí etapy EMU vystupuje jednak jako jejich subjekt (výhradní gesce ČNB u některých aspektů), objekt (kritérium reálné právní konvergence vyjádřené sladěností Statutů) tak i jako parciální obsah 50 Pracovní skupiny Národní koordinační skupiny, [cit ], běžně dostupné z 51 Organizační struktura, [cit ], běžně dostupné z 25

26 práv a povinností souvisejících se vstupem do eurozóny (delegace monetární politiky momentálně vykonávané ČNB). Pro vyjádření postavení ČNB v procesu přijetí eura bývá používána metafora o kaprech, kteří rozhodují o vypuštění vlastního rybníka Úkoly České národní banky Základní úkoly ČNB související se vstupem České republiky do eurozóny můžeme shrnout následujícím způsobem: Obecné institucionální úkoly v rovině ekonomicko politické a institucionálně technické. (vyplývají především z Maastrichtské smlouvy a na jejím plnění se ČNB podílí spolu s vládou a MF). Rovina ekonomicko politická sledovat plnění konvergenčních kritérií a jejich vyhodnocování Iniciace vstupu ČR do systému ERM II Návrh vydání rozhodnutí o zavedení eura Úkoly pro zavedení eura v převážné kompetenci ČNB: A) příprava na plné zapojení do činnosti všech orgánů v rámci eurosystému B) legislativní úkoly v oblasti přípravy nového zákona o ČNB a Obecného zákona o zavedení eura. 53 Měnová politika ČNB po vstupu do eurozóny - hlavní změny Česká národní banka nebude už měnovou politiku určovat, ale bude se podílet na jejím " spoludefinování' (v rámci účasti guvernéra ČNB na jednáních Rady guvernérů ECB) a jejím " provádění'; ČNB bude jednat v souladu s obecnými zásadami a pokyny ECB, bude uznávat koordinační roli ECB v oblasti mezinárodní spolupráce, v zákoně o ČNB bude nutno výslovně uvést rozsah transakcí, které bude ČNB v 52 Witzany, J.-Novopečený kapr si rybník vypustit nechce, [cit ], běžně dostupné z srov.s Online rozhovor na [ cit ], běžně dostupné z 53 Kompletní seznam kompetencí a úkolů ČNB je obsažen v dokumentu ČNB. Aktualizace úkolů ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR, [cit ], běžně dostupný z 26

27 rámci Systému evropských centrálních bank i mimo něj provádět; guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů ECB; úprava emisní činnosti ČNB (Rada guvernérů ECB má výlučné právo povolovat vydávání euro bankovek); kodifikace eura jako národní měny v zákoně o ČNB a dalších; zrušení stanovování režimu kurzu koruny vůči cizím měnám ( 35); auditoři ČNB budou muset být doporučeni Radou guvernérů ECB a schváleni Radou EU Časování vstupu do eurozóny Východiskem pro vstup do třetí etapy EMU je dokument Strategie přistoupení České republiky k eurozóně 54 (Strategie) schválený v roce 2003 Českou národní bankou a vládou České republiky. Strategie uvedla jako první možné datum do třetí etapy EMU období , aktualizovaná verze strategie však již konkrétní termín neuvádí. 56 Oba dokumenty definují alespoň postup, na základě kterého bude stanoveno cílové datum přistoupení ČR do eurozóny a datum vstupu do mechanismu ERM II. Vláda a ČNB podle Strategie hodnotí, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura a mohly tak být konkretizovány oba termíny. Toto hodnocení vychází z dokumentu Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 57. To každý rok zpracovává Ministerstvo financí a ČNB a tato analýza každoročně hodnotí plnění maastrichtských kritérií a odhaduje možnost jejich plnění v následujících letech. Vyhodnocení také shrnuje vývoj ekonomické sladěnosti s eurozónou 58, jejíž inkorporace do celého procesu zásadním způsobem odlišuje oficiální český pohled na přijetí eura od ostatních států používajících dočasné výjimky. Česká 54 Dostupné z [cit ]. 55 Následně zamítnutý ČNB v říjnu Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2007, [cit ], běžně dostupné z 57 Dostupné z [cit ]. 58 Dokument Analýza stupně ekonomické sladěnosti české republiky s eurozónou vypracovaný ČNB, dostupný z 27

28 republika jako jediná deklarovala, to že časování není jen otázkou maastrichtských kritérií 59. Strategie označuje přijetí eura jako výhodné, avšak s dovětkem jakmile k tomu budou vytvořeny ekonomické podmínky 60. Ty lze považovat za kritéria reálné konvergence prosazovaná ECB. Cílem reálných konvergenčních kritérií je snaha o minimalizaci ekonomických a sociálních šoků souvisejících s přijetím eura.musíme však odlišovat kritéria reálné konvergence, která jsou pouze kritérii doporučenými, od samotné bilance vstupu do eurozóny. Ta sčítá výhody a nevýhody vstupu do třetí etapy EMU a snaží se určit jaký je dlouhodobý přínos zavedení eura v jednotlivých zemích. Vzájemný vztah obou kritérií můžeme shrnout takto: Splnění reálných kritérií je znakem doporučovaným, avšak nevynutitelným. Splnění nominálních (maastrichtských) kritérií konvergence je obligatorním znakem přistoupení k eurosystému. Z pohledu přínosnosti pro ekonomiku členského státu i EMU mohou mít zásadnější význam kritéria reálná Plnění nominálních kritérií konvergence v ČR Kritérium cenové stability Hodnota inflačního kritéria je variabilní a je tvořena průměrem harmonizovaných indexů spotřebních cen tří členských států evropského společenství s nejnižší inflací, ke kterému je následně připočteno 1,5%. Kritérium cenové stability ČR historicky neplnila, podařilo se jí ho začít plnit od září , jak nám dokládá tabulka č Kotlán, V. Euro selhalo jako kotva fiskálu. Co s ním?. Sborník textů Euro dříve nebo později?, Praha : CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně z roku 2007, [cit ], běžně dostupné z 61 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, [cit ], běžně dostupné z 28

29 Tabulka č. 1 Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %) Průměr 3 zemí 1,3 2,6 0,0 0,7 1,2 1,2 1,2 s nejnižší inflací Hodnota kritéria 2,8 4,1 1,5 2,2 2,7 2,7 2,7 Česká republika 3,0 6,3 0,6 1,4 2,3 1,7 1,7 Zdroj: Eurostat, Evropská komise Ekonomická prognóza. Prognóza pro ČR je převzata z Makroekonomické predikce ČR z července Kritérium udržitelnosti veřejných financí Z hlediska sladěnosti ekonomiky ČR s ekonomikou eurozóny a udržitelnosti veřejných financí je vyřešení strukturálních problémů veřejných financí zásadní. Ve střednědobém horizontu vyplývá z Paktu stability a růstu pro ČR cíl pro strukturální deficit vládního sektoru ve výši 1% HDP. Při současném nastavení fiskální politiky nebude tento cíl v letech výhledu naplněn. 62 Tabulka č.2 Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP) Hodnota kritéria -3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0-3,0 Česká republika -0,7-2,7-5,8-5,1-4,6-3,5-2,9-2,3 Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2010), Fiskální výhled MF ČR Kritérium stability měnového kurzu Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu měnových kurzů II. (ERM II.). Česká měna se prozatím do systému nezapojila, proto také nemá konkrétně stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria. Pro plnění kritéria bude klíčové načasování vstupu do mechanismu ERM II a vhodné 62 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, [cit ], běžně dostupné z 29

30 zvolení centrální parity. 63 Graf1.1. Nominální měnový kurz CZK/EUR Zdroj: ČNB, Grafy kurzů měn, Graf CZK/EUR Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Toto kritérium dosud ČR bez větších problémů splňuje, jak potvrzuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3 Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely Průměr 3 zemí 4,4 4,2 3,9 4,3 4,8 4,8 4,8 s nejnižší inflací Hodnota kritéria 6,4 6,2 5,9 6,3 6,8 6,8 6,8 Česká republika 4,3 4,6 4,8 3,7 3,9 3,9 3,9 Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 63 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, [cit ], běžně dostupné z 30

31 3. Dopad zavedení eura na právní řád a daňový systém ČR 3.1. Právní úprava procesu přechodu na euro Přechodem na euro v rámci Evropské unie se zabývají především Rady EU. Konkrétně se jedná o nařízení o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura 64, které se zabývá kontinuitou soukromoprávních vztahů a zaokrouhlováním při konverzi měny. Toto nařízení určuje povinnosti především státům. Co se týče kontinuity závazků, je zde uplatňována zásada právní jistoty. Přijetí eura proto nemůže mít žádný vliv na existenci právních vztahů. Strany se však mohou dohodnout na případných výjimkách. Mohou tak například vázat ukončení právního vztahu na rozvazovací podmínku přijetí eura. Z hlediska zaokrouhlování je podstatné, že přepočítací koeficient bude určovat cenu jednoho eura v českých korunách a jeho přesnost bude činit 6 desetinných míst. 65 Nařízení přitom stanoví povinnost zaokrouhlit výsledný výpočet na eurocenty. Dále se zabývá také vztahem eura k ECU, což byla na rozdíl od eura pouze zúčtovací jednotka, která se používala jen při bezhotovostních platbách. Hodnota jednoho ECU je stanovena na jedno euro. Dalším nařízením je nařízení o zavedení eura. 66 Zabývá se především zavedením hotovostní formy eura do oběhu v zemích, které jej nově přijaly. Neméně důležitým právním předpisem je nařízení o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro. 67 Tímto nařízením je určován fixní přepočítací koeficient mezi původní měnou státu, který nově přistoupil a eurem. Z těchto nařízení, které přímo aplikují členské státy, se vychází při tvoření vnitrostátních právních předpisů upravujících přijetí eura. 64 Nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne17.června 1997, o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 162/1997, s.1 65 Nařízení Rady EU č. 1103/97 ze dne17.června 1997, o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 162/1997, s.1, Čl Nařízení Rady EU č. 974/98 ze dne 3.května 1998 o zavedení eura. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 139/1998, s Nařízení rady EU č. 2866/98 ze dne 31.prosince 1998 o přepočítacích koeficientech mezi eurem a měnami členských států přijímajících euro. Uveřejněno v úředním věstníku EU L 359/1998. s.1. 31

32 3.2. Dopad změn právního řádu v souvislosti s eventuálním vstupem ČR do eurozóny. V rámci přijetí eura jako zákonného platidla v ČR se bude muset novelizovat celá řada zákonů veřejnoprávního i soukromoprávního charakteru. Změna se bude týkat především přesunutí některých kompetencí z rukou ČNB k ECB. Některé zákony se budou muset zrušit úplně. Kromě řady novelizací stávajících zákonů bude třeba přijmout zákon zabývající se procedurami spojenými s přechodem stávající měny na euro. Bude potřeba upravit konverzi hotovostního oběživa, bezhotovostní formy měny a konverzi jiných majetkových hodnot, jejichž nominální hodnota je nyní stanovena v české koruně Legislativní úprava vstupu Při přechodu na jinou měnu bude zapotřebí mnoha jednorázových ustanovení. Ta se však uplatní pouze v daném okamžiku přechodu. Variantou je samozřejmě uplatnění především v rámci přechodných ustanovení novelizací stávajících zákonů, ovšem lepším řešením je přijetí samostatného zákona, který se zabývá přechodem na jinou měnu. Součástí tohoto samostatného zákona budou zároveň novelizace všech potřebných zákonů. Na Slovensku byl takto přijat zákon o zavedení měny euro v Slovenské republice. Je to jeden zákon, jehož součástí je novelizace stávajících zákonů, a zároveň obsahuje ustanovení, která se uplatnila pouze v okamžiku přechodu na euro. 68 Podle materiálů, které jsou k dispozici v rámci příprav k zavedení eura v ČR bude i u nás využita metoda tzv. změnového zákona. 69 Návrhy změn právních předpisů budou mít v kompetenci jednotlivá ministerstva, kterých se dané předpisy týkají. Návrhy těchto změn budou zpracovány v době před okamžikem vstupu do eurozóny. Dřívější zpracování těchto změn by bylo vzhledem k častým novelizacím zákonů zbytečné. 68 Zákon č. 659/2007 Z.z., o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů. 69 Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice. Příprava právního prostředí na zavedení eurav Českérepublice[online].2009.[cit ].s.3,dostupné z pravniho prostredi na zavedeni eura pdf.pdf 32

33 Obecná úprava změnového zákona Změnový zákon bude obsahovat novelizace zákonů již platných a normy jednorázově spojené s přechodem na jinou měnu. Normy musí určit bankám a jiným finančním institucím povinnost informovat své klienty o krocích spojených se vstupem do eurozóny, které se týkají jejich podnikatelské činnosti. Například informovanost majitelů účtů o jejich zůstatku na účtu po převodu na euro. 70 Ke dni přechodu na euro se musí zafixovat kurz české koruny k euru na určité částce. Toto opatření je nutné proto, aby nedošlo ke spekulacím a obyvatelstvo si vyměnilo své úspory ve stejném konverzním poměru. Při přepočítání českých korun na euro nebude zpravidla docházet k bezezbytkovému výpočtu množství eur s přesností na eurocenty. Je proto třeba stanovit pravidlo pro zaokrouhlování při konverzi měny (např. na celé eurocentynahoru ). Bude třeba stanovit obchodníkům povinnost uvádět dvojí ceny a to minimálně v období, které bude spojeno s duálním používání eura a české koruny. Povinnost uvádět dvojí ceny stanovené podle fixního kurzu má smysl i po zákazu používání české koruny jako zákonného platidla. Země, které dosud přešly na euro pocítily zdražování. Obchodníci mají tendenci zaokrouhlovat ceny směrem nahoru nikoli pouze s přesností na eurocenty, ale s přesností na desítky eurocentů u drobného zboží a na stovky eur u luxusního zboží. Právě tomu může zabránit povinnost zveřejňování dvojích cen, které usnadňuje zákazníkovi orientaci v nových cenách a zvyšuje konkurenci obchodníků, kteří se snaží tolik nezdražovat. V souvislosti s přechodem na euro je možné po určité časové období zmrazit ceny zboží, jejich zdražování je pak možné sankcionovat ve formě správněprávního deliktu. Problémem je ale dokazování, že ke zdražení došlo kvůli přechodu na jinou měnu a ne v důsledku tržního chování. Další otázkou pak je délka trvání období zmrazení cen, jelikož toto zmrazení cen nelze učinit navždy a po jeho skončení ceny stejně vzrostou. V této souvislosti nesmíme opomenout otázku smluvní volnosti prodejců a kupujících. Dle mého názoru je ideální povinnost uvádět dvojí ceny v delším časovém horizontu před i po zavedení eura. Nové ceny se tak dostatečně dostanou do podvědomí lidí. Přechod na euro při hotovostních platbách 70 Zákon č. 659/2007 Z.z., o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niekterých zákonov, ve znění pozdějších předpisů. 1 a násl. 33

34 Přechod na jinou zákonnou měnu nelze uskutečnit jednorázově, v jeden časový okamžik. Důvodem je velká administrativní zátěž spojená s jednorázovou výměnou hotovostních prostředků všech obyvatel. Nutné tedy bude, aby po určité období byla zákonným platidlem jak česká koruna, tak euro, stejně jako v případě ostatních zemí. Po tomto duálním období se stane zákonným platidlem výhradně euro. Povinnost přijímat české koruny budou mít pouze banky, a to po dobu několika měsíců. Po uplynutí této lhůty bude povinna vyměnit českou korunu již jen ČNB. Přechod na euro při bezhotovostním platebním styku Bezhotovostní přechod na euro bude pravděpodobně nejjednodušším krokem. Ke dni zavedení eura se bankám stanoví povinnost bezplatně převést všechny peníze uložené na účtech, které jsou u nich vedeny, na měnu euro. Stejně tak se jim stanoví povinnost přijímat vklady v českých korunách a tyto připisovat majitelům účtu v eurech. Ke dni přechodu na euro by také měly být zastaveny převody českých korun mezi účty a nadále by převody byly uskutečňovány pouze v eurech. 71 Přechod na euro u jiných majetkových hodnot Tímto termínem rozumíme zejména kolky, směnky, dluhopisy, šeky, soukromoprávní závazky a další finanční nástroje, jejichž hodnota je vyjádřena v českých korunách. U všech těchto hodnot dojde v den přijetí eura k přepočítání jejich hodnot fixním směnným kurzem. To znamená, že například soukromoprávní závazek bude plněn podle dohodnutého smluvního termínu. Dojde jen k přepočítání původní částky v českých korunách dle fixního směnného kurzu. Není tedy třeba činit nějaký právní úkon bezprostředně po změně měny. Obdobným způsobem budou také přepočítány rozsudky o peněžitém plnění a správněprávní rozhodnutí o pokutách, které nebudou ke dni přijetí eura splněny. Co se týče hodnoty základního jmění obchodních společností, bude se nově zapisovat hodnota přepočítaná v eurech Veřejnoprávní předpisy Největší množství legislativních změn nepochybně zasáhne předpisy spadající do oblasti veřejného práva. Oblast zákonné měny, od její tvorby až po ovlivňování jejího 71 Zákon č. 659/2007 Z.z. o zavedení meny euro v Slovenskej republike a zmene a doplnení niekterých zákonov, ve znění pozdějších předpisů. 9 a násl. 34

35 chování, je plně v rukou státních orgánů. Logicky tak dochází k velkému množství legislativních změn. Některé změny, potřebné k zavedení eura, již proběhly v minulosti. Například změna vztahující se ke zvětšení nezávislosti ČNB. Změny byly podmíněny návazností na mezinárodní smlouvy a zachování optimálního fungování centrálního bankovnictví v ČR. Mnohé ze změn nastanou zánikem platností současných právních předpisů. Jedná se o vyhlášky ČNB upravujících vydávání jednotlivých bankovek a mincí. Přechodem na euro zanikne platnost těchto vyhlášek a nahradí je právní akty ECB. V ostatních předpisech dojde k nepatrným změnám, týkajících se změny měnové jednotky a přizpůsobení se legislativě eurozóny. Nyní se zaměřím na zákony, které doznají nejpodstatnějších změn Zákon o ČNB Obecné změny V okamžiku přijetí eura se ČNB stane členem ESCB. Česká republika tak přestane být tzv. zemí s výjimkou. V zákoně se tento fakt projeví např. zmínkou o tom, že ČNB se stává součástí eurosystému. Změní se také cíle ČNB. Hlavní cíl cenová stabilita zůstane zachován. Změní se především sekundární cíle, a tyto cíle národního rozsahu se změní na cíle Evropské unie. Nejdůležitější pravomocí ČNB je v současnosti určování měnové politiky a tisk bankovek a ražba mincí. V nynějším znění zákona o ČNB jsou tyto pravomoci vyjmenovány jako první a obě se s přijetím eura změní. Určovat měnovou politiku bude ECB a ČNB se jen bude podílet na jejím provádění. Tisk bankovek a ražbu mincí bude ČNB nadále provádět, ovšem pouze v množství odsouhlaseném ECB. ČNB tak bude celkově podřízena ECB, a bude muset dodržovat pokyny ze strany ECB ve stanovených oblastech (měnová politika). Organizační změny Rozhodovací orgány ČNB zůstanou nadále zachovány. Právní předpisy Evropské unie se přesným složením těchto orgánů nezabývají. V otázce jejich nezávislosti a střetu zájmů odpovídá požadavkům evropské legislativy již stávající úprava. V souladu s faktem, že se ČNB stane částečně podřízenou složkou ECB v rámci organizační struktury ESCB, se bude muset přizpůsobit účetnictví ČNB právním předpisům upravujícím vedení účetnictví v rámci eurozóny. Tato pravidla stanoví Rada guvernérů. Z takto získaných účetních dat pak následovně výkonná rada vytváří konsolidovanou účetní závěrku pro celou 35

36 ESCB. 72 Měnová politika ČNB bude i nadále obchodovat s ostatními subjekty finančních a kapitálových trhů, ale na rozdíl od současného stavu se bude muset řídit právními předpisy eurosystému a rozhodnutími ECB. V případě tzv. stálých facilit (obchody, jejichž podmínky jsou předem stanoveny) určí tyto podmínky ( tj. úroková sazba) předem ECB. Centrální banky zemí eurozóny následně uzavírají obchody s takto stanovenými podmínkami. Ani operace na volném trhu většinou neprovádí sama ECB. 73 Operace na volném trhu jsou opět v určité míře standardizované, centrální banky však na trhu obchodují s ostatními tržními subjekty. Provádějí se prostřednictvím tzv. reverzních transakcí, kdy od centrální banky putuje směrem k subjektu transakce likvidita, opačným směrem pak dochází k převodu cenných papírů nebo jiné zástavy. Tento dvojitý převod se po určité standardizované době opakuje opačným směrem. Prvotní podnět k nákupu resp. Prodeji vychází od ECB, samotné transakce provádějí jednotlivé centrální banky eurozóny. Ve výjimečných případech obchoduje přímo ECB. Princip povinných minimálních rezerv se nemění. Míru povinných minimálních rezerv stanoví ECB. Rozdílné bude pro banky úročení těchto rezerv. ČNB totiž dosud rezervy neúročí. V eurozóně jsou rezervy úročeny sazbou tzv. hlavních refinančních operací, což je stěžejní reverzní operace na volném trhu, kterou ECB provádí. 74 Dalším úkolem ECB je vyhlašování směnných kurzů zahraničních měn. Vzhledem k tomu, že ECB nevyhlašuje směnné kurzy vůči všem světovým měnám, má ČNB nadále možnost vyhlašovat směnné kurzy vůči světovým měnám, se kterými se v rámci ČR obchoduje, ale jejichž směnný kurz ECB nevyhlašuje. Devizové rezervy zůstanou z větší části pod kontrolou 72 Obecné zásady ECB č. ECB/2006/16(2006/887/ES), o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank ze dne 10. Listopadu Uveřejněno v úředním věstníku L 348/2006. s Evropská centrální banka. Provádění měnové politiky v eurozóně [online]. Frankfurt nad Mohanem: ECB, [cit ]. s. 7, 8. Dostupné z: ISSN Evropská centrální banka. Provádění měnové politiky v eurozóně [online]. Frankfurt nad Mohanem: ECB, [cit ]. s Dostupné z: ISSN

37 ČNB. V přechodných ustanoveních zákona o ČNB se bude muset upravit přechod části devizových rezerv, která se stane vlastnictvím ECB. Bankovní dohled Dohled nad bankami zůstane téměř beze změny. Pokud nedojde k dalším legislativním změnám v rámci Evropské unie, budou nadále dohled nad tuzemskými bankami a pobočkami zahraničních bank vykonávat národní orgány dohledu Soukromoprávní předpisy Peněžní hodnoty jsou častým předmětem soukromoprávních vztahů, proto se i v soukromoprávních předpisech vyskytují ustanovení mající nějakým způsobem vztah k zákonné platební jednotce. Občanský zákoník V občanském zákoníku se jedná o změnu ustanovení 852c odst. 2 písm.c zmiňující českou měnu v rámci úpravy cestovní smlouvy Zvláštním předpisem je ustanovení týkající se úroků z prodlení. Některé proměnné ve vzorci pro výpočet úroků z prodlení budou muset být nahrazeny. Jedná se o výši úrokové repo sazby, která je jedinou autoritativně určovanou v čase proměnnou veličinou ve vzorci pro výpočet úroků z prodlení. Tato sazba již nebude v budoucnu existovat, protože ČNB nebude sama určovat úrokové sazby. Tuto pravomoc bude mít pouze ECB. V současnosti se výše úrokové sazby pro výpočet úroků z prodlení určuje dle repo sazby vyhlašované ČNB, která se navýší o 7 procentních bodů. 75 Každé pololetí se tato úroková sazba mění podle výše repo sazby platné pro první kalendářní den tohoto pololetí. Repo sazba je úroková sazba, kterou ČNB nabízí při svých repo operacích za uloženou likviditu. Transakce probíhá tím způsobem, že ČNB přijme od bank peníze na základě dohody o budoucí reverzní transakci a naproti tomu jim vydá do zástavy dohodnuté cenné papíry. Po 14 dnech dochází k opačné transakci, kdy ČNB vrací bankám peníze navýšené o částku určenou repo sazbou a banky naopak vrací původní množství cenných papírů. Jak již bylo naznačeno výše, bude třeba výši úrokové sazby úroků z prodlení navázat 75 Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

38 na některou ze sazeb ECB. Může se jednat o sazbu některé ze základních facilit ECB, tj. o některou ze sazeb, kterou ECB používá při svých operacích na volném trhu. Půjde o sazbu hlavních refinančních operací, která je nejpoužívanější a je také postavena na stejném principu jako české repo operace, z nichž vychází výpočet úroků z prodlení v současnosti. Vzorec pro výpočet úroků se tak kromě podkladové úrokové míry nemusí měnit vůbec. Bude však také třeba upravit, jak naložit s dluhy, resp. jejich úroky z prodlení, které vznikly přede dnem vstupu do eurozóny, a který trvá nadále i po vstupu. Odkázat jednoduše na dosud platnou úpravu nebude možné, jelikož se základ pro výpočet úroku každé pololetí mění a odkaz na úrokovou míru repo operací stanovenou ČNB se po vstupu do eurozóny stane slepým, neboť tato úroková míra přestane existovat. Existuje proto několik možností, jak se s těmito dluhy vypořádat. První z nich je pro výpočet úrokové sazby používat po vstupu nadále úrokovou sazbu platnou v posledním pololetí před vstupem do eurozóny. Výhodou je určité zachování právní jistoty, nevýhodou pak mohou být výrazné výkyvy od úrokových měr stanovených podle novelizovaného znění nařízení vlády a od tržních úrokových měr. Druhou možností je upravit úroky z prodlení i u dluhů vzniklých před vstupem podle novelizovaných ustanovení a použít tak i pro jejich výpočet úrokové sazby ECB Obchodní zákoník Základní kapitál obchodních společností, jehož minimum je v současné době stanoveno u společnosti s ručením omezeným na CZK, 76 akciových společností na 2 miliony CZK resp. 20 milionů CZK 77 a u komanditních společností na CZK 78 na každého komanditistu, je v současnosti určen v české měně. Tyto částky bude třeba určit nově v eurech. Budou pravděpodobně stanoveny pevnou částkou. Pro jejich přibližný výpočet použijeme směnný kurz 24,174 CZK/EUR. 79 Výslednou částku pak zaokrouhlíme na celé desítky resp. stovky eur nahoru. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným může proto být určen přibližně na EUR, základní kapitál akciové společnosti na EUR resp EUR. Minimální základní kapitál na jednoho komanditistu může činit 200 EUR. Případná novelizace stanoví také povinnost podílníků existujících společností 76 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. 108 odst Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. 162 odst Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. 97 a. 79 Směnný kurz CZK/EUR vyhlášený ECB ze dne

39 k navýšení základního kapitálu na nově určenou úroveň. K tomuto kroku bude třeba stanovit lhůtu. Jak již bylo uvedeno v kapitole o evropské právní úpravě přechodu na euro, je třeba toto navýšení základního kapitálu pečlivě upravit. Z ustanovení musí být jasně patrno, že povinné navýšení základního kapitálu je aktem, který je odlišný od prostého přepočítání nominálních hodnot Daňová problematika vstupu ČR do EMU Státní rozpočet, rozpočty územních samospráv a státní fondy Hlavní při tvorbě a realizaci státního rozpočtu ( dále jen SR ), státního závěrečného účtu (dále jen SZÚ), a závěrečného účtu kapitol plní Ministerstvo financí České republiky ( dále jen MF ).Kromě toho, že vytváří právní rámec této oblasti, vypracovává návrh střednědobých výdajových rámců centrální vlády (státní rozpočet a státní fondy ), návrh SR a návrh střednědobého výhledu SR. Sleduje a analyzuje plnění SR, zodpovídá za vypracování SZÚ a za provedení souhrnného finančního vypořádání vztahů se SR. Zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok stanovuje celkové příjmy, celkové výdaje a výsledné saldo v korunách. Přílohy zákona stanovují finanční vztahy SR k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a rozpočtu hlavního města Prahy. Údaje v přílohách zákona jsou většinou uváděny v řádech tisíců korun. Rozpočtový systém bude nově upraven tak, aby rozpočet byl sestavován v řádech eur. Přijetí eura bude znamenat, že příprava SR na rok přijetí eura prováděna v korunách a zároveň i v eurech. V zákoně o rozpočtových pravidlech nebude nutné provádět zásadní legislativní úpravy. Rovněž prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu si vyžádají jen minimální změny. Návrhy závěrečných účtů kapitol a SZÚ budou zpracovány ve dvojím vyjádření. V souladu s tímto požadavkem bude třeba upravit informační systémy. Novely příslušných právních předpisů by měly být schváleny před datem přijetí eura tak, aby nabyly účinnosti ke dni zavedení eura. Zákon o státním rozpočtu České republiky bude schválen s údaji v eurech. Nejdůležitější bude se připravit a stanovit jednotný postup v roce před přijetím eura a pro rok přijetí eura. Zavedení eura budou u územních samosprávných celků ovlivněny následující oblasti: Finanční vztahy SR k rozpočtům územních samosprávních celků (ÚSC ) zahrnující podíl na připravě SR, SZÚ a vypořádání finančních vztahů ÚSC se SR 39

40 Uvolňování dotací, návratných finančních výpomocí a programového financování, vše k návaznosti na úpravy ve finančních vztazích státního rozpočtu k územním rozpočtům Tvorba právních předpisů, koncepcí, strategií a metodik týkajících se financování ÚSC. V eurech budou uváděny výpočty podílů ÚSC na výnosech daní ( rozpočtové určení daní), příspěvky na výkon státní správy, výše limitů, výše peněžitých plnění (odvody, poplatky, penále, pokuty), sociální či jiné dávky fyzickým a právnickým osobám apod. Vztah k sociálnímu zabezpečení a veřejnému zdravotnímu pojištění Vzhledem k tomu, že všechny oblasti sociálního zabezpečení a sociální pomoci jsou financovány ze SR, je sestavení návrhu SR pro rok přijetí eura podmíněno přepočtem veškerých vstupních stavových veličin, parametrů a ukazatelů ( např. částek životního a existenčního minima, vyměřovacích základů), rozhodných pro výpočet dávek a jiných plnění, na eura, dále výpočtem valorizačních vzorců (pro zvyšování dávek) v eurech a konečně výpočtem těchto dávek v eurech. Totéž se týká i plánování a rozpočtování příjmů a výdajů v systému veřejného zdravotního pojištění jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Nejpozději v rámci přípravy na SR v roce přijetí eura bude nutné přesně určit hodnotu, respektive cenu jednoho bodu stanoveného pro úhrady za poskytnutou zdravotní péči ze strany zdravotních pojišťoven. Správa státního dluhu a finančního majetku státu Převedení hodnoty státních dluhopisů, jakož i všech dalších nesplacených dluhopisů, které budou existovat ke dni zavedení eura, na měnu euro, bude upraveno v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je třeba zároveň pro všechny nesplacené dluhopisy všech subjektů, včetně státních dluhopisů, existujících ke dni zavedení eura, stanovit nový daycount, a to takový, který je obvyklý pro země, které již jsou členy eurozóny. Zákon bude připraven v souladu s harmonogramem legislativních prací minimálně rok před zavedením eura. Účetnictví, výkaznictví, daně, cla, mzdy a platy. Ve smyslu zásady nepoškodit občana se bude postupovat i v oblasti daní, poplatků, dávek, důchodů a dalších plateb ve vztahu občan stát. v případech, kdy je příjemcem těchto 40

41 plateb občan, aplikuje se zaokrouhlování na centy, případně vyšší jednotky, nahoru. Při platbě, jejichž příjemcem je stát, se naopak suma zaokrouhlí na centy, případně vyšší jednotky, dolů. Tento postup nebude platit při platbách a pohledávkách ve prospěch státu, které vznikají z titulu porušení všeobecně platných právních předpisů (pokuty, penále a jiné platby sankčního charakteru). Účetnictví V rámci regulace účetnictví budou provedeny pouze dílčí změny, jimiž budou dotčena ustanovení o měně. V roce před přijetím eura se bude vést účetnictví v korunách. Účetní jednotky budou mít povinnost vykázat účetní závěrku za toto účetní období (rok) jednak v korunách a jednak v eurech podle přepočítacího koeficientu. Údaje za minulá účetní období budou vyjádřeny pouze v korunách. Daně Pro rok před přijetím eura budou nezdanitelné částky základu daně, daňové bonusy a podobně stanoveny v korunách. Proto se daňová přiznání k dani z příjmu za rok před přijetím eura a budou se podávat v roce přijetí eura, budou vykazovat v korunách. Výsledná daňová povinnost se přepočítá na eura přepočítacím koeficientem a finanční úřad nebo daňový poplatník ji bude povinen uhradit v eurech, a to zaokrouhlením na centy. Pro subjekty, které vedou pouze daňovou evidenci, bude stanoven specifický postup. V rámci daňové legislativy obecně budou novelizována ta ustanovení, kde se používají pojmy jako např. česká měna a kde jsou uvedeny jednotlivé částky v korunách. Uvedené částky nebude možno v převážné většině případů pouze přepočítat na eura dle přepočítacího koeficientu, ale bude je nutno nahradit částkami v obdobné výši, zpravidla však zaokrouhlenými na celá eura, připadně na desítky eur dle povahy každé částky. V určitých případech je nutné zachovat dělitelnost příslušné částky číslem 12. Další oblastí, které se zavedení eura dotkne, je výkaznictví daňových příjmů (např. pro účely SZÚ, do mezinárodních institucí ).Dosud vykazované statistické údaje v časových řadách budou přepočteny přepočítacím koeficientem, aby bylo možné provádět meziroční porovnání a analýzy. Zavedení eura bude muset být promítnuto do informačních systémů celní a daňové správy, a to jednak to jednak do všech částí aplikací Automatizovaného daňového informačního 41

42 systému, do Modulu evidence spotřebních daní a dělené správy a evidence celního řízení a dále do všech nedaňových aplikací. Dotkne se i oblasti registračních pokladen, dále oblasti výběru daní, jejich evidence, převodu obcím, krajům, státním fondům, Národnímu fondu a dále analytické a statistické oblasti. V případě majetkových daní je nezbytné provést legislativní úpravy v ustanoveních, která upravují sazbu daně, výši osvobození, popř. výši minimální daňové povinnosti aj., vyjádřené dosud v korunách. Cla V celní správě dojde k úpravě legislativních norem ve smyslu převodu částek vyjádřených v korunách na částky v eurech, který bude proveden za použití přepočítacího koeficientu. Částky stanovené právem ES však budou převedeny přímo na příslušné hodnoty v eurech. Kromě použití stanoveného přepočítacího koeficientu bude celní správa muset zpracovat metodické postupy, které souvisejí s procedurami celního a daňového řízení dle celního kodexu. 42

43 4. Empirický průzkum názorů společnosti ve vztahu k EMU V tomto průzkumu určenému veřejnosti chci pomocí 8 otázek ověřit názory respondentů na oblast EMU a přijetí eura a jeho následný dopad na ČR. Jeho smyslem je orientační zjištění postojů k této problematice. Respondenty lze rozdělit do dvou skupin, odborná veřejnost - ekonomové, tj. absolventi VŠE pracující ve státním sektoru a bankovnictví a neodborná veřejnost, tj. veřejnost bez ekonomického vzdělání. Takové rozdělení umožní posoudit názory odborné veřejnosti ekonomů, a laiků lidí, kteří nemají ekonomické vzdělání a pracují v jiné sféře. Osloveno bylo celkem 60 respondentů, tak aby pro vyhodnocení a porovnání získaných údajů byla každá skupina zastoupena stejným počtem dat. V následujících grafech je znázorněna percentuálně četnost odpovědí na jednotlivé otázky: 1: Zajímáte se o problematiku EMU? nevím 4% spíše ne 4% Ekonomové rozhodně ne 0% spíše ano 56% rozhodně ano 36% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 43

44 rozhodně ano rozhodně ne 0% 24% spíše ne 40% Veřejnost spíše ano 4% nevím 32% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 2: Jaký je podle Vás nejvýznamnější přínos z přijetí společné měny? Ekonomové užší forma integrace 32% omezení kurzových výkyvů 8% podpora obchodu a investic 52% snížení transakčních nákladů 8% podpora obchodu a investic snížení transakčních nákladů omezení kurzových výkyvů užší forma integrace omezení kurzových výkyvů 10% snížení transakčních nákladů 23% užší forma integrace 9% Veřejnost podpora obchodu a investic 58% podpora obchodu a investic snížení transakčních nákladů omezení kurzových výkyvů užší forma integrace 44

45 3: Jaký je podle Vás nejvýznamnější náklad z přijetí společné měny? Ekonomové náklady na zavedení eliminace měny; 6 výnosů státu plynoucích z emise peněz centrální bankou; 0 ; 0 ztráta autonomní monetární politiy náklady na zavedení měny ztráta autonomní monetární politiy; 19 eliminace výnosů státu plynoucích z emise peněz centrální bankou eliminace náklady výnosů státu zavedení plynoucích z měny emise peněz 12% centrální bankou 0% 0% Veřejnost ztráta autonomní monetární politiky 88% ztráta autonomní monetární politiky náklady zavedení měny eliminace výnosů státu plynoucích z emise peněz centrální bankou 45

46 4: Domníváte se, že projekt EMU je především politickým projektem? spíše ne 16% nevím 20% rozhodně ne 8% Ekonomové spíše ano 36% rozhodně ano 20% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne spíše ne 16% nevím 4% rozhodně ne 8% spíše ano 44% Veřejnost rozhodně ano 28% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 46

47 5: Znáte všech pět konvergenčních kritérií? rozhodně ne 12% spíše ne 32% rozhodně ano 4% nevím 8% Ekonomové spíše ano 44% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne rozhodně ano 0% rozhodně ne 40% Veřejnost spíše ano 4% nevím 16% spíše ne 40% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 47

48 6: Domníváte se, že je v pořádku, aby zemi, která nesplní konvergenční kritéria, bylo umožněno vstoupit do EMU? nevím 8% záleží na konkrétní situaci 20% ano 0% Ekonomové ne 72% ano ne nevím záleží na konkrétní situaci Veřejnost záleží na konkrétní situaci 60% ano 0% ne 32% ano ne nevím nevím 8% záleží na konkrétní situaci 48

49 7: Domníváte se, že v okamžiku přijetí eura bude ČR po legislativní stránce dobře připravena? spíše ne 16% rozhodně ne 8% nevím 28% Ekonomové rozhodně ano 8% spíše ano 40% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne spíše ne 8% nevím 12% rozhodně ne 4% Veřejnost spíše ano 56% rozhodně ano 20% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne 49