ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV. Nov kolní rok na Z Jasanová zaãal v pondûlí 5. záfií Více v rubrice kola na s. 10

Transkript

1 J UNDROV ROČNÍK26/Č.5/2016www.jundrov.info ZDARMA ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV Nov kolní rok na Z Jasanová zaãal v pondûlí 5. záfií Více v rubrice kola na s. 10 Foto: Ladislav Jelínek VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ V OKOLÍ PANELOV CH SÍDLI Ë SI ZASLOUÎÍ POZORNOST Poptávka obãanû po úpravû vefiejného prostranství za panelov mi domy na Jasanové ulici iniciovala my lenku zab vat se okolím panelov ch sídli È Jasanová a Dubová krapet komplexnûji. Odstranûním plynové stanice na Rozma - r nové ulici se navíc nabídla moïnost zahrnout tuto plochu do celkového fie ení. Abychom neopakovali chybu, která se stala pfii rekonstrukci hfii È za ulicí Dubovou, kdy jsme kvûli ãasu vynechali diskusi s dotãen mi obyvateli, pozvala jsem si na radnici jiï v minulém roce skupinu vybran ch obyvatel rûzn ch vûkov ch skupin z obou lokalit, abychom ve vztahu k uïívání jejich okolí zanalyzovali jejich potfieby. Na základû v bûrového fiízení pak tfiíãlenná porota sloïená ze Z OBSAHU VYBÍRÁME: dvou oborníkû (Ing. arch. Igor Kovaãeviã a Ing. arch. Stanislava Va ková) a mû jako zástupce Mâ vybrala z celkem ãtrnácti uchazeãû tfii architektonická studia, která mají za úkol zpracovat ideovou studii na úpravu vefiejného prostoru v okolí panelového sídli tû na Jasanové ulici. Pfii konzultaãní schûzce, kdy nám kaïd z architektû pfiedloïil svoje pfiedstavy o fie eném prostoru, jsme nabyli pfiesvûdãení, Ïe ná v bûr byl správn. Úkolem architektû je mimo jiné komunikace s obyvateli Jasanové a vytvofiení takového návrhu, kter bude vycházet z jejich skuteãn ch potfieb. Rozhodnû to není úkol jednoduch, neboè rodiny s mal mi dûtmi by uvítaly více hracího prostoru pro dûti a trocha hluku jim nevadí, mladiství chtûjí buì sportovat, anebo naopak jen tak posedávat, poslouchat hudbu a pokufiovat, a star í obãané zase nechtûjí b t ru eni pfiíli n m hlukem a uvítali by spí e koutky, kde si mohou posedût v klidu, popovídat si a pfiitom se vyhfiívat na sluníãku. V kaïdém pfiípadû oãekáváme zajímavé návrhy funkãního prostoru s nezanedbatelnou estetickou hodnotou. Z nich potom porota vybere návrh vítûzn a ten pak bude zpracován do realizaãní projektové dokumentace. Ov em dfiíve, neï se tak stane, bude obãanûm pfiedstaven na vefiejné diskusi, a to ve stfiedu v hod. v zasedací místnosti ÚMâ. V ichni jste srdeãnû zváni. Ivana Fajnorová, starostka (SZ) 2 Živá řeka 5 Společenská kronika, kultura a sport 12 Slovácké hody 3 Nový most a Veslařská 8 Rozhovor 13 Knihovna Jiřího Mahena v Brně 4 Z úřadu 10 Škola 14 Z historie Jundrova

2 2 ÎIVÁ EKA J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 Stalo se jiï tradicí, Ïe se zaãátkem záfií lidé nejenom z Jundrova schází na zrekon - struované jundrovské fiíãní pláïi Pra nice u fieky Svratky. Láká je projíïìka na lodiãkách po na í fiece, ochutnávka prvního burãáku, opeãení nûãeho dobrého na grilu. Nûktefií si vyzkou í i zábavné sportovní atrakce. A hlavnû to nejdûleïitûj í! V klidu se setkají se sv mi sousedy, znám mi a pfiáteli a za doprovodu Ïivé kapely si popovídají i zazpívají. Leto ek nebyl v jimkou. Sluníãko nezahálelo, takïe se zdálo, Ïe léto je v plném proudu. eka pfiilákala spoustu lidí ke koupání nebo alespoà k projíïìce na lodiãce, kde byla moïnost splnit vûdomostní a dovednostní ZÁÎITKY Z 1. ÍJNA úkoly. Dûti za jejich splnûní obdrïely sladkou perníkovou odmûnu. Cel program akce byl doplnûn sportovními hrami pro v echny vûkové kategorie. K té nejzajímavûj í atrakci pro dospûlé byla moïnost pfieruãkovat po lanû pfies fieku z jednoho bfiehu na druh. Velik m lákadlem byla basa piv pro toho, kdo tuhle disciplínu zdolá. Jako první se do akce pustila na e paní místostarostka, která cestu po lanû radûji v pûlce cesty skonãila ladn m skokem do fieky. Co by dûlala s basou piv? :-) V prûbûhu odpoledne a blíïícího se veãera se na lo ãím dál více odváïlivcû i odváïlivkyà, ktefií úspû nû pfiekonali cestu po lanû z jednoho konce na druh. Sobota byl nádhern den, poãasí jak na objednávku, Ïádné velké horko, pfiíjemné babí léto, sluníãko zahfiívalo tváfie a venku bylo parádní teplo. V zahradû Rozmar nku probíhalo zajímavé odpoledne s nûkolika akcemi souãasnû. V rámci Brnûnsk ch dnû pro zdraví se mohli zájemci zúãastnit pfiedná ky o permakulturní zahradû. Sportovnû zaloïení rodiãe s dûtmi vyrazili na tradiãní osm roãník terénního bûïeckého závodu Jundrovsk rigol propojeného dovednostními i znalostními úkoly na téma chránûná území, ohroïení Ïivoãichové a rostliny. Bûh v blízkém lese cestou necestou po právû napadaném listí byl krásn m záïitkem pro v echny úãastníky. Na druhém roãníku Zahrádkobraní se dalo pfiíjemnû posedût u burãáku s pfiáteli. Úãastníci mohli ochutnat domácí ovocné koláãe nebo pár produktû ze zahrádky, kaïd si mohl zkusit pfiekonat neobvykl rekord v krouhání co nejdel í slupky z jablka anebo jen poslouchal cimbálovou muziku Veronica. Dûti si vyzkou ely zavafiit ovoce do papírov ch sklenic, mazlily se s králíãky a plnû vyuïily v echna zákoutí zahrady. Zájemci si mohli projít zahradu Nûkteré dûti si zafiádily mimo jiné na lanové houpaãce, která odolala i zátûïi nûkolika houpajících se dûtí zároveà. Leto ek byl zpestfien moïností pádlování na nafukovacím prknû (paddle board), kterému neodolala ani na e paní starostka :-). A to v e doprovázela star mi trampsk mi peckami Ïivá country kapela Záskok. AÏ s pfiicházejícím západem slunce si v ichni uvûdomili, Ïe den konãí, a zaãali se pomalu rozcházet do sv ch domovû. OrganizátorÛm patfií tak veliké DÍKY za pfiíjemné strávení sobotního odpoledne a v ichni pevnû vûfiíme, Ïe se opût setkáme pfií tí rok. Text a foto: Alena Krestová i ekodûm s komentovanou prohlídkou. Hlavním bodem odpoledne bylo vyhodnocení ankety o nejhezãí jundrovsk truhlík Dûkujeme v em aktivním obãanûm za úãast, za kterou si odnesli perníkovou medaili, a pfieji v em mnoho takov ch mil ch a pfiíjemn ch dnû po cel rok. Pofiádala Lipka kolské zafiízení pro environmentální vzdûlávání a Komise pro kulturu, sport a Ïivotní prostfiedí RMâ Brno-Jundrov. Irena Koláãná (SZ), KSÎP

3 ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 J UNDROV 3 V SLEDKY ANKETY O NEJKRÁSNùJ Í JUNDROVSK TRUHLÍK Stejnû jako loni Komise pro kulturu, sport a Ïivotní prostfiedí vyhlásila na jafie anketu o nejhezãí v zdobu okna, balkonu nebo okolí domu. Celé léto bylo v Jundrovû na co koukat a po spoleãném vyhodnocení jiï známe vítûze. V kategorii rodinné domy získal 3. místo dûm Bfiezová 45, 2. místo Bfiezová 60 a 1. místo V ina 8. V kategorii bytov ch domû skonãil na 3. místû byt na ulici Lelkova 54, na 2. místû Bfiezová 66 a na 1. místû loàsk vítûz také z domu Bfiezová 66. Dûkujeme v em pfiihlá en m za úãast a hlavnû v em, ktefií dûlají sv mi ãiny Jundrov krásnûj í. Komise pro kulturu, sport a Ïivotní prostfiedí NOV MOST A VESLA SKÁ Veslafiská se nachází ve vzdálenosti 400m od nového mostu a vypadá to, Ïe spolu tato dvû témata vûbec nesouvisí. Opak je v ak pravdou. Veslafiská je dopravou nejzatíïenûj í ulicí v Jundrovû a v eobecnû se pfiedpokládá, Ïe po dokonãení úseku VMO za fiekou1 provoz na Veslafiské znaãnû opadne. V této souvislosti do lo k anal ze dopravní zátûïe celého Jundrova a z dat sãítání dopravy na jednotliv ch místech v letech vyplynulo hodnû pfiekvapiv ch ãísel 2. Veslafiskou projíïdí vozidel za den. Pro pfiedstavu to je o 20 % více vozidel, neï projíïdí za Pohofielicemi na Mikulov a VídeÀ3. Je to také více, neï kolik jich jezdí na dálnici D1 mezi Vy kovem a KromûfiíÏí. Na mostû u Piavy je toto ãíslo dokonce vozidel za den, tedy stejnû jako projíïdí v LipÛvce na Svitavy. V ina 8 Bfiezová 66 Foto: Filip Vrána Z uveden ch ãísel se vnitfiní Jundrov4 podílí intenzitou vozidel za den. Jundrovem tak projíïdí jen zb vajících cca vozidel. K tomuto je nutné podívat se na kfiiïovatky na obou koncích Jundrova, tedy u Anthroposu a nového hfii tû u Hrocha. U Anthroposu se na pisáreckou kfiiïovatku vrací jen 42 % vozidel, vût ina, tedy 58 %, jich mífií do Kohoutovic, nebo Nového Lískovce. U Hrocha jich jen 46 % mífií na Kníniãskou (tedy na VMO nebo do Bystrce) a vût ina, tedy 54 % jich mífií kolem vozovny do Komína. Z uvedeného plyne, Ïe po dostavbû VMO úbytek bude pouze vozidel za den5. Kdyby tedy VMO stál jiï v roce 2015, stále by po Veslafiské jezdilo vozidel, coï je stále více, neï se pfiedpokládá na budoucí dálnici na VídeÀ u Mikulova. Dal í podstatnou informací je, Ïe v letech do lo k neãekanû razantnímu nárûstu dopravy ze samotného Jundrova. Z oblasti okolí ulic Sosnová, efiíková, Nálepkova je to nárûst o 15,4 % a to tam neprobíhala Ïádná v stavba. Z oblasti okolo ulice Dubová pak nárûst o témûfi neuvûfiiteln ch 30 % za 3 roky. Zde je nutno upozornit, Ïe v uvedeném období do lo k dokonãení 30 nov ch rodinn ch domû, av ak i po odeãtení tohoto vlivu je to stále nárûst o více neï 28 %. Chybûjící úsek VMO by mûl b t dokonãen v prosinci Vezmeme-li v úvahu úbytek dopravy dokonãením VMO v roce 2021 a nárûst dopravy ze samotného Jundrova, pak lze odhadovat, Ïe v roce 2022 bude po Veslafiské jezdit cca vozidel za den, tedy zhruba stejnû jako dnes, z ãehoï v ak více neï 2/3 budou tvofiit samotní Jundrováci a ve zbytku hledejte napfiíklad i autobusy a trolejbusy MHD. Pokud by se ve stejné dobû dokonãil nov most na Optátovû, tak by pfies nûj jezdilo témûfi vozidel za den7. Na Veslafiské by tak provoz poklesl na cca vozidel, tedy o tfietinu oproti souãasnosti. Závûrem shràme, Ïe Veslafiské mûïe odlehãit jen dokonãení obou staveb (VMO i nového mostu). Pokud se nezrealizuje Ïádná, bude situace do 10 let zcela ne - únosná a budeme s láskou vzpomínat na to, jak málo aut zde jezdilo v roce Pokud se zrealizuje jen jedna z nich, pak bude za 10 let jezdit po Veslafiské stejn poãet aut jako letos. Budeme-li uvaïovat dál, neï k pfií tím ãi pfiespfií tím volbám, a budeme-li chtít, aby byl Jundrov alespoà stejnû pûkn m místem k bydlení, jako je dnes, musíme jiï nyní zaãít pracovat na realizaci nového mostu. Ondfiej Èastník, radní (Jundrováci) 1 VMO = velk mûstsk okruh, za fiekou se rozumí úsek oznaãen jako VMO Îabovfieská, tedy mezi Îabovfiesky a pisáreckou kfiiïovatkou 2 v echny údaje v ãlánku jsou vztaïeny k dopravû v roce srovnávací údaje o dálnicích a dûleïit ch silnicích pochází z posledního celostátního sãítání dopravy a jsou dostupné na internetov ch stránkách SD editelství silnic a dálnic 4 vnitfiním Jundrovem se rozumí v e mimo samotné obyvatele Veslafiské, ty nelze z dostupn ch dat odli it od prûjezdu pfiespolních Jundrovem 5 za pfiedpokladu, Ïe v echna vozidla jedoucí alespoà na jedné stranû z prostoru VMO na nûm zûstanou 6 datum zprovoznûní podle posledních údajû zvefiejnûn ch SD nutno v ak upozornit, Ïe na nûm do lo k problému s v kupem pozemku a probíhá vyvlastàovací fiízení, jeï realizaci pravdûpodobnû opozdí vozidel za den = cel provoz v oblasti okolo Dubové v roce 2022

4 4 Z Ú ADU Zimní údrïbu komunikací na trasách mûstské hromadné dopravy v Mâ Brno- Jundrov zaji Èuje spoleãnost Brnûnské komunikace, a. s., se sídlem Renneská tfi. 1a, Brno. Na ostatních místních komunikacích zaji Èuje zimní údrïbu firma DVO ÁK comte, a. s., Malá Strana 20, Cetkovice. Kontaktní telefon pro údrïbu chodníkû a vozovek je , Zimní údrïbou místních komunikací se rozumí zmíràování závad ve schûdnosti a sjízdnosti na tûchto komunikacích, které byly zpûsobeny zimními povûtrnostními vlivy a podmínkami. SnaÏíme se zajistit, aby závady ve schûdnosti chodníkû byly odstranûny minimálnû o ífii jednoho metru a u uï ích chodníkû v jejich maximální ífii. U chodníkû, které slouïí souãasnû i jako zastávka mûstské hromadné dopravy, se závady zmíràují v délce 22 m. Závady ve schûdnosti, které Od února roku 2014 mohou obãané mûsta Brna kupovat dotované kompostéry. Tento úspû n projekt pro brnûnské domácnosti pokraãuje. Rada mûsta Brna schválila v úter 13. záfií 2016 nákup 150 ks kompostérû typu K400 o objemu 400 litrû a 290 ks kompostérû typu K950 o objemu 950 litrû. Cena jednoho kompostéru K400 je 1 150, Kã a kompostéru K950 je 2 480, Kã, ale vzhledem k tomu, Ïe mûsto tento zpûsob sniïování organického odpadu podporuje, bude prodejní cena pro obãany poloviãní, tedy 570, Kã u kompostéru K400 a 1 240, Kã u kompostéru K950. J UNDROV vznikly spadem snûhu, firma odstraàuje pfii v i spadu 4 cm a více a závady vzniklé náledím jsou odstraàovány posypem zdrsàujícím materiálem. Dovolujeme si upozornit, Ïe odstraàování závad na území mûstské ãásti probíhá postupnû (zastávky, prostranství pfied ÚMâ, prostranství pfied základní kolou, chodníky kolem matefiské koly, chodníky pfied obchody apod.) a nelze závady odstranit najednou v jednom ãasovém okamïiku. Práce jsou provádûny v souladu s vy - hlá kou MMB ã. 16/1998 o schûdnosti místních komunikací. Dále bychom rádi upozornili na základní povinnosti uïivatelû místních komunikací, a to zejména na nutnost pfiizpûsobit chûzi a jízdu stavu komunikací v zimním období. Dbejte prosím zv ené pozornosti stavu komunikace a pouïívejte tu ãást chodníku, která je posypána zdrsàujícím materiálem, volte vhodnou zimní obuv a vyh bejte se Îadatel o kompostér musí mít trvalé bydli tû v Brnû, musí to b t fyzická osoba star- í osmnácti let, kompostér musí b t umístûn v Brnû a Ïadatel musí absolvovat kolení o kompostování. kolení o kompostování a prodej kompostérû se konají ve stanoven ch termínech, a to vïdy od hodin v ENVIcentru brnûnské spalovny, Jedovnická 2, Brno. Prodej kompostérû je realizován následnû po kolení. Pfied spalovnou je moïnost parkování osobních vozidel. Îádat lze prostfiednictvím webového formuláfie ( nebo telefonicky prostfiednictvím Odboru Ïivotního prostfiedí Magistrátu mûsta Brna na ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 PODZIMNÍ âi TùNÍ KOMUNIKACÍ provádûné spoleãností Brnûnské komunikace, a. s., se uskuteãní dne Optátova, Lelkova, Nálepkova (úsek mezi kfiiïovatkou Nálepkova x Optátova a Lelkova x Optátova). Îádáme fiidiãe, aby po dobu blokového ãi tûní v hod. respektovali dopravní znaãení a na uvedenou dobu ZIMNÍ ÚDRÎBA KOMUNIKACÍ svoje vozidla pfieparkovali. V pfiípadû odtahu vozidla v den blokového ãi tûní bude vozidlo odvezeno na CENTRÁLNÍ ZÁCHYTNÉ PARKOVI Tù VOZIDEL do mûstské ãásti Brno-Slatina, na ulici DráÏní ã. 9. Spojení MHD autobus ã. 77 ze zastávky Úzká na zastávku DráÏní v Brnû-Slatina. Telefonické spojení: Mobil: , Marta Trávníãková, ÎP O EZY P EVISL CH VùTVÍ STROMÒ A KE Ò Vyz váme zahrádkáfie a majitele zahrádek k odstranûní pfievisl ch vûtví dfievin do profilû cest. Vûtve stromû a kefiû znemoïàují bezpeãn prûchod pro pû í a prûjezd vozidel. Marta Trávníãková, ÎP PRODEJ KOMPOSTÉRÒ kompostér K400, objem 400 litrû v ka 82 cm rozmûry základny 82x82 cm barva zelená hmotnost 12,5 kg zamrzl m kaluïím ãi kluzk m místûm, napfi. ve stínu stromû apod. Star ím lidem doporuãujeme omezit vycházení za nákupy ve dnech oznaãen ch jako kalamitní. Dovolujeme si pfiipomenout, Ïe zv ená pozornost a péãe je vûnována komunikacím ve svahu, napfi. Tyr ovo návr í, horní ãást ulice Nálepkova, horní ãást ulice Bfiezová, V ina. Rádi bychom touto cestou podûkovali v em obãanûm, ktefií se zapojí do provádûní zimní údrïby a uklidí chodníky pfied sv mi domy. Není moïné zajistit údrïbu v takovém rozsahu bez va í pomoci a v neposlední fiadû se touto ãinností podílíte i na úspofie finanãních prostfiedkû z rozpoãtu na í mûstské ãásti. Je tû jednou dûkujeme a doufáme, Ïe leto ní zimní období, zejména zmíràování závad ve schûdnosti a sjízdnosti, spoleãn mi silami zvládneme. Marta Trávníãková, ÎP ãísle Prodej kompostérû bude zahájen ve druhé polovinû mûsíce fiíjna roku Kompostování pfiispívá k ochranû Ïivotního prostfiedí. SniÏuje se totiï mnoïství sváïeného komunálního odpadu a souãasnû vzniká organické hnojivo. To se mûïe vyuïít na zahradû nebo i do kvûtináãû. V koneãném dûsledku napomáhá kompostování i ke sniïování emisí skleníkov ch plynû, protoïe pfii procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do pûdy. Odbor Ïivotního prostfiedí Magistrátu mûsta Brna kompostér K900, objem 950 litrû v ka 95 cm prûmûr základny 150 cm barva zelená hmotnost 29 kg

5 ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 J UNDROV 5 P EDSTAVUJEME ZASTUPITELE Mâ MUDr. Petra Minarãíková, nar. 1964, nestraník, v zastupitelstvu od r za SZ, civilním povoláním lékafika, zájmy: sport v eho druhu. âím si myslíte, Ïe mûïete Jundrovu prospût? Od roku 2002, kdy jsme se do Jundrova pfiistûhovali, oceàuji mimo jiné jeho mírnû vesnickou atmosféru. Pod vesnickou atmosférou si v Ïádném pfiípadû nepfiedstavuji nûjakou zaostalost a lpûní na star ch pofiádcích, ale podporu komunitního Ïivota ve v ech jeho podobách. Setkávání obyvatel v ech vûkov ch kategorií pfii sportu, u fieky, na hodech, na plese, moïnost otevfiené komunikace s radnicí, to v e podle mû dûlá z Jundrova pfiíjemné místo k Ïivotu. Co vás v Jundrovû pálí? Trochu mi v Jundrovû chybí moïnost nákupu zdrav ch potravin, napfi. v podobû sezonní nabídky lokální zeleniny, ovoce SPOLEâENSKÁ KRONIKA, KULTURA A SPORT apod. Myslím, Ïe blízkost tradiãní zahrádkáfiské oblasti k tomu pfiímo vybízí. Va e oblíbené místo v Jundrovû? M m oblíben m místem je obora pod Holednou i kdyï v poslední dobû kvûli rozsáhlému kácení a asfaltování lesních cest se tam cítím ménû pfiíjemnû neï dfiíve. Ráda bych, aby se obnovila moïnost nejen pfiíjemné letní relaxace pod stromy, ale i moïnost projet se v zimû lesem na bûïkách nebo tam vzít dûti na sáàky. Oblíbené jídlo? Oblíben m jídlem je pro mne cokoliv, co uvafií mûj manïel. Oblíbená barva? Miluju barvy podzimu. Oblíbené rãení? Îádné oblíbené rãení nemám, nicménû ãasto fiíkám, Ïe je-li ãlovûk zdráv, v echno ostatní uï se zvládne. V ZÁ Í A ÍJNU OSLAVILI SVÁ JUBILEA TITO JUNDROV TÍ OBâANÉ: Otto Krajíãek let Vilemina Bry ová let Egon Zetka let Vladimír Grimm let Ludmila Píchová let AlÏbûta Frantelová let Jifií Kalá ek let Bohumír Krepãík let Lubomír Sklenák let Jarmila Janderková let Jifií Zavfiel let Olga Biringerová let Libu e Proke ová let ZdeÀka Emmerová let Ludmila Pl ková let Daniela Kocmanová let BlaÏena Valentinová let Jan Kozák let Irena Hanu ová let Erich Vesel let Franti ek Pospí il let V em oslavencûm pfiejeme pfiedev ím mnoho zdraví, tûstí a spokojenosti! SETKÁNÍ JUBILANTÒ NA RADNICI SE STAROSTKOU Foto: Ladislav Jelínek (taky oslavenec)

6 6 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 Foto: Ladislav Jelínek Za úmorného vedra se konal leto ní 49. roãník tradiãního brnûnského bûïeckého závodu Brnûnská pûtadvacítka. Závod v minulosti mûnil ãasto svou traè. Nyní vede ze stadionu Moravské Slavie na Vojtovû ulici po cyklostezce aï ke komínskému splavu. BûÏci opakovanû probíhali nûkolikrát i Jundrovem. Ve vedru zvítûzil Michael Pozdenkov, kter nároãnou traè zvládl za hodinu a 37 minut. Do cíle dobûhlo i nûkolik jundrovsk ch bûïcû. HOKEJBALOV CLUB JUNDROV Milí ãtenáfii na eho zpravodaje, moïná budete pfiekvapeni z tohoto zji tûní, Ïe na e milá obec Jundrov má své reprezentanty i ve sportovním odvûtví, kter m je velmi znám hokejbal. A troufám si fiíci, Ïe ne ledajaké. Na i borci z t mu HBC Jundrov (hokejbalov club Jundrov se v minulém roce dostali do finálov ch bojû o titul ve své tfiídû a drïeli se velmi stateãnû, kdyï velmi tûsnû vypadli v semifinále s pozdûj ím vítûzem celé soutûïe, a to s t mem z Jihlavy! Urãitû rozpoznáte z fotografie známé jundrovské tváfie, kter mi jsou Jundrováci aè jiï b valí, tak starousedlíci: Vedoucí muïstva a kapitán Tomá SáÀka (Tomíãek), Zbynûk Lenomar, Richard Hübl a Franti ek Dolíhal. DrÏme jim palce, aby se jim dafiilo v nadcházející sezonû 2016/2017 a byli dobr mi reprezentanty na í obce v tomto krásném sportu! Marek Vykydal

7 ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 J UNDROV 7 Na pfielomu záfií a fiíjna se na Svratku v Jundrovû vrátily osmiveslice. V prestiïním souboji vysok ch kol VUT a Masarykovy univerzity vyhrála letos osma MU. ZávodÛm pfiihlíïela i olympijská vítûzka ve skifu z Lond na Mirka Knapková (na snímku dole vpravo), která na Svratce zaãínala. Foto: Ladislav Jelínek T. J. SOKOL JUNDROV Po letní odmlce se naplno rozjelo cviãení v Tûlo cviãné jednotû Sokol Jundrov. Ale i pfies léto jsme nezaháleli a aktivnû cviãili. DÛkazem toho bylo cviãení zumby, které se uskuteãnilo celkem dvakrát a bylo urãeno pro irokou vefiejnost. Ostatní oddíly cviãily dle prázdninového rozvrhu. Díky získané dotaci v podobû , Kã jsme na konci prázdnin zrealizovali renovaci podlahy v tûlocviãnû, coï spoãívalo v pfiebrou ení a opûtovného nalakování a nalajnování hfii È a bodû pro prostná. Doufám, Ïe jsme opût pfiispûli k tomu, aby v tûlocviãnû bylo pfiíjemné prostfiedí a cviãencûm se tam líbilo. Dále mnû dovolte pozvat Jundrováky na cviãení v na í jednotû. Jen mal souhrn toho, co se u nás cviãí: úter hod. Pfied kolní a kolní dûti Zamûfieno na vûkovou skupinu 4 7 rokû. Cviãí se v eobecná tûlesná pfiíprava v kombinaci s herními prvky, míãové hry. Vedoucí oddílu Renata Èastná. úter hod. Míãové sporty + floorball Novû zamûfieno na vûkovou skupinu dûtí ve vûku 6 8 rokû. Hrají se míãové sporty, pfieváïnû floorball. Vedoucí oddílu Radek Janou ek. úter hod. Míãové sporty + floorball Zamûfieno na vûkovou skupinu dûtí ve vûku 8 12 rokû. Hrají se míãové sporty, pfieváïnû floorball. Vedoucí oddílu Radek Janou ek. pondûlí hod. Mlad í Ïáci a Ïákynû Zamûfieno na vûkovou skupinu dûtí ve vûku 8 12 rokû. Cviãí se v eobecná tûlesná pfiíprava, míãové hry a atletické disciplíny. Vedoucí oddílu Jana Mrhaãová. stfieda hod. + ãtvrtek hod. gymnastika Zamûfieno na vûkovou skupinu 6 8 rokû. Cviãí se základy sportovní gymnastiky, zamûfiené na rozsah pohybu, drïení tûla, zpevnûní svalstva, rytmiku, akrobacii a náfiadí.vedoucí oddílu Draha Hájková. ãtvrtek hod. Oddíl minipóla a kondiãního plavání Novû jsme pro dûti pfiipravili oddíl minipóla, kter bude provozován v bazénu Z Jasanová. Zamûfieno na vûkovou skupinu dûtí ve vûku od 3. do 7. tfiídy. Trénovat se bude pfieváïnû kondiãní plavání se zamûfiením na trénink zdokonalovacího plavání a minipóla. Vedoucí oddílu Josef Beránek. Pondûlí a ãtvrtek hod. Ïeny Vhodné pro vûkovou kategorii 60 a více rokû. Cviãení je zamûfieno na udrïení dobré fyzické kondice pomocí lehkého aerobního cviãení, posilování problémov ch partií a protaïení celého tûla. Vedoucí oddílu Renata Èastná Pondûlí hod. Zumba Ïeny Vhodné pro v echny vûkové kategorie, cviãení pfii moderní hudbû v latinskoamerick ch rytmech. Vedoucí oddílu Renata Èastná. âtvrtek hod. Aerobic Ïeny Vhodné pro v echny vûkové kategorie, cviãení aerobiku, které se stfiídá se step aerobikem, cviãení na bosu. Pfii cviãení jsou vyuïívány rûzné druhy posilovacího náãiní. Doplnûno i posilováním problémov ch partií. Vedoucí oddílu Renata Èastná. Pfiiveìte svoje dûti pfiijìte se podívat na hodinu, pfiípadnû si nezávaznû vyzkou et jednotlivá cviãení, první hodina je zdarma. Za Tûlocviãnou jednotu Sokol Jundrov Renata Èastná, starostka

8 8 ROZHOVOR 66 let elektronového mikroskopu v Brnû Stolní elektronov mikroskop Tesla BS J UNDROV Pokraãujeme v seriálu rozhovorû se zajímav mi lidmi, ktefií zanechali své stopy v Jundrovû. Na ím dne ním hostem je pan Ladislav Zobaã, technik a konstruktér, kter spolu s Arminem Delongem a Vladimírem Draho em zkonstruovali první elektronov mikroskop v âeskoslovensku. Pan Zobaã se zab val také problematikou technologie svafiování elektronov m svazkem a elektronov ch sváfieãek. ZároveÀ také spolupracoval s lékafii, díky ãemuï konstruoval pfiístroje pro kryochirurgii. Jednalo se zejména o práci pro MasarykÛv onkologick ústav. Na e dne - ní povídání ale zamûfiíme k elektronovému mikroskopu. Co vás pfiivedlo k v voji elektronového mikroskopu? Èastná shoda okolností: pfiedev ím to, Ïe jsem bûhem studia na VUT v Brnû mohl pracovat jako tzv. pomocná vûdecká síla v Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky, vedeném profesorem Ale em Bláhou. Druhá pfiíznivá okolnost byla v tom, Ïe tento pan profesor mûl nápad zkonstruovat na jeho ústavu elektronov mikroskop a hlavnû dokázal zajistit v echny podmínky nutné k realizaci této my lenky. Mûl jsem to tûstí, Ïe konstrukci takového zafiízení svûfiil mnû. Kde byl vyvinut první elektronov mikroskop a jak tomu bylo u nás? První elektronov mikroskop vymyslel a realizoval jako pokusné zafiízení nû - meck fyzik Ernst Ruska v roce 1931 v Nûmecku. V prakticky pouïitelném provedení byl realizován v roce Do âeskoslovenska se dostaly první dva elektronové mikroskopy v rámci pováleãné pomoci v roce Jeden z nich pouïíval na lékafiské fakultû prof. Ferdinand Herãík. Tento mikroskop poslouïil jako vzor pro první elektronov mikroskop v âeskoslovensku. V roce 1948 se v Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky na VUT vytvofiil mal pracovní kolektiv veden profesorem Bláhou. Toho napadlo zkonstruovat první elektronov mikroskop v tehdej ím âeskoslovensku. Profesorovi Bláhovi patfií zásluha nejen za ten nápad, ale hlavnû za vytvofiení v ech podmínek nutn ch pro jeho realizaci. V roce 1950 byl vyroben a uveden do provozu první ãeskoslovensk elektronov mikroskop. Ale nejen to, nûkolik dal ích pfiístrojû podle tohoto prototypu bylo vyrobeno hned v následujícím roce ve Vûdecké dílnû zaloïené v Brnû rovnûï profesorem Bláhou. On také navrhl jako druh mikroskop zkonstruovat praktick, jednoduch pfiístroj. To se podafiilo skupinû mlad ch nad encû, rovnûï na brnûnské technice, ale uï v rámci Vojenské akademie. Vûdecká dílna jako soukromé pracovi tû byla brzy znárodnûna, tj. zaãlenûna do ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 národního podniku TESLA Brno. Tak se stal tento podnik v robcem elektronov ch mikroskopû v âeskoslovensku. To byl jenom zaãátek. Skupina v vojáfiû pokraãovala na Vojenské akademii ve v voji dal ího typu, kter se ukázal jako velmi progresivní tzv. stolního elektronového mikroskopu. V robek byl ocenûn zlatou medailí na EXPU v Bruselu v roce Jeho v roba se rozbûhla v brnûnské Tesle. Vyrobilo se více neï 1100 tûchto pfiístrojû, coï je nespornû svûtov rekord v tomto oboru. Kromû toho se v Tesle vytvofiil kolektiv pracovníkû, kter po zru- ení NP Tesla po roce 1990 vytvofiil v Brnû své nástupnické firmy, které prosperují a úspû nû soupefií s obdobn mi firmami v Japonsku. Jak je zásadní rozdíl mezi obyãejn m a elektronov m mikroskopem? (Pokud moïno pfiiblíïit i velikosti pfiístrojû.) Z pouïití elektronû místo svûtla k vytvofiení obrazu vypl vají v echny podstatné rozdíly konstrukce pfiístroje. Elektrony se nemohou pohybovat ve vzduchu. Pracovní prostor mikroskopu musí b t proto ãerpán na vysoké vakuum. âoãky elektronového mikroskopu nemohou b t sklenûné. Jsou tvofieny elektrick m nebo magnetick m polem. Elektrony pro zobrazování musí b t urychleny elektrick m polem vysokého napûtí, 5 aï 300 kv. Magnetické ãoãky musí b t napájeny vysoce stabilizovan m proudem. KaÏd elektronov mikroskop je proto velmi sloïité a nákladné elektrovakuové zafiízení. Experimentální prozafiovací elektronov mikroskop 100 kv (L. Zobaã, V. Draho, J. Speciáln a sedící A. Delong) 1954

9 ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 J UNDROV 9 Jaké jsou typy elektronového mikroskopu? Jsou dva základní typy elektronov ch mikroskopû tzv. transmisní a rastrovací. U transmisních mikroskopû elektrony k vytvofiení obrazu procházejí zkouman m preparátem, kdeïto u rastrovacího mikroskopu velmi tenk svazek elektronû ohmatává po fiádcích povrch pfiedmûtu (podobnû jako v televizní obrazovce) a k vytvofiení obrazu jsou vyuïity odraïené elektrony. Transmisní elektronové mikroskopy nacházejí uplatnûní napfi. v mikrobio - logii, zatímco rastrovací mikroskopy jsou vhodné ke zkoumání porchû, napfi. v metalografii. Jedna z brnûnsk ch firem dodává na trh od roku 2008 zvlá tní mikroskopy, které jsou kombinací elektronového a svûtelného mikroskopu. Elektronov obraz se promítá na povrch krystalu, kter jej pfievede na svûteln. Tyto mikroskopy LVEM5 pracují s elektrony s pomûrnû nízkou energií 5 kev. Díky tomu jsou mnohem men ích rozmûrû neï vysokonapûèové mikroskopy (s 50 aï 300 kv). Brnûn tí v robci tedy nabízejí zájemcûm velmi irok v bûr. Kde ve svûtû a v jak ch oblastech lidské ãinnosti se pouïívají elektronové mikroskopy vyvinuté nebo vyrobené v Brnû? Kolik tûchto brnûnsk ch pfiístrojû zhruba je? Elektronové mikroskopy pouïívají v zkumní pracovníci v nesãetn ch oborech ve v ech vyspûl ch zemích na celém svûtû. Mnohé z nich jsou mikroskopy vyrobené u nás v Brnû, a to jak pfied, tak i po pfielomovém roce Jsou jich nespornû tisíce. Pfiem líte o tom, jak bude vypadat mikro skop za 60 let? Bude jistû dokonale pfiizpûsoben potfiebám uïivatele. Ale neoãekávejme, Ïe bude mít vût í zvût ení, pfiípadnû rozli ení. MoÏn ch hranic tûchto parametrû bylo jiï dosaïeno. Jsou v ak lidé, ktefií by rádi mikroskop na zvût ování platu. Kdoví, tfieba se to nûkomu podafií, i bez elektronû. Dûkuji za zajímav rozhovor. Alena Krestová Foto: archiv UPT Stfiední kola, základní kola a matefiská kola pro zdravotnû znev hodnûné, Brno, Kamenoml nská 2 Fakultní kola Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brnû Stfiední kola, základní kola a matefiská kola pro zrakovû postiïené v Brnû byla opravena a mûní i svûj název Stfiední kola, základní kola a matefiská kola pro zrakovû postiïené v Brnû pro la v období ãervence 2015 do ãervence 2016 rozsáhl mi stavebními úpravami a v návaznosti na novelizaci kolského zákona zmûnila i svûj název na Stfiední kola, základní kola a matefiská kola pro zdravotnû znev hodnûné. V rámci stavebních prací, které provádûly spoleãnosti Komfort, a. s., a UNISTAV CONSTRUCTION, a. s., byla vymûnûna okna, zaskleny lodïie, zatepleny a novû omítnuty komplexy budov matefiské i základní koly a rovnûï internátu pro Ïáky Z. V echny objekty dostaly nov estetick vzhled. Realizaci nového kabátu provedla firma Malujeme jinak. Celkové náklady na stavbu ãinily cca Kã a byly financovány z prostfiedkû Ministerstva kolství, mládeïe a tûlov chovy. Kromû prázdninového K ESËANSKÉ SPOLEâENSTVÍ BRNO INFORMUJE Po del í pauze se opût oz váme s nabídkou akcí pro vefiejnost. První akcí leto ního kolního roku bude Odpoledne se stavebnicí Kapla. Îe jste o ní nikdy nesly eli? Naposledy jsme s ní v KS Brno stavûli pfied tfiemi lety, a tak je nejvy í ãas si to pfiipomenout. Z mal ch dfievûn ch destiãek si mûïete postavit doslova cel svût. O tom, Ïe kdo si hraje, nezlobí, se pfiijìte pfiesvûdãit v sobotu odpoledne do KS Brno na Veslafiské 56. Co od této stavebnice mûïete ãekat, se podívejte tfieba na provozu byla stavba provádûna i bûhem kolního roku, coï mimo jiné vyïadovalo dodrïování pfiísn ch bezpeãnostních opatfiení, a to jak ze strany stavbu provádûjící spoleãnosti, ale i z fiad pedagogû a ÏákÛ. Díky rekonstrukci se v znamnû zefektivní náklady na energie v dal ích letech a zv í se i komfort studia ÏákÛ, uvedla Mgr. Dagmar S sová, fieditelka koly. K novinkám nového kolního roku náleïí i zmûna názvu koly, která souvisí s novelou kolského zákona ã. 561/2005 Sb., jeï vstoupila v platnost PfiestoÏe primární skupinou, které kola poskytuje speciálnû pedagogickou péãi, jsou stále Ïáci se zrakov m postiïením, nejsou zde v jimkou ani Ïáci s tûlesn m, mentálním ãi kombinovan m handicapem, ktefií preferují men í tfiídní kolektiv, individuální péãi a dostupnost moderních kompenzaãních pomûcek, jak mi jsou napfiíklad ozvuãené notebooky, zvût ovací lupy, tiskárna v Braillovû písmu a dal í podpûrná opatfiení, která stanoví pfiíslu né speciálnû pedagogické centrum nebo pedagogicko psychologická poradna. Nov název tak bude více charakterizovat souãasné zamûfiení koly. Pro více informací prosím kontaktujte: Mgr. Dagmar S sová, fieditelka koly S, Z a M pro zdravotnû znev hodnûné, Brno, Kamenoml nská 2, se v souãasné dobû skládá ze sedmi subjektû, ke kter m kromû kol a internátû náleïí i spe - ciálnû pedagogické centrum. Je nejvût- ím vzdûlávacím zafiízením pro zrakovû postiïené v âeské republice. V rámci stfiední koly nabízí maturitní vzdûlání v oborech obchodní akademie, sociální ãinnost a masér sportovní a rekondiãní, na odborném uãili ti pak obory rekondiãní a sportovní masér, peãovatelské sluïby a textilní a odûvní v roba. V loàském roce kola oslavila 180 let od svého zaloïení. Akce je vhodná pro v echny, ktefií rádi staví, od 0 do 99 let. Pro dospûlé, ale i teenagery, je ve stejny den, tedy , pfiipraven veãer filmov ch ukázek a povídání o hodnotách, které v nich jsou, pod názvem Vidíme skuteãné hodnoty tam, kde jsou? Veãerem

10 10 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 bude provázet pastor KfiesÈanského spoleãenství Nymburk Petr PlaÀansk. Více o nûm se dozvíte tfieba na jeho osobních stránkách Pokud máte rádi filmy a zároveà rádi pfiemy líte a diskutujete nad Ïivotními hodnotami, je tento veãer urãen právû vám. Neváhejte tedy a urãitû pfiijìte. KOLA odpoledne vás jiï tradiãnû pfiivítáme na v robû adventních vûncû. Jako kaïdym rokem si mûïete materiál zakoupit pfiímo na místû ãi pfiinést a vy - sdílet s ostatními nebo se tfieba i zbavit nûãeho, co uï máte okoukané, ale jinému by to je tû udûlalo radost. Jako vïdy se mûïete tû it na pfiíjemn pfiedvánoãní pod - ZAâÁTEK KOLNÍHO ROKU NA Z JASANOVÁ Tak prázdniny skonãily a hurá do koly. Letos jsme si to volno trochu prodlouïili, díky v stavbû pfiípravné tfiídy jsme zahájili aï Ráno jsme pfiivítali koláky po prázdninách hudbou a poté se roze li do pfiipraven ch tfiíd. ZÛstali jen budoucí prvàáci s pfiípravkáfii se sv mi rodiãi. Pfiivítali jsme je s paní starostkou a paní místostarostkou a poté je deváèáci s osmáky pod vedením paní uãitelek odvedli do jejich tfiíd. My jsme je pak s paní starostkou li pozdravit a také jsme nav tívili devítku, kde jsme ÏákÛm popfiáli Èastnou volbu do budoucna. Zastavili jsme se i v pfiípravné tfiídû, která je zatím provizornû ve kolní druïinû, a bylo to pfiíjemné zastavení. Pfiípravná tfiída je leto ní novinkou a dal í sluïbou, kterou nabízíme jundrovsk m obãanûm. Mimochodem uï je nás na kole 370, 17 tfiíd, 5 oddûlení kolní druïiny, 2 oddûlení kolního klubu a deset pfiípravkáfiû. Rosteme :-). Letos nás toho ãeká jistû dost, rozjeli jsme novû upraven kolní program, pokraãujeme v rozvoji kolního poradenského pracovi tû, které jsme roz ífiili o kariérního poradce. Plánujeme je tû dal í roz ífiení sluïeb kolního mentora a nabídky voliteln ch pfiedmûtû. veãer s tvofiením, kávou a nûãím men ím k zakousnutí. Akce je urãena pro dospûlé a dûti pod dohledem rodiãû. Ve keré podrobnûj í informace a pfiípadné zmûny budou vãas zvefiejnûny na nástûnkách nebo na Od fiíjna se rozjedou nové krouïky a nezapomnûli jsme ani na,,hodinu Tv navíc a na projekt Sportovci do kol. Startuje triatlon a plno dal ích aktivit. Také letos nás ãeká testování 6. roãníkû â I a celostátní ovûfiování v sledkû vzdûlávání u deváèákû a páèákû. Doufám, Ïe dopadneme stejnû úspû nû jak loni. Tak bude toho zase dost, co nás ãeká, a tak vzhûru do práce. Pûkné podzimní dny a tû íme se na vás. Mgr. Pfiemysl Jefiábek, fieditel Foto: Ladislav Jelínek

11 ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 J UNDROV 11 BABYLONFEST 2016 Ve stfiedu se na na í kole v rámci Multikulturního dne konaly besedy se zástupci národnostních men in Ïijících v Brnû. Tato akce byla souãástí Babylonfestu, kter se jiï tradiãnû v Brnû pofiádá. Na i Ïáci mûli moïnost poznat, jak se Ïije nûmecké, romské, ruské a rusínské men inû u nás. Seznámili se s tradicemi, zvyky a kulturou jednotliv ch men in. Mûli moïnost si vyzkou et své znalosti v kvízech a pfiípadnû se je tû nûco nového dozvûdût. Celá akce vyvrcholila spoleãnou fotografií pfied na í kolou. Îáci poté své dojmy mohli vyjádfiit v tvarnû a jejich díla byla vystavena na Moravském námûstí. Jsme rádi, Ïe jsme mohli b t souãástí této jistû zajímavé akce. Pfiemysl Jefiábek, fieditel ZPRÁVY Z M DUBOVÁ 2 Leto ní kolní rok jsme zaãali s nov mi dûtmi velmi slibnû v echny se rychle zadaptovaly a ranní pláã pfii louãení byl sly et jen krátce. Uvolnilo se nám nûkolik míst, ale ta se rychle obsadila dal ími Ïadateli o místo v M. V leto ním kolním roce je zapsáno opût 138 dûtí, z toho 14 je v logopedické tfiídû a 49 dûtí pûjde pfií tí záfií do 1. tfiídy WORKSHOP V RÁMCI PROJEKTU PREVENCE KRIMINALITY V úter dne 20. záfií 2016 se uskuteãnil na pûdû Diagnostického ústavu pro mládeï na Veslafiské ulici v Jundrovû workshop v rámci projektu Prevence kriminality mládeïe. Setkání se zúãastnili pracovníci orgánu sociálnû-právní ochrany dûtí, pedagogiãtí pracovníci ze základních a stfiedních kol, aè uï kolní metodikové, nebo v chovní poradci, zástupci z Magistrátu mûsta Brna a dal ích poradensk ch pracovi È. V první ãásti setkání vystoupila se sv m pfiíspûvkem por. Mgr. ZdeÀka Procház - ková z odboru prevence kriminality PâR a následnû po ní se zajímav m pfiíspûvkem Bc. David Lebeda, odborník na extremismus ze spoleãnosti Imperativ. V druhé ãásti workshopu byla vedena dosti Ïivá AQUALAND CUP IV ANEB TROCHU V TOM PLAVEME diskuse na rozsáhlé téma prevence kriminality a kriminality mladistv ch vûbec. Probíraly se mimo jiné otázky z hlediska fie ení problémov ch situací na kolách, s tím související spolupráce s pracovníky orgánu sociálnû-právní ochrany dítûte. Jedním z aktuálních postfiehû z diskuse je, Ïe problémové chování ÏákÛ zaãíná jiï na 1. stupni Z a je vût inou zvladatelné bûïn mi prostfiedky v chovy. U star ích ÏákÛ, tedy u ÏákÛ 2. stupnû a stfiedo kolákû, jiï ãasto zásah pedagogického pracovníka koly nestaãí a je zapotfiebí vstupu dal í instituce, kterou mûïe b t i novû zfiízené ambulantní pracovi tû Diagnostického ústavu pro mládeï na Veslafiské ulici 246 v Brnû. V rámci nûkolika workshopû se v tomto Diagnostick ústav pro mládeï, stfiedisko v chovné péãe a kolní jídelna v Brnû na Veslafiské ulici pod vedením fieditelky Mgr. Renaty JeÏkové, organizoval dne jiï poãtvrté AQUALAND CUP aneb Trochu v tom plaveme, kter je souãástí na eho dlouhodobého projektu zamûfieného na propojování dûtí s handicapem a piãkov ch sportovcû. Projekt je zamûfien na dûti a mládeï, které se ãasto pohybují na okraji spoleãnosti. âtvrtého roãníku se zúãastnilo celkem 18 t mû z v chovn ch ústavû, dûtsk ch domovû a dal ích zafiízení, která peãují jak o dûti s poruchami chování, tak o dûti ze sociálnû znev hodnûného prostfiedí. Vûkov rozdíl mezi sportovci a na imi dûtmi není velk, proto jsou sportovci pro dûti pfiirozenûj ím vzorem v jejich dal ím Ïivotním smûrování. Dûti si tak ãasto odná ejí pozitivní záïitek ze zábavy, ale také poznání, Ïe mají se sportovci mnohem více spoleãného, neï se pûvodnû domnívaly. Dlouhodob m cílem projektu je také vedle moïnosti socializace a konfrontace se zdravûj ím Ïivotním stylem i posilování ve velké vût inû sníïeného sebehodnocení dûtí, zpûsobeného mnohdy ne - oprávnûn mi pfiedsudky a stigmatizací. Z na í praxe vypl vá, Ïe dlouhodobûj í podpora a smûfiování dûtí bez opory v rodinû mûïe pfiinést v raznû pozitivní efekt. Peãující v chovn pfiístup, harmonické vztahy dítû dospûl s akcentem na velmi ãasto absentující strukturu dne a nutného penza pravidel, je pro vût inu nov m záïitkem, kter dokáïou mnohdy ocenit aï zpûtnû. Kooperace sportovcû je v tomto programu nanejv vítan m doplàkem a my si této nezi tné pomoci velmi váïíme, vãetnû partnerû, ktefií nám s organizací akce pomáhají. Leto ního roãníku se zúãastnilo 18 t mû. Z. Nastávají nám velké zmûny zápis do 1. tfiíd probûhne elektronicky, a to od 1. do , a do matefisk ch kol rovnûï elektronicky, a to prvních 14 dnû v kvûtnu 2017 to uï budou rodiãe vûdût, kdo bude mít odklad kolní docházky, a podle toho budeme moci nabídnout voln poãet míst v matefiské kole. Od záfií 2017 bude docházka do matefisk ch kol pro dûti v posledním roce pfied vstupem do Z povinná. Teì je pfied námi první polovina kolního roku s podzimními a zimními radovánkami, které chceme s dûtmi proïít v dobré náladû a spolupráci s rodiãi a Z Jasanová. Anna Bal ínková, fieditelka M Dubová kolním roce budeme snaïit poukazovat na problémy dûtí, mládeïe a rodiãû spojené s prevencí kriminality, snahou je propojení práce v ech odborn ch pracovníkû, pracovníkû kol, kurátorû a dal ích. Cílem v ech zúãastnûn ch subjektû je za pfiispûní podpûrn ch metod smûrovat dítû k profesní pfiípravû. Dal í workshop se uskuteãní v úter 18. fiíjna 2016 na téma ikana a kyber ikana. Tû íme se na dal í spolupráci a dûkujeme v em zúãastnûn m. Za realizaãní t m a vedení DÚM Brno: Petr Pivoda a Jifií Martinec SoutûÏící plnili úkoly na deseti stanovi tích. V echny dûti se zapojily s vervou a nad ením. První v ak mûïe b t jen jeden, a to se tentokrát podafiilo na emu t mu, tedy dûtem z Diagnostického ústavu pro mládeï Brno, Veslafiská 246, druzí byli ho i z V chovného ústavu Îulová, tfietí pozici obsadili borci z VÚ Nov Jiãín, kter m v pfiedchozích roãnících patfiila první pfiíãka, krásné ãtvrté místo si vybojovali borci z M, Z a S pro sluchovû postiïené ve Vala ském Mezifiíãí. Za sportovní nasazení a bezproblémové chování patfií pomysln stupeà vítûzû v em pfiítomn m dûtem. Po vyhlá ení v sledkû a oficiální ãásti dne mohli pfiítomní soutûïící a jejich doprovod vyuïívat v ech vodních lákadel Aqualandu Moravia. Martina Václavíková, Ale Koãvara, DÚM Brno

12 12 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 SLOVÁCKÉ HODY 2016 V JUNDROVù Poslední prázdninov víkend byl v Jundro - vû ve znamení konání 92. slováck ch hodû, které se konaly ve dnech 27. a 28. srpna. Letos nám poãasí opût pfiálo odpolední teploty se vy plhaly nad 30 C. K vidûní byly kroje kyjovské, mistfiínské, hovoranské T den pfied hody je ve znamení samotn ch pfiíprav, které zaãínají zvaním krojované chasy. Zpûvem a vínem zve obyvatele obce na hody. Akce se koná v prostoru hfii tû Tûlocviãné jednoty Sokola Jundrov, kter se musí patfiiãnû upravit. Je to opravdu nároãn t den, kdy ruku k dílu musí pfiidat jak sokolové, tak i hasiãi i pfiíznivci hodû. âtvrteãní odpoledne se vydá v prava ohajû a dobrovolníkû do pfiilehl ch lesû, kde se vybírá ta nejlep í a nejvy í máj. Pfiedhodov pátek je ve znamení stavûní máje, která symbolizuje nadcházející hodové dny. Stavûní se provádí ruãnû pomocí záli ek a ÏebfiíkÛ, staví ji kolem 50 ohajû a ÏenáãÛ. Samotné hodové veselí zaãínalo v sobotu i v nedûli prûvodem obcí, kdy se krojovaná chasa sejde pfied sokolovnou a spoleãnû jdou pro stárka a stárku. Letos jimi byli Michal Vy insk a Jana Künstnerová. PrÛvod se vrátí zpût do sokolovny, kde zaãíná hodová zábava. Jako mnoho pfiedchozích rokû i letos k poslechu a tanci hrála dechová kapela Dambofianka pod taktovkou kapelníka Franti ka Majera. Hodové veselí pokraãuje veãerní zábavou, která trvá v sobotu do ranních hodin a v nedûli do pûlnoci. Tanãilo se, zpívalo se, popíjelo se dobré víno. Ná dík patfií krojované chase, sousedûm areálu a sponzorûm. Za organizátory TJ Sokol Jundrov a Sbor dobrovoln ch hasiãû Renata Èastná, starostka TJ Sokol Jundrov Foto: Filip Vrána KrouÏky pro dûti i dospûlé na Rozmar nku Pfiijìte se podívat na ukázkovou schûzku zdarma. ZájemcÛm nabízíme volná místa v krouïcích pro dûti: pfiírodovûdnû-pohybov Irbisi, 7 10 let (úter hod.), achov Hfiíbata, 8 15 let (ãtvrtek hod.), hudebnû-dramatick pro M, 4 6 let (ãtvrtek hod.), nûmãina Ïáci, let (ãtvrtek hod.) Dospûlé a náctileté zveme do novû otevfien ch jazykov ch kurzû: angliãtina pfiíprava na pfiijímací zkou - ky na S (pondûlí hod.), angliãtina konverzace pro dospûlé (pondûlí hod.), nûmãina konverzace pro dospûlé (ãtvrtek hod.). BliÏ í informace a pfiihlá ky na Podzimní prázdniny na Rozmar nku (7 11 let) Pro odváïné dûti ve vûku 7 aï 11 let pfiipravili na i vedoucí na stfiedu a ãtvrtek fiíjna pfiímûstsk tábor Falco Ferox.

13 ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 J UNDROV 13 Tábor probíhá od 7.30 do hod. Cena 700, Kã zahrnuje dobrodruïn pro - gram (vãetnû jízdného), pitn reïim a stravování. Tû í se na vás Jana, Martin a Simãa. BliÏ í informace a pfiihlá ky na Víkendov pfiírodovûdnû poznávací klub Devûtsil (7 11 let) Jednodenní v lety a vícedenní v pravy po Brnû a okolí jsou urãeny dûtem ve vûku 7 aï 11 let, které se zajímají o pfiírodu. Téma leto ních setkání je Já na tom dûlám aneb Proã a jak. Vybírat mûïete z následujících termínû: 16. fiíjna, 19. listopadu, 23. prosince, ledna, 18. února, 25. bfiezna, dubna a kvûtna. Tû í se na vás Lenka a Kry pi. Na klub je tfieba se bezplatnû registrovat na Jednotlivé akce se platí zvlá È. Na akce finanãnû pfiispívá Jihomoravsk kraj. Víkendov pfiírodnû poznávací klub Rezeda (12 16 let) Jednodenní v lety a vícedenní akce jsou urãeny úãastníkûm ve vûku 12 aï 16 let, ktefií se zajímají o pfiírodu a dûní kolem nás. Vybírat mûïete z následujících termínû: 26. fiíjna, listopadu, 23. prosince, 21. ledna, února, bfiezna, dubna, 20. kvûtna a ãervna. Pobytov tábor probûhne v termínu ãervence Tû í se na vás Verãa, Martin a Lenka. Na klub je tfieba se bezplatnû registrovat na Jednotlivé akce se platí zvlá È. Na akce finanãnû pfiispívá Jihomoravsk kraj. Keramické soboty na Rozmar nku (dospûlí) StudentÛm a dospûl m nabízíme tvofiivá sobotní odpoledne s keramikou. Lekce probíhají 22. fiíjna, 26. listopadu, 10. prosince a 14. ledna vïdy od 12 do 15 hodin. MÛÏete si vybrat i jednotlivé termíny. Cena za jedno odpoledne: 300, Kã pro studenty, 360, Kã pro dospûlé. Tû í se na vás lektorky Jana a Pavla. Na akci je tfieba se pfiihlásit na irena.kolacna@lipka.cz. Víkendové kurzy permakultury na Rozmar nku (dospûlí) Pojìte se nauãit navrhnout zahradu, farmu ãi jin pozemek podle principû permakulturního designu. Navrhování pozemkû podle PK principû: prosince 2016 nebo ledna Navrhování pozemkû podle PK principû workshop: února Cena: 2 700, Kã za víkend. Tû í se na vás lektor âestmír Holuba. Na akci je tfieba se pfiihlásit na irena.kolacna@lipka.cz. KNIHOVNA JI ÍHO MAHENA V BRNù POBOâKA JUNDROV INFORMUJE VáÏení ãtenáfii, od ledna do záfií tohoto roku pfiibylo do místní poboãky KJM 634 nov ch knih. Ráda bych zvlá È upozornila na nûkteré zajímavé novinky: KNIHY PRO MALÉ âtená E Marie Zábranská: Koãiãí kola co se uãí koèata, aby obstála a vyrostla ve statné koãky, vypráví Macík kocourek, kterého máma tulaãka zapomnûla na návsi. Macík mûl tûstí a svou kolu absolvoval v koãiãím spoleãenství na venkovském dvofie. Jitka Vítová: Îivot u rybníka pfiíbûh o pfiátelství nás zavede aï k rybníku. Larvy potápníka, váïky a chrostíka proïijí pod vodou mnoho dobrodruïství. Potom se zakuklí a jejich Ïivoty se musí rozdûlit. Marek Kerles: Jak se O stalo králem byla jednou jedna kola, nebyla v ak jen tak obyãejná. Do tfiídy tam místo ÏákÛ chodila písmenka. Byla to písmenka neposedná a paní uãitelce obãas zamotala hlavu. Jednoduch pfiíbûh ze svûta písmenek pomûïe dûtem pochopit, jak se skládají slova a co se mûïe stát, jestliïe se písmenka zamûní. KNIHY O BRNù Ale Svoboda: Brnûnské podzemí Jaroslav Klenovsk : Brno Ïidovské POPULÁRNù-NAUâNÁ LITERATURA Isabelle Thomas: ik jako Francouzka Daniel Brown: Hrdinové ve ãlunu, skuteãn pfiíbûh Lynelle Scott-Aitken: Raw Ïivá strava DETEKTIVKY A THRILLERY Jarmila Pospí ilová: KdyÏ se rojí smrt J. D. Robb: Smrtící sliby James Patterson: VraÏdy na stfiední kole HISTORICKÉ ROMÁNY Jaroslava âerná: Václav IV. sám sobû nepfiítelem Hana Whitton: Z pamûtí císafiova antikváfie Jifií Hanibal: Marie Krist na, nejmilej í dcera Marie Terezie ROMÁNY PRO ÎENY Denisa Ogino: S du í Japonky Jenny Colgan: Ostrov s vûní ãerstvého chleba Julie Halpern: Matefiská, ale urãitû ne dovolená Dana Priesnitzová, knihovnice POZVÁNKA NA V STAVU I v tomto kolním roce se náv tûvníci knihovny budou moci potû it pracemi ikovn ch jundrovsk ch dûtí. V fiíjnu budeme vzpomínat na krásné letní mûsíce nad v kresy, které Ïáci Z Jasanová namalovali na téma kola v pfiírodû. V stava bude opût pfiístupná v pûjãovní dobû poboãky. D. Priesnitzová, knihovnice

14 14 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 5 / 2016 Z HISTORIE JUNDROVA DùJINY JUNDROVSKÉHO SIROTâINCE, DOKONâENÍ V minulém díle jsme nakousli pováleãnou situaci v sirotãinci. Formálnû ústav nadále spravovala Nadace Aloisie Braunové, která uï fungovala sto let. Paradoxnû ale musela vést ve staronovém âeskoslovensku spory o majetek, protoïe prvoinstan - ãní Okresní soud civilní pro Brno-mûsto zamítl v lednu 1946 obnovit knihovní zápis jejího nûkdej ího majetku, kter nadaci odàal za války fií sk protektor. Nadace mûla tûstí, Ïe ji obhajoval jeden z nejlep ích brnûnsk ch právníkû Hynek Bulín, kter byl ãlenem jejího správního v boru. Konfiskace, kterou nám tento majetek odàali Nûmci pro ãistû nacistické úãely, byla tedy opravdu loupeïí, k níï jsme nezavdali Ïádného jiného podnûtu, neïli Ïe správa nadace byla po dlouhá desítiletí ãeská, psal Bulín Krajskému soudu civilnímu v Brnû. Ze zápisû vypl vá, Ïe soud první instance pûvodní Ïádost nadace zamítl s tím, Ïe nevidûl pfiínos tohoto postupu pro mûsto Brno. Chybí vûru v...odûvodnûní je tû, aby se lupiãûm za jejich dobrodiní podûkoval! To je názor, kter by omlouval i krádeï nebo snad je tû hor í ãin proto, Ïe mûl pro nûkoho tfietího dobré následky. Kdyby napfi. nûkdo ukradl pytel mouky, aby jej daroval nûkomu, kdo ji mûïe dobfie potfiebovati. Z mysli soudcovy a z jeho úst nemûl podobn názor podle na eho mínûní nikdy vyjíti, psal Bulín ve své stíïnosti. Na brnûnskou konzistofi advokát v této souvislosti napsal, Ïe soudce okresního soudu, kter vûc rozhodoval, je podle nûj dobr muï. Zdá se mnû v ak, Ïe na nûho bylo patrnû z venku úãinkováno, a on povolil. Snad budou páni na vrchu rozhodnûj í. A Bulín mûl pravdu, krajsk soud usnesení soudu niï í instance zru il je tû v ãervnu 1946 stejnû jako volné úvahy soudce okresního soudu, které uï dfiíve Bulín oznaãil za nesmyslné. Je tû v záfií 1946 Okresní soud civilní pro Brno-mûsto vklad práva vlastnického ve prospûch sirotãince obnovil. V roce 1947 udûlalo v ústavu ministerstvo vnitra kontrolu stravy, obleãení a vedení dûtí. Organizaci zmûnilo razítko na Dûtské stfiedisko, nov název se ale pfiíli neujal. Následovala i náv tûva zástupcû âerveného kfiíïe, která podûkovala ústavu za péãi o nûmecké dûti a konstatovala pouze nedostatky v o acení. NeÏ se ústav staãil konsolidovat, pfii la zmûna reïimu a pro instituce fiízené duchovní správou nebylo v komunistick ch pomûrech uï místa. O letních prázdninách byl na pfiíkaz krajského národního v boru domov na Veslafiské ulici zru en, celkem 82 dûtí putovalo do jin ch ústavû ve Vranovû, Vy kovû nebo Boskovicích. Sestry je tû nûjakou dobu v ústavu zûstaly. Od záfií se z objektu stal kolní závod národního podniku Mosilana. Ta ale v Jundrovû pfiíli nepobyla, od roku 1951 byl objekt pfiidûlen stavební fakultû brnûnského Vysokého uãení technického, které naopak pfii lo o jiné své budovy, jeï zabrali vojáci. Fakulta do Jundrova umístila katedry hydrotechniky, hydromeliorací nebo vodních staveb. Technika se od roku 1961 také stala majitelkou budovy. V té dobû je tû ãást sester zûstala v areálu, pracovaly jako kuchafiky, uklízeãky, sluïba na vrátnici, jedna jako fotolaborantka. Poslední z nich odvolali provinciální pfiedstavení v roce 1971, kdyï bylo zfiejmé, Ïe duchovní rozmûr uï objekt mít nebude. Nûkdy v této dobû byla také pfiebudována b valá kaple na aulu. Objekt nyní spravuje Vojensk v zkumn ústav a církev s ním vede u soudu spor o jeho navrácení. Spoleãnost Dcer kfies- Èanské lásky sv. Vincence de Paul v Brnû funguje nadále. Svou komunitu má v Královû Poli na Tyr ovû ulici. Filip Vrána Foto: archiv autora B valá kaple sirotãince