PODPŮRNÉ NÁSTROJE MANAGEMENTU BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ SÍTĚ

Transkript

1 PODPŮRNÉ NÁSTROJE MANAGEMENTU BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ SÍTĚ Ing. Jiří Ambros ) Ing. Milan Dont Ing. Radim Striegler ) ANOTACE Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Líšeňská 33a Brno Příspěvek popisuje nástroje, které pomáhají realizovat opatření vyplývající z Managementu bezpečnosti silniční sítě v České republice, které používá Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) již několik let. Článek shrnuje přístupy k naplnění tohoto nástroje v podmínkách ČR a stručný popis jejich možného využití. ANNOTATION The article describes the tools and techniques which have been used by Transport Research Centre (Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.) during the implementation of measures in frame of "The Safety Management of Road Network" in the Czech Republic in last few years. The alternative approaches are also summarized in the text with their brief description. 1 ÚVOD Nástroje managementu bezpečnosti silničního provozu jsou definovány Směrnicí Evropského parlamentu a Rady o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (dále směrnice Infrastruktura nebo Směrnice ), která byla Evropskou komisí schválena v říjnu Cílem této směrnice je modernizace standardů v oblasti řízení bezpečnosti silničního provozu a stanovení hlavních směrů a osvědčených postupů pro všechny fáze projektu infrastruktury. Směrnice má přispět ke snížení počtu usmrcených a raněných na evropských silnicích pomocí jednotlivých nástrojů. Směrnice zakotvuje komplexní systém řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, zaměřující se na čtyři následující postupy (nástroje): Hodnocení dopadů bezpečnosti silničního provozu, které má napomoci při strategickém rozhodování o bezpečnostních dopadech nově budovaných silnic, případně o hlavních provozních změnách na silnicích stávajících. Bezpečnostní audity mají zaručit nezávislou kontrolu a doporučení pro technické ověření projektů nových silnic a rekonstrukci těch stávajících. Bezpečnostní inspekce se mají stát součástí pravidelné údržby silnic a mají umožnit zjistit a preventivně snížit rizika nehod a zranění. Management bezpečnosti silniční sítě se má zaměřit na nápravná opatření na místech s vysokým počtem nehod tak, aby se tento počet do budoucna snižoval. Tyto postupy již v některých členských státech jsou (v různém rozsahu) uplatňovány; směrnice má rozšířit jejich aplikaci na území celé EU. Směrnice má platit pro silnice, které jsou součástí transevropské silniční sítě (TEN). Za účelem zvyšování bezpečnosti silničního provozu na celé silniční síti, napomáhá CDV zavádět tyto nástroje i na silnicích mimo síť TEN. 2 UKAZATELE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU Při hodnocení bezpečnosti silničního provozu se používají přímé a nepřímé ukazatele bezpečnosti (PUB a NUB). 2.1 ANALÝZA PŘÍMÝCH UKAZATELŮ PORTÁL DOPRAVNÍCH NEHOD Přímé ukazatele souvisejí přímo s dopravní nehodovostí a představují např. počty nehod, následky nehod na zdraví, hmotné škody, celospolečenské ztráty apod. Vztažením k intenzitě provozu nebo dopravnímu výkonu z nich lze odvodit relativní ukazatele. 1

2 Na grafu 1 je znázorněn vývoj počtu usmrcených na pozemních komunikacích v ČR v letech Jsou zde také vyznačeny důležité mezníky v historii politiky bezpečnosti provozu. Je patrné, že každé nově zavedené opatření generuje určitý pozitivní efekt v podobě snížení počtu usmrcených. Např. po zavedení Národní strategie bezpečnosti silničního provozu pokračoval příznivý vývoj několik let. Graf. 1 Počet usmrcených na pozemních komunikacích v ČR ( ) (zdroj dat: Policie ČR) V souvislosti s řešením tohoto celospolečenského problému bylo v CDV v roce 2004 zahájeno řešení nedostatku informací o místech a příčinách dopravních nehod (VaV projekt. Informační systém pro podporu rozhodování v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zkráceně INFOBESI). Jedním z hlavních cílů projektu je zajistit kvalitní lokalizaci dopravních nehod pomocí GPS zařízení. V systému GIS je pak tato pozice GPS navázána na další informace o pozemních komunikacích včetně možnosti návrhu protiopatření na nehodových lokalitách. Výsledkem projektu je webová aplikace, která zapadá do rámce projektu Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI) a je přístupná pomocí webového portálu pro autorizované uživatele. Obr. 1Prostředí pro lokalizaci dopravní nehody Portál dopravních nehod slouží jako komplexní analytický nástroj ke snižování dopravní nehodovosti. Systematickým přístupem bude sloužit nejen k odhalování nehodových lokalit na silnicích, ale pomocí nástrojů k modelování dějovosti dopravních nehod nabídne dopravním analytikům jasný a přehledný podklad k pochopení a odhalení opakujících se nedostatků kritických nehodových míst. 2

3 Obr. 2 Webový portál dopravních nehod (zobrazení v mapovém podkladu, detail a popisné informace) Na základě četnostní analýzy dopravních nehod se budou dopravním analytikům nabízet nejvhodnější nízkonákladová opatření z rozsáhlého katalogu protinehodových opatření. Systém nabízí také ekonomické vyhodnocení úspěšnosti přijatých opatření, poloautomatickou tvorbu kolizních diagramů a další nástroje. Provázání informací o dopravních nehodách na informace správců dopravních cest prostřednictvím jednoznačné vazby k referenční síti pozemních komunikací je nezbytným předpokladem pro nastartování procesu pravidelného odstraňování nehodových lokalit. Tato skutečnost může výrazným způsobem přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. 2.2 ANALÝZA NEPŘÍMÝCH UKAZATELŮ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU Nepřímé ukazatele vycházejí, oproti přímým, z okolností či jevů, z kterých lze nepřímo odhadovat bezpečnost na základě vztahu mezi chováním účastníků provozu a bezpečností. CDV sleduje v rámci projektu VaV SENZOR následující nepřímé ukazatele bezpečnosti: rychlost vozidel, používání zádržných systémů (tj. bezpečnostních pásů a dětských sedaček), celodenní svícení, odstupy vozidel a telefonování během řízení. Tyto ukazatele jsou každoročně sledovány na 91 bodech rozložených po ČR (viz Obr. 3). Výsledky sledování nepřímých ukazatelů, shromažďovaných v CDV, jsou veřejně k dispozici na webu České observatoře bezpečnosti silničního provozu (dále Observatoř) na adrese 3

4 Obr. 3 Základní síť referenčních bodů jednotlivé barvy představují umístění lokality (zdroj: CDV) Kromě sledování zádržných systémů lze uvedené veličiny označit jako sledování charakteristik dopravního proudu. K těmto sledováním se používají dvě unikátní technologie vyvinuté v CDV - stacionární měřící zařízení a zařízení pro prostorově časová měření STACIONÁRNÍ MĚŘÍCÍ ZAŘÍZENÍ Technologie slouží k měření sledovaných charakteristik dopravního proudu na společné časové ose s možností přesné synchronizace sledovaných jevů. V rámci měření jsou sledovány rychlost vozidel, intenzita a skladba dopravního proudu, odstupy vozidel, překračování nejvyšší dovolené rychlosti, videozáznam dopravní situace a poloha a přesný čas podle GPS. Díky využití bezdrátové technologie je umožněno měření na více profilech na různých místech komunikace. Rozsah sledování je závislý na počtu měřících stanovišť a délce sledování. Obr. 4 Schéma stacionárního měřícího zařízení 4

5 Schéma zařízení je zobrazeno na Obr. 4. Jeho součástmi jsou dopplerovské radary, laserový radar (tzv. laserová pistole), videozařízení a přenosný počítač. Většina zařízení je s hlavním modulem propojena bezdrátově pomocí technologie Wi-Fi včetně přenosného počítače. Uvedené zařízení se používá pro následující aplikace: Periodické sledování nepřímých ukazatelů bezpečnosti provozu (NUB) na průběžném úseku komunikace: je sledována rychlost, odstupy vozidel, intenzita a skladba dopravního proudu (včetně směrového rozdělení). Graf. 2 Ukázky výstupu vývoj rychlosti a intenzity provozu a histogram rozložení rychlosti (zdroj: CDV) ZAŘÍZENÍ PRO PROSTOROVĚ ČASOVÁ SLEDOVÁNÍ Zařízení pro prostorově časová sledování využívá detekce a rozpoznání registrační značky (RZ) vozidla současně s časem průjezdu měřícími stanovišti. Tato sledování se týkají průjezdů vozidel několika profily, ze kterých je možné dále získávat požadované údaje. Sledování je možné provádět pro čtyři základní druhy průzkumů: úseková rychlost vozidel směrový průzkum (v rámci křižovatky, v rámci vymezené zóny) průzkum podílu tranzitní dopravy (tj. takové, která sledovaným úsekem pouze projíždí) průzkum obsazenosti a doby parkování (zdržení) vozidel na parkovištích nebo ve vymezených zónách 5

6 Obr. 5 Blokové schéma měřící aparatury 2.3 SROVNÁNÍ PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH UKAZATELŮ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU Získaná data přímých a nepřímých ukazatelů bezpečnosti silničního provozu byla analyzována na republikové úrovni a poskytla podklad pro další studie. Jedna z nich prokázala silnou korelaci mezi nehodovostí a rychlostí. Jak je patrné na Grafu 3, v extravilánu koreluje vývoj rychlosti s vývojem počtu usmrcených, v intravilánu koreluje s počtem nehod. Graf. 3 Vývoj rychlosti v extravilánu a intravilánu v letech spolu s vývojem charakteristik nehodovosti Tato zjištění dokazují účelnost sledování nepřímých ukazatelů bezpečnosti z definice vyplývá, že nepřímé ukazatele vycházejí z okolností či jevů, z kterých lze nepřímo odhadovat bezpečnost na základě vztahu mezi chováním účastníků provozu a bezpečností. Zde konkrétně lze na základě vývoje rychlosti usuzovat na vývoj charakteristik nehodovosti a umožňuje definovat opatření, která je nutné přijmout pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Při hodnocení ukazatelů na krajské úrovni je možné provést srovnání mezi jednotlivými kraji a zároveň s republikovým průměrem. Srovnání charakteristik na regionální úrovni je možné při vhodné standardizaci ukazatelů, tzn. s využitím údajů o území, silniční síti nebo obyvatelstvu, pomocí kterých jsou ukazatele relativizovány (např. na rozlohu území, na počet obyvatel, délku silnic, apod.). Ke zvýšení přehlednosti jsou výsledky zobrazeny pomocí mapových výstupů. Hodnoty pro jednotlivé kraje jsou prezentovány odstíny zelené 6

7 barvy (hodnoty nižší než průměr ČR) a červené barvy (hodnoty vyšší než průměr ČR). Na Obr. 6 je představena pracovní verze mapového výstupu takové analýzy. Obr. 6 Prezentace srovnání přímých a nepřímých ukazatelů bezpečnosti na krajské úrovni - ukázka 3 CHARAKTERISTIKY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ 3.1 TECHNOLOGIE MOBILNÍHO MĚŘÍCÍHO ZAŘÍZENÍ CDV Pro pořízení pasportu pozemních komunikací bylo v CDV vyvinuto mobilní měřící zařízení pro záznam dat na pozemní komunikaci. Přínosem této technologie je pořízení pasportu pozemní komunikace s využitím video zařízení. Hlavní sledované údaje o komunikaci jsou: směrový a výškový průběh komunikace (s využitím GPS), snímky pozemní komunikace v daném staničení, poloha dopravního značení, zařízení a dalšího vybavení komunikace a videozáznam konkrétní pozemní komunikace. Data jsou navázána na uzlový systém Silniční databanky Ostrava. S technologií vyvinutou v CDV je možné pasport pozemních komunikací provádět za provozu při běžné rychlosti měřícího vozidla Pasport pozemních komunikací Pasportem se nazývá komplexní digitální dokumentace určitého úseku pozemní komunikace pořízená v reálném provozu jedoucím měřícím vozidlem. Při pasportizaci se využívá videokamera a ostatní technika v měřícím vozidle. Veškerá data, která sbírá hlavní řídící jednotka, jsou vztažena k časovému údaji nebo k poloze podle GPS. Po zpracování lze prohlížet videozáznam s vybranými lokalizačními a technickými parametry trasy. Výsledným pasportem lze dokumentovat šířkové uspořádání komunikace, stav dopravního značení, směrové a výškové vedení trasy atd. Na obr. 8 je znázorněn výsledný výstup zpracovaného pasportu části pozemní komunikace v digitální podobě. 7

8 2 1 Obr. 7 Doplnění piktogramů dopravního značení při zpracování pasportu Obr. 8 Ukázka zpracovaného pasportu Výsledný pasport lze využít např. při umisťování dopravního značení, k vyhledávání potenciálně nebezpečných míst, jako podklad pro analýzu nehodových lokalit nebo jako podklad pro bezpečnostní inspekci pozemních komunikací apod. Získaná data jsou navázána na uzlový lokalizační systém Silniční databanky Ostrava a je možno je graficky vizualizovat v prostředí geografických informačních systémů GIS. 4 ZÁVĚR Jedním z nástrojů směrnice Infrastruktura je Management bezpečnosti silniční sítě. Cílem zavádění nutných podpůrných aktivit tohoto nástroje v ČR je snižovaní nehodovosti se zaměřením na nápravná opatření na místech s vysokým počtem nehod. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. se touto problematikou již dlouhodobě zabývá, zejména v projektech Vědy a výzkumu nebo Výzkumného záměru pro Ministerstvo dopravy. 8