Ruské a české frazeologické jednotky s komponentem čas

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu Katrin Surovková Ruské a české frazeologické jednotky s komponentem čas Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Špačková 2016

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury... Podpis autora práce

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Stanislavě Špačkové za trpělivost, cenné rady a připomínky.

4 Obsah Úvod... 5 I.TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmu frazeologie Historie frazeologie Samostatná odvětví frazeologie Vymezení pojmu frazeologizmus Vlastnosti frazeologizmu Klasifikace frazeologických jednotek Sémantická klasifikace Konstrukční klasifikace Funkční klasifikace Klasifikace dle původu Původní české a ruské frazémy České a ruské frazémy cizího původu Stylistická klasifikace Slovnědruhová klasifikace Klasifikace dle stupně mezijazykové ekvivalence II. PRAKTICKÁ ČÁST Úvod k praktické části Úplné ekvivalenty Částečné ekvivalenty Relativní ekvivalenty Analogické frazeologizmy Bezekvivalentní frazeologizmy Závěr Резюме Seznam použité literatury... 51

5 Úvod Tématem předkládané bakalářské práce jsou ruské a české frazeologické jednotky obsahující komponent čas. Frazeologizmy jsou nedílnou součástí každého jazyka, obohacují ho, využívají se ve všech komunikačních sférach a je velmi důležité naučit se je správně používat. Hlavním cílem této práce je analýza a porovnání ruských a českých frazémů s daným komponentem. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretickou část tvoří několik kapitol, v nichž jsou zpracovány teoretické poznatky z oboru frazeologie. V první řadě jde o vymezení základních pojmů, konkrétně pojmů frazeologie a frazeologizmus. Diplomová práce se v této části zabývá také vznikem frazeologie jako samostatné vědecké disciplíny a popisem jejich jednotlivých odvětví. Jsou zde popsány také vlastnosti frazému a klasifikace frazeologických jednotek z různých hledisek. Podkladem pro tuto část jsou práce předních ruských, českých a slovenských jazykovědců zabývajících se frazeologií. Praktická část spočívá ve shromáždení jazykového materiálu a jeho následném roztřídění na základě míry mezijazykové ekvivalence. Vytvoříme tak 4 skupiny českých a ruských frazeologických ekvivalentů, z nichž alespoň jeden obsahuje komponent čas resp. «время», a také skupinu tzv. národních, bezekvivalentních frazeologizmů. Následně jsou tyto česko-ruské frazeologické dvojice podrobeny analýze, ve které jsou uvedeny společné znaky a odlišnosti mezi jednotlivými ekvivalenty. Frazémy jsou klasifikovány na základě různých kritérií. Důležitou součástí praktické části jsou také příklady užití shromáždených frazémů v kontextu. Uváděné příklady pocházejí z internetových zdrojů. S ohledem na zaměření oboru jsme tyto příklady vyhledávali zejména na stránkách cestovních kanceláří a webech zaměřených na turistiku. Výchozím pramenem pro shromáždění porovnávaného jazykového materiálu byl čtyřsvazkový Slovník české frazeologie a idiomatiky autorů F. Čermáka, J. Hronka a J. Macháče a také dvoujazyčná publikace Rusko-český frazeologický slovník L. Stěpanové a Česko-ruský frazeologický slovník V. M. Mokienka a A. Wurma. 5

6 I.TEORETICKÁ ČÁST 1.Vymezení pojmu frazeologie Pojem frazeologie byl poprvé použit v názvu řecko-latinského slovníku Michaela Neandra Phraseologia isocratis grecolatina v roce Toto označení se postupně začalo široce uplatňovat v lexikografické tvorbě a nejčastěji konkurovalo názvu idiomatika. Od začátku totiž označovalo především slova a slovní spojení typická pro určitý jazyk, jež se problematicky překládaly do jiných jazyků. Obsah tohoto termínu i jeho vztah k příbuzným pojmům se v průběhu vývoje jazykovědy různě měnil. 1 Ruský filolog N. M. Šanskij uvádí ve své práci následující definici: «Фразеология представляет собой раздел науки о языке, изучающий фразеологическую систему в еѐ современном состоянии и историческом развитии». 2 V. V. Vinogradov zase definuje frazeologii jako: «систему устойчивых, воспроизводимых экспрессивных словосочетаний, обладающих, как правило, целостным значением, которая включает в себя фразеологические сращения и единства». 3 V. N. Telijová uvádí toto vymezení frazeologie: «Термин фразеология в буквальном смысле слова означает учение об оборотах речи (греч. phrasis 'оборот, выражение'; logos 'понятие, учение'). Данный термин употребляется для названия раздела лингвистики, изучающего все фразеологические обороты безотносительно к характеру их грамматического строения и значения. Фразеологией принято называть и совокупность всех етих оборотов». 4 Podle J. Mlacka a P. Ďurča má pojem frazeologie tři významy: 1. Lingvistická disciplína skúmajúca všetky stránky frazém. Podľa prístupu k jednotlivým stránkam frazeologických jednotiek sa v nej vydeľujú viaceré čiastkové disciplíny, ako napr. historická frazeológia, porovnávacia frazeológia a pod. 1 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. 2. dopl. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, S. 9 2 ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. Moskva: Vysšaja škola, S. 3 3 MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. 2. vyd., rozš. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Skripta. S TELIJA, Veronika Nikolajevna. Čto takoje frazeologija. Moskva: Nauka, S.10 6

7 2. Súhrn všetkých frazém, frazeologických jednotiek v jazyku.do tohoto súhrnu sa niekedy zaraďovali iba nevetné jednotky a vtedy sa hovorilo o frazeológii v užšom zmysle. Keď sa do predmetu frazeológie zahrnuli aj obrazné ustálené vetné jednotky s komunikatívnou funkciou, vydelila sa tzv. frazeológia v širšom zmysle. Podľa príznaku idiomatickosti sa frazeológia v tomto zmysle rozdeľuje na idiomatickú a neidiomatickú. 3. V neterminolgickom, voľnom filologickom vyjadrení spôsob vyjadrovania sa nejakého jednotlivca (napr. Štúrova frazeológia, Dubčekova frazeológia) alebo spôsob vyjadrovania sa, ktorý je typický pre nejaký odbor (napr. ekonomická frazeológia, politologická frazeológia atď.). 5 Vyhraněnou terminologickou platnost mají v dnešní jazykovědě pouze první dva významy, které se uplatňují paralelně. 6 Z českých pramenů zde uvádíme formulaci F. Čermáka, který užívá zdvojený název frazeologie a idiomatika, v závislosti na tom, jestli přihlíží k sémantické (idiomatika) nebo formální (frazeologie) vlastnosti jednotky. Frazeologie a idiomatika je podle něj: samostatná jazyková disciplína zabývající se studiem, případně i popisem (pak se někdy mluví o frazeografii) svérázných jazykových jednotek různého typu a více úrovní. V běžném povědomí vystupují tyto jednotky tj. frazém a idiom nejčastěji jako sémanticky nerozložitelné. 7 2.Historie frazeologie První zmínky o frazeologii můžeme najít již v období starověku v starém Egyptě a antickém Řecku, především ve formě přísloví. O jejich nový rozvoj se zasloužil na začátku 16. století Erasmus Rotterdamský svou sbírkou Adagia. K nejvýznamnějším českým pracím tohoto typu patří Komenského Moudrost starých Čechů (1631) a Čelakovského Mudrosloví národu slovanského v příslovích (1852). 8 Ve starších jazykovědných koncepcích se pod pojmem frazeologie rozuměla pouze přísloví a pořekadla, nebylo tedy možné ji pokládat za samostatnou jazykovou disciplínu. V totožném významu byl používán pojem paremiologie, 5 ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. Bratislava: Stimul, S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. 2. dopl. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, S FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. 1. vyd. Praha: Academia, S Ibid. S

8 který však označuje všechny malé folklórní žánry, nejenom ty, které zkoumá frazeologie a naopak, nezahrnuje všechny typy frazeologických jednotek, např. ustálená slovní spojení. 9 Jako samostatná vědní disciplína byla frazeologie poprvé definována švýcarským jazykovědcem Charlesem Ballym, který vypracoval princip ekvivalence frazeologizmu se slovem, čímž se do centra frazeologické problematiky dostávají ustálená slovní spojení. 10 Tato slovní spojení byla součástí speciálních ruských sbírek a výkladových slovníků od 18. století pod názvy aforismy, idiomy, rčení a přísloví. Již M.V. Lomonosov při sestavování plánu slovníku ruského jazyka tvrdil, že je potřebné do něj zahrnout také ustálená slovní spojení. Frazeologie ruštiny se nicméně začala systematicky zkoumat relativně nedávno. Do 40. let 20. století nacházíme pouze jednotlivé myšlenky a pozorování týkající se frazeologie v pracích jazykovědců A. A. Potěbné, I. I. Srezněvského, F. F. Fortunatova, A. A. Šachmatova a jiných. 11 V této době byly publikovány pouze dvě ruské práce týkající se výhradně frazeologie od autorů S. I. Abakumova a I. M. Vulfius, ve kterých se tito autoři pokusili o klasifikaci frazeologizmů. Úspěšný byl ale až V. V. Vinogradov, který navázal na práci Ch. Ballyho a jako první vypracoval synchronní klasifikaci frazeologických obratů z hlediska jejich sémantické spjatosti a zároveň položil základy teorie frazeologie jako nové lingvistické disciplíny. Posléze se frazeologické obraty staly předmětem zkoumání také z hlediska jejich struktury, gramatických vlastností a původu a frazeologie se tak stala jednou z rychle se rozvíjejících oblastí rusistiky. Objevilo se velké množství prací různých autorů zaměřených na frazeologii, ze kterých zmíníme například A. I. Efimova, B. A. Larina, O.C. Achmanovou a C. I. Ožegova. 12 K významným ruským jazykovědcům, kteří se věnují frazeologii, v dnešní době patří například A. K. Birich, V. M. Mokijenko nebo N. F. Alefirenko. Co se týká počátků české frazeologie, mezi první díla patří dvě stejnojmenné publikace s názvem Česká frazeologie první od Františka Šebka a druhá od Jana Šacha z roku Mezi nejdůležitější díla první poloviny 20. století můžeme zařadit sbírky Česká přísloví (1911), Sbírka přísloví (1913) od V. Flajšhanse a Lidová rčení (1947) od J. Zaorálka. Jedním z nejvýznamnějších novodobých autorů je F. Čermák, který se ve svém díle 9 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S Ibid. S N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. Moskva: Flinta, S ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S

9 Idiomatika a frazeologie češtiny (1982) zabývá teorií frazeologie. S kolektivem autorů také vytvořil zatím nejrozsáhlejší čtyřdílný Slovník české frazeologie a idiomatiky. Tvoří ho svazky Přirovnání, Výrazy neslovesné, Výrazy slovesné a Výrazy větné. 13 Srovnávání ruské a české frazeologie se v současné době věnují hlavně L. Stěpanova a V. M. Mokijenko. 2.1 Samostatná odvětví frazeologie Frazeologie jako samostatná vědní disciplína se věnuje širokému okruhu otázek od zkoumání vnitřních zákonitostí jejího rozvoje a fungování jako systému přes historii a etymologii frazeologizmů a jejich sémantických a gramatických vlastností až po proces frazeologizace slovních spojení. Do tohoto okruhu patří také problematika překladu frazémů, porovnávaní frazeologických systémů různých jazyků nebo také metodika výuky frazeologizmů. Postupně se utvořila samostatná odvětví frazeologie. 14 Frazeografie se zabývá například teorií a praxí sestavení speciálních frazeologických slovníků. 15 Nářeční frazeologie je oblast nespisovné frazeologie zkoumající frazémy, které jsou hláskoslovní, tvarovou nebo syntaktickou obměnou spisovných frazémů; frazémy, které mají stejný obsah, ale jiné lexikální obsazení a také nářeční frazémy, které nemají ekvivalent ve spisovné frazeologii. 16 Areálová frazeologie srovnává frazeologické slovníky několika oblastí v širším (více)jazykovém prostoru. 17 Frazeostylistika se zabývá klasifikací frazeologizmů ze stylistického hlediska, zkoumá frazeologii jazyka spisovatelů, publicistů a používaní frazeologizmů v hovorové řeči, žargonu a argotu. 18 Frazeologická ideografie tematicky systematizuje a zobecňuje frazeologické informace a definuje frazeologický systém jako obraz světa daného jazyka, resp. skupiny jazyků FÖLDEŠIOVÁ, Denisa Frazeologie. Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S Ibid. S ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S Földešiová, Denisa Frazeologie. Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S. 69 9

10 Další disciplínou je frazeologická neologie, která zkoumá nově vzniklá ustálená slovní spojení. Existují samozřejmě ještě další subdisciplíny frazeologie a obory, které jsou s frazeologií úzce spjaty Vymezení pojmu frazeologizmus Jednou z prvních úloh každé vědecké disciplíny je určit předmět jejího výzkumu. Jelikož se u frazeologie vycházelo z rozlišování volných a ustálených slovních spojení, mezi první používané termíny pro základní jednotku patří právě ustálené slovní spojení. Později se začal využívat také termín frazeologický obrat. V době, kdy byly za frazeologizmy považovány pouze paremiologické útvary, se k označení základní jednotky využívaly výrazy přísloví, pořekadlo a rčení. Široké uplatnění (především v západních jazykovědných školách) má pojmenování idiom. Po uvedení prací V. V. Vinogradova se začal jako základní termín pro elementární jednotku frazeologie používat název frazeologická jednotka. V dnešní době se běžně využívají výrazy frazeologizmus a frazém. 21 V ruštině existuje pro základní jednotku frazeologie také několik různých názvů - фразеологическая единица, фразеологизм, фразема, устойчивое словосочетание, идиома. 22 Základní jednotku frazeologie definuje N. M. Šanskij takto: «Фразеологический оборот это воспроизводимая языковая единица из двух или более ударных слов, целостная по своему значению и устойчивая в своем составе и структуре». 23 Dle N. F. Alefirenka je frazém «устойчивое сочетание слов с целостным и переносно-образным значением, непосредственно не вытекающим из суммы значений его лексических компонентов». 24 Slovenský lingvista J. Mlacek vymezuje frazeologickou jednotku jako ustálené slovné spojenie, ktoré sa vyznačuje obraznosťou a nerozložiteľnosťou svojho významu, jako aj expresívnosťou MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S Ibid. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija.s ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S

11 F. Čermák používá k pojmenování základní frazeologické jednotky dvojí název tj. frazém a idiom. Termín idiom se využívá při upřednostnění obsahově-sémantických aspektů, zatímco termín frazém při upřednostnění především formálního hlediska jednotky. Podobný dvojí úzus mají u Čermáka pojmenování frazeologie a idiomatika. 26 Mezi jazykovědci doposud neexistuje jednotný názor na to, co konkrétně patří k frazeologizmům. V užším pojetí frazeologie lze za frazémy považovat pouze slovní spojení, nikoliv věty. V širším pojetí, jehož stoupencem je například N. M. Šanskij, se frazémy takto nevymezují a můžeme mezi ně zařadit i přísloví, rčení nebo aforismy. Někteří lingvisté zahrnují mezi frazémy všechna ustálená spojení, druzí pouze jejich konkrétní skupiny Vlastnosti frazeologizmu Různé frazeologické teorie se rozcházejí v otázce určení podstatných vlastností frazeologické jednotky. Toto vymezení je důležité při určování, která slovní spojení lze za frazeologizmy pokládat. Některé jazykovědné koncepce uvádí pouze jedinou základní vlastnost jako kritérium frazeologičnosti, jiné pracují s více příznaky. 28 Od počátku frazeologického výzkumu se mezi základní vlastnosti frazémů řadí ustálenost, někteří jazykovědci ji dokonce považují za nejvšeobecnější vlastnost frazeologické jednotky. Nejkomplexněji popisuje ustálenost sovětský autor A. V. Kunin, který rozlišuje více podtypů této vlastnosti. Pod ustáleností používání rozumíme to, že frazém je téměř hotový už před řečovým procesem a zachovává si přibližně stejnou formu i význam. Strukturně-sémantická ustálenost značí, že frazeologizmy vznikají nemodelově a mají individuální strukturní a sémantické vlastnosti. Snad nejpatrnějším projevem ustálenosti a frazeologizovanosti je ustálenost lexikálního složení, která bezprostředně podmiňuje ustálenost významu. V některých jazycích je důležitá také ustálenost tvarů slov ve frazeologické jednotce, tedy morfologická ustálenost. Posledním podtypem je syntaktická ustálenost, jelikož se frazémy vyskytují zpravidla pouze v omezeném počtu konstrukčních podob. Tyto podtypy ustálenosti se nevyskytují naprosto ve všech frazeologických 25 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. S N.F. ALEFIRENKO, N.N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S

12 jednotkách, předpokládá se však, že každý z nich dosahuje alespoň nejnižší míry, aby bylo možné dané slovní spojení považovat za frazeologizmus. 29 S ustáleností souvisí další vlastnost reprodukovatelnost, která odlišuje frazeologizmy od volných slovních spojení. V jazykovém systému existují frazeologizmy jako hotové jednotky, které nevznikají v řečovém procesu, ale hotové se reprodukují z paměti. Co se týká této vlastnosti, existují mezi jazykovědci rozporuplné názory. Třeba N. M. Šanskij pokládal reprodukovatelnost za hlavní vlastnost, od které se odvíjely jiné vlastnosti např. ustálenost nebo celistvost významu. A. V. Kunin naproti tomu tvrdil, že Фразеологическая единица обладает устойчивостью не потому, что воспроизводится в готовом виде, а наоборот, фразеологическая единица воспроизводится в готовом виде потому, что обладает устойчивостью на фразеологическом уровне. Podle A. V. Balakaj jsou tyto dvě vlastnosti propojené a navzájem se podmiňují. 30 Už Ch. Bally a V. V. Vinogradov se zabývali ekvivalentností frazému se slovem. Ačkoli ve svých dílech naznačovali pouze relativní platnost této vlastnosti, někteří následovníci ji pokládali za nejspolehlivější ukazatel frazeologičnosti ustáleného slovního spojení. Za frazémy bylo tedy možné pokládat pouze ty, ke kterým existoval jednoslovný ekvivalent. Tato teorie by vylučovala přísloví a rčení. Na samarkandské frazeologické konferenci se v roce 1971 dokázalo, že moderní frazeologie si nevystačí pouze se samotnou ekvivalentností slova a frazeologizmu jako nejdůležitějšího příznaku, nepopírá však souvislost mezi těmito jazykovými jednotkami. I když nejsou totožné, spojitost mezi nimi je větší, než mezi jinými jednotkami z různých jazykových oblastí. Někteří autoři pro vyjádření tohoto vztahu zavedli pojem souvztažnost, který vyzdvihuje paralelní, ale také odlišné sémantické a gramatické vlastnosti slova a frazému. 31 Za samostatnou skupinu lze považovat vlastnosti frazeologické jednotky vyplývající z její sémantiky tj. významová nerozložitelnost, celistvost pojmenování, idiomatičnost, doslovná nepřeložitelnost a obraznost. Ve starších koncepcích se pod pojmem idiomatičnost rozuměla doslovná nepřeložitelnost frazému do cizího jazyka. Takové vymezení nebylo dostačující, vzhledem k tomu, že v každé národní frazeologii se vyskytuje velké množství frazémů, které se 29 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl S N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S

13 překládají bezproblémově a také frazeologizmů ekvivalentních frazeologizmům jiných jazyků (např. společný evropský fond frazémů zděděný z antiky). Novější koncepce ji chápou spíše jako sémantickou nerozložitelnost zvratu, tedy celistvost pojmenování. Takové chápání idiomatičnosti se aplikuje také při spojování fonémů, morfémů a jiných jazykových jednotek, nelze tedy pouze pomocí tohoto příznaku vyčlenit samotnou frazeologickou jednotku. Tato vlastnost se v podstatě překrývá s významovou nerozložitelností a celistvostí pojmenování. 32 Jednou ze základních a všeobecně rozšířených vlastností frazému je obraznost neboli přenesenost významu. Někdy je dokonce pokládána za východisko frazeologizace (např. u F. Mika), jiní lingvisté jako V. M. Mokijenko ji považují pouze za fakultativní. Tato vlastnost je důsledkem desémantizace slov, která se stávají komponenty frazému. Oslabení významu slov může být úplné nebo částečné a vzhledem k tomu můžeme při obraznosti vyčlenit celou skupinu případů, od výrazů s úplnou obrazností tj. frazeologických srůstů až po spojení s minimálními významovými změnami. 33 Mezi příznaky frazeologizmů patří také expresivnost. Dílo Frazeologická terminologie ji definuje jako: Subjektívne, osobné angažovanie sa hovoriaceho vo vyjádření daného faktu frazémou, vnútorné stotožňovanie sa s ním, čo sa vo frazéme prejaví istou prozodickou, sémantickou či syntaktickou hyperbolizáciou. 34 Zdaleka ne všichni jazykovědci pokládají expresivnost za relevantní příznak frazeologizmu, jelikož může být v některých případech natolik subjektivní, že ho nelze pokládat za závazný pro celou frazeologii Klasifikace frazeologických jednotek Vzhledem k rozsáhlosti frazeologie každého přirozeného jazyka je potřebná jistá klasifikace všech jejích jednotek. Obrovská rozmanitost frazeologických jednotek jak po stránce formální, tak po stránce významové vylučuje možnost jejich dělení pouze na základě jednoho kritéria. Zatímco starší frazeologie si vystačila s vyčleněním některých samostatných typů ustálených slovních spojení jako přísloví, ustálená přirovnání nebo rčení, dnes se 32 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S Ibid. S MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S

14 frazémy klasifikují hned z několika různých hledisek. 36 Některé typy dělení frazeologizmů jsou univerzální, jiné se týkají pouze určité části frazeologie. Mezi nejběžnější typy klasifikace patří sémantická, konstrukční, funkční a stylistická klasifikace. Kromě těchto typů dělení podle jednoho specifického hlediska existují také komplexní, kombinované klasifikace frazémů Sémantická klasifikace Přestože frazeologizmy vystupují jako smyslový celek, může být vztah mezi smyslem frazému jako celku a významem komponentů, jež ho tvoří, různý. Podle míry souvislosti mezi významem celku a jeho jednotlivými částmi můžeme vyčlenit několik typů frazeologických jednotek. Toto třídění patří mezi nejstarší, jeho základy můžeme najít v Précis de stylistique Ch. Ballyho z roku Bally rozdělil frazeologizmy na tři skupiny: obyčejná slovní spojení, frazeologické řady (grupy) a frazeologické celky. Na jeho práci navázal V. V. Vinogradov, který s přihlédnutím k osobitosti ruské frazeologie vytyčil tři typy frazeologických jednotek: frazeologické srůsty, frazeologické celky a frazeologická spojení. 38 Frazeologické srůsty jsou sémanticky nerozložitelná slovní spojení. Jejich význam je úplně nezávislý na významech jednotlivých lexikálních komponentů, není jimi vůbec motivován a lze ho zjistit pouze etymologickým rozborem. Frazeologické srůsty jsou častěji než jiné typy frazémů ekvivalentní slovům (např. бить баклуши 'бездельничать', заморить червяка 'перекусить'). 39 Frazémy tohoto typu bývají kvůli největšímu významovému posunu často doslova nepřeložitelné, někdy jsou proto označovány jako idiomy. 40 Frazeologické celky jsou sémanticky nedělitelná ustálená slovní spojení, jejichž celkový význam je na rozdíl od frazeologických srůstů do jisté míry motivován významem jednotlivých lexikálních komponentů, zprostředkovaně s nimi souvisí (např. умереть от скуки 'неудержимо, до изнеможнения испытывать скуку'). Nejdůležitější vlastností tohoto typu frazémů je jejich obraznost, která je odlišuje od volných slovních spojení. Některá 36 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S

15 slovní spojení jako např. заткни фонтан, гроша медного не стоит nebo маковой росинки во рту не было tak můžou vystupovat jako frazeologizmy (v obrazném, přeneseném významu), ale také jako obyčejná volná slovní spojení (v přímém významu). 41 Posledním typem frazeologických jednotek podle Vinogradova jsou frazeologická spojení. Do této skupiny patří ustálená slovní spojení, ve kterých má jeden člen tzv. frazeologicky vázaný význam (v daném významu se vyskytuje pouze v určitém frazému), zatímco ostatní mají svůj původní lexikální význam. 42 Typickým frazeologizmem tohoto typu je закадычный друг. Slovo друг se používá volně, může se vázat na různá jiná slova, zatímco slovo закадычный se váže na slovo друг a může se používat pouze ve spojení s ním. Slova s frazeologicky vázaným významem mají ohraničené spojovací možnosti (např. slovo брать se může vázat pouze s některými označeními pro emoce страх берет,тоска берет, досада берет, ужас берет, охота берет, зависть берет, смех берет, зло берет atd., ale nemůže být třeba ve spojeních радость берет, наслаждение берет...). Frazeologická spojení jsou sémanticky rozložitelná a většina z nich nemá ve volných spojeních ekvivalenty. Slova s frazeologicky vázaným významem mohou být nahrazena synonymy (např. скоропостижная смерть внезапная смерть). 43 Po vymezení uvedených tří typů frazeologizmu z sémantického hlediska pokračoval jejich výzkum různými směry. A. V. Kunin a jiní lingvisté ukázali, že hranice mezi těmito třemi typy nejsou pevné a existuje přechodný typ mezi frazeologickými srůsty a celky (s částečné motivovaným hlavním členem) a také přechodný typ mezi frazeologickými celky a spojeními. 44 Někteří jazykovědci (např. N. M. Šanskij) vyčleňují ještě čtvrtý typ frazémů frazeologické výrazy. Jsou to sémanticky rozložitelná ustálená slovní spojení, jež se od frazeologických spojení odlišují tím, že se v nich nenacházejí komponenty s frazeologicky vázaným významem. Jednotlivé členy není možné zaměnit synonymy. Hlavní rozdíl mezi frazeologickými výrazy a volnými slovními spojeními spočívá v tom, že výrazy nevznikají až v řečovém procesu, ale reprodukují se z paměti jako hotové jednotky se stálým složením a významem. Šanskij dělí frazeologické výrazy na dva typy: komunikativní a nominativní. Do 41 N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S N. F. ALEFIRENKO, N. N. SEMENENKO. Frazeologija i paremiologija: Učebnoje posobije dlja bakalavrskogo urovňa filologičeskogo obrazovanija. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S

16 první skupiny patří frazémy, které strukturně odpovídají větám, např. Волков бояться в лес неходить nebo Без труда не вытащить и рыбку из пруда. Do druhé skupiny zařazuje frazémy ve formě slovních spojení, které v jazyce plní nominativní funkci. Příkladem je třeba высшее учебное заведение, на данном этапе nebo трудовые успехи Konstrukční klasifikace Jednou ze základních klasifikací frazeologizmů je jejich dělení na základě druhu syntaktické konstrukce daných frazémů. 46 Frazeologické jednotky vznikají frazeologizací všech druhů syntagmatických i větních slovních spojení. Mohou mít tedy formu všech druhů syntagmat i všech větných konstrukcí. Pro frazeologii nejsou stejně důležité všechny konstrukční vlastnosti frazémů, všímáme si zejména jejich základní stavební vlastnosti, tedy toho, jestli má daný frazém formu věty nebo syntagmatu. 47 N. M Šanskij dělí frazémy ruského jazyka z hlediska struktury na dvě velké skupiny: frazeologizmy, které strukturně odpovídají větě. Do této skupiny patří komunikativní jednotky (счастливые часов не наблюдают, Любви все возрасты покорны) a nominativní jednotky (кот наплакал, куры не клюют). frazeologizmy, které strukturně odpovídají slovním spojením. Jako nejtypičtější vzory frazeologizmů ve formě syntagma Šanskij vyčleňuje frazémy tvořené spojením: 1. přídavného a podstatného jména (новый год, собачий холод, выходной день) 2. podstatného jména a podstatného jména v genitivu (точка зрения, яблоко раздора, секрет Полишинеля) 3. podstatného jména a podstatného jména s předložkou (борьба за существование, кровь с молоком, ветер в голове) 4. předložky, přídavného a podstatného jména (на седьмом небе, с незапамятных времен, по щучьему велению) 5. podstatného jména s předložkou a podstatného jména v genitivu (в костюме Адама, в поте лица, во веки веков) 6. podstatných jmen s předožkami (из года в год, от Понтия к Пилату, с головы до пят ) 45 ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S ĎURČO, Peter a Jozef MLACEK. Frazeologická terminológia. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S

17 7. slovesa a podstatného jména (хранить молчание,бить баклуши, высосать из пальца, купаться в золоте) 8. slovesa a příslovce (видеть насквозь, выйти замуж, попасть впросак) 9. přechodníku a podstatného jména (сложа руки, скрепя сердце, положа руку на сердце) A také frazeologická slovní spojení, která tvoří konstrukce: 10. se souřadnými spojkami (судить да рядить, ни рыба ни мясо,целиком и полностью) 11. s podřadnými spojkami (хоть глаза выколи, как на ладони, как в воду опущенный) 12. se záporem не (не робкого деятка, не солоно хлебавши, не в своей тарелке) 48 J. Mlacek rozděluje celý fond frazeologizmů na základě konstrukčních vlastností do čtyř skupin. Fráze jsou všechny frazeologické jednotky s větnou a souvětnou stavbou. Mohou to být fráze ve formě jednoduché věty, ve formě jednoduchého souvětí nebo ve formě složeného souvětí. Frazeologické obraty jsou jednotky se slovesnou syntagmatickou stavbou, kde sloveso vystupuje jako konstrukčně dominantní člen. Frazeologické obraty patří mezi nejpočetnější a zároveň k tvarově nejrozmanitější frazémům. Mezi frazeologické výrazy patří všechny syntagmaticky stavěné frazémy, v nichž se nenachází sloveso. Posledním typem jsou minimální frazeologické jednotky. Jsou to ustálená slovní spojení, jež se skládají z jednoho původně neplnovýznamového a jednoho původně plnovýznamového slova. Nejčastěji jsou to spojení předložek a podstatných jmen v určitém pádu. Minimální frazeologická jednotka se od předchozích typů liší především svou nesyntagmatickou stavbou. Z tohoto důvodu tato spojení někteří lingvisté nepovažují za frazeologizmy. Kromě uvedených 4 základních konstrukčních typů se vyčleňuje ještě konstrukčně proměnlivý typ. Zařazujeme tam takové frazeologizmy, které připouštějí přestavbu, vznikají 48 ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S

18 tak dvě varianty frazému s totožným významem, každý z nich ale patří k jinému konstrukčnímu typu Funkční klasifikace S konstrukční klasifikací souvisí také dělení frazeologizmů na základě funkce. J. Mlacek vyčleňuje následující druhy frazeologických jednotek: Frazeologické jednotky s nominativní (pojmenovací) funkcí - patří sem všechny druhy frazémů kromě frází. Všechny ostatní typy (obraty, výrazy a minimální frazeologické jednotky) mají běžně nominativní funkci. U frazeologizmů nelze mluvit o čistě nominativní funkci, protože kromě pojmenovávání vždy vyjadřují také určité hodnocení, různé prvky expresivnosti a emocionálnosti. Frazeologické jednotky s komunikativní (výpovědnou) funkcí jednotky s větnou stavbou. Řadí se sem jednotky s poučným nebo komunikativním obsahem, tedy přísloví a rčení, ale také jiné frazémy s větnou stavbou. Frazeologické jednotky s nominativně-komunikativní funkcí poměrně ohraničený typ, patří sem proměnlivý konstrukční typ jednotek, kdy některé jejich varianty mají formu fráze a jiné formu zvratu nebo výrazu. Frazeologické jednotky bez výrazné nominativní a komunikativní funkce do této skupiny zařazují někteří jazykovědci citoslovečné a modální frazeologizmy Klasifikace dle původu Frazeologii každého jazyka lze prvotně rozdělit podle původu na domácí a převzatou z jiných jazyků. Jelikož převzaté frazeologizmy, podobně jako převzatá slova, velmi rychle zdomácňují, většinu těchto frazeologizmů (v případě, že se v nich nenachází pojmenování cizích reálií a jsou významově srozumitelná) přestáváme považovat za cizí. Kromě uvedených 49 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S Ibid. S

19 dvou skupin rozdělujeme frazémy do specifičtějších, ohraničených typů, které přesněji charakterizují jednotlivé frazeologizmy vzhledem k jejich původu Původní české a ruské frazémy N. M. Šanskij ve své práci charakterizuje původní frazémy jako ty, které vznikly v daném jazyce nebo byly zděděné ze staršího jazykového pramene. Ruské frazeologické jednotky tak rozděluje na 3 skupiny: frazémy společné pro všechny slovanské jazyky, východoslovanské frazeologizmy a vlastní ruské frazémy. 52 Jelikož frazeologizmy vznikaly na základě dějin, zkušeností, kultury a světových názorů určitého národa, většina původně ruských a českých frazémů odráží reálie dané země, údaje o historii, zvycích, folkloru, způsobu života, přírodě atd. 53 L. Stěpanová podrobněji popisuje některé specifické skupiny původních frazémů, konkrétně frazeologizmy spojené s dějinami, legendami a pohádkami, dále frazémy pocházející z umělecké literatury a frazémy obsahující vlastní jména. Velká skupina českých a ruských frazémů je spojena s dějinami. V těchto frazeologizmech můžeme najít svědectví o důležitých historických událostech. Existuje velké množství českých a ruských frazémů, jež odráží válečnou historii těchto zemí (dopadnout jako sedláci u Chlumce, slepý jako Ţiţka nebo ruské пропал как швед под Полтавой). 54 Další skupinou jsou frazeologizmy spojené s legendami a pohádkami. Tyto frazémy patří k nejstarší části lidové slovesnosti. České legendy byly zdrojem pro výrazy jako běţí, jako by měl Krakonoše v patách; spát jako blaničtí rytíři; silný jako Bivoj. Mnoho ruských frazémů pochází z bohatýrských národních písní bylin (муромский лес; кос, как Соловей разбойник). České a ruské pohádky jsou také zdrojem velkého množství frazémů, např. hloupý Honza Иванушка-дурачок, Jeţibaba Баба Яга, perníková chaloupka, красная девица. 55 Spousta původních ruských a českých frazeologizmů pochází z umělecké literatury různých období. Množství těchto výrazů je spjato s postavami a jejich vlastnostmi (chovat se 51 MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, S Ibid. S Ibid. S

20 jako divá Bára, chovat se jako Švejk, сыновья лейтанта Шмидта). Do této skupiny můžeme zařadit také frazémy pocházející z divadla, kina, televize a masové kultury (představuje si to jako Hurvínek válku; ну, заяц, погоди). 56 Specifickou skupinou jsou frazémy, jejichž komponenty jsou vlastní jména. V českých a ruských frazeologizmech můžeme najít vlastní jména různých druhů. Mezi nejrozšířenější patří frazémy, v nichž se nachází antroponyma, tedy rodná jména, jména po otci, příjmení a přezdívky (směje se jako hloupý Janek, jde jako Káča s máslem, быть как умная Маша). V obou jazycích se vyskytují také frazeologizmy obsahující zeměpisné názvy (ukázat, zač je v Pardubicích perník nebo погнать за Можай), jména zvířat (být ulítaný jako Alík, а Васька слушает да ест), názvy svátků (mluvit pravdu vţdy na Štědrý den, нужен как в Петровки варежки) nebo nebeských těles (kouká, jako kdyby spadl z Marsu; как с Луны свалился) České a ruské frazémy cizího původu Mezi ruské a české frazémy cizího původu řadíme v první řadě frazeologizmy, jež jsou částí společného kulturně historického dědictví evropských národů. V rámci těchto frazémů L.Stěpanova vyčleňuje a blíže charakterizuje především ty, které vznikly na základě biblických pramenů, antické mytologie, světových dějin a literatury. Dále mezi frazémy cizího původu zařazuje frazeologické kalky, poloviční kalky a frazémy převzaté z cizího jazyka v původní podobě. Početnou a rozmanitou skupinu tvoří frazeologizmy, které mají původ v Bibli. Může jít o výrazy převzaté v přesném znění přímo ze Starého a Nového zákona (na věky věků-во веки веков) nebo frazémy, jež vznikly na základě celých textů (Lotova ţena-лотова жена). Nejpočetnější jsou frazeologizmy, které se byly v Svatém písmu použity v přímém významu, dnes se naopak používají ve významu přeneseném (některé ho však měly už původně, např. alfa a omega- алфа и омега, házet perly sviním-метать бисер перед свиньями). Ačkoliv můžeme frazémy biblického původu najít ve všech evropských jazycích, složení jednotlivých biblických frazeologií se liší, je specifické pro daný jazyk. Rozdíly můžeme pozorovat také v české a ruské frazeologii. Tyto odlišnosti vznikly především na základě různých překladů, výběru námětů a vývoje frazémů. L. Stěpanova rozděluje biblické frazeologizmy na tradiční, 56 STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. S Ibid. S.21 20

21 ihned rozeznatelné (Noemova archа-ноев ковчег), a ty, které jsou s Biblí spjaté pouze nepřímo (chodit ke všem Petrům a Pavlům). 58 Ve všech evropských jazycích existuje také množství frazémů, které mají původ v mýtech antického Řecka a Říma. Mnoho z nich tvoří kalky z řečtiny a latiny a shodují se v různých jazycích (Pyrrhovo vítězství-пиррова победа, Achillova pata-ахиллесова пята). Vyskytují se však i frazémy specifické pro určitý jazyk (nosit sovy do Atén, Мудасовы уши). 59 Internacionální povahu má také spousta frazémů, které vznikly na základě děl světové literatury (škaredé káčátko-гадкий утѐнок) nebo historie (výraz po nás potopa-после нас потоп, který se připisuje Ludvíkovi XV. nebo markýze de Pompadour). 60 V průběhu mnoha století se do ruštiny i češtiny dostalo množství frazeologických výpůjček, tedy frazémů přejatých z různých jiných jazyků. Malou skupinu z nich tvoří frazémy, které se v ruštině nebo češtině vyskytují v jejich původní fonetické a grafické podobě. Tyto výrazy se používají spíše v knižním stylu než v běžné řeči. Většina pochází z latiny (tabula rasa, de facto), v ruštině mohou být buď v původní (in vino veritas), nebo v transliterované podobě (перпетуум мобиле). 61 V obou jazycích existují také frazémy, jejichž jedna část je přeložena, zatímco druhá zůstává v původní grafické podobě poloviční kalky. V ruštině je to např. строить куры (z fr. faire la cour, což doslovně znamená dělat dvoření ), v češtině jsou to převážně poloviční kalky německého původu např. mít pech, dělat randál. 62 Posledním typem frazeologických výpůjček jsou kalky. Tyto frazémy vznikly doslovným překladem z jednoho jazyka do druhého. V ruštině to často bývají překlady francouzských rčení, v češtině zase německých, některé kalky se vyskytují v obou jazycích (dojná kráva-дойная корова-melkkuh, zlatá mládeţ-золотая молодежь-jeunesse doreé) STĚPANOVÁ, Ludmila. Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. S Ibid. S Ibid. S Ibid. S Ibid. S Ibid. S

22 4.5 Stylistická klasifikace Na základě expresivně-stylistických vlastností rozděluje N. M. Šanskij frazeologizmy na tři velké skupiny: mezistylové, hovorové a knižní. Nejméně početnou skupinu tvoří mezistylové frazémy, jež se vyznačují tím, že jsou stylisticky a expresivně neutrální. Z tohoto důvodu se používají ve všech jazykových stylech. Příkladem jsou výrazy во всяком случае, время от времени. Hovorové frazeologizmy se od mezistylových liší sníženým expresivně-stylistickým zabarvením a specifičtějším uplatněním, používají se především nebo výhradně v hovorové řeči. Téměř všechny hovorové frazémy se používají v přeneseném smyslu slova (заморить червяка, подлить масла в огонь). Knižní frazémy jsou charakteristické zvýšeným expresivně-stylistickým zabarvením a osobitou sférou uplatnění. Využívají se především v publicistickém, naučném a uměleckém stylu. Jako příklad můžeme uvést výrazy стереть с лица земли nebo игра судьбы. Šanskij sem zařazuje také zastaralé frazémy, jež se v řeči aktivně nevyužívají - frazeologické historizmy (označují nějakou zaniklou skutečnost např. боярский сын) a frazeologické archaizmy (existuje pro ně nové, vhodnější označení např. Новый Свет - Америка) Slovnědruhová klasifikace Tato klasifikace se uplatňuje pouze u frazémů, které jsou ekvivalentní se slovem nebo syntagmatem. Vzhledem k tomu, že se frazémy vyznačují jednotou formy a obsahu, nelze je k jednotlivým slovním druhům zařazovat na základě slovnědruhové příslušnosti jednotlivých komponentů. Naopak tato klasifikace frazémů vychází z jejich celkového významu, prakticky je zařazujeme dle slovnědruhové platnosti jejich jednoslovného (případně víceslovného) ekvivalentu. J. Mlacek vyčleňuje jmenné, adjektivní, slovesné, adverbiální zájmenné, číslovkové, částicové, předložkové, spojkové a citoslovečné ŠANSKIJ, Nikolaj Maksimovič. Frazeologija sovremennogo russkogo jazyka. S MLACEK, Jozef. Slovenská frazeológia: vysokoškolská príručka pre poslucháčov filozofických a pedagogických fakúlt vysokých škôl. S

23 Podobné hledisko můžeme najít u A. I. Molotkova, který rozděluje frazeologizmy na: jmenné (именные) patří sem frazeologizmy, které ve větě vystupují jako podmět, předmět nebo jmenná část přísudku. Mají kategorii rodu, čísla a pádu. Jsou to například frazémy медвежий угол, мокрая курица, злые языки slovesné (глагольные) vystupují jako přísudek, případně jako předmět. Mají kategorii osoby, čísla, času, vidu a rodu. Příkladem jsou frazémy глазом не моргнул, потерять голову, до свадьбы заживет. adjektivní (адъективные) ve větách mají funkci jmenné části přísudku nebo neshodného přívlastku. Disponují kategorií rodu a čísla. Mezi adjektivní frazeologizmy zařazujeme např. собаку съел, мало каши ели, вне себя. adverbiální (адвербиальные) ve větách fungují jako příslovečné určení. Může jít o adverbiální frazémy způsobu (очертя голову), míry (кот наплакал), místa (на каждом шагу), času (во время оно), příčiny (с пъяных глаз) nebo účelu (для отвода глаз). slovesně-propoziční (глагольно-пропозиционные) tyto frazeologické jednotky vystupují pouze jako přísudek jednočlenných vět. Mají gramatické kategorie vidu a času. Patří sem např. кровь стыла в жилах, кусок в горло не пойдет, слюнки текут. citoslovečné (междометные) tyto frazémy slouží k vyjádření různých pocitů, emocí nebo projevů vůle. Jsou to například frazeologizmy хоть в гроб ложись! черта с два! помогай бог! Klasifikace dle stupně mezijazykové ekvivalence V. M. Mokijenko a L. Stěpanova vypracovali klasifikaci, na základě které je možné porovnávat frazeologizmy dvou různých jazyků dle míry jejích ekvivalence. Frazémy tak rozdělili do 5 skupin: úplné ekvivalenty (полные эквиваленты) do této skupiny patří frazémy, které jsou v porovnávaných jazycích totožné jak z hlediska strukturního, tak stylistického. Vyznačují se stejnou obrazností a shodným přeneseným významem (vykasat rukávy засучить рукава). částečné ekvivalenty (частичные эквиваленты) frazeologizmy, které mají totožný význam, liší se však v nějakém jiném aspektu. Může jít například o odlišný počet komponentů, nahrazení komponentu synonymem, jinou strukturu apod. Zpravidla se částečné 66 MOLOTKOV, Aleksandr Ivanovič. Osnovy frazeologii russkogo jazyka. Leningrad: Nauka, S

24 ekvivalenty vyznačují stejnou nebo velice podobnou formou (mít nad sebou vládu владеть собой). relativní ekvivalenty (относительные эквиваленты) význam těchto frazémů je stejný, dochází však k záměně obraznosti. Formy těchto frazeologizmů se sice liší, ale jsou porovnatelné (dělat z komára velblouda делать из мухи слона). analogické frazeologizmy (фразеологические аналогы) do této skupiny řadíme frazémy, které jsou shodné z významového a stylistického hlediska, můžou se však lišit svou strukturou a mají různou obraznost (nosit dříví do lesa ездить в Тулу со своим самоваром). bezekvivalentní frazeologizmy (безэквивалентные фразеологизмы) bývají označovány také jako národní frazeologizmy, protože jsou charakteristické pouze pro určitý jazyk. Jsou úzce spjaty s reáliemi určitého národa. Jejich překlad může být velmi problematický, obvykle je to možné pouze opisem. Příkladem je výraz отправить кого-либо куда Макар телят не гонял, který značí poslat někoho do vyhnanství, zejména na Sibiř. V ruském folkloru byl Makar pastýř, který hnal svá telata na nejnehostinější a nejvzdálenější pastvy MOKIJENKO, Valerij Michajlovič a Ludmila STĚPANOVÁ. Ruská frazeologie pro Čechy. S

25 II. PRAKTICKÁ ČÁST Úvod k praktické části V praktické části se zabýváme ruskými a českými frazeologickými jednotkami, které obsahují komponent čas. Cílem práce je shromáždění těchto frazémů, jejich rozdělení podle míry mezijazykové ekvivalence, následná analýza jednotlivých dvojic frazeologických ekvivalentů a uvedení příkladů užití ruského i českého frazeologizmu v kontextu. Základními prameny, ze kterých čerpáme při shromaždováni jazykového materiálu, jsou Česko-ruský frazeologický slovník od autorů V. M. Mokijenka a A. Wurma, Rusko-český frazeologický slovník L. Stěpanové a čtyřsvazkový Slovník české frazeologie a idiomatiky od F. Čermáka, J. Hronka a J. Macháče. Do práce zahrnujeme ruské a české frazémy obsahující komponent čas, ke kterým existuje v druhém jazyce frazeologický ekvivalent, ať už s daným komponentem nebo bez něho. Popisujeme také tzv. národní frazeologizmy, které se vyskytují pouze v daném jazyce. Do jazykového materiálu nezahrnujeme paremiologické útvary, tedy přísloví, pořekadla, rčení ani okřídlené výrazy. Druhým krokem je přiřazování frazeologických ekvivalentů v druhém jazyce k jednotlivým frazémům a jejich rozdělení dle míry podobnosti. Při tomto třídění vycházíme z teoretické části, konkrétně z klasifikace na základě stupně mezijazykové ekvivalence, kterou vypracovali V. Mokijenko a L. Stěpanová. Zkoumané frazeologické jednotky tak rozdělujeme do 5 skupin: úplné ekvivalenty, částečné ekvivalenty, relativní ekvivalenty, analogické frazeologizmy a bezekvivalentní frazeologizmy. Ke každé skupině je vytvořena tabulka s ruskými frazémy na levé straně a jejich českými ekvivalenty na pravé straně. V případě bezekvivalentních národních frazémů je na levé straně tabulky uveden opis v druhém jazyce. Takto rozdělené frazeologické dvojice následně podrobněji analyzujeme a porovnáváme. Vždy uvádíme nejdřív ruský frazém a pak jeho český ekvivalent. V rámci analýzy v první řadě objasňujeme význam zkoumaných frazémů. Následují dohledatelné stylistické poznámky. Zdrojem těchto informací jsou výše uvedené slovníky a také Frazeologičeskij slovar russkogo literaturnogo jazyka A. I. Fedorova. Poté charakterizujeme jednotlivé ekvivalenty na základě jejich dalších vlastností, přičemž vycházíme z klasifikací frazeologizmů, které jsme popisovali v teoretické části. Jako první využíváme klasifikaci frazémů dle A. I. Molotkova, v rámci které se frazeologické jednotky dle jejich slovnědruhové platnosti dělí na jmenné, slovesné, adverbiální, adjektivní, slovesně-propoziční 25

26 a citoslovečné. Dále je podle konstrukční klasifikace N. M. Šanského zařazujeme buď mezi frazémy strukturně odpovídající větám, nebo frazémy ve formě syntagmatu. Frazémy porovnáváme také z hlediska jejich lexikálního obsazení a popisujeme odlišnosti mezi ruským a českým ekvivalentem. U národních frazémů objasňujeme také jejich vznik. Jako zdroj nám slouží Opyt etimologičeskogo slovarja russkoj frazeologiji od N. M. Šanského. V případě, že k analyzovaným frazémům existuje v některém jazyce synonymní frazém, uvádíme ho na konci popisu. Našim posledním úkolem je vyhledávání příkladů užití analyzovaných frazémů v kontextu. Pokaždé uvádíme nejdříve příklad užití ruského a poté českého frazému. Vzhledem k našemu studijnímu oboru pochází příklady zejména z webových stránek cestovních agentur a portálů zaměřených na turistiku. V případech, kdy se nám nepodařilo najít příklady na takto zaměřených stránkách, ukazujeme užití daných frazémů na materiálech publicistického stylu. V poznámkovém aparátu uvádíme z důvodu velkého množství příkladů ke každému odkazu pouze název příspěvku, název webové stránky, datum citování a URL adresu stránky, na které je dostupná. 26