METODIKA BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Transkript

1 METODIKA BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ŘÍJEN 007

2 CO JE TO BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ.... DEFINICE.... PROČ PROVÁDĚT BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE.... ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ PODLE FÁZÍ NÁVRHU A PROVOZU SILNIČNÍ SÍTĚ..... Plánování..... Projektování Výstavba Provoz a údržba...6. BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE A BEZPEČNOSTNÍ AUDIT BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE A DATA O NEHODOVOSTI BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE A ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE A LIDSKÝ FAKTOR... 9 PŘEDMĚT INSPEKCE.... SÍŤ EXISTUJÍCÍCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ.... KLÍČOVÁ TÉMATA... PROVÁDĚNÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE.... OBDOBÍ A PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE.... FREKVENCE PROVÁDĚNÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE... PROCES PROVÁDĚNÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE.... KDO PROVÁDÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCI.... POŽADAVKY, KTERÉ BY MĚL BEZPEČNOSTNÍ INSPEKTOR SPLŇOVAT:.... NÁPLŇ PRÁCE BEZPEČNOSTNÍHO INSPEKTORA... MOŽNOSTI ZÍSKÁVÁNÍ DAT FOTOGRAFIE VIDEOPASPORT DOPLŇKOVÉ TECHNICKÉ ROZBORY Směrový průzkum Analýza dopravního výkonu Dopravní konflikty Rychlost Rozhledové poměry Analýza nehodovosti Doporučená dodatečná měření a jejich vyhodnocení PŘÍPRAVA PŘED PROVEDENÍM INSPEKCE PROHLÍDKA LOKALITY OBLASTI PROHLÍDKY LOKALITY Okolí pozemní komunikace Dopravní situace Nedostatky pozemní komunikace... 8 MOŽNÁ ZJIŠTĚNÍ, PŘÍKLADY PROBLÉMŮ A ŘEŠENÍ MOŽNÁ ZJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE PŘÍKLADY PROBLÉMŮ A ŘEŠENÍ Odchylka od platných norem...

3 8.. Nesprávné zvážení schopností a možností řidičů (lidský faktor) Stav dopravní situace... 9 KONTROLNÍ LISTY... 0 ZPRÁVA O PROVEDENÍ BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE... SLOVNÍK POJMŮ... SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 6 PŘÍLOHA : INSPEKČNÍ FORMULÁŘ PRO DOKUMENTACI ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ... 7 PŘÍLOHA : KONTROLNÍ LISTY DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE SILNICE I, II A III. TŘÍDY V EXTRAVILÁNU A JEJICH PRŮJEZDNÍ ÚSEKY OBCEMI.... HLAVNÍ MÍSTNÍ KOMUNIKACE... 7

4 Co je to bezpečnostní inspekce pozemních komunikací. Definice Bezpečnostní inspekce (dále jen BI) je systematická kontrola stávajících pozemních komunikací, prováděná vyškoleným pracovníkem (dále jen inspektorem) či týmem inspektorů za účelem identifikace nedostatků a rizikových faktorů, které mohou zhoršovat následky dopravních nehod nebo přispívat ke vzniku dopravních nehod. Cílem BI je navrhnout opatření vedoucí k odstranění či zmírnění identifikovaných nedostatků a rizikových faktorů. Bezpečnostní inspekce: je systematický nástroj, tzn. že je prováděna podle předem stanovených pravidel na základě metodiky, je prováděna odborníkem nebo týmem odborníků se zkušenostmi v oblasti dopravního inženýrství, chování účastníků silničního provozu a (nebo) navrhování pozemních komunikací, jejím předmětem jsou pouze stávající pozemní komunikace, jejím cílem je eliminovat rizikové faktory spolupůsobící při vzniku dopravních nehod z pohledu pozemních komunikací, neanalyzuje dopravní nehody, které se na sledované lokalitě staly v minulosti, představuje proaktivní přístup řešení nehod.. Proč provádět bezpečnostní inspekce Cílem provádění bezpečnostní inspekce je navrhnout opatření vedoucí ke snížení možností vzniku dopravních nehod, případně k redukci následků nehod a tím snižovat celospolečenské ztráty z dopravní nehodovostí. Ze zahraničních studií vyplývá značný vliv opatření přijatých na základě zjištění BI na redukci nehodovosti (viz následující tabulka). Snahou provádění BI je najít nebezpečná místa, navrhnout opatření k jejich sanaci a tak nehodám předcházet. Zjištění BI nejsou reakcí na nehody, které se již staly tzv. reaktivní přístup. Neřeší se tedy nehodové lokality, inspektor či inspekční tým vyhodnocuje pouze to, co vidí při prohlídce trasy v terénu.

5 Tabulka: Procentuální redukce ztrát z nehodovosti podle druhu přijatého opatření (zdroj: Road Safety Manual, PIARC 00) Druh přijatého opatření Procentuální redukce ztrát z nehodovosti náhrada tuhých stojen veřejného osvětlení - 7% pružnějšími typy úprava dopravního značení - 0% instalace svodidel 0-0% odstranění pevných překážek 0-0% odstranění překážek v rozhledu 0 - %. Zhodnocení bezpečnosti pozemních komunikací podle fází návrhu a provozu silniční sítě Bezpečnostní problémy mohou pramenit z rozhodnutí učiněných v různých fázích návrhu a provozu silniční sítě: plánování návrh stavba provoz údržba. Bezpečnostní inspekce se zabývá pouze fázemi provozu a údržby. Rozhodnutí přijaté ve fázích předchozích se logicky promítají do provozu a následné údržby. Proto se účinná a dlouhodobá řešení často nacházejí pouze při znalosti všech okolností původu problému. Pokud byl na stávající dopravní stavbu proveden v minulosti (ve fázi návrhu) bezpečnostní audit, měl by se inspektor s jeho zjištěními seznámit. V následujících odstavcích jsou popsány možné zdroje vzniku nedostatků a rizikových faktorů mající vliv na bezpečnost provozu dle výše uvedených fází... Plánování Již ve fázi vzniku dopravní koncepce, při plánování, je možné minimalizovat některé rizikové faktory. Utvářením sítě pozemních komunikací a vhodným použitím kategorií silnic lze ovlivnit poptávku do dopravě, ve vhodných případech separovat zranitelné účastníky silničního provozu od intenzivní a rychlé automobilové dopravy, vytvářet konzistentní a předvídatelný dopravní prostor, preferovat bezpečné uspořádání dopravního prostoru.

6 .. Projektování Lidská chyba je často považována za hlavní příčinu dopravních nehod. Může mít v mnoha případech původ v nevhodných návrhových prvcích a jejich kombinací, jenž mohou ovlivnit řidičovo jednání nebo chování (např. vysoká rychlost, ospalost). Návrhové prvky musí zohledňovat požadavky na bezpečnost a plynulost všech účastníků provozu a obzvláště chodců a cyklistů, kteří jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu. Je nezbytné si uvědomit, že i když jsou pozemní komunikace navrhovány podle technických předpisů, nemusí vždy zaručovat maximální možnou bezpečnost. Jedním z důvodů je například to, že v předpisech jsou uvedeny bezpečné návrhové prvky, ale už ne jejich možné kombinace. Tzn. že nevhodnou kombinací bezpečných návrhových prvků může na pozemní komunikaci vzniknout nebezpečné místo. Nástrojem, který by měl identifikovat nedostatky ve fázi plánování a projektování, je bezpečnostní audit pozemních komunikací... Výstavba Na bezpečnost provozu mohou mít vliv různé chyby či opomenutí vzniklé při realizaci dopravních staveb. Jedná se např. o nepravidelný poloměr směrového oblouku, použití rychle se opotřebujícího materiálu na povrchu vozovky, nesprávná instalace svodidel, dopravního značení, apod... Provoz a údržba Po určité době provozu pozemní komunikace může dojít ke změnám různých vlastností vozovky (vlivem opotřebení materiálů, nedostatečné údržby), k úpravám ve vybavení pozemní komunikace, nebo ke změnám dopravní situace, skladby dopravního proudu a intenzit (připojení nových zdrojů/cílů dopravy na stávající pozemní komunikaci, omezení rozhledu realizací nějaké stavby v bezprostřední blízkosti silnice/křižovatky). Tyto změny mohou mít na bezpečnost provozu negativní dopadem a je jedním z úkolů bezpečnostních inspektorů tyto změny identifikovat.. Bezpečnostní inspekce a bezpečnostní audit Základní rozdíl mezi bezpečnostní inspekcí a bezpečnostním auditem (dále jen BA) je v tom, že BI se provádí na stávajících pozemních komunikacích, zatímco BA v různých fázích projektování dopravních staveb. Bezpečnostní audit je systematická procedura, která do procesu dopravního plánování a projektování vnáší nejnovější znalosti o bezpečném utváření pozemních komunikací za Utváření pozemních komunikací spolupůsobí při vzniku více jak 0% všech dopravních nehod 6

7 účelem prevence dopravních nehod a kolizí. Představuje formální proceduru, která se odehrává ve fázi návrhu nebo realizace výstavby dopravního projektu a je součástí jeho projektování nebo realizace. V rámci této prověrky vypracovává nezávislý a kvalifikovaný tým auditorů zprávu o nehodovém potenciálu hodnoceného projektu. Více informací o bezpečnostním auditu lze nalézt v Metodice Provádění bezpečnostního auditu pozemních komunikací, kterou vydalo v roce 006 CDV. Akceptovat a realizovat doporučení bezpečnostních auditorů je pro investory často přijatelnější než v případě doporučení vzniklých z bezpečnostní inspekce, vycházíme-li z předpokladu, že měnit projekt je méně nákladné než upravovat stávající komunikace. Obecně platí, že čím dříve jsou bezpečnostní rizika identifikována, tím je zapracování připomínek snadnější a levnější a ve výsledku je pak realizovaná stavba bezpečnější, neboť je akceptováno více bezpečnostních doporučení. Součástí úlohy auditorů i inspektorů je zvažovat i finanční otázku řešení, vhodné je navrhovat nízkonákladová, ale účinná doporučení na řešení problematických míst. U stávajících komunikací může být obtížné obhajovat investice do pozemních komunikací a jejich vybavení za účelem zvyšování bezpečnosti na místech, která byla inspektory identifikovaná jako problematická, ale na nichž se zatím nestaly žádné nehody. Toto tvrzení platí obzvlášť, pokud nejsou dosud dostatečně financovány ani úpravy lokalit s vysokým počtem nehod. Rozhodnutí a termín realizace opatření by měly vycházet z pravděpodobnosti výskytu nehod, předpokládané závažnosti nehod, nákladů na opatření, jeho efektivity a míry jistoty. Zřejmé nedostatky v bezpečnosti, které by mohly působit nehody s vážným zraněním a které lze vyřešit za přijatelných nákladů, by měly být na základě závěrů bezpečnostní inspekce napraveny. Následující diagram na Obr. ilustruje vztah mezi bezpečnostním auditem a inspekcí. Nový návrh Existující síť PK Plánování Projektování Výstavba Bezpečnostní audit Bezpečnostní inspekce Sběr dat z PK a její kontrola Obr. Vztah mezi bezpečnostním auditem a bezpečnostní inspekcí (zdroj: PIARC 00) 7

8 . Bezpečnostní inspekce a data o nehodovosti Pro provádění BI není nezbytné znát data o dopravní nehodovosti kontrolované lokality. BI je totiž systematická kontrola pozemní komunikace nebo jejího dlouhého úseku bez ohledu na počet dopravních nehod, které se na lokalitě udály. Tradiční dopravně-inženýrský přístup by mohl být nelichotivě popsán slovy počkáme a uvidíme, co se stane. Sanační opatření bývají často implementována až tehdy, když je nárůst nehodovosti na určité lokalitě či úseku pozemní komunikace alarmující. Teprve poté dochází k analýze nehodovosti a hledá se vhodné opatření ke zvýšení bezpečnosti. Tento přístup lze popsat jako následný (reaktivní).. Oproti tomu provádění bezpečnostní inspekce je systematický proces, který není zaměřen na nehodové lokality identifikované na základě nehodových statistik či údajů dopravní policie. Cílem BI je identifikovat jakékoliv faktory, které mohou způsobit dopravní nehody, takže sanační opatření by měly být implementovány ještě předtím, než se nehody stanou. Tento přístup lze popsat jako proaktivní. Znalost dat o dopravních nehodách může samozřejmě sloužit jako vhodná pomůcka či vodítko při výběru pozemních komunikací, které by měly být přednostně podrobeny BI. Pokud si vlastník či správce komunikace přeje podrobit inspekci pouze omezenou délku pozemních komunikací, může být jejich výběr taktéž proveden na základě znalosti nehodových dat. Využití dat o nehodovosti může zjednodušit provádění bezpečnostní inspekce. Pokud je známo, že na lokalitě podrobené inspekci dochází ke kumulaci nehod stejného typu, mělo by být závěrem inspekce požadavek na uskutečnění další technické studie, v tomto případě podrobné analýzy nehod, kde se odborníci zaměří na faktory související s konkrétním typem nehod, které se na lokalitě staly. Například pokud je převládajícím typem nehody vyjetí z vozovky, je vhodné se při analýze nehod zaměřit na uspořádání bezprostředního okolí komunikace, na prvky pasivní bezpečnosti, na uspořádání krajnice apod. 8

9 .6 Bezpečnostní inspekce a údržba komunikací Bezpečnostní inspekce se odlišuje od rutinní údržby pozemních komunikací. Údržbou se rozumí pravidelný proces kontroly vybavení a prvků pozemních komunikací (vegetace, dopravní značení, povrch vozovky atd.) a jejich následná oprava. Takovou údržbu mohou provádět i osoby, které nemají zkušenosti s problematikou bezpečného utváření pozemních komunikací či dopravního inženýrství..7 Bezpečnostní inspekce a lidský faktor Při provádění BI je třeba vzít do úvahy řadu lidských faktorů, které souvisí s chybováním řidičů a ke kterým může přispívat i utváření pozemní komunikace. Při navrhování pozemní komunikace je proto nezbytné zvážit, zda stávající komunikace odpovídá schopnostem a možnostem řidičů pro. Dále je nutné zvážit, zda stávající komunikace odpovídají schopnostem a možnostem řidičů správně a bezpečně vnímat a jednat dle měnících se požadavků dopravního prostředí. Pozornost je třeba věnovat zejména následujícím faktorům ovlivňujícím nároky na řízení: Mentální kapacita řidiče a pozornost Každý řidič je v určitém okamžiku schopen vnímat a zpracovat pouze omezené množství informací z vnějšího (informace z vozidla, silniční infrastruktury a jejího okolí) i vnitřního prostředí (vlastní myšlenky, anticipace vývoje dopravní situace, aktuální nálada apod.). Z tohoto důvodu je nezbytné uvažovat o přiměřenosti dopravního značení nebo uspořádání silniční komunikace tak, aby mentální kapacitu nepřetěžovala (nadbytečné informace, které odvádějí řidiče od bezpečného způsobu jízdy reklamy, nadbytečné dopravní značení se slovním doprovodem apod.), ale zároveň na řidiče kladla stimulující nároky. Pozornost řidiče by měla být primárně soustředěna na úkony nezbytné pro bezpečné řízení vozidla a neměla by být odváděna jiným směrem. Pro správnou orientaci v dopravním prostředí by měl mít řidič nezbytné informace nasnadě a neměl by je složitě vyhledávat mezi množstvím zanedbatelných informací. Vnímání Vnímáním a zpracováním informací se řidič orientuje v dopravní situaci, 90% těchto informací jsou zrakové. Vzhledem ke složitosti procesu vnímání a rozdílnosti průběhu mezi 9

10 lidmi, je nezbytné, aby se řidič nemusel rozhodovat, jaký úkon je v dané situaci z hlediska bezpečnosti správný. Silniční komunikace by mu měla svou povahou bezpečnou jízdu vnucovat a poskytovat řidiči jednoznačné informace. Je třeba si uvědomit, že i v rámci silniční komunikace se můžeme setkat s jevy jako je optická iluze nebo optický klam, které mohou vést ke špatnému odhadu vzdálenosti, rychlosti nebo směru. Zároveň je možné těchto obecných zákonitostí využít k ovlivnění některých parametrů jízdy (v užším pruhu jede řidič pomaleji, ostré hrany vyvolávají úzkost a tudíž očekávání nebezpečí, objekty umísťované přímo v okolí komunikace způsobují, že rychlost, kterou se řidič pohybuje, je vnímána jako vyšší apod.) Zátěž Pokud se dostanou nároky kladené na řidiče a jeho duševní stav do nerovnováhy, dochází u něj ke stresové reakci. Zatímco aktuální duševní stav řidiče je možné ovlivnit jen velmi těžko, je možné minimalizovat faktory, které zátěž způsobují. Zátěž způsobují nejednoznačné informace, které kladu zvýšené nároky na rozhodování, dopravní konflikty, přetížení informacemi apod. Stres řidič může zažívat např. pokud projíždí přes železniční přejezd, vjíždí na rychlostní silnici bez připojovacího pruhu, odbočuje na křižovatce doleva z komunikace, která je připojena pod jiným úhlem než je 90 0 pod úhlem jiným příliš tupým nebo ostrým úhlem, nemá jistotu o přednosti v jízdě atd. Volba rychlosti Z velké části zautomatizovaný proces, který je ovlivňován prostorovým uspořádáním a vedením komunikace a povahou okolního prostředí. Rychlost je významným rizikovým faktorem, při kterém se snižuje schopnost řidiče optimálně reagovat na požadavky okolního prostředí, snižuje se perimetr pro periferní vnímání apod. Orientace řidičů a tolerance k chybám Ideálním stavem by bylo, kdyby byly všechny komunikace navrženy tak, že budou tzv. samovysvětlujícími a promíjejícími, což znamená, že budou (a) jednotného stylu a budou řidiči svým charakterem vnucovat správný a bezpečný způsob jízdy motivovat k rychlostem a chování s ohledem na provozní podmínky a (b) nebudou řidiče nepřiměřeně trestat za chyby, kterých se dopustí. 0

11 Předmět inspekce. Síť existujících pozemních komunikací Předmětem bezpečnostní inspekce může být jakákoliv komunikace v intravilánu nebo extravilánu (místní komunikace, silnice I., II. a III. třídy, silnice pro motorová vozidla a dálnice). Správce komunikace sestaví pořadí komunikací podle určitých kritérií. Bezpečnostní inspekci jsou pak podrobeny přednostně komunikace, které se umístí v čele takto sestaveného žebříčku. Důvodem tohoto výběru jsou většinou omezené finanční prostředky. Žebříček může být sestaven na základě dopravních intenzit, nehodovosti, míry překračování nejvyšší dovolené rychlosti či jiných kritérií. Jak již bylo zmíněno dříve, nehodová data jsou vhodným nástrojem identifikace těch úseků komunikací, které by měly být inspekci podrobovány přednostně.. Klíčová témata Předmětem bezpečnostní inspekce by měla být zejména následující témata: Funkce komunikace o dopravní zajištění mobility všech účastníků provozu, spojení mezi městy a jejich částmi, přístup k přilehlým pozemkům a nemovitostem, kategorie silnice o architektonická příznivé působení vedení trasy, doplňková zeleň, mosty apod. o životní prostředí (hygienické a zdravotní požadavky) omezit: znečištění půdy (ropné látky, solení) vibrace (vliv na zdraví lidí, stav budov) emise výfukových plynů hluk z dopravy o prostor pro umístění inženýrských síťí - kanalizace, vodovod, el. energie, plyn, zásobování teplem, sdělovací kabely apod. příčné uspořádání povrch vozovky, krajnice, odvodnění směrové a výškové vedení směrové oblouky, stoupání, klesání, vedení trasy terénem, změna počtu jízdních pruhů, přídatné pruhy, přidružené pruhy křižovatky rozhledové poměry, kapacita, stav povrchu vozovky, chování řidičů, nečekaná křižovatka, přítomnost chodců a cyklistů, svislé a vodorovné dopravní značení, šířka komunikace, poloměry odbočení

12 železniční přejezdy, tramvajové dráhy svislé a vodorovné dopravní značení, rozhledové poměry, křížení, přejezdové zabezpečovací zařízení odpočívky a obslužná zařízení parkoviště, odpočívky a usměrnění provozu na nich, organizace provozu, čerpací stanice, zastávky MHD svislé a vodorovné dopravní značení základní zásady: účelnost, srozumitelnost, výstižnost, viditelnost a údržba osvětlení umístění, intenzita osvětlení bezprostřední okolí komunikace pevné překážky, stromy, zeleň prvky pasivní bezpečnosti svodidla, ploty, zábradlí, tlumiče nárazu, vodicí stěny, únikové zóny apod. potřeby zranitelných účastníků silničního provozu přechody pro chodce a přejezdy pro cyklisty

13 Provádění bezpečnostní inspekce. Období a podmínky provádění bezpečnostní inspekce Při provádění BI by se měly vzít do úvahy následující záležitosti: Doba inspekce inspekci je vhodné provádět v denních i nočních hodinách, aby se inspektor mohl zaměřit na záležitosti specifické pro odlišné světelné podmínky, např. na to, zda je dopravní značení viditelné i za tmy. Mělo by být provedeno vyhodnocení osvětlení komunikace a křižovatek s ohledem na všechny účastníky silničního provozu. Sezónní podmínky pokud jsou podmínky značně závislé na ročním období (sníh, sucho), je nutné toto zohlednit. Specifické záležitosti pokud je v blízkosti komunikace např. škola, měla by inspekce proběhnout i v době, kdy začíná a končí výuka. Podobně je tomu u nákupních center a dalších významných zdrojů a cílů dopravy.. Frekvence provádění bezpečnostní inspekce Dle této metodiky by BI měla být rutinním procesem, který je prováděn pravidelně, v určitých časových intervalech. Frekvence provádění BI záleží na správci komunikace, na dostupných finančních zdrojích a na platné legislativu v ČR. Návrhové prvky komunikací (příčné uspořádání, podélné a příčně vedení trasy) jsou sice dlouhodobě neměnné, při změně funkce komunikace, dopravního zatížení či skladby dopravního proudu může ale dojít k jejich úpravám tak, aby vyhovovaly těmto novým podmínkám. Pro úspěšnou identifikaci těchto změn je doporučená frekvence provádění BI v intervalu až 0 let, v závislosti na vývoji dopravy a funkci komunikace. Ostatní prvky komunikací podléhají změnám častěji. Pokud se dopravní podmínky změní např. osazením nového dopravního značení, vybudováním osvětlení nebo položením nového povrchu, může správce komunikace provést BI zaměřenou právě na tyto změny. Tyto specifické inspekce plní roli kontroly nad provedenou prací - zda při realizaci nedošlo k chybám, které by mohly přispívat ke vzniku nehod či zhoršit následky případných nehod. Mezi nejčastěji identifikované nedostatky patří nevhodně umístěné dopravní značení,

14 chybějící záchytné bezpečnostní zařízení, výskyt nebezpečných pevných překážek v bezpečnostní zóně pozemní komunikace (nedeformovatelné stojny, stromy, skaliska, hluboce zapuštěné příkopy a kanalizační vpustě, strže atd). Zvýšená pozornost by se měla věnovat infrastruktuře pro cyklisty i chodce, úpravám křižovatek, kontrole rozhledových poměrů. Z povahy těchto specifických inspekcí plyne, že se provádí nepravidelně, v závislosti na okolnostech. BI by měla být také provedena např. po napojení obchodních areálů na stávající síť pozemních komunikací, neboť dochází ke zvýšení intenzit chodců a vozidel, roste poptávka po parkování, zvyšuje se výskyt nákladních vozidel atd. Proces provádění bezpečnostní inspekce BI může být součástí všeobecné inspekční strategie v rámci programu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikacích. Prvním krokem při provádění BI je stanovení rozsahu jejího provádění identifikuje se počáteční a koncový bod inspekce. Většinou se jedná o určitou silnici nebo její přesně definovanou část.. Kdo provádí bezpečnostní inspekci BI provádí vyškolený bezpečnostní inspektor. Může jím být správce příslušné komunikace, nebo bezpečnostní inspektor ze seznamu inspektorů, pověřený správcem. Vhodný počet inspektorů závisí na složitosti prováděné inspekce. Členové týmu by měli mít zkušenosti v oblasti dopravního inženýrství, chování účastníků silničního provozu a (nebo) navrhování pozemních komunikací, znalosti z problematiky bezpečného uspořádání pozemních komunikací a o sanačních bezpečnostních opatřeních. Je vhodné, aby osoby provádějící bezpečnostní inspekci absolvovaly školení na téma Bezpečné uspořádání pozemních komunikací.. Požadavky, které by měl bezpečnostní inspektor splňovat: o vzdělání v oboru navrhování a údržby pozemních komunikací o absolvování speciálního školení na téma bezpečnostní inspekce o znalosti a praxe ve správě a údržbě pozemních komunikací o znalost relevantních norem a předpisů o komunikační schopnosti o systematičnost v organizovaní práce

15 Provádění BI lze rozdělit do kroků: o Příprava o Prohlídka lokality o Zpráva o provedení bezpečnostní inspekce o Vypracování doporučení. Náplň práce bezpečnostního inspektora Bezpečnostní inspektor: provádí bezpečnostní inspekci, provádí analýzu problémů, které byly zjištěny při prohlídce místa, při opakované inspekci ověřuje, zda byly dříve identifikované problémy úspěšně odstraněny zkontroluje, zda se problémy, které se často vyskytují na podobných místech vyskytují i zde, zjišťuje dopravní situaci např. dlouhá jízda v koloně může vyvolat nervozitu účastníků provozu, což vede k nebezpečnému chování jako např. krátké rozestupy a odstupy nebo nedovolené předjíždění. Pokud se tyto problémy zjistí nebo je možné jejich výskyt očekávat, je nutné provést podrobnější analýzu dopravní situace. Ta by se dále skládala ze směrového průzkumu dopravy a analýzy dopravního výkonu. zkontroluje, zda mohou bezpečnostní problémy souviset s nevhodným chováním účastníků provozu a určí, zda je možné takové chování účinně odstranit změnou některých vlastností komunikace; pokud je možné vyřešit takový problém jinými opatřeními (např. osvěta, policejní dohled), je nutné spojit se s odpovědnými institucemi a ujistit se, že jsou si problému vědomy. zkontroluje, zda bezpečnostní problémy nesouvisí se špatnou údržbou. Časté nedostatky se týkají opotřebovaných značek, vybledlého vodorovného značení, přerostlé vegetace, poškozeného povrchu vozovky, poškozených dopravních zařízení (např. svodidla) a nefunkčního osvětlení nebo světelného signalizačního zařízení. Inspektor musí ověřit, zda návrhové parametry komunikace podrobené inspekci nepředstavují pro uživatele komunikace bezpečnostní riziko. Zaměřit by se měl zejména na tyto rizikové faktory: stav povrchu vozovky, vodorovné a svislé dopravní značky, směrové vedení trasy, výškové vedení trasy,

16 rozhledové poměry, příčný řez, využití okolní plochy, situace v okolí komunikace, nájezdy a křížení, osvětlení, vlastnosti křižovatky (typ, organizace, uspořádání), rychlost (skutečná v porovnání s nejvyšší dovolenou). Bezpečnostní inspektor by se měl také přesvědčit, zda chování účastníků provozu není příliš rizikové. Častými problémy jsou: nebezpečné manévry při levém odbočení (nedostatečná ochrana), velké rozdíly rychlostí v jízdních pruzích na dálnicích, vysoké hmotnostní rozdíly (nevhodné skladba dopravního proudu), závažnost následků dopravních nehod, předjíždění (např. při odbočujících manévrech těžkých vozidel na křižovatkách), nedostatečné zvážení potřeb určité kategorie účastníků provozu (např. slyšitelné signály pro přecházení pro slepce, delší čas pro přecházení pro starší občany atd.). Možnosti získávání dat Na komunikaci podrobené inspekci provede bezpečnostní inspektor podrobnou dokumentaci celého úseku komunikace. Šetřený úsek vyfotografuje, popř. natočí kamerou stávající podmínky pro budoucí potřebu. Na základě získaných obrazových materiálů je možné dodatečně provést další analýzy za účelem potvrzení předpokládaných bezpečnostních rizik.. Fotografie Fotografie se pořizují v pravidelných intervalech (např. po 00 m) v každém směru jízdy. Přístroj musí být umístěn v úrovni očí řidiče vozidla tak, aby bylo možné zachytit situaci z pohledu řidiče. Např. když vozidlo zastaví u značky STOP na vedlejší komunikaci, fotografie se pořídí z místa řidiče (vpravo, přímo vpřed a vpravo). Je také nezbytné vytvořit fotografie míst s nebezpečnými stavebními prvky, nebezpečnými pohyby nebo chováním, míst s výskytem brzdných stop, odřených svodidel atd. 6

17 . Videopasport Videopasport je komplexní digitální dokumentace určitého úseku pozemní komunikace pořízená v reálném provozu pomocí tzv. plovoucího vozidla. Při pasportizaci se využívají především videokamery v měřícím vozidle. Veškerá data zpracovává hlavní řídící jednotka a jsou vztažena k časovému údaji, k poloze podle GPS nebo staničení pozemních komunikací. Po zpracování lze prohlížet videozáznam s vybranými lokalizačními a technickými parametry trasy. Pomocí pasportu lze dokumentovat šířkové uspořádání komunikace, stav dopravního značení, směrové a výškové vedení trasy atd. Videopasport slouží jako podklad pro inspekci komunikace za pomoci virtuální prohlídky komunikace, k vyhledávání potenciálně nebezpečných míst a napříkladtaké k předběžnému hodnocení rozhledových poměrů. Výstupy z videopasportu pozemních komunikací: Videodokumentace komunikace: Přední videokamera se používá k záznamu pohledu ve směru jízdy, zadní kamera pro záznam v protisměru, případně při jejím naklonění k vozovce pro záznam stavu povrchu komunikace. Lokalizace svislého dopravního značení: Při měření lze navíc pomocí ruční ovládací konzoli zaznamenávat polohu vybraných prvků (svislé dopravní značení, kilometrovníky, vybavení komunikace atd.). Pomocí GPS (a uzlového systému) je pak možné změřené staničení synchronizovat s provozním staničením komunikace a sledované jevy takto lokalizovat. U jednotlivých událostí lze zobrazit úsek videozáznamu a k němu vztažená data včetně zmiňované zeměpisné polohy a provozního staničení. Podélný profil komunikace: Pomocí GPS aparatury s nastaveným časovým nebo délkovým intervalem záznamu (souřadnice X, Y, Z systému WGS-8) se získá prostorová poloha. Z výškové souřadnice lze pak určit relativní převýšení a následně podélný sklon. Na obr. je znázorněn příklad výstupu zpracovaného videopasportu části pozemní komunikace v digitální podobě. 7

18 Obr. Ukázka zpracovaného pasportu. Doplňkové technické rozbory V některých případech je nutné provést i některé z následujících technických studií:.. Směrový průzkum Sčítání dopravy by se mělo provést na místech, kde byly zjištěny nebo předpokládány problémy s provozem (kongesce, příliš dlouhá doba jízdy atd.). Sčítání musí být prováděno v ranních a odpoledních špičkách příslušného dne (pokud problémy zjevně nesouvisí s jinou dobou). Získaná data bývají často rozšířena o odhad průměrné denní intenzity a špičkové hodinové intenzity vozidel. Na základě těchto dat lze provádět různá dopravně-inženýrská rozhodnutí. Mnohdy je také nezbytné získat informace o skladbě dopravního proudu a pohybech ostatních účastníků provozu, tj. provést sčítání cyklistů, chodců. Sčítání lze provádět i na křižovatkách, nebo úsecích, kde třeba není chodník a chodci chodí po pozemní komunikaci apod. 8

19 .. Analýza dopravního výkonu Inspektor musí ověřit, zda je dostatečná kapacita pozemní komunikace (celková kapacita místa, rozdělení kapacity mezi účastníky provozu): na mezikřižovatkových úsecích ověří, zda je počet, vyznačení a vlastnosti každého jízdního pruhu, včetně pruhů pro předjíždění, dostatečný (šířka, délka a úprava); na křižovatkách ověří, zda je stávající zařízení organizace křižovatky vhodné pro stávající podmínky provozu (dopravní značení upravující přednosti na hlavních a vedlejších komunikacích, SSZ, atd.), na světelně řízených křižovatkách určí, zda je počet a délka fází dostatečná a ujistí se, že uspořádání křižovatky je provedeno tak, že sníží zpoždění a dopravní konflikty... Dopravní konflikty Dopravní konflikt neboli skoronehoda je událost, při které musí jeden nebo více účastníků provozu provést úhybný manévr (brždění, zrychlení, strhnutí řízení nebo jejich kombinace), aby zabránil srážce. Zjišťování dopravních konfliktů za použití formálních postupů je užitečný nástroj diagnózy obzvláště na křižovatkách a na místech, kde není dostatek informací pro příčinu dopravních nehod... Rychlost Vysoká rychlost vzhledem k daným podmínkám zvyšuje jak riziko vzniku nehody, tak i závažnost jejich následků. Velký rozdíl v rychlosti mezi dvěmi navazujícími úseky komunikace (např. ostrý směrový oblouk, pracovní místo) nebo mezi dvěma kategoriemi účastníků provozu je další rizikový faktor, který by bezpečnostní inspekce měla zjistit... Rozhledové poměry Na všech silničních komunikacích musí být v celé jejich délce zajištěna potřebná délka rozhledu pro zastavení vozidla před nízkou překážkou na jízdním pásu. V případě, že je situace složitá nebo nečekaná, je možné tuto vzdálenost ještě prodloužit. Na křižovatkách musí být rozhledová vzdálenost taková, aby bezpečně umožnila všechny vedlejší pohyby. Pokud se při inspekci zjistí omezení rozhledové vzdálenosti, je nutné provést měření v terénu. Podrobnosti různých požadavků na rozhledovou vzdálenost jsou popsány v ČSN Analýza nehodovosti Analýza dopravních nehod se uskutečňuje v místech častých dopravních nehod. Snížení dopravní nehodovosti je velmi často možné dosáhnout i za pomoci jednoduchých nízkonákladových opatření. K dosažení úspěchu při realizaci těchto opatření je však 9

20 nezbytné podrobné poznání zákonitostí nehodového děje, tzn. jeho identifikace, a nástrojů k jeho eliminaci. Podrobné informace o analýze nehodovosti lze najít v Metodice identifikace a řešení míst častých dopravních nehod, kterou vydalo CDV...7 Doporučená dodatečná měření a jejich vyhodnocení Zpráva o provedení bezpečnostní inspekce může obsahovat i doporučení pro dodatečná měření a jejich vyhodnocování. Např. po realizaci navržených protiopatření je žádoucí vypracovat studii vyhodnocení jejich účinnosti. Součástí by mělo být např. pozorování reakcí řidičů na opatření, měření rychlostí a intenzity dopravy. Zvláštní důraz by měl být kladen na nehodovost, zejména v prvním roce po implementaci navrženého a realizovaného opatření. 6 Příprava před provedením inspekce Základem přípravných prací je získání doplňujících údajů o konkrétní pozemní komunikaci. Je nezbytné zjistit funkci a kategorii komunikace, zda komunikace prochází zastavěnými územními celky, jaké druhy vozidel se na komunikaci vyskytují, zda převládá dálková či místní doprava, jaký je podíl těžkých nákladních (popř. hospodářských) vozidel, jestli komunikaci využívají chodci a cyklisté, apod. Dalším z doplňujících údajů je zjištění aktuální dopravní situace, např. intenzit dopravy a jejich vývoj za posledních let, podíl jednotlivých typů vozidel a účastníků silničního provozu. Před uskutečněním inspekce by měl inspektor zjistit, zda jsou návrhové prvky komunikace v souladu s funkcí a kategorií komunikace, intenzitami dopravy, typem křižovatek, nejvyšší dovolenou rychlostí atd. Vhodné je také získat doplňující informace od místních obyvatel, ať už formou diskuze či dotazníku. Je zapotřebí mít k dispozici všechny relevantní normy, technické podmínky, nařízení vlády a jiné odborné materiály. Cílem přípravy je získat co nejvíce informací o pozemní komunikaci, jejím okolí a křižujících komunikacích. Je vhodné využít detailní mapy, technické výkresy, popřípadě videozáznam. Tyto podklady mohou být následně využity i při samotném provádění inspekce. Jednou z nejdůležitějších částí bezpečnostní inspekce je přesná identifikace problematických míst. Metoda identifikace těchto míst musí být stanovena před počátkem provádění bezpečnostní inspekce. 0

21 Příklady metod lokalizace problematických míst: Lokalizace pomocí GPS Staničení komunikace Měření dráhy pomocí dráhového čidla ve vozidle Vzdálenosti odměřované v mapě nebo ve výkrese Použití videozáznamu Lokalizace pomocí GPS je nejpohodlnější a nejpřesnější. Pokud není k dispozici přístroj na měření GPS, je vhodné pro větší přesnost zkombinovat některé výše uvedené metody. 7 Prohlídka lokality Hlavním důvodem k seznámení se s místem je objevení zjevných problémů a pochopení obtíží, se kterými se řidiči na řešeném místě setkávají. Po příjezdu si inspektor projede vozidlem místo stejnou rychlostí jako ostatní řidiči v obou směrech. Vozidlo používané při inspekci by mělo být vybaveno výstražným majáčkem. Vzdálenost, jež musí ujet, záleží na typu komunikace a povaze předpokládaných problémů. V intravilánu obvykle stačí vzdálenost několika set metrů v každém směru. V extravilánu může být vzdálenost mnohem větší a dosahovat i několika kilometrů. Vhodné je také řešenou lokalitu projít pěšky či projet na jízdním kole. V závislosti na místních specifikách je nutné zvolit vhodnou dobu prohlídky. Prohlídku je vhodné vykonat za světla i za snížené viditelnosti. Inspektoři musí dbát zvýšené opatrnosti. Kontrolovaný úsek by měl být označen dopravním značením jako operativní pracovní místo podle vzorových schémat viz technické podmínky TP 66. Pokud je součástí inspekce i křižovatka, je nutné prověřit i přilehlé úseky křižujících komunikací. Inspektor musí také projít případné trasy chodců. 7. Oblasti prohlídky lokality Prvním krokem při návštěvě lokality je kontrola bezprostředního okolí komunikace, pří které se inspektoři zaměřují na tyto oblasti: 7.. Okolí pozemní komunikace skladba okolí pozemní komunikace (intravilán, extravilán, periferie, zemědělsky využívaná krajina, les apod.) např. u zastavěného území je nutné si všímat druhu zástavby (průmyslový areál, komerční areál, obytná čtvrť atd.) je nutné prověřit zda je v okolí zdroj těžké nákladní dopravy

22 zda je mimo zastavěné území vjezdy na pozemky jestli je např. podél cesty roztroušená lineární zástavba apod. 7.. Dopravní situace Inspektoři pozorují: dopravu, skladbu dopravního proudu, potenciální kolize. 7.. Nedostatky pozemní komunikace Bezpečnostní inspekce má za cíl identifikovat bezpečnostní nedostatky pozemní komunikace, které by mohly přispívat ke vzniku dopravních nehod či zhoršovat následky potenciálních nehod. Pokud jsou k dispozici kolizní diagramy nehod, je to výhodou. I bez znalosti nehodových statistik kontrolované lokality lze však identifikovat bezpečnostní nedostatky. Vhodnou pomůckou jsou v tomto případě kontrolní listy viz Příloha : Kontrolní listy. 8 Možná zjištění, příklady problémů a řešení 8. Možná zjištění bezpečnostní inspekce Během seznámení se s místem mohou být objeveny různé bezpečnostní problémy komunikace nebo jejího okolí, např.: omezené rozhledové poměry, nedostatečné značení, nebezpečné vlastnosti okolí komunikace, nebezpečné dopravní podmínky, závažné dopravní konflikty, vysoké rozdíly v rychlostech, dlouhá zdržení, nebezpečné chování řidičů, špatné přizpůsobení pravidlům silničního provozu, vysoké rychlosti, malé odstupy, nadměrné nároky na řidiče, nedostatečně zdůrazněná změna charakteru komunikace při přechodu mezi extravilánem a intravilánem, nepřehlednost na křižovatkách, časté nedovolené parkování v místech se zákazem zastavení, nedostatečná údržba (zejména v zimě),

23 opotřebované vodorovné značení, špatné reflexní vlastnosti svislého dopravního značení, nesprávné (matoucí) značení, příliš mnoho informačních údajů pro řidiče na svislém dopravním značení (viz TP 6), neudržovaná vegetace atd.. 8. Příklady problémů a řešení Možná dopravně-inženýrská opatření pro zlepšení bezpečnosti provozu se skládají např. z následujících změn: stavební vlastnosti (vedení trasy, průřez komunikace, okolí komunikace, atd.), organizace provozu (pravidlo přednosti v jízdě, omezení určitých pohybů, atd.) a informace pro účastníky provozu (vodorovné a svislé dopravní značení, atd.), skladby dopravního proudu, způsobu prováděné údržby apod. V rámci bezpečnostní inspekce daného místa nebo úseku pozemní komunikace je nutno zohlednit tří následující hlediska (odchylka z platných norem, lidský faktor a stav dopravní situace). Doporučuje se tedy analyzovat místo ze všech tří uvedených hledisek. 8.. Odchylka od platných norem Obecně se předpokládá, že použití a dodržení platných norem povede k takovému dopravnímu prostředí, které splní očekávání řidičů a správně zváží jejich schopnosti a možnosti. Často však může nastat situace, kdy tyto základní požadavky bezpečnosti splněny nejsou. To se částečně děje proto, že silniční normy nemohou vyhovět všem možným kombinacím vlastností, které zvyšují riziko nehody, ale také proto, že změny v normách jsou méně pružné. Je vhodné prověřit, zda jsou některé kombinace prvků, které jednotlivě vyhovují daným normám, bezpečné. Může to být například kombinace minimálního poloměru směrového oblouku s maximálním sklonem apod. 8.. Nesprávné zvážení schopností a možností řidičů (lidský faktor) Rovněž je nutné zvážit, zda stávající vlastnosti komunikace odpovídají schopnostem a možnostem řidičů. Pokud jsou v rámci provedení BI naleznou chyby, jejichž řešení souvisí se zapojením lidského faktoru do provozu na pozemních komunikacích, je třeba zvážit jejich rozsah a v případě vysoké závažnosti zjednat okamžitou nápravu. Zvláště závažné jsou následující faktory, které mohou negativním způsobem ovlivnit chování řidičů na pozemní komunikaci:

24 Příliš složité uspořádání dopravní situace, které extrémně zatěžuje mentální kapacitu řidiče (komplikované křižovatky, velké množství dopravního značení, slovní doprovod na dopravních značkách atp.) Uspořádání komunikace vybízející k rychlé jízdě, ačkoliv je to z hlediska bezpečnosti velmi rizikové (široké silnice v obci) Nevhodné uspořádání křižovatek hlavních a vedlejších silnic (psychologická přednost v důsledku kvalitní a široké vedlejší silnice, která se jeví jako hlavní, velké množství kolizních ploch, nesystémové vedení jízdních pruhů atd.) Nesprávné optické vedení (pozdní upozornění na změnu uspořádání jízdních pruhů atd.) Pevné překážky ve výhledu (mohou být způsobeny nevhodným umístěním dopravního značení, vysazené vegetace apod.) Monotónní úseky pozemních komunikací (pokud řidičova pozornost není alespoň jemně během jízdy stimulována, k čemuž dochází zejména na jednotvárných dálničních úsecích, může dojít k únavě a pocitu podnětové deprivace, úpadků soustředění) 8.. Stav dopravní situace Inspektor musí zjistit, jestli daná kombinace vlastností místa (funkce komunikace, stavební vlastnosti, dopravní vlastnosti a využití okolní půdy) dostatečně přehledná a bezpečná pro provoz. 9 Kontrolní listy Kontrolní listy slouží jako pomůcka inspektorům při různých fázích bezpečnostní inspekce (viz Příloha : Kontrolní listy). Obsahují otázky související s výskytem různých typů problémů. Tyto listy jsou formulovány obecně a z tohoto důvodu se nemusí některé otázky vztahovat k danému místu. Pokud je to možné, pro každý typ místa, které je v rámci inspekce analyzováno, by se měly vytvořit jiné kontrolní listy. Všechny otázky v kontrolních listech byly koncipovány tak, aby se získala kladná odpověď tam, kde nejsou problémy. Tímto způsobem je možné ve vyplněných kontrolních listech rychle zjistit nedostatky místa prohlédnutím sloupce Ne. Kontrolní listy samozřejmě nemohou nahradit expertízu a úsudek zkušených pracovníků a neměla by se jim přikládat větší důležitost než opravdu mají. Jde tedy především o nástroj, který zamezí přehlédnutí důležitých prvků a zajistí systematickou inspekci analyzovaného místa.

25 0 Zpráva o provedení bezpečnostní inspekce Zpráva o provedení inspekce obsahuje úvodní část, ve které je stručně představena pozemní komunikace podrobená inspekci. Následují části A, B, C a přílohy. V části A se popisují důvody pro provedení inspekce, podkladové informace (funkce komunikace, dopravní situace, okolí komunikace, návrhové prvky) získané během přípravných prací, a činnosti prováděné v rámci inspekce. V části B se v inspekčním formuláři uvádí identifikované bezpečnostní nedostatky, závady a jejich zhodnocení. Součástí zprávy o provedení inspekce v části C by měl být seznam návrhů vhodných opatření k sanaci identifikovaných nedostatků a to návrhy jak krátkodobých opatření (např. nízkonákladová opatření jako dopravní značení atd.), střednědobých (např. omezení rychlosti pomocí fyzických opatření, zbudování ostrůvků na usnadnění přecházení) tak i dlouhodobých (náročné investiční akce) sanačních opatření. Měly by být vyhodnoceny také účinky navržených opatření a to, zda navržená opatření nemají nějaké vedlejší negativní vlivy. Zpráva by také měla obsahovat odhad nákladů na realizaci opatření a měl by být uveden poměr nákladů a výnosů jednotlivých opatření. Na základě poměru nákladů a výnosů by měl být sestaven žebříček opatření společně s vhodnou dobou jejich implementace. Zpráva by měla obsahovat přílohy jako např. mapy, schémata a další dokumentace, fotodokumentace současného stavu části nebo celé komunikace podrobené bezpečnostní inspekci, videopasport na DVD médiu a nákresy navržených protiopatření. Slovník pojmů Bezpečnostní inspektor Bezpečnostní inspektor je soba s odpovídající kvalifikací a praxí (viz kapitola.) provádějící bezpečnostní inspekci. Může jím být správce příslušné komunikace, nebo bezpečnostní inspektor ze seznamu inspektorů, pověřený správcem. Vhodný počet inspektorů závisí na složitosti prováděné inspekce. Bezpečnostní inspekce Bezpečnostní inspekce je systematická kontrola stávajících pozemních komunikací, prováděná vyškoleným pracovníkem či týmem inspektorů za účelem identifikace nedostatků a rizikových faktorů, které mohou zhoršovat následky dopravních nehod nebo přispívat ke vzniku dopravních nehod.

26 Bezpečnostní audit Bezpečnostní audit je formální prověrka nově navrhovaných dopravních projektů, popř. všech projektů, které nějak souvisí s dopravou na pozemních komunikacích. V rámci této prověrky vypracovává nezávislý a kvalifikovaný tým auditorů zprávu o nehodovém potenciálu hodnoceného projektu a navrhuje doporučení k řešení identifikovaných bezpečnostních deficitů. Inspekční formulář Je součástí části B Zprávy o provedení bezpečnostní inspekce. Slouží pro dokumentaci identifikovaných bezpečnostních nedostatků. Kontrolní listy Kontrolní listy slouží jako pomůcka inspektorům při různých fázích bezpečnostní inspekce. Obsahují otázky související s výskytem různých typů problémů. Jsou podpůrným nástrojem. Seznam použité literatury Road Safety manual, Piarc 00 Road Safety Audit and Inspection Guideline (Annex,, ), 007 Bezpečnostní audit pozemních komunikací. Metodika provádění, CDV 006 6

27 Příloha : Inspekční formulář pro dokumentaci zjištěných nedostatků Výsledek Bezpečnostní inspekce na pozemní komunikaci č... v úseku... a.. Délka cca..km Nejvyšší dovolená rychlost km/h extravilán, km/h intravilán. Funkce a okolí pozemní komunikace. Příčný řez. Směrové a výškové vedení. Křižovatky, SSZ, železniční přejezdy. Plochy pro odpočinek a služby 6. Svislé a vodorovné dopravní značení, osvětlení. 7. Charakteristika okolí PK Občanská zástavba, lineární zástavba Výsadba a stromy Ostatní překážky 8. Prvky pasivní bezpečnosti 9. Bezpečnostní prvky pro motocykly a jízdní kola 0. Zastávky veřejné dopravy. Přechody pro chodce 7

28 Příloha : Kontrolní listy. Dálnice a rychlostní komunikace Dálnice č. od km do km Charakteristika č. Otázka Příčný řez Datum: bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Jsou jízdní pruhy rozděleny středním dělícím pásem? Má tento pás vhodné provedení, tvar, šířku? Je vozovka a okolí vhodně odvodněno? Je příčný a podélný sklon dostatečný? Je dostatečná adheze povrchu vozovky? Mají směrové oblouky malých poloměrů dostatečné rozšíření? Jsou krajnice dostatečně pevné a stabilní? Lze bezpečně zaparkovat vozidla silniční údržby? 8 Je krajnice a vozovka ve stejné výškové úrovni? Jsou stromy vysázeny v bezpečné 9 vzdálenosti od vozovky? 0 Nehrozí nebezpečí pádu kamení a jiných objektů? Nejsou svahy příliš strmé? Poznámky Vedení trasy Jsou ve směrových obloucích zaručeny dostatečné rozhledové poměry? Jsou pevné překážky vybaveny prvky pasivní bezpečnosti? Jsou prvky pasivní bezpečnosti osazeny na vhodných místech? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Je stávající rychlostní limit adekvátní vedení trasy? Není omezen rozhled? Je na celém úseku zajištěna vzdálenost na zastavení? Jsou na trase dlouhé přímé úseky? 8

29 Charakteristika č. Otázka Křižovatky 6 Jsou sloupy, stromy, osvětlení vedeny souběžně s trasou? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Jsou křižovatkové pohyby vhodně (jasně a jednoduše) usměrněny? Má křižovatka dostatečné odvodnění? Poznámky 6 7 Je příčný a podélný sklon dostatečný? Jsou jízdní pruhy pro odbočení/připojení dostatečně dlouhé? Je křižovatka včas viditelná a rozpoznatelná ze všech příjezdů? Je dopravní značení zřetelné a dostatečně viditelné? 8 Je křižovatka osvětlena? 9 Je osvětlení dostatečné? Odpočívky, servisní plochy bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Jsou rozměry parkovišť dostatečné pro potřeby osobních vozidel, autobusů a nákladních vozidel? Je prostor parkoviště vhodně napojen a umožňuje dostatečné manévrování? Jsou jízdní plochy areálů navrženy tak, řidič dodržoval přiměřenou rychlost? Je dopravní značení zřetelné a rozpoznatelné? Je na místech, kde je to zapotřebí, zákaz stání? Je napojení na komunikaci bezpečné a viditelné? Jsou v areálech zohledněny potřeby chodců? Jsou areály, plochy fyzicky odděleny od komunikace? 0 Mají uživatelé pocit bezpečí? Svislé dopravní značení bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho 9

30 Charakteristika č. Otázka Je vhodně označena nejvyšší dovolená rychlost? (začátek, konec, výška, umístění) Je vhodně navržen a umístěn zákaz předjíždění pro autobusy a nákladní vozidla? Jsou zřetelně vyznačeny odpočívky, parkoviště, čerpací stanice? Jsou značky podél komunikace umístěny příhradových kontrukcích? Nezhoršují dopravní značky rozhledové poměry? Jsou dopravní značky dostatečně viditelné za zhoršených světelných podmínek (noc, svítání, soumrak) (retroreflexní provedení)? Může zeleň způsobit v budoucnu bezpečnostní problém (pokud vyroste a zakryje dopravní značení)? 9 Bylo odstraněno staré značení? Poznámky Vodorovné dopravní značení Osvětlení 0 Jsou značky čitelné, rozpoznatelné a odpovídá jejich provedení mezinárodním úmluvám? Jsou proměnné značky (či systémy) plně funkční? Je vodorovné a svislé dopravní značení v souladu? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Odpovídá vyznačení funkci a kategorii komunikace? Je vodorovné dopravní značení viditelné v celém úseku? Je značení provedeno tak, aby bylo viditelné za všech povětrnostních a světelných podmínek? Bylo odstraněno staré vodorovné dopravní značení? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Je komunikace osvětlena? Je osvětlení funkční? Mohlo by stacionární osvětlení (intenzita, umístění) způsobit problémy při rozpoznávání dopravního značení či vedení trasy? 0

31 Charakteristika č. Otázka Vegetace 6 7 Jsou sloupy veřejného osvětlení umístěny mimo ochranné pásmo, popř. vyhovují požadavkům pasivní bezpečnosti? Je stacionární osvětlení v prostorách křižovatek, odpočívek, parkovišť vhodně umístěno? Je přechod z intravilánu do extravilánu, vhodně osvětlen? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Nachází se podél cesty nějaká vegetace? Nachází se stromy s kmenem o průměru větším jak 0cm mimo ochranné pásmo? Nachází se v ochranném pásmu křoviny? Způsobuje vegetace v současnosti či bude způsobovat v budoucnu díky svému růstu nějaký bezpečnostní problém? 6 Zhoršuje vegetace vnímání trasy? Poznámky 7 Zhoršuje vegetace odvodnění vozovky? 8 Působí vegetace monotónně? Dopravní stavby inženýrské konstrukce Pevné překážky 9 Potlačuje vegetace monotónnost trasy? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Nachází se pilíře mostních konstrukcí v bezpečné vzdálenosti od vozovky? Jsou prvky pasivní bezpečnosti umístěny na vhodných místech? Jsou konstrukce vhodně odvodněny? Mohou vozidla údržby bezpečně zaparkovat? Je most, nadchod či podchod využíván nebo chodci raději přecházejí po silnici? Je podél cesty směrové dopravní značení? Je dostatečná vzdálenost podpěr dopravního značení od vozovky?

32 Charakteristika č. Otázka Jsou podpěrné konstrukce dopravních značek ze snadno deformovatelných materiálů? Jsou v ochranném pásmu umístěny sloupy veřejného osvětlení? Je možné tyto sloupy považovat za nebezpečnou překážku? Nachází se v ochranném pásmu nějaké jiné pevné překážky? Nachází se v ochranném pásmu nebezpečné podpěry reklamních zařízení? Je možné považovat odvodnění za lineární pevnou překážku? 9 Není tvar příkopu nebezpečný? Poznámky Ostatní silniční vybavení Prvky pasivní bezpečnosti Jsou zohledněny potřeby vozidel integrovaného záchranného systému? Je použito vhodné silniční vybavení? (výstražné značky týkající se mlhy, protisněhové zábrany atd.) Jsou hlásky tísňového volání umístěny na vhodných místech? Nezhoršuje silniční vybavení rozhledové poměry? bezpečnostní audit/inspekce, byla jeho Jsou prvky pasivní bezpečnosti umístěny na vhodných místech? Jsou záchytná bezpečnostní zařízení umístěny na příhodných místech a nejsou nebezpečnou překážkou sami o sobě? Je pevné překážky zabezpečeny prvky pasivní bezpečnosti? Nezhoršují prvky pasivní bezpečnosti rozhledové poměry?